Počítač: tipy a triky

David Zbíral

Úvodní poznámky

• Tento dokument je jakýmsi zcela laickým souborem zkušeností získaných při práci s počítačem.Pro odborníka má pramalou cenu a číst jej by pro něj nepochybně byla ztrátou času (a trýznění nervů), ale věřím, že může pomoci mnohým uživatelům počítače, kteří se sice odborně informatikou nezabývají, ale neustále s výpočetní technikou pracují.
• Zde uvedené informace jsou výběrové, nikoli systematické; týkají se problémů, na něž jsem zarazil nebo o něž jsem se zajímal. Nemohou nahradit odborné a popularizující publikace na daná témata.
• Některé informace se duplikují, aby byly k nalezení ve všech kapitolách, kam patří (např. jak pod Wordem, tak pod tvorbou stránek WWW).
• Za správnost, aktuálnost a objektivitu uvedených informací neručím. Někdy se na možnost budoucích změn výslovně poukazuje zkratkou t. č. (toho času), kterou udávám, že tomu tak je v době sepisování.
• Hodnocení počítačových programů, která na stránkách uvádím, jsou vyjádřením mého subjektivního názoru. Je poskytováno bez ručení.
• Informace platí o těch verzích programů, se kterými jsem v době sepisování jednotlivých částí dokumentu pracoval; je možné, že v dalších verzích bude ledacos změněno nebo napraveno.
• Značná část informací se­ týká systému Microsoft Windows (ač může někdy platit i pro jiné operační systémy); tato informace se zde už v každém jednotlivém případě obvykle neuvádí.
• Uvádění pramenů: pokud některému článku či knize za hodně textu vděčím, snažím se pramen uvádět, a to buď přímo na daném místě nebo v seznamu literatury na konci dokumentu. Ale pozor, za toto zpracování jsem zodpovědný já, ne pramen. Proto je třeba případné chyby přičítat mně: mohly vzniknout např. nepřesným vypisováním.
• Pokyny jsou někdy uváděny zkratkovitě (např. zvolte nabídku Možnosti, aniž bych uváděl, že je pod nabídkou Nástroje).
• Omluvte prosím různé překlepy, pravopisné chyby a jazykové neobratnosti; jsou zapříčiněny tím, že tento dokument neprošel ani jednou souvislou korekturou. Vzniká postupně a jeho jednotlivé části nejsou navzájem plně kompatibilní (např. na jednom místě označím problém za nevyřešený, o několik odstavců dále o pár měsíců později zapíši nalezené řešení, ale zapomenu vymazat první zápis).
• Jakékoli zde použité názvy společností a produktů (v úplném nebo zkráceném znění) mohou být ochrannými známkami příslušných vlastníků a jejich zneužití může podléhat sankci ve smyslu dikce příslušných zákonů.

Novinky a oblíbené oddíly

• Nová kapitola – Telefonování přes internet!
• Nová kapitola – Převod zvuku z věže do počítačového souboru!

Obecné zásady práce s počítačem

• Dobrý počítač je investice, která se vyplatí.
• Nemusíte se stát profesionálem v oboru informatiky, abyste dokázali efektivně pracovat se softwarem a využívat ty jeho možnosti, které ke své práci potřebujete.
• Prolistujte si manuály k aplikacím, s nimiž pracujete, a základní počítačovou literaturu k nim; nápověda je výborná věc, ale nedokáže nahradit jisté předběžné porozumění zákonitostem dané aplikace, seznámení se s jejími možnostmi (alespoň pasivně, pro budoucí dohledání v případě, že tu kterou funkci budete potřebovat); navíc pro účinné použití nápovědy často potřebujete vědět, jakými termíny popsat to, co chcete udělat, aby vás nápověda vedla žádoucím směrem.
• Než zahájíte práci s některou aplikací, projděte si její nabídky a zjistěte, jaké možnosti přibližně poskytuje. Ulehčí vám to práci, až budete některou funkci potřebovat: snadno ji najdete.
• Vývoj softwaru je neustále probíhající, neukončený proces, který může mít v dílčích aspektech progresivní i regresivní směr. Novější verze programů neznamenají vždy verze spolehlivější.
• Nelitujte námahy ani času vynaložených na pravidelné a pečlivé zálohování své práce, ani finančních prostředků vynaložených na nosiče. Přechovávejte jednu zálohu svých dokumentů a vůbec výtvorů na jiném místě než počítač (ovšem na tak bezpečném, aby nehrozila krádež a případné zneužití dat).

„Filosofické“ úvahy

• Problém „Velký bratr“: některé systémy začínají uživatele příliš kontrolovat. Jako příklad si vyberu Windows XP. Že kontrolují, zda máte Windows legálně, to je tak nejmenší zlo a z jistého hlediska je to zcela omluvitelné. Horší jsou jiné věci. Mě teď třeba Windows XP nechce pustit do adresáře System Volume Information, ač jsem přihlášený jako administrátor. Jednak mě chyba Přístup odepřen zlobí, jednak je to opravdu vážná věc. Jde vlastně o porušení jednoho z pravidel robotiky. Majitel systému[1] má mít možnost zničit systém nebo jeho část na co nejvíce místech, pokud se k tomu rozhodne. Pokud jde o majitele a sám si nenastavil pravidla ochrany jinak, tak by měla být jediná zákonná ochrana proti zničení ta, která zabraňuje zničení náhodnému. Vůbec myslím, že špatné nastavení přístupových práv bude v budoucnu jedním z nejpalčivějších společenských problémů: věta „systém (popř. počítač) mě tam nepustí“ zaznívá už nyní až příliš často.

Access

• Filtrování: nejdříve je potřeba filtr vytvořit a uložit: Záznamy / Filtr / Filtrovat podle formuláře, zde nastavit hodnoty, pak filtr uložit jako dotaz. Potom pod místní nabídkou Filtrovat podle výběru.

Adobe Acrobat, formát PDF

Různé

• Převod z papíru, rozpoznávání podle obrázku (OCR): Dokument / Převod z papíru. Je tu na výběr několik typů převodu; někdy je nejvhodnější, zvlášť u dobře čitelných naskenovaných textů, zvolit pod Upravit volbu Formátovaný text a grafiky. Tak se převede to, co Adobe pozná, na běžný text (tj. čitelnější), a to, co nepozná, zůstane grafikou (pro změnu ale v horší kvalitě, než byla ta původní). Je třeba to zkusit v kopii dokumentu a rozhodnout, který typ převodu je nejlepší. Typ Prohledávatelný obraz: v případě této volby dokument zůstane v graficky stejné podobě, ale stane se to prohledavatelným a počítačově čitelným (snad i exportovatelným do Wordu apod.). Velikost souboru narůstá i při této volbě. Výsledek takřka pravidelně zabírá víc místa než původní soubor. Provádí nevratné úpravy, takže každopádně provádějte v kopiích.
• Nezapomeňte zvolit jazyk (rovněž pod tlačítkem Upravit), protože to Adobu pomůže lépe slova rozpoznávat.
• Další úpravy: po dokončení převodu lze podezřelá slova hledat a potvrzovat. Že by se dala nepotvrdit a uživatelsky zadat jejich správnou identifikaci (a tu pak případně použít pro další výskyty), to jsem nezjistil. Pokud to nejde, je to velká škoda.
• Jenže nastává neustále vážný problém: objeví se chybové hlášení, že obrázky mají nevyhovující DPI (udaný podporovaný rozsah je 200-600 dpi pro černobílý obrázek, 200-400 dpi pro stupně šedi), a převod se neprovede. A když jsem přes Irfan DPI změnil na rozlišení, které Adobe podle tvrzení chybového hlášení podporuje, tak to nepomohlo: stejně nadále chybové hlášení zobrazoval a převod neprovedl. Nepomohla ani redukce počtu barev na dvě přes Irfan. V samotném Acrobatu pod Dokument / Spustit převod, tlačítko Upravit je nabídka Převzorkování obrazů. Ta ale k řešení tohoto problému nepomůže.
• Pokud někdo víte, jak na to, nebo můžete doporučit nějaký jiný program na převod obrázku na text, ovšem freeware, tak dejte vědět.
• Zřejmě nemá zpracovaný převod do češtiny.
• Jde to použít na převod obrázkového PDF do počítačově čitelné podoby, například dokumentů, které generuje http://gallica.bnf.fr. Jde to ale tak pomalu a natolik to dokument zvětšuje, že je to použitelné v podstatě jen pro převod krátkých dokumentů nebo jako mezistupeň pro export.
• Jak si vyrobit dokument PDF bez Adobe:
• Online: dokumenty si můžete nechat převést na stránkách http://www.inpdf.cz/, a to z mnoha různých formátů včetně DOC a XLS. Z DOC to vytváří PDF méně kvalitně než Adobe Acrobat v tom smyslu, že mimo jiné zruší dělení slov, takže nejde o přesný obraz zdrojového souboru DOC. Jde nicméně o velmi přínosnou věc. Experimentálně jsem ověřil, že 1) převádí HTML, ač ho myslím v seznamu neuvádí, a 2) umí převést jen soubory na disku, nikoli soubory, jejichž adresa je zadána pomocí URL (ani ty, které nejsou HTML).
• Programy: umí to OpenOffice (zdarma ke stažení). Další bezplatný program, který to umí, je PDF Creator; ten funguje jako virtuální tiskárna, neporadí si tedy např. s DOC, který se při tištění z Wordu kouše kvůli mírně porušenému formátování. Dále to umí 602Print Pack (placený program).
• Převod ze stránky HTML uložené na disku: často dopadne špatně, pokud se spustí z místní nabídky správce souborů, a naopak dobře, pokud se zpustí z IE pod Tisk (zde vyberte virtuální tiskárnu Adobe PDF).
• Otočení stránek: Dokument / Stránky / Otočit.
• Spojení více dokumentů či obrázků do jednoho dokumentu PDF:
• Soubor / Vytvořit PDF / Z více souborů.
• Kontextová nabídka v Průzkumníkovi Zkombinovat v Adobe Acrobatu.
• Rozdělení jednoho dokumentu PDF do více souborů PDF:
• Postup pomocí virtuální tiskárny: nainstalujte některou virtuální tiskárnu, např. PDFCreator, a zvolte vytištění jen požadovaných stránek (nejdřív např. 1-15, poté při druhém „tisku“ 16-24 apod.). Ověřeno, že to jde. Co ale nejde, je využít virtuální tiskárnu Adobe PDF z programu Adobe Acrobat.
• Pomocí speciálního programu: ARTS PDF Split & Merge (časově omezená zkušební verze, ale nejde o samostatný program, nýbrž zásuvný modul do Adobe Acrobatu); A-PDF Split (komerční program), PDF split-merge (shareware).
• Postup pomocí Adobe Acrobat Standard: je, jak se zdá, složitější, než by si uživatelé přáli. Na nic jednoduššího jsem nepřišel. Vytvořte si pracovní jednostránkový dokument PDF. Poté otevřete zdrojový dokument a tento pracovní dokument. Uspořádejte okna dlaždicově, v obou dokumentech zvolte boční záložku stránky, označte v panelu miniatur stránek ve zdrojovém dokumentu požadovaný rozsah stránek a přetáhněte ho myší do panelu miniatur stránek pracovního dokumentu. Nepotřebnou původní stránku z pracovního dokumentu odstraňte a pracovní dokument uložte pod požadovaným názvem.
• Pokud znáte lepší postup, napište.
• Export z PDF do HTML v Acrobatu: výsledek je tristní. Kód je hrůzný, ještě nesrovnatelně horší než například kód exportovaný z Wordu.
• Vyhledávání ve větším počtu souborů PDF: užitečná vlastnost. Pomocí F3 se dá skákat na další výskyty.

Export z PDF do jiných formátů

• Export z PDF do DOC: funkce Adobe Acrobatu.
• Též to umí freewarové utility:
• Easy PDF to Text Converter.
• Cool PDF Reader. Často jsou problémy s českou diakritikou.

Adobe Reader (Acrobat Reader)

• Jak označit text: nabídka Select All někdy není dostupná. To potom zmáčkněte tlačítko Text Select Tool a požadovanou oblast označte (kurzor se změní na tvar „I“). Ale u dokumentů chráněných před kopírováním textu nejde kopírovat vůbec.
• Problémy při tisku: občas k nim dochází, například je veškeré písmo tištěno jako tučné. Někdy pomůže zaškrtnutí volby Tisknout jako obrázek. Tištění jako obrázek je ale obvykle o dost pomalejší.

Audio, hudba

Různé

• Hlasitost: viz pod podkapitolou Nastavení hlasitosti.
• Výhoda formátu MP3: je velmi úsporný co do velikosti. Na jedno CD se vejde vícero alb ve formátu MP3, ne jedno. Nelze si je ovšem pouštět na běžném CD přehrávači, ač novější přístroje to už běžně umějí.
• Převody formátů, např. wav na mp3: programů, které to umějí, je mnoho. Některé jsou zbytečně nepřehledné. Jednoduchý je např. WinLame.
• CDex: jeden z velmi dobrých programů, jež dokáží převádět z hudebního CD do formátu WAV či MP3. Různé možnosti nastavení. Zdarma, bez reklamy. Umí také hromadně převádět WAV do MP3, a to pod Convert / Convert WAW file(s) to compressed Audio file(s).
• MusicMatch – převádění z běžného CD do MP3: zvolit Record. Nahrává tuším automaticky do adresáře Dokumenty / My Music.
• Někdy trvá příliš dlouho nebo se nepřevede vůbec. V takovém případě mi již několikrát pomohlo ukončit jiné aplikace – hned to šlo rychleji a bezchybně.
• MusicMatch – převádění z MP3 na CD: File / Convert, zvolit z formátu MP3 do formátu WAV.
• Názvy skladeb: zachování původního seřazení skladeb, jaké bylo na CD (namísto abecedního řazení) se docílí tím, že před jejich názvy předřadíme čísla (01-n).
• Další komprese MP3: MP3 je samo o sobě kompresní schéma. Dalším zkomprimováním např. do .zip se docílí již jen dosti zanedbatelného zmenšení.

Převod zvuku z věže do počítačového souboru

• Jakou kabeláž potřebujete: kabel 2 clinche < > malý stereo jack, případně velký stereo jack < > malý stereo jack.
• Jak hardware propojit: clinche do reproduktorového výstupu věže, malý jack do zdířky line-in (vstup vnějšího zdroje, většinou je umístěn vedle dvou dalších zdířek – sluchátka a mikrofon). A je hotovo. Jiná možnost: jack do sluchátkového výstupu věže, jack do vstupu vnějšího zdroje. Nevím, jestli se tyto dvě možnosti liší v kvalitě zvuku.
• Doporučení: zvuk bude kvalitnější, pokud užijete co nejméně redukcí a co nejkratší kabel. Odborníci dále doporučují zapojit věž i počítač do stejné zásuvky.
• Mám experimentálně ověřeno, že mi dunění (zhruba toho typu, který vydávají hodně zesílené reproduktory v době, kdy do nich neleze žádný zvuk) působil uzemněný síťový kabel. Věž měla jen vidlici, kabel od adaptéru notebooku měl i zem. Stačilo počítač vypojit a jet z baterie a vše bylo v pořádku, stejně jako na jiném notebooku, který měl neuzemněný síťový kabel (a jinak byly relevantní podmínky stejné).
• Jak nahrávat: k tomu pochopitelně potřebujete software. Doporučuji něco sofistikovanějšího než program Záznam zvuku, například ExpStudio Audio Editor. V tom zvolíte vpravo kartu Recording, jako zdroj zvolíte Vstup vnějšího zdroje (lze ale experimentovat, jestli vám něco nedává lepší výsledky), zaškrtnete Select (!) a zvolíte červené tlačítko Record. Po chvíli si výsledek poslechnete, v případě potřeby provedete úpravy přímo v programu nebo v Ovládání hlasitosti a když nastavení optimalizujete, můžete se pustit do převádění! Expstudio Audio Editor neukládá ve verzi zdarma do formátu MP3, ale není problém si to z WAVu převést do MP3 za pomoci jiného programu.
• Dalším programem, který lze doporučit pro nahrávání a úpravu stopy, je Nero Wave Editor. Jednou z jeho nezanedbatelných výhod je česká lokalizace a skutečnost, že umí ukládat přímo do MP3 a zvládá sofistikovanou analýzu a následnou redukci šumu. Je ale na místě upozornění: uložení v MP3 proveďte až s definitivní verzí, v době, kdy už opravdu nechcete s nahrávkou provádět žádné úpravy. Jinak používejte uložení v nekomprimované podobě (ve formátu WAV).
• Proveďte vícero testovacích nahrávání, abyste výsledek optimalizovali nastavením v Ovládání hlasitosti, případně v rozhraní programu, kde nahráváte.
• Pokud slyšíte jen jeden kanál, máte zřejmě nevhodný kabel, kterým lze nahrávat jen mono.

Bible – Theophilos

Obecné a nesourodé

• Všem religionistům a jakýmkoli jiným zájemcům o bibli doporučuji software Theophilos; lze si jej zdarma stáhnout na adrese http://www.theophilos.sk/sk/download.htm. Pracuje se s ním velmi dobře. Samotný základní modul obsahuje King James Version, lze ale zdarma stáhnout i přídatný modul „Český ekumenický překlad“. Program vyžaduje cca 25 MB a 8 MB RAM. Mnoho funkcí: vyhledávání, propojení s multimédii, možnost přilepování mnoha dalších modulů aj. Anglická verze stránky je http://www.theophilos.sk.
• Při aktivaci přídatného modulu postupujte tak, že jej prostě nainstalujete do stejného adresáře, v němž máte aplikaci Theophil, a po novém otevření aplikace si Theophil všimne, že jste mu modul přidali.
• Zdarma dostupné přídatné moduly: Bible Kralická, Nová Bible Kralická, Český ekumenický překlad, mnoho překladů (bulharský, ruský, celá řada polských na http://www.theophilos.pl...), některé menší moduly, deuterokanonické knihy v AJ, Augustinovo dílo Vyznání v AJ atd.
• Problémy se spuštěním: někdy může dělat problémy spuštění. Zkuste zavřít jiné běžící aplikace, které nejsou nezbytně nutné; někdy to pomáhá.
• Kódování písma: pokud dělá problémy kódování, zkuste pod místní nabídkou (pravé tlačítko myši) pod Nastavením písma zvolit jiný skript (pro češtinu středoevropský).
• Vyhledávání: vyhledávání v biblických modulech je velmi dobře propracované. Operátor Ne, zástupný znak pro pravostranné i levostranné krácení (uvnitř slova užít nelze), různé profily hledání: frázi (doslovné znění), všechny (slova jsou spojena operátorem AND a lze nastavit maximální povolenou vzdálenost veršů) nebo alespoň jedno (operátor OR).
• Vyhledávání a následné nalistování: Ctrl+F a pak Enter (nebo v místní nabídce – pravé tlačítko myši – zvolit možnost „kontext“).
• Vyhledávání v knihovně: slouží k vyhledávání určitého spisu či slovníku- krátce řečeno modulu – v knihovně.
• Zástupný znak *: zastupuje libovolný počet znaků (0 a více). Lze užít pro pravostranné či levostranné krácení slova i oboje zároveň, ne však pro krácení v nitru slov. Existuje však trik, kterým lze někdy zčásti nahradit, byť s menší přesností, tuto chybějící možnost: zadejte, aby našel "j* *ro" a dejte najít „Všechny“. Program by měl najít např. všechny verše se slovem „jitro“ (je samozřejmě nesmysl hledat jitro takto složitě; je to spíš vhodné pro prohledávání textových bází z nepravidelnou grafikou, které např. jednou píší prezident, podruhé president apod.).
• Kopírka: tuto nabídku (i pod pravým tlačítkem myši) lze využít, pokud si potřebujete přenést část textu, obzvlášť větší, do textového souboru, např. za účelem využití programů Text to Speech (viz příslušnou kapitolu). Lze kopírovat do schránky nebo přímo do souboru.
• Nastavení písma: nastavení pod místní nabídkou (myš) provede dočasné nastavení, nastavení pod nabídkou Program nastaví určité písmo nastálo: font, velikost aj.
• Barevný text: text si lze různými barvičkami zvýrazňovat. Toto zvýraznění se archivuje do speciálního souboru, jejž si lze zálohovat a v případě nové instalace jej zkopírovat do příslušného adresáře a tak si barvičky přenést.
• Celá obrazovka: lze pod nabídkou Okno roztáhnout text na celou obrazovku.

Dostupné moduly (výběr)

• Hodně modulů je dostupných na adrese http://www.theophilos.sk/olibrary.htm.
• Další adresy: ne vše je k nalezení na stránce http://www.theophilos.sk. Viz též http://www.theophilos.pl, http://users.skynet.be/theophilos/, http://theophilos.free.fr/ aj. V mnoha zemích (pokud omezíte hledání na doménu dané země) stránky Theophila někde najdete.
• Vulgáta: t. č. dostupná jako modul pro Theophila na http://www.biblia.net.pl/theophilos/. Vulgáta měla chybné číslování veršů, posunuté o cca 7, ale na chybu jsem upozornil a byla napravena.
• Staré adresy: http://www.theophilos.pl/filedb/pafiledb.php?action=category&;id=4 (vč. deuterokanonických knih), resp. ještě přímější adresa http://www.theophilos.pl/filedb/pafiledb.php?action=license&id=1&file=4. Je třeba internet trochu procházet – některé moduly jsou jen na serverech jednotlivých zemí.
• Český ekumenický překlad deuterokanonických knih: již je dostupný – rovněž na uvedené slovenské adrese.
• Francouzské překlady: http://home.tiscalinet.be/theophilos, http://theophilos.free.fr/.
• Septuaginta: hledal jsem s „Theophilos“, našel jsem ty polské stránky, v nich byla uvedena Septuaginta na stejné úrovni freewarovosti jako Vulgáta, ale pak jsem se proklikal až na konec a zjistil, že tam, kde je Vulgáta, septuaginta není. Ale myslím, že ten modul existuje; jen ho najít.
• Church Slavonic Theophilos: 3/2003 nenalezen žádný církevněslovanský modul pro Theophila. Nalezeny jen komerční programy.

Vytváření přídatných modulů pro Theophila

• Scribe for Theophilos: aplikace, která je na stažení na uvedených stránkách. S její pomocí lze moduly šikovně vytvářet. Aplikace je dobře skloubena s Wordem: 1.) theophilovskou šablonu lze využít k otevření nového wordovského dokumentu a do něj lze vepsat či vložit a v něm redakčně upravit text budoucího modulu (překopírování souboru Scribe.dot do adresáře, v němž máte šablony, obvyklá cesta Windows / Application Data / Microsoft, též lze cestu zjistit pomocí vyhledání Normal.dot v Průzkumníkovi apod. pomocí Ctrl+F); 2.) theophilovskou nástrojovou lištu si vůbec přidat do Wordu; viz po nainstalování soubor MSWord.txt, kde je popsán v AJ postup (dosti snadný). Ale tato druhá možnost je pro běžného uživatele spíš trochu nadbytečná; v souborech vytvořených na bázi theophilovské šablony tato lišta je a jinde by spíš překážela – ale to záleží na zvážení každého uživatele.
• Využití: je velice široké a nemusí se týkat výhradně bible. Jedno z velmi důležitých je to, že Theophilos je projektován na práci s velkými soubory; s wordovskými soubory přesahujícími např. 10 MB se již pracuje dosti špatně a tč. se v nich zvláštně kopíruje přes schránku: hrozně dlouho to z nějakého důvodu trvá a zabírá to velkou kapacitu schránky, takže např. u třetí položky hlásí, že je zaplněná. Tomuto se můžeme vyhnout přeměnou svých mamutích souborů na theophilovský modul. Též je tu umožněno šikovné doplnění multimédii (audio, obrázky) k velkým souborům. A velmi důležitá je též možnost různého vyhledávání: frázi, jednotlivé výrazy, lze užít zástupný znak, logický operátor NE apod.
• Biblické a jiné moduly: t.č. běžní uživatelé nemají možnost vytvářet moduly biblických verzí.
• Maximální počet sekcí u spisu: je dvacet. Pokud je tam sekcí víc, tak jsou z modulu bez varování vyřazeny. Na to je třeba dát pozor.
• Výsledky své práce (přídatný modul) lze nabídnout nejen přátelům a kolegům, ale i přímo autorovi Theophila.
• Vytváření funkčních modulů není úplně lehké. Nápověda je v angličtině a ne vždy je psaná pro laiky a ne vždy uvádí konkrétní příklady. Každopádně obeznámení s tímto programem vyžaduje jistý čas. Nicméně i laik je s jistým úsilím schopen do vytváření proniknout. S neregistrovanou verzí lze vytvořit max. 20 modulů. Registrace se platí.
• Délka sekce: vymezovače oddílů (Section Markers) je třeba vkládat dosti často; např. 50 stran je mnoho a chvíli trvá, než to Theophilos načte.
• Pokročilé vyhledávání funguje bohužel jen v biblických verzích, nikoli ve vlastních spisech. Scribe for Theophilos neumí vytvářet biblické moduly.
• Různé typy modulů: lze vytvářet různé typy modulů: slovník, „spis“ aj.

Domácnost

• Uspořádání nábytku: ke kreslení interiérů a virtuálnímu skládání nábytku slouží bezplatný program Room Arranger.

E-mail

Různé

• Viz též kapitolu spam.
• Hromadné rozesílání e-mailů: chceme-li rozeslat mail více lidem, lze vyplnit do řádku určeného pro adresu více mailů. Některé poštovní servery či programy vyžadují jejich oddělování čárkou, jiné mezerou (mezera je, pokud jsem měl možnost to sledovat, častější; je třeba si to vyzkoušet). Při hromadném rozesílání neohrožujte cizí data (viz spam)! Používejte kolonku Slepá kopie!
• Slepá kopie: adresy, které dáte do kolonky Slepá kopie / BCC, nebudou ostatní v hlavičce dopisu vidět, tj. neohrozíte soukromí příslušných adresátů a nedostanou se do adresářů dalších osob, které třeba ani neznají. Vybírejte si ty servery, které kromě kolonky Adresa a Kopie mají ještě právě kolonku BCC / Slepá kopie: např. http://www.post.cz. Je to naprosto zásadní funkce. Chraňte adresy svých přátel a známých a neposkytujte je kdekomu.
• V jakém formátu se adresy do políčka vkládají: někde se dělí mezerou, někde čárkou. Většina serverů pracuje bezchybně, když je každá adresa uzavřena ve špičatých závorkách: <david.zbiral@post.cz>.
• Jak na to v Outlook Expressu: klepněte na „Komu“ / Adresa, v objevivším se okně označte osoby z adresáře a klepněte na tlačítko Skrytá a je hotovo. Kolonka Skrytá kopie se hned objeví a mail lze poslat. Kdyby to program odeslat nechtěl, tak jednoho z příjemců dejte do kolonky Komu / Adresa.
• Ověření: ověřeno prostřednictvím poslání z POSTu na vlastní adresy. Vidět je konkrétně zde na POSTu u všech ten, kdo je v kolonce Adresa, nikoli samotný adresát slepé kopie.
• Varování před viry, rozešlete mě dál všem osobám v adresáři: maily tohoto typu (tzv. hoaxy) vůbec dál nerozesílejte. Údajná nebezpečí jsou zcela vymyšlená nebo využívají nějaké „velikonoční vajíčko“, tj. drobnou „normální abnormalitu“ či vtip Windows apod. k tomu, aby nás přesvědčila, že máme zavirovaný počítač. Tyto zprávy, které žádají o rozesílání všem osobám v adresáři, jsou vlastně v naprosté většině samy něčím dost podobným virům: snaží se zabírat čas, dělat si z lidí blázny a plýtvat přenosovými kapacitami linek. Je to digitální smog.
• Úprava došlého mailu: pokud nedisponujeme pevnou schránkou, nýbrž jsme pouze uživateli některého poštovního serveru (post.cz aj.; jakási analogie poste restante), je mnohdy dobré si došlý mail zkopírovat do schránky, vložit si jej do souboru svého oblíbeného textového editoru a během cca 10 vteřin si jej upravit do příznivějšího formátu (větší písmo atd.). To umožňuje vyhnout se problémům s uživatelsky nepříznivým formátováním pošty (např. nám už nemusí vadit, že odesilatel nevkládal konce řádků, takže celý mail máme na třech velmi dlouhých řádcích).
• Přednosti pokročilých textových editorů lze využít nejen když si mail čteme, ale i když ho píšeme. To také učiní zálohování daleko snazším a spolehlivějším.
• Adresář (soupis adres): většinou si lze seznam adres vytvářet pod poštovními servery, ale možná je v některých ohledech výhodnější si svůj adresář spravovat v textovém souboru; jednak tak vaším jménem nepřijdou na adresu vašich přátel zprávy obsahující viry, které se rozesílají všem, kdo jsou v adresáři, jednak žádné problémy poštovního serveru nepovedou ke ztrátě vašeho adresáře (existují takové případy). Navíc můžete dodávat libovolné (třeba i velmi dlouhé) doplňkové informace k jednotlivým osobám, např. oblasti zájmu, telefon atd.
• Word umožňuje si adresář otevřít: zvolte v dialogu Převést soubor možnost „Adresář aplikace Outlook“. To je výhodné např. pokud chcete přejít na vedení adresáře ve Wordu a ten outlookovský z bezpečnostních či jiných důvodů zrušit.
• Archivujte si poštu: doporučuji si zřídit jeden nebo více textových souborů, do nichž si lze přes schránku vložit došlé i vámi odesílané maily. Tak nedojde ke ztrátě dat v případě fatálního selhání poštovního serveru a budete moci ve zprávách mnohem pohodlněji číst, nebudete muset každou znovu natahovat, když zjistíte, že obsahuje informace, které by se vám nyní hodily. Tento soubor lze členit tematicky, podle odesilatelů i jinak.
• Zálohování pošty v Outlook Expressu: kliknutím na složku pravým tlačítkem myši a zobrazením vlastností zjistíme její umístění a můžeme ji zálohovat.
• Sjednocení pošty z více počítačů v Outlook Expressu: nejlepší je na zdrojových poštu exportovat a na cílovém pak importovat.
• Spolehlivost poštovních klientů a serverů: není stoprocentní. Zaznamenal jsem během svého používání elektronické pošty zcela bezpečně několik případů, kde dopis k adresátovi nedorazil, aniž došlo chybové hlášení, a mnoho případů, kde došlo chybové hlášení, a dopis přitom dorazil v pořádku.
• Potvrzení přijetí: i v případě, že má došlý mail takový charakter, že na něj není nutno odpovídat (ukončuje určitou etapu poštovního styku, jedná se o odpověď na váš dotaz, za kterou už jste poděkovali předem atd.), je dobré zvážit, zda by nebylo dobré potvrdit přijetí zprávy, aby odesilatel věděl, že jeho mail dorazil a byl vzat na vědomí (např. lze celou zprávu poslat jen v Předmětu: „potvrzuji příjem mailu, děkuji, konec zprávy“ apod.). Liší se to případ od případu; někdy je to dobré, jindy je lépe ušetřit práci sobě i potenciálnímu adresátovi.
• Záhadné alfanumerické řetězce, co to je: když vám dojdou nepřehledné řetězce písmen a číslic, tak někteří mají obavy, že jde o vir. O vir jít klidně může, ale vůbec nemusí: je to prostě defektní mail, kde nedošlo k rozpoznání přílohy a ta byla rozložena do tohoto alfanumerického řetězce. Pokud přišel od někoho známého, zkuste se ho dotázat, zda vám něco posílal, a případně ho požádat, aby to poslal znovu.
• Emfatické vyjádření: je třeba mít na paměti, že velká písmena, některými korespondenty nadužívaná, zvýrazňují výpověď už značně. Např. formulace „toto nicméně není informace, která by mi pomohla“, je velmi hrubá. Když se na to zaměří pozornost, tak si to samozřejmě většina lidí uvědomí. Ale mail přece jen většina korespondentů píše méně pozorně než tištěné či rukou psané dopisy, takže snad toto upozornění k něčemu přece bude. Je třeba nezapomínat, že existuje také lexikální a stylistická emfáze, nikoli pouze grafická.
• Viry a elektronická pošta: je třeba se chránit před viry v přílohách a chránit také další korespondenty. Některé osvědčené zásady: 1.) Vyplňujte kolonku „věc“ (Subject), a to co nejdistinktivněji. 2.) Nevěřte adrese; to, že nám něco přišlo od našeho přítele, neznamená, že nejde o vir; většina virů šířících se elektronickou poštou pracuje na principu, že se rozesílá všem osobám v adresáři toho člověka, na jehož adresu došel. 3.) Pokud se můžete obejít bez adresáře přímo ve správci el. pošty a stačí vám jej mít v textovém souboru, bez váhání k tomu (z uvedeného důvodu) přikročte. 4.) Přílohy podezřelých mailů neotvírejte; nevěřte tvrzení neznámých lidí (a ani známých, pokud z dopisu jasně nepoznáváte, že jej odeslal on) o skvělých programech, fotkách, šetřičích obrazovky, stránkách atd., které vám posílají a které vás určitě budou zajímat; podezřelé maily definitivně a bez milosti mažte. 5.) I když to, co je důležité, posíláte pouze v příloze, nezapomeňte na krátký přípis, z nějž by adresát poznal, o co jde a že je to opravdu od vás, tj. ne že se to jen rozesílá vaším jménem.[2] 6.) Podezřelejší maily otvírejte z počítače, na kterém vám tolik nezáleží (pokud máte možnost si vybrat). 7.) Přílohy si stahujte na disketu a tu pak zkontrolujte antivirovým programem. 8.) Posílat zprávy v příloze může být dobré: zachová se formátování atd. Ale pokud k tomu přistoupíte, zkopírujte text i do těla dopisu, aby si adresát mohl sám vybrat. 9.) Zprávy, které nemají vyplněný předmět a neobsahují žádný zobrazitelný text, jen přílohu, vůbec neotvírejte a v této podobě žádné neposílejte. Vždy připojte alespoň krátký přípis, co v příloze je.
• Zasílání souborů: pokud jsou soubory zasílané jako příloha velké nebo je jich víc, je dobré je zkomprimovat (v případě většího počtu do jediného archivního souboru) pomocí komprimovacích programů. Tolik se nezahlcuje síť a stahování je rychlejší, krom toho je to dobrá možnost, jak poslat přes ty poštovní servery, které dovolují pouze poslání jednoho souboru, archiv obsahujícího souborů více. Musíme si být ovšem jisti, že adresát bude schopen soubory dekomprimovat (tj. např. se jej na to nejdříve dotázat). Komprese je s odpovídajícím programovým vybavením již velmi jednoduchou a rychlou záležitostí.

Nastavení POP3

• V nastavení (např. na Seznamu pod Pokročilé nastavení) je uvedena adresa serveru, např. pop3.seznam.cz. Ve svém poštovním klientovi si přidejte účet a vyplňte potřebné údaje. Server příchozí pošty se bude vybírat protokolem POP3. Server odchozí pošty sdělí poskytovatel připojení.

Diakritika a e-mail

• Nebylo by nijak věcně obtížné vyřešit problémy s diakritikou v mailech jednou provždy. Stačilo by zahrnout do poštovních klientů, alespoň těch nejpoužívanějších, a na poštovní servery, měnič diakritiky, kde by např. %00672e znamenalo e s háčkem, %00672c by znamenalo č atd. a který by to vždy před odesláním takto zaměnil a při obdržení dopisu to zase spravil zpět (nebo použít jednoznačný zápis v HTML typu &iacute;, na kódu už nezáleží, stačí, když bude dostatečně distinktivní, aby se jinde v normálním textu mailu nevyskytoval). Technicky to není problém, problém je v domluvě, aby se na takovém kódu shodli všichni a vložili do serverů a klientů možnost takto diakritiku dekonstruovat a opět složit (po zadání příslušného příkazu nebo by to třeba spravoval i automaticky). Bylo by to mnohem jednodušší než programy, které spravují diakritiku přes databázi českých slov. Ale bohužel se zatím takové jednoduché řešení nerýsuje, vyžadovalo by silný hlas, např. kdyby na to přešel Outlook. Ale to asi nelze očekávat. Mezi přáteli pracujícími s Wordem lze k tomuto účelu využít makro.
• Nicméně dnes jsou problémy s diakritikou o dost menší než dřív a začíná být možné opravdu dopisy s diakritikou posílat. Nejlepší je si zjistit, zda z vašeho mailového serveru na cílový chodí diakritika správně, a pokud ano, tak ji používat.
• Doplňovač diakritiky: http://nlp.fi.muni.cz/cz_accent/. Funguje pěkně.
• Odstraňovač diakritiky: pokud už máte nějaký text a chcete z něj odstranit diakritiku, můžete využít moje makro (když pracujete s Wordem) nebo stránku HTML se skriptem, která to také provede.
• Spolupráce jednotlivých serverů a poštovních klientů pokud jde o diakritiku: platí v době, kdy to sem píši, může se změnit. Též pokud se uživatelům stahuje pošta ze serveru do některého poštovního programu, tak nemusí zde uvedené údaje být spolehlivé.
• email na IS MUNI: OK.
• ETF na IS MUNI: OK.
• IS MUNI na centrum: špatně.
• IS MUNI na email: OK.
• Post na seznam: OK.
• Post na volny: OK.
• Seznam na post: OK.
• Skript mujwebu na IS MUNI: špatně.
• Skript mujwebu na post: t. č. dobře.

Excel

Různé

• Řady: lze generovat číselné řady (např. 1-40 pro očíslování 40 řádků). Postup: vložte hodnotu 1 do prvního řádku, označte buňku a použijte Úpravy / Vyplnit / Řady.
• Ukotvení příček: Okno / Ukotvení příček zajistí, že záhlaví bude stále vidět.

Základy používání funkcí

• Vložení funkce: přes Vložit / Funkce (výběr ze seznamu) nebo přímým napsáním (znak rovnítka, za ním samotná funkce) nebo kliknutím na rovnítko vedle řádku vzorců.
• Kopírování funkce (např. na celý sloupec): najeďte na buňku, dejte Kopírovat (Ctrl+C), označte buňky, na které se má funkce zkopírovat, a dejte Vložit (Ctrl+V).
• Suma: užívá se například pro součet ve sloupci. Zadá se např.: =SUMA(F2:F31). To znamená: sečti hodnoty v buňkách F2 až F31 a vlož výsledek do této buňky.
• Zobrazení závislostí: Nástroje / Závislosti.

Vzhled, zobrazení

• Jak mít označenou oblast černě, ne modře: v nové verzi bývá modře, což některým vadí. Návrat k černé: regedit.exe, HKEY_CURRENT_USER – Software – Microsoft – Office – 9.0 – Excel – options. Vytvořit novou položku: Nový, hodnota DWORD, tu nazvat Options, na ni poklepat a zadat desítkovou hodnotu 16. (PCW 6/2003, s. 64.)

Makra v Excelu

• Spouštění i upravování maker je v Excelu 2000 mnohem nešikovnější než ve Wordu.
• Viz podrobný výklad o makrech pod Wordem: velká část se týká i Excelu.
• Makra a kompatibilita: bývá zvykem, aby veškeré dokumenty vytvořené v určité verzi některé aplikace byly plně funkční ve všech verzích vyšších. Ale u Excelu 2000 tato zásada v případě maker neplatí; některá nefungují. Je nutno otevřít některé složitější projekty v nižší verzi, neboť verze vyšší je zkrátka a dobře není schopná interpretovat.

Excel a HTML, publikace na internetu

• Mám velmi špatné zkušenosti s publikováním celého sešitu: jejich skripty nefungují dobře. Raději v ukládacím dialogu zvolte publikování Výběru. Ve skriptu, který simuluje na internetu uspořádání do listů, jsou zřejmě chyby, často nelze stránku zobrazit. Doporučuji nepoužívat a přidržet se jediného listu.
• Fatální chyba: když soubor špatně nazvete, např. omylem zadáte dvě přípony nebo chybnou příponu (raději příponu nezadávat, není to třeba), tak se někdy pokazí a nejde ani z původního souboru uložit správně! Zvláštní, ale je to tak.
• Jak využít Office HTML Filter: mám pocit, že se mi do Excelu nepřiinstaloval. Navrhuji tento postup: vložit list (Vložit jinak / list...) do wordovského souboru a užít OHF odtud.
• Přenesení do Wordu: přes Úpravy / Vložit jinak (vybrat: jako list Excelu). Datová podoba je rozdílná: struktura tabulky (mřížka) se z Wordu uloží jako obrázek, kdežto z Excelu jako dlouhý seznam tříd CSS přiřazený jednotlivým buňkám (někdy bohužel s chybami).
• Tři způsoby exportu:
• Celý list: výslednou stránku ovládá skript, je dělená na listy. Ale často se nezobrazí, skript není udělán dobře, nelze se na něj spolehnout.
• Výběr: publikuje a buňky vyřeší dlouhým seznamem tříd CSS. Ale je to dost složité a bývají v tom chyby, např. zmizí ohraničení buněk. Export do HTML není bezchybný, aspoň v Excelu 2000.
• Přenos do Wordu a „Vložení jinak“ (jako list Excelu): publikuje mřížku tabulky jako obrázek. To vede k jeho mírně zhoršené čitelnosti a nemožnosti dalších úprav uživatelem, kopírování obsahu některých buněk přes schránku, znemožnění prohlížečům to najít atd. Takže doporučuji maximálně jako nouzové řešení.

Excerpování z knih

• Existuje mnoho způsobů, jak si vypisovat z literatury. Nechci samozřejmě nikomu vnucovat ten, který užívám já, ale zdá se mi dost účinný a praktický. Proto ho uvedu – jen pro ty, které by to zajímalo.
• Myslím, že se vyplatí si odbornou lit., ze které si děláme výpisky, číst se zapnutým PC a vypisovat si přímo do něj. Pokud umíme rychle psát, je to mnohem příjemnější, méně namáhavé a rychlejší, než psát rukou; pokud to dosud neumíme, tak tímto způsobem alespoň podnikáme významný krok k tomu, abychom se to naučili. Je to výhodnější z hlediska rychlosti, přehlednosti a čitelnosti (i pro jiné lidi, pokud jim chceme výpisky z nějaké knihy poskytnout), umožňuje to pohodlné pozdější dohledávání toho, co zrovna potřebujeme,[3] dále pak si lze nechat materiály předčítat (pokud máme odpovídající vybavení, viz kap. Text To Speech) atd.
• Práci též šetří, když si najdeme nějaký systém, jak přesně uvádět stranu, z níž jsme ten který zápis čerpali (při pozdější citaci už můžeme nahlížet do knihy jen pro ověření nebo rozšíření, navíc nám to nesmírně usnadní dohledávání, odkud daná informace pochází, když ji budeme chtít v některé práci použít). Důležitou zásadou je vždy v excerptech odlišovat, co tvrdí kniha a co naopak ten, kdo z ní excerpuje.

Fotoeditory, fotky, digitální fotoaparát

Různé

• Automatizované vytvoření HTML galerie obrázků v IrfanView: File / Thumbs, tam označit vše a dát File / Save selected thumbs as HTML file. Pak zadat různá nastavení a spustit tvoření.

Digitální fotoaparát

Nafocení dokumentů (knih apod.)

• Z obrázků se nečte dobře a obrazovka, i sebelepší, přece jen namáhá oči víc než papír. Nicméně pokud máte něco, co nechcete přímo číst, nýbrž do toho spíš jen občas nahlížet (třeba slovník), tak si jej lze místo oxeroxování nafotit digitálním fotoaparátem (je to jednoznačně v souladu se zákonnou možností pořídit si pro soukromé studijní účely kopii knihy zapůjčené z knihovny, ale není samozřejmě legální vzniklé fotky dál šířit). Je to postup velice rychlý a levný. Po úvodních přípravách už to jde ráz naráz, daleko rychleji než xerox. Během 10 minut můžete mít nafocenou knihu.
• Je třeba dokument co nejlépe nasvítit. Možná nejlepší je kombinace denního světla s bílým světlem lampy, které vyváží nerovnoměrnost způsobenou větší vzdáleností té či oné části dokumentu od okna. Nejzásadnější je, aby bylo nasvícení rovnoměrné.
• Stránka by neměla být prohnutá, nýbrž co nejrovnější, aby se to pak dobře četlo.
• Chce to větší kvalitu. Vyzkoušejte si sami, jaká vám vyhovuje (doporučuji fotit na obrázky o cca 650 kB); u písma dost záleží na tom, v jaké velikosti to chcete číst, protože když máte obrázek zobrazený zmenšeně či zvětšeně, tak je zkreslený a u písma se to pozná zvlášť citelně (skutečně i zmenšené písmo je hůř čitelné: na to je potřeba myslet).
• Jak docílit většího kontrastu (výsledek bývá totiž našedlý): dobrého výsledku lze dosáhnout snížením počtu barev na 2 (602Text: Barvy / Snížit..., vybrat kontrastní černobílý způsob, vyladit úroveň černi podle potřeby) a následným uložením obrázku jako .TIF. Velikost tak naroste, ale kontrast je mnohem příznivější. Písmena se nicméně mírně rozostří. K mírně odlišnému výsledku, možná trochu méně zkreslujícímu písmena (ale rozdíl je malý) vede aplikace stejného postupu, ale uložení v JPEG, ne .TIF. Program Pic2Pic umí provádět konverzi hromadně a lze v něm nastavit, že výsledkem mají být dvě barvy, ale není tu možnost nastavit další parametry, takže výsledek není u textu dobrý, ani při konverzi (ať už do TIF, PNG či BMP), a také ani u 2 barev, ani u škály šedi. Relativně nejlepší výsledek byl u převádění do TIF a výběru 16 barev, ale tam se zase žádoucím způsobem nezvýšil kontrast. Je důležité už při focení předlohu dobře nasvítit. Ale i při nejlepším nasvícení vznikají v JPEG našedlé obrázky. Následný převod myslím rozhodně není od věci, ať už do JPEG nebo do TIFF (výsledek je prakticky stejný). Výborným řešením je Irfan.
• Hromadné převody umí dobře Irfan: File / Batch conversions. Zde lze nastavit četné možnosti. Zadá se, že chceme dvě barvy. Lze nastavit i kontrast, světlost atd. Kvalita písma je jednoznačně vyšší než při konverzi přes 602Text, méně se zkreslí. Zvlášť pokud byl obrázek rovnoměrně nasvícený, dosáhne se výborných výsledků. Zvětší to velikost souboru cca 1,5-2,5×, což je vzhledem k nízké ceně nosičů přijatelné.
• Zvlášť pokud neprovádíte hned kontrolu, je dobré zachovat i původní verzi, pro případ, že by něco bylo po hromadné úpravě nečitelné, že by v budoucnu bylo lepší provést převedení jinak apod.

602Photo

• Výtečný fotoeditor. V základní, naprosto funkční verzi t. č. zcela zdarma.
• Tónování fotografie: fotografii lze zajímavě tónovat pod nabídkou Barvy (např. pod Barevnost, Barevný nádech apod.). Je pochopitelně dobré provádět tónování jen v kopiích.
• Dodatečná redukce červených očí: 602Photo tuto funkci má.

Microsoft Photo Editor

• Jas, kontrast: lze nastavit pod Obrázek / Vyvážit (pro ty, kdo by se také mohli divit, proč jsou tyto zcela zásadní operace skryty pod takovýmto nejednoznačným názvem).
• Prostor na disku, který obrázek zabírá: lze zmenšit v dialogu Uložit jako pod tlačítkem Více.

Hardware

Různé

• Přeprava notebooku: je dobré jej raději i před přenášením na krátkou vzdálenost vypnout.
• Přepnutí do úsporného režimu: někteří před tím varují, ale já s tím mám mnohaleté dobré zkušenosti (používám to v průměru tak třikrát za den a dosud nedošlo k jediné chybě, ale závisí to na kvalitě příslušného softwaru). Výhoda je, že se nemusejí pak všechny soubory znovu otvírat. Práci tak lze přerušit prakticky kdykoli a pak plynule navázat.
• Záložní zdroj, baterie: velkou výhodou notebooku je, že má baterii. Leckdy dochází k výpadkům proudu a také během bouřky je dobré počítač vytáhnout ze sítě, takže baterie se hodí.
• Obrazovka: širokoúhlé obrazovky nejsou vůbec automaticky lepší. Neodpovídají anatomii lidského zraku; vhodnější poměr než 16:9 je 4:3. (PCW 6/2005, 99) Navíc je potřeba dávat pozor: obrazovka bývá příliš nízká, což vadí např. na internetu či obecně při čtení textů mnohem víc než (jen) standardní šířka.

Kupujeme nový počítač a nový hardware obecně

• Jak si vybírat nový počítač: leckdo by možná řekl, ať se díváte na takové věci jako je procesor, paměť atd. Měl by samozřejmě pravdu, ale přece jen si myslím, že stojí za to ještě před všemi těmito věcmi myslet na: 1.) monitor, protože jde o naše oči: i takové věci jako je nastavení světelnosti a kontrastu a případné zkažené body na LCD (které naštěstí již mizí); 2.) tuhost klávesnice, protože jde o naše ruce a pokud píšete v průměru cca 20-30 normostran denně, tak se hodí si to pohlídat, poněvadž každodenní křeče v rukou nejsou žádný med;[4] 3.) uspořádání kláves a zda některé nechybí: na ledacos se dá zvyknout, ale něco je vysloveně nešikovné. A dívejme se také, zda nechybí žádná klávesa, např. středník, Home a End (trojkombinace kláves je nepraktická), zpětné lomítko i na české klávesnici, přehláska / jednoduché uvozovky, tlačítko Windows a kontextová nabídka (ta je dost důležitá, zejména pro ty, kdo neholdují myši. 4.) Má daný počítač tichý chod? Nepiští (zejm. během přístupů na disk)? (I poměrně hlasitý chod je asi příjemnější, než když počítač piští – když je tón příliš vysoký. Též je dobré, nebo alespoň mně to vyhovuje, když je větrání rovnoměrné: ne chvíli velmi hlasité, takový dvacetivteřinový šok, a pak zcela tiché.) 5.) Záruka, případné zkušenosti známých s reklamacemi u dané firmy. Níže se vybrané body rozebírají podrobněji.
• Problém internetových obchodů je častá nespolehlivost obrázku, zejm. pokud jde o rozložení klávesnice. Problém kamenných obchodů je obvykle vyšší cena a daleko menší výběr.
• Tuhost klávesnice: na tu je třeba si dát skutečný pozor. Ve hře jsou tři údaje: jakou silou klávesa působí proti ruce, jak vysoký má absolutní zdvih a jak hluboko je ji nutno zatlačit, aby se písmeno napsalo.
• Jak tuhost poznat: zkusit zmáčknout 8 prsty 8 kláves zaráz a potom také – což je asi ještě směrodatnější test – dlaněmi obou rukou co nejvíc kláves zaráz. Tak se pozná lépe tlak, který působí proti naší ruce. Měl by být velmi malý, zvlášť pokud hodně píšete. A též u některých notebooků se odpružená klávesnice při stisknutí 8 kláves prohne: to je též jedna ze známek, že to nejde samo. A co je třeba dále zkusit: delší chvíli psát svou běžnou rychlostí. Důležitým indikátorem, že je klávesnice příliš tuhá, taky je, když občas při psaní vynecháte písmeno (nedostatečně zmáčknete klávesu), pakliže se vám to normálně v takové míře nestává. Dobré je také zkusit si velmi rychlým tempem napsat např. stránku. Další dobrý tip jednoho čtenáře je prohrábnout klávesnici v podélném směru. Tak se pozná hlučnost klávesnice i měkkost stisku. Hlučnost klávesnice je něco, na co by se také nemělo zapomínat.
• Často se přílišná tuhost pozná hned na první dotek, ale ne vždy si člověk uvědomí, jak se bude cítit po 5, 10, neřkuli 15 hodinách souvislého psaní na takové klávesnici: je třeba to již při koupi vést v patrnosti a tyto testy provádět.
• Velikost kláves: není např. klávesa Caps Lock zbytečně velká? Nebudete o ně neustále zavaďovat? Není klávesa zpětného lomítka na nevhodném místě vedle Y (dá se na to asi zvyknout, ale přece jen to není příliš vhodné; často to má také za následek už příliš krátké Shift).
• Nečekejte, že se klávesnice postupně ochodí a změkne. U některých to pravda být může, ale nelze s tím počítat. Je třeba si klávesnici dobře vybrat.
• Jak po čase zjistit, zda se klávesnice ochodila, či je to jen dojem: to je docela snadné. Srovnejte tuhost nějaké vámi téměř nepoužívané klávesy (obvykle např. Q) s tuhostí klávesy velmi používané (E, A apod.).
• Vzdálenost kláves od okraje počítače u notebooku: ta je také důležitá. Je myslím lepší, když je mezi tím okrajem PC, který je nejblíž k uživateli, a mezerníkem spíš tak 7 cm než 11 či i víc. Při přílišné vzdálenosti váha dost nespočívá na konci dlaně při zápěstí a více hrozí křeče. Ale teď se bohužel notebooky dělají většinou tak, že mají velký myšový čtvereček (touchpad), který klávesnici odsouvá pryč od předního okraje počítače (ač by nemusel, kdyby začínal blíž k okraji).
• Upevnění klávesnice: u notebooků je třeba vyzkoušet, zda klávesnice drží pevně – zda se deska klávesnice nepohybuje v rozích nahoru a dolů, což je nepříjemné a leckdy to působí skřípání. Podkladová deska klávesnice musí držet pevně a ani se nehnout.
• Zapuštěnost klávesnice: u některých notebooků je klávesnice zapuštěna poměrně dost dolů. To vadí u jedné klávesy – mezerníku, který se většinou píše volně položeným (a nikoli ohnutým) palcem, je to mnohem přirozenější a příjemnější. Dobře zvažte, jestli to snesete; mezerník se píše velmi často.
• Kvalita umělé hmoty užité na krytky: je důležitá (ač se těžko pozná v obchodě). Přichytávací nožky krytek z nekvalitní umělé hmoty se často lámou a krytky padají.
• Možnost regulace světelnosti a kontrastu: je zásadní. Téměř všechny monitory a notebooky ji dnes mají, ale stejně je důležité si na to dát pozor a zjistit, zda daný monitor regulaci má a zda má 1.) dostačující krajní hodnoty, 2.) dostatečný počet mezistupňů. Regulace umožňuje např. ve dne, kdy je kolem hodně světla, jasnost zvýšit, a v noci při umělém osvětlení naopak snížit. Velmi šetří oči, když je možné světelnost dostatečně regulovat.
• Tichý chod: hlasitost větrání je často možné regulovat: podívejte se pod ikonu napájení / baterie na hlavním panelu. Mnohé notebooky běžně mají možnost nastavení výkonnosti větrání (a tím i hlasitosti chodu). Některé tamtéž umožňují i uživatelsky nastavit výkonnost procesoru, takže pokud vám vyhovuje tišší chod, můžete si nastavit nižší výkon procesoru či výkon měnit podle momentální potřeby; má to pochopitelně přímý dopad na intenzitu větrání, a tedy i na hlasitost chodu.
• Je dobré si kupovat notebooky, u kterých se dají vybrat různé režimy chlazení a nejlépe i ovlivnit výkon procesoru. To má svou zásadní důležitost také pro výdrž baterie.
• U skříní volte ty, které mají hliníkové boky, nikoli boky z pozinkovaného plechu. Hliník lépe odvádí teplo.
• Rovnoměrnost zahřívání: žádný počítač se nezahřívá rovnoměrně, to je samozřejmé. Ale u notebooků je dobré si všimnout, zda se zahřívají přibližně rovnoměrně ty části, které má člověk pod jednou a pod druhou rukou, aby byly obě ruce v prostředí o zhruba stejné teplotě.
• Vstupy (porty): nezapomeňte si pohlídat, aby měl kupovaný počítač všechny vstupy, které míníte využívat.
• Mechaniky: má např. notebook ještě disketovou mechaniku? Pokud ji potřebujete (např. vám stále lidé předávají některé věci na disketě), je nutné to mít na paměti.
• Barva: pozor na hardware stříbrné barvy. Leckdy se od něj nepříjemně ostře odráží světlo. Volil bych spíš tmavé barvy a co nejméně lesklý povrch.
• Rychlost načtení CD či DVD mechanikou: tu je potřeba si hlídat (stopnout si čas, než dojde k načtení). Často jsou tu mezi počítači rozdíly, které se poznají velmi výrazně.
• Je to dost individuální, je potřeba vše co nejlépe ozkoušet a klást důraz i na zdánlivé maličkosti: často jsou mnohem důležitější než základní technické parametry počítače, pokud pracujete s PC třeba 10 hodin denně.

Údržba počítače

• Nadměrné větrání: zejména notebooky s výkonným procesorem, které víc větrají, mají tendenci se zanášet prachem. To snižuje účinnost větrání, teplota procesoru se zvyšuje a větráček má tím pádem napilno a dělá větší hluk. Doporučuji čas od času použít vysavač a skrz kryty větráčků prach zevnitř vysát. Pomáhá to. Začněte větráčkem, kterým se vzduch nasává dovnitř, a teprve poté se věnujte větráčku, který horký vzduch vyfukuje ven.
• Jeden technik mi říkal, že vzhledem k elektrostatičnosti prachu tento zásah není úplně bezpečný, ale já to dělám. Provádíte na vlastní nebezpečí.

Příliš hlasité větrání

• Některé modely mají příliš hlasité větrání. Lze to ovlivnit softwarově. Nejdříve zkuste již nainstalované správce výkonu, např. u Asusu Power4 Gear.
• Správci výkonu: viz speciální kapitolu pod Software.

HTML (odkaz jinam)

Výborný a podrobný učební materiál o HTML je na http://www.jakpsatweb.cz.

Instalace programů

• Ukončovat, nebo neukončovat při instalaci rozjeté programy? Často není třeba, byť jsme na to upozornění, ukončovat při instalaci všechny programy: zbytečně by nás to zdrželo. Ale musíme počítat s tím, že někdy k chybě dojít může, např. se něco nainstaluje do špatného umístění – do adresáře jistého rozjetého programu; stalo se mi to, není to uživatelská chyba. Ale to je spíš velmi vzácné. K jiným chybám ovšem dojít může. Rozhodně před začátkem instalace uložte všechny editované dokumenty.

Odinstalování

• Jsou programy, které nemají vůbec odinstalátor nebo jej mají zpracován špatně. Od těch je potřeba vyčistit terén ručně: smazat je z umístění na disku, odstranit jejich registrový klíč atd. Cennou pomůckou je např. program RegCleaner. Tím můžete mimochodem i odstraňovat z odinstalačního menu, aniž byste odstranili samotný program.
• Nějaká součást nejde smazat, systém hlásí, že se s ní pracuje (ač se zdá, že program spuštěný není): obvyklá chyba – případně schválnost či trik – tvůrců. Podívejte se do Správce úloh (Ctrl+Shift+Esc), najděte, zda náhodou na pozadí neběží, ukončete jeho činnost a pak už by mělo být možné jej smazat.

Internet

Pojmy a zkratky

• HTML: Hypertext Markup Language, zobrazovací jazyk WWW stránek (někdy se uvádí, že jde o programovací jazyk, ale ve skutečnosti se v něm nevytvářejí sledy operací, nýbrž se jen definuje zobrazení). Jeho zvládnutí je poměrně jednoduché. Není nicméně k vytváření stránek nutné – můžete je vytvářet v editorech, kde přímo vidíte, jak bude výsledek graficky vypadat (viz níže). Já bych doporučil trochu úsilí zvládnutí HTML a CSS věnovat i pokud budete užívat takovéto editory.
• Server: počítač v síti, který nabízí služby jiným počítačům. (Něco jiného ne web.)
• Prohlížeč: program sloužící k prohlížení stránek na internetu a stahování souborů.
• Vyhledavač: server, který vyhledává informace na internetu. Méně často se nazývá též prohledavač, vyhledávací server. Obecné označení: vyhledávací nástroje.
• Poštovní klient: program pro obsluhu elektronické pošty, např. Outlook Express.
• Poštovní server: server, který poskytuje poštovní služby.
• Vyhledávací řetězec: výraz, který zadáváte vyhledavači. V některých vyhledavačích může obsahovat logické operátory, jiné je však považují za součást hledaného výrazu. Též se užívá v podstatě synonymní termín vyhledávací dotaz.
• Logické operátory, boolovské operátory: AND, OR, NOT, NEAR...
• URL: Uniform Resource Locator, jedinečný identifikátor zdroje dat. Skládá se z několika domén: cz definuje zemi (doména první úrovně), další obvykle definuje společnost, firmu apod. (doména druhé úrovně), třetí (nemluvím tu o pořadí domén v konkrétní adrese) část příslušného serveru.
• ISP: Internet Service Provider.
• GIF: Graphics Interchange Format. 256 barev, vhodný pro grafiku s rozsáhlými plochami jedné barvy.
• JPEG: Joint Photographic Expert Group. Hodí se pro obrázky s více barvami, má volitelnou úroveň vnitřní komprimace, kterou lze ovlivnit velikost souboru.
• Web: někdy rozlišováno Web s velkým písmenem jako zkrácené označení celé sítě WWW a web s malým w jako název pro web site (někteří překládají webové sídlo, tak i některé články v PCW, jiní nepřekládají vůbec, jiní užívají v ČJ pouze zkráceného označení web; terminologie užívaná firmou Microsoft a i mnohými odbornými publikacemi je ta, že na jednom web site může být více jednotlivých webů, tj. sad webových souborů, viz Voráček: FP 2002, 22, který se k uvedené zvyklosti přiklání).
• CSS: Cascading Style Sheets. [Šimek, MS FrontPage 2000: uvádí Cascade Style Sheets.]
• DHTML: Dynamic HTML.
• Tag: značka HTML. Někteří autoři odmítají pojem tag jako „nekriticky počeštěnou verzi“ originálního pojmenování v angličtině a dávají přednost českému „značka“ (Voráček, FP 2002, 16). Existují značky párové a nepárové.
• Aplety Javy: krátké programy v jazyce Java určené pro přenos po síti; obsahují obecné informace, co se má stát, ne konkrétní instrukce procesoru (tj. jsou multiplatformní). Interpretovat je, to je úkol prohlížeče. Jako soubor má obvykle příponu .class.
• Rozhraní: rozhraní ke službě (programu, serveru aj.) je to, co se nám zobrazuje na monitoru a pomocí čeho se službou komunikujeme: tlačítka, text atd.
• Formulář: slouží ke získávání informace od uživatelů. Textová pole, tlačítka, přepínače.
• Upload: zkopírování souborů z klientského počítače na server.
• Download: zkopírování souborů ze serveru na klientský počítač.
• HTTP: HyperText Transfer Protocol.
• FTP: File Transfer Protocol. Protokol pro stahování dat; vhodný proto, že nevyžaduje naši pozornost: nastavíme, co má dělat, a on to provede; to je dobré zvláště pro stahování většího množství dat, např. přes noc.
• WYSIWYG: What You See Is What You Get. Technologie vytváření stránek, která neužívá přímé psaní v jazyce HTML, nýbrž vkládání objektů, vpisování textu, definování stylů a velikostí písma způsobem obvyklým v textových editorech atd. (např. vytváření ve Wordu, FrontPage atd.).
• Indikátor odkazu: viditelný prvek stránky, jehož pomocí se aktivuje hypertextový odkaz.
• Přepínač: ovládací prvek formuláře v podobě kruhového pole, kam můžete klepnutím umístit tečku; užívá se pro navzájem se vylučující možnosti.
• Zaškrtávací políčko: ovládací prvek formuláře v podobě políčka, které v případě klepnutí zaplní znak zaškrtnutí. Používá se pro navzájem se nevylučující možnosti.
• Poznámka k pravopisu slova Internet (internet): často se již setkáme s poměrně logickým malým písmenem (podobně jako televize či rozhlas), např. v časopise PC World. // Tento pravopis už jednoznačně převládl.

Fungování internetu

• Internet je síť propojených počítačů. Klasicky to funguje tak, že klientský počítač (tj. třeba váš) pošle požadavek serveru a ten ho provede. Např. si vyžádáte stránku http://www.david-zbiral.cz/PC-tipy.htm a server vám ji pošle.
• Požadavek putuje internetem přes různé uzly. Abyste trasu zjistili, napište v příkazovém řádku tracert www.david-zbiral.cz.

Internet a informace, citace

• Internet je v podstatě ohromná síť propojených počítačů obsahující záznam nepřeberného množství dat z nejrůznějších oblastí.
• Internet je síť volně přístupná publikačním aktivitám. Nefungují tu běžné mechanismy známé z knižního trhu, spočívající v přirozeném výběru podle kvality či předpokládané tržní úspěšnosti. V podstatě tu kdokoli může vystavit cokoli. To samozřejmě není příznivé pro relevanci informací. Proto je nutné se pro lepší orientaci v této záplavě dat spolehnout na nejrůznější pomocníky, především na vyhledavače, rozcestníky, odborné internetové časopisy (kde příspěvky nejdříve posoudí redakční rada a rozhodne, zda jsou hodny publikace) a konzultace s dalšími uživateli (např. doporučení profesionálů v dané oblasti, kteří přispívají do odborných elektronických diskusí).
• Citace internetové stránky: viz kapitolu tomu věnovanou v bibliografii.

Připojení

Nastavení připojení a řešení problémů s připojením

Pevné připojení

• Běžný stav je nenastavovat nic. Běžná připojení bez dalších firewallů apod. jako např. to od UPC by měla fungovat automaticky bez jakéhokoli nastavování.
• Někdy je potřeba nastavit IP adresu: Síťová připojení / Připojení k místní síti, zde položka Protokol sítě Internet (TCP/IP) / Vlastnosti, zde místo Získat IP ze serveru DHCP automaticky nastavit pevnou IP a adresy serverů DNS.
• Může být výhodné nastavení uložit, protože jinak ho bude nutné po změně nastavení na „Získat IP automaticky“ nastavovat znovu. Umí to snad všechny programy na správu profilů (Asus Net4Switch apod.).

Wifi – bezdrátové připojení

• Problém – nenalezení sítí: na Asusu se mi stalo, že došlo k chybě – nejsou nalezeny žádné sítě, ač dostupné jsou, ikona Atheros na hlavním panelu píše „Rozhraní bezdrátové sítě je vypnuto“, ikona bezdrátového připojení píše „nepřipojeno“, v případě aktualizace seznamu sítí se objeví, že nebyly nalezeny (ač tam jsou, ověřeno na 3 místech), a také „ověřte, zda je v počítači zapnutý bezdrátový přepínač).
• Řešení: notebooky Asus často mívají po straně hardwarové přepínátko, který vypíná wifi anténu. Často se omylem přepne. Pokud nastanou problémy s nenalézáním žádné sítě, bývá problém obvykle v tomto.
• Co problém nevyřešilo (archiv): Čárymáry s Net4Switch nikam nevedou. to bude mít něco společného s ikonou ?UI? na hlavním panelu, která přepíná mezi wifi, bluetooth, oběma a znemožnění obou. Teoreticky by na to myslím měla fungovat zkratka Fn+F2, ale mně nefunguje. Levé tlačítko na UI nedělá nic, pod pravým není skoro nic a vyzkoušeno, na dvojklik se spustí dočasná neklikatelná obrazovka, která skutečně ukazuje, že místo aby byla pozice na bluetooth / Wireless LAN zapnuto, tak je na pozici vypnuto, ale nelze to zdepřepínat. Exit nikam nevede. (Poznámka: program se nejmenuje UI) Obnovení systému na den, kdy bylo ještě vše OK, také nikam nevedlo.Ovládací panely / Bezdrátová síť: zaměřeno na vytvoření bezdrátové sítě, nemá patrně s tímto problémem nic společného. Bylo zkontrolováno, že zařízení je povoleno.

Astronomické účty od poskytovatele: problém dialerů (vytáčečů)

• Obecný úvod: Jedním ze způsobů platby za služby poskytované přes internet je naúčtovat příslušnou taxu na uživatelův telefonní účet a nechat si ji od příslušného poskytovatele proplatit. Obecně jde o zcela legitimní postup. Legitimní už ale není, že některé programy takto změní nastavení připojení a pak vás bez vašeho přání a vědomí připojují k drahým linkám; v rámci ČR to může stát třeba 3600 Kč za hodinu, do zahraničí i o dost víc. Telecom má na svých stránkách poměrně přehledné informace o postupech, jakými se můžete před vysokými účty chránit.
• Princip: prostřednictvím speciální aplikace pro Windows či MacOS, komponenty ActiveX nebo i obyčejného javového appletu je vám změněno nastavení připojení a jste připojeni na linku s drahým tarifem. Tato aplikace se obecně nazývá dialer čili vytáčeč.
• Jak k vytáčeči přijdeme: jsme dotázáni na instalaci programu, někdy ani dotázáni být nemusíme. Pak se nastavení změní a problém je na světě. Též nám může přijít elektronickou poštou či na něj přijde v poště odkaz.
• Akutní zákrok: fyzické odpojení PC od internetu, kontrola paměti, kontrola telefonních čísel v nastavení vytáčení. Najít vytáčeč a smazat jej (v nabídce Přidat či odebrat programy nebo přímo na disku). Požádat o pomoc odborníka.
• Prevence, dlouhodobá ochrana: dobré nastavení prohlížeče (nastavit hlavně, aby se dotazoval na instalaci součástí), opatrnost, minimalizace přístupů na podezřelé stránky, zejm. s pornografickým obsahem či pirátsky šířeným softwarem, blokování horní hranice platby za telefon (to myslím jde), blokování vytáčení žlutých linek (oslovit poskytovatele a vyžádat si to), speciální programy (freeware na http://www.optimaccess.cz, vyžaduje jen registraci), nástroje na odstraňování spywaru (např. http://www.security.kolla.de). Je dobré zálohovat svá nastavení připojení z editoru registru, abychom nemuseli nastavení, za které vděčíme vytáčeči, měnit zpět ručně. Vyplatí se též užívat program ZoneAlarm z http://www.zonelabs.com/store/content/company/products/znalm/freeDownload.jsp.
• Pramen části informací: PCW 6/2003, s. 70-73, který ale podává celý problém příliš jednoznačně jako vinu neopatrného uživatele. Ve skutečnosti vás může stránka natolik zmást spoustou pop-up oken, že už ani nevíte, kam klikáte.
• Kdo je na vině: nikoliv poskytovatel telefonních služeb. Někdy zčásti uživatel, ale tato vina může mít prostě podobu neopatrnosti zapříčiněné neinformovaností. Hlavní vinu nese původce vytáčeče, resp. stránky, které vás přesvědčily, že jej máte nainstalovat.
• [Starší zpracování tématu, dosud cenné:] Nevyžádaná instalace programů při brouzdání po internetu: některé programy nás mohou např. připojovat přes drahé „žluté linky“ apod. Nejlepší ochranou je prevence. K instalaci může dojít, když vytáčeč (viz výše) nebo my sami změníme nastavení zabezpečení. Nástroje/Možnosti internetu, karta Zabezpečení. Zde tlačítko Vlastní úroveň. U Stahovat nepodepsané ovládací prvky ActiveX nastavit parametr Zakázat a u Stahovat podepsané ... ActiveX by měl být údaj dotázat se. Absolutní bezpečnost to neposkytuje. Často se otevře totiž spousta oken a mnozí při zavírání omylem stisknou Ano potvrzující instalaci. Pro úplnou ochranu je potřeba nastavit uvedenou položku Stahovat podepsané... na hodnotu Zakázat. To znemožní užívání nevinných plug-inů a některých zásadních funkcí určitých stránek. Takže je třeba hledat kompromis podle toho, na jak důvěryhodné stránky se chystáte. (PCW 1/2003, 44n.).

Mobilní připojení GPRS

• Pokud dochází k častému odpojování, může to být porušením SIM karty; časté je její zkřivení následkem přehřátí.

Vyhledávání a orientace na internetu; Oblíbené položky

• Vyhledávání v archivech softwaru: viz např. http://www.shareware.com, http://www.download.com, http://sunsite.ms.mff.cuni.cz.
• Pro obecné dotazy (např. „C. G. Jung“) se vyplatí: a) hledat pomocí proklikání se k anotovaným odkazům na stránky v katalozích (Věda a výzkum / Psychologie apod.), b) kombinovat rešerši na Internetu s klasickými tištěnými materiály (knihy věnované danému tématu), neboť drtivá většina toho, co najdeme, je mnohdy jakousi základní a mělkou informací (a najdeme desetitisíce, statisíce nebo milióny stránek).
• Google: velmi výkonný, rychlý a t. č. neobtěžující nadměrným množstvím reklam (původně tam nebyly vůbec, ale dost možná bylo a je ovlivňováno řazení). Uvozovky znamenají, že hledáte přesně takový segment, tj. nikoli jeho jednotlivá slova vyskytující se na jedněch stránkách (operátor AND). Má i pokročilé hledání, které toho ale bohužel neumí tolik, kolik by člověk chtěl. Ale i Googlovo pokročilé hledání je dobrý standard.
• Operátory: * zastupuje jedno či více slov.
• Hledat i synonyma: lze toho docílit tím, že zadáte před příslušné klíčové slovo tildu ~. Kvalitu užitého českého synonymického slovníku jsem netestoval.
• Hledat stránky, které obsahují určitý odkaz: parametr link (např.: link: http://www.david-zbiral.cz).
• Hledat jen soubory určitého typu: filetype:přípona.
• Vykreslení grafického schématu stránek s podobnými tématy: tato možnost je dostupná na www.touchgraph.com/TGGooglBrowser.html.
• Zaindexovat: www.google.com/intl/us/addurl.html. Na stránce www.google.com/intl/us/webmasters je návod, jak stránku z indexu odstranit a zajistit, aby se napříště neindexovala.
• Parametry: zadávají se v podobě Výraz1 Parametr: Výraz2. Mezi P a V2 se nevkládají mezery. Parametry: intitle: obsahuje hledaný řetězec v <title>. inurl: obsahuje hledaný řetězec v adrese. link: obsahuje odkaz. related: podobné stránky. intext: hledání v textu stránky. Výskyt v adrese, titulku či odkazu se ignoruje.
• Zásadní nevýhoda Googlu: ignoruje meta keywords a description (ač mají daleko větší vypovídací hodnotu o stránkách než title a vlastní text stránky, tím spíš v češtině, která má substantivní a adjektivní flexi). Je to divné. Asi to dělají, aby obešli nepoctivé uvádění „řvavých“ komerčních keywords a měli vlastní kritéria. Řazení je tak méně přesné, jsou nacházeny méně relevantní výsledky. Je to velká škoda. Aspoň v pokročilém hledání mohla být možnost keywords zohlednit. Tím by totiž byl i splněn (mnou předpokládaný) účel tohoto opatření (obejití neodpovídajících komerčních údajů), i by byla možnost přihlédnout ke keywords, pokud by se tak uživatel rozhodl. Pro správce webů by ani to nebylo ideální, protože drtivá většina lidí hledá v základním vyhledávání, nicméně by to bylo vítané.
• Oblíbené: v MS IE můžete vkládat užitečné a zajímavé stránky mezi Oblíbené a odtud je pak rychle spouštět. Zde si též můžete některé stránky zpřístupnit offline (pod Oblíbené / Přidat k oblíbeným položkámzaškrtnutím příslušného políčka) a též nastavit jejich automatické stahování, upozornění mailem na aktualizaci vybraných stránek atd.
• Jak Oblíbené přenést na nový počítač či poslat mailem: mnoho uživatelů už bylo postaveno před problém, že by rádi všechny nebo některé položky ze svých oblíbených poslali přátelům nebo po změně PC přenesli i do nového PC. Je to velmi snadné. Oblíbené jsou vedeny jako běžný adresář zvaný Oblíbené buď pod adresářem Windows (zejm. ve starších verzích) nebo pod C:\Documents and Settings\příslušný uživatel\Oblíbené položky. Adresář je naplněný zástupci. Lze jej tedy zálohovat, kopírovat, komprimovat, posílat atd.

Prohlížeče

Internet Explorer

• Jak zobrazit velké ikony: Zobrazit / Panely nástrojů / Vlastní.

Mozilla Firefox, Phoenix

• Skvělý pro práci s klávesnicí. Když píšete, skáče na první výskyt daného řetězce v hypertextovém odkaze či na kterýkoli text na stránce.
• Jak nastavit, aby Mozilla skočila na první výskyt textu napsaného na klávesnici: pod Edit / Preferences, nabídka Advanced, položka Keybord Navigation. Výchozí je, že takto skáče jen na hypertextové odkazy.
• Bezchybná interpretace složitých fontů, například řeckých; IE 6 má daleko horší.
• Zvětšování a zmenšování textu: není zde omezené stylopisem stránky – lze si zvětšovat i na velmi velké písmo.
• Kolečkem myši: pokud nefunguje Ctrl+kolečko myši na zvětšování a vy to chcete používat, podívejte se pod Edit / Preferences, nabídka Advanced, položka Mouse Wheel, karta Control, a tam přesuňte přepínač.
• Tisk: spíše klasické než široké možnosti.
• Bezpečnost: Mozilla neumí spoustu nebezpečných věcí, což se v dnešní době často může ukázat jako výhoda: například neumí Active X.
• Uložení objektu Flash: Nástroje / Informace o stránce, karta Média, tlačítko Uložit jako.

Nastavení prohlížeče

• Jak si zálohovat nastavení připojení a nastavení prohlížeče: regedit, podklíč HKEY_CURRENT_USER – RemoteAccess. Označit tento podklíč a v roletovém menu Registr zvolit Exportovat tento registr. Pak nastavíme pouhým spuštěním vzniklého souboru .REG. Vhodné též při přechodu na nový PC. Ale též podklíč Software / Microsoft / Internet Explorer.
• Ze vzniklého souboru si lze pořídit možnost rychle měnit profily: přepište v něm hodnoty, některé vymažte atd., podle svého přání a soubor uložte. Jeho spuštěním se dané hodnoty zapíší do registrů (např. si vytvoříte malý soubor na přepnutí „zobrazovat obrázky“ – Display Inline Images. Pak stačí soubor spustit a nastavení je změněno; jen je někdy třeba znovu Internet Explorer spustit.

Prohlížení a pohyb v síti Internet

Různé

• Zpřístupnění aktuální stránky pro režim offline: zpřístupnění této stránky pro pozdější prohlížení, aniž bychom museli být připojení. Oblíbené / Přidat k oblíbeným položkám, zaškrtnout nabídku „zpřístupnit offline“.
• Uložení stránky: stránku si též lze uložit: Soubor / Uložit jako.
• Vytvoření zástupce oblíbené stránky na Ploše: Soubor/Odeslat/Zástupce na pracovní plochu.
• Nevyhovující barevné schéma: nejsou pořádně vidět hypertextové odkazy apod.? Můžete to upravit pomocí Nástroje / Možnosti sítě internet, karta Obecné, tlačítko Barvy. Někdy je ale schéma barev pevně dáno a nemůžete ho změnit tímto způsobem. V každém případě si lze ale soubor uložit na disk a graficky jej upravit pomocí změny stylů apod. Lze též stránku uložit jako pouze text. Pokud provádíte v zásadě vždy obdobné úpravy do nějakého standardizovaného formátu, který se vám dobře čte, můžete si na takový převod (resp. některé jeho předvídatelné kroky) nastavit makro.
• Tisk stránek: lze tisknout jediný rámec tím, že na něj klepneme a zvolíme jeho tisk, nebo celou stránku. Lze též upravit pomocí Wordu, kde jasně vidíme, jak stránka bude po tisku vypadat, a můžeme ji operativně upravovat.
• Pracujte ve více oknech zaráz. Zatímco čekáte na natažení jedné stránky nebo stažení nějakého souboru, můžete pracovat v jiném okně, odpovídat na došlou poštu apod. Když v okně nic neděláte, tak ničemu moc nevadí; rozhodně je lépe si nechat např. otevřené okno editace svých WWW stránek či poštovního serveru, než je zavřít, pak si vzpomenout, že tam ještě něco potřebujete provést, a být nucen absolvovat celou zdlouhavou přihlašovací proceduru znova.
• Otevřít odkaz v novém okně: místní nabídka (pravé tlačítko myši) nebo Shift+klepnutí či Shift+Enter.
• Velikost písma: pokud vám nevyhovuje daná velikost písma, můžete si ji změnit (Zobrazit / Velikost textu).
• Přesun na začátek a konec stránky: stejně jako v textových editorech na začátek a konec dokumentu (Ctrl+Home, Ctrl+End). Dávat na stránky tlačítka či odkazy „zpět“ či „nahoru“ je myslím celkem nadbytečné, leda snad kvůli tomu, aby návštěvník nemusel sejmout ruku z myši. U krátkých stránek si ale vystačí s kolečkem.
• Zákaz či omezení přístupu k některým stránkám: lze svému prohlížeči zadat buď konkrétní adresy, nebo obecně definovat nevhodnost stránek s jistým obsahem (sex, násilí). Nástroje / Možnosti sítě internet, karta Obsah, tlačítko Zapnout, zde zadat konkrétní nepovolené stránky (což je ovšem vzhledem k množství dat na internetu a jejich zrcadlení na více serverech dosti neúčinné) a především zadat stupeň ochrany proti různé tematice. K příslušným stránkám nebude umožněn přístup bez hesla, které zadal ten, kdo zákaz přístupu nastavil. Ochranu může nastavit kdokoli, takže starostlivým otcům se může stát, že se jim jejich děti odvděčí za ochranu mravní výchovy mládeže zablokováním jejich oblíbených serverů o rybaření. Veškerá ochrana se ztrácí novým nainstalováním prohlížeče.
• Archivujte si adresy, ze kterých jste dokumenty stáhli: když je pak budete citovat nebo si ověřit, zda nebyly aktualizovány, ušetříte čas. Nejlepší je si adresy vkládat přímo do ukládaného souboru, který si po uložení otevřete v Poznámkovém bloku. Zvlášť u rozsáhlých informativních stránek je dobré, když na to sami správci a tvůrci stránek myslí a uvádějí přímo do stránky její umístění – ušetří tak návštěvníkům práci.
• Uložení souboru: je možné zvolit tři způsoby. Uložit jako úplnou stránku, kterou pak lze zobrazit přesně v té podobě, v jaké jste si ji na internetu prohlíželi (včetně zvukových efektů apod.), nebo jako soubor HTML, nebo jako pouze text, kde se ztrácí grafické prvky i hypertextové odkazy,[5] ale zase se s tím velmi dobře pracuje. Celá stránka zabírá samozřejmě nejvíce místa na disku (lze si ji ale i později, když jste off-line, otevřít, uložit ji jako html nebo jako pouze text a smazat ji), pouze text nejméně, což je nedocenitelné např. v případě, že přistupujete k Internetu odjinud než ze svého počítače a musíte si soubory ukládat na disketu. Některý obsah stránek si lze archivovat i přes schránku: to je výhodné v případě, že nejde o velké množství dat a že vám grafické prvky atd., uvítací slovo stránek atd. k ničemu není a spíš by vás při další práci zdržovalo. To si pak přes stránku vložíte do textového souboru, který máte otevřený v jiném okně, jen to, co skutečně potřebujete (nejlépe včetně adresy, kdybyste se ke zdroji potřebovali později vrátit).
• Zpřístupnění offline: je jiné než uložení, neboť máte možnost automaticky sledovat aktualizace. Jděte na danou stránku, zvolte Oblíbené / Přidat..., zaškrtněte Zpřístupnit offline. Když kdykoli později chcete položky aktualizovat, zvolte Nástroje / Synchronizovat.
• Zobrazení kódu HTML: pokud vás zajímá, jak daná stránka vypadá v jazyce HTML, zvolte Zobrazit / Zdrojový kód. Tak se lze ledasčemu přiučit. Zdrojový kód si lze i uložit pro pozdější nahlédnutí.
• Ozvučená stránka: pokud narazíte na ozvučenou stránku a zvuk vás obtěžuje nebo je přehráván nekvalitně, stačí stisknout tlačítko Esc.
• Špatné zobrazení: často nebývá vinou autora či správce stránek, nýbrž prohlížeče (špatně nastaveného či starého).
• Nesrovnalosti ve financování: existuje technika, jak váš počítač nechat volat s počítačem nějakého vzdáleného konce světa a účtovat vám za propojení např. přes Nový Zéland astronomické sumy. Po českém poskytovateli budou tyto peníze požadovány a on je bude požadovat po uživatelích, ačkoli ti samozřejmě o žádné takové propojování nestáli. Uvádí se, že spolehlivá ochrana neexistuje. Lze si nechat nastavit u poskytovatele finanční limit, který nelze překročit. Též je dobré se vyhnout nedůvěryhodným serverům. Pomůže též nastavit si poněkud vyšší stupeň ochrany.
• Adresa neexistuje, je chybná apod.: pokud narazíte na nějaký chybný odkaz apod. a stránku nebude možno zobrazit, tak se zkuste dostat o úroveň níž a odtud se proklikat tam, kam jste chtěli.[6]
• Archiv adres: k archivování zajímavých adres slouží nabídka Oblíbené. Někomu ale jistě bude více vyhovovat, zvláště čítá-li jeho adresář tisíce položek, spíše jejich vnášení do textového souboru, kde si může přehledně a zcela po svém adresy členit atd.
• Ladění: často jste konfrontováni s otázkou, zda chcete provést ladění. Pokud nerozumíte skriptům, je zbytečné klikat na ano, povede to jen k ukončení Exploreru včetně dalších rozjetých oken, kam se často musíte znovu zdlouhavě přihlašovat.

Hledání v textu stránky

• Vyhledávací nástroj zabudovaný do IE je t. č. naprosto nespolehlivý. Vyzkoušeno několikrát. Nejlepší je celý obsah stránky přes schránku zanést do Wordu a tam jej vložit jako Neformátovaný text a pak hledat tam. Vyhledávání je v MSIE t. č. tristní.

Stahování a ukládání

• Uložit cíl: tento příkaz lze spustit z místní nabídky, když kliknete na hypertextový odkaz. Dají se tak ukládat přílohy k mailům i stránky. Někdy se cíl nenatahuje, ale v případě užití tohoto příkazu se uloží dobře.
• Je prospěšné užívat programy na stahování většího počtu souborů. Místo proklikávání sestavíme seznam či nastavíme URL a stáhneme např. všechny soubory z tohoto umístění. Poté si je prohlédneme off-line. Obvykle to velmi šetří čas. Příkladem takového programu je šikovný Mass Downloader. Další známý je FlashGet.
• Ale bohatě stačí Total Commander: připravte si seznam obsahující adresy (běžný textový soubor, 1 řádek = 1 URL) a dejte Síť / FTP - stažení ze seznamu. Funkce není omezena na FTP; umí stahovat i z adres HTTP.
• Otevřít z aktuálního umístění × uložit na disk: v tomto dialogu rozhodně vybírejte uložit na disk. Někteří uživatelé si myslí, že když otevřou soubor z aktuálního umístění, tak ho otevírají „na internetu“ a nic jim nehrozí, kdežto kdyby soubor uložili na disk, tak jim hrozí virová infekce. Ve skutečnosti je opak pravdou; nejbezpečnější je soubor uložit na disk, zkontrolovat antivirovým programem a pak teprve otevřít. Nabídku otevření souboru z aktuálního umístění raději vůbec nepoužívejte.
• Zobrazení obrázku samostatně: obrázek běžně připojený ke stránkám značnou IMG můžete v MSIE uchopit myší a přetáhnout do adresního řádku; načte se vám tak do okna samostatně a můžete si rychle a šikovně uložit jen jej.

Úprava stažených souborů

• Úvodní poznámka: stažené soubory nemají vždy žádoucí přehlednost a grafickou úpravu, kterou jsme zvyklí. Pokud chcete se souborem nějak dále pracovat, vyplatí se pomocí úpravy stylu změnit velikost a typ písma na to, které se nám dobře čte, dále např. zrušit texturu a nahradit ji standardním bílým pozadím, aby se text lépe četl, atd.
• Nadpisy: u velkých souborů si upravte všechny nadpisy pomocí kopírování stylu a vytvořte si obsah pro větší přehlednost.
• Po zvolení uživatelsky příznivějšího zarovnání do bloku se řádky ukončené měkkými konci řádků roztáhnou asi tímto způsobem.
  Tomu lze čelit globálním zaměněním ručně zalomených řádků za znaky konce odstavce (Zaměnit / Více / Speciální).
• Stránka je zbytečně úzká: lze rozšířit pomocí posunutí šipky na horizontálním pravítku.
• Vyzkoušejte si funkci Exploreru Upravit pomocí Wordu: někdy trvá příliš dlouho, než se vám soubor z prohlížeče načte do Wordu, a z tohoto i jiných důvodů je mnohdy lepší si soubor prostě přes nabídku Soubor / Uložit jako uložit na disk, ale někdy se tato funkce může hodit. V tomto případě je ale třeba dávat pozor na to, zda se nezměnily relativně udávané hypertextové odkazy (pokud stránka nějaké obsahuje) podle umístění souboru na našem disku (poznáme hned nebo při dalším otevření tohoto souboru, který si pomocí Wordu upravujeme), což je samozřejmě učiní chybnými.

Tisk dokumentů z internetu

• Existuje vícero možností; tyto dokumenty můžete uložit a následně otevřít v některém textovém editoru, např. ve Wordu (popřípadě zadat v MSIE Upravit pomocí Wordu, výsledek je v podstatě tentýž). Pokud máte FrontPage, tak asi nic zvolením Upravit pomocí FrontPage nezískáte, alespoň verze 2000 totiž taky nemá oboustranné tištění ani další zásadní možnosti tisku. Nebo můžete tisknout přímo z prohlížeče. K tištění menších úseků textu ze zbytečně graficky složité stránky je nejlepší text přes schránku přenést do textového editoru, provést základní grafickou úpravu po svém a vytisknout z něj.
• Jak netisknout obrázky pozadí a barvy: v novějších MSIE: Možnosti sítě Internet, upřesnit, pod Tisk zrušit zaškrtnutí Tisknout barvy a obrázky na pozadí.
• Nastavení vlastností stránky: např. pokud jsou okraje stránky mimo tisknutelnou oblast, tak lze parametry v prohlížeči nastavit v Soubor / Vzhled stránky. Zde lze také ovlivňovat, které údaje na ní mají být: zda tu má být údaj o počtu stran, adresa, datum atd., nebo nikoliv.
• Možnosti tisku: v MSIE, přinejmenším verzi, se kterou pracuji, jsou velmi chudé. Např. oboustranné tištění je tu problém.
• Co chceme mít na vytištěné stránce:
• Kde to nastavit: v Soubor/Vzhled stránky.
• Název stránky, stránka č. (v záhlaví): &w&bStránka č. &p z &P.
• Adresa a datum v zápatí: &u&b&d.
• Nic: v tom případě obsah políček záhlaví a zápatí vymazat. Raději to archivujte, abyste to tam později mohli dát.

Etika práce s internetem

• Viz též etika tvorby WWW stránek.
• Viz níže spam.
• Možná to místy bude znít trochu mentorsky, omlouvám se...
• Základní pravidlo: co nechceš, aby druzí činili tobě, nečiň ty jim.
• Přetěžování sítí: patří k velmi nepěkným zvykům zbytečně přetěžovat síť, např. sledováním televize přes HTTP, rozesíláním rozsáhlých příloh do elektronických diskusí, ač je chce jen jeden konkrétní člen, nezpakování příloh, obzvláště těch, kde komprimace zmenší soubory na polovinu i méně, a které jsou rozsáhlejší (třeba přes 300 kB).[7]
• Je důležité si uvědomit, že to, že něco platíme, nám ještě nedává morální právo dělat si, co chceme, podobně jako daň z odpadu nás neopravňuje zaneřádit celé blízké i daleké okolí.
• Není dobré zatěžovat transatlantické linky, pokud existuje zrcadlový server (mirror), z něhož lze stáhnout to samé. Obzvláště u velkých souborů se to vyplatí i nám: budeme to mít stažené rychleji.
• Neposílejte přespříliš internetové stránky mailem: pošlete raději odkaz. Stejně se adresát často rozhodne, že ho stránka, o které mu píšete, jak je skvělá, nezajímá a přílohu ani neotevře.
• Vyřazení z databáze a adresáře na vlastní žádost: pokud vás někdo požádá, abyste ho vyřadili ze svého adresáře či své databáze, tak to učiňte.
• Vyplňujte „předmět“ mailu. Usnadníte tím adresátovi orientaci. Mnoha mailům v mé schránce se už stalo, že jsem je smazal, aniž jsem je vůbec otevřel, protože nepocházely od nikoho známého a neměly vyplněný předmět.
• Prolamování ochran: nesnažte se prolomit na účty a adresy, na které nemáte právo přistoupit – ani ze zdravé soutěživosti.

Spam

• Viz též http://www.antispam.cz.
• Spam: spam (hromadné rozesílání mailů všem, které máme v databázi či adresáři, bez ohledu na to, zda je zpráva bude nebo nebude zajímat) je velmi neetická záležitost. Ti, kdo spamování provozují, by se měli trochu poučit o základních pravidlech slušného chování. Zahlcují síť a schránky nepotřebným balastem a zabírají cizí čas. Obzvláště neetické je rozesílat spamy s rozsáhlými přílohami (a vlastně jakýmikoli přílohami) a též nevyplňovat přesně, pravdivě a výstižně kolonku předmět (věc, subject). Ale spam není etický ani ve své nejměkčí podobě.
• Spam zombie: název počítače, který je zneužíván k šíření spamu, aniž o tom majitel ví.
• Mnoho lidí spamuje, aniž by si uvědomovali, že jde o opovrženíhodný postup. Proto je nutno o této věci co nejvíce mluvit.
• O neznalosti či nezodpovědnosti svědčí to, když se řídíte pokynem spamera, abyste daný mail rozeslali dál. Nikdy to nedělejte! Někteří lidé jsou fascinováni snadností rozesílání mailů, a tak plýtvají cizím časem i přenosovou kapacitou sítí, aniž by si uvědomovali širší souvislosti.
• Nebezpečnost spamu: spam plýtvá časem a přenosovými kapacitami linek (podle údaje v Computer 6/2004, s. 8 spamy každý den t. č. zaberou 2 milióny GB a roční náklady na jejich přenos jen v USA činí cca 10 miliard dolarů). Jde o velmi neekologickou a nepoctivou reklamu, popř. šíření vlastních názorů; má velmi nízkou účinnost, takže se vynaloží (přesně řečeno: ukradne) velmi mnoho cizích prostředků a cizího času na získání jednoho zákazníka či stoupence.
• Slepá kopie: adresáty, které dáte do této kolonky, nebudou ostatní v hlavičce dopisu vidět, tj. neohrozíte jejich soukromí a nedostanou se do adresářů dalších osob, které třeba ani neznají. Vybírejte si ty servery, které kromě kolonky Adresa a Kopie mají ještě právě kolonku BCC / Slepá kopie: např. http://www.post.cz. Je to naprosto zásadní funkce. Chraňte adresy svých přátel a známých a neposkytujte je kdekomu!
• Jak na to v Outlook Expressu: klepněte na „Komu“ / Adresa, v objevivším se okně označte osoby z adresáře a klepněte na tlačítko Skrytá a je hotovo. Kolonka Skrytá kopie se hned objeví a mail lze poslat. Kdyby to program odeslat nechtěl, tak jednoho z příjemců dejte do kolonky Komu / Adresa.
• Ochrana před spamem: zcela spolehlivá ochrana před spamem v podstatě neexistuje, ale lze přijmout jistá preventivní opatření:
• Mějte více adres. Jednu na důležité zprávy a druhou, kterou sdělujete širšímu okruhu lidí, vybíráte méně, nemáte nastaveno zasílání upozornění na mobil (to by vám pořád pípal, kdyby vás zasáhla lavina spamů) atd.
• Zablokování adresy: pokud vám soustavně přichází nevyžádaná pošta z určité konkrétní adresy, lze ji v Outlook Expressu a též na některých poštovních serverech (např. post.cz) zablokovat. Spusťte, vyberte příslušný dopis, v roletovém menu zpráva zvolte Blokovat odesilatele. Další možnost: jít do roletového menu nástroje, zde zvolit položku Pravidla pro zprávy, pokračovat na Seznam blokovaných uživatelů.
• Asi nejdůležitější je nerozesílat poštu hromadně adresátům, které navzájem nepojí nic a společné mají jen to, že jsou to mí známí. Jinak se totiž dostává náš mail zaviněním pohodlného či věci neznalého přítele do adresáře zcela cizích lidí, kteří pak rozesílají mail všem osobám v adresáři. Pokud rozesíláte poštu hromadně, tak jen skupinám lidí, v nichž se všichni„členové“ navzájem znají. Nezapomeňte též, že si můžete otevřít třeba dvacet oken „nový dopis“ (Ctrl+N) a do nich vložit maily a zprávy jednotlivě. Dá to víc práce, samozřejmě, ale neohrožujete osobní data svých přátel. Používejte pro rozesílání hromadných zpráv kolonku BCC či „slepá kopie“, ne kolonku adresa či její analogie. O slepé kopii viz výše.
• Osvěta: důležitou součástí boje proti spamu je osvěta. Někteří si prostě neuvědomují, že je nesprávné spam dál nerozesílat – je třeba jim to slušně vytknout.
• Nedávejte svůj mail kdekomu. Také si dvakrát rozmyslete, než přihlásíte svůj mail do některé vyhledávací služby určené k hledání mailů. Raději dejte mail na své stránky – tak nebudete dostupní vyhledání mnoha mailů zaráz, které využije neznámý člověk, a přitom bude váš mail k nalezení pro ty, kdo zadají vyhledavači „David Zbíral e-mail“, takže přátelé vás (snad) najdou. I to vám ovšem dnes už spoustu spamu přinese, takže je potřeba to zvážit.
• Pozor na vyplňování formulářů na internetu: mějte jednu adresu, která bude existovat, ale kterou nebudete číst. Tu vyplňujte tam, kde je vyžadována registrace, která znamená souhlas se zasíláním materiálů, které vás ve skutečnosti nezajímají.
• Když vás některá stránka vyzývá, abyste ji poslali některému známému a jeho e-mail vyplnili „zde“, tak to nedělejte. Pokud na ni chcete upozornit, použijte vlastního poštovního klienta nebo, pokud klienta nemáte, vlastní poštovní server a posílejte (z důvodu šetření přenosových kapacit) jen odkaz, nikoli celou stránku (pokud se kamarád bude chtít podívat, tak to stejně sítí proteče, ale pokud nebude, tak se kapacita ušetří).
• Zveřejnění vlastní adresy na internetových stránkách vede ke zvýšení podílu spamu, nicméně u posílání hromadných zpráv jinak než jako Skryté kopie je riziko asi ještě vyšší.
• Používejte dobrý poštovní server nebo dobrého poštovního klienta, který umožňuje přečíst všechny nové zprávy zaráz – ušetříte čas. V případě poštovního klienta, který si nejdřív stáhne všechny zprávy na disk, není funkce přečtení všech zpráv tak důležitá, ale u pomalejších poštovních serverů je zcela zásadní.
• Před spamem jste chráněni (bohužel nedostatečně) také na úrovni poštovních serverů, které je filtrují (ale za účinnější filtrování se dnes už často musí platit).
• Užívání speciálního softwaru, např. Antispam nebo SpamWeasel (zdarma). Výhoda je, že filtrují spam ještě před tím, než se vám stáhne na disk.
• V současné době roste objem spamových SMS, které obtěžují zřejmě ještě více. Proto si dejte pozor zejména na využívání těch služeb posílání SMS z internetu zdarma, které negarantuje samotný operátor: tyto služby často fungují jako sběrač čísel pro následné rozesílání spamových SMS.

Formuláře, přepínače, zaškrtávací políčka

• Utility pro automatizované vyplňování formulářů: např. AI Roboform. Také prohlížeč Mozilla sám o sobě ledacos umí.

Čištění disku od dočasných internetových souborů

• Prvním krokem je využít nabídky pod Možnosti sítě internet.
• Cookies: zda odstraňovat či neodstraňovat cookies, to je složitá otázka. Některá nám hodně pomáhají v tom, že nemusíme vypisovat znovu formulář, který už jsme jednou vyplnili, nemusíme znovu volit nastavení apod. Cookies ze stránek, kam už se nechceme vrátit, lze vymazat s klidem. Viz adresář C:\WINDOWS\Cookies.
• Ruční vymazání: pod možnostmi sítě internet se neodstraní vše. Proto doporučuji se zaměřit na adresáře C:\WINDOWS\Místní nastavení\Temporary Internet Files, C:\WINDOWS\Temporary Internet Files, C:\WINDOWS\Local Settings\Temporary Internet Files a soubory tu vymazat ručně.
• Čištění historie, naposledy otevřených souborů atd.: historie internetových souborů: Možnosti sítě internet, Vymazat historii, popřípadě v registru. A na disku: adresáře Naposledy otevřené, History, C:\Windows\Recent.

Tvorba a správa stránek

• Viz Tvorba a správa WWW stránek.

File Transfer Protocol (FTP)

• Přenos přes FTP znamená na světové síti operovat nikoli přes vizuální podobu souborů umístěných na serverech, nýbrž přes strukturu adresářů.
• Ovládá se běžně stále přes příkazový řádek, ale je výhodné používat uživatelsky příznivé klienty, zejm. Windows Commander (http://www.ghisler.com, jde o shareware, jehož demoverzi můžete zdarma používat měsíc).
• FTP pomocí mailu: pokud z jakéhokoli důvodu nemůžete stahovat přes FTP (např. z důvodu zablokování tohoto protokolu správcem místní sítě), tak lze využít služby zaslání příslušných souborů mailem, a to tak, že o něj zažádáme někt. FTP server, např. ftpmail@ftp.vslib.cz; na něj pošleme svůj požadavek v tomto normovaném tvaru: open [sem vepište server, např. ftp.vse.cz] chdir [sem vepište adresáře, např. pub/linux/source] get fdformat.c quit. Každý příkaz (open..., chdir... atd.) bude na samostatném řádku.
• Protokol FTP některé servery blokují. Jiné ho podporují, ale ne na všechny můžete přistoupit anonymně: musíte zadat uživatelské jméno a heslo. Je mnohem šikovnější uploadovat soubory přes FTP než nešikovnými formuláři na HTTP.

Hesla

• Hesla: je dobré volit složité, ale běžné znaky používající hesla (např. %mitti!239), jinak se může stát, že se vám např. z ciziny nepodaří dostat ke svému e-mailu, protože např. nebudete schopni napsat š – respektive to způsobí jisté komplikace, než se k š nějak dostanete.
• Bezpečnost hesel: je dobré své heslo nikomu nesdělovat nebo je poté, co bylo nutné se někomu svěřit, změnit, a to nejen kvůli sobě, ale i kvůli tomu druhému, který by se např. stal podezřelým, že vaše heslo zneužil nebo dostatečně neutajil, kdyby došlo k nějakému kolapsu (např. způsobenému samotným serverem). Dále se doporučuje volit složitá hesla kombinující čísla, písmena i zvláštní (ale i v cizích klávesnicích obsažené) znaky. Mnohá hesla se nám mohou zdát naprosto bezpečná, protože si někdy představujeme, že útočník je bude zadávat stejně jako my: že bude zkoušet postupně vpisovat hesla, která ho napadnou. Ve skutečnosti ale existují speciální programy, které velikou rychlostí zkoušejí tisíce kombinací, dokud se přes vaše heslo neprolomí – pokud není opravdu dostatečně složité.
• Je lepší mít na každý účet, přinejmenším na každý důležitější, jiné heslo.
• Doporučuji mít různé úrovně hesel. U chránění záznamu do některé sekce adresářového vyhledavače si vystačíte s něčím primitivním.

Jak si tvořit heslo

• Nemělo by obsahovat: žádné slovo, jméno, kombinaci jména či slova a číslic, rodné číslo atd. Slovo vůbec, ani rozkouskované číslicemi apod.
• Mělo by obsahovat: malá a velká písmena, interpunkci (ale pozor, to zkomplikuje přístup ze zahraničí, kde není česká klávesnice, takže já osobně to nedoporučuji), minimálně 6 znaků.
• Jak tvořit a jak si pamatovat složité heslo: princip je ten, abyste si heslo bez problémů pamatovali, a přitom bylo obtížně prolomitelné. Možný postup: vybrat si oblíbený citát, užít první či druhá písmena jeho slov, vložit mezi ně číslice apod. Pramen: PCW 7-8/2003, s. 87.
• Je třeba nepoužívat jedno heslo dvakrát.

Bezpečnost pohybu a řešení problémů

• Bezpečnost MSIE: MSIE je t. č. nabitý bezpečnostními dírami. Když máte smůlu nebo špatné nastavení (případně oboje), může vám prosté najetí na nějakou stránku zavirovat počítač. Obecně platí, že je dobré: nechodit na neseriózní stránky; stahovat si bezpečnostní aktualizace Windows; stahovat si bezpečnostní aktualizace prohlížeče; používat osobní Firewall.
• Dejte si velký pozor na vyplňování bankovních dat. Zejména nereagujte na e-maily, které se tváří jako od vaší banky a vyžadují (např. pod záminkou „větší bezpečnosti“ či „ověření údajů“) vyplnění přihlašovacích údajů do banky. Stránka, na kterou hypertextový odkaz z dopisu vede, je jen kopií bankovních stránek: data ve skutečnosti vyplňujete pro podvodníky, kteří vám vzápětí odčerpají z účtu horentní sumy. Tento druh podvodu se anglicky nazývá phishing. Tyto podvodné dopisy často odkazují na údajné poruchy serveru atd. Nevěřte jim a údaje nevyplňujte. Blíže http://www.antiphising.org.
• Užívání osobního firewallu: zvýší bezpečnost. Pěkný je např. Kerio Personal Firewall (dříve Tiny Personal Firewall). Zdarma. Dobrý je též ZoneAlarm. Tiny Personal Firewall dělá víc problémů a po odinstalování po sobě může nechat nepříjemné smetí. Spíš doporučuji ZoneAlarm. Pozor, tyto programy nikdy nemažte, vždy je standardním způsobem odinstalovávejte.
• Viry se často maskují jako systémové soubory, např. SVCHOST.EXE (např. s 0 místo O) a názvy se často snaží uživateli namluvit, že jde o systémovou komponentu.
• Nevyžádaná instalace programů při brouzdání po internetu: tyto programy nás pak mohou např. připojovat přes drahé „žluté linky“ apod. Nejlepší ochranou je prevence. K instalaci může dojít, když my nebo nějaké programy změní nastavení zabezpečení. Nástroje/Možnosti internetu, karta Zabezpečení. Zde tlačítko Vlastní úroveň. U Stahovat nepodepsané ovládací prvky ActiveX nastavit parametr Zakázat a u Stahovat podepsané... ActiveX by měl být údaj dotázat se. Absolutní bezpečnost to neposkytuje. Často se otevře totiž spousta oken a mnozí při zavírání omylem stisknou Ano potvrzující instalaci. Pro úplnou ochranu je potřeba nastavit uvedenou položku Stahovat podepsané... na hodnotu Zakázat. To znemožní užívání nevinných plug-inů a některých zásadních funkcí určitých stránek. Takže je třeba hledat kompromis podle toho, na jak důvěryhodné stránky se chystáte. (PCW 1/2003, 44n.).
• Zálohování nastavení zabezpečení prohlížeče: pomocí exportu podklíčů registru obsahujících nastavení MSIE a následné editace vzniklého souboru v Poznámkovém bloku si lze vyrobit nástroje, kterými je pak možné velmi rychle a snadno nastavovat různé profily zabezpečení MSIE, stačí je spustit.
• Makra: wordovská a jiná makra se neexportují do HTML (pochopitelně). Ale nebezpečné jsou ty dokumenty, které jsou publikovány v původním formátu (.doc, .xls). Ty se otevřou zdánlivě v prohlížeči, ale makra v nich, přiřazená např. polím MacroButton (jež mohou být popsána jakkoli, klidně zcela nepravdivě), zůstanou funkční, takže nic netušíce zmáčkneme na nějaké tlačítko, třeba se zcela nevinným popiskem, a spustí se makro, které může vážně poškodit data na našem počítači. Proto pozor na dokumenty, které jsou na internetu publikovány zejm. jako .doc a .xls – poznáte to v adresovém řádku.[8]
• Stránka se nám nastavila proti naší vůli jako domovská stránka: je to možné pomocí příkazu JavaScriptu setHomePage. To se dá bohužel přiřadit i události onload (ne jen např. grafickému tlačítku). Přesto se objeví dotaz, zda nastavit jako domovskou, nicméně popis dialogového okénka určuje webmaster a ten tam může dát co chce, např. „Máte rádi čokoládu?“ a na stisknutí Ano se vám nastaví tato stránka jako domovská. setHomePage má efekt od IE 5.0.
• Nastavila se jiná domovská stránka: lze změnit pod Možnosti internetu. Pokud je tam ale po novém spuštění počítače daná stránka nastavená opět jako domovská, tak je nastavována nějakým softwarem, který na počítači skrytě působí. Je třeba prohlédnout zejména složku Po spuštění a v registru klíč HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Microsoft\Windows\CurrentVersion, mimo jiné podklíč Run. Pokud tam najdete klíč, který to působí, tak ho vymažte. Programy spouštěné při startu zjistíme také spuštěním msconfig.exe.
• Další místo, kam je potřeba se podívat, je HKEY_CURRENT_USER\Software\Policies\Microsoft\Internet Explorer\Control Panel, položka Home Page. Pokud je tu hodnota Upravit hodnotu DWord, tak je třeba zadat hodnotu na 0. Pokud v ní je Upravit binární hodnotu, tak je potřeba zadat hodnotu 00 00 00 00.
• Podrobnější postup, jak na to v registru: dejte Spustit (pod Start), napište do okénka regedit.exe a otevře se editor registru. Tam zkuste najít Ctrl+F jednak řetězec rovnající se adrese stránky, která se vám nahradila jako výchozí, a vymazat ty hodnoty či je nahradit za vámi preferovanou stránku. A také se podívejte do HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Microsoft\Windows\CurrentVersion; problém bude najít program, který to působí, pokud jich tam máte víc. Pokud ho nepoznáte, tak si klíč zazálohujte (Soubor / Exportovat, jen Vybraná větev) a zkuste odstranit to, o čem myslíte, že to je ten problematický program. Pokud střelíte vedle a nastanou problémy, můžete pak vždy prostým spuštěním exportovaného soubůrku navrátit tento klíč do původního stavu. Zapamatujte si cestu k programu, abyste ho taky mohli odstranit z disku.
• Pokud vše selže, stáhněte si program Hijack This, který prohledá systém a zobrazí seznam podezřelých programů.
• Doporučuji toto řešení, nicméně upozorňuji, že to provádíte na vlastní nebezpečí.
• Jak zavřít moře pop-up oken: Alt+F4 několikrát rychle za sebou. Ještě lepší způsob, pokud jich je opravdu hodně: Ctrl+Alt+Del nebo spuštění správce úloh, jejich označení a hromadné ukončení. Zavírat okna IE umí také moje wordovské makro ieZavřít mezi makry.
• Jak se zbavit nežádoucích zásuvných modulů IE, např. nových panelů nástrojů: je potřeba se podívat do C:\Windows\Downloaded Program Files. Ledacos najde program BHO Demon.
• Programy chránící před pop-up okny: např. Webwasher 3.0. I MS začal dodávat svůj vlastní blokovač oken.
• Správa hesel: uložená hesla se dají přidávat a vymazávat pod ovládacím panelem Uživatelské účty, odkaz Správa síťových hesel.
• Netscape ani Opera t. č. ActiveX nepodporují. Ale ActiveX není jediná technologie vytáčečů, které uživatele bez jejich vědomí připojují na drahé linky.
• Phishing: tzv. phishing je postup neoprávněného získávání uživatelových dat. Často se užívají dost rafinované postupy: přijde e-mail, který se tváří jako pocházející od vaší banky, s výzvou k potvrzení osobních údajů. Kliknete na odkaz. Otevře se skutečně pravá stránka banky, ale s ní okno, které k ní nepatří a odesílá údaje úplně jinam. Doporučení: otvírejte stránku zadáním do adresního řádku prohlížeče, nikoli kliknutím na odkaz v takovémto e-mailu. Více http://www.antiphishing.com.

Pro nevidomé a slabozraké

• Jak si nechat přečíst obsah webových stránek: například za použití utility Web Speech. Spouští se klávesou F9. Pokud je nějaký blok označený, čte se jen ten. Lze regulovat hlasitost, výšku tónu, intonaci, rychlost. Zdarma. Stránky http://www.webspeech.de. Lze využít i na čtení souborů na disku. Aktivuje a deaktivuje se tuším někde v Možnostech internetu.

Konkrétní problémy

Některé hypertextové odkazy nefungují

• Možné příčiny:
• Vina je na straně správce stránek: nejčastější příčina. Stránka byla odstraněna, odkaz ne, popř. je v odkazu překlep. Někdy může být na vině hostitelský server: např. odstraní soubor, o kterém si myslí, že porušuje zákony ČR (třeba odstraní hromadně soubory .MP3).
• Úroveň zabezpečení prohlížeče: na některé stránky nás nepustí prohlížeč, když máme nastavenou hodně vysokou úroveň zabezpečení.
• Explicitní obsah: je nastaveno nezobrazování násilí a sexu.
• Úroveň zabezpečení připojení: reguluje správce sítě. Můžete provést malý test. Pokud se např. dostanete bez problémů na http://www.is.muni.cz, ale při vstupu do osobní administrativy či kliknutí na přímý odkaz https://is.muni.cz/auth vás to nepustí ani k potvrzení certifikátu a objeví se „stránku nelze zobrazit“, tak může být problém v tom. Další test: http://www.nkp.cz je Národní knihovna. V době, kdy jsem to zkoušel, jste se bez problémů dostali sem, ale do katalogu, kde byste mohli vyhledávat knihy, už ne, pokud správce sítě nastavil vysokou úroveň zabezpečení: opět klasické „stránku nelze zobrazit“.
• Možné řešení v některých případech:
• Zkuste pravé tlačítko myši a volbu Uložit cíl jako a pak to otevřít z disku.
• Najděte si příslušnou stránku na Googlu (pokud víte, jak ji hledat, např. podle toho, co obsahuje) a zvolte odkaz Archiv. Zobrazí se vám kopie stránky.

Internetové obchody

Amazon.com

• Stránky se mění a ne vše, co tu bude uvedeno, musí platit.
• Přidávání do košíku: žlutá šipka na modrém poli, vpravo.
• Není integrován s národními verzemi, nap. Amazon.fr. Ověřeno, že databáze opravdu nejsou propojeny: hledána anglická kniha na amazon.fr pod „Tous les produits“, nenalezena, potom hledána na .com a tam nalezena.
• Ceny na jednotlivých serverech se často liší: např. nalezena kniha, která na amazon.com stála cca 60 $ a na amazon.fr jen cca 14 €.

Jazyková čistota a úhlednost textů o práci s počítačem

• Je dobré dbát na jistou jazykovou úhlednost textu (tato stránka jistě není nejlepším vzorem: většinu textu jsem po sobě četl tak jednou).
• Je dobré nezahlcovat texty nadbytkem anglických slov a pokud existuje bohémní ekvivalent inkriminovaného termínu, tak prioritně utilizovat jej. Neříkám, že jsou anglická slova zakázaná: nebuďme přehnaně purističtí, není proč se vzdávat slov jako internet, e-mail apod. Ale není např. celkem vzato důvod užívat slovo provider, když můžeme říci stejně dobře poskytovatel, apod.
• Někdy se český výraz může jevit jako méně jednoznačný. V tom případě ale často stačí u prvního výskytu použít cizí slovo v závorce, aby bylo jasné, o čem se mluví, a v dalším textu užívat výraz český. Příklad: „Tato neblahá překvapení působí tzv. vytáčeče (dialery). Vytáčeče jsou“ atd. Zkrátka: českou slovní zásobu lze obohacovat i jinými postupy než přejímáním. Přejímat je možné a nutné, ale ne bezhlavě a nekriticky.
• Doporučené slovníky:

Hynek, J. – Vítkovský, R., Anglicko-český a česko-anglický slovník výpočetní techniky a informačních technologií, Fraus, Plzeň 2000.

Říha, P., Slovník počítačové informatiky, Montanex, Ostrava 2002.

Knihovny – katalogy

Österreichische Nationalbibliothek

• Databáze je rozdělena do jednotlivých katalogů: do 1929, 1930-1991, 1992 a dál. Když se dá Mehrere Kataloge, tak bude vyhledávat ve všech bázích.

Média

Diskety

• Chyba „Médium je chráněno proti zápisu“: pokud tomu tak není, zkuste disketu několikrát vložit znovu a pro jistotu též pohnout se zámkem zápisu.

Microsoft Script Editor

• Viz pod Wordem.

MS DOS

• Spuštění skriptu v DOSu: příkazem cscript.
• Undelete: ve „falešném“ DOSu, který je už jen aplikací windows, tento příkaz nefunguje.
• Klávesnice: pamatujete si někdo, jak se v DOSu přepíná klávesnice na americkou? Myslel jsem, že keyb us, ale to mi nefunguje.

Otázky

Existují problémy, na které jsem při práci s PC narazil a nedokázal je vyřešit, a také otázky, které mi byly položeny a já jsem je nedokázal zodpovědět. Proto zde některé problémyvypíši; pokud znáte řešení, ozvěte se prosím na mailu david.zbiral@post.cz (můžete též použít tento formulář).

Různé

• Převod z naskenovaného či nafoceného textu do počítačově čitelného textu v Adobe Acrobatu: dělá neustále problémy. Program tuto má, ale funguje údajně jen při určitém rozlišení obrázků. A když jsem přes Irfan DPI zdrojových obrázků změnil na rozlišení, které Adobe podle tvrzení chybového hlášení podporuje, tak to nepomohlo: stejně nadále chybové hlášení zobrazoval a převod neprovedl. Nepomohla ani redukce počtu barev na dvě přes Irfan. V samotném Acrobatu pod Dokument / Spustit převod, tlačítko Upravit je nabídka Převzorkování obrazů. Ta ale k řešení tohoto problému nepomůže. Pokud někdo víte, jak na to, nebo můžete doporučit nějaký jiný program na převod obrázku na text, ovšem freeware, tak dejte vědět.
• Automatické nahrazování při psaní za návrhy kontroly pravopisu (pod Nástroje / Automatické opravy): to je samozřejmě nesmyslná funkce, kterou jsem nikdy nepoužíval. Teď jsem narazil na zásadní problém. Mohu s klidem přísahat, že mi vždy Word fungoval tak, že co jsem měl v automatických opravách, opravoval při psaní, ale tam, kde o položku automatických oprav nešlo, to nenahrazoval návrhem kontroloru pravopisu. Myslím, že to odpovídá zaškrtnutí Nahrazovat text během psaní a naopak nezaškrtnutí Automaticky použít návrhy kontroly pravopisu (na kartě Nástroje / Automatické opravy dole). Tak mi to prokazatelně fungovalo celé roky. Jenže jsem si s tím jednou hrál a od té doby, ač mám zaškrtnuto jen Nahrazovat..., kdežto Automaticky použít... zaškrtnuto nemám, Word stejně návrhy kontroly pravopisu automaticky používá – je to tak, ač to zní jako sci-fi (nebo spíš horor), a i další lidé mi to potvrdili. Naprosto mi to znemožnilo používat funkci automatických oprav. Leda snad přeinstalování by to mohlo vyřešit. Nahradit šablonu Normal její starší verzí uloženou před touto destruktivní změnou prostředí nepomohlo. Zřejmě je pes zakopán v registru, ale najít to tam už nebude jen tak. Přeinstalování jsem zatím nezkoušel.
• Klávesnice: pamatujete si někdo, jak se v DOSu přepíná klávesnice na americkou? Myslel jsem, že keyb us, ale to mi nefunguje.
• Panely nástrojů ve Wordu: jak docílit toho, aby panely nástrojů zůstaly tak, jak je zanechám, místo aby se ty, které jsem si zobrazil, při dalším otevření souboru nezobrazovaly (např. schránka), a aby se některé z těch, které jsem potřeboval jen na chvíli a poté jsem je skryl, nezobrazovaly stále znovu při každém otevření? Jde to vůbec?
• Styl Zvýraznění ve Wordu: potřebuji se zbavit toho, že se mi všechna kurzíva zaměňuje automaticky za styl Zvýraznění, taktéž když zapnu kurzívu Ctrl+I tak se zapne ve skutečnosti tento styl, což vede mj. k tomu, že nelze ručně nic naformátovat tučnou kurzívou, nelze opakovaným Ctrl+I opět začít psát normálně atd. atd. Styl nejde odstranit (je vestavěný). Jeho založení na jiném stylu ani jeho přejmenování nepomůže. Též jeho smazání přes organizátor v šabloně Normal ani v jednotlivých dokumentech nemá efekt. Ví někdo, jak to vyřešit bez současného smazání Wordu? Tedy: na jedno řešení jsem přišel. Nahradit šablonu Normal její starší zálohou předtím, než jsem styl Zvýraznění použil – a tím ztratit všechny změny do ní od té doby uložené, např. položky automatického textu, úpravy stylů, automatické opravy atd. Je to jediné řešení?
• Opakovat (Ctrl+Y) v 602Textu: umožňuje 602Text opakování akce (zrušení toho, že jsme nějakou akci vzali zpět)? Zdá se mi, že ne.

Zodpovězeno

• Hromadné přidávání položek do kolekce: dá se nějak přidat např. 20 položek do kolekce hromadně, na jednom řádku, nebo je nutné každou přidat jednotlivě pomocí opakovaného Add?
• Odpověď: pomocí jejich vložení do pole a poté užití cyklu, které přidá položky do kolekce: For n = 0 To UBound(Pole) – 1...
• Wordovské makro na výpis všech stylů použitých v dokumentu: výpis všech je jednoduchý: máme kolekci ActiveDocument.Styles. Jenomže jak si nechat vypsat jen všechny styly použité v konkrétním dokumentu? Na to jsem bohužel nepřišel (třeba to ani nejde). Nešlo by to postupným procházením kolekce Paragraphs, které by zapisovalo do pole styly odstavců a pokud by tam již byly, tak by jen přepsalo, tj. nepřidalo stejný název stylu dvakrát?
• Odpověď jednoho čtenáře: If Style.InUse = False Then... Poslal mi i jiné, velmi inteligentní řešení, které umožňuje, aby to nezobrazilo všechny styly včetně těch použitých na text již vymazaný či přeformátovaný, nýbrž jen styly skutečně aktuálně použité.

Outlook (Microsoft Outlook, Outlook Express)

Různé

• Podle mého soudu je Outlook Express nepříliš povedený program. Svými mizivými možnostmi nastavení, které zprávy chcete stahovat, působí, že se ještě jednou plýtvá přenosovými kapacitami na přenos virů, spamu a nesmyslů na váš počítač, místo aby byly přímo na serveru smazány.
• Vybrané nevýhody Outlooku: 1.) plýtvání přenosovými kapacitami; 2.) zbytečné plýtvání penězi: pokud platíte za stažená data či čas připojení, tak platíte s Outlookem většinou tak přes 90 % celkové sumy za poštu na to, že si na počítač stahujete viry a spamy; 3.) nízká bezpečnost; Outlook je jakoby mnohem chytřejší, a tudíž nebezpečnější než běžné webové rozhraní poštovních serverů, kde jste v podstatě vždy v bezpečí, dokud neotevřete přílohu; Outlook má v některých verzích určité bezpečnostní trhliny.
• Slepá kopie v Outlooku: adresáty, které dáte do této kolonky, nebudou ostatní v hlavičce dopisu vidět, tj. neohrozíte jejich soukromí a nedostanou se do adresářů dalších osob, které třeba ani neznají. Je to naprosto zásadní funkce. Chraňte adresy svých přátel a známých a neposkytujte je kdekomu! Jak na to v Outlook Expressu: klepněte na „Komu“ / Adresa, v objevivším se okně označte osoby z adresáře a klepněte na tlačítko Skrytá a je hotovo. Kolonka Skrytá kopie se hned objeví a mail lze poslat. Kdyby to program takto odeslat nechtěl, tak jednoho z příjemců dejte do kolonky Komu / Adresa. Nejlépe tam však dejte jednu ze svých e-mailových adres.
• Nastavení účtu: v Nástroje / Účty.
• Pozor na automatické stahování: dejte si pozor na automatické stahování. Vypne se pod Nástroje / Možnosti, karta Čtení, zrušit zaškrtnutí políčka Automaticky stahovat zprávy při zobrazení v podokně náhledu. Takže pokud internet jede divně pomalu, podívejte se, zda to náhodou není tím. Nevím, co je „zobrazení v podokně náhledu“, ale co vím je, že i když člověk s výchozím nastavením nic nedělá, tak Outlook někdy začne poštu stahovat, 10 MB žádná míra.
• Zobrazení zdrojového kódu mailu (i čistě textového): Ctrl+F2.
• Přenesení nastavení (blokované adresy atd.): stačí zkopírovat obsah adresáře Documents and Settings/příslušný účet/Data aplikací/Identities/.

Příkazový řádek a Outlook

• Okno Spustit. Tam lze zadat spoustu argumentů, viz PCW 7-8/2003, 60 ad. Zde jen velmi malá část.
• /ResetFolders: vrátí zpět chybějící složky.
• /m <e-mailová adresa>: vloží do Adresa danou e-mailovou adresu.
• /c ipm.task: nový úkol.

Pojmy a zkratky

• Viz též Pojmy a zkratky pod kapitolou Internet.
• Stavový řádek: např. ve Wordu ta část okna, na které je uvedeno číslo strany a oddílu atd.
• Místní nabídka: seznam příkazů a možností, kterou vyvoláme pravým tlačítkem myši.
• Soubor: základní jednotka k uchování dat.
• Disková cesta: někteří používají pro adresu typu C:\Program Files atd., případně asi i file:///C:/Program Files.
• Znaková sada: někde jsou tak nazývány fonty, např. Courier (tj. je to, co bývá nazýváno znakovou sadou většinou, např. Kameničtí).
• Kontextová nápověda: nápověda o určité funkci, na které např. jsme myší, často se zobrazuje na stavovém řádku.
• Poštovní server: server pro elektronickou poštu.

PowerPoint

Různé

• Makra: lze je tu nahrávat.
• Import wordovských maker: nejsou funkční ani tehdy, když je operace zcela analogická (i prováděná stejnými klávesovými zkratkami). Nelze je importovat.
• Nově nahraná makra: ta normálně fungují, ale vkládají se ne do určité analogie šablony Normal, nýbrž přímo do konkrétního projektu. Ale pokud projekt běží v jednom okně a my si zvolíme v dialogovém okně Makra, aby zobrazil makra všech běžících publikací, tak to lze užít i v aktivním dokumentu. Doporučuji si pokud možno většinu maker nahrávat v jednom pracovním projektu a ten mít vždy spuštěný (pokud užíváte makra ve větší míře a ve větším počtu).
• Spolupráce s Wordem: lze užít Soubor / Odeslat / MS Word a tam dále upravovat. Z Wordu do Publisheru to nefunguje vždy tak dobře (např. se nepřenese textura).
• Záložky: nelze je v Publisheru vkládat.
• Odkazy v rámci jednoho dokumentu: vkládají se jen na jednotlivé snímky; záložky vkládat nelze a na nadpisy nelze tuším vkládat odkazy.

Tvorba stránek WWW

• Vytváření stránek WWW v PowerPointu: lze.
• Relativní hypertextové odkazy: fungují, lze je vkládat (vyzkoušeno).
• Základ hypertextového odkazu: lze do Vlastností vložit.
• Textura na pozadí: Formát / Pozadí.

Programování – editory

• Dobré editory kódů jsou např. CodePad (http://shicola.d2.cz/codepad/download.php), jEdit (http://www.jedit.org; umí ukládat v různých kódováních, což je důležité např. pro slovníkářské účely) či PSPad editor (http://www.pspad.com).

Publisher

• Viz též Internet / Vytváření a správa stránek.
• Zejm. pro začínající, kteří chtějí mít stránky hodně pestré, chtějí dost šablon a nechtějí se učit HTML. Tento postup ale obecně nedoporučuji; HTML je jednoduchý jazyk a nejlepší, co může udělat člověk, který chce dělat stránky, je se ho naučit. Ne, rozhodně nedělejte stránky v Publisheru. Je na tvorbu stránek nepoužitelný.
• Publisher má mnoho nevýhod, např. nepodporuje poznámky pod čarou ani nemá 16 položek schránky apod. a narozdíl od Wordu či přímé editace HTML nepřenáší na web některé formátování, např. předsazení textu, což je mimořádně nepříjemné.
• Spojitá WWW stránka: nastavit si např. dvoumetrovou stránku není problém; stačí pod Vzhled stránky / výška nastavit 200 cm nebo kolik je potřeba (raději víc než méně). Ale pak je zase problém se záložkami; ty Publisher nepodporuje, nabízí jen odkaz na „jinou stránku vašeho serveru“ (nevyhovující terminologie, mimochodem). Musí se pracovat s jednotlivými stránkami.
• Pozor na zvětšování velikosti stránky: pokud stránku zvětšíte, stává se, že se stránka (místo aby se pouze rozšířila směrem dolů) směrem dolů posune, zatímco textový rámeček zůstane stále na stejném místě, tudíž je třeba na všech stránkách rámečky včetně např. početných aktivních bodů ručně posunovat, aby zase sedly na své původní místo. Je to mimořádně pracné. Velmi doporučuji si již na začátku nastavit hodně dlouhé stránky. Nevím, jak stránku prodloužit, aniž by k této havárii došlo, ačkoli nevylučuji, že to jde, např. přichycením objektů ke stránce, nebádal jsem nad tím.
• Problémy s kopírováním hypertextových odkazů: hypertextové odkazy jsou někdy po svém přenesení přes schránku o cca 1,5 cm níže než text, ke kterému patří (tj. než jejich vlastní indikátor). Zkoušel jsem dokonce i odkazy odstranit a pak je vložit znovu, ale stále přetrval ten samý problém. Možná by šlo řešit přes aktivní body, ale viz zde „aktivní body“.
• Hypertextový soupis kapitol na stránkách WWW: Publisher funkci automatického vytváření obsahu nepodporuje.
• Manipulace s objekty: Publisher dovoluje poměrně šikovnou práci s přenášením objektů (viz nabídka Uspořádat). Máte-li víc objektů nad sebou, můžete je posunovat, přenášet až nahoru atd. V téže nabídce též zarovnání objektů (aniž byste je museli ručně přetahovat) atd.
• Konec stránky × vložit novou stránku: mezi těmito možnostmi je velký rozdíl. Pokud jen ukončíme stránku, tak ji vyhledávání a nahrazování bude brát jako jednu stránku. Pokud vložíme novou, tak to bude Publisher chápat, zjednodušeně řečeno, jako samostatné poddokumenty, tj. v každém bude nutné nahrazování provést znovu.
• Propojování rámečků: Nástroje / Propojování textových rámečků.
• Aktivní body: nastávají s nimi drobné problémy. 1.) Nejsou vidět, takže se s nimi nemanipuluje dobře, 2.) v případě přesunutí textu ony zůstávají na původním (tj. nyní nesprávném) místě. Dá se celkem lehce posunout, ale dělat to např. v celém dokumentu by bylo úmorné a krom toho chvíli trvá, než je člověk myší najde, neboť se nyní mohou překrývat s jinými. Rozhodně je lepší nejdříve přesunout aktivní bod na jeho místo a pak teprve vložit aktivní bod na nově vložený text, který zabral místo textu přesunutého. Ovšem ani tak se nevyhneme jistým komplikacím, neboť ač v našem mateřském dokumentu, v němž si server vytváříme, i v náhledu stránky WWW se zdá být vše v pořádku, když server publikujeme na internet, zjistíme, že ve skutečnosti zůstaly navzdory naší snaze na svém místě a dokonce nový text, na který jsme vložili nové aktivní body, není vůbec zobrazen. V případě odkazů vkládaných na text je zřejmě lepší odkazy vkládat přímo, ne přes aktivní body, ač i zde se mohou vyskytnout defekty: např. se odkaz někdy octne na zcela jiném místě, než na jakém je text, k němuž je přiřazen.
• Možná příčina problémů s aktivními body: ukládejte v Publisheru „jako WWW“ do jediné samostatné složky, kde nemáte nic jiného. Tak zjistíte, které všechny soubory je třeba uploadovat na vaše stránky. Neboť některé problémy s aktivními body mohou pocházet z toho, že se část index.htm ukládá jako obrázek (byť je to třeba text), a když nenatáhnete i ten, tak se použije jeho starší verze, kterou už na webu máte, takže odkazy jsou jinde, než mají být, atd., resp. vlastně obráceně: odkazy jsou na správném místě, ale zobrazený text je špatně, protože jde o starou verzi.
• Hypertextové odkazy v rámci jedné stránky: Publisher je bohužel nepodporuje. Nelze vkládat záložky a pak na ně odkazovat ani odkazovat na nadpisy, což je samozřejmě velmi nemilé; nabízí jen odkazování na soubory, stránky www, jiné stránky našeho serveru nebo na e-mail. S tímto významným defektem by měli vývojáři programu něco dělat. Každý to nevyužije, ale mechanismus odkazování na záložky už je vypracovaný, stačí ho zavést i do Publisheru.
• Relativní odkazy na jiné stránky: lze bez problémů zadávat.
• Důležité je po každém rozšíření kontrolovat, jestli se nějaký text nedostal do oblasti přetečení na další stránku; třeba v případě WWW stránek by tím došlo k rozházení odkazů mezi jednotlivými stránkami atd.
• Odkaz na první stránku: nevkládat raději pomocí odkazu na index.htm, nýbrž využít nabídky vložení odkazu na první stránku.
• Ukládání souboru a ztráta dat pro funkci „Zpět“: Publisher má tu nepříjemnou vlastnost, že při uložení maže seznam provedených operací, takže je pak nelze vrátit (narozdíl např. od Wordu, který je maže jen v případě, že soubor zavřeme).
• Word a Publisher (přenášení textu mezi nimi přes schránku): přenášení z Publisherudo Wordu má tu nepříjemnou vlastnost, že ho převede na styl Normal a dá tam vlastní Enter atd. Řešení: při vkládání používat funkci Vložit jinak, ne pouze Vložit. Když přenášíme opačně, tento problém nenastává. Přes schránku se nedají přenést poznámky pod čarou (ty Publisher nepodporuje) a některé formáty se ztrácejí.
• Konverze (z Wordu do Publisheru): chybně převádí odrážky (a poznámky pod čarou nepřevádí vůbec).
• Konec stránky: v případě, že uživatel dá Ctrl+End, dostane se na internetu na konec vaší stránky, resp. daného pole (v případě textu textového). Proto nenastavujte zbytečně velká textová pole: podle potřeby je upravujte tak, aby končila těsně za textem. Zde za textem by měl být odkaz na první stránku, popřípadě i na další části serveru.
• Náhled stránky WWW: velmi dobrý nástroj, pomocí kterého si můžete zjistit, jak vaše stránka bude vypadat a fungovat, ale berte to skutečně s rezervou. Jde o optimální možnost, která často nenastává: aktivní body se vám potom na internetu např. překrývají, odkazy jsou jinde než text, na nějž byly vloženy, apod.
• Náhled stránky WWW se všemi podřazenými soubory: když si spouštíte náhled WWW přímo z Publisheru, umožňuje vám to pohyb jen v podřazených souborech, které jsou součástí nahlíženého publisherovského dokumentu. Zato pokud si uložíte z Publisheru dokument jako stránku WWW, spustíte index.htm např. z Průzkumníka a máte jej umístěn ve stejném adresáři jako všechny soubory, které chcete na webu publikovat, tak si můžete prohlížet (poslouchat atd.) i je (za předpokladu, že jste zadávali odkazy relativně, což lze ostatně v případě Publisheru vřele doporučit, neboť to funguje dobře).
• Vymazat dávné náhledy: náhledy by se správně měly při vypnutí PC vymazat, měly by být považovány za TMP. Ale našel jsem na disku mnoho publisherovských náhledů, které tam zůstaly a zabíraly místo. Je třeba je ručně vymazat a občas disk trochu procházet.
• Měřítko 100 %: volí je rychle klávesa F9.
• Šablony: lze si je v Publisheru nadefinovat a používat je.
• Datum a čas: Vložit / Datum a čas.
• Jak mít otevřená dvě publisherovská okna (či více): spustit si Publisher víckrát. Jinak jste bohužel z aktuální publikace vypoklonkováni (po dotazu na její zálohování) a otevřena je jiná. Analogicky u mnoha dalších programů, i když ne všech (např. 602Text funguje jinak).
• Přechod mezi zobrazením popředí a pozadí: Ctrl+M.
• Ozvučení stránky: je možné definovat, aby při jejím spuštění začala hrát melodie: v zásadě lze zvolit jakýkoli soubor: MP3 atd. V Publisheru: Soubor / Vlastnosti WWW, karta Stránka, vybrat zvuk v pozadí. Pokud mají vaše stránky více částí, je nutno, jak se zdá, pro každou definovat zvuk zvlášť (a pokaždé se začne uživateli přehrávat znovu). Citlivější je nechat na uživateli, jestli si zvuk chce poslechnout, nebo nikoli – tj. dát na něj pouze odkaz. Ale není to tak působivé... Co se týče Publisheru: někdy udává, že daný zvuk nelze načíst. Proto ho procházením najděte a pak jen umažte cestu k němu ve vašem počítači a zanechte pouze název, pod kterým daný zvukový soubor uploadujete na web. Problém by se tím měl vyřešit. Jde technicky o relativní odkaz.

Regulární výrazy

• Užívají se v různých programech, s určitými odlišnostmi; např. při vyhledávání a přejmenovávání v Total Commanderu (zaškrtněte volbu Regulární výraz) či ve funkci Find v MS Wordu (zaškrtněte Použít zástupné znaky, resp. v kódu makra zapište Selection.Find.MatchWildcards = True).
• Tečka: zastupuje právě jeden znak.
• Hranaté závorky: výrazu [dvp]ůl vyhovují slova důl, vůl a půl.
• Rozsah se zapíše spojovníkem. Např. [0-9]{2} znamená „2 číslice“.
• NOT: zapíše se ^. Např. [^ab] znamená libovolný znak kromě a a b.
• Kvantifikátory: jde o metaznaky, které určují, kolikrát se má předcházející znak opakovat. ? znamená 0-1 opakování, * znamená 0-neomezeně opakování, + znamená 1-neomezeně opakování, {n} znamená právě n-krát, {m,n} znamená minimálně m-krát, maximálně n-krát, {m,} znamená minimálně m-krát, maximálně neomezeno. Pokud je třeba definovat opakování sekvence znaků, uzavře se sekvence do kulatých závorek. Např. (la)+ znamená la, lala, lalala atd.
• Varianta: operátor |. Např. voda|vodka.
• Použití metaznaku v nemetajazykovém významu (tj. jako běžný znak): toho docílíte vložením zpětného lomítka před tento znak. Tyto vyhrazené metaznaky jsou: \, ^, $, ., [, ], |, (, ), ?, *, +, {, }.
• Zdroj: zejm. Computer 1/2007. Viz též zde.

Sháněný software

• Sháním informace o softwaru, který by měl uvedené funkce nebo aspoň některé z nich. Pokud o něm víte, dejte mi prosím vědět na e-mailu david.zbiral@mail.muni.cz (můžete též použít tento formulář). Nejlépe freeware, ale velmi uvítám i informace o komerčním softwaru.
• Jednoduchý grafický editor trojrozměrných fantasy místností a podzemních prostor, který udělá dost práce sám: něco podobného jako dělá Terragen pro venkovní krajiny: nakreslit mapu, potáhnout texturou atd., pak určit, kde je oko a kam se dívá, směr, intenzitu, druh a barvu světla atd., a nechat si vygenerovat pohled na prostoru.
• Program na převod z obrázku (naskenovaného či nafoceného obrázku) na text (OCR), který by byl zadarmo.

Síť

• Nástroje pro síť ve Windows XP: viz pod příslušnou kapitolou.
• Sdílení: aby bylo vůbec možné, musí být povoleno v Ovládacích panelech (Síť). Jinak není sdílení vůbec v místních nabídkách apod. Proto: když není v místních nabídkách, hledejte a upravte celkové nastavení systému v Ovládacích panelech / Síť.

Domácí síť připojená k internetu

• Obecný úvod; zákony. Samozřejmě že každý PC v domácnosti nemusí mít vlastní přípojku. Lze si vybudovat síť. Ne u všech platebních programů je ale legální platit jen jeden poplatek, a přitom mít připojených více počítačů.
• Běžné telefonní připojení: datový kabel z telefonní zástrčky přepojíme z telefonu do vstupu modemu Line (a telefonní lze pak připojit do Phone: konektor RJ-11).
• ISDN: to je lepší. Nezablokuje to telefonní linku.
• ADSL: t. č. nejmodernější technologie připojení pomocí telefonní linky.
• Kabelová televize: z krabice ve zdi vede koax k PC; připojen přes USB nebo RJ-45.
• A jak tedy vlastně na to: zakoupení síťových karet (pokud je už nemáte!) a propojení pomocí kříženého síťového kabelu. Tak lze připojit jen dva PC a hlavní PC připojený ke kabelovému či ADSL modemu musí být zapnutý, aby jel internet na PC druhém. Jiné řešení je zakoupit rozbočovač (hub), ten mít připojený k modemu a na rozbočovač mít připojené jednotlivé počítače. Potřeba jsou kabely s konektory RJ-45.
• Ověření funkčnosti spojení: v příkazovém řádku zadat příkaz ping následovaný IP adresou PC. Pokud je vše v pořádku, tak je to OK; jinak je potřeba zkontrolovat např. správné zasunutí kabelu.
• Windows XP: zde je síť velmi dobře zpracovaná. Ovládací panely / Síťová připojení, zde Vytvoření nového připojení a průvodce pro síť pro domácnost nebo malou kancelář.
• Pramen pro tuto kapitolu: Computer 12/2003.

Slovníky

• Další, velmi podrobné informace o elektronických slovnících včetně podrobných návodů, rozcestníku, rozsáhlých kvalitních databází různých jazyků ke stažení atd.: http://www.david-zbiral.cz/El-slovniky-plnaverze.htm.
• Lingea Lexicon: velmi dobrý slovník, heslo je organizováno skutečně slovníkově. Placenný (ale je dostupná bezplatná demoverze, která stačí k užívání databází z těchto stránek i jakýchkoli vlastních). Podrobné informace na http://www.david-zbiral.cz/El-slovniky-plnaverze.htm.
• Kapitola je psána zejména se zřetelem ke slovníku Millennium. Pokud někdo zpracuje nějaký jiný slovník, s nímž pracuje, a text mi zašle, bude to velkým přínosem. Rovněž nabízím všem zájemcům, aby se zapojili do projektu vytváření a doplňování databáze všech jazyků (potenciálně) – viz http://www.david-zbiral.cz/jazyky.htm, kde je též několik databází (francouzština například několik tisíc kvalitních jednotek!) a mnoho tipů publikováno.
• Doplňování uživatelského slovníku, práce se slovníkem, tipy: viz informace na http://www.david-zbiral.cz/El-slovniky-plnaverze.htm: projekt zkvalitnění elektronických slovníků, doplňující databáze na stažení atd. Tamtéž i mnoho tipů pro začátečníky i pokročilejší.
• Import velkých souborů: kdyby se to importovalo najednou, hrozně by to trvalo a počítač by se kousal. Nejlepší je to přes nějaký pomocný soubor vytvořený v Pozn. bloku (pokud to máte v tabulce, neboť ta se v Pozn. bloku ztrácí, což je v tomto případě žádoucí), popř. ve WordPadu (pokud to v tabulce nemáte a chcete mít práci rychleji za sebou) vkládat po menších částech. Dobrou zkušenost mám s 50 pagedowny; pak začíná čas dost exponenciálně narůstat a nakonec to trvá mnohem déle.
• Import a kontrola souboru: nejdříve je třeba zkontrolovat, zda je zdrojový soubor skutečně bezchybný, abychom nemuseli práci (import) opakovat. A též hned po importu první malé části zkusit funkčnost atd.
• Import a uložení jako pouze text: pouhé uložení z Wordu jako „pouze text“ nepřevede soubor do importovatelné podoby; vloží tam konce odstavce (nikoli tabulátory) atd.
• Import a makra: mohlo by se vám hodit jedno z wordovských maker pro převod do formátu vhodného pro import, které najdete pod souborem s makry http://www.david-zbiral.cz/NewMacros.zip. Při užívání maker pozor, užívejte je jen v kopiích svých dokumentů a raději se nejdříve podívejte v kódu, co vlastně dělá. Viz též varování zde pod částmi o makrech.
• Vyhledávání a jeho kvalita: někdy nenajde něco, co je součástí nějakého sousloví nebo výrazu: vůbec to nezobrazí ve frázích. Jiné výrazy, třebaže jsou také uprostřed slovníkového hesla, najde bez problémů. Problémy dělá např. slovo, za kterým bezprostředně následuje středník.
• Výběr „Porovnávat“ v Millenniu: jsou na výběr možnosti porovnávat celé pole, začátek pole nebo celou část pole. Celé pole: testovaný výraz „il semble“, nalezeno jen il, což je zcela defektní a nevhodné. Tuto volbu nedoporučuji. Celé pole vyhledá balast nepotřebných výrazů (hledá skutečně ve všech částech pole, nebere to jako celá slova) a vyhledávání trvá velice dlouho. Lze ho použít v některých případech s úspěchem a tam lze vkládat logické operátory, pro AND vkládejte &. Začátek pole je v podstatě jedinou šířeji použitelnou volbou. Ale bohužel tzv. fráze pracují na vyhledávání kterékoli části výrazu, nikoli pouze něčeho skutečně podobného hledanému výrazu a navíc jsou tyto „fráze“ řazeny abecedně, ne podle podobnosti hledanému výrazu. Proto je člověk nucen procházet i 1000 položek nepotřebného balastu, pokud chce najít potřebné výrazy v jejich minimálním kontextu. (To nemění nic na skutečnosti, že Millennium je výborný elektronický slovník. Nicméně má samozřejmě své chyby. Tato, jak se mi zdá, by se dala opravit poměrně snadno. Snad se dočkáme vylepšení v některém upgradu. Navrhoval bych buď operátor NEAR či AND pro kořeny slova, nebo možnost hledat ve výsledcích jen relevantní, kořeny všech součástí vyhledávacího řetězce obsahující fráze. Nejlepší by bylo tuto možnost přidat k již existujícím možnostem nastavení, aby ten, komu by nevyhovovala, mohl zůstat u starého způsobu hledání. Operátory AND a OR jsou již v Millenniu při nastavení „jakákoli část pole“ k dispozici, ale při konkrétním testovacím vyhledávání s nimi nemám příliš dobré zkušenosti, vlastně jako by nebyly. Pozn.: do jisté míry lze těmto nedostatkům čelit pomocí úpravy vyhledávacího řetězce a opakování hledání.[9]) Toho vyhledávání je škoda, protože databáze Millennia je veliká a dobrá.
• Vyhledávání trvá příliš dlouho: pokud vyhledávání a formátování výsledků trvá příliš dlouho, podívejte se na dolní lištu slovníku, co vlastně hledá. Pokud např. není schopen najít il pleut, začne hledat jen il (což je ve FJ jedno z nejfrekventovanějších slov a výsledky vám tedy k ničemu nebudou), tak zadejte „najít teď“, popřípadě pokud se to skutečně protahuje, vypněte slovník pomocí Ctrl+Alt+Del a znovu jej spusťte.
• Označit jako chybný: producent v nápovědě vyzývá uživatele, aby chybné výrazy označili jako chybné a zaslali je mailem, aby se daly v další verzi chyby odstranit. Důležité je to zejména tam, kde se jedná o skutečnou chybu, nikoli neškodný překlep, který stejně každý uživatel pozná. I když i neškodný překlep může způsobit, že v opačném směru slovník slovo nenajde, takže i na to se hodí upozornit.
• Uložit do souboru: nelze mít tento soubor zároveň otevřený ve Wordu. Ve WordPadu a Poznámkovém bloku to možné je, ale je nutno soubor znovu otevřít, aby se nejnovější změny zobrazily. Jde zobrazit např. v Exploreru, kde se dá vždy aktualizovat pomocí tlačítka Obnovit (postup: Soubor / Otevřít, tlačítko Procházet, zvolit otevření „jako složku WWW“), ale zase tam nelze provádět změny.
• Někdy se do souboru uloží přeházeně: jednou je vlevo čeština, jindy cizí jazyk, a to i když jste neměnili směr slovníku (ověřeno). Jako první se ukládá to, co je označené, tj. označujte myší pokaždé text cizojazyčný, aby byl vždy vlevo.
• Možná je lepší si heslo přece jen do svých výpisků koncipovat po svém (vypsat si to do souboru sám) s vlastními poznámkami atd.
• Hledání mezery: vývojáři by měli zakázat hledání mezery či ničeho; když jsem zvyklý vkládat do schránky a pak hned dát delete, tak vložím do schránky ještě v dokumentu, ale delete dám vzhledem k automatické maximalizaci slovníku už v Millenniu, takže ten může i následujících několik minut hledat „nic“, je nutno aplikaci Millennium vypnout a znovu spustit, je to zkrátka nešikovné.
• AppActivate: pokud máte nastavení, že se neminimalizuje při opuštění, tak AppActivate funguje. Jinak ne.
• Chyby slovníku Millennium: jsou četné. Z těch nejpalčivějších:
• Chybí znemožnění vyhledávání mezery či ničeho (které někdy omylem spustíte a on to hledá třeba minutu).
• Vyhledávací profily a logické operátory: špatná propracovanost vyhledávacích profilů. Zadáme-li např. hledání „il semble“ (zdá se), tak to hledá i vše, kde je obsaženo il, což je ve fr. jedno z nejčastějších slov. Tj. implicitní operátor je OR, ne AND, jak by bylo vhodné. Nápověda uvádí možnost AND používat, ale pouze při užití profilu porovnávání jakékoli části pole, což je mimořádně nešikovné (neboť když hledáme il semble, tj. „zdá se“, tak chceme najít il semble, a nikoliv Les pilliers semblent instables nebo Millennium semble nécessiter plusieurs corrections). Navíc když jsem to takto zkoušel alespoň u toho nešikovného profilu (který je, zdá se mi, téměř na nic), tak to stejně fungovalo špatně! Zkrátka: AND by mělo být implicitním operátorem a mělo by jít užívat ve všech třech profilech. Toto je jeden z významných nedostatků Millennia.
• Myšlenka možnosti oboustranného slovníku založeného na prosté juxtapozici ekvivalentů je v principu špatná. Vyplivnutí 15 výrazů bez jakéhokoli minimálního kontextu a bez omezení do skupin není zrovna pěkný výsledek. Proto je třeba pracovat vlastními silami na zavádění osvědčených lexikografických zásad i do elektronických slovníků – konkrétně tím, že si budeme tvořit a ostatním uživatelům poskytovat uživatelskou databázi, která bude založena na lepších zásadách. Viz zejména http://www.david-zbiral.cz/El-slovniky-plnaverze.htm. Viz též rozcestník zaměřený na slovníky a databáze.
• Středník mate: nenajde do frází slovo, za kterým bezprostředně následuje středník (alespoň většinou ne). Musí tam být před středníkem mezera, aby ho to nezmátlo, pozor na to při importech, event. už při vypisování.
• Nemožnost zcela zrušit probíhající akci, např. minutu trvající formátování výsledků, když už víme, že to stejně nechceme nebo že to vzhledem k počtu nalezených jednotek bude pravděpodobně výsledek zcela irelevantní.
• Špatná adaptace: pokud není nainstalováno do adresáře, který to nabízí, tak to nenajde automaticky svou vlastní nápovědu, atd.
• Vkládání znaků ze schránky: znaky to nevkládá dobře, což je citelné ovšem hlavně ve fr.: např. è ze schránky nevloží jako è, ale jako e, a slovo se proto bohužel nenajde.
• Nemožnost tvořit si více uživatelských databází, které by byly odlišeny ikonkami (nyní jen jedna – „tužka“) a do kterých by se např. slovíčka dávala podle spolehlivosti: cizí a neověřená by byla v jednom uživatelském slovníku, naše vlastní, o kterých víme, že jsme je pečlivě dohledali, v druhém atd. Chtělo by to tak alespoň pět uživatelských slovníků (vpisuje se to všechno do stejné databáze, do stejného souboru, o to ale nejde, jde mi teď o virtuální členění) a možnost mezi jednotlivými uživatelskými slovníky jednoduše přesouvat, např. pod místní nabídkou.
• Ale je to zadarmo a databáze je opravdu rozsáhlá. Buďme vděční za to, co je, a pracujme na zlepšení. (Druhou věcí už je, že s vynaložením stejné práce šlo ten program udělat mnohem lépe.)

Software – anotace

• Zde nepůjde o žádné systematické anotování, spíš zcela výběrové, někdy subjektivní poznámky k jednotlivým programům. Uvedené informace jsou přibližné, spíše pro mou potřebu než pro systematickou a objektivní informaci. Za správnost neručím, a to u žádného údaje (např. u licence je samozřejmě směrodatný příslušný soubor přibalený k programu a smlouva, kterou si čteme při instalaci, ne tyto poznámky, v nichž se mohou velmi snadno vyskytnout chyby).

Antivirové programy

Různé

• Poznámka o souběžném používání více antivirových programů: je to samozřejmě možné, ale antiviry jsou dost „zažrané“ do hloubi systému, takže je otázka, k jakým problémům a kolizím třeba dochází. Nemám s tím zkušenosti.
• NOD32: komerční program. Jsou na něj velmi dobré reference, drží se na špičce různých žebříčků. Jde o velmi účinný antivir. Uživatelské rozhraní hodnotím jako nepříliš povedené.
• AVG Free Edition: pro domácí použití zdarma včetně aktualizací. Antivirová klasika, která trochu zaostala za konkurencí a propadla a od té doby se zase propracovává nahoru. Má celkem povedené uživatelské rozhraní.
• Avast!: pro domácí nekomerční použití zdarma.
• AntiVir Personal Edition: pro domácí nekomerční použití zdarma.
• Avira AntiVir Personal Edition: pro domácí nekomerční použití zdarma.
• Norton Antivirus.

AVG

• AVG Free Edition je pro domácí použití zdarma včetně aktualizací.
• Jak zrušit automatickou aktualizaci ve verzi 7.0: spustit AVG Control Center, Soubor / Testovací rozhraní, Servis, jedna z nabídek.

Správci výkonu

• Asus Power4 Gear: relativně malé možnosti nastavení, hlasité větrání v podstatě neřeší.
• SpeedFan: regulace výkonu větráčku. Viz návod (# 7).
• Asus Q-Fan Smart Cooling System: obsažen v BIOSu.

Antispywarové programy

• Windows Defender: freeware, http://www.microsoft.com/athome/security/spyware/software/default.mspx. 4,9 MB.
• Ad-Aware: freeware. Odstraňuje spyware a adware.

 

Systém, monitorování nainstalovaných programů

• Belarc Advisor: freeware, zobrazí nainstalované programy včetně údaje o licenci, pokud je k dispozici. Velmi užitečné.

Řízení výkonu a spotřeby

• Asus Power4 Gear: Start / Všechny programy / Asus Utility. Řídí spotřebu a výkon. Např. tu lze přejít (i v případě napájení ze zdroje) do módu Quiet Office, pokud je stroj příliš hlučný.

Správci souborů

Servant Salamander

• Vřele doporučuji. Freeware, velmi malý a šikovný, umí vyrobit filelist, volba z klávesnice, vše má klávesovou zkratku, je tu přístupná místní nabídka známá z Průzkumníka. Jeden z vůbec nejlepších správců souborů. Používám jej skoro neustále. Pozn.: od verze 2.0 je to shareware, 650 Kč. Nejsem právník, ale mám pocit, že nižší verze můžete nadále používat coby freeware a freewarem zůstávají.
• Zobrazování skrytých adresářů: je třeba to zapnout (zvlášť ve Windows XP, která naprosto zbytečně skrývají kde co, abyste se vůbec nedostali k opravdovým adresářům a pracovali jen s idiotskými systémovými složkami). Options / Configuration, Appearance. Též Ctrl+H.
• Zobrazení: pod nabídkami Left a Right lze vybrat Brief nebo Detailed. Potom lze pod místní nabídkou na horní liště panelu vybrat, co se zobrazovat má a co ne (např. zadat nezobrazování dosovského jména).
• Pravé tlačítko myši: může být použito buď pro označování, nebo pro vyvolání kontextového menu; viz Configuration / Panels.
• Doporučuji si konfiguraci pečlivě projít.
• Přeskočit: v Průzkumníkovi to často chybí: kvůli chybě selže celý proces. Naproti tomu Salamander má často možnost Skip / Přeskočit. To je naprosto zásadní.
• Change Case: označíte soubory, dáte tento příkaz a můžete hromadně změnit velikost písmen. Někdy to může být velmi užitečné.
• Hromadné vytváření zástupců: označíme soubory v Salamandrovi a pak použijeme systémovou kontextovou nabídku, v níž je příkaz Vytvořit zástupce. Je to jednodušší než používat můj skript na hromadné vytváření zástupců.

Total Commander (dříve Windows Commander)

• Shareware. http://www.ghisler.com. cca 2 MB. Klasický dvouoknový správce, t. č. asi nejlepší na práci s FTP, zvládá až 10 FTP relací současně. I české ovládání. Demoverzi lze zdarma používat měsíc, registrace stojí toho času asi 30 dolarů.
• Jede i z výměnných médií.
• FTP:
• Definování nového připojení: pod Relace dejte libovolný název, pod Hostitel dejte URL, pod Jméno dejte přihlašovací jméno. Heslo z bezpečnostních důvodů nevyplňujte, zadejte je pokaždé znovu.
• Pokud z nějakého důvodu nejde pod Ctrl+F nastavit New URL a neuloží se (časté u spouštění z DVD), dejte Ctrl+N a pokaždé vložte údaje znovu. To jde.
• Nastavení, aby skákal při obyčejném psaní na název daného souboru: Configuration / Options, karta Operation, přemístit přepínač na Letter only. Velmi doporučuji.
• Hledání souborů: Alt+F7.
• Pravým tlačítkem myši neoznačovat, nýbrž zobrazovat místní nabídku: Konfigurace / Nastavení, karta Funkce, vybrat Levým tlačítkem (Windows standard).

Průzkumník

• Myslím, že rozhodně nepatří k nejlepším správcům souborů. Postrádá mnoho zásadních funkcí. Výhodou je, že jej lze ovládat jazykem VBScript a VBA.
• Panel adresa: pokud chcete, aby se zobrazovala adresa, zaškrtněte Panel Adresa v místní nabídce panelů nástrojů. Někdy je ale taky potřeba zrušit zaškrtnutí Uzamknout panely nástrojů, abyste si mohli panel nástrojů přesunout na rozumné místo.
• Přeskočit: u některých operací to chybí. Např. při ručním hromadném mazání třeba dvaceti dočasných souborů: pokud najde nějaký, který přináleží právě otevřenému wordovskému dokumentu, tak dojde k chybě, ale místo aby tu byla možnost Přeskočit (na další v kolekci mazaných souborů), činnost se ukončí zcela.

Ostatní

• Turbonavigator: freeware, cca 500 kB. Standardní dvouoknový správce souborů. Velmi malý. FTP nezvládá.

Obnova smazaných souborů

• Recuva. Přehledný program, doporučuji.

Prohlížeče

• Viz anotace pod kapitolou Internet.

FTP klienti

• Total Commander: nejlepší a univerzální. Viz speciální kapitolu.
• SmartFTP: doporučovaný různými webhostingy. Zdarma, v češtině.
• Průzkumník: taky umí v omezené míře a nepříliš šikovně pracovat s FTP.
• EFTP – Encrypted FTP. Freeware.
• Flash FXP: freeware, 1310 kB, zvládá kopírovat mezi dvěma adresáři na internetu. K normálnímu uploadu přes FTP spíš moc šikovný není. PC World 3/2002.
• CofeeCup Free FTP. S reklamami, nemá odinstalátor. Nedoporučuji.

Prohledávání a indexování textů

• Simple Concordance Program: http://web.bham.ac.uk/a.reed/textworld/scp/. Vyrobí z textového souboru jednoduchou konkordanci; umí v ní pak hledat a zobrazovat statistiky slov. Prohledávání je ale hrozně pomalé, což činí program nepoužitelným pro větší soubory. Spíše nedoporučuji.
• Wanyword: viz zvláštní kapitolu jemu věnovanou. Jednoduchý, ale velmi užitečný program, který umí prohledávat soubory HTML, RTF a DOC na disku. Nezobrazuje bohužel počet výskytů, ani neumí přímo zobrazit dané místo s kontextem např. 300 znaků.

Firewally

• Adorons FireWall.
• Kerio Personal Firewall (dříve Tiny Personal Firewall).
• ZoneAlarm.

Textové editory

Různé

• 602Text: velmi dobrý textový editor. V útlejší verzi jde o freeware dostupný na internetu. Doporučuji nainstalovat na „obecní počítače“ ve školách atd. Neplést si se starou T602! Je „wordomorfní“ a velmi šikovný a jeho plná verze je dosti levná (a zvládá např. hlasité čtení textových souborů). Blíže: zde.
• Adobe Acrobat: viz speciální kapitolu. Nejde přesně řečeno o textový editor, spíš o typograficko-publikační program.

Open Office

• Zdarma. Na bezplatný program je rozhodně dobrý.
• Konverze wordovských maker: teoreticky to umí, ale ve skutečnosti konverze u složitějších maker zcela selhává.
• Hledání a nahrazování: ovládá hledání zvláštních znaků (tabulátor, zalomení řádku).
• V této anotaci vycházím z cizích informací; sám jsem program nezkoušel.

Ediční aplikace (Adobe Acrobat atd.)

• Adobe Acrobat: placený program, dost drahý. Blíže ve speciální kapitole.
• Převod do PDF bez Acrobatu:
• Umí to Open Office, který je zdarma ke stažení na http://www.openoffice.cz.
• Další bezplatný program, který to umí, je PDFcreator (nevím, zda umí vytvořit soubor PDF z dokumentu Word).
• Dále to umí 602Print Pack.
• A další možnost je využít služby serveru http://www.inpdf.cz. Lze vybrat buď že se má soubor zobrazit v prohlížeči, nebo zaslat elektronickou poštou. Výhodou i oproti Adobe Acrobatu je, vedle ceny, že přenesete břímě vytváření na server; na PC to často trvá pěknou chvíli a pomalejší počítače to svými nároky na systémové prostředky po dobu převodu prakticky blokuje. Nevýhodou je nutnost datového přenosu (tam i zpět) a skutečnost, že dáváte soubor z ruky a poskytujete ho někomu, koho neznáte.

Typografie, písma, fonty

• Viz též rozcestník – fonty, kde jsou odkazy na fonty. Zde jen programy na tvorbu a úpravu fontů apod.
• Problémy s fonty: pokud se něco zobrazovalo správně, ale pak se to správným fontem zobrazovat přestalo, zkuste ho nainstalovat znovu. Často to pomáhá.
• Vytváření fontů: např. program Fontographer (placený), FontLab (placený), FontCreator (placený, ale existuje 30denní zkušební verze: viz přes Google http://www.high-logic.com/download.html; velmi dobrý).
• Generátor dynamických fontů pro internetové stránky (aby nebylo potřeba spoléhat na přítomnost fontu na klientském počítači): lze zdarma stáhnout z http://www.microsoft.com/typography/web/embedding/weft3/weft01.htm?fname=%20&fsize=. Ne všechny fonty jdou do souboru EOT převést. Návod, jak na převod, sepsal Yuhů.

Grafické editory

Adobe Photoshop a Adobe Illustrator

• Nejlepší, ale není to zrovna levná záležitost.

PhotoFiltre

• http://photofiltre.free.fr/download_en.htm.
• Freeware pro soukromé a školní použití, instalační soubor má 1,6 MB, na týchž stránkách lze stáhnout i pěkný český jazykový soubor.
• Dost se doporučuje. Vyzkoušel jsem a potvrzuji, že je velmi dobrý. Filtrů je velké množství a jsou dobře udělané (např. Noční efekt aj.).
• Nenechte si ujít česky psané návody na některé vychytávky.
• Nahrazení barvy: Korekce / Nahradit barvu. První vyberete klepnutím na obrázek. Rozumná odchylka bývá kolem 30.

Gimp

• Na program zdarma je v této kategorii dobrý. Nicméně má podle mě trochu nešikovné a nepřehledné ovládání.
• Trochu se rozlézá i mimo složku, do které ho instalujete, proto pozor, v případě, že už ho nechcete používat, tak ho nemažte, nýbrž odinstalujte.
• Zabírá cca 35 MB ve složce, do které jste instalovali (tj. v to nepočítaje další soubory mimo ni, jejichž velikost jsem nezjišťoval).

Xara3D

• Určena pro prostorové nápisy.
• Formát, do kterého se exportuje: CompuServ gif bývá mnohem menší než druhý typ gifu. Výhoda je, že lze nastavit během ukládání vlastnost průhlednosti – pozadí se zprůhlední. 16 barev často stačí, není třeba 256.
• Animace: je možné také uložit animaci (.avi) – rotující nápis apod.

Terragen – tvorba krajin

• Základní informace: generátor krajin (editor pro kreslení krajin, sci-fi, fantasy i reálných), v základní verzi freeware. Cca 1,5 MB. www.planetside.co.uk/terragen/. Velmi vhodné pro tvorbu doprovodného grafického materiálu k RPG, např. DrD; vřele doporučuji.
• Umožňuje tuším importy povrchů aj. Je perfektní, jen generování obrázku (Render Image) je na pomalejších počítačích zdlouhavé (lze významně zrychlit zmenšením velikosti obrázku; kvalitu doporučuji nejvyšší jak pro atmosféru, tak pro zemi). Pracuje na bázi reliéfu: nejdříve se zadá reliéf krajiny, určí se vrstevnice (pomocí tří různě silných stupňů „bagrování“) a zadá se, odkud se dívá kamera či oko – velmi jednoduché. Pak se nastaví další parametry a nechá se vygenerovat obrázek. Pod Settings na kartě, kde se dá generovat obrázek, lze nastavit kvalitu vzhledu. Při velké kvalitě se musí na obrázek čekat skutečně dlouho (desítky minut a celé hodiny), ale můžete zatím pracovat v jiném okně, nevyžaduje to váš dozor. Lze nastavit směr a sklon světla atd. Různé povrchy: sníh, tráva atd. Západ slunce s nastavitelnou barvou. Nastavitelná zataženost. Nápověda a příklady (např. jak udělat měsíční krajinu) je dostupná na uvedených stránkách.
• Barva terénu: skupina Surface map v podokně Landscape, dát Edit a barvu nastavit; v témže okně také lze zadat hodnotu Glaciation pro zamrzlou či zasněženou krajinu. Hlavní je ale barva. Vždycky platí, že je potřeba to zkoušet. Poznámka: pro zasněženou krajinu je někdy dobré nastavit nízkou vlnitost a vysokou reflexivitu vody (takže se vrcholky hor budou odrážet ve zcela rovném ledu). Pro zasněženou krajinu je někdy dobré dát zcela bílou barvu, někdy barvu trochu do modra.
• Voda: lze nastavit úroveň v metrech, kam má sahat voda. Nelze myslím vytvořit izolované horské jezero. Též lze nastavit, jak moc se má světlo od vody odrážet.
• Uložení: lze uložit v různých fázích. Uložit terén, uložit hotový obrázek... Tj. můžeme si uložit terén a generovat si nový obrázek z jiného pohledu, přijít s „kamerou“ blíž apod. Velmi pěkné.
• Formát: ukládá v BMP. Konverzí do JPG lze docílit snížení např. na 40 kB.
• Detail: aby měl obrázek dostatečnou kvalitu, je dobré to nastavit na maximum.
• Moc tmavý obrázek: zkuste si pohrát s Camera Settings.
• Doplňky: lze integrovat s výstupy dalších programů, které umějí kreslit hrady, stromy atd. Viz odkazy na ně na stránkách Terragenu.
• Anthill: freeware, cca 170 kB. Je schopný ze souborů bmp (a jen z nich) udělat videosekvenci. BMP je příliš velký a navíc sekvence nebude plynulá, to by člověk musel vytvořit těch obrázků opravdu mnoho; Terragen je generuje dost pomalu.
• Forester Arboretum: freeware, cca 330 kB. Umí vytvořit strom, který pak lze implantovat do terragenovského modulu (nevím přesně jak). Je třeba registrace.
• Castle Builder: samostatný program, kterým můžete postavit hrad či stavbu podobného typu. Někdy jsou problémy se stažením.

Další generátory krajin

• Genesis II: v omezené verzi zdarma. http://www.geomantics.com.
• Kashmir 3D: údajně výborný, je zdarma. http://www.kashmir3d.com.

Ostatní

• Dungeon Editor: cca 250 Kč, cca 2 MB. Poměrně šikovný, již pod DOSem pracující editor vyvinutý pro kreslení 2D mapek interiérů pro různé hry na hrdiny (RPG), zejm. pro Dračí doupě. Lze objednat v zásilkové službě Altaru (viz http://www.altar.cz).
• Map Edit DrD: užitečný pro hráče Dračího doupěte, velmi přehledný a zdarma: je ke stažení na http://iglu.cz/techi/dragon/jeskyne.html. Jeho výhoda je, že velikost mapy není omezena (což, pokud vím, u Dungeon Editoru je: na tiskárnách vyšších rozlišení je mapa také hodně malá).
• Wally: freeware, editor arén a map pro hry, zejm. Quake, Half Life. Textury, potažení stěn objektů texturami... To importujeme do původního souboru wad a buď jimi nahradíme původní, nebo vytvoříme vlastní jen pro určitou mapu. Pozor, není to tuším 3D. Užití není až tak široké.
• Pozor, při instalaci se přidá do místní nabídky Nový též Dokument Wally a při smazání se to neodstraní; Wally nemá odinstalování. Doporučuji si rozhodně pořídit za účelem odstranění těchto nepotřebných nabídek nějaký program na čištění registrů, např. freeware RegCleaner.
• IMS Web Dwarf: pro nekomerční použití freeware. Má trochu problémy s pohybem, je pomalý. Speciálně určený k vytváření grafiky pro web – zvládá sám vložit různé atributy img.
• Picture Publisher: kvalitní editor od firmy MicrografX. Nejde o freeware, ale majitelé CD z PCW 10/2001 mohou nastálo zdarma užívat.
• Pixia: freeware,http://www.tacmi.co.jp/pixia, 6 MB. Jednoduchý grafický editor, snadné ovládání. Možná trochu nepřehledný, ale vlastním nastavením a přemístěním to lze zlepšit. Je docela slušný.
• Image Catalog: freeware, 2,5 MB. Nejde o grafický editor, nýbrž šikovný program, který umí z připravené adresářové struktury jednoduše vytvořit webovou galerii obrázků. [Soukromá poznámka: na Programy1 ani 3 není: zapomněl jsem si IC vypálit či co.]
• Now3D: freeware, 1,35 MB. Program pro modelování obrazových scén v 3D, velké možnosti; lze si prohlédnout na domovské stránce působivé příklady.

Grafika – utility

• Viz též http://www.snap2objects.com/2007/07/20/45-best-freeware-design-programs: spousta kvalitních grafických aplikací zdarma.
• ColorPic: zobrazí hexadecimální kód čehokoli na obrazovce, na co najedete myší. Velmi užitečné pro zjišťování kódů barev z obrázků.

Prohlížeče a konvertory obrázků

IrfanView

• Výborný program.
• Hromadné převody obrázků: File / Batch conversions. Zde lze pohodlně nastavit četné možnosti. Formát, do kterého se má převádět, kontrast, jas, omezení barevnosti, snížení kvality (a tím zmenšení souboru) atd.
• Hromadný převod naskenovaných či nafocených tištěných materiálů pro zvětšení kontrastu: zadá se, že chceme dvě barvy. Lze nastavit i kontrast, světlost atd. Nastavení kontrastu a jasu v desítkách či do stovky nevedlo k nijak patrným výsledkům. Kvalita písma je jednoznačně větší než při konverzi přes 602Photo, méně se zkreslí. Zvlášť pokud byl obrázek rovnoměrně nasvícený, dosáhne se výborných výsledků. Zvětší to obrázek cca 1,5×, což je vzhledem k nízké ceně nosičů zanedbatelné.
• Vytvoření HTML galerie obrázků: File / Thumbs, tam označit vše a dát File / Save selected thumbs as HTML file. Pak zadat různá nastavení a spustit tvoření.
• Parametry: lze nastavit pod Options (např. velikost, a tím i kvalitu, zmenšenin).

Úprava obrázků

• Viz též níže kap. Fotoalba.
• Azazel Photo Optimizer: 464 kb, freeware. Dávková úprava velikosti obrázku jak v kb, tak v px. Dobrá věc, jedinou slabinou změny rozměrů je, že program zřejmě nedokáže automaticky rozeznat, zda je obrázek či fotka na výšku nebo šířku.

Fotoalba – programy na vytváření alb a zmenšenin

• FotoAlbum: vytváří kvalitní zmenšeniny a respektuje původní poměr rozměrů. Název zmenšenin nelze nastavit, je automaticky „sm_“ + původní název. To lze ale snadno upravit v Total Commanderu na požadovaný název. Umí též kvalitně zmenšit původní obrázky pro použití na webu (lépe než Batch Conversion v IrfanView). Pod kartou Vzhled lze nastavit kvalitu zmenšenin. Celkem doporučuji.
• Chyby: nešikovné procházení adresářů.
• Pokud znáte lepší program (kvalitní zmenšeniny, nastavení názvu zmenšeniny, možnost respektovat či nerespektovat původní poměr výšky a šířky, vygenerování HTML stránky), napište.
• Online Fotoalbum: velmi jednoduché ovládání. Zmenšeniny pojmenovává podle původního názvu s přidáním podtržítka na začátek. Generuje album ve stylu promítání (slide show) – ne na jednu stránku, ale na víc. I jednotlivé obrázky zahrne do stránek HTML.
• BatchThumbs: spíše nešikovná navigace a zejména zřejmě nelze dostatečně flexibilně nastavit název (např. v názvu zmenšeniny zachovat původní název, jen k němu přidat řetězec „-thumb“), což je zásadní nevýhoda. Zato vytváří kvalitní zmenšeniny – podstatně kvalitnější než IrfanView, který má tendenci kazit souvislé barevné plochy (dokonce i při větší kilobajtové kvalitě). Nerespektuje původní poměry – mění všechny na pevnou šířku a výšku (výchozí je čtverec). Umí též vytvořit soubor HTML s odkazy na obrázky (jak je u těchto programů obvyklé, není to moc kvalitní a čisté HTML, nicméně jde o užitečnou funkci).
• Fotoalbum – makro pro MS Word: moje makro pro MS Word, najdete ho mezi mými makry. Neumí tvořit zmenšeniny, zato však umí generovat velmi jednoduché a čisté HTML s odkazy na tyto zmenšeniny, vytvořené některým jiným programem. Užívejte, jen pokud umíte pracovat s makry (jak na to).
• Gallery Maker: freeware, 1,11 MB. Umí generovat definiční soubory pro zpracování pomocí PHP, ale i jednoduché album v HTML. Podporuje jednoduché operace s obrázky (změna velikosti, oříznutí...). Podporuje jen přidávání obrázků po jednom.

Kalendáře, diáře, plánovače

• Co by měl kalendář umět: opakovat události (každý rok 1. 1. apod.), export a import kalendáře.
• Google Calendar: oblíbený diář, asi nejlepší dostupný diář vůbec. Umožňuje export, sdílení událostí s jinými lidmi apod.
• Microsoft Outlook: asi nejlepší offline diář. Umožňuje nastavit opakování, upozornění atd. Microsoft Outlook musí být spuštěný, aby došlo k upozornění.
• Archivace, export a import – funguje nekorektně? Lze použít funkci Archivovat. Poté jsem ale dal import a ke korektnímu importu nedošlo. Též export a import je možný, ale žádný formát, který jsem zkoušel, nepodporuje plně opakované události. Exportuji do formátu Microsoft Excel a dám krajní datum např. rok 2100, čímž se vytvoří více událostí – v praxi to může nahradit, byť ne tak elegantně, opakovanou události. Rovněž ale přes všechnu mou snahu k importu nedošlo.
• Kam se kalendář ukládá: zřejmě do Local Settings\Data aplikací\Microsoft\Outlook\backup.pst.
• DateReminder: freeware, 700 kB. Události se vkládají pod místní nabídkou. Zaujal mě svými (teoretickými) možnostmi, ale neuměl si nějak poradit s formátem dat (s mezerou za tečkou, dle pravidel českého pravopisu), takže se nedaly přidávat události.
• MasterTime: freeware, 289 kB. Hodně zaměřeno na myš. Aplikace se mi zdála nestabilní („zaskládala“ mi obrazovku chybovými okénky „17. 9. 2007 is not valid date“). Možnost exportu a importu kalendáře tu zřejmě není.
• Diář (Václav Šimandl): nezaujal mě.
• Mozilla SunBird: nějak jsem se s verzí 0.5 nemohl sžít; snad budou pozdější verze lepší.
• Budík: freeware, cca 2 MB. Celkem šikovný timemanager s českým ovládáním. Myslím, že nemá „minutku“ – odpočet a signalizaci po zvolené době. Nenašel jsem ji tam. Poznámka pro mazání: někdy nejde tento program smazat – je to proto, že je na pozadí aktivní. Zvolte ve Windows Ctrl+Alt+Del, ukončete činnost aplikace Budik a smažte ji teprve pak, to už půjde.
• EasyReminder: možnost opakovaných událostí (narozeniny každý rok apod.) tu zřejmě není.
• Pracovní kalendář: speciální kalendář určený k plánování nepřetržitého provozu směn. Nejde o klasický diář.
• Kalenden2007: určen jen na rok 2007.

Tvorba schémat a diagramů

• Diagram Designer: zdarma.

OCR (optical character recognition): digitalizace textů z obrázkové předlohy

• Musíme odlišit dva úkony, které si jsou technicky velmi blízké, ale mnoho programů bohužel zvládá jen první z nich: 1) rozpoznání textu při skenování, 2) rozpoznání textu z obrázku uloženého na disku (např. nafotíte digitálním fotoaparátem knihu a necháte si ji převést strojově čitelného do textu).
• Abbyy Fine Reader: profesionální, nejdoporučovanější nástroj. Na stránkách je dostupná zkušební verze.
• Recognita Omnipage: profesionální nástroj. Nemá zkušební verzi.
• Adobe Acrobat: umí to, ale jen mizerně. Viz pod kapitolou věnovanou Adobe Acrobatu.
• Další programy: ReadIris, Caere OmniPage, TextBridge, Recognita Standard, FineReader.
• Viz též Kamil Kopecký, David Nocar, Roman Kopecký, OCR technologie v pedagogických disciplínách (stručný úvod do problematiky).

Konvertory kódování

• KonWert: užitečný freeware.

Vypalovací programy

CDBurner

• Freeware.
• Kvalitní program. Pokud zvolíte bezplatnou variantu, tak velmi doporučuji právě CD Burner.
• Jak připalovat (přidávat nová data k existující sekci): klepnout na některou sekci v podokně Session view, pak zvolit Image / Add session. Pozor, přidávání k jiné sekci než poslední vede k vymazání těch ostatních z obsahu CD (table of contents), tj. k faktickému znečitelnění stopy.

Komprimace

• ZipGenius: zvládne i komprimaci velkého množství malých souborů (10 000 apod.); naopak u PowerArchiveru jsem u této akce zjistil velké problémy.
• Přidání do archivu: stačí soubory ve správci souborů označit a pod kontextovou nabídkou dát Add to archive. Pokud v archivu soubor daného názvu už je, automaticky se přepíše (vyzkoušeno).

Usnadnění

Změna rozložení klávesnice

• Zde najdete několik programů, které umějí změnit rozložení klávesnice (např. pokud je Ctrl na místě, kde jste zvyklí na Alt apod.). Anglicky se jim obvykle říká keyboard remapper (pro vaše další hledání ve vyhledavačích: keyboard remapper, remap keyboard, remapping keyboard, redefine keyboard, keyboard layout). Obecně platí, že problém je s klávesou Fn; ostatní většinou přemapovat lze, Fn většinou (či nikdy?) ne. pokud víte, jak na to, napište.
• KeyTweak: zdarma, Fn neumí předefinovat (z Fn na něco ani z něčeho na Fn). Výhoda: přehlednost, možnost uložit a načíst rozvržení, snadný návrat k původnímu stavu. Pracuje na základě zápisu do systémového registru. Oproti některým jiným programům je lepší v tom, že nevyžaduje konkrétní verzi Microsoft .NET (tj. se narozdíl od nich vůbec spustí). Ale na základě svých testů doporučuji nepoužívat; přemapoval jsem na notebooku Asus pravé Ctrl na AltGr a 1) změna neproběhla, 2) pravé Ctrl přestalo fungovat, začalo se ignorovat, 3) v soupisu změn v KeyTweak tato změna není uvedena, takže přes něj nelze snadno vzít zpátky (je potřeba ručně odstranit hodnotu Scancode Map v klíči HKEY_LOCAL_MACHINE\SYSTEM\CurrentControlSet\Control\Keyboard Layout: to šlo bez problémů). Pozn.: aby se změny projevily, musí dojít k restartu!
• SharpKeys: freeware, řešení přes zápis do systémového registru; změna rozložení se zadá přes uživatelské rozhraní a program výsledek zapíše do registru (jedná se myslím o klíč HKEY_LOCAL_MACHINE\SYSTEM\CurrentControlSet\Control\Keyboard Layout. Zde je jen Výchozí, dokud se neprovedou změny. Poté se tu objeví klíč Scancode Map. Umí prý někdy změnit i Fn, ale tomu nevěřím. Vyžaduje Windows 2000 a vyšší a Microsoft.NET Framework verze 2, dokonce konkrétní podverze. Pro jistotu doporučuji 1) exportovat původní hodnoty klíče přes regedit.exe, 2) vytvořit před použitím bod obnovení.
• Scancode Mapper: freeware, také pracuje na základě zápisu do registru a vůbec je svou koncepcí podobný SharpKeys a vyžaduje jistou konkrétní verzi Microsoft.NET. Je o něm na webu málo informací.
• Key Remapper: ShareWare, t. č. 15 $, zkušební verze zdarma, ale přemapování platí, jen dokud Key Remapper máte (nelze tedy prostě zkušební verzí rozložení přemapovat a po 15 dnech program odinstalovat).

Snímání obrazovky

• Ve Windows k vložení obrazovky do schránky stačí klávesa Print Screen (PrtSc). Pak stačí vložit její obsah v některém editoru a pracovat s obrázkem, jak uznáte za vhodné. Nicméně existují programy, které mají další možnosti. Jedním z nich je ScreenPrint.
• Alt + PrtSc: vloží do schránky jen aktivní okno.
• WindowShoot: snímá dění ve vybraném okně do souboru AVI. Přehledný a uživatelsky nenáročný program.
• ScreenPrint: Uloží či vytiskne obrazovku.
• Na uložení se užívá tlačítko Print Screen (PrintScreen).
• Funkce Capture Only: jen v Platinum, tj. placené verzi, ale když máte jako výchozí tiskárnu nastaveno něco, co je vypnuto či odpojeno, tak stejně můžete jen ukládat: prostě tak, že máte danou tiskárnu či fax vypnutý a vyskočíte z windowskovského okénka, které vás na to upozorní, skočíte do ScreenPrint a odtud uložíte; funkčnost ověřena. Takto jdou možná jen dva obrázky. Uložte je, restartujte ScreenPrint a postup opakujte.

Elektronická pošta, komunikace

• ICQ: freeware, vynikající nástroj pro komunikaci po internetu (obecněji: síti). Jde o psaný rozhovor, kde to, co napíšete, se ve chvíli objeví na obrazovce toho, s kým komunikujete. Zvládá i posílání souborů.
• MyCQ: program pro interaktivní komunikaci, viz princip pod ICQ.

Nástroje pro vývojáře WWW stránek

• Free Monitor for Google: zjistí, na kolikátém místě daná stránka je na příslušný vyhledávací dotaz. Freeware. http://www.cleverstat.com/google-monitor-query.htm. Velmi užitečné. Pro zákonné použití se vyžaduje, abyste si vytvořili Google Account a užívali svůj přístupový kód. Nezobrazuje výsledky vždy úplně přesně jako na google.com (možná používá jiné datové centrum). Počet výsledků, který se má zobrazit, se nastavuje v Preferences (pokud je menší než pořadí sledované stránky na dané klíčové slovo, ve výsledcích se pořadí vůbec nezobrazí). Lze zadat celý web – to se potom zvažují všechny stránky webu – nebo i konkrétní stránky.
• PaRaMeter: měřič PageRanku na Googlu (bez nutnosti instalovat Google Toolbar a chodit na každou jednotlivou stránku). Nyní freeware. Lze exportovat do souboru CSV. http://www.cleverstat.com/page-rank-software.htm.
• BackLinks Master: freeware, který hledá zpětné odkazy na stránky. http://www.cleverstat.com/backlinks-software.htm. Může podle volby uživatele buď používat Google a operátor "link:", nebo hledat všechny odkazy (Google nezobrazuje ani zdaleka všechny; někdy se uvádí, že zobrazuje ty, které jsou nejzásadnější z hlediska PageRanku, ale nejsem si tím jistý).

Elektronické slovníky, encyklopedie

• Viz Slovníky a jazyky na internetu – rozcestník.
• Yap: slovník AJ, NJ. Ukázka: PCW 9/2000.
• Millennium: slovník AJ, NJ, FJ <-> ČJ. Základní verze (velmi rozsáhlá!) je freeware, k ní se dají dokoupit komerční doplňky z jednotlivých oblastí: soudní atd. Viz http://www.pc-slovniky.cz. Nejlepší freewarové slovníky těchto tří jazyků. Vzhledem k možnosti importu si lze vyrobit s pomocí vlastních či stažených databází i slovník španělský aj. – stačí sehnat databázi. Viz mnoho tipů, poznámek a zejména rozsáhlých doplňujících databází četných jazyků (bulharština, srbština, latina, AJ, NJ a zejména FJ, od které tam je několik tisíc dosti spolehlivých jednotek), na stránce Slovníky.

Hledání, nahrazování, práce s dokumenty

Anyword

• Vřele doporučuji.
• AnyWord (WanyWord): freeware, cca 500 kB. Perfektní, vřele doporučuji. Je to malý zázrak, jak pro ty, kdo se potřebují vyznat ve svých vlastníchpracích a výpiscích, tak pro ty, kdo chtějí prostě prohledávat stažené internetové stránky. Umí prohledat zadané adresáře (chcete-li prohledat všechny soubory, tak zadejte do file(s) masku *.*, též můžete např. *.doc atd. – běžné konvence): čte RTF, DOC, HTML, TXT, WPD (602Text) aj. Můžete též zahrnout podadresáře. Umí uložit výsledky hledání do svého formátu, který ovšem lze otevřít v Poznámkovém bloku či jiném textovém editoru a dále upravit. Umožňuje nastavit různé masky: název, koncovka, čas poslední změny, velikost.
• Vyhledávací řetězec: lze nastavit, aby ignoroval velká a malá písmena, hledal jen celé slovo atd. Operátor + nedávejte před první slovo, jen mezi slova, ale u jednoduchého hledání si to můžete ušetřit, protože AND je výchozí operátor. -(david+zbíral) najde všechny dokumenty, kde není slovo david ani slovo zbíral – minus se vztahuje k celému řetězci v závorce.
• Operátory: not (-), or (výchozí je |). Uvozovky pro citaci. Doporučuji si v nastavení (File / Configuration) nastavit zpřístupnit Advanced: umožní vám vložit otazník za jeden znak.
• And not: +- (např.: mail+-webmaster najde všechny dokumenty, kde je obsaženo slovo mail, ale ne slovo webmaster.
• Nebo: (počítač)|(informatika).
• Pozor na hvězdičku: v řetězci ji považuje za běžný znak, ne zástupný znak.
• Otazník: lze jej nastavit jako zástupný znak a dát jej na začátek i na konec. Zastupuje 0 a více znaků.
• Změna zobrazení výsledků hledání např. z Detailed na list nemění formát údaje uloženého do výsledků hledání; je asi nutno si ho upravit v textovém editoru. Vypisuje tam celou cestu.
• Hledání v RTF a DOC: zvládá i hledat ve wordovských dokumentech. Ale absolutně to není tak spolehlivé jako v HTML. Lepší je RTF a Word 6; vyšší verze dělají problémy.
• Stoprocentní spoleh na Wanyword není pokud jde o DOC a RTF. Několikrát jsem si ověřil, že co nenašel v .DOC, to našel v tomtéž dokumentu exportovaném do HTML. Doporučuji mít kopie výpisků a obecně dokumentů, které často prohledáváte, uloženou ve speciálním adresáři jako HTML (stránka WWW). (Pozn.: v .DOC jsem si ověřil nespolehlivost mnohokrát. V HTML se nepotvrdila zatím v žádném pokusu. Je prostě dělaný na HTML. Důležitá poznámka: pokud nechcete, aby rozlišoval velikost písmen, zaškrtněte na kartě Advanced políčko Ignore case).
• Doporučuji u toho, co není HTML, kombinovat AnyWord s hledáním z Průzkumníka. Tam zadáme Rozšířené možnosti vyhledávání a vybereme, aby hledal slovo či frázi přímo v souboru. (Tuto funkci nemají myslím všechny verze, jen ty vyšší.)
• V tom, zda zvolíme, aby prohledával file, page, line nebo sentence, při testování nebyl shledán pokud jde o spolehlivost žádný rozdíl. Viz nápovědu o rozdílu, prakticky zdá se není velký.
• Nahrazování: lze tento program využít k nahrazování. Ale vytváří své vlastní kopie, nevpisuje do původních souborů.
• Maska:
• Všechny soubory kromě .doc: *.*;#*.doc. Tak podle nápovědy. Ale to mi nějak nešlo.
• Zobrazení výsledku hledání: v okně, z něhož si kterýkoli nalezený soubor můžete otevřít, dokonce i „otevřít v programu...“.
• Využití pro výrobu filtrovaného či podle data omezeného filelistu: lze tento program dobře využít i k vyrobení filelistu z výsledků hledání podle masky, času aj. Pokud nezadáte žádný řetězec k vyhledání, najdou se všechny soubory, které vyhovují ostatním podmínkám. Pak uložíte výsledky hledání a otevřete vzniklý soubor v textovém editoru.
• Využití pro Open With (Otevřít v programu): můžete mu to zde zadat (pod místní nabídkou ve výsledcích hledání).
• České znaky, např. ř: nemá s nimi naštěstí žádné problémy.
• Nedostatky: jsou to maličkosti. Např. mi v AnyWordu nefunguje tlačítko kontextové nabídky na klávesnici, musím užívat myš.
• Pozor na tvrdou mezeru. Když je tam tvrdá mezera a vy hledáte měkkou (jinou hledat ani nejde), tak i když hledáte v HTML, nikoli v DOC, tak to nenajde. Pozorně ověřeno. Poté, co jsem dal do souboru běžnou mezeru, už bylo vše v pořádku.
• Řešení: v HTML kopiích souborů, které prohledáváte, nahraďte (přes hromadné nahrazování) všechny tvrdé mezery za měkké.
• Spolehlivě ověřeno, že problém s tvrdou mezerou je i u codeless searching.
• Pozor na formátování. Když máte něco třeba tučně, tak to v HTML vypadá takto: „<b>Jan Lucemburský</b>:“. Takže když hledáte zásadní informaci o Janu Lucemburském a víte, že tam máte dvojtečku, a hledáte proto „Jan Lucemburský:“, tak to nenajdete, protože AnyWord to porovnává s řetězcem, kde mezi Lucemburský a dvojtečkou ještě něco je (</b>).
• Řešení: na kartě Advanced vyhledávacího dialogu AnyWordu zaškrtnout a nechat stále zaškrtnuté políčko Codeless searching. Když ale potřebujete hledat něco, co není ve viditelném textu, nýbrž v kódu (např. hypertextový odkaz, a nikoli jeho indikátor), tak je třeba zaškrtnutí Codeless searching zase zrušit (ověřeno, že to takto funguje).
• AnyWord jako nahrazovač: lze jej tak šikovně použít, funguje to velmi dobře. Vřele doporučuji; mnohé nahrazovače jsou nešikovné, AnyWord je jednoduchý, přehledný, jasný, spolehlivý a netrpí syndromem přechytralosti.
• Lze nahradit ve všech nebo jen v označených.
• Lze vybrat, zda má tvořit či netvořit zálohové soubory, když nahrazování provádí. Když je netvoří, zaměňuje přímo ty existující. V opačném případě tvoří zálohu. Zálohu je dobré tvořit, ale možná je šikovnější to činit ručně do speciálního adresáře, nikoli přes AnyWord.

Programy s elektronickými texty

• Theophilos: freeware, bible v různých jazycích a verzích s velmi šikovným a rychlým vyhledáváním, též další moduly. Zřejmě nejlepší software věnovaný elektronickému zpracování bible. Viz více informací zde.

Editory HTML a jiných kódů

PSPad

• Špičkový editor kódů.
• Šířka stránky: např. při zvětšení písma (Ctrl + kolečko myši) je třeba zúžit stránku. Provede se dvojklikem na vodorovné pravítko. Lze ale též nastavit pevně: Nastavení programu, oddíl Editor 2, zde zadat pravý okraj (např. 80 znaků) a v Editor 1 zadat zalamování řádků podle pravého okraje.
• Syntaxe:
• Změny:
• Vlastní syntaxe: umožňuje.
• Zobrazení – velikost písmen: pod nabídkou Formát.
• Kódování: PSPad zvládá nejrůznější, včetně UTF-8.
• Nástrojový panel: lze zobrazit nebo skrýt pod nabídkou Zobrazit.

CodePad

• Freeware, cca 775 kB, výborný, pokročilý editor. Určen k editaci mnoha různých kódů: HTML, CSS, VBS, VBA, Java, JavaScript atd. atd.
• Ke stažení na: http://shicola.d2.cz/codepad/download.php.
• Ovládání: české, anglické, polské, španělské, německé.
• Možnost vzít akce zpět i znovu provést akce vrácené, široké možnosti. Hledání a nahrazování. Možnost zasáhnout do vykreslování syntaxe, např. vložit nový parametr či novou konstantu z nové verze jazyka atd.
• Vícemístná schránka.
• Ukazuje čísla řádků a sloupců (užitečné pro ladění).
• Barevné vykreslování různých syntaxí: nejdříve nevykresluje barvy, musíte nejdřív nastavit: Syntax / Configure, pod kartou Syntax definition definujete, jaké schéma má pro kterou příponu souboru používat (např. pro HTML atd.). Projeví se až v nově otevřených souborech.
• Má též editor definicí syntaxe, kde si lze tvořit nové syntaxe ne přímým psaním či přepisováním starých, ale přes formulář: Tools / Syntax Definition Editor.
• Velikost a font písma: lze nastavit pod Color Scheme pod Syntax / Configure. Pokud nechcete pokaždé nastavovat znovu, zmáčkněte Save Settings. Po dalším otevření CodePadu už to bude nastavené podle vás.
• Velikost a stav okna: aby byl pořád stejný, zadejte Configure / Save State & Position.
• Zálohování nastavení: Configure / Save Options. Vznikne soubor .REG, který je možné buď natáhnout přes Codepad pod Configure, nebo přímo zapsat do registru.
• Přenáší se z něj jako Prostý text. To je dobře (viz např. problémy s přenášením do zdrojového kódu ve FrontPage), ale nemůžete ho použít na obarvení kódu psaného vámi v jiném editoru, který podporuje RTF, ale nikoli barevné vykreslování kódu: k tomu je lepší např. HTMLNotepad.
• Vlastní definice syntaxe: pokud programujete či formátujete text značkami jazyka, který CodePad nezná, máte, jak jsem si ověřil,možnost si vytvořit vlastní definici syntaxe a naučit CodePad, aby to barevně vykresloval. Postupujte nejlépe tak, že si v adresáři Syntax Definitions pořídíte kopii definice některého jazyka, který umíte, a pak se pokusíte strukturu definice syntaxe pochopit a v kopii upravit. Zde také můžete stávající nastavení vykreslování kódu editovat: např. chcete značky v HTML ne modře, ale červeně, tak si změníte v příslušné položce („item“) z Font.Color = clBlue na Font.Color = clRed. Kurzíva: Font.Style = [fsItalic]. Ale to mi nešlo změnit: poznámky mi to pořád zobrazovalo kurzívou, ač jsem smazal toto fsItalic a nechal to prázdné, jak je to u nekurzívních, ani když jsem zkusmo dal [fsNormal]. Asi to bylo přebito nějakým výchozím nastavením.
• Stačí novou definici prostě mít v adresáři Syntax Definitions a aplikovat ji či ji přímo asociovat s určitou příponou souboru (postup viz výše, je to velmi prosté).
• Též můžete užít Syntax Definition editor. To je možná ještě pohodlnější.
• Uživatelské akce: z CodePadu lze klávesovou zkratkou spustit soubory či programy; stačí cesty nastavit v Tools / Configure User Actions (a uložit nastavení). Lze tak například spouštět skripty, které do CodePadu posílají sekvenci kláves.

Ostatní

• TopStyle Lite: freeware, http://www.bradsoft.com. Výborný editor určený k tvorbě CSS (listů kaskádových stylů). Existuje též rozvinutější komerční verze TopStyle Pro. Lze upravit font a velikost písma užitého pro zobrazení. K dispozici je náhled vznikajícího stylu. S tímto programem se pracuje skutečně velmi dobře, vřele doporučuji. Ještě víc doporučuji naučit se styly do hloubky a dělat je třeba v CodePadu (ten má totiž vyhledávání a možnost vrátit akce zpět a odvolat vrácení akcí: Ctrl+Z, Ctrl+Y). Ale TopStyle je výborná pomoc.
• jEdit: dobrý editor různých kódů. http://www.jedit.org. Funguje v různých operačních systémech. Freeware, a dokonce otevřený kód (lze si jej tedy upravovat a dodělávat po svém, pokud to umíte).
• Barevné vykreslování syntaxe: pod Buffer Options změnit Text např. na vbscript. Tamtéž se nastavuje také zalamování řádků.
• HTML Replacer: cca 500 kB, freeware, cca je ale vyžadována registrace. Šikovný program, který umí nahradit řetězec textu v celém webu, přesněji v jakékoli skupině souborů HTML (nicméně zástupné znaky neovládá).
• Arachnofilia: cca 2,7 MB, freeware, kombinuje přímou editaci kódu a WYSIWYG.
• Konverze: umí konvertovat text z různých formátů, např. RTF, do HTML. Pozor na znakovou sadu; české znaky dělá dost neúsporně (pozn.: pouhé zkopírování meta tagu znakové sady to pochopitelně nevyřeší; jazyk a konverzi znakové sady tento program zřejmě neřeší, takže je špatně použitelný; pokud načítáte přímo z HTML, tak to bude v pořádku). Pozor na písmeno ž.
• Má funkce zpět a opakovat, kontrolu nekonzistentností a syntaxe atd. Ovládání v AJ.
• Ucházející. Začátečníkům, kteří se učí HTML, může docela pomoci. A je zadarmo.
• Golden HTML Editor: freeware, registrace je bezplatná. Docela šikovný editor, je v češtině. Nevýhodou je přílišné spoléhání na myš. Zčásti kartově organizované nabídky.
• Barvy: šikovný freeware, kde si vyberete barvu a zobrazí se vám její kód pro vložení do stránky HTML. Ke stažení na http://7software.wz.cz. Doporučuji zejména to, co je pod nabídkou Obrazce / HLS výběr.
• HTMLNotepad: freeware, cca 1 MB. Dobrý jednoduchý editor na přímou editaci kódu. Text je barevně a lze vyplňovat tagy v jednoduchých vestavěných formulářích. Pozor, neodnáší se z něj plain text, tj. ho lze použít na zabarvení kódu do jiného editoru, který to neumí, ale pozor např. při přenosu do FrontPage.

Editory stránek WWW: WYSIWYG

• Myslím, že daleko lepší než spoléhat na WYSIWYG je naučit se HTML. Dobrý úvod do HTML a CSS je na http://www.jakpsatweb.cz.
• FrontPage: komerční produkt společnosti Microsoft. Pracoval jsem s ním, ale rychle jsem přestal. Má nějaké dobré funkce, ale k běžné práci se mi neosvědčil.
• Mozilla Composer: zadarmo, je součástí Mozilly (nainstaluje se i pokud zvolíte instalaci Browser Only). I on bez vyzvání mění uspořádání kódu. Nemá tak široké možnosti jako FrontPage, ale to, co umí, zvládá leckdy lépe a rychleji. Nicméně opravdu spíš doporučuji naučit se HTML a CSS. Jedině tak máte tvorbu stránek pevně v rukou a HTML a CSS jsou snadné jazyky.
• DreamWeaver: cca 300 USD. Zkouška bezplatně. Vzhledem k ceně nemá ani smysl o něm mluvit.
• HomeSite: registrace stojí 99 USD.
• HotDog: shareware, 100 USD.
• Tyto nástroje ale vůbec nejsou k tvorbě stránek potřeba. Stačí jednoduchý a bezproblémový editor vykreslující kód barevně (například CodePad) a trocha znalostí, které lze načerpat například na webu Jak psát web.

XML: různé nástroje

http://xml.coverpages.org/gen-apps.html

Skriptování, automatizace práce ve Windows

• Macro Magic:od Iolo Technologies. Registrační poplatek: 40 dolarů. Lze stáhnout na http://www.iolo.com a 30 dní užívat. Problém je, že ta makra tvoří ve vlastním jazyce a sám je interpretuje, takže je pak nelze používat.
• Co umí: umí nahrát sekvence kláves, manipulovat se soubory (přejmenování, kopírování, přesun, mazání), přenášet soubory přes FTP, připojovat se k internetu a zase se odpojovat, jít na konkrétní adresu, spouštět aplikace, časovat operace, počkat s prováděním skriptu, než je aplikace připravena, atd.
• Stinné stránky: např. manipulace se soubory se musí zadávat po jednom, člověk se musí proklikávat velmi dlouhou cestou, když chce nějaké makro vytvořit, atd. Další stinná stránka: makra nelze používat, pokud nemáte Macro Magic – po skončení zkušební doby.
• Spíš než všechny makrorekordéry doporučuji naučit se VBScript. To vám dá do ruky mnohem flexibilnější a mocnější nástroj, a navíc to vůbec není nenaučitelné. Věnujte čas, který by bylo nutné věnovat zaučování s nešikovnými a nepružnými makrorekordéry, raději něčemu, co vám umožní skutečně efektivní práci. Ucelený úvod najdete na stránce Úvod do jazyka Visual Basic (Visual Basic for Applications, VBScript), tipy a triky.

Správa souborů, evidence, zálohování

• Zálohování: viz pod speciální kapitolou.
• Dělení pevného disku: tzv. partition je část fyzického disku, která v operačním systému vystupuje jako další disk. Kdysi se používaly kvůli omezenému počtu bloků; v moderních systémech tento důvod prakticky odpadá, ale nadále mohou přispívat k přehlednosti a zmírňovat fragmentaci souborů.
• Názvy souborů: měly by být striktně bez diakritiky a mezer a také všechna písmena malá, zvlášť pokud je chcete dát na internet. Že na vašem PC je vše v pořádku, neznamená, že jinde nebude diakritika působit velké potíže. Přípustné jsou podtržítka a spojovníky (krátké pomlčky). Podtržítka jsou nevhodná z grafických důvodů u souborů, na něž odkazujete hypertextově – podtržítko často splývá s podtržením, takže ho někdo může zaměnit za mezeru. A proč názvy mnoha mých souborů na internetu obsahují velká písmena? Inu, nepřečetl jsem si tuto pasáž, dokud jsem ji nenapsal, a pak už bylo pozdě...
• Co když nějaký soubor nejde odstranit: některé soubory nejdou odstranit, pokud se jim dá určitý název, např. když jsem si na zkoušku uložil z Wordu dokument è.doc (francouzské e s accent grave), tak ho systém vůbec neviděl: nešel smazat, přejmenovat, otevřít, nic. Řešením je: najít ho přes wordovské okno Otevřít a přejmenovat ho odtud. Ale Průzkumník takové soubory vidí a umí s nimi operovat, takže tam není problém; problémy s tím má např. Servant Salamander, aspoň jeho stará verze.
• Pokud jste zapomněli, kam jste umístili některý soubor, ale pamatujete si jeho název, můžete využít funkce Najít (Hledání) apod. ve správcích souborů.
• Kopírování souborů: funguje na jiném principu než kopírování textu přes schránku, ač se pro ně užívá stejných ikon a klávesových zkratek. V případě kopírování textu přes schránku můžete po vložení do schránky daný text smazat a on přesto ve schránce dále zůstává a lze jej odtamtud vložit na zvolené místo, kdežto pokud v případě kopírování souborů tyto soubory před vložením smažete, tak se vložit nemohou.
• Velikost ukládaných souborů: se zálohou na diskety je ve Wordu z Office 2000 větší potíž než v dřívějších verzích, neboť např. soubor, který ve Wordu 6.0zabíral 19 kB, nyní zabírá 104 kB (experimentálně ověřeno), a to aniž by pokusný soubor obsahoval jakékoli formátování, které Word 6.0 nepodporuje a jehož ztracením by se dala vysvětlit tato významná úspora místa.[10] Nicméně ukládání ve Wordu 6.0 nelze doporučit zase proto, že se v něm deaktivují hypertextové odkazy, soubor se neukládá na pozadí (tj. je nutno po stisknutí Ctrl+S na chvíli přerušit práci ve Wordu), některé znaky se změní (např. francouzské è na č) aj. Nejvýhodnější je zálohovat celé velké adresáře na přepalitelné CD, kde tato neúspornost nevadí.
• Někdy má soubor naprosto nerealistickou velikost; pokud se neobáváte ztráty dat, pomůže někdy celý obsah přes schránku vložit do nového souboru a tímto souborem starý soubor nahradit (vyzkoušeno ve Wordu: při pokusu pokles ze 167 kB na 29 kB bez ztráty jakýchkoli dat).
• Vyzkoušený trik: spíš pro zajímavost: mnohokrát jsem si vyzkoušel trik, kterým lze velikost souborů významně snížit. Zvlášť když má některý wordovský dokument nerealistickou, přemrštěnou velikost, vyplatí se v něm otevřít MS Script Editor (Nástroje / Makra), zde ve zdrojovém kódu provést nějakou neškodnou změnu, např. vložení Enteru v HTML (zkopírování řetězce pro enter přes schránku podle jiného Enteru) a nakonec uložení (Ctrl+S) odtud z MS Script Editoru. Pak lze editor zavřít a zkontrolovat, zda to vedlo ke zlepšení co se velikosti souboru týče. Bohužel otevření v MSE dost dlouho trvá. (Pozn.: zmenší se i tehdy, kdy by export do HTML k tak významnému zmenšení nevedl.)
• Komprese souborů před uložením na disketu: vítaná možnost, jak uspořit místo. V případě, že máte potřebné programové vybavení, lze v Průzkumníkovi komprimovat velmi rychle pod nabídkou, kterou vyvoláte pravým tlačítkem myši. Na disketu pak lze přesunout takto: označit daný soubor, zvolit Vyjmout, přejít na disketu, zvolit Vložit (tj. běžný postup přesouvání souborů ve Windows). Komprimovat lze i celé adresáře (vč. podadresářů). Mnohé skvělé kompresní programy jsou zdarma a jsou velmi spolehlivé – není důvod, proč je nepoužívat.
• Ukládání ve Wordu a pomocí Průzkumníka: tam, kde Word hlásí, že na disketě není místo, je často Průzkumník schopen soubor na disketu uložit (je to dáno jinou technikou ukládání, s níž pracují).
• Vytváření zástupců: pohodlný způsob, jak se rychle dostat k často užívaným souborům, programům či webovým stránkám, je si vytvořit jejich zástupce a umístit si jej na pracovní plochu.
• Dočasné soubory (TMP, temporary files): funkce vyčištění disku zdaleka nemusí vymazat všechny TMP soubory. Ty často zůstávají na disku, třebaže už nejsou k potřebě. Pokud si chcete uvolnit místo na disku, zvolte si v Průzkumníkovi v nabídce Zobrazit / Možnosti složky, karta Zobrazit, aby správce zobrazoval skryté soubory. Pak se podívejte především do adresářů, kam si často ukládáte zálohy během práce (např. pomocí Ctrl+S po každém dopsaném odstavci) a smažte ty soubory TMP, které vám správce souborů dovolí (ty, které už nejsou používány a jsou zbytečné).[11] Zvláště vhodné je toto ruční vyčištění disku provést tehdy, když se chystáte si vypálit archiv na CD; z vlastní zkušenosti vím a několikrát jsem si ověřil, že tyto TMP mohou v jediném adresáři zabrat desítky a desítky MB. Pozn.: tuto práci samozřejmě provádějte s jistou opatrností a zvýšenou pozorností, abyste nesmazali omylem i jiné soubory než TMP, např. některé soubory systémové (ty, které se rovněž běžně nezobrazují). Pozn.: normálně se dočasné soubory vzniklé např. ukládáním pomocí Ctrl+S mažou při zavření daného souboru, ale zvlášť pokud nebyl ukončen standardně (bylo nutné restartovat PC atd.), tak mohou na disku zůstat a je třeba je odstranit ručně.
• Vypalování:
• Doporučuji neopomíjet ani na CD přehlednou strukturu adresářů.
• Pokud není CD uzavřené, lze bez problémů přidávat nové soubory na různé úrovně již existujících adresářů.
• Přesun do koše × definitivní smazání souboru: definitivního smazání souboru docílíte užíváním klávesy Shift+Del.
• Velikost všech souborů v rozvětveném adresáři: zjistíme tím, že si zobrazíme Vlastnosti (v Průzkumníkovi apod.).
• Rozdělení souboru: pokud potřebujete přenášet mezi počítači na disketě nějaký soubor přesahující kapacitu diskety, můžete využít např. šikovný program Split it! (zabírající necelých 300 kB) dostupný na adrese http://www.theophilos.sk/sk/download.htm, který umí soubory rozdělit a posléze zase slepit. Velmi rychlé a jednoduché.
• Vytvoření filelistu: Průzkumník ve skutečnosti neuloží výsledky hledání, nýbrž pouze parametr a omezení hledání, a umístí je na pracovní plochu, což vůbec nepotřebujeme. Tj.: nedá se to použít na textové archivování soupisu obsahu některé složky, např. když si vyrábíme do textového souboru evidenci souborů na jednotlivých disketách. Rovněž vkládání do schránky v průzkumníkovi nevloží do schránky to, co je označené, nýbrž náhled tuším prvního souboru apod. Naproti tomu jde v Servant Salamanderu vytvořit filelist: označit příslušné soubory, Commands / Make Filelist, do první kolonky vepsat název nově vytvářeného filelistu a vybrat, kam má být uložen, do druhé kolonky vybrat parametry, které se tam mají uložit. Normálně tam po otevření ve Wordpadu či Wordu nejsou mezi názvy mezery, což lze řešit ve Wordu náhradou všech „.[třilibovolnéznaky – tj. koncovka souboru]“ za „hledaný text mezera“ nebo „hledaný text enter“. U názvu adresářů je to větší problém. Ale všechny tyto problémy lze vyřešit tak, že za řetězec požadovaných informací v Salamanderu (2. řádek) vložíme nějaký distinktivní znak, např. #, a tyto znaky pak zaměníme za znaky konce odstavce (pokud takovéto nahrazování náš textový editor zvládá: Word ano).
• Lze tu vybrat, aby se do filelistu uložilo datum poslední změny, velikost atd. Pozn.: Servant Salamander lze stáhnout z internetu. Je to velmi šikovný správce souborů zabírající nějaké 2 MB. Má mnohem více možností než Průzkumník, ale zobrazuje v klasických dvou oknech, nezobrazuje strom.
• Salamandr má jednu nevýhodu: pokud omylem vložíte ze schránky text (nikoli soubor), tak většinou dojde k chybě a program se ukončí. Ale tato situace nenastává tak často.
• Hledání podle času v Salamandrovi: Servant Salamander umožňuje nastavit rozsah posledního uložení i přesně na minuty, narozdíl od Průzkumníka. Nejlepší se mi ale jeví najít všechny soubory uložené v určitém dni, seřadit je podle času a příslušný čas si prostě nalistovat.
• Album602: velmi dobrý správce souborů, různá nastavení včetně takového, které je velice podobné Průzkumníkovi. S panely nástrojů se tu – jako v celém balíku 602 – pracuje lépe než v Průzkumníkovi.

Telefonování přes internet s použitím programu Skype

Úvod

• Jaký hardware potřebujete: počítač se zdířkou na mikrofon (to jsou snad všechny), náhlavní sadu, případně mikrofon a sluchátka či reproduktory. Levná náhlavní sada stojí 200-300 Kč.
• Jaké připojení k internetu potřebujete: minimálně 30 kilobitů za sekundu, ale lepší výsledky jsou s rychlejším připojením. Pozor, minimálně 30 kbps potřebujete i na uploadu! To všechna připojení nemají. S GPRS prý Skype pracovat nemůže.
• Jaký software potřebujete: program Skype.
• Jaké jsou základní možnosti programu Skype:
• Volání ze Skypu na Skype (Skype-to-Skype), tj. z počítače, kde je nainstalován Skype, na jiný takový počítač. To je a prý i vždy bude zdarma.
• Volání ze Skypu na pevnou linku či mobil (SkypeOut): tam si potřebujete u Skypu zaplatit kredit. Je to dost levné. Záleží vždy jen na tom, kam voláte, nikoli odkud tam voláte. Cena se jednotně odvozuje výhradně od cíle volání. Nechcete si třeba za padesátník na minutu zavolat do Číny nebo do USA? Do ČR to t. č. stojí asi 0,75 Kč za minutu na pevné linky a 4,9 Kč za minutu na mobily. Ceník najdete na stránkách Skypu, v něm najdete aktuální sazby.
• Volání z pevné linky či mobilu na Skype (SkypeIn): lidé vám mohou volat na Skype za běžnou sazbu.
• Chat, velice dobře zpracovaný. Osobně mu dávám přednost před programem ICQ, QIP apod.
• Jak si koupit kredit: jsou různé možnosti, viz stránky společnosti Skype. Například platební kartou VISA či MasterCard. Taky se dá využít zprostředkovatele. Já nakupuji kredit Skype přes internetový obchod Nexxen a až na to, že mě bez mého vědomí zaregistrovali do Skype skupiny Nexxen (z čehož mi sice nevyplývají žádné závazky, ale obešel bych se bez toho), vše proběhlo velmi hladce a levně – a nepotřebujete tak mezinárodní platební kartu.
• Úskalí programu Skype: čínští technici odhalili, že program obsahuje kontroverzní technologii Skype Super Node, která využívá kvalitního připojení uživatelů a dělá z nich komunikační uzel ve Skype síti (Computer 15-16/2006, s. 3), jinými slovy jejich kapacit využívá k posílání (cizích) hovorů po internetu (maximálně tak 30 MB za den a vybírají si ty, kteří mají velmi rychlé linky, ne ty, kterým by to zkazilo spánek, viz diskusi tohoto článku).
• Moje stanovisko: je to samozřejmě kontroverzní a jde obecně o problém P2P sítí, které nepracují na bázi klient-server, nýbrž peer-to-peer (odtud P2P). Tato technologie však zároveň umožňuje, aby byla služba (v této podobě a kvalitě) bezplatná. Uvědomme si, že díky Skype Super Node Skype vůbec funguje. Nezavrhoval bych Skype jen proto. Je potřeba provést další rozbory a diskuze a sledovat stanoviska společnosti Skype. Ti, kdo technologii Skype prolomili a pustili tyto zprávy do oběhu, jsou jejich konkurenti – reverzním inženýrstvím se dostali k protokolu Skype a vyvíjejí v Číně konkurenční program a údajně i nástroj pro rušení Skype na území Číny. Proto doporučuji nevěřit všemu, co říkají o své konkurenci. Skype je nejrozšířenější program pro hlasovou komunikaci po internetu, takže s ním máte možnost kontaktovat nejvíc lidí. Doporučuji ho.
• Co o tom píše Skype.com: „A relayed transfer means that you are unable to make a direct connection to the other party because of your firewall or NAT (Network Address Translation / router) configuration or that of the remote party. In this case, the file transfer is relayed though other peers on the network. When a transfer is relayed, Skype will limit the file transfer speed to 1.0 kB/second. Only peers with plenty of available bandwidth are used for relay purposes. Note that if you were using another non-p2p application to attempt the transfer, it's not likely you would be able to transfer anything at all! We feel that a slower transfer is better than no transfer! You can read more information below for technical tips on how to avoid relayed transfers (or find a techie friend to help you).“
• Alternativní programy a projekty: OpenWengo, Zavolamesi.cz.

Hardware (náhlavní sada, telefony USB)

• Náhlavní sada: doporučuji sadu s oboustrannými sluchátky (ne jen jedno sluchátko). Zejména při dlouhých hovorech to oceníte. Možná bych doporučil sluchátka nepřekrývající celé uši, protože jsou sice asi nejpohodlnější, ale pořádně s nimi neslyšíte sami sebe.
• USB telefony: k programu Skype lze zakoupit speciální telefony USB a připodobnit tak Skype běžnému telefonování.
• Webkamera: ve Skypu lze používat webkameru pro videohovory.

Rozhraní programu Skype

• Program má českou lokalizaci.
• Ovládání je velmi přehledné a intuitivní, nemá cenu ho tu dopodrobna popisovat.
• Export (zálohování) kontaktů: Nástroje / Zálohovat kontakty / Záloha kontaktů do souboru.
• Import kontaktů ze souboru: Nástroje / Zálohovat kontakty / Obnovení kontaktů ze souboru.
• Import kontaktů z adresářů Outlook: Kontakty / Importovat kontakty.

Textový editor 602 (602Text)

Různé

• Balík 602 (602Pro PC Suite) má velmi příznivý poměr ceny ke kvalitě. Obsahuje jednoduchý internetový prohlížeč (602WebWiewer),[12] textový editor, fotoeditor, správce souborů i tabulkový editor. Určité množství funkcí nemá tak dobře vyvinuté jako Office, v některých jiných jej předčí. Např. funkce nahrazování nenabízí výborné možnosti, které umožňuje Word (použití zástupných znaků, kde lze např. při troše snahy zadat, aby hledal všechny skupiny osmi tučných slov apod., dále nahrazování speciálních znaků, např. zalomení stránky, konce odstavce apod.), ale mnohé z těchto wordovských funkcí běžný uživatel stejně nevyužije.
• Zde bude řeč výhradně o pokročilém „wordovském“ 602Textu, nikoli o textovém editoru T602.
• Práce ve více oknech: při otvírání nového dokumentu mějte v okně Otevřít zaškrtnuto políčko Nové okno (popřípadě si to nastavte přímo v Předvolbách). Tak docílíte toho, aby se otevřel dokument v novém okně, nikoli ve stávajícím.
• Hledání: nenabízí možnost prohledat celý dokument; je nutno vybrat z možností hledat nahoru nebo hledat dolů (ani se v případě, že dojde na konec nebo začátek dokumentu, nezeptá, zda chcete v hledání pokračovat). To je samozřejmě nešikovné, ale dá se na to zvyknout.
• Odrážky: tuto funkci 602Text také má.
• Záložky: vkládají se nikoli na označený text, nýbrž na pozici kurzoru.
• Obsah: Pomůcky / Obsah. Není aktivní (hypertextový), ale už takto je to velká pomoc.
• Rejstřík: Pomůcky / Obsah.
• Čtení nahlas: výborná, ač zdaleka ne dokonalá funkce, která umožňuje šetřit oči při korekturách apod.; viz níže.
• Počet slov a znaků: Soubor / Vlastnosti.
• Propojení textu v 602Textu: bohužel se dá propojit jen objekt, tj. do cílového dokumentu není text vkládán jako text, nýbrž vlastně jako rámec s grafikou. Tím se ztrácí výhody propojení textu, viz kap. Dokumenty Office.
• Makra: pracuje se s nimi zcela jinak než ve Wordu; jsou spíše méně přehledná, neboť 602 zřejmě neumožňuje nastavení makra ukázáním. Nemohu se dokonce zbavit pocitu, že Word a 602Text nazývají makrem něco trochu jiného. Rozsáhlý manuál k makrojazyku v 602Textu jsem si dosud neprostudoval.
• Velikost souborů: je příznivá: zabírají poměrně málo.
• Panely nástrojů: pracuje se s nimi velice dobře, lépe než ve Wordu a vůbec většině MS aplikací; lze je pohodlně posouvat a mít jich zobrazen velký počet, neboť se mohou překrývat a posunutím odkrývat.
• Počet znaků: Soubor / Vlastnosti.
• Styl a jazyk: lze definovat pro styl také určitý jazyk. To je velice šikovné; stylu lze také přiřadit klávesovou zkratku. Když píšeme dokument, v němž používáme více jazyků, pokaždé, když začínáme psát odstavec jiným jazykem, rychle klávesovou zkratkou zvolíme jiný (ale graficky obdobný, jen v položce „jazyk“ odlišný) styl. Nicméně volit různé jazyky v rámci jednoho odstavce, to rozhodně nelze doporučit, protože v režimu Čtení dokumentu někdy dochází při přechodu mezi jazyky k chybě a 602Text se ukončuje.
• Zobrazení všech hypertextových odkazů v dokumentu: Úpravy / HTML odkazy. Zde lze všechny odkazy otestovat (velmi šikovné), upravovat zobrazený text (indikátor odkazu v podobě textu) i upravovat samotný odkaz.
• Zobrazení zdrojového kódu (HTML): tuto možnost 602Text nabízí, ale v tomto zobrazení nelze nic editovat, dokonce ani vkládat do schránky (proč?).
• Obnova souboru: v případě, že se program pro potíže ukončí, po dalším spuštění 602, popřípadě po restartu počítače a spuštění 602, dojde k obnovení souboru (podobně jako ve Wordu).
• Tvorba stránek, publikace dokumentů 602 na Internetu: uložit dokument jako „Web“. Je třeba si dát velký pozor na ruční formátování textu, neboť se na Web (zřejmě – dá-li se věřit náhledu) přenáší defektně: nepřizpůsobuje šířku řádku velikosti znaku, takže se text může slít do nečitelného shluku písmen. Je třeba používat místo ručního formátování samostatné styly (definovat si takové, jaké vyhovují).
• Panel nástrojů HTML: vyplatí se si jej zobrazit, když vytváříme stránky.
• Vkládání formulářových objektů: jednoduché, dobře udělané.
• Relativní odkazy: je možné je zadávat, fungují zdá se dobře, ač přímo na webu jsem to nezkoušel.
• Textura nebo obrázek v pozadí: Vlastnosti, karta HTML, procházením si najít obrázek, který chceme dát na pozadí své stránky. Texturu skutečně považuje za texturu, tj. nedělá ty problémy, že by ji měl za malý obrázek; rozprostře ji po celé stránce.
• Zvuk v pozadí WWW stránky: 602 zřejmě neumožňuje. Možnost „ozvučení dokumentu“ znamená něco jiného (souvisí s režimem čtení; lze si též nastavit hlasová upozornění na systémová hlášení).
• Vkládání fragmentu kódu HTML: na panelu nástrojů HTML vložit Značku; otestováno na posouvaném / běžícím textu. Nelze tak vkládat např. formuláře.
• Dělení slov: má zvládnuto lépe než Word.
• Načítání souborů html: dobré, zachovává i aktivní odkazy, ale zatím nevím, zda lze nějak převést poznámky pod čarou (ve Wordu v případě uložení jako stránky WWW automaticky převáděné za text a spojené s textem hypertextovým odkazem) na běžné šestseddvojkovské poznámky pod čarou; spíš asi ne.

602Text a Word

• Konverze z 602Textu do Wordu: pokud si daný dokument uložíte v 602 jako dokument wordovský, probíhá konverze bez problémů. Otestované: převede se běžné formátování textu a odstavců, styly, poznámky pod čarou; také hypertextové odkazy, ovšem bohužel pouze samotné odkazy, nikoli text, který je jejich indikátorem, protože v 602 se takto odkazy zobrazují.
• Některé chyby: někdy se ze záhadných důvodu špatně převede užitý font: kus textu je třeba najedou Arialem, ač celý text .DOC byl Timesem.
• Francouzské znaky: převádějí se dobře, ale pozor, nakolik jsem to zkoušel, tak jen v tom případě, že je ve Wordu daná oblast označená jako „Čeština“, ne „Francouzština“: je to zvláštní, ale je to tak – alespoň z mých pokusů to vyplývá. Takže je lepší mít celý text před konverzí do 602 označený jako „český“.
• Proč konvertovat: protože to řeší hodně problémů s tiskem složitých dokumentů s mnoha poznámkami pod čarou apod., při jejichž tisku se Word kouše.
• Když nejde soubor .DOC otevřít a 602Text se při otvírání kousne: zkuste ve Wordu upravit v MS Script Editoru (prostě jste v dokumentu a zmáčknete Shift+Alt+F11, provedete neškodnou změnu v kódu, např. mezeru, kterou pak hned zase backspacem vymažete, uložíte odtud) a teprve pak se pokusíte to znovu otevřít v 602Textu. Trochu to vyčistí nadbytečné formátování.
• Konverze francouzských znaků z Wordu do 602Textu: kupodivu probíhá bez problémů, pokud je dané místo ve Wordu označené jako napsané česky, ale s problémy, pokud je označené jako napsané francouzsky. // Oprava: Druhý pokus vyšel tak, že pokud to bylo označené jako francouzské, tak to naopak vyšlo v pořádku, takže neručím za to, že první byl správně zhodnocen.
• Přenášení textu z Wordu do 602Textu přes schránku: prosté přenášení je nefunkční (přenáší jako rámec, v 602Textu pak nerozpoznáno jako text). Proto je třeba v 602Textu vybrat ne možnost Vložit, ale Vložit jinak a (ač text pochází z Wordu) nevybírat „jako Word“, ale nejlépe asi jako neformátovaný text. Podobně lze tento problém řešit při přenášení z 602 do Wordu.
• Export do DOC: funguje dobře, exportují se bez problémů např. styly a poznámky pod čarou. Naproti tomu hypertextové odkazy se exportují t. č. špatně – exportuje se jen odkaz, ne indikátor (možná to lze nějak řešit, moc jsem nad tím nebádal).

Hlavní chyby 602Textu, případné řešení

• Ledacos možná jenom nevím, jak udělat, nebo to nejde jen v některé verzi a ve vyšší či dražší už ano. Výtky jsou subjektivní. 602Text je velmi dobrý editor, jeden z nejlepších.
• Chybí makrorekordér. Tvorba maker je mnohem složitější než ve Wordu.
• Chybí možnost vložit propojeně text. Lze propojit jen objekty.
• Import DOC není bezchybný: problém je zejména s poznámkami pod čarou: když vložíme nějakou novou v 602Textu, tak má jiný formát značky poznámky pod čarou, někdy zlobí fonty (něco mi to v poznámkách zformátovalo v Arialu; navíc mi zaboha nešlo označit všechny poznámky pod čarou a zvolit font Times New Roman: nešlo mi to označit, ale snad to nějak jde).
• Tištění importovaného dokumentu .DOC: někdy může působit potíže: slova jsou špatně rozd-ěl-ená a někde prakticky zmizí na vytištěném dokumentu mezery mezi slovy. Většinou se to nestává, ale někdy k tomu dojít může. Možné řešení: je dobré asi provést mírné úpravy tak, aby se text v 602 posunul o pár řádků a aby si jej 602Text urovnal po svém. Snad to problém vyřeší.
• Hledání a nahrazování je naprosto nepropracované: chybí možnost použít zástupné znaky, např. najdi všechna čísla následovaná tabulátorem atd., zaměň všechny měkké konce řádku za tvrdé konce odstavce apod. – Word to má propracované perfektně.
• Poznámky pod čarou: má jednoznačně hůře zvládnuty než Word. Formátování značky lze upravit pomocí úpravy stylu „značka poznámky“. Tvar značky (v 602 dosti nestandardní: ¹⁾) lze upravit pod Pomůcky / Předvolby, karta Nastavení, zadat požadovanou implicitní značku poznámky. Ale tím se nenávratně (alespoň pokud jsem nějakou možnost nepřehlédl) ztrácí možnost automatického číslování (např. se nám líbí standardnější ¹ bez závorky, ale chceme, aby na ni navazovala dvojka, a nikoli další jednička (navíc jednička na téže stránce, což je mírně řečeno nepraktické). Do formátu HTML se poznámky z 602Textu (narozdíl od Wordu) bohužel nepřevádějí; pro ty, kdo publikují na internetu odborné práce, je to rozhodně jeden z nejvýznamnějších defektů.[13] Word má zvládnuty poznámky pod čarou podstatně lépe, a to v těchto oblastech: 1.) větší výběr značek při zachování automatického číslování; 2.) snadný převod mezi poznámkami pod čarou a vysvětlivkami (v terminologii Wordu název pro poznámky na konci oddílu nebo celého dokumentu); 3.) narozdíl od 602 umožňuje převod poznámek do HTML (automaticky je přesouvá za text a jejich značky nahrazuje hypertextovými odkazy).
• Konverze poznámek z 602Textu do Wordu: pokud uložíte v 602Textu svůj dokument jako dokument wordovský, poznámky pod čarou se do Wordu konvertují funkčně a bez problémů.
• Jak dostat poznámky pod čarou na web: bohužel ani nefunguje převedení poznámek za text v případě uložení ve formátu „textový dokument“ (narozdíl od Wordu, kde uložení jako „pouze text“ poznámky dozadu převede, ač nejsou mezi jejich indikátorem a vlastní poznámkou žádné odkazy a je nutno si poznámku mechanicky najít). Jednou z možností, jak poznámky z 602 přece jen převést, je oklika přes Word: uložit si dokument jako wordovský a z Wordu (pokud ho nevlastníme, tak u někoho, kdo některou novější verzi Wordu k dispozici má) uložit jako stránku WWW (a následně uploadovat na web). Poznámka: technologie nahrazení značek poznámek pod čarou hypertextovými odkazy a přesunutí poznámek pod čarou za text mi nepřipadá složité; třeba vývojáři 602Textu v některém upgradu tuto možnost doplní.
• Chybí možnost odvolat odvolání akcí (Ctrl+Y), alespoň jsem ji neobjevil.
• Špatný export hypertextových odkazů do .doc: exportuje jen odkaz, indikátor odkazu se ztratí; tak alespoň dopadl můj pokus.

Klady 602Textu

• Následuje subjektivní výběr.
• Panely nástrojů: jednoznačně lépe udělané než ve Wordu, pracuje se s nimi skvěle.
• Schopnost importovat a exportovat z/do mnoha formátů. V plné verzi dokonce i do .PDF.
• Čtení nahlas. Perfektní, velmi nadstandardní. Kvalitní je zvlášť AJ, NJ, FJ.
• Má mnoho funkcí, na které si člověk zvykl ve Wordu.
• Je wordomorfní, lehce se s ním dá zaučit.
• Nedělá takové problémy s tiskem jako často Word 2000.
• Hledací dialog: není zbytečně velký a umístěn je nad panely nástrojů, takže nepřekáží ve výhledu.

602Text a jeho funkce „Číst“

• Čtení v cizích jazycích: funkce čtení v 602Text umožňuje čtení v několika jazycích. V angličtině, němčině a francouzštině funguje výrazně lépe než v češtině, řekl bych dokonce výborně; nezastavuje se, jen občas se kousne, zejména pokud narazí na přechod mezi jazyky.[14] Je třeba zvolit: Pomůcky / Volba jazyka, zde vybrat příslušný jazyk (fr., angl. atd.) a aplikovat na celý dokument (nebo předem danou část označit a pak aplikovat volbu jazyka na označené, ale raději na celý dokument, neboť problémy zdá se nastávají leckdy v případě, že narazí na místo, kde není zvolen ten jazyk, ve kterém právě čte). Dále umí číst tuším maďarštinu, nutno ověřit.
• Pokud je to alespoň trochu možné, je lepší psát celý dokument (zejména však každý odstavec) v jednom jazyce.
• Čtení wordovských souborů: koho mrzí, že Word toho času nemá funkci čtení, ten si může pořídit program 602Text (ale nejdřív ať si raději vyzkouší, zda toho od této funkce nečeká příliš) a z Wordu převést kopii svých dokumentů do 602Textu např. přes uložení ve formátu Pouze text a následné otevření z 602Text. Pak má v jednom okně otevřený 602Text a v druhém Word, v 602 si nechává text předčítat a ve Wordu ho opravuje. Na uložení jako Pouze text do toho a toho adresáře a případné redakční úpravy (zrušení všech odstavců, aby se čtecí program nezasekával, apod.) si lze ve Wordu nastavit makro a pak několika kliknutími celou operaci provést u každého souboru, u kterého chceme. Též rozkódování zkratek lze zahrnout do tohoto převáděcího makra. Některá takováto makra si lze stáhnout zde a následně je importovat do vašich wordovských maker a podle potřeby upravit v editoru MS Visual Basicu (obsahuje nejrůznější makra, nejen makra na převod z Wordu do 602Textu a rozkódování zkratek). Tato makra raději nepoužívejte, dokud se nepodíváte v kódu, co vlastně provádějí; raději užívejte vždy v kopii svých dokumentů, aby nedošlo k poškození vašich dat. Některé další informace lze nalézt vyhledáváním slova „makra“ v tomto dokumentu.
• Problémy s hlasitým čtením textových souborů v 602Text, podněty do budoucna:
• Zasekávání na konci odstavců lze zamezit tím, že ve Wordu (602Text funkci nahrazování speciálních znaků postrádá) nahradíme všechny konce odstavce za mezery. Pokud se často zasekává u některého písmene (např. ř), tak je lze všechna zaměnit za „nové“ ř a sledovat, zda to nepovede ke zlepšení (platí hlavně pro soubory konvertované do 602Textu; tento postup je nezaručený a zakládá se spíše na dojmu, že to snad pomohlo, ale jistý si nejsem).
• Zaráží ho značky poznámky pod čarou. Místo aby je přeskočil nebo přečetl, tak se někdy zasekne.
• Chrčení: někdy začne chrčet; jakmile k tomu dojde, veškeré zvuky jsou chrčivé: zvuková signalizace systémových hlášení, hudba atd. Nepřišel jsem na jiné řešení než na restart počítače; ten to zatím pokaždé odstranil. Příčinu neznám, pravděpodobně tento problém ona funkce čtení v 602Textu pouze zviditelnila, ne způsobila.
• Podněty do budoucna (se zaměřením na čtení češtiny):[15] naučit ho číst běžné zkratky (atd. jako „a tak dále“...);[16] zajistit plynulou funkčnost (v současné době se zasekává po cca 500 znacích); dát uživateli možnost tvořit si uživatelský slovník,[17] kam bude moci na bázi fonetické transkripce vkládat opravy výslovnostních chyb programu (např. partikul* čti jako [partikul*], nikoli [parťikul*], Richelieu čti jako [Rišliö] atd.); ve jménech typu d’Alembert ono dnevynechávat; zahrnout více přednastavených hlasů, popřípadě i ekvalizéry upravující barvu a základní tón hlasu, aby si mohl uživatel zvolit ten, který se mu nejvíce zamlouvá; opravit špatné čtení dvou samohlásek vedle sebe: např. ai čte jako [a]místo jako [aji] nebo [aj],[18] ui jako [u][19] (i když při nastavování čtení ai, ui apod. by bylo možná třeba z tohoto pravidla vyjmout slova s předponou ne-, pře-, mimo- apod., např. „neindický“, kde je j, zvláště v pečlivé výslovnosti, částečně nebo zcela redukované); y mezi dvěma samohláskami číst jako [j]; y po v češtině neobvyklé skupině souhlásek nevynechávat;[20] znak „=“ číst jako [rovná se]; věty vložené v závorce nebo mezi pomlčkami číst rychleji než zbytek textu (jak to obvykle děláme, abychom se ve vložených větách neztratili a naznačili, že tam je pomlčka či závorka – oba tyto znaky mají fonetický protějšek, nejsou jen v grafice); možná opravit čtení mě (nikoli [mje], nýbrž [mňe]);[21] zlepšit intonaci slov a větnou melodii (není to nemožné, srv. čtení 602Textu v AJ, NJ či FJ); tečku před slovem začínajícím malým písmenem nepovažovat za konec věty (a nedělat tam tedy pauzu ani neklesat hlasem); naučit ho číst řadové číslovky psané číslicí;[22] 40 000 číst jako [čtyřicet tisíc];[23] přednastavit více podobných, ale ne zcela stejných intonačních modelů a střídat je, aby četba nezněla monotónně; naučit program číst některé římské číslice;[24] umožnit nastavení rychlosti čtení a co největšího počtu dalších možností; umožnit použití funkce jakéhosi „čtení za pochodu“, tj. čtení během psaní (přečtení slova, jakmile ho dopíšeme); pakliže je mezi měkčené souhlásky vloženo h, neměkčit;[25] využít lépe provázanost grafické a fonetické podoby promluvy (např. odlišit intonačně středník a tečku); naučit program různé intonační modely;[26] v tázacích větách začínajících tázacím zájmenem[27] nastavit klesavou intonaci a důraz na dané tázací zájmeno;[28] naučit program plynule a bez problémů (spočívajících v samovolném ukončování 602Textu) přecházet mezi jednotlivými jazyky (k ukončování dochází jen někdy), třeba i na témže řádku;[29] propojit různé mody písma a styly s mluvicím programem: kurzíva je obvykle zdůraznění, takže by ji četl o něco málo pomaleji a důrazněji, atp.

Textové editory, dokumenty, psaní, korektury

Různé

• Následující tipy nemusí samozřejmě fungovat pro všechny textové editory.
• Mnoho informací s obecnějším dosahem je pod kapitolami o jednotlivých editorech (viz). Též odkazuji na pokyny pro přispěvatele, kde najdete mnoho tipů, jak dělat dokumenty, s nimiž mají lidé, kteří je zpracovávají, méně práce. Zcela základní je používat styly.
• Klávesové zkratky a příkazy zadávané pomocí klávesnice:[30] znalost klávesových zkratek základních příkazů a znaků je něčím, co může velice ulehčit práci. Doporučuje se naučit se co nejvíce operací provádět přes klávesové zkratky. Nemusíte tak ztrácet čas hledáním daného příkazu a jeho zvolením myší. Základní klávesové zkratky lze najít v manuálech té které aplikace. Tyto klávesové zkratky se nesnažte měnit. Klávesové zkratky mají jak jednotlivé příkazy (Alt+F4 = zavřít, Ctrl+C = kopírovat výběr do schránky, Ctrl+V = vložit obsah schránky atd.), tak znaky (např. francouzské à napíšete[31] pomocí Ctrl+Alt+ý, pak všechny tři klávesy pusťte a napište a; analogicky u è atd., zpětné lomítko je AltGr + Q, svislá čárka AltGr + W). Postup, jak zjistit klávesovou zkratku znaku, který často používáme: Vložit / Symbol, najít příslušný symbol (popř. jej mít označený v dokumentu a dát Vložit / Symbol: to jej pak není nutné hledat), myší na něj klepnout; zobrazí se nám zkratka, kterou symbol má, vyzkoušíme si její funkčnost a naučíme se ji nazpaměť. Pokud daný znak klávesovou zkratku nemá, lze ji nadefinovat v téže nabídce pod tlačítkem Klávesová zkratka.[32]
• Zkratky: systémové × aplikační.
• Záloha ve více formátech: pokud přenášíte data mezi počítači a máte soustavné problémy s konverzí souboru, ukládejte jej na disketu či vypalujte na CD, které přenášíte, zároveň ve více formátech, např. jednou jako Dokument Word, jednou jako nižší verzi dokumentu Word, jednou jako RTF nebo Pouze text. Pokud počítač, ze kterého se budete snažit soubor otevřít, soubor otevře chybně, zkuste otevřít jinou ze svých záloh, např. tu v RTF. Pokud je po konverzi porušený formát, soubor zavřete, aniž byste do něj ukládali změny, neboť tím byste výchozí soubor, dobře uložený, nahradili chybně konvertovaným souborem, který obsahuje místo textu vaší práce např. jen samé obdélníčky. Nejraději si ještě před konverzí vytvořte jednu zálohu navíc.
• Obnova souborů při nestandardním ukončení: ve značné části editorů funguje. Doporučuji si vždy zkontrolovat, zda je to, co se vám obnovilo, skutečně nejnovější verze textu, jakou máte k dispozici.
• Pracujte se styly: neformátujte velikost a typ písma nadpisů ani textu (snad kromě zvolení kurzívy a tučného písma) jednotlivě, nýbrž používejte vestavěné styly. Zpočátku se bude zdát, že to dá víc práce, ale jakmile si najdete ve vestavěné nabídce (nebo sami nadefinujete) takové styly, které vám budou vyhovovat, a získáte v jejich užívání jistou zručnost, zjistíte, že je to práce, která se vyplatí. Lze tak například měnit styl nadpisů celého dokumentu globálně pomocí změny stylu, nikoli jednotlivě po jednotlivých nadpisech, pomocí funkce Nahradit všechny globálně nahrazovat... Doporučuji také užívat stejnou strukturu stylů a nadpisů ve všech svých dokumentech; jednak to působí profesionálně, jednak to ušetří práci. Také když později chcete něco ve všech dokumentech změnit, ulehčí vám to práci a orientaci. Také lze pak využívat místo nového vytváření obsahu (zde ve smyslu: soupisu kapitol, podkapitol apod.) jeho pouhé přenesení z jiného dokumentu a jeho „aktualizaci“, což je v mnohých editorech daleko rychlejší.
• Porovnání změn: pokud máte určitý soubor ve více verzích a nejste si jisti, která je nejnovější (zapomněli jste to, některý program zkolaboval a nevíte, zda obnovený soubor je skutečně nejnovější verzí apod.), lze dokumenty porovnat (ve Wordu: Nástroje / Sledování změn / Porovnat dokumenty).
• Makra: pokud provádíte často nějaký naprosto stejnou operaci či celý soubor operací, lze tento postup zaznamenat do makra (ve Wordu Nástroje / Makro) a později jej provést prostřednictvím aktivování daného makra. Postup: zvolit Záznam nového makra, dát mu dostatečně distinktivní název a přesný popis a nadefinovat (nahrát). Makro může i přesahovat rámec jednoho dokumentu: např. si do něj lze nahrát uložení do určitého adresáře apod. Při práci s makry je třeba samozřejmě zachovávat jistou opatrnost a nespustit nějaké, které by provedlo nežádoucí změny (kdyžtak je ale většinou lze – pokud nevkládáme do makra i zavírání souborů atd. – obvyklým způsobem vrátit). Základem úspěchu je podrobně do popisu makra uvést, co vlastně dělá.
• Některá makra lze najít, importovat do vašich wordovských maker a podle potřeby upravit v editoru MS Visual Basicu v souboru publikovaném zde (obsahuje i další makra). Tato makra raději nepoužívejte, dokud se nepodíváte ve Visual Basicu, co vlastně provádějí, neboť za věrnost a úplnost jejich popisu ani za jejich správnou funkčnost neručím; raději je užívejte vždy v kopii svých dokumentů, aby nedošlo k poškození vašich dat, nebo si z tohoto souboru jen do vlastních maker kopírujte jen to, co se vám zdá dobré; nemohu převzít žádnou odpovědnost za případné následky a publikuji zde tato makra jen proto, že mohou ulehčit nezáživnou mechanickou práci na výtvoru vlastních maker pro dané funkce nebo na mechanickém provádění příslušných úprav stále znovu a znovu. Varování: Při práci s makry je třeba zachovávat jistou opatrnost.
• Makro na vložení propojení a vložení jako RTF: lze vytvořit.
• Makro na ulož jako do určitého adresáře: jde, ale pouze pro určitý pevně daný název souboru, tj. pokud chceme zachovat současné jméno, tak je to nefunkční. Oproti očekávání nestačí zadat obvyklé FileName:="", popř. pokusy jako ActiveDocumentName apod. Zřejmě zkrátka a dobře nelze nahrát makro na „ulož tam a tam jako [jméno aktivního dokumentu]“. Dělal jsem s tím dost pokusů a obávám se, že ve Wordu 2000 to udělat nelze. Pokud mě ale někdo přesvědčí o opaku, budu jen rád.
• Makra na složitější tisk: lze si nahrát makra i na tisk, např. na „tiskni liché stránky a ber ze spodního zásobníku a potom tiskni sudé stránky a ber pouze z horního zásobníku“, což velmi ušetří práci, ale bohužel na základě pokusů vím, že někdy to zafunguje zcela bezvadně, ale jindy vůbec, takže konkrétně toto popsané makro se rozhodně nevyplatí. Možná se docílí lepšího výsledku v případě rozpůlení této operace do dvou – i tak to bude rychlejší než to pokaždé nastavovat ručně.
• Word a Publisher (přenášení textu mezi nimi přes schránku): přenášení z Publisherudo Wordu má tu nepříjemnou vlastnost, že ho převede na styl Normal a dá tam vlastní Enter atd. Řešení: při vkládání používat funkci Vložit jinak, ne pouze Vložit. Když přenášíme opačně, tento problém nenastává. Přes schránku se nedají přenést poznámky pod čarou (ty Publisher nepodporuje) a některé formáty se ztrácejí.
• Zálohování při práci: je vhodné si nastavit automatické ukládání po malém počtu minut a též myslet na občasné uložení pomocí Ctrl+S; každou chvíli se může daný editor „zadřít“ a pak oceníme, že jsme si tak často ukládali (ač ukládáním v případě Wordu a dalších editorů zahlcujeme disk dočasnými soubory).
• Textura: stejně jako všude jinde platí: když daný program není v určité oblasti dostatečně propracovaný, užijte jiný. Např. když některý nenabízí náhled textury (či obrázku), takže si volíte ze sice velkého výběru, ale předem nevíte, co vlastně, tak si zjistěte cestu k texturám (tj. kde jsou uloženy) a vyberte si je např. ve Wordu (viz kap. Word, část o textuře), kde se vám zobrazují, poznamenejte si název vybraného souboru a pak jej lehce naleznete v daném editoru.
• Dvousloupcové psaní, kde jsou oba sloupce samostatné: tj. ne že se dopíše jeden a začne se psát do druhého, ale že jsou oddělené: sloupec 1 první strany pokračuje ne ve sloupci 2 první strany, nýbrž ve sloupci jedna následující strany. Ve Wordu lze přes textová pole (viz sub Word), ale je to velice nešikovné. Lépe to jde s Publisherem, kde se prostě vloží na stránku dva textové rámečky a při vkládání další stránky se zadá, aby duplikoval objekty z této stránky. Nicméně vůbec nejlepší způsob je ve Wordu vytvořit tabulku o dvou sloupcích (popřípadě třech pro trojsloupcové psaní atd.) a buď jednom řádku (pakliže nebudeme potřebovat na určitém místě text v prvním a druhém sloupci sesynchronizovat), nebo více řádcích.[33] Poté ve Vlastnostech tabulky, karta Tabulka, tlačítko Ohraničení a stínování zvolit Žádné, pokud jsme neměli už takové nastavení (a tedy pokud již naše tabulka není bez ohraničení čarami, které by se při tisku vytiskly). Tento způsob podporuje vkládání poznámek pod čarou a vysvětlivek i další funkce. Viz též podrobněji pod kapitolou „Word“.
• Fonty písma: základním požadavkem na typ písma je jeho pohodlná čitelnost. Proto se spíše nedoporučuje na základní text používat bezpatkové písmo (II. starosta Illinoisu nebyl autorem Iliady), VELKÁ PÍSMENA, nezvyklé písmo ani písmo, které má pevně danou šířku znaku (tj. v němž např. i je stejně široké jako m). Je vhodné se držet co nejrozšířenějšího typu písma, protože oko je na něj zvyklé, a jiné fonty užívat spíše v pozvánkách na oslavy, na titulních stranách soukromých tisků apod., popřípadě na nadpisy nebo odlišení některých částí textu, jejichž odlišení se jeví jako vhodné. Odborníci doporučují vystačit si s fonty Times New Roman, Arial, Courier a popř. Symbol plus s nějakým fontem založeným na UNICODE (Arial Unicode, Lucida Sans Unicode aj.).
• Rozdělení okna, aby člověk mohl být zaráz na dvou místech téhož dokumentu: Okno / Rozdělit. Lze i např. na 3 části, ale to už by se dost zmenšilo. Lze též skrýt některé nepotřebné panely nástrojů.
• Panely nástrojů: zobrazte si ty panely nástrojů, které se vám zrovna hodí, např. panel nástrojů tabulka, pokud právě upravujete tabulku, apod. (ve Wordu klepněte pravým tlačítkemmyši na zobrazené panely a vyberte z nabídky ten požadovaný). Je to velmi efektivní. Když už daný panel nástrojů nepotřebujete, lze je zavřít. Na zobrazování jednoho či více panelů nástrojů si lze ve Wordu i jiných aplikacích podporujících makra nahrát makro a zobrazování tak významně zrychlit.
• Nestandardní textové formáty: doporučuje se je spíše nepoužívat. Jsou lidé, kteří si budují image na tom, že ze zásady odmítají používat to, co ostatní, ale čím méně těchto lidí bude, tím lepší komunikace a využitelnosti výsledků práce i pro širší okruh uživatelů se docílí. Je třeba dobře zvážit, v jakém formátu své dokumenty zasílat, zvlášť pokud přesně nevíme, s jakými programy další korespondenti pracují; jedním z nejuniverzálněji interpretovatelných je dnes již HTML; většina lepších textových editorů podporuje import z (i export do) HTML.
• Konverze dokumentů napsaných v nestandardních jazykových sadách: ve správci souborů zvýraznit, zvolit nabídku Konverze, zvolit název jaz. sady, z níž konvertujeme (Slušovice, Kameničtí...).
• Konverze souborů: někdy může činit větší problémy než přenesení celého dokumentu přes schránku mezi dvěma editory, zvlášť pokud text neobsahuje žádné poznámky pod čarou a podobné speciální prvky. Je třeba si to vyzkoušet. Před každým experimentem s dokumenty si ale vytvořte jejich zálohu, abyste si je nenávratně neporušili.
• Kontrola pravopisu: mnohé textové editory, Word nevyjímaje, nabízejí možnost kontroly pravopisu (ve Wordu klávesa F7). Pracuje na principu srovnávání vašeho textu s určitou vestavěnou databází, kterou si můžete doplňovat. Najde proto nejrůznější překlepy atd. Je to velmi šikovná funkce.
• Problémy s kontrolou pravopisu ve Wordu: někdy kontroluje např. pouze pasáže napsané v určitém stylu (styl: Normální...); pokud je tomu tak, zkuste označit celý dokument a v nabídce Nástroje / Jazyk / Nastavit jazyk vycvaknout zaškrtnutí políčka „Neprovádět kontrolu pravopisu a gramatiky“. Ale nepomůže to vždy.
• Kontrola pravopisu cizích jazyků: mnohé textové editory tuto možnost nabízejí. Pro funkčnost je nutné: 1.) mít slovník daného jazyka nainstalovaný, 2.) mít text cizojazyčného dokumentu označený jako napsaný v daném jazyce (a nemít ho označený jako „bez kontroly pravopisu“).
• Čtení textu v PC: alespoň základní korektury se většinou provádějí v PC. Je proto vhodné najít si takový způsob čtení, který by nejméně namáhal oči a byl obecně nejpohodlnější. Docela dobře se osvědčuje např. v nabídce Soubor / Vzhled stránky nastavit menší šířku stránky, např. 15 cm, a poté si nastavit větší „lupu“. Písmo je pak větší a velmi dobře se čte. Před tiskem, resp. hned po ukončení korektur, opět změníme šířku stránky na standardní (kratší strana A4: 21 cm). Viz též kap. Text to Speech.
• Odrážky: pokud chcete docílit obdobné úpravy, jakou má tento dokument, zvolte Odrážky. Pak můžete psát takto v bodech. Odrážky lze aplikovat i na již napsaný dokument jeho označením a zvolením příkazu Odrážky. Při přenášení na web se odrážky někdy rozházejí, nejsou vyrovnané (tabulátory za odrážkou se totiž nahradí mezerami, takže získají nepevnou šířku a text tak nebude v jedné rovině).
• Odrážky – druh: dost častý problém je ve Wordu to, že se odrážky mění na ten druh či to odsazení, které zrovna nechceme, a musíme to pracně upravovat. Mám na to jeden dost zaručený trik: výchozí odrážku si označte a definujte jako položku automatických oprav (typu formátovaný text): Nástroje / Automatické opravy, např. aby za tři „o“ psal plnou odrážku, za 4 „o“ odrážku prázdnou, více odsazenou.
• Obsah: pokud používáte pro nadpisy ve všech svých dokumentech stejné styly, tak je často jednodušší si obsah přes schránku do nového dokumentu zkopírovat a „aktualizovat“ (aktualizovat pole, ve Wordu F9) než ho znovu definovat.

Funkce Nahradit (Zaměnit)

• Nahradit / zaměnit: velmi důležitá funkce, jejíž pomocí můžete zaměňovat znaky, v některých editorech i speciální formátovací znaky typu (konec řádku aj.) i formátování globálně v celém dokumentu (jedním kliknutím nebo postupným potvrzováním nebo nepotvrzováním každé záměny). Věnujte pozornost možnostem, které funkce Nahradit nabízí, např. Použít zástupné znaky.

Text to Speech (hlasité čtení textových souborů)

• Umí též ozvučit systémová hlášení. Existují i programy na ozvučení klávesnice.
• Použití při korekturách: je výhodné zejména v případě, že nejde o text, na kterém by nějak zvlášť záleželo (kt. bychom se chystali publikovat apod.), ale zase nechceme, aby byl co řádek, to chyba. Nenajdeme tak vše; je proto výhodné tuto funkci kombinovat s „kontrolou překlepů na pozadí“ (v jiné terminologii automatickou kontrolou pravopisu), která již během psaní ta slova, kt. nemá editor ve slovníku, červeně podtrhává, a pokud se skutečně jedná o chybu, tak ji lze již při psaní odstranit. Vyžaduje značnou míru pozornosti a jistý cvik rozpoznat všechny stylistické chyby při poslechu (člověk je více koncentrován na jedno slovo, ale nevidí okolí). Ale na první korekturu, po které bude následovat ještě jedna nebo dvě další apod., nebo na texty, na kterých příliš nezáleží, je to velmi šikovné.
• Použití při studiu: pro toto využití by se velmi hodila možnost nastavení rychlosti. Dobře udržuje pozornost a šetří oči, ale ne vždy je člověk schopen vše vnímat. Dobrou zkušenost mám ne ani tak s prvním intenzivním studiem dané látky (pro to se zřejmě vyplatí spíše tištěná forma, ale je to individuální a záleží na psychických a percepčních dispozicích uživatele i na povaze daného studijního materiálu), jako spíše s opakováním a oživováním již známé, dříve již alespoň jednou pozorně prostudované látky; pro toto použití jsou myslím tyto programy velmi vhodné. Každopádně platí, že poslech je lepší na lineární zapamatování textu (učení se pasáží nazpaměť), ale horší na zapamatování struktury.
• Čtení souborů z internetu a elektronických knih: pokud si převedeme textové soubory z internetu, popřípadě z elektronických knih do požadovaného formátu, lze si je nechat předčítat. Nemusíme díky tomu číst z počítače ani tisknout všechno, co si stáhneme, dokud ještě ani nevíme, zda to za tisk stojí.

602Text a jeho funkce „Číst“

• Viz pod Textový editor 602.

Tisk

Tisk ve Wordu

Viz pod kapitolou o tisku z Wordu.

Různé

• Přerušení tisku v případě chyby: pokud došlo k chybě na straně vaší nebo na straně softwaru či hardwaru (např. vzala tiskárna papír ze spodního zásobníku, ač měla nastaveno podávání z horního; takové případy se čas od času stanou), takže by vám to např. zamíchalo se stranami při oboustranném tisku,[34] nepokračujte v tisku, nýbrž tiskárnu resetujte vymazáním její paměti (příslušné tlačítko: viz manuál vaší tiskárny). Tím se tisk přeruší, vy se budete moci zorientovat a chybu napravit, nastavit tištění od té strany, při jejímž tisku nastala chyba, a dokument dotisknout. Respektive pokud to vzalo proti vaší vůli jeden papír ze spodního zásobníku, tak jeden z ruky odložte a pokračujte v tisku.
• Oboustranný tisk: je několik možností, jak tisknout oboustranně. Pokud má vaše tiskárna dva výstupy pro potištěné papíry, raději nevolte ten, z kterého byste papíry nemuseli pro potištění druhé strany přeskládávat, neboť přeskládání zamezí jejich slepení. Buď můžete oboustranně tisknout tak, že papíry potištěné lichými stranami vložíte do spodního zásobníku a zadáte vytisknout sudé strany; to je dobré u velkých dokumentů, ale nejdřív musíte zkusit, jakou stranu vlastně potiskuje, když je papír v zásobníku orientován takovým a takovým způsobem. Druhá možnost je dát správně přeskládaný štos papírů do horního zásobníku, ale to se leckdy i lepším tiskárnám stává, že si vtáhnou dva papíry zaráz. Lze zvolit ruční tisk (Tisk, tlačítko Možnosti), ale to je pomalé. Docela se mi osvědčilo vytisknout liché stránky ze spodního zásobníku a na tištění sudých nastavit, aby bral pouze z horního zásobníku (tj. nikoli ruční tisk) a tam mu papíry podávat. V případě, že se při podávání zpozdíte, nestane se nic horšího, než že se tisk na chvíli přeruší a budete vyzváni k doplnění papíru. Některé starší tiskárny ovšem v případě, že jim dojde papír, vymazávají svou paměť a přerušují tisk; pokud tisknete na takové tiskárně, tak popsaný způsob nevolte.

Utility pro tisk

• FinePrint: po nainstalování je vedena jako jedna z tiskáren. Pomáhá při tisku např. wordovského souboru tím, že dodává některé další možnosti. Layout: kolik stránek na jeden papír. Bypass: poslat na tiskárnu jak je, bez úprav, tj. jako by se FinePrint nepoužil. Booklet: tištění brožur. Borders: vykreslování okrajů stránek. Ordering: tím můžeme měnit pořadí stránek na papíře. Stationery: jakési razítko na každé stránce.

Tvorba a správa WWW stránek

Úvodní a základní informace, editory

• Vytváření stránek v jednotlivých editorech: viz pod kapitolami věnovanými příslušným editorům (Word, Publisher, MS Script Editor, 602Text). Zde jen obecné informace. (Pozn.: pod oddíly věnovanými jednotlivým editorům najdete i mnoho informací, které mají obecnější dosah.)
• Jednoduchost vytváření stránek: vytvořit si profesionální stránky je poměrně pracná a zdlouhavá záležitost vyžadující jistou předběžnou průpravu. Nicméně vytvořit si stránky s využitím jen těch nejzákladnějších funkcí a prvků je poměrně jednoduché, ač i to si vyžádá jistý čas, zvláště než přijdete na základní mechanismy a funkce. Zásadní spíš je, zda na ně máte co dát. Osobní stránky, na nichž prezentujete pouze sám sebe a své záliby, si přečte jen málokdo, ale může to být dobré cvičení.
• WYSIWYG kontra psaní v HTML: většina tvůrců stránek používá WYSIWYG editory, tj. editory založené na principu „What You See Is What You Get“, kde stránky nemusíme psát v HTML (a nemusíme si tedy osvojit jazyk HTML), nýbrž je tvoříme např. jako běžný dokument ve Wordu obsahující obrázky, tabulky, text atd. Někteří upřednostňují pouze psaní v HTML. Nejlepší je tyto postupy kombinovat. Někteří mluví čistě pro HTML, ale já se nemohu zbavit dojmu, že např. hypertextový obsah, který najdete v horní části této stránky, by museli tvořit poměrně dlouho; mně to díky skvělým možnostem Wordu trvá asi 20 sekund (včetně nutného přestránkování) – a asi 18 sekund mi trvají aktualizace tohoto obsahu, když nějakou kapitolu či podkapitolu přidám. Někteří programátoři mnohdy nepracují s tak rozsáhlými texty, jaké jsou na těchto stránkách. Opakuji, že podle mého je nejlepší oba uvedené postupy, WYSIWYG a psaní v HTML, kombinovat. Ale je na každém, jak bude stránky vytvářet. Rozhodně bych ale doporučoval pro WYSIWYG takový program, který je schopen zároveň rychle a hladce editovat kód HTML.
• Je psaní v HTML programováním? Myslím, že by se editaci HTML spíš říkat nemělo. Ne proto, že je HTML jednoduchý, a tudíž to „nemůže být žádné programování“, ale prostě proto, že to věcně neodpovídá: v HTML se netvoří programy, netvoří se posloupnosti příkazů, sledy operací, nýbrž se jen říká, jak se co má zobrazit. HTML není, např. narozdíl od JavaScriptu, Visual Basicu či PHP, programovací jazyk, nýbrž jazyk zobrazovací.
• HTML, XML, XHTML a definice typu dokumentu: v poslední době se v časopisech i na internetu objevuje pořád víc názor, že kdo nedělá stránky v XML nebo XHTML a kdo nedeklaruje typ dokumentu, zůstal kdesi za vývojem a je začátečník, ne-li něco horšího. Tenhle názor je ale nesmyslný. Pokud používáte natolik čisté technologie, aby se zobrazily správně ve všech reálně používaných prohlížečích, tak je definice doctype k ničemu. A podpora XML v prohlížečích je mizerná. Jazyk XML se se svou striktní syntaxí na běžné stránky nehodí; je skvělý na datové dokumenty, ne na běžné stránky. V tom se plně přikláním k mínění autora Jak psát web. Takže: hlavně když je kód co nejčistší a co nejméně problematický. Na XML, XHTML či definici doctype je čas potom. A HTML zdaleka nemá odzvoněno.
• Schematický postup: založení adresy na některém serveru (většinou na takovém, který nabízí tuto službu bezplatně); vytvoření stránek v editoru a jejich uložení ve formátu HTML; upload příslušných souborů; propagace svých stránek (pod velkými adresářovými vyhledavači, osobně mezi přáteli, e-mailem atd.); průběžné aktualizace a doplňování.
• Výběr editoru: důležitý je výběr editoru, který budete pro vytváření stránek používat, protože později je často šikovná konverze problematická nebo nemožná a navíc je pracné se stále učit pracovat s novými editory. Obecně platí to, co všude: jeden editor umí to, ale zase neumí ono (nebo to alespoň neumí tak jednoduše a efektivně).
• Je možné editory kombinovat, např. samotné základní stránky vytvářet v editorech, kt. jsou k tomu určeny a mají některé podstatné funkce, třeba relativní odkazy, a dokumenty, které již z dřívějška máme vytvořené v určitém editoru a nyní je chceme publikovat na internetu, můžeme se samotného tohoto editoru (pokud tuto funkci nabízí) uložit jako stránku WWW (formát HTML) a do základních stránek na ni dát pouze odkaz.
• Editory WISYWYG: Allaire HomeSite (http://www.allaire.com, který kombinuje, jako ostatně většina, možnost přímé editace a WYSIWYG). FrontPage (http://www.microsoft.com/frontpage), Word. Další odkazy na WYSIWYG editory stránek: http://www.adobe.com, http://www.golive.com, http://www.claris.com, http://www.netobjects.com, http://www.dreamweaver.com aj. Většinou nejde o freewary.
• MS Publisher: zejm. pro začínající, kteří chtějí mít stránky hodně pestré, chtějí dost rozpracované šablony a nemíní se učit HTML (tento postup ale obecně nedoporučuji; HTML je jazyk naprosto jednoduchý).
• Šablony: velká část editorů obsahuje vestavěné šablony stránek. Je na vás, zda je chcete používat, nebo stránky koncipovat zcela po svém. Obecně myslím není třeba démonizovat užívání šablon, ale záleží hlavně na tom, jak moc jsou předpřipravené. Pokud jsou samotné šablony již přeplácané, tak vám dá víc práce mazat nepotřebný balast z dokumentu založeného na šabloně než si vytvořit stránku zcela po svém. Jednoduché šablony mohou být naopak dost užitečné, stejně jako vámi samotnými vytvořené šablony, které použijete na víc stránek či webů.
• Vystavování dokumentů v jiném formátu než HTML: někdy se vystavují dokumenty na internetu v jiném formátu než v HTML: ve Wordu, RTF aj. Tento postup obecně velmi nedoporučuji (snad kromě PDF, v případě, že skutečně potřebujete, aby se zobrazil na všech PC stejně). Leckdy se pomaleji natahují, navíc ne každý daný návštěvník editor (navíc v dostatečně vysoké verzi) má a je schopen dokument otevřít atd. Většina novějších textových editorů podporuje velmi jednoduchý a kvalitní (byť často neúsporný) export do HTML, takže k tomuto řešení není důvod.
• Na našich stránkách nelze užívat skripty? Většinou ve skutečnosti servery, které před tímto varují uživatele volného prostoru, který poskytují, mají na mysli skriptování na straně serveru, ne skriptování na straně klienta (které zajišťuje prohlížeč). Ty lze většinou normálně používat.
• Pozor na úspornost: je dobré dělat stránky úsporně. Pokud například javascriptový kód krásného navigačního rozbalovacího menu zabírá 25 kB a jeho vytváření vám zabralo 30 hodin, tak něco není v pořádku.
• Průvodce publikováním na Internetu: nápověda Windows98 může mít špatně uvedené umístění tohoto nástroje: ve skutečnosti Start / Programy / Příslušenství / Nástroje internetu. Užití rozhodně nedoporučuji, v naprosté většině případů je průhlednější a rychlejší publikovat přes formuláře samotného serveru nebo přes FTP. Je to zkrátka, jak se mi zdá, na nic – pro ty, kdo chtějí dělat složitě to, co jde jednoduše.
• Názvy publikovaných souborů. Doporučuje se pozorně rozlišovat malá a velká písmena a vyvarovat se „neanglických“ písmen. Některé servery umožňují čárky, ale ne háčky, jiné ani čárky ne;[35] nezapomínejte také, že na vaše stránky může chtít přistoupit, např. pro získání audio souborů, někdo, kdo zná jejich adresu, ale různé speciální znaky, které jste v názvu užili (dlouhé samohlásky atd.), vidí poprvé v životě a neví, kde je hledat. Je lépe dávat přednost „anglickému“ systému znaků: žádné háčky ani čárky. Raději se též vyvarovat mezer. Je lépe soubory nazývat tímto stylem už na svém pevném disku; tak ušetříme čas a vyhneme se zmatkům (dvojité nomenklatuře vlastních souborů, kt. by např. mohla mít za následek, že vložíme do některé části svých stránek chybný hypertextový odkaz). Platí zásada: čím jednodušší, a přitom výstižný název, tím lépe. Doporučuji též nazývat všechny dokumenty jedinečným názvem – názvem, který nenese žádný jiný váš dokument (byť jsa v jiném adresáři), samozřejmě vyjma případů, kde je název generován automaticky nebo je standardní nazývat soubor daného typu jistým jménem (třeba index.htm pro titulní stranu). (Příklad špatného názvu: Zkouška – moje Nová publikace WWW.htm; příklad správného: Zkouska-publikace-www.htm, popřípadě jen Zkouska.htm.)

Soubory

• Přípony souborů v HTML: přípony souborů v HTML jsou bohužel nejednotné (jednak .htm, jednak .html). Je třeba si na to dát pozor (hlavně při zadávání hypertextových odkazů). Server často nabízí možnost hledat požadovaný soubor nejdřív s jednou příponou, a pokud neexistuje, tak automaticky s druhou. Ale je třeba si na to dát pozor.[36] Obecně lze říci, že pro ty, kdo přecházejí mezi různými editory apod., je vnesení zmatku do koncovek souborů v HTML jedním z nejhorších zel v dějinách internetu.
• Přípony htm, html: je nutné je v odkazech zadávat, nedoplňují se automaticky.
• Upload: při uploadu souboru se stejným jménem (novější verze téhož souboru), jaké už nějaký soubor na vašem serveru má, se většinou soubor zaměňuje, aniž byste byli požádáni o potvrzení, že se skutečně má zaměnit. Je třeba si na to dát pozor. Vyplatí se mít pro každý soubor jedinečný název i ve svém PC.
• Velikost: samozřejmě je dobré mít soubory co nejmenší. Někteří doporučují nepřekračovat 40 kB. Rozhodně pokud tvoříte stránky v Office, doporučuji si pořídit filtr, který z nich dělá čistší HTML – odfiltruje interní officovské informace a zmenší velikost. Pak je samozřejmě pro uživatele těžší tyto dokumenty do Officu natáhnout. Jako ideální vnímám to řešení, že vystavíte soubory v čistším HTML, zvlášť ty dlouhé (já např. vystavuji jeden o 1500 kB, což je, uznávám, už moc), ale umožníte i stažení jejich zpakovaných verzí přímo officovských nebo z Officu exportovaných do HTML a neupravených zmíněným filtrem.
• Rozložení: je dobré složité věci rozložit na víc stránek; pokud vše dáte na titulní a všude jinde použijete už stejné prvky (tj. budou již nahrané ve vyrovnávací paměti), tak sice pak už budou stránky běhat rychle, ale první dojem to už nezlepší.

Kam se stránkami, adresy a anotace vybraných serverů

• Základní kritéria, podle kterých je třeba se rozhodovat: prostor k dispozici, dostupnost, limit na objem přenesených dat za jeden den či jeden měsíc (traffic), jejich reklama, povolenost vlastní reklamy, typ přenosu dat (FTP, HTTP), podoba adresy (doména), podpora skriptů a databází, cena. Víc na Jak psát web.
• Viz např. přehled českých serverů poskytujících hostování webů (webhosting): http://html.czweb.org/freeweby.php.
• Obecná poznámka: serverů, které vám dají 5-15 MB, je ještě pořád dost, ale mají někdy omezení objemu stahovaných dat atd. A málokdo dá zdarma nad 50 MB.
• Následují anotace vybraných hostingů.
• Mujweb: http://www.mujweb.cz. Adresa ve tvaru http://www.david-zbiral.cz. Skripty ne, FTP bohužel taky ne. Reklamu přidává na málo či středně navštěvované stránky jen málokdy,ale musíte s tím „podepsat“ souhlas, takže se vám to může stát. Od dubna 2004 velmi nízký limit na objem stažených dat z jednoho účtu (stačí pro osobní stránky, ale ne pro větší informační weby).
• Webzdarma: 4/2004 patrně nejlepší z nabídek hostování webu zcela zdarma a bez nutnosti si pořídit doménu. Poskytuje doménu 3. úrovně (http://www.mojestranka.webzdarma.cz). Přenos přes FTP, 50 MB, reklama ano (reklamní pruh nahoře na úvodní stránce nebo dole na všech). Podpora PHP. Výběr ze 16 domén 2. řádu: tj. nemusíte mít v adrese webzdarma.cz, ale např. wz.cz apod. Traffic není neomezený, ale je volen – podle vyjádření technické podpory – individuální přístup podle serióznosti a kvality stránek.
• Sweb: http://www.sweb.cz, spojený se Seznamem. Dává zdarma jen 1 MB, ale prostor si lze podle libosti rozšiřovat za 60 Kč za rok a 10 MB. Zřejmě t. č. za pouhých 60 Kč na rok poskytuje českou doménu 2. úrovně. Omezení objemu stažených dat t. č. není. Reklama ano.
• Volný: zcela zdarma. Adresa v podobě http://www.volny.cz/uživatelské_jméno. FTP, 10 MB. Za poplatek lze prostor zvětšit na 25, 50 nebo 100 MB (za 25, 40 a 60 Kč za měsíc).
• IC: http://www.ic.cz. Podporuje PHP, MySQL, přenos přes FTP, žádná reklama. Ale malý rozsah, uživatelé si stěžují na problémy s pozdní aktivací účtů atd. K 4/2004 spíše nedoporučen.
• Další servery pro vaše stránky: mageo.cz, http://sluzby.volny.cz/cs/product/webhosting, www.pipni.cz, www.weby-online.cz, www.webzdarma.cz, www.webpark.cz, www.sweb.cz.
• Poznámka: některé údaje v této sekci jsou zastaralé. Viz soupis většiny českých a slovenských hostingů. Hostujte vždy na území státu, kde sídlíte.

Hypertextové odkazy

• Hypertextové odkazy: viz nejuceleněji pod Wordem (přímo kapitola Hypertextové odkazy). Je tam mnoho informací, které se zdaleka netýkají pouze Wordu.
• Relativní a absolutní zadávání adresy: na cizí servery samozřejmě absolutně (celou adresu), na vlastní dokumenty lze v některých editorech relativně (tj. nikoli http://www.david-zbiral.cz/index.html, nýbrž jenindex.html).
• Výhody relativních odkazů: 1.) Daný soubor se rychleji načítá. 2.) V případě, že některé stránky nabízejí stažení celého jejich obsahu a webmaster domyslel věc do konce,[37] tak si lze tyto stránky dekomprimovat do jednoho adresáře a poté se ve stránkách offline pohybovat pomocí prohlížeče – relativní odkazy zůstanou funkční. 3.) Když přenášíte své stránky na jiný server, stačí zachovat stejnou strukturu adresářů a nemusíte na těch odkazech, které jsou relativní, nic měnit.
• Nevýhody relativních odkazů: v případě, že si uživatel uloží na disk pouze jednu vaši stránku (a nikoli celý obsah vašich stránek), tak odkaz přestane být funkční; některé editory předřazují před relativní odkazy aktuální umístění daného souboru na vašem disku (např. C:\Dokumenty\Stažené stránky\index.htm), jiné relativní odkaz ponechávají v původní podobě; pokud ovšem daný soubor v počítači stažený nemáte, tak ani v jednom z uvedených případů (předřazování nebo ponechávání v původní podobě) relativní odkaz fungovat nebude.[38]
• Dvě tečky naznačují přechod o úroveň výše.
• Relativní odkazy ve Wordu: před časem jsem myslel, že je nelze zadávat, ale bylo to jen zdání a experimenty, které mě k tomuto mínění dovedly, byly provedeny chybně či mě vedly k chybným závěrům. Možná jsem neodstranil na tom se zakládající chybné úvahy z celého tohoto dokumentu. Každopádní je, že relativní odkazy ve Wordu zadávat lze a fungují bez problémů, mnohokrát ověřeno.
• Absolutizace odkazů ve Wordu: Word to skutečně dělá, ale ne u normálních odkazů, nýbrž např. u odkazů na externí list stylů, na obrázky atd. Řešení viz pod kapitolou Word a HTML.
• Aktualizovat odkazy při uložení (Word): vypnutí této funkce sub Nástroje / Možnosti / Obecné, tlačítko Možnosti WWW nemá vliv na relativní odkazy.
• Zadávání „polorelativních“ odkazů ve Wordu: když se zadají běžným způsobem, předřazuje se jim cesta – aktuální umístění daného dokumentu na vašem disku, což je defektní. Ale pokud vyplníte pod Soubor / Vlastnosti kolonku „Základ hyp. odkazu“, tak to předřazovat nebude. Tam můžete vepsat adresu pozdějšího umístění. Vznikne tak odkaz, který nebude sice mít tu výhodu relativního odkazu, že je přesun na danou stránku rychlejší, ale je tu alespoň ta výhoda, že když přejdete na jiný server, nebudete muset všechny odkazy na své další dokumenty v dokumentech mechanicky měnit[39] – bude stačit změnit tu jednu ve vlastnostech všech souborů, v nichž jsou hypertextové odkazy – a pokud bude uživatel pracovat s programem, který podporuje možnost zadání základu hypertextového odkazu a je v tomto směru kompatibilní s editorem, v němž jste stránku vytvářeli, budou odkazy nadále fungovat (pokud bude zrovna připojen) i po uložení této stránky na jeho disku. (Pozn.: vlastně nejde vůbec o relativní odkazy, nýbrž absolutní, ale mají jisté nezanedbatelné výhody – viz výše.)
• Problém vepsání jiného textu: když do kolonky pro základ hypertextového odkazu vepíšete nějaký jiný text (např. „Nic“), tak se bude zdát, že se vám podařilo vložit skutečný relativní odkaz (neboť malá tabulka značící cíl odkazu, která se objeví po přemístění myši na indikátor odkazu, tomu jasně nasvědčuje), ale ve skutečnosti tomu tak není. Po uložení jako stránky WWW zjistíte, že odkaz je má ve skutečnosti podobu http://nic/jméno příslušné stránky.
• Odkaz na e-mail: každá stránka by též pokud možno měla obsahovat odkaz na váš e-mail. Existují dva druhy těchto odkazů. Jeden pracuje s odkazy typu „mailto:“ a předpokládá, že uživatel 1.) má nainstalovaný potřebný software pro elektronickou poštu, např. Outlook Express, 2.) přistupuje ze svého vlastního počítače, nikoli z kavárny, školy apod. Z tohoto důvodu je výhodnější volit druhý způsob: vložit do vlastní stránky poštovní formulář v HTML (ke zkopírování na každém I-rohu, lze též nalistovat něčí formulář tohoto typu a zadat Zobrazit / Zdrojový kód, uložit si na disk a provést potřebné úpravy přímo v kódu HTML), který může uživatel přímo z vašich stránek odeslat. Bohužel Word má tu nepříjemnou funkci, že nahrazuje odkazy vložené na e-mailovou adresou jejím tvarem, tj. když např. máte stránku s mailovým formulářem na svém serveru pod souborem Mail.htm a vložíte tento odkaz na svou adresu např. david.zbiral@post.cz, tak se po dalším uložení změní odkaz na „mailto: david.zbiral@post.cz“, místo aby zůstal v původním tvaru (a změní se tedy na typ 1, který je spíše nedoporučený, viz výše). Funkci automatického rozpoznávání mailu (která může být samozřejmě v určitém kontextu výhodná!) lze nicméně vypnout, či možná ještě lépe lze na mail odkazovat stylem: „můžete mi poslat e-mail“, resp. nejlépe obě možnosti kombinovat.
• Na každé podřazené stránce by měl být odkaz na základní stránku, kt. se načte při vstupu na vaše stránky (její standardní název je index.htm nebo index.html).
• Úpravy hypertextových odkazů v editorech: pokud potřebujete upravit hypertextové odkazy a je jich vícero (tj. ruční jednotlivé upravování je příliš pracné), naskýtá se několik problémů. Nejméně problematické (ale proto ještě ne nutně ve všech případech nejlepší) je, když indikátor všech odkazů je totožný se samotným odkazem (např. http://www.david-zbiral.cz/index.html), ale ani to není bez úskalí; např. funkce Zaměňování či Nahrazování leckdy sice text indikátoru zamění, ale odkaz se tím stane nefunkční. V případě, že indikátor s odkazem totožný není (např. jako v odkaze klikni sem), je problémů ještě víc – záleží na tom, v jakém editoru pracujete. 602Text má úpravu odkazů velmi dobře zvládnutu (viz pod příslušnou kap., kde jsou i poznámky, proč je nevýhodné upravovat odkazy ve wordovském souboru přes 602Text a zpětnou konverzi – ztratí se záložky apod.). Word, Publisher a mnoho dalších programů to zvládá už podstatně hůře: často je nutno ty odkazy, které nejsou totožné se svým indikátorem, upravovat ručně.
• Řešení: v těch editorech, které sice nenabízejí možnost šikovné editace odkazů, ale podporují kvalitní export i import do / z jazyka HTML, lze oba zmíněné problémy[40] řešit takto: dokument uložit jako .html, otevřít ho v prohlížeči umožňujícím zobrazení zdrojového kódu (např. Explorer),[41] nechat si zobrazit zdrojový kód, v něm globálně zaměnit odkazy pomocí funkce nahraď, uložit do pomocného souboru, vrátit se do editoru a tento pomocný soubor otevřít (importovat jako HTML), zkontrolovat, zda se nějaké důležité formátování a prvky neztratily (poznámky pod čarou, záložky), a pokud ne, nahradit výchozí soubor tímto pomocným souborem.[42] Ty editory, které mají velmi dobře zvládnutý převod do HTML a z HTML (např. Word), při tomto postupu nepoztrácejí žádné formátování, záložky, poznámky pod čarou a snad ani nic jiného – nutno v každém editoru ověřit.[43] Postup je i velmi rychlý.

Služby návštěvníkům

• Datum a čas: do stránky je vložit datum a čas poslední aktualizace; uživatel tak dostane informaci zásadní pro sestavení bibliografického údaje internetového materiálu i pro přehled o tom, kdy byla stránka naposled aktualizována. Ve Wordu je asi nejlepší tento postup: pod Vložit / Pole / Datum a čas zvolit CreateDate a před každým uploadem provést uložení vašeho dokumentu jako HTML, aktualizovat pole, uložit[44] a poté uploadovat. Ověřil jsem, že datum a čas se nepřizpůsobí datu a času uložení souboru z internetu na disk (ani v případě, že by uživatel v daném souboru provedl nějaké změny a pak jej uložil či že by provedl aktualizaci polí) – tj. všechno funguje, jak má.
• Stáhnout vše: pokud jsou vaše stránky dosti rozsáhlé, je velmi vstřícné vůči návštěvníkovi nabídnout mu možnost stažení celého obsahu stránek.Doporučuji správcům stránek zadávat skutečné relativní odkazy; pokud jsou ve všech dokumentech užity relativní odkazy a v archivu je dodržena tatáž struktura adresářů jako na internetu (a v odkazech) – např. struktura, v níž nejsou žádné podadresáře – tak se uživatel bude moci pohodlně pohybovat v celém obsahu vašich stránek po rozpakování tohoto archivu i offline, aniž by je musel po jedné zpřístupňovat offline nebo zadávat, že si je chce stahovat do té a té úrovně s rizikem, že někde odkazujete na stovky stránek a že se mu tedy stáhne do PC enormní množství nepotřebného balastu, který si nikterak nepřál.
• Musí se počítat s tím, že někdo nemá programové vybavení, s jehož pomocí by archiv dekomprimoval. Proto lze umožnit uživateli i stáhnout vše jako samorozbalovací soubor, který rozpakuje pouhým spuštěním.
• Umístění: ulehčíte uživatelům práci, pokud někam na stránku (zvláště podřazenou, relativně samostatnou) budete uvádět její umístění).

Vzhled a uspořádání stránky, struktura

• Každé stránky mají dvě struktury: explicitní a implicitní.
• Implicitní struktura je hierarchií adresářů na serveru či disku a nijak uživatele neobtěžuje, jen webmaster musí myslet na to, aby se v odkazech nezmýlil. Mně se osvědčila v podstatě jednoúrovňová implicitní struktura.
• Explicitní struktura se bezprostředně dotýká návštěvníka – je navigační strukturou, ve které se musí vyznat a ve které musí najít to, co hledá, tam, kam to patří, a pokud to tam nenajde, tak to má znamenat, že to na stránkách není, a nikoli že to je špatně umístěné.
• Rámce / rámy (frames): pokud použijete k vytvoření stránky průvodce a zvolíte, aby tam byl nějaký navigační panel, tak se vám vytvoří rámec určený pro základní odkazy. Ten se nebude pomocí PgDn ani kolečkem myši posouvat, takže ho návštěvník bude mít neustále při ruce. [Ale obecně se rámy většinou nedoporučují a prakticky zcela se od nich upouští – je asi lepší řešit navigaci jinak. Kdo někdy měl s rámci problémy, ať už při jejich tvorbě, prohlížení nebo ukládání z internetu, ten ví proč.]

Navigace – jak ji řešit?

• Rámce se již spíše nepoužívají.
• Navigace může být také přímo na stránce; to má své nevýhody, hlavně pokud jsou stránky rozsáhlé a všechny mají obsahovat stejný navigační blok: nástroje pro hromadné nahrazování často nefungují dobře, takže když tam chcete něco opravit či doplnit, tak musíte leckdy i ručně atd.
• Asi nejlepší je užívat skript. Do <HEAD> vložíte odkaz na skript, který umí načíst obsah souboru a při natahování stránky ho na ní vepsat na určité místo. To pak upravujete při každém doplnění či změně jen tento zdrojový soubor s kódem navigace, nemusíte měnit všechny stránky.

Text, styly

• Podtržený text: raději totiž nepoužívat, neboť jde o formát konvenčně vyhrazený hypertextovým odkazům.
• Slova s mezerami mezi písmeny: docela často se člověk setká se zdůrazněním typu N A D P I S, tj. mezerami. Jde o pozůstatek z dob psacího stroje, kdy to byla jedna z vítaných možností zdůraznění. Ale přenášet to do elektronických textů je nemoudré, hlavně proto, že to znemožňuje dané slovo v textu stránky najít pomocí vyhledávacích nástrojů, ať už celointernetových (vyhledavače) či přináležících jednotlivým aplikacím.
• Poznámky pod čarou a vysvětlivky: ve Wordu se automaticky uložením „jako stránku WWW“ převádějí na konec dokumentu a jsou propojeny s místem, k němuž se vztahují, hypertextovým odkazem. Pro publikaci vědeckých textů a komentovaných překladů jde o funkci naprosto zásadní. 602Text převod poznámek do HTML t. č. neumožňuje (lze řešit oklikou přes Word, s možností, že se něco ztratí; viz pod 602Text).

Grafika, obrázky, efekty

• Posouvaný / běžící text: pokud dělá problémy ho vložit v jednom editoru, který nicméně podporuje vkládání fragmentu kódu HTML, tak ho můžete vytvořit v jiném, uložit jako stránku, tu načíst v prohlížeči, zobrazit si její zdrojový kód, zorientovat se v tom, co se vztahuje k samotnému posunovanému textu a co je redundantní a příslušný fragment pak přes schránku vložit do textového editoru, který sám nemá funkci vkládání posunovaného textu. Pak vyzkoušejte v náhledu jako WWW, jestli to funguje.[45] Ale vřele doporučuji běžící text vůbec nepoužívat. Je skvělé to umět a vůbec, jenže to velmi ruší a odpoutává to pozornost od všech ostatních součástí stránek. Takže maximálně je to dobré pro velmi akutní zprávy, kterých si má návštěvník rozhodně všimnout. Také doporučuji běžící text nepoužívat ve stavovém řádku.
• Ozvučení stránky: je možné zadat, aby při jejím načtení začala hrát melodie: v zásadě lze zvolit jakýkoli soubor: MP3 aj., ale nemá cenu tam dávat příliš velké soubory, protože než ty se natáhnou, tak to uživatele přestane bavit a vaše stránky opustí. V Publisheru: Soubor / Vlastnosti WWW, karta Stránka, vybrat zvuk v pozadí. Ve Wordu: zobrazte si panel nástrojů sítě WWW a na něm si najděte nabídku ozvučení. Ale velké soubory MP3 to zdá se nepodporuje, narozdíl od Publisheru. Pokud mají vaše stránky více částí, je nutno, jak se zdá, pro každou zadat zvuk zvlášť (a pokaždé se začne uživateli přehrávat znovu).[46] Citlivější (ale méně působivé) je nechat na uživateli, jestli si audio chce poslechnout, nebo nikoli – tj. dát na něj pouze odkaz a umožnit tak stažení nebo otevření z aktuálního umístění (další možnost je duplikovat celou stránku, která má existovat v ozvučené i neozvučené formě, a z té neozvučené odkázat na ozvučenou).
• A nejlepší je stránky neozvučovat. A pokud, tak maximálně nějakým skrovným pípáním či zvuky, jejichž soubor nepřesahuje 30 kB. Tomu, kdo stránky tvoří a testuje, se zdají zvuky často působivé, ale ve skutečnosti je výsledek na druhém, uživatelově konci obvykle o mnoho žalostnější. Navíc ozvučení stránek ledaskterému uživateli vadí.
• Obrázky: obrázky se vkládají na web ve formátu GIF, JPEG nebo PNG.
• Obrázky stahované při každém otevření stránky z internetu: pokud máte ve svých stránkách vložen HTML kód nějakého obrázku (např. počítadla), který je umístěn na internetu, tak jeho velikost upravujte, když jste reálně připojení, nebo naopak když jste offline, ale ne pokud jste offline, ale připojení ve skutečnosti není k dispozici. Jinak to, alespoň ve Wordu, často na pomalejších strojích příliš dlouho trvá.
• Autorská práva a součásti MS Office: kliparty a obrázky, které nabízí MS Office k vložení do stránek, jsou k publikaci přímo určeny; není třeba se obávat porušení autorských práv.
• Problémy s grafikou (nezobrazuje se): může se přihodit, že se špatně načítají obrázky a textura (resp. se nenačítají vůbec), a to ačkoli v náhledu stránky WWW bylo všechno v pořádku (např. při tvorbě stránek ve Wordu); projeví se teprve na internetu. Pravděpodobné řešení: uploadujte nejen základní dokument (index.htm), nýbrž i header, filelist a obrázky, krátce řečeno všechny soubory, které daná aplikace ukládá do automaticky generovaného adresáře [Jméno souboru obsahujícího vaši stránku]_soubory. V případě, že dokument neobsahuje žádnou grafiku ani speciální prvky, nýbrž pouze text (eventuálně s poznámkami pod čarou, záložkami atd.), tak stačí uploadovat základní dokument (uložený jako stránka WWW).

Etika tvorby stránek

• Etika tvorby stránek: existují jisté principy profesionální etiky, kterými by se měl každý tvůrce stránek řídit. Mezi nimi jmenujme alespoň: 1.) nezpůsobit uživateli žádnou škodu, ztížení práce či ztrátu času; 2.) nabízet v anotacích, poutačích apod. jen to, co na našich stránkách skutečně je, a to v pokud možno tak objektivní a věcné podobě, aby měl uživatel z naší anotace či poutače možnost co nejlépe poznat, co může očekávat; 3.) na všechny změny týkající se prostoru, který již nepatří nám, ale uživateli (jeho disk atd.), se jej dotázat dialogovým oknem a nechat volbu na něm. Skripty je třeba programovat vždy s maximální ohleduplností vůči uživateli a domýšlet všechny akce do konce; 4) neporušovat autorská práva.

Testování

• Nainstalujte si více prohlížečů a testujte v nich své stránky.
• Doporučuji dívat se na své stránky z různých počítačů, např. u přátel apod. Často např. zjistíte, že mají stránky o dost jinou barvu na jiném monitoru (vyzkoušeno), že jste nastavili obrázek na pozadí, který je dostatečný např. na váš malý monitor, ale na 19palcový ne, takže se začne opakovat nebo je tam nějaký ostrý přeryv mezi barvami apod.

Kompatibilita a optimalizace

• Stále je třeba myslet na to, že ne všichni mají nejnovější prohlížeče. Je dobré optimalizovat stránky i pro nižší verze prohlížečů. Prohlédněte si své stránky minimálně v IE a Netscapu.
• Fonty: raději používat jen Arial, Courier New, Times New Roman, Times, Helvetica, Verdana, eventuálně Symbol.
• První verze úvodní stránky: úvodní stránka je kritická. Musí se natahovat trochu rychle, resp. pokud používáte stejné prvky i na dalších stránkách, tak je lepší je trochu rozložit. Docela se mi osvědčil tento postup: mít dva indexy, z nichž ten jeden je index2.html a na ten všude na svých stránkách odkazujete jako na základní stránku, kdežto index.html je pouze základnější verze téhož, která nemá tolik prvků, ale už se zčásti v něm natahují do vyrovnávací paměti, a tento index.htm má v sobě funkci refresh za cca 20 sekund souborem index2.htm(l). Složitější je to u rámců: tam si musíte pohrát s tím, který rámec se má občerstvit. Např. na jedněch stránkách mám základní navigační panel, kde jsou odkazy jen v podobě textu, ale který se občerství souborem stránky rámců, která již obsahuje plnou verzi navigačního rámce.
• Pokud máte úvodní stránku velmi malou, není alternativní úvodní stránky třeba.
• Jazyk Java: používal jsem na stránkách hover tlačítka, která nabízí FrontPage. Ale pak jsem přistoupil na stránky z jiného počítače a zhrozil jsem se. Není radno spoléhat, že s ním bude muset spolupracovat každý prohlížeč a že je jeho vykladač (interpreter) součástí standardní instalace MSIE.
• Uvádění, jaké mají vaše stránky technické požadavky: doporučuji to ani neuvádět. Někdy má uvedení věcné pohnutky a je podáno obratně – tam je to přijatelné. Ale často to vyzní asi takto: „Pokud se vám tyto stránky zobrazují špatně, je to vaše chyba; já je kvůli vám měnit a ladit nebudu. Pořiďte si lepší prohlížeč.“ Na tom je často mnoho pravdy, ale nesluší se ji návštěvníkům omlacovat o hlavu. Ve skutečnosti si málokdo kvůli vašim stránkám stáhne nový prohlížeč; nemá cenu na něj dávat na své stránky odkaz.
• Nadpisy: doporučuji dělat rozhodně třídami h1 atd. nebo přiřadit nějaký styl přímo elementu h1: rozhodně nepoužívejte na nadpisy třídy prvku P: u prohlížečů, které mají problémy s externími listy stylů (kteréžto prohlížeče, doufám, čeká brzký zánik na všech počítačích), by nastaly problémy.

Buďte vidět: jak být vyhledán

• První důležitou podmínkou je, samotná podoba a obsah webu – zkrátka aby váš web za něco stál. Kdybyste ho výborně propagovali, ale v propagaci byste uváděli nepravdivé údaje o zaměření svých stránek či možnostech, jaké na nich návštěvníky čekají, tak si možná zajistíte vysoká čísla na čítači přístupů, ale ne to, aby vaše stránky skutečně někdo četl a prohlížel a aby se k nim vracel.
• Vložte odkazy na své stránky s krátkou anotací pod velké adresářové vyhledavače, aby si vašich stránek vůbec někdo všiml.
• Programy vkládající informace na různé rozcestníky a vyhledavače: AddWeb Website Promoter(shareware).
• Open Directory Project: http://dmoz.org/add.html. Užitečná databáze lidmi editovaných anotací stránek. Když tam údaje vložíte, zajistíte rychlé zaindexování svých stránek (či aspoň jejích částí, pokud jsou rozsáhlé), a to více službami, např. Googlem.
• Zaindexovat: www.google.com/intl/us/addurl.html. Na stránce www.google.com/intl/us/webmasters je návod, jak stránku z indexu odstranit a zajistit, aby se napříště neindexovala.
• Jak si ulehčit toto vložení: existují na to programy (např. AdaURL, ale s tím nemám moc dobré zkušenosti) a stránky (např. http://www.addme.com, http://www.submitshack.com, http://www.autosubmit.com). Zaměřují se ale na zahraniční vyhledavače. O takové službě i pro české vyhledavače nevím.
• Jak počítat návštěvnost: existují různé způsoby počítání návštěvnosti. Hits jsou prakticky bezcennou informací; sčítají elementy stránek, o které návštěvník požádal server, ale na graficky propracovaných stránkách může jediný návštěvník během jedné návštěvy po sobě zanechat až tisíc „hits“. Další metodou jsou shlédnuté stránky: to měří, jaké kvantum informací bylo odesláno do prohlížečů. Další je měření IP adres, tj. počítačů, které přistoupily na server. To je přesné jen zdánlivě, protože v případě použití firewallu vystupuje např. stovka firemních počítačů jako jediný, schová se za ohnivou zeď. Konečně je tu čítač přístupů, který započítává každé otevření stránky, např. i pokud zadáte Obnovit (u popisku čítače je dobré se vyhnout slovu „návštěvník“, neboť těch máte mnohem méně, než jaká hodnota je na čítači; raději volte slovo návštěvy, přístupy apod.). Další metodou je využití cookies.
• Propagace: důležité je, aby se o něm potenciální návštěvník dozvěděl a aby se naučil tam vracet – abychom mu i poněkolikáté měli co nabídnout. Je třeba věnovat velkou pozornost nezáživné práci při zapisování svých stránek do příslušné kategorie adresářových vyhledavačů. Prospěje aktivní web, pořádání soutěží, vzájemná reklama s jinými stránkami, uvedení adresy do podpisu, který připojujete ke všem mailům, propagace na bázi osobních kontaktů atd. Nepodceňujte tištěná média, ať už časopisy, reklamní letáčky s odtrhávacími lístečky nebo cokoli jiného. Někteří lidé užívají internet nejradši najisto – chodí na adresy, o kterých se dověděli jinak než vyhledáváním a sami vyhledávají jen minimálně, leda něco zcela konkrétního.
• I aniž byste cokoli dělali, je vaše stránka zaindexována do search engines (vyhledávacích strojů), tj. plnotextových (fulltextových) vyhledavačů. Příkladem je Google či Altavista. Hodně vyhledávacích služeb kombinuje adresářovou strukturu a fulltextové vyhledávání. Ale může chvíli trvat, než vás objeví (velká spousta stránek není vůbec zaindexována: samozřejmě hodně těch nejnovějších, ale obzvlášť málo se indexují, zdá se, aktualizace stávajících, již zaindexovaných souborů).
• Název stránky: mnoho vyhledavačů považuje název stránky za bernou minci; ať je co nejvýstižnější.
• Značka <META>: je třeba neopomíjet jednu důležitou značku HTML – <META>. Byla vyvinuta pro zadávání klíčových slov a popisu. V kódu výsledného dokumentu by nemělo chybět meta description a meta keywords. Klíčová slova se dělí čárkami, lang je definice jazyka klíčových slov.Pozor, u aplikací Office t. č. platí, že se ta klíčová slova a popis, která vyplníte do Vlastností, neexportují do HTML jako značku META, nýbrž pouze jako vlastnosti souboru. To je docela škoda – rozhodně neopomeňte tento defekt zmírnit vložením těchto údajů také (či právě jen) do tagu META. Tento postup lze zautomatizovat pomocí maker, pokud s nimi umíte pracovat nebo jste ochotní se to naučit; šetří čas a námahu. Makro MetaTag už jsem udělal za vás, stačí si ho stáhnout.
• Poznámka k mému makru MetaTag:předpokladem jeho správného fungování je, že vyplníte vlastnosti, že v samotném dokumentu nebudenikde řetězec znaků „meta name“ předcházený znakem < (kromě právě těch informací, které se při exportu do HTML automaticky vkládají) a že si otevřete daný soubor HTML jako pouze text (tj. uvidíte zdrojový kód). Za správné fungování neručím.
• Kritéria užívaná vyhledavači k řazení výsledků: většina vyhledavačů se řídí při řazení výsledků hledání zejména těmito parametry: TITLE, odkazy vedoucí na vaši stránku z jiných stránek, META, obsaženost či neobsaženost hledaného slova v nadpisech (jen klasických HTML nadpisech h1-h6), frekvence slov, vzdálenost jednotlivých slov vyhledávacího řetězce na vaší stránce atd.
• Dejte návštěvníkům důvod se k vašim stránkám vracet.

Jak nebýt vidět: jak negativně ovlivnit indexování a archivování vyhledavači

• Důvody: obvykle je cílem naopak být vyhledán, ale mohou se vyskytnout důvody, proč některým vyhledavačům (či všem) přístup zakázat: 1.) přístupy vyhledavačů neúnosně zvyšují objem stažených dat (trafik) či zpomalují skromné servery; 2.) některé vyhledavače pořizují kopie souborů, například do .ZIP, a publikují je jinde, čemuž chcete zamezit; 3.) neumíme stránky zaheslovat, ale máme je na internetu vlastně jen pro ty, kterým sdělíme adresu. Právě v takových situacích přijdou ke slovu postupy zabraňující vyhledavačům v přístupu (ovšem jen pokud jsou vyhledavače samy dost slušné na to, aby zavedený způsob respektovaly: technicky je k tomu nic nenutí).
• Postup: stačí vytvořit a umístit na web soubor robots.txt, kde máme napsáno: User-agent:* [enter] Disallow: /data (tím jsme spefifikovali relativní cestu k adresáři, který se nesmí indexovat). A je to. A dále můžeme zadat ještě za to do dalších dvou řádků: User-agent: Scooter [enter] Disallow: (a zde nechat prázdné místo: tím naznačíme, že vyhledavač Scooter má neomezený přístup, zatímco ostatní ne). Nevím, zda to všechny vyhledavače respektují; některé prý ne.
• Jak zabránit archivaci stránky Googlem: zapsat do hlavičky souboru HTML toto: <meta name="googlebot" content="noarchive">.

Bezpečnost

• Přístupové heslo: pokud chcete, aby byl přístup ke stránkám omezen jen na některé uživatele, kterým sdělíte přístupové heslo, je nutné si najít nějaký server, který zdarma podporuje tyto ochranné prvky, přesně řečeno serverové skripty v tom jazyce, v jakém hodláte autentizaci naprogramovat.
• Částečná ochrana: částečné (velmi nedokonalé, ale zato snadné) ochrany určité stránky před tím, aby si je prohlížel někdo, kdo nemá, ovšem aniž by bylo nutné používat přístupové heslo, je neumístit na ni nikde odkaz, ale mít je na webu a těm, kdo k nim mají mít přístup, sdělit přímou adresu. To je ovšem vhodný postup jen u takových stránek, které jsou díky svému obsahu špatně viditelné pro vyhledavače (např. audio soubor s nějakým nedistinktivním názvem apod.).

Chci webové stránky. Co mám dělat? A co mám chtít od profesionálů?

• Nejdříve je potřeba se rozhodnout: chcete designově a graficky profesionální stránku, nebo vám stačí běžná stránka? Pokud vám stačí obyčejné stránky, naučte se HTML a vzhůru do toho. Pokud chcete profesionální stránky a profesionál nejste, nezbývá vám než někoho buď přemluvit, nebo mu zaplatit.
• Co chtít od profesionála, pokud mu platíte jen za jednorázové vytvoření stránek a dál si je chcete spravovat sami (určeno pro ty, kdo umějí slušné základy HTML a CSS, ale neovládají grafiku):
• Stránky bez prvků, se kterými neumíte pracovat. Pokud bude používat skripty v PHP a vy si s nimi pak neporadíte, je to na nic. Také databázová konektivita (dynamické načítání členů výkonného výboru přes SQL do tabulky apod.) je nežádoucí, pokud si s ní potom nebudete vědět rady. Ke každé změně byste tak zase potřebovali profesionála (a peníze).
• Smluvně zakotvené svolení vytvářet z jeho stránek odvozená díla, tj. s nimi dál pracovat, včetně designu (jehož autorem je on, tj. na něj má autorská práva).
• Záruku trvale udržitelného rozvoje stránky. Například pokud užívá nějaký grafický prvek, který je potřeba dál používat, tak je potřeba, aby stačilo ho prostě kopírovat a nebylo nutné jej upravovat v grafických programech (to totiž neumíte, nemáte ten správný program atd. atd.).
• Návody a dokumentaci, pokud vám stojí za tu cenu, kterou si za ni autor řekne.
• Vše je třeba dělat přes CSS. Je nutné trvat na přehledné struktuře stylů. Například ani jediná buňka tabulky nesmí být formátována místním formátováním! Značka <td> musí být čistá, bez atributů, ovlivňovaná výhradně CSS, a to co nejcentrálněji. (Důvodem je opět trvale udržitelný rozvoj stránek.)
• Rozvržení (layout) stránky: výhradně přes DIVy, nikdy přes tabulku.
• Dobrá optimalizace pro vyhledavače (SEO, Search Engine Optimization): SEO znamená v praxi prostě to, že vás webdesigner na vyhledávací dotazy, o kterých si myslíte, že jsou pro ně vaše stránky relevantní, dostane ve vyhledavačích co nejvýše, což v důsledku vede prostě k tomu, že máte víc návštěvníků. Hodně webdesignerů k tomu přistupuje liknavě, zejména pokud vědí, že zadavatel zakázky o SEO nic neví, a i kdyby si všiml, že je v Googlu a spol. strašně nízko, tak si nechá nabulíkovat, že se s tím nedá nic dělat apod.
• Jednoúrovňovou strukturu webu (jediný adresář bez podadresářů)? Osobně ji jednoznačně upřednostňuji, dokonce i u webů poměrně velkého rozsahu. Je to otázka názoru.
• Pokud si chce dát ukázku z webu na své stránky (jako ukázku svých předchozích prací), požadujte, ať zamezí jejímu indexování (pomocí noindex), aby vám tato kopie neubírala Page Rank.

Video

Různé

• Na těchto stránkách si můžete stáhnout nejlepší české titulky k filmu Pán prstenů I a II.
• BSPlayer: velmi dobrý freeware, umí uložit z libovolné sekvence obrázek, rozjíždět titulky v souboru v jiném umístění než je samotné video, lze tu nastavit font titulků a další věci. Většina možností je v kontextové nabídce (buď na základním okénku nebo na okénku, v němž video jede). Pozn.: BSP je na internetu publikován na více místech a přinejmenším na jednom je archiv, který jej obsahuje, porušen. Proto pokud máte problémy s rozpakováním, stáhněte si BSP znova a odjinud.
• Jak měnit titulky: podrobněji: viz oprava titulků. Stručněji: když se vám dostane do ruky film a vy nejste spokojeni s titulky, můžete si je upravit. Potřebujete software, který je schopný načíst titulky i odjinud než z CD (odkudkoliv z disku), např. BSPlayer, a Poznámkový blok. V něm soubor titulků (.TXT, či spíše .SUB) otevřete a hodnoty přepíšete podle svého gusta. Uložíte jej a je to. Pak v BSP otevřete to video, pak dáte Load subtitles, najdete procházením tento svůj soubor a teprve potom dáte Play.
• Převod filmu z DVD do běžného souboru: je jednoduchý; poslouží k tomu např. program DVDx či DVD Shrink.
• Editory videa, stříhání filmů: dost široké možnosti má např. FlaskMPEG. Select Output: zadat AVI Output. Volba kodeku: DivX codec. A můžeme stříhat. Na stříhání je také AVCutty (www.emerling-kr.de). abcAvi Tag Editor umí přidávat k filmům popisky.
• Co by měl umět přehrávač: zachytit přehrávané video (funkce Capture), přejít na menu atd.
• InterVideo WinDVD:
• Funkce Capture je dostupná pod klávesou P. Ale nějak mi nefunguje dobře.
• Menu DVD: přístup k němu je možný pod tlačítkem Menu.

Nastavení hlasitosti

• Někdy je třeba si s nastavením hlasitosti trochu pohrát a najít správnou rovnováhu mezi všemi třemi místy, kde se nastavuje: v ovladači hlasitosti, v aplikaci, kde si pouštíme audio či video soubor, a konečně hardwarově, kolečkem ovládajícím hlasitost. Někdy může být zvuk nekvalitní, ale jakmile najdeme správnou rovnováhu mezi těmito třemi nastaveními, tak dosáhneme velmi dobré kvality.

Jak si udělat z počítače televizi

• Je třeba mít televizní kartu.
• K nahrávání na disk dobře poslouží program VirtualDUB.

Nástroje na úpravu titulků

• Subtitle Workshop: vypadá velmi pokročile. Má vlastní přehrávač (nepoužívá Windows Media Player). Nezkoušel jsem.
• Subtitle Tool CZ: umí pěkně opravovat po jednom (vkládání nových titulků, oprava umístění, integrován přehrávač Windows Media Player), umí posunout o zadaný čas (ale jen o vteřiny, ne o milisekundy) aj. Doporučuji. http://www.slunecnice.cz.
• TitleWizard: umí posunout o zadaný čas (i v řádech milisekund), hromadně prodloužit atd. Ale zázraky neudělá. Ruční posun je někdy lepší. Ale pokud jsou všechny titulky chybně posunuty o stejnou dobu, tak je to šikovné. A také pokud máte např. titulky na dvojcédéčkovou verzi a potřebujete je upravit na trojcédéčkovou, tak mohl být nedocenitelnou pomocí.
• Batlamtos Sub: poměrně pokročilý nástroj. Integruje video, takže člověk nemusí používat samostatný program. Naopak zřejmě neumožňuje hromadné posouvání. Uživatelsky příznivý. Někdo přesto dá přednost ruční editaci. Nemá ale dobré klávesové zkratky: závisejí na numerické klávesnici, což je problém u notebooků. Zkratky je třeba aktivovat pod Options a nepřišel jsem na to, jak je používat (možná proto, že mám jenom překryvnou numerickou klávesnici). http://www.slunecnice.cz.
• LH-SubTitle Editor: nezaujal mě.
• Viz též informace o úpravě titulků.

Vypalování

Různé

• Programy zdarma: CD Burner XP, K3b.
• Vypalování a zákony: je legální pořídit si ze zakoupených aplikačních CD jednu záložní kopii; ta se nesmí používat (slouží toliko k archivování), darovat, půjčit atd. Audio CD se může pro soukromé účely zkopírovat sedmkrát a tyto kopie se mohou i rozdat přátelům – uvádí to kniha o vypalování CD, viz bibliografii. Nelze je však dále kopírovat.
• Nepracujte se soubory, které zrovna vypalujete. Pokud si můžete vybrat, vypalujte, když jinou činnost na PC neprovádíte, ale i v opačném případě mám s vypalováním dobré zkušenosti, pokud je užit Burn Proof a pokud se nevypalují zrovna soubory, s nimiž pracujete. Někdy ani Burn Proof nestačil k tomu, aby se zabránilo podtečení zásobníku, takže platí: i pokud je aktivován, není vhodné provádět během vypalování akce příliš náročné na RAM.
• Použití CD, jehož vypalování zhavarovalo: někdy lze užít volbu vypalovacího programu „dokončení disku“ a chybné vypálení se tak obelstí, ale ne vždy.
• Ověření vypálení: je dobré kontrolovat, zda se vypálila data dobře. Lze užívat speciální nástroje pro analýzu kvality vypalování nebo to nejprimitivnější a nepřesné, ale lepší než nic: zpětné překopírování souborů do pracovního adresáře na HDD.
• Jakou rychlostí vypalovat: omezeno rychlostí vypalovačky a garantovanou rychlostí média (to druhé znamená, že pokud rychlost dodržíme, tak bychom neměli mít s diskem problémy). Ale: pokud vlastníme starší mechaniku, je lepší zvolit nízkou rychlost zápisu. A u Audio CD pomalejší zápis zajistí důkladnější vypálení. Ale není pravda, že čím je rychlost nižší, tím je výsledek kvalitnější. Musí se to ozkoušet: vhodná rychlost se liší od vypalovačky k vypalovačce.
• Na co myslet před vypalováním: odhlásit se ze všech sítí, ukončit nepotřebné programy, nepředimenzovat rychlost, soubory s nulovou délkou či soubory v době vypalování užívané systémem.
• Čištění CD: měkkou utěrkou, kt. nepouští chloupky. CD se neotírá do kruhu, nýbrž od středu k okraji. CD se nemá vystavovat vlhkosti a přímému slunečnímu záření.
• Z desek a kazet na CD: při přenosu zvuku hraje největší roli zvuková karta. Sebelepší vypalovačka ani Hi-Fi souprava nepomůže. Připojíme výstup do line-in zvukové karty. Zkuste přivést co nejsilnější signál. Pro úpravu zvuku na disku použijte specializované programy, např. CoolEdit. Po úpravě převeďte do požadovaného formátu (např. MP3) a vypalte. V CoolEditu bude třeba zapnout redukci šumu asi na 70 %.

Nero

• Disk bez vícenásobných sekcí: výchozí. Znamená, že se bude pálit celé CD bez možnosti později data přihrát.
• Začít disk s více sekcemi: to se užívá, když načínáme nové CD, na kt. budeme chtít později připalovat.
• Přidat další sekci na disk: přidání dat na již existující CD.
• Nevysunovat CD po vypálení: Soubor / Předvolby, karta Pro odborníky.
• Nahradit soubory v kompilaci: tato možnost nastaví, aby se staré soubory přepisovaly novými, kt. budeme nahrávat. Staré lze „odstranit“, přesněji znepřístupnit čtení, příslušnou volbou.
• Někdy to vypadá, že to nezafungovalo dobře, ale stačí CD vysunout a znovu zasunout, aby se načetl nový soupis obsahu CD, a už je to v pořádku.
• ISO: level 1 znamená oříznutí délky názvů souborů. Umožní čitelnost mimo Windows. Level 2 spolu s Joliet umožní až 64 znaků vč. přípony. Zaškrtnutí Joliet umožňuje českou diakritiku, ale CD pak lze číst jen ve Windows.
• Burn: na této záložce jsou nastavitelné potřebné parametry.
• Vybrat soubory: stisknout Nový. Uvidíme dvě okna. Přetáhneme myší. Pak stisk ikony Otevře dialog pro vypalování CD.
• Simulovat vypálení: provede testovací vypalování nanečisto. Obvykle není třeba.
• Uzavřít CD: uzavře. Už se na něj nic nepřidáme.
• Někdy se uvádí, že není pravda, že pomaleji vypálení CD bude vypáleno kvalitněji, a doporučuje se volit nejvyšší garantovanou rychlost vypálení příslušného CD. To je asi pravda.
• Ochrana proti podtečení zásobníku: pokud je zaškrtnuta, nelze užívat simulaci a ta ani není potřeba: dovede v případě nedostatečného dodávání dat vypalování přerušit a záhy pokračovat. Užitečné, pokud míníte hodně využívat systémové prostředky během vypalování.
• CD Copy: záložní kopie atd. Za letu: z CD na CD.

Windows

Obecné a nesourodé

• Windows 3.x – terminologie: Win 3.x nejsou striktně vzato operační systém, nýbrž operační prostředí pracující na bázi operačního systému MS DOS.
• Přiřazení klávesové zkratky často spouštěným programům a skriptům: klepněte na zástupce (například na ploše) pravým tlačítkem myši a pod Vlastnosti vyplňte kolonku klávesová zkratka. Pozor ať si tak neobsadíte nějaké důležité zkratky.
• Tyto zkratky fungují zásadně jen pokud je daný zástupce umístěn na ploše. Vyzkoušeno spolehlivě, že jinak ne (ani když jsou v nabídce Start: zkoušel jsem je tam dát a přiřadit jim zkratku, a zkratka nefungovala, ani přímo v adresáři Nabídka Start, ani v podřazených adresářích). Pokud je zástupce s přiřazenou zkratkou na ploše, tak zkratka funguje ve všech programech a přetrumfne, jak jsem ověřil, i nastavení jednotlivých programů (například Wordu); toto nastavení zůstane v platnosti, ale je překryto. Jakmile se klávesová zkratka z Vlastností daného zástupce odstraní či se změní, začne zase fungovat klávesová zkratka jednotlivých programů.
• Vyvolání menu Start: Ctrl+Esc, pokud nemáte standardní windowsovskou klávesnici, kde toto tlačítko přímo je.
• Ukončit program, který neodpovídá: Ctrl+Alt+Del.
• Fonty a Windows, instalace fontů: fonty je třeba nainstalovat; nestačí např. přetáhnout složku ze starého PC na nové či soubory nakopírovat do složky Fonts. Nebo ne vždy.
• Jak nainstalovat font: soubor obsahující font si uložte někam na disk a pak jděte do Ovládací panely / Písma. Tam zvolte Soubor / Nainstalovat a procházením se dostaňte k příslušnému souboru s fontem, který jste si předtím uložili. Zvolte ho a stiskněte OK (či nějaké podobné tlačítko: může se možná lišit podle verze Windows).
• Lze instalovat i více fontů zároveň.
• Procházení s pomocí klávesnice: pokud rychle píšete a nebaví vás pořád zírat do monitoru a hledat na něm malé ikonky hledaných programů, tak se v procházecích dialozích pohybujte klávesnicí; např. Word doplňuje jména adresářů podle prvních, vámi zadaných písmen, atd.
• Čištění registru: zvlášť programy, které nemají odinstalování (nebo které jsou uživatelem místo odinstalování smazány), za sebou nechávají smetí, např. v podobě svého záznamu v nabídce Nový objekt: doporučuji freeware RegCleaner, kde můžete čile odstraňovat tyto překážející zbytky (konkrétně toto je pod New File).
• Čištění: je dobré zhruba jednou za měsíc provést ScanDisk a defragmentaci disku a též vyčištění disku od nadbytečných dočasných souborů. Navíc je ale nějakou očistu (vymazání) nutno provést ručně: mám teď na mysli zejména adresář s obvyklou cestou C:\Windows\Application Data\Microsoft\Word, popřípadě C:\Documents and Settings\Administrator\Data aplikací\Microsoft\Word, kde se nepozorovaně střádají soubory pro automatickou obnovu a nemizejí, nýbrž tam zůstávají, a také některé dočasné soubory (v řádech desítek, ba i stovek MB, pokud čas od času složku nevyprázdníte). Pokud více pracujete i s jinými aplikacemi Office, tak v témže adresáři Application Data zkontrolujte i jejich složky. Musíte ale sami vědět, co smazat lze a co ne. Můžete si soubory otevřít, abyste viděli, zda to jsou skutečně vaše soubory, které máte jistě jinde bezpečně zálohovány.
• Makra od Microsoftu: součástí Office 2000 je sada maker. Jedno dovolí např. podrobná nastavení položek Office v systémovém registru; každá volba má nápovědu. Microsoft Office\Office\Macros\Support9.dot; otevřete ve Wordu. Najdeme tam makra na úpravu nastavení; je to cenné, neboť jsou mnohá nastavení shromážděna na jednom místě; je to přehlednější než v různých dialogových oknech.
• Otevřít v programu: zlobí vás někdy, když jsou Windows příliš chytrá a otvírají nějaký soubor v programu, který sama vyberou (např. pokud při jednom otevření zapomněli zrušit zaškrtnutí možnosti otvírat vždy v tomto programu)? Buď asociujte příponu s jiným programem, nebo používejte příkaz Otevřít v programu... v místní nabídce (pravé tlačítko myši). Windows 98 někdy příkaz Otevřít v programu... skrývá, ale to se dá řešit tím, že kontextové menu vyvoláte se současným držením klávesy Shift. Ve Win 2000 a dalších to může složitější: viz PCW 7/2001, s. 35; na CD je skript, který problém vyřeší. Ale ve Windows XP tato nabídka přímo je, ani se nemusí mačkat Shift + místní nabídka. Jinak lze taky používat otvírání přes skripty ve VBS.
• Svévolné změny ikon: soubor Windows\ShellIconCache, což je vyrovnávací paměť ikon, bývá při velkém počtu ikon často poškozen. Řešení: v příkazovém řádku ho smažte (příkazem deltree!) a restartujte počítač; soubor se obnoví v opravené podobě.

Instalace Windows

• K formátování disku a vytváření partition viz oficiální stránky Microsoftu a též kapitolu věnovanou oddílům a diskům.
• Instalace Windows není věc určená vysloveným začátečníkům, ale zároveň není ničím nepřekonatelným.
• Pozorně si přečtěte instrukce přiložené u bootovacího média a sledujte je spíš než tento návod.
• Data se při přeinstalování a vytvoření nového partition ztratí. Volbou zformátování jen první partition by se mělo zajistit, že ztratíte jen data na disku C, na dalších discích nikoli.
• Je-li to třeba, nastavte po startu pod F2 prioritu bootovacího média (např. změňte první médium z HDD na CD/DVD mechaniku, pokud potřebujete nabootovat z instalačního disku).
• Poté vložte instalační disk, resp. disk pro obnovu systému (Recovery disk), restartujte, pomocí ESC (či F9) otevřete dialog pro bootování a následujte instrukce na obrazovce.
• V případě, že chcete zformátovat disk nebo nainstalovat Windows zcela znovu, tak nelze použít ani volbu opravení systému, ani nainstalovat novou kopii. Je třeba – aspoň já to tak dělám – odebrat v instalačním programu oddíl se systémem (většinou C:), pak vytvořit na jeho místě nový oddíl, ten naformátovat a posléze na něj systém nainstalovat.

Spuštění a vypnutí

• Časované vypnutí: časovaného vypnutí lze docílit pod Start / Spustit: zadejte sem shutdown -s -t x, kde x je počet vteřin, za který se má PC vypnout.

Zařízení

• Správce zařízení: viz Ovládací panely / Systém, karta Hardware, tlačítko Správce zařízení.

Zrychlení přístupu k programům a souborům

• Po spuštění: do adresáře tohoto názvu si můžete zkopírovat zástupce těch programů, které se mají spustit hned při spuštění počítače. Ve Windows XP je tato složka pod jednotlivými uživatelskými účty.

Zástupci, místní nabídky, hlavní panel

• Při instalaci: doporučuji u programů, které chcete zatím jen vyzkoušet, nevytvářet žádné ikony, nenechat zapisovat do místních nabídek, do nabídky Start apod., pokud je to možné. Pokud to možné není, nedá se nic dělat a bude víc práce s odstraňováním.
• Hlavní panel: dolní lišta, na které jsou hodiny, ikony a minimalizovaná okna.
• Jak zcela skrýt nadbytečné ikony na hlavním panelu: ty, které jsou běžnými zástupci (většinou v levé části), lze odstranit snadno. Ty „vedle hodin“, např. plánovače úloh atd., se dají skrýt pod místní nabídkou hlavního panelu: Vlastnosti, tlačítko Vlastní, zde lze chování jednotlivých položek upravovat.
• Manipulace s hlavním panelem: hlavní panel si lze přetáhnout za svislou čáru nahoru či nabok. Standardně je dole.
• Zástupci na hlavním panelu: ti klasičtí zástupci (položky na panelu Snadné spuštění) jsou v C:\WINDOWS\Application Data\Microsoft\Internet Explorer\Quick Launch, respektive pod adresáři jednotlivých uživatelských účtů. Zde lze zástupce přímo mazat, přidávat atd., nejsme odkázáni jen na metodu chyť a pusť.
• Boční panel Plocha: pokud vám vyhovuje boční panel Plocha s ikonami, tak oceníte jednu ze součástí Microsoft Office: Start / Všechny programy / Nástroje sady Microsoft Office, nabídka Panel zástupců Microsoft Office.
• Jak se zbavit přebytečných záznamů v nabídce Nový apod. v místní nabídce: doporučuji velmi dobrý a přehledný freeware RegCleaner. Windows též obsahuje program Editor registru regedit.exe, kde lze vyhledávat a odstraňovat další věci, např. zápisy v místních nabídkách, které už nepotřebujete, nebo systémové složky, které se vám přiinstalovaly např. při instalaci softwaru na mobil a teď nejdou odstranit.

Panely nástrojů ve Windows

• Panel nástrojů Plocha lze dát jednak na hlavní panel (to je ta lišta dole), jednak na bok; to se dělá myslím speciálním programem obsaženým ve standardní instalaci Windows, ale zapomněl jsem jak. Pokud víte, tak mi prosím napište.

Typy souborů, asociované přípony

• Klasická situace: asociovaly se nám přípony k nově nainstalovanému softwaru, např. se v něm spouštějí všechny mp3, wav atd. a my to nechceme. V Průzkumníkovi pod Zobrazit / Možnosti složky kliknout na typy souborů. Ve Win 98: dvakrát kliknout na Upravit a vložit cestu k aplikaci. Též při otvírání lze dát Otevřít v programu a zde vybrat příslušný program: pokud zaškrtneme, aby vždy užíval tento program pro soubor daného typu, tak se to asociuje.
• Jak si nechat zobrazovat přípony všech souborů: Zobrazit / Možnosti složky, karta Zobrazení, zrušit zaškrtnutí políčka Skrýt příponu souborů známých typů.

Bezpečnost

• Někdy jsou objeveny dost závažné bezpečnostní trhliny, je proto dobré udržovat počítač aktualizovaný a sledovathttp://windowsupdate.microsoft.com/.

Registr

Různé

• Úpravy registru vždy provádíte na vlastní nebezpečí. Pokud jste začátečníci, neprovádějte je raději vůbec, dokud se o tom někde nedovíte trochu víc. O registru Windows vyšly celé knihy a některé jsou dostupné v češtině.
• Regedit.exe: Editor registru – program, který umožňuje prohledávat a upravovat registr. Spustí se napsáním regedit.exe do okénka Spustit.
• Vytvořte si před drastickými zásahy zálohu registru: Registr / Exportovat soubor registru.
• Neimportujte zálohu registru starého počítače na novém počítači. Maximálně použijte její části, jejichž funkčnost je vám známa.
• Záloha registru je často zbytečně velká. Kompresí ji lze mnohonásobně zmenšit, což je je zvlášť u zálohy celého registru žádoucí. Soubor to zmenší několikanásobně.
• Nainstalovala se nová systémová složka a její ikona nejde odstranit z plochy: např. při instalaci softwaru na mobil. Vymažte celý její klíč, poté co jej vyhledáte v editoru registru (podle hodnoty, např. podle položky kontextové nabídky na dané ikoně).
• Kontextová nabídka Průzkumníka: viz registr pod HKEY_CLASSES_ROOT\*\shellex\ContextMenuHandlers.
• Kontextová nabídka složky v Průzkumníkovi: lze ji ovlivňovat v HKEY_CLASSES_ROOT\Directory.
• Nastavení ochrany jednotlivých klíčů registru: v Editoru registru pod Úpravy / Oprávnění. Zde můžete jednotlivým účtům nastavit přístupová práva k jednotlivým klíčům.
• Zálohování nastavení slovníku Millennium: nastavovat vše znovu na novém PC apod. je únavné. Spusťte regedit.exe a exportujte HKEY_CURRENT_USER\Software\Commercial Service. Pak slovník nainstalujte do stejného umístění na novém PC a spusťte tento exportovaný soubor .REG. A mělo by být hotovo: velikost, umístění okna slovníku, nastavení klávesnic atd. atd., vše by se mělo provést.

Nástroje pro práci s registrem

• Monitorování všech přístupů do registru: RegMon (freeware).

Instalace, aktualizace, přeinstalování

• Nástroj obnovení systému: má ve Windows XP hodně možností; viz nápovědu např. pod „obnovení systému“.
• Aktualizace: najdete je pod Vlastnostmi systému, karta Automatické aktualizace. Tam se dá nastavit, zda se má aktualizovat automaticky, nebo ručně.
• S aktualizacemi počkejte týden: pokud nejde o skutečně kritické bezpečnostní aktualizace, doporučuji před instalací týden počkat. Někdy se stává (např. u aktualizace KB 918899), že způsobí nestabilitu systému, na což se záhy přijde a je vydána nová verze. Týden je tak akorát na to, aby se chyby zjistily a vychytaly.

Čištění od dočasných souborů

• Lze zajistit, aby Windows skládalo dočasné soubory do jednoho adresáře: spusťte sysedit.exe a do autoexec.bat zapište: „set tmp = d:\temp“.
• Od dočasných souborů umí čistit wordovské makro DočasnéSouboryOdstranit, které najdete mezi mými makry. Maže všechny soubory .TMP. To samé dělá skript docasne-soubory-odstranit.vbs mezi mými skripty. Používáte na vlastní nebezpečí.

Systém souborů

• Existuje více systémů souborů. Ve Windows NT a vyšších (tj. např. i ve Windows XP) stojíte prakticky před volbou FAT32 nebo NTFS.
• Výhody NTFS (New Technology File System): větší stabilita (ověřil jsem experimentálně na Windows XP Home, které hrozně padaly při startu, spustily se až na popáté; konvertoval jsem příkazem convert systémový disk C z FAT32 na NTFS a hned se to zlepšilo), nastavení práv a diskových kvót jednotlivým uživatelům, přístupová hesla pro soubory a složky, šifrování souborů.
• Doporučení: pokud máte NTFS, zůstaňte u NTFS (bez profesionálních nástrojů či bez zformátování disku stejně nemáte na výběr). Pokud máte FAT32 a máte Windows NT a novější, volte NTFS.
• Jak konvertovat: jednoduše, přes příkazový řádek: spusťte cmd.exe a napište convert c: /FS:NTFS. Pozor, znovu opakuji že konverze z NTFS na FAT32 je daleko komplikovanější a prakticky se neobejde bez zformátování disku. Pokud se snažíte konvertovat disk, na kterém se s nějakými soubory pracuje, program se vás dotáže, zda se má naplánovat konverze tak, aby proběhla po příštím spuštění. Zvolte ano a restartujte.

Formátování, svazky, diskové oddíly, logické disky

• Jak zformátovat disk ve Windows XP: je tam jedna zrada. Pokud chcete disk opravdu zformátovat, tak je na příslušném místě instalačního procesu potřeba smazat i „místo bez oddílů“; tím se zřejmě smaže současné rozvržení písmen disku a lze zadat formátování. Po formátu se počítač restartuje a v této chvíli je třeba CD vyjmout z mechaniky, aby se nezačaly kopírovat soubory pro instalaci XP (k vyjmutí přikročte pochopitelně pouze v případě, že na HDD nechcete znovu XP). (Zdroj)
• Problém: někdy se vyskytuje následující problém, který zabraňuje správnému zformátování: smazání „místa bez oddílů“ instalační program XP vůbec neumožňuje, tato nabídka tam není, a smazat jediný přítomný disk také nejde, protože jsou na něm instalační soubory Windows. Takže řešení pro smazání oddílu je následující: (1) buď si vytvořit oddíl již předtím, nebo pěkné řešení (2) restartujte počítač, klávesou F2 skočte do boot menu a nastavte zde jinou prioritu bootovacích médií, konkrétně CD/DVD mechaniku dejte před HDD. Pak znovu restartujte se zasunutým instalačním diskem. Poté už nabídka smazání disku aktivní bude a disk půjde zformátovat.
• Vytvářet, přejmenovávat a odstraňovat je lze v programu Správa počítače pod položkou stromu konzoly Úložiště / Správa disků. Podle nápovědy lze zde také svazky formátovat systémem FAT, FAT32 či NTFS (téma „Použití nástroje správa disků“).
• V programu Správa disků lze také vytvářet diskové oddíly.
• Skrytí diskového oddílu: z účtu správce počítače lze skrýt diskový oddíl pomocí Správce disků (diskmgmt.msc) nebo programem mountvol.exe – příkazem mountvol e: /d diskový oddíl E: skryjeme, příkazem mountvol e: \\?\Volume{<Volume-ID>} jej znovu připojíme. Uživatelé disk uvidí, ale nesmějí ho připojit. Na tento tip ale pozor, může ochromit fungování operačního systému. (PCW 9/2006, s. 67n.)

Místní a jazykové nastavení, klávesnice, lokalizace Windows

• Jak přidat klávesnici: ovládací panel Místní a jazykové nastavení, karta Jazyky, tlačítko Podrobnosti. Instalační CD ve Windows XP není potřeba, stačí to tu přidat.
• Jak si vynutit stálé zobrazení ikony panelu jazyků na hlavním panelu (pro přepínání klávesnice): Ovládací panely / Místní a jazykové nastavení, karta Jazyky, tlačítko Panel jazyků (já mám momentálně toto tlačítko zašeděné, takže pokud víte, jak ho zprovoznit nebo docílit téhož přes registr, dejte vědět).
• Co když se klávesnice samovolně přepíná, např. po spuštění IE, i pokud všechna okna IE nejdřív zavřete: zkuste, zda při potvrzení v jazykovém nastavení (Ovládací panely / Místní a jazykové nastavení) je tučně jazyk, který má být výchozí. Patrně to pomůže.
• Formát data: lze měnit pod místním a časovým nastavením (např. pokud vám mezi den, měsíc a rok nevkládá mezeru, která v češtině správně být má, tak stačí změnit oddělovač z tečky na tečku + mezeru).
• Modrý přepínač klávesnic na hlavním panelu: je součástí panelu jazyků.

Krizové, havarijní a nestandardní stavy, řešení problémů

• Viz též pod Wordem speciální kapitolu o jeho haváriích a o obnově dat.
• Nezapomeňte občas vytvořit bod obnovení.
• Změnila se velikost zobrazení všech objektů (včetně písma) na obrazovce ve všech aplikacích: sledujte cestu: Panely nástrojů / Zobrazení, na kartě Nastavení tlačítko Upřesnit: tam hledejte problém. Mně například jeden program změnil nastavení rozlišení obrazovky z 1024×768 na 800×600 a právě v tom byla příčina; stačilo to změnit zpátky zde na kartě příslušného ovladače.
• Náhlá nestabilita systému (často se objeví „modrá obrazovka smrti“ a počítač se restartuje): pokud není příčina v přehřívání (zanesené větráčky), což není úplně zřídkavé, tak to nejspíš bude instalací nějakého programu, typicky některé aktualizace Windows. Vzhledem k tomu, že ve Windows XP nelze třídit programy v ovládacím panelu Přidat nebo odebrat programy podle toho nejdůležitějšího kritéria – data instalace – a možných původců, zejména v podobě aktualizací Windows, je mnoho, zbývají tyto mžnosti: 1) najít ten problémový nějak jinak (existuje někde seznam aktualizací, které se v poslední době nabízely?), 2) vrátit se do bodu obnovení (čímž se ztratí mnoho úprav). Existuje ale místo, kde datum instalace aktualizace zjistit můžete: v adresáři Windows jsou skryté adresáře $NtUninstallKBx, kde x je číslo aktualizace; tyto adresáře jsou vytvořeny v okamžiku, kdy byla aktualizace nainstalována.
• Otočilo se zobrazení, např. se všechno otočilo o 90°: řešení hledejte pod ovladačem monitoru.
• Častý pád systému při startu: pokud vám Windows často padá při startu a start se např. podaří až napopáté, tak může být příčinou chybný cluster. Pokud máte systém souborů FAT32, konvertujte disk, zejména systémový disk, na NTFS (v příkazovém řádku convert c: /FS:NTFS). Mám ověřeno, že mi to tento problém vyřešilo (zřejmě proto, že na disku byl chybný svazek a NTFS ho umí identifikovat a nepoužívat). Více o konverzi najdete v kapitole Systém souborů. Konverze na NTFS je prakticky nezvratná jinak než zformátováním disku, ale doporučuji ji, pokud nyní máte systém souborů FAT32.
• Nainstalovala se nová systémová složka a nejde odstranit: např. při instalaci softwaru na mobil. Vymažte celý její klíč (poté co jej vyhledáte v Editoru registru regedit.exe) podle hodnoty, například některé položky jejího kontextového menu). Úpravy registru provádíte na vlastní nebezpečí. Dejte pozor, abyste smazali skutečně jen to, co smazat chcete.
• Nějaký soubor nejde odstranit: to může mít různé příčiny.
• Se souborem se pracuje. Zkuste restartovat počítač a smazat soubor pak. Pokud to nejde, podívejte se, zda náhodou není jeho zástupce ve složce Po spuštění.
• Nestandardní znaky v názvu: některé soubory nejdou odstranit, pokud se jim dá určitý název, např. když jsem si na zkoušku uložil z Wordu dokument è.doc (francouzský znak e s accent grave), tak se s ním vůbec nedalo ze Servant Salamandera (aspoň z jeho staré verze) operovat: nešel smazat, přejmenovat, otevřít, nic. Řešením je použít k operacím s tímto souborem Průzkumníka nebo wordovské okno Otevřít, které tyto znaky zvládají.
• Po spuštění se spouští něco, co spouštět nechcete: podívejte se do složky Po spuštění. Ta ale není jediným místem, kam se ukládá, co se má po startu systému spustit; všechna místa uvidíte za použití utility StartupControlPanel.

Údržba systému

• Defragmentace: je dobré ji tak zhruba jednou za měsíc provést.
• Kontrola disku: Tento počítač, pod místní nabídkou příslušného disku dejte Vlastnosti, karta Nástroje, zde Zkontrolovat.

Efektivita práce

• Jak vypnout výzvy k zasílání zpráv o chybách: ovládací panel Systém, záložka Upřesnit, tlačítko Zasílání zpráv o chybách. Zde lze zprávy zcela zakázat nebo zakázat některé a jiné povolit.

Skriptování, makra, automatizace práce ve Windows

Něco o skriptech

• Skripty mohou ušetřit práci komukoli, i tomu, kdo je neumí dělat vůbec nebo kdo umí jen provést pár modifikací ve skriptech, které naprogramoval někdo jiný.
• Skripty z těchto stránek si můžete stáhnout v jednom balíčku.
• Nejdřív je třeba mít program, který je schopný skripty interpretovat – tzv. skriptovací stroj: v případě VBScriptu a JScriptu je to Windows Script Host. Je možné, že už ho máte nainstalovaný, nebo že je na vašem instalačním CD Windows. Pokud si nejste jistí, jestli WSH máte, tak si prostě zkuste, jestli se vám skripty VBS z těchto stránek spustí. Pokud ne, tak si program stáhněte na stránkách Microsoftu. Je zdarma.
• Mnoho maker pro Word si můžete stáhnout z tohoto místa (anotace zde). Na těchto stránkách je také k dispozici hodně užitečnýchskriptů.
• Ucelený úvod do Visual Basic for Applications a VBScriptu je dostupný na těchto stránkách: viz Visual Basic for Applications, VBScript: podrobný úvod. Tam se můžete naučit, jak zde stažené skripty a makra upravovat a jak si tvořit vlastní.
• Následují informace o některých z balíčku skriptů. Skripty užíváte výhradně na vlastní nebezpečí.
• FileList: vytvoří seznam souborů v zadaném umístění včetně všech podadresářů a uloží seznam v podobě textového souboru do adresáře, který uživatel zadá. Je možné zadat filtr, takže se zpracují jen soubory některých přípon. Přípon je možné zadat i více (např. doc, txt, rtf, wpd).
• FolderList: vytvoří seznam složek. Pozměněný skript z PCWorldu.
• FolderStart: zadáte několik řetězců z cesty, např. název složky, a skript se dotáže, zda ji má otevřít; pokud zadáte ano, zobrazí vám její obsah v Průzkumníkovi. Přepracovaný a vyladěný skript z PCWorldu.
• Stahovač: Stahovač stránek z internetu. Umí uložit stránky, jejichž adresy se vloží do pole na začátku vykonavatelného kódu. Pozor, skript nijak nechrání před bezpečnostními riziky pohybu internetu a ukládání souborů z internetu. Užíváte na vlastní nebezpečí.
• Vypsání odkazů na internetové stránce: vypíše hypertextové odkazy na internetové stránce, jejíž URL uživatel zadá do textového políčka. Výpis lze využít např. k vložení do kódu Stahovače.
• Hromadné vytváření zástupců: vytvoří zástupce od všech souborů v zadaném adresáři, eventuálně všech podadresářů. Též můžete zadat filtr, např. aby vytvořil jen od souborů EXE.
• Jednodušší hromadné vytváření zástupců než užití tohoto skriptu: označíme soubory ve správci souborů a pak použijeme systémovou kontextovou nabídku, v níž je příkaz Vytvořit zástupce. Je to jednodušší než používat můj skript na hromadné vytváření zástupců.
• Záloha dnes změněných souborů: najde v zadaném adresáři a všech jeho podadresářích všechny dnes změněné soubory a pořídí jejich zálohu do zvláštního adresáře. Ten pak lze například vypálit na CD.
• Záloha souborů změněných mezi zadaným datem a dneškem: najde v zadaném adresáři a všech jeho podadresářích všechny soubory změněné mezi zadaným datem a dneškem a pořídí jejich zálohu do zvláštního adresáře.
• Odstranění dočasných souborů: najde v zadaném adresáři a všech jeho podadresářích všechny soubory s příponou TMP a smaže je.
• Vyslat sekvenci kláves libovolnému běžícímu oknu (send keys): pokud byste to chtěli provádět, tak si projděte skript, který najdete mezi skripty. Můžete si pořídit více kopií, každou si uložit pod jiným distinktivním jménem a mít v nich texty a často používané sekvence kláves: tak si připravíte skripty, které pak budete za tímto účelem využívat. Delete se vyšle pomocí {DEL}, šipka doleva pomocí {LEFT 8}, kde 8 znamená počet „úhozů“, apod. Nejdříve se objeví dialogové okno; do něj vepište název souboru nebo aplikace (podle toho, co je v titulku dřív, zda např. PC-tipy nebo např. Microsoft Word) či alespoň prvních několik písmen. Dávejte pozor, ať si těmito skripty nepoškodíte data nebo důležité systémové soubory: je to dobré spíš na automatizaci psaní než na operace ve správcích souborů apod. Na to jsou jiné, sofistikovanější postupy. Posílání segmentů textu je ale obvykle k ničemu – s úpravou a spouštěním skriptů je často víc práce než s ručním vypsáním. Je to spíš dobré na ovlivňování aplikací, které nelze uchopit objektově přes VBScript.
• Odstraňovač diakritiky. Funkce je jasná. Též mezi wordovskými makry mám analogický postup, ale daleko sofistikovanější a fungující i na cizí jazyky (zpracována je zejména francouzština).
• Odstraňovač francouzské diakritiky: účel je jasný.
• Anotace mých wordovských maker, která si můžete stáhnout,najdete zhruba zde nebo také ve speciálním souboru. Některá mi dala dost práce; rozhodně neopusťte tyto stránky, aniž byste se alespoň podívali na jejich anotace a nezjistili, zda se vám některé nehodí. Některá z těchto maker vlastně nemají s Wordem nic společného a jsou tam prostě proto, že se z Wordu perfektně a rychle spouštějí a že s Wordem pracuji neustále. Proto jsem je neudělal ve VBS, nýbrž ve VBA a spouští se z Wordu.
• Viz též Visual Basic for Applications, VBScript: podrobný úvod.

Makrorekordéry a skriptovací utility

• Macro Magic:od Iolo Technologies. Registrační poplatek: 40 dolarů. Lze stáhnout na http://www.iolo.com a 30 dní užívat. Problém je, že ta makra tvoří ve vlastním jazyce, tj. pak je nelze používat.
• Co umí: umí nahrát sekvence kláves, manipulovat se soubory (přejmenování, kopírování, přesun, mazání), přenášet soubory přes FTP, připojovat se k internetu a zase se odpojovat, jít na konkrétní adresu, spouštět aplikace, časovat operace, počkat s prováděním skriptu, než je aplikace připravena, atd.
• Stinné stránky: např. manipulace se soubory se musí zadávat po jednom, člověk se musí proklikávat velmi dlouhou cestou, když chce nějaké makro vytvořit, atd. Zásadní nevýhoda: makra nelze používat, pokud nemáte Macro Magic – tj. nezůstanou vám.
• AlphaScript: freeware, cca 500 kB. Poměrně šikovný jednoduchý program, který umí kterékoli aplikaci vyslat sekvenci kláves atd.
• Tasker: shareware. Dle mého soudu méně sofistikovaný než Macro Magic.
• Obecně spíše doporučuji naučit se VBScript. Je to lepší než věnovat drahocenný čas ovládnutí těchto skriptovacích nástrojů, které toho vlastně ani tolik neumějí. Jen je třeba překonat mentální blok „programovat se já nikdy nenaučím“; ve skutečnosti umíte už nyní spoustu mnohem složitějších věcí než napsat běžný skript ve VBScriptu!

Windows XP

• Omlouvám se, pokud budu uvádět některé chybné, neobjektivní či přímo zaujaté informace. Jde buď o výsledky mého testování, které nemuselo být dokonalé, nebo o mé osobní názory.
• Doporučuji si rozhodně nejdřív Windows XP (včetně spolupráce s programy, které používáte) vyzkoušet, než na ně přejdete.
• Začátky budou těžké. Než se s XP zaučíte, připraví vám horké chvíle. Na XP se dá zvyknout, ale dávají o sobě vědět víc než Windows 98. Některé věci mají zpracovány lépe, jiné stejně, jiné hůř.

Kritika, chyby

• Jsou občas příliš „chytrá“: Windows XP se občas snaží být chytřejší než vy.
• Velký bratr: Windows XP mají sklon vás kontrolovat. Že kontrolují, zda máte Windows legálně, to je tak to nejmenší zlo. Horší je, že vám např. nedovolí instalovat nezávislé utility z instalačního CD Windows 98, které jsou plně kompatibilní.
• Účty: rozčleňuje se na několik účtů, které mají vlastní šablonu Normal, vlastní nastavení, vlastní prostředí. Je to někdy dost nešikovné, aspoň dokud si na to nezvyknete a nezačnete účty využívat poučeně a efektivně: tehdy se naopak stávají užitečnou věcí. Jeden z nejčastějších problémů je, že když se nepřihlásíte jako administrátor, tak vám systém mnoho věcí, i naprosto zásadních, nedovolí a neprovede je (někdy aniž by vás na to upozornil). Také pozor na to, že makra a položky automatického textu v MS Wordu se ukládají do různých šablon Normal.dot, podle toho, jako kdo jste přihlášen, takže nejsou přístupná v ostatních šablonách Normal, atd.
• Značná nepřehlednost systému. To platí o Windows obecně. Když vše funguje správně, člověk si toho nevšimne, ale jakmile dojde k chybám a je potřeba něco najít... Obecným problémem je také poskytování nedostatečných informací o souborech: tvoří se tu stovky souborů, u kterých takřka nelze rozumně zjistit, jaká aplikace je vytvořila, natožpak proč.
• Přidat či odebrat programy nelze řadit podle nejzásadnějšího kritéria – data nainstalování. Proto nastává problém například když je zjištěna náhlá nestabilita: nevíte, jaký z několika desítek balíčků aktualizací Windows ji způsobil. Musíte to pracně hledat nebo se vrátit do bodu obnovení.
• Vytažení média, z nějž je rozjetý program nebo otevřený dokument: v této situaci má Windows XP sklon k zatuhnutí, narozdíl od Windows 98. Doporučuji se proto vytažení média, z nějž je něco rozjeté, vyvarovat.

Co se zlepšilo

• Běžný procházecí dialog. Dole se objevují adresáře, my jen dáme šipku dolů a enter.
• Notepad: je oproti Notepadu z Windows 98 chytřejší o několik klávesových zkratek (Ctrl+F, Ctrl+S).
• Účty: někdy jsou spíše komplikací, ale pokud se o některé PC opravdu hodně dělí více uživatelů, každý má svá vlastní makra atd., tak se účty mohou hodit.
• Bezpečnost před útoky zvenčí: relativně vysoká.
• Automatická detekce hardwaru. Připojíte myš, vypalovačku, projektor atd. a systém většinou hned ví, s čím má tu čest.
• Práce se sítí se jednoznačně zkvalitnila a zjednodušila.
• WiFi: Windows XP má velmi dobře zpracované wifi, daleko lépe než jeho nástupce Windows Vista.

Odstraňování problémů s Windows XP

• Jak odstranit Windows XP a zůstat u jiného operačního systému: to je problém. Operační systém si nemůžete jen tak svobodně zvolit, ani když vlastníte legální instalační CD např. Windows 98, protože nálepky typu Designed for Windows XP mluví holou pravdu. Ovladače počítače jsou skutečně šity na míru pro Windows XP. Pokud jde o licenci, záleží na tom, jestli předchozí verzi máte ve standardní verzi, nebo ve verzi OEM (tj. určené jen k distribuci s novým hardwarem). V druhém případě jej nesmíte instalovat na jiný počítač.
• Tyto potíže otvírají širší otázku reálné možnosti zůstat u starších verzí softwaru, pokud jsou lepší. Zvláště citlivé je to právě u operačních systémů. Ve skutečnosti je tato možnost svobodné volby, za co zaplatíme a co budeme užívat, v případě OS dosti omezená.
• Jak odstranit účet: odstranění účtu může někdy dělat problémy: pokud jsou dva účty vedeny jako administrátorské (ač jen jeden je administrátorský skutečně a plně, na to pozor; v druhém se opravdu plná administrátorská práva jen simulují), tak žádný nemůže ten druhý odstranit – je nutno napřed v jednom nastavit, že není administrátorský, a potom jej z toho druhého odstranit (pod Ovládacími panely, panel Účty).
• Jak zrušit, aby se programy v Nabídce Start spouštěly jen pouhým podržením myši nad ikonou: kontextová nabídka na hlavním panelu (proužek dole), vybrat Vlastnosti, karta Nabídka Start, tlačítko Vlastní, karta Upřesnit: zrušit zde zaškrtnutí příslušného políčka. Zde také mnoho dalších možností nastavení.
• Problém s instalací některých programů: některé programy můžete nainstalovat jen pokud se přihlásíte jako administrátor (např. AVG).
• Jak se zbavit některých grafických prvků XP, pokud se vám zdají nežádoucí: pracovní plocha: v Ovládacích panelech ikona Zobrazení, zde karta Motivy, zvolit klasické nastavení. Hlavní panel a nabídka Start: na kartě Nabídka Start v Ovládacích panelech. Zadáme Klasickou nabídku start. Volbou „vlastní“ zamezíme vstupům. Možnosti složky v ovládacích panelech: používat klasické složky systému Windows.
• Též je dobré zobrazit nástroje pro správu: pravým tlačítkem klepnout do volné oblasti Hlavního panelu, vybrat Vlastnosti, na záložce Nabídka Start stisknout Vlastní.

Windows XP Service Pack 2

• Viz speciální stránku Instalace Windows XP Service Pack 2.

Hlavní panel

• Hodně možností se dá nastavit po klepnutí pravým tlačítkem na hlavní panel (lištu dole).
• Seskupování či neseskupování do skupin podle programů: Vlastnosti / Hlavní panel, políčko Seskupovat podobná tlačítka hlavního panelu.

Jak na to

• Viz též pod odstraňováním problémů.
• Jak nastavit, aby se v Průzkumníkovi všechny složky zobrazovaly tak jako aktuální složka (stejným způsobem zobrazení obsahu), např. Podrobnosti, Velké ikony atd. atd.: Nástroje / Možnosti složky, karta Zobrazení, tlačítko Použít pro všechny složky.
• Jak vypnout autostart vloženého CD: Start / Ovládací panely, Nástroje pro správu, ikona Služby, Rozpoznání hardwaru: tím vyřadíme autostart, ale zároveň vypneme i detekci jiného hardwaru. Ve Win 98 lehčí: zvolíme CD mechaniku a zrušíme zaškrtnutí příslušného políčka.

Havárie a obnova systému

• Obnovení systému: aby se nemuselo instalovat, když padne systém a nejde nastartovat. Tento program pořizuje kopie systému do skryté složky _RESTORE. Po spuštění programu můžeme obnovit celou kopii nebo jen některý bod. Pokud se nenastartuje správně, tak dostaneme možnost startu do Nouzového režimu, jakési minimální konfigurace, z níž pak lze spustit Obnovení systému.
• Pod ovl. panelem Systém lze nastavit, zda se má systém obnovovat. Pokud nastavíte, že ne, vymaže se obsah složky System Volume Information.

Účty, hesla, práva

• O účtech platí, že zásadní možnosti nejsou ve Windows XP dostatečně centralizovány a nejsou dostatečně přehledné. Standardní úvody do Windows XP vůbec neřeší konkrétní problémy, s nimiž při práci s účty dochází.
• Jak se přihlásit jako Administrator: v dialogu, kde se vybírá, k jakému účtu se přihlásit, zadejte Ctrl+Alt a dvakrát za sebou Del. Tím se vyvolá příslušný dialog. Administrátor může mazat nepotřebné účty, a to nejlépe ve Start / Ovládací panely / Uživatelské účty. Pozor na jednu zradu: když nejste přihlášeni jako administrátor, tak vám Windows XP existenci tohoto účtu „zatajuje“ – nezobrazuje ho.
• Důležité možnosti jsou pod Vlastnosti systému, karta upřesnit. Něco, co by mělo být i pod ovládacím panelem Uživatelské účty, je jen tady. Výkon a údržba / Systém. Ovládací panely / Systém. Zde lze např. mazat.
• Odstranění účtu s právem správce počítače: je třeba to učinit na několika místech. Jinak ho systém obnoví, pokud je nastaven jako výchozí (ten, který se má objevit po spuštění). Ale nevím na jakých... Jednak pod ovládacím panelem Systém (vymazat tam toho uživatele), jednak ještě někde, možná pod Místní zásady zabezpečení. S dvojím účtem s právy správce počítače si občas člověk hodně užije.
• Jak odstranit účet s administrátorskými právy: pokud jsou dva účty vedeny jako administrátorské (ač jen jeden je administrátorský skutečně a plně, na to pozor), tak žádný nemůže ten druhý odstranit: je nutno napřed v jednom nastavit, že není administrátorský, a potom jej z toho druhého odstranit (pod Ovládacími panely).
• Viz též program Správa počítače. Tam jsou vypsány skutečně všechny účty, o kterých člověk občas neměl ani tušení, např. účet technické podpory MS. Účty se tu dají pohodlně mazat, přejmenovávat a zakazovat. Tento program je vůbec důležitý, ale pozor na jeho nekvalifikované použití. Kde ho najdete: Ovládací panely / Nástroje pro správu.
• Správa hesel: uložená hesla se dají přidávat a vymazávat pod ovládacím panelem Uživatelské účty, odkaz Správa síťových hesel.
• Správa zabezpečení: viz aplikaci Místní nastavení zabezpečení.
• Jak zajistit, aby nebylo nutné nastavovat vše pro každý účet jednotlivě: vytvořit nový účet, přihlásit se pod něj, vše nastavit a poté zkopírovat (po přihlášení jako správce) všechna nastavení takto vytvořeného účtu do složky Default User, která slouží jako šablona pro vytváření nových účtů. Jak na to: pravým tlačítkem klepněte na Tento počítač, vyberte Vlastnosti. V dialogovém okně Vlastnosti systému na záložce Upřesnit v poli Profily uživatelů stiskněte Nastavení. Tlačítkem kopírovat lze zkopírovat do Default User. Pokud není obsah pole Povoleno používat uživatelem prázdný, tak tlačítkem Změnit nastavte oprávnění na Kdokoli. (PCW 12/2006, 66-67.)

Činnost počítače

• Sleduje ji Správce úloh, který se vyvolá Ctrl+Shift+Esc nebo Ctrl+Alt+Del. Též do příkazového řádku (ověřeno) či do Spustit lze napsat TASKMGR a spustí se. Jsou tu dokumentovány procesy, běžící aplikace, výkon, síť a uživatelé.
• Využití paměti: ukazuje obsazení paměti (RAM) daným procesem.
• Velikost virtuální paměti: celková velikost virtuální paměti alokovaná pro daný proces.
• Využití CPU: vytížení centrálního procesoru daným procesem; velmi důležitý údaj. Jedná se o okamžitou hodnotu.
• Čas CPU: celková spotřeba času centrálního procesoru daným procesem.
• Zobrazit: zde můžete vybrat, co ještě má zobrazit.
• Ukončit proces.
• Ukončit strom procesu: ukončí proces a všechny procesy, které on přímo či nepřímo otevřel.
• Ladit: jen osoby nad administrátory [to jsem kdesi četl; ale kdo je nad administrátory?].

Přeinstalování a přenesení souborů na nový počítač

• Průvodce přenesením souborů a nastavení na nový počítač: cenný nástroj pod Příslušenství / Systémové nástroje. Vybereme si z možností přenosu: přímé propojení kabelem, domácí síť, disketová jednotka nebo výměnné médium, jiný (cesta na jiný počítač). Lze přenést pouze nastavení nebo nastavení i soubory. Lze si vytvořit disketu s průvodcem. Tipuji, že pokud máte moc velkou šablonu Normal, tak disketa nebude stačit.
• Zálohování: vytvoření kopie dat na počítači pro přenos na jiný PC (nový PC) či pro případ poničení těchto dat. Je vhodné provádět na externí médium či na disk serveru. Pak pomocí průvodce obnovením (který se nám tuším přihraje na dané médium) můžeme takto zálohovaná data obnovit.

Síť

• Nástroje pro síť: Všechny programy / Příslušenství / Komunikace.
• Přímé propojení počítačů: přes sériový kabel, paralelní kabel, infračervený port atd. Průvodce novým připojením, vybrat Přímé připojení. Pak se volí porty. Je nutné mít obecně zapnuto sdílení a kromě toho ještě nastavit konkrétní složky jako sdílené.
• Spouštění programů na vzdáleném počítači (připojení ke vzdálené ploše): Možnosti, karta Obecné. Vybereme, zda se mají přenášet naše klávesové zkratky, zda se má k nám přenášet zvuk atd.
• Sdílení souborů: v dialogu Domácí síť / Vlastnosti povolit (většinou je povoleno již předem). Pak v okně složky (vlastnosti) zapnout sdílení.

Vzdálená plocha

• Přes internet lze pracovat se vzdáleným počítačem, jen je třeba, aby na něm bylo Windows XP Professional, nikoli Home. Na „blízkém“ počítači stačí Windows 95 a vyšší, včetně XP Home, stačí tam nainstalovat klientskou část softwaru pro RDC (Remote Desktop Connection). Návod: PCW 9/2006, 120-121.

Ostatní

• Jaké programy v tom jedou: zatím jsem se setkal se zásadním problémem při instalaci Irfanu (posléze vyřešen novou verzí Irfanu), ale jinak to jde: Salamander, CodePad, HTMLNotepad, 602Text, Word 2000 atd., to vše jede. Salamander se chová trochu hůř: systém mu odpovídá pomaleji.
• Minimalizovaná okna: nevíte, jak se nastaví, aby se všechna okna otvírala jako maximalizovaná (pokud to nastavit vůbec jde)?
• Vrácení peněz: pokud nepřijímáte licenční ujednání a nechcete Windows XP používat, máte právo na vrácení peněz; jestli to funguje v praxi, to nevím.

Word

Různé

• Záložky: je velmi výhodné pracovat se záložkami (vkládají se na označené místo – objekt, fragment textu). Pomocí klávesy F5 lze pak pohodlně mezi záložkami přeskakovat, aniž by bylo pokaždé nutné hledané místo obtížně nalistovávat.
• Využívání možností 602Textu i Wordu zároveň: někdy lze konvertovat kvůli lepším možnostem toho či onoho editoru v té které oblasti, a pak konvertovat zase zpátky, ale pozor: 1.) to mírně zamíchá se styly, 2.) ztratí se všechny záložky, a odkazy na ně tudíž nebudou platné, 3.) zničí se obsah (soupis kapitol a podkapitol) dokumentu, pokud jste si jej ve Wordu generovali automaticky.[47]
• Hypertextové odkazy: viz v kapitole Word / Tvorba stránek WWW.
• Kopírování stylu: lze přes organizátor, ale zřejmě rychlejší je prostě zkopírovat přes schránku text, který je v daném stylu, včetně znaku konce odstavce do souboru, v němž chceme daný styl rovněž mít. S textem se nám přenese i styl.
• Kopírování formátu: lze sejmout štětcem a vložit. Klávesové zkratky: Shift+Ctrl+C, Shift+Ctrl+V. Štětec si pamatuje poslední sejmutý formát, takže lze dát Shift+Ctrl+V i později.
• Automatické opravy: vyplatí se si definovat pro zjednodušení někt. automatické opravy, např. aby přnl zaměňoval za př. n. l.
• Automatický text: pokud používáte často nějaké schéma na způsob šablony (ovšem ne na celý dokument a na samém začátku – tam je lepší užít šablonu – nýbrž jako jeho tu a tam vkládanou součást), lze použít funkci Nástroje / Automatické opravy, karta Automatický text. Text, který chcete zautomatizovat označte, nazvěte jej nějakým distinktivním názvem a přidejte mezi položky automatického textu. Pak stačí tento název kdykoli, když daný automatický text potřebujete, napsat a stisknout F3; automatický text se napíše, včetně zachování struktury stylů, které obsahuje.[48]
• Užívání automatického textu v poznámkách pod čarou a vysvětlivkách: rozhodně nedoporučuji. Někdy to totiž vede ke špatnému zformátování poznámek pod čarou, které je v podstatě nevratné.
• Automatický text a pole: do automatického textu je možno zahrnout i pole, např. název dokumentu.
• Obsah: pokud jste používali k formátování nadpisů styly, nikoli ruční formátování, tak můžete pod nabídkou Vložit/Rejstříky a seznamy, karta Obsah automaticky vytvořit obsah svého dokumentu o zvoleném množství úrovní a poté ho průběžně aktualizovat klávesou F9.
• Styly a obsah: doporučuji užívat styly s názvy Nadpis1 atd. (které si upravíte podle sebe). Snáze se vkládá obsah a odkazy na nadpisy.
• Rejstřík: rejstřík lze tvořit automaticky (přesněji: poloautomaticky) pod nabídkou Vložit / Rejstříky a seznamy, karta Rejstřík. Položky rejstříku postupně vkládáte do formuláře pod tlačítkem Označit, kurzor je na místě, kam chcete rejstřík vložit. Položky rejstříku lze označovat i během práce (Alt+Shift+X).
• Panel nástrojů Síť WWW: docela doporučuji mít ho zobrazený. Je tam umístění souboru a zejména šipky zpět a vpřed, které lze použít v případě, že se v dokumentu pohybujete prostřednictvím hypertextových odkazů (např. aktivního obsahu, odkazů na záložky aj.). Pokud tento druh pohybu využíváte, tak se tento panel skutečně hodí. Ale je na to též klávesová zkratka Alt+ šipky: to je ještě lepší.
• Textová pole: jsou určena k popiskům obrázků. Mohou být poloprůhledná. Používat je např. na dvousloupcové psaní je nešikovné, raději pro to používejte tabulku.
• Nadpisy: doporučuji si přeměnit podle chuti vestavěné nadpisy Nadpis 1, 2 atd., a nikoli si vyrábět styly, které mají i název vlastní: ušetří to práci při vkládání odkazů na místa v aktuálním dokumentu, vytváření obsahu aj. Doporučuji též ve všech dokumentech zachovávat stejnou hierarchii stylů.
• Číslování odstavců: asi nelze jinak než běžným „odrážky a číslování“, což není nejšikovnější. Pak nápověda vede ještě ke vkládání polí souvisejících s číslováním, ale je to slepá cesta.
• Přepnutí zobrazení polí: pokud chceme obsah zobrazit ne truetypově, nýbrž si chceme rychle prohlédnout, jak je definován (který styl odpovídá které úrovni), lze využít Alt+F9 (a posléze stejným způsobem zobrazení vrátit), popřípadě místní nabídku (pravé tlačítko myši).
• Pole: lze s úspěchem a prospěchem využívat polí (Vložit / Pole). Zde si můžete vložit pole data a času poslední změny v dokumentu, pole počtu slov atd. Pomocí označení celého dokumentu (Ctrl+A) a klávesy F9 aktualizujete všechna pole v dokumentu. Lze využít např. při publikování na internetu (údaje o počtu slov a datu poslední aktualizace, viz pod kapitolou o vytváření a správě stránek).
• Textová pole kontra tabulky: leckdy se ukazuje jako šikovnější využít místo textových polí raději tabulku (např. s neviditelnými okraji). Lze též užít samostatné rámce.
• Automatická kontrola pravopisu: pokud vám vyhovuje upozorňování na podezřelá slova i během práce, můžete zaškrtnout v kontrole pravopisu Automatická kontrola pravopisu.
• Záloha souborů pro automatickou obnovu: pokud došlo k nějakému zkratu a např. bylo nutné restartovat počítač, soubory, v nichž jste pracovali – přesněji jejich poslední verze uložená vámi či automaticky – je zálohována. Většinou se záložní soubory automaticky otevřou po spuštění Wordu; pokud ne, zkuste je hledat ve složce Windows / Application Data / Microsoft / Word. Tuto složku je také vhodné tu a tam od těch záložních souborů, které už nejsou k potřebě, vyčistit. (Takových již dávno nepotřebných dokumentů je po disku roztroušena celá řada.)
• Zarážky: na pravítku je lze vymazat jen pro jeden odstavec. V případě označení celého dokumentu nelze poklepání na zarážky na pravídku použít a je nutné volit nabídku Formát / Tabulátory.
• Okraj stránky, odsazení zprava: odsazení zprava často nejde na pravítku dobře ručně nastavit; nastavuje se nepřesně. Nejlepší je označit vše a zrušit odsazení zprava pod Formát / Odstavec.
• Vložit jinak: dobrá funkce; jí lze řešit např. to, že se z 602Textu i některých dalších editorů text při použití obvyklého postupu přenáší defektně.
• Rejstřík a seznamy: lze automaticky generovat rejstřík, seznam obrázků, obsah a seznam citací.
• Vlastní klávesnice: lze si definovat vlastní klávesové zkratky na příkazy (Nástroje / Vlastní, tlačítko Klávesnice). Totéž pro jednotlivé znaky pod Vložit / Symbol. Je třeba to užívat s mírou, ale zase se toho nebát.
• Velikost ukládaných souborů: se zálohou na diskety je ve Wordu 2000 větší potíž než v dřívějších verzích, neboť např. soubor, který ve Wordu 6.0zabíral 19 kB, nyní zabírá 104 kB (experimentálně ověřeno), a to aniž by pokusný soubor obsahoval jakékoli formátování, které Word 6.0 nepodporuje a jehož ztracením by se dala vysvětlit tato významná úspora místa.[49] Nicméně ukládání ve formátu Word 6.0 nelze doporučit zase proto, že se v něm deaktivují hypertextové odkazy, soubor se neukládá na pozadí (tj. je nutno po stisknutí Ctrl+S na chvíli přerušit práci ve Wordu), některé znaky se změní (např. francouzské è na č) aj. Nejvýhodnější je zálohovat celé velké adresáře na přepalitelné CD, kde tato neúspornost nevadí.
• Doporučené řešení pro ukládání na disketu: před uložením na disketu soubory komprimovat (pokud je tu možnost provádět to pod nabídkou, kterou vyvoláte pravým tlačítkem myši, je to velice rychlé; komprimovat lze i celé adresáře).
• Vyzkoušený trik: spíš pro zajímavost: mnohokrát jsem si vyzkoušel trik, kterým lze velikost souborů významně snížit. Zvlášť když má některý wordovský dokument nerealistickou, přemrštěnou velikost, vyplatí se v něm otevřít MS Script Editor (Nástroje / Makra), zde ve zdrojovém kódu provést nějakou neškodnou změnu, např. vložení Enteru v HTML (zkopírování řetězce pro enter přes schránku podle jiného Enteru) a nakonec uložení (Ctrl+S) odtud z MS Script Editoru. Pak lze editor zavřít a zkontrolovat, zda to vedlo ke zlepšení co se velikosti souboru týče. Bohužel otevření v MSE dost dlouho trvá. (Pozn.: zmenší se i tehdy, kdy by export do HTML k tak významnému zmenšení nevedl.)
• Dvousloupcové psaní, kde jsou oba sloupce samostatné, tj. sloupec 1 první strany pokračuje ne ve sloupci 2 první strany, nýbrž ve sloupci jedna následující strany atd.
• Elegantní řešení: postupovat prostřednictvím ručního propojování textových polí, což je níže citovaný návod nápovědy Wordu, je velice nešikovné. Lépe to jde s Publisherem, kde se prostě vloží na stránku dva textové rámečky a při vkládání další stránky se zadá, aby duplikoval objekty z této stránky. Nicméně vůbec nejlepší způsob je ve Wordu vytvořit tabulku o dvou sloupcích (popřípadě třech pro trojsloupcové psaní atd.) a o buď jednom řádku (pakliže nebudeme potřebovat na určitém místě text v prvním a druhém sloupci sesynchronizovat), nebo více řádcích,[50] podle potřeby. Poté ve Vlastnostech tabulky, karta Tabulka, tlačítko Ohraničení a stínování zvolit Žádné, pokud jsme neměli už takové nastavení (a tedy pokud již naše tabulka není bez ohraničení čarami, které by se při tisku vytiskly). Tento způsob podporuje vkládání poznámek pod čarou a vysvětlivek i další funkce. Pokud je poznámek větší počet, je lépe vkládat vysvětlivky (resp. převést poznámky pod čarou na vysvětlivky pod nabídkou Vložit/Poznámku pod čarou, tlačítko Možnosti; vysvětlivka je název užívaný Wordem pro poznámky vzadu za textem nebo za oddílem textu, tj. nikoli pod čarou), protože poznámky se někdy v tomto případě špatně formátují: jsou o několik stran jinde než text, k němuž patří, apod.
• Řešení pomocí propojování textových polí: má myslím opodstatnění zejména v případě, že potřebujete ne dva sloupce, ale dokonce např. rozdělení stránky na dokonce 4 části, např. 4 stejné obdélníky, kde text z obdélníku 1 má pokračovat opět v obdélníku 1 na následující straně, text z obdélníku 2 v obdélníku 2 atd.; pokud vám stačí prostě dva sloupce, volte raději řešení pomocí tabulky (viz výše). Postup – propojení textových polí: Na nové prázdné stránce přepněte do zobrazení rozvržení při tisku. Na panelu nástrojů Standardní zobrazte znaky konce odstavce klepnutím na tlačítko Zobrazit nebo skrýt Klepněte na horní okraj stránky a dvakrát stiskněte klávesu ENTER. Klepněte na první značku odstavce na stránce. V nabídce Vložit klepněte na příkaz Textové pole. Přetáhněte ukazatel myši na místo stránky, kde má být první sloupec. V nabídce Vložit znovu klepněte na příkaz Textové pole. Přetáhněte ukazatel myši na místo stránky, kam chcete umístit druhý sloupec. Přesuňte ukazatel myši těsně před poslední značku odstavce na stránce a vytvořte konec stránky stisknutím kláves CTRL+ENTER. Opakujte kroky 3 až 9 na všech stranách dokumentu, které budou obsahovat sousedící sloupce, a potom se vraťte k prvnímu textovému poli, které jste vytvořili. Klepnutím vyberte levé textové pole. Na panelu nástrojů Textové pole klepněte na tlačítko Vytvořit propojení textového pole. Ukazatel se změní na džbánek.Klepnutím na levé textové pole na druhé stránce vytvořte propojení. Propojte všechna textová pole téhož článku na levé straně dokumentu. V textových polích v pravé polovině stránky zopakujte kroky 11 až 14 pro všechna textová pole článku na pravé straně.Poznámka: Dvojím stiskstisknutím klávesy ENTER na začátku každé stránky vytvoříte samostatný prázdný odstavec, který může být užitečný, pokud chcete vložit text nebo grafiku mimo textová pole. Pokud ho nepotřebujete, můžete tento odstavec smazat.[51] DZ: takto nelze vkládat poznámky pod čarou a je to značně náročné, obzvláště pokud tak potřebujete vytvořit dlouhé dokumenty. Šlo by tak propojit i čtyři různá pole. Ale bylo by to velice těžké. Nejde to propojovat automaticky.
• Word a Publisher (přenášení textu mezi nimi přes schránku): přenášení z Publisherudo Wordu má tu nepříjemnou vlastnost, že ho převede na styl Normal a dá tam vlastní Enter atd. Řešení: při vkládání používat funkci Vložit jinak, ne pouze Vložit. Když přenášíme opačně, tento problém nenastává. Přes schránku se nedají přenést poznámky pod čarou (ty Publisher nepodporuje) a některé formáty se ztrácejí.
• Sledování změn: Možnosti, karta Revize. Můžete tak sledovat změny provedené ve svém dokumentu. Velmi šikovné. Lze nastavit, aby je pouze zobrazoval na obrazovce, ale netiskl.
• Porovnávání dokumentů: Nástroje / Sledování změn / Porovnat dokumenty. Doporučuji provádět s kopiemi, aby se nevyskytly potíže.
• Rejstřík: doporučuje se vytvořit si samostatný soubor s výrazy, kt. mají být v rejstříku, a pak na záložce Rejstřík kliknout na tlačítko Automaticky a zadat jméno tohoto souboru. Ale lze také mít tento seznam termínů přímo v dokumentu.
• Aktivní obsah (z automaticky generovaných hypertextových odkazů): zabírá trochu paměti, ale velmi dobře se s ním pracuje.
• Problémy s aplikací Winword: Word 2000 se dosti často ukončuje. Některé okruhy aktualizace problému: tisk větších dokumentů; zahlcení klávesnice (překotné zmáčknutí více kláves). Doporučuji nastavit automatické ukládání po minutě.
• Obnova souboru: někdy se neobnoví po novém spuštění Wordu, ale až po restartu počítače. Restart je v mnoha havarijních situacích to vůbec nejlepší, co lze udělat. V případě Wordu, pokud je mi známo, nijak negativně neovlivňuje obnovu souboru v případě problémů.

Nastavení

• Nabízet rovnou všechny nabídky: Nástroje / Vlastní, na jedné z karet zrušit zaškrtnutí políčka Zobrazovat úplné nabídky s krátkým zpožděním.

Panely nástrojů

• V této oblasti má Word co dohánět. Nejde o to, že by nabídky na panelu nástrojů byly chudé, ale o to, že se s panely nepracuje dobře (rozhodně ne tak dobře jako v 602Textu).
• Jak upravit nastálo panely nástrojů: některé panely nástrojů tvrdošíjně vzdorují tomu, aby se zobrazovaly vždy, a to na stejném místě, kam jsme je naposled přesunuli. Zkoušel jsem dát šestnáctimístnou schránku do šablony Normal, nepomohlo to. Hrál jsem si i s Eefonts, taky bezvýsledně. Rovněž makra lze nahrát jen na jejich zobrazení, ne na jejich přesun na požadované místo.
• Zobrazovat v nabídkách jen poslední použité příkazy: lze to vypnout (zapnout) pod Nástroje / Vlastní, karta Možnosti.

Zobrazení

• Zobrazení a skrytí formátovacích značek: Nástroje / Možnosti, karta Zobrazení. Zde lze docílit toho, že bude zobrazovat entery a tabulátory, ale nikoli rušivé tečky jako znak mezer. Lze tu též zaškrtnout Vše (bude zobrazovat vše).

Šablony

• Úprava šablon: nejjednodušší je asi dávat šablonám vytvořeným úpravou šablon starých nový název a pak je případně přejmenovat v některém správci souborů. Pokud totiž nějakou šablonu otevřeme a chceme ji prostě upravit, nelze jí pak nahradit šablonu původní (neboť ta je považovaná za tč. otevřený dokument). Stejný problém nastává, když otevřeme na základě šablony nový dokument, v něm provedeme změny a snažíme se jej uložit jako šablonu na místo šablony staré. Ani vložit do schránky celý obsah šablony, starou smazat a novou vytvořit pomocí vložení ze schránky není dobré, neboť tím se mohou ztratit styly, které ve staré šabloně byly, případně makra definovaná jen pro určitou šablonu atd.
• Šablona Normal: rozhodně doporučuji si zálohovat (a s ní i všechny vaše vlastní šablony, pochopitelně). A platí i zde to, co platí u všech záloh: mít jednu zálohu starou cca rok, jednu půl roku, jednu měsíc, jednu nejnovější atd. Do šablony Normal se ukládají nastavení a možnosti, automatický text, úpravy stylů (pokud je uložíte do šablony), makra atd.[52] (Obvyklá cesta k šabloně Normal.dot: C:\WINDOWS\Application Data\Microsoft\Šablony.
• Automatické opravy: když jsem přenesl Normal, tak se mi nepřenesly! Zvláštní, ale je to asi tak. Musel jsem je nastavit všechny znovu. Přitom na jiné kartě téže nabídky položky automatického textu normálně jsou.

Ukládání

• Nevyzývat / vyzývat při uložení k vyplnění vlastností: Nástroje / Možnosti, karta Uložit.

Vybrané klávesové zkratky, klávesy

• Něco platí i nad rámec Wordu.
• F12: Ulož jako.
• Označit větu: Ctrl+klepnutí.
• Pohyb mezi kartami nabídek: tabulátor tak, aby byl orámovaný název karty, a pak šipky vpravo či vlevo.
• Vyvolání místní nabídky: Shift+F10, ale na většině klávesnic už je na to speciální tlačítko. Toto se může hodit pro makra na SendKeys nebo těm, kdo používají starší či newindowsovské klávesnice.
• Maximalizovat aplikaci: Alt+F10.
• „Obnovit“ aplikaci: Alt+F5.
• Označit položku rejstříku: Alt+Shift+X.
• Rozšířit výběr (označení): F8.
• Styl: Ctrl+Shift+S. (Skočí do rozbalovací nabídky, ne do úplné nabídky Styl.)
• Jak napsat tabulátor v tabulce: v tabulce slouží Tab k pohybu mezi buňkami. Chcete-li do ní napsat znak tabulátoru, stiskněte Ctrl+Tab.

Psaní, znaky

• Viz též kapitolu o editaci, stylech a nadpisech a o automatických opravách.
• Dlouhá pomlčka: automaticky se nahrazuje v určitých pozicích krátká za dlouhou. Kde se to nastavuje, to nevím. Jednou mi to přestalo fungovat a Word vzápětí zatuhl. Když jsem ho spustil znovu, tak to tyto pomlčky zase psalo normálně. Šlo o nějakou chybu automatických oprav, mezi než se toto řadí, ač to tam myslím není explicitně zaškrtnutelné.

Editace, styly, nadpisy

Styly

• Styly: viz též informace pod kapitolou Makra na úpravu stylů.
• Doporučuji u stylů nenastavovat automatickou aktualizaci a tam, kde nastavená je, ji vypnout.
• Nahrazovat ruční formátování za styl: většinou to spíš obtěžuje. Lze vypnout pod Nástroje / Automatické opravy, karta Při psaní, zrušit zaškrtnutí políčka Definovat styly na základě formátování.
• Velmi doporučuji používat styly, nejlépe jednotnou strukturu stylů ve všech dokumentech.
• Svázat s následujícím: tato volba v dialogovém okně odstavec umožní, aby např. nebyly nadpisy odděleny od textu, k němuž patří. Tuto volbu lze vložit i do definice stylu.
• Styl nadpisu: doporučuji ho „svázat s následujícím“ a též případnou mezeru za ním neřešit enterem, nýbrž „mezerou za“ v definici stylu, jinak „svázat s následujícím“ nebude mít žádaný účinek.
• Smazání stylu: když se chcete zbavit nějakého stylu, který je v dokumentu použit, můžete ho smazat. Jde-li o styl úrovně Základní text, nahradí se stylem Normální. Ale i styly jiných úrovní se nahradí Normálním, což je chyba: měly by se nahradit výchozími styly příslušné úrovně osnovy.
• Styl Zvýraznění: pozor, doporučuji nepoužívat! Jde o kurzívu založenou na „standardním písmu odstavce“. Problém je u ní jeden: když dáme kurzívu, tak pokud jsme tento styl v dokumentu použili nebo si s ním hráli, zapne se styl Zvýraznění místo běžného ručního formátování kurzívou, což např. zamezuje ručně zformátovat písmo tak, aby bylo tučné a zároveň kurzíva. Raději si s ním vůbec nehrát, je to naprosto příšerné a zoufale nešikovné. Jako u mnoha jiných problémů tu platí, že Word je až příliš „chytrý“. Tento styl navíc nelze odstranit, je vestavěný. Popravdě řečeno si s ním vůbec nevím rady. Ani zaměnění každého znaku jím napsaného za hledaný text ve stylu Normální a s kurzívou nefunguje. V Nástroje / Možnosti jsem též nenašel nic, čím bych ho deaktivoval. Je to hrůza. Radím všem ho nikdy nikde nezapnout – ani o něj nezavadit. Pes je zakopaný v šabloně Normal – tam se uložilo, aby nahrazoval kurzívu stylem Zvýraznění.
• Řešení: nepřišel jsem na nic jiného než na nahrazení šablony Normal její starší zálohou předtím, než se styl Zvýraznění použil – tím ovšem ztratíme všechny změny do ní od té doby uložené, např. položky automatického textu, úpravy stylů, automatické opravy, makra (pokud je nemáme zálohovaná a neimportujeme si je či nepřekopírujeme, což naštěstí v pohodě můžeme) atd. Ale domnívám se, že jsou ty problémy se stylem Zvýraznění natolik vážné, že to za to mnohdy stojí – pokud mi někdo neporadí jiné řešení (existuje-li).
• Styl Silné a možná i jiné, obecné varování pokud jde o styly: předpokládám, že u nich bude stejný problém jako u stylu Zvýraznění (viz výše). Doporučuji rozhodně užívat styly, ale na celé odstavce, ne na jednotlivá slova, věty, znaky. A doporučuji používat jen některé: Normální, Nadpis 1-X, nechat používat styl pozn. pod čarou a vysvětlivky a styl Obsah-X. A kromě nich libovolný počet vlastních stylů – s nimi problémy nejsou. Nicméně zejm. na nadpisy jsou výhodnější vestavěné Nadpis 1 atd.
• Automaticky aktualizovat: znamená, že se styl změní, pokud změníme jím naformátovaný odstavec.
• Jak zjistit, kterým stylem je co zformátováno: ikona Zobrazit vše v panelu Standardní (vypadá jako znak enteru, pokud ji nevidíte, je třeba ji zvolit pod šipkou vpravo pod Přidat a odebrat tlačítka). Pak dáte Shift+F1 a klepnete na odstavec. Zobrazí se vám, jakým stylem je odstavec zformátován. Pomocí escape se vrátíte do normální editace dokumentu.

Hromadné úpravy formátování, úprava došlých dokumentů

• Smazání všech nevestavěných stylů: makro VymazatNevestavěnéStyly mezi makry zde ke stažení. Nahradí je stylem Normální.
• Procházení nadpisů: na pravé liště s jezdcem posunujícím dokument klepnout na kolečko mezi šipkami, vybrat Procházet nadpisy. Pak dát kopírovat styl (štětec) a dávat Ctrl+PgDn a pokaždé vložit ten formát (Shift+Ctrl+V).
• Velmi vhodné je naučit se makra – přinejmenším ovládnout jejich nahrávání, což dokáže téměř kdokoli.

Označení

• Označení svislého bloku s tabulátory: Alt a myš.
• ROZ: je škoda nevyužívat tuto nabídku ve stavovém řádku (též klávesa F8) sloužící k označení oblasti. Lze kombinovat např. s hledáním (Ctrl+F).

Automatické opravy a styly

• Většině uživatelů nevyhovuje automatické nahrazování formátování za styl. Tuto funkci vypnete pod Nástroje / Automatické opravy, karta Při psaní, zrušit zaškrtnutí políčka Definovat styly na základě formátování.

Grafické efekty s písmem

• Jak roztáhnout text na celou šířku řádku: Formát / Písmo / Proložení textu. Méně než 100 znamená nahuštění, víc než 100 znamená roztažení.
• Otočení: ve Wordu 2002 Formát / Směr textu.

Odrážky a číslování; číslování řádků

• Číslování řádků v celém dokumentu: Soubor / Vzhled stránky, karta Rozvržení, tlačítko Číslování řádků.
• Jak zajistit, aby konec řádku neznamenal napsání dalšího čísla: vložit ne tvrdý konec řádku, ale měkký (Shift+Enter).

Poznámky pod čarou a vysvětlivky

• Tuto možnost má Word dobře propracovanou a zvládá bez problémů i export poznámek pod čarou a vysvětlivek do HTML.
• Formáty značky poznámky pod čarou: ve Wordu jsou bohaté možnosti výběru, viz v dialogu vkládání poznámky a vysvětlivky pod tlačítkem Možnosti.
• Spojitě, každou stránku zvlášť: i to lze zvolit; viz rovněž pod možnostmi.
• Jak editovat čáru oddělující text od poznámky pod čarou: v normálním zobrazení zadat Zobrazit / Poznámky pod čarou, na předělu mezi dvěma podokny se objeví rozbalovací seznam. Z něj vybrat „oddělovač poznámek pod čarou“ a editovat. Zde je též nabídka oddělovač pokračování poznámky pod čarou: výchozí je přes celou stránku, což je spíše nešikovné: i ten zde můžete díky tomuto rozbalovacímu seznamu editovat – překopírovat např. běžný oddělovač i sem, takže se vzhled sjednotí.

Editace – ostatní

• Dělení slov:
• Šířka oblasti pro dělení slov: slova, která začínají před touto oblastí, jsou dělena, která začínají v ní, jsou přesouvána na další řádek. Čím menší oblast, tím více rozdělených slov. U velmi malých dochází někdy k chybnému dělení slov. Chce to šikovný průměr.
• Jak dělit slova jen v části dokumentu: je třeba vytvořit různé styly. Pod Odstavec ve vytváření stylů lze nastavit, zda se text v daném stylu dělit má, nebo ne.
• Záhlaví: když zadáme záporný horní okraj stránky, záhlaví sdílí stránku s textem – může se překrývat.
• Vertikální vycentrování textu: Soubor / Vzhled stránky (Rozvržení, zde kolonka Svislé zarovnání).

Grafika, grafické efekty

• Vodotisk: na panelu nástrojů Záhlaví a zápatí ikona Zobrazit či skrýt text dokumentu. Pak zavřít panel. Pak Vložit / Obrázek, místní nabídka na obrázku, zvolit styl obtékání Za textem. Pak Ovládání obrázku na záložce Obrázek, v kolonce Barva vybrat vodoznak, pak vložit text.
• Ozdobné okraje stránky: BorderArt, nutno doinstalovat pod Přidat či odebrat funkce: aktualizovat funkce, rozbalit nabídku MS Word a pro Okraje stránky BorderArt vybrat možnost Spouštět z tohoto počítače. Pak pod Formát / Ohraničení a stínování.

Tisk

• Někdy ve Wordu 2000 dost zlobí, zvlášť při oboustranném tištění (aplikace Winword způsobila neplatnost atd.). Doporučuji netisknout z diskety. Problémy někdy vyřeší přenesení textu do nového prázdného souboru přes schránku a tisk odtamtud.
• Problémy s tiskem z Wordu: při tisku větších wordovských dokumentů program Winword.exe poměrně často hlásí, že provedl neplatnou operaci a bude ukončen (ačkoli jste ho samozřejmě vy o provedení žádné neplatné operace nežádali). Neuložené změny v dokumentech se ztrácejí, Word se ukončuje, tisk se přerušuje. Velmi nepříjemná komplikace.
• Jak tomu čelit: existuje více metod. Žádná není zaručená a někdy nefunguje ani jedna. Tipy: rozdělení většího dokumentu před tiskem nebo až pro účely samotného tisku (např. přenášením pomocí schránky) na menší části a tisknout je postupně, což je časově náročné, ale méně časově náročné než zkoušet tisknout z velkého dokumentu znovu a znovu v dobré víře, že příště už k dané chybě přece nemůže dojít. Někdy pomůže prostě celý dokument (zvlášť je-li kratší) vložit do schránky, přes ní text zkopírovat do nového čistého dokumentu a vytisknout jej odtamtud. Dle některých hypotéz pomáhá tisknout z náhledu, ale to se mi nepodařilo potvrdit.
• Pyrrhovo řešení (prohlížeč): pokud jste ochotni obětovat grafickou stránku věci, tak soubor uložte jako stránku WWW, otevřete v prohlížeči a vytiskněte z prohlížeče. Ale tam zase dost možná budete mít problémy s okrajem stránky: dostane se mimo tisknutelnou oblast. Co s tím? Je to jednoduché: v MSIE Soubor / Vzhled stránky nastavit příslušné parametry. Zde lze též zadat, aby tam netiskl údaj o datu, adrese apod. Problém je též s poznámkami pod čarou: budou vzadu a budou mít škaredý formát.
• Jiný formát: uložení v jiném formátu, např. RTF či HTML, mi nikdy při těchto problémech nepomohlo.
• Mohlo by pomoci: nezkoušel jsem to, ale možná by pomohlo tisknout z takového toho prohlížeče souborů .DOC vyvinutého firmou MS pro ty, kdo nemají Word, aby si mohli .DOC číst. Třeba by tím problémy při komunikaci s tiskárnou odpadly. Ale zaručit to nemohu, budu se snažit to časem zjistit. Spíš bych si přehnané naděje nedělal.
• Možná příčina: zkoušel jsem problémové soubory otevřít v 602Textu a ten se kousal a neotevřel je, zatímco bezproblémové otvírá; z toho usuzuji, že je příčinou formátování zkažené ne natolik, aby to Word neuměl číst, ale dost na to, aby to neuměl vytisknout a aby to 602Text nemohl otevřít. Proto zřejmě nepomůže vymazání tiskové fronty ani nic podobného. Pokud je příčinou toto, tak stojíme před značným problémem. [Ale pak jednou jsem tentýž soubor zase otevřel, tak nevím, jestli to bylo tím. Stále nemohu najít příčinu. Zkoušel jsem též z Wordu uložit jako RTF a pak otevřít v 602Textu: to často jde.]
• Možné řešení: docela zajímavě do formátování zasáhne uložení dokumentu v MS Script Editoru: jste v daném dokumentu a zmáčknete Shift+Ctrl+F11, zde provedete v objevivším se kódu HTML neškodnou změnu a uložíte (na pomalejších PC to dlouho trvá). Ještě nemám vyzkoušeno, zda to skutečně pomůže. Ale pozor na to; dokument tím v některých případech může i narůst. Proto raději provádějte v kopiích.
• Tisk z 602Textu: velmi dobré zkušenosti při opravdu vytrvalých problémech mám s tiskem z 602Textu. Stačí freewarová verze. Dokument otevřete, uložíte jako .WPD (s ponecháním v .DOC mám pro tisk špatné zkušenosti), provedete potřebné úpravy a tisknete.
• Co když to nejde otevřít v 602Textu: tyto problematické dokumenty 602Text jen začne otvírat, ale vzápětí se kousne. To mě mj. přivedlo na myšlenku, že je možnou příčinou mírně pokažené formátování, které nevadí pro běžné prohlížení, ale při tisku ano. V tomto případě zkuste upravit dokument v MS Script Editoru (viz výše v této kapitole) a potom otevřít v 602Textu (a ihned po otevření uložit jako .WPD).
• Uložení jako .DOC z 602Textu: jednou mi pomohl následující postup. Otevřít to v 602Textu, uložit jako WPD, pak z 602 uložit jako .DOC, otevřít ve Wordu a vytisknout. Samozřejmě něco se tím trochu pokazí atd.; dělat to jen v kopiích těsně před tištěním.
• Doporučení: zálohujte čas od času soubory jako .HTML: to je velmi transparentní formát, který může být vaší záchranou, když vám pak najednou .DOC selže. Obecně platí: zálohovat je třeba neustále, v různých formátech, na různá média, a mít různě staré zálohy.
• Makro na oboustranný tisk: nefunguje bezchybně, bere např. nadále ze spodního zásobníku, ač má brát výhradně z horního. Nicméně lze to rozfázovat, rozdělit na dvě fáze. Tam už mám lepší zkušenost. Ale stejně není komunikace ideální.
• Tisk do souboru: dialogové okno Tisk. Pak do příkazového řádku napsat: copy /b názevsouboru.prn lpt1 [či jiný výstup, v mém případě třeba lpt3].

Hledání a nahrazování

• Word má v této oblasti velmi široké možnosti, jimž se žádný editor, jejž znám z vlastní zkušenosti či z doslechu, dokonce ani zdálky neblíží, natož aby se jim vyrovnal či je překonával.
• Spolehlivost wordovského hledání v TXT: mám spolehlivě ověřeno, že některá slova ve velmi rozsáhlých souborech TXT vůbec nenajde. Po přenesení přes schránku do souboru .DOC je našlo. Pak ještě ověřováno znovu v TXT a skutečně nebyly nalezeny. Takže je třeba si na to dávat pozor.
• Foneticky; najít všechny tvary slova: tyto nabídky najdou použití jen v anglickém textu.[53]
• Za obsah schránky: lze v režimu užití speciálních znaků nahrazovat za obsah schránky. Tímto stylem můžeme nahradit např. určitý text v celém dokumentu za obrázek ve schránce atd. Možnosti jsou velmi bohaté. Též u hypertextových odkazů to lze využít: např. jsme pracovali v nižší verzi Wordu, která je nerozeznává, a teď je chceme zaktivnit. Je to perfektní možnost.
• Hledání formátu: určete formát, ale nedávejte, co má hledat (nedávejte např. „libovolný znak“, nýbrž nechte políčko zcela volné). Tak najdete všechny celistvé segmenty daného formátu (např. napsané fialovým písmem). Nemusí se tedy hledat po jednotlivých znacích, lze i takto po segmentech.
• Vytváření požadovaného formátování dokumentu pomocí funkce nahradit: když potřebujeme z nějakého důvodu dodat určitému dokumentu vlastní formátování, např. abychom ho mohli přizpůsobit formátu požadovanému pro import databáze do elektronických slovníků (viz podrobně http://www.david-zbiral.cz/El-slovniky-plnaverze.htm), můžeme využít vymožeností funkce Nahradit ve Wordu. Vypadá to dosti složitě, ale poté, co si to uživatel několikrát zkusí, zjistí, že na tom nic skutečně složitého není, jen to chce trochu přemýšlení a úsilí a výchozí dokument musí obsahovat jisté pravidelné a stále dodržované formátování, které by se postupně dalo redukovat či amplifikovat na formátování požadované. Příklad: získáme anglicko-českou databázi, která uvádí na jednom řádku vždy jen jeden výraz, ale dělí anglický a český výraz mezerou, což je znak, jenž není dostatečně distinktivní; kdyby to byla např. mezera – dvojtečka – mezera, tak stačí v tomto konkrétním případě nahradit všechny mezera – dvojtečka – mezera za znaky tabulátoru (pokud import v našem konkrétním případě požaduje, aby cizojazyčný a český význam odděloval právě tabulátor), a protože jde o znaky, které by se jistě vyskytovaly v celém dokumentu jenom ve specifickém případě, kde oddělují cizojazyčný a český význam. Ale pokud jsou významy odděleny např. mezerou, tak tuto jednoduchou možnost nemáme, neboť mezera není distinktivní (nachází se na bezpočtu míst, kde neznačí oddělení cizojazyčného a českého významu). Přesto není nic ztraceno, pokud nějaké formátování celý dokument dodržuje. Např. může uvádí jen jednoslovné cizí výrazy a píše každé slovo v cizím jazyce a jeho český překlad (provázený eventuálně kontexty, v nichž se slovo nejčastěji vyskytuje) do jednoho odstavce, který je pak ukončen znakem konce odstavce. Word zdá se nepodporuje, aby v jediném vyhledávacím řetězci bylo užito zástupných znaků i znaku konce odstavce. To snadno vyřešíme, např. tím, že všechny znaky konce odstavce nejdříve zaměníme za ručně zalomené řádky nebo podobně, tj. dodáme tam místo znaku konce odstavce nějaký znak, který funkce Použít zástupné znaky podporuje. Pak nadefinujeme do formuláře Nahradit: Najít (se zapnutím funkce Použít zástupné znaky): všechny znaky ručně zalomeného řádku (ve Wordu pod tlačítkem Speciální) následované začátkem slova, libovolným počtem znaků a koncem slova. Nahradit za: „hledaný text“ (též pod tlačítkem Speciální) následovaný znakem tabulátoru. Provedeme operaci a vše je hotovo.[54] Jiný příklad: nebo se třeba liší cizojazyčný a český text formátováním: text v cizím jazyce je tučně, text v češtině je normálním písmem. I pomocí tohoto formátování lze po určitém počtu operací funkce Nahradit docílit potřebného formátu (konkrétní postup už nevypisuji).[55]
• Vložit tabulátor za sekvenci tučného písma: pokud se nám dostane do ruky jazyková databáze, která obsahuje formátování cizojazyčného výrazu tučně, ostatní normálně, lze hledat sekvence tučného písma odděleného mezerami a nahrazovat je za požadovaný formát, např. za tyto sekvence přidávat tabulátor, pokud je tabulátor požadovaný dělicí znak pro import do daného elektronického slovníku.[56] Nejdříve např. zjistit, zda dokument obsahuje nějakou sekvenci o osmi tučných slovech (pomocí řetězce <* * * * * * * *>) a pak počet hvězdiček postupně snižovat. Resp. je třeba tento postup zkombinovat s postupem v poznámce k předchozímu odstavci: provést import odděleně se záměrným „pokažením“ formátu jednou té skupiny, podruhé další (vím, zní to poněkud zmateně a zkratkovitě; je třeba to brát jako jakýsi základní návod). Pozn.: v tomto případě se stane, že oddělí tečku od písmene zkratky tabulátorem: např. „Frau, f. žena“ rozdělí na „Frau, f. žena“. To ale lze v dalším kroku jednoduše napravit: zadáme, aby zaměnil všechny znaky tabulátoru následované tečkou za tečku následovanou znakem konce tabulátoru.
• Jak zkrátit makro na nahrazování: lze si nahrát makro a z toho pak lze vymazat přebytečné údaje. Ale co tam musí zůstat: Selection.Find.Replacement.ClearFormatting, text, Replacement.text .Forward = True a také Wrap = wdFindContinue. Jinak pokud nepoužíváte formát, tak lze vymazat z makra řádek formát, atd. Vyzkoušeno, že Wrap tam chybět nesmí.
• Všechna velká: nerozpoznává slova napsaná velkými písmeny, pokud nebyla tak zformátována, nýbrž přímo napsána.
• Úpravy do požadovaného formátu pomocí funkce Nahradit: na samém začátku je třeba zjistit, zda dokument zachovává nějaké jednotné formátování, z něhož by bylo možno vyjít (a jaké), popřípadě zda by mu nešlo pomocí funkce Nahradit dodat. Pak provedeme příslušné úpravy (např. oddělení tabulátorem atd.).
• Pokud nějaké nahrazování zahrnující větší množství dílčích operací provádíte často v naprosto stejné podobě, lze si je nahrát do makra a pak aktivováním makra provést všechny operace zaráz.
• Jak napsat stříšku: součástí mnoha zástupných znaků je stříška; pokud nechcete znaky věčně hledat v rozbalovacím menu a už si je pamatujete, tak stříšku napíšete pomocí Ctrl+Alt+š a mezery (ale v XP už se píše jiný znak, menší stříška, která nefunguje).
• Vybrané zástupné znaky, tipy pro užívání zástupných znaků:
• Hledání znaků, které jsou vyhrazeny jako zástupné: v režimu zástupných znaků je možné hledat daný znak tím, že se mu předřadí zpětné lomítko. Např. @ je vyhrazený znak a nelze ho hledat přímo, ale stačí zadat \@ a hned se najde.
• Najít skupinu o určitém počtu slov oddělených mezerou:[57] docílíme toho za použití zástupných znaků příkazem <* *> s tím, že počet hvězdiček udává počet slov ve skupině. Pozn.: slova spojená tvrdou / pevnou mezerou v tomto případě jsou zřejmě považována za slovo jediné. Pokud je to pro vás komplikací a nebojíte se jejich ztráty, zaměňte všechny pevné mezery za mezery obyčejné. Pozn.: I v tomto případě lze definovat formátování, tj. např. lze najít všechny skupiny pěti tučných slov v dokumentu (dodáním formátování „tučné“), skupiny napsané určitým fontem či stylem atd.
• Pokud chceme libovolnou sekvenci slov obsahující mezeru a čárku, zadáme <*, *>.
• Hledání intervalu: v režimu zástupných znaků lze do hranatých závorek zadat interval. Např. <ná[b-d]or> najde celá slova obsahující něco mezi b a d, tj. nábor, nádor, ale ne nápor. Zadání oddělené čárkami či vůbec neoddělené <ná[bdp]or> najde nábor, nádor i nápor, ale ne např. překlep nácor (neobjevil jsem rozdíl mezi zadáním intervalu s čárkami a bez oddělovače). Jelikož jsme užili znak začátku a konce slova, tak to nenajde např. slovo „náporu“. Kdybychom dali <ná[bdp]or, tak ano. Kdybychom dali <?á[b, d]or>, najdeme i např. „tábor“. Neznám textový editor, který by měl hledání tak propracované jako Word.
• Podmínka „Ne“: např. zadáním „internet[!ov]“ najdeme všechna slova, kde je Internet s malým i, mimo případů, kde je to ve formě přídavného jména (internetový).
• Hledání všech d mezi krátkými samohláskami: [aeiouy]d[aeiouy].
• Počet výskytů: např. pomocí ?{40} v režimu zástupných znaků najdete skupinu 40 libovolných znaků (maximální přípustný počet: 255). Toto mi ale bohužel nefunguje v kombinaci se zástupným znakem začátku a konce slova.
• Číslice: číslice najdeme v režimu užití zástupných znaků pomocí zadání intervalu [0-9].
• Všechny znaky, které nejsou číslicemi: [!0-9].
• Interval: [a-b] najde všechny znaky malého a, b, [a-l] najde všechna malá písmena v intervalu a-l, [abel] najde všechna a, b, e, l.
• Velká písmena: v režimu zástupných znaků je automaticky aktivní rozlišování velkých a malých písmen. Proto např. interval [A-Z] najde jen velká písmena.
• Obecný postup složitých nahrazení: jestliže je něco dost složité a je nutno užít zástupné znaky atd., tak často nelze provést operaci přímo, najednou. Např. pokud chceme nahradit desetinnou tečku v našem textu za desetinnou čárku a nikde nemáme tečku následovanou číslicí než právě v případě desetinné tečky, tak nejdřív zadáme nahraď „.libovolná číslice“ za „[nějaký distinktivní, jinde v našem dokumentu nepoužitý znak či řetězec, např. &@&]hledaný text“. V druhé fázi pak nahradíme všechny „&@&.“ za prostou jednu čárku. Tato oklika je leckdy nutná, protože v poli „nahradit za“ nelze definovat obecně „znak z pole Najít, který je na tomto pořadovém místě ve vyhledávacím řetězci“, nýbrž pouze celý hledaný text. Proto tato oklika.
• Doporučuji nejdříve vyzkoušet několik záměn ručně a pak teprve dát „nahradit vše“.
• Doporučuji též nahrávat si makra na pracnější záměny a archivovat je, protože nevíme, kdy to můžeme znovu potřebovat.
• Řešené úlohy:
• Nahrazení všech enterů, které nejsou bezprostředně následovány číslicí, za mezeru: nahradit všechny entery následované číslicí (^p^#) za „hledaný text“ předcházený distinktivním znakem, např. &@&, pak nahradit všechny entery za mezeru a nakonec nahradit všechny &@& za entery (konce odstavce). Pak je možné ještě nahradit všechny „dvě mezery“ za „jednu mezeru“. Makro na tento postup najdete mezi mými makry.
• Jak každému nadpisu v určitém stylu, např. Nadpis 1, předřadit určitý znak, např. #: pokud je nadpis tvořen vždy jedním slovem, je to jednoduché: najít v režimu užití spec. znaků každé <*> a nahradit je za #hledaný text. Pokud je tam slov víc, je to nutno buď po jednom odsouhlasit ručně (tj. ne nahradit vše) nebo si s tím víc pohrát: zjistit maximální počet slov napsaných tímto nadpisem a začít od horní hranice: <* * * > a nahradit za styl např. Nadpis1Pomocný, aby se nám sem pak nepletly, pak <* *> atd. až k <*> a nakonec nahradit všechny entery napsané v Nadpis1Pomocný za entery v Nadpis 1 (či jiném stylu, který chceme mít jako největší nadpis kapitol; doporučuji právě vestavěný Nadpis 1).

Jazyk, kontrola pravopisu, slovník synonym

• Vlastní slovníky: odebráním se soubor nemaže, jen se slovník vyřadí z užívání.
• Tezaurus: synonyma a příbuzná slova. Pod kontextovou nabídkou. Leckdy to docela pomůže, když si nemůžete vzpomenout na vhodné slovo; slovník je docela rozsáhlý.
• Vlastní slovníky: lze si vytvářet vlastní slovníky. Běžný slovník, kam si postupně ukládáme slova, která neobsahuje standardní slovník, je custom.dic. Kromě něj si můžeme vytvořit i další, ale na jedno musíme dát pozor: nemůže zastoupit celý slovník kontroly pravopisu jednoho jazyka, protože (tak alespoň dopadl můj experiment) pokud si stáhneme z internetu jednojazyčnou databázi TXT a upravíme ji do určité podoby a uděláme z ní slovník (.dic), tak spuštění kontroly pravopisu vede ke kousnutí počítače. Je lepší pokusit se sehnat kontrolu pravopisu daného jazyka. V českém balíku Office je AJ, NJ, ČJ a tuším slovenština, neověřoval jsem. Další jazyky si musí člověk obstarat jinak.
• Automatická kontrola pravopisu: je otázka zvyku, zda vám vyhovuje. Každopádně jednorázová kontrola myslím velmi namáhá oči, takže automatická, průběžná, z tohoto hlediska vůbec není špatná. Ale je dost náročná na operační paměť.
• Automatické nahrazování při psaní za návrhy kontroly pravopisu je nepoužitelné a škodlivé. Jde o nesmyslnou funkci. Jak funkci vypnout? Nástroje / Automatické opravy, zrušit zaškrtnutí políčka Nahrazovat text během psaní. Ale tady jsem narazil na zásadní problém. Mohu s klidem přísahat, že mi vždy Word fungoval tak, že co jsem měl v automatických opravách, opravoval při psaní, ale tam, kde o položku automatických oprav nešlo, to nenahrazoval návrhem kontroloru pravopisu. Myslím, že to odpovídá zaškrtnutí Nahrazovat text během psaní a naopak nezaškrtnutí Automaticky použít návrhy kontroly pravopisu (na kartě Nástroje / Automatické opravy dole). Tak mi to prokazatelně fungovalo celé roky. Jenže jsem si s tím jednou hrál a od té doby, ač mám zaškrtnuto jen Nahrazovat..., kdežto Automaticky použít... zaškrtnuto nemám, Word stejně návrhy kontroly pravopisu automaticky používá – je to tak, ač to zní jako sci-fi (nebo spíš horor). Naprosto mi to znemožnilo používat funkci automatické opravy; krajně nemilé. Leda snad přeinstalování by to mohlo vyřešit. Nahradit šablonu Normal její starší verzí uloženou před touto destruktivní změnou prostředí nepomohlo.
• Kontrola v cizích jazycích: je tu výborná možnost kontrolovat si své texty napsané v cizích jazycích atd. – tam je to dokonce potřebnější než v jazyce mateřském. K tomu musíme: 1.) mít slovník daného jazyka nainstalovaný (.dll); 2.) mít daný text označený jakožto v daném jazyce napsaný.
• Problémy se slovníkem synonym či kontrolou pravopisu: pokud Word hlásí, že soubor nenalezl, podívejte se, jestli v umístění, které Word uvádí, je. Pokud ne, doinstalujte ho. Pokud tam je, doinstalujte ho taky, aby si toho Word všiml.
• Dva jazyky v jednom dokumentu: stačí mít označeny dva bloky jako napsané různým jazykem a kontrola (vč. automatické) funguje v obou.
• Kontrola gramatiky: pro češtinu ve Wordu t. č. není kontrolor gramatiky přístupný (a i výhledově je možnost, že by dobrý kontrolor gramatiky existoval, mizivá).
• Kontrola pravopisu: někdy se kontroluje jen text napsaný určitým stylem apod. Někdy se tomu dá čelit označením celého textu a zrušením zaškrtnutí políčka Neprovádět kontrolu pravopisu ani gramatiky pod okénkem „Jazyk“. Ale ne vždy to pomůže. Zvlášť pokud Word zjistil, že nemá slovník daného jazyka, tak kontrolu vypne.

Hlavní a vnořené dokumenty

• Nápověda k tomuto tématu je ve Wordu dobře zpracována, takže na ni odkazuji. Pracuje se s nimi ve zobrazení osnovy a na tomto panelu nástrojů jsou i důležité nabídky s nimi související.
• Uložení jako HTML: nabídne různé způsoby, jak uložit vnořený dokument. Zadáme-li ano, uloží se samostatně a na daném místě vznikne relativní odkaz. Nadpis se vymaže a ani v automatickém obsahu nebude funkční.
• Názvy souborů s vnořenými dokumenty: jsou automaticky generovány podle názvu kapitoly tak, jak je uvedena v daném nadpise, což působí jistý problém: jsou tam mezery a diakritika, což v názvech souborů nemá co dělat.
• Odstranění vnořeného dokumentu: na panelu Osnova. Odstraňuje ne text, nýbrž text převádí z vnořeného dokumentu na běžnou součást hlavního dokumentu.

Informace o dokumentu, statistické údaje, vlastnosti

• Doba úprav: Uložit ji nechává tak, jak je, Uložit jako ji vynuluje. Když okno není aktivní, nepřibývá. Když je „poloaktivní“, tj. např. v něm otevřeme dialog Otevřít, tak se čas počítá (ověřeno). Přepnutí do úsporného režimu: tam myslím tomu oknu, které je při přepnutí aktivní, čas počítá, takže pozor na to, může to údaje docela dost zkreslovat.
• Obnova souboru: po havárii se vám soubor obnoví, vy uložíte jako – ale tím se vynuluje doba úprav. Proto pozor, pokud vás tento údaj zajímá.
• Jak evidovat: doporučuji, pokud vás tento údaj zajímá, si vést evidenci do zvláštního souboru, kde máte soupis těch souborů, u kterých chcete tento údaj znát.

Pole

• Jak si nechat zobrazovat pole šedě: Nástroje / Možnosti, karta zobrazení, rozbalovací nabídka: zobrazovat vždy.
• Proměnná hodnota: např. viz výše na straně 25: chceme, aby se, pokud se text posune, upravilo toto číslo. Dělá se to přes pole: Vložit / Pole / Číslování.
• Záhlaví totožné s nadpisem oddílu: též se dělá přes pole. Nutné používat Nadpis 1, 2 atd. Zobrazit Záhlaví, Vložit Pole Propojení a odkazy / StyleRef.

Propojení dokumentů

• Hned na úvod: doporučuji nepoužívat. Působí to leckdy velké problémy. Funkce je to sama o sobě užitečná, ale nelze se na ni spolehnout a často to skončí tak, že člověk pracně vložená propojení musí odstraňovat, protože neustále dochází k chybám při uložení dokumentu apod.
• Propojování objektů: způsob, jak užívat shodné informace v několika dokumentech. Text, grafika, soubor zvukových informací... Šetříme tak místo na disku a čas i námahu, neboť nemusíme umisťovat do každého dokumentu zvlášť. Všechny respektují aktualizace původní zdrojové informace.
• Jak propojit text ve Wordu:[58] pokud již déle pracujete s textovými editory, zřejmě jste se setkali s problémem, že máte některou informaci na více místech a pokud ji aktualizujete, musíte ji mechanicky měnit na všech místech, kde se nalézá. To lze vyřešit propojením textu. Text, který má být zdrojový a jehož změny se mají projevit i ve všech dokumentech cílových vložte do schránky, přejděte na vybrané místo cílového dokumentu, zadejte Úpravy / Vložit jinak, přepínač přemístěte na Vložit propojení. Pak zvolte typ obsahu stránky, který přenášíte (pro zachování formátování vč. typů písem nejlépe RTF). Potvrďte. Propojení je hotové. Text v cílovém dokumentu je šedě podbarvený, aby bylo poznat, že jde o text závislý na nějakém zdrojovém dokumentu; toto šedé zabarvení se nepřenáší na web ani se netiskne. V rámci jednoho dokumentu se aktualizace provádí při každém uložení, nad rámec jednoho dokumentu pomocí aktualizace (myší klepněte vedle textu v normálním zobrazení, popř. až za okraj stránky ve stránkovém zobrazení a zmáčkněte klávesu F9). Podmínkou úspěšného fungování propojení nad rámec jednoho dokumentu je nepřemisťování propojených dokumentů: cesta k nim musí zůstat stejná, jako byla při vkládání propojení. Na vložení propojení např. jako RTF si lze nahrát makro, je to pak o něco rychlejší.
• Problémy s propojováním: někdy se vyskytují po propojení textu či objektu jisté problémy: aplikace hlásí, že disk je zaplněn nebo je otevřeno příliš mnoho souborů a že soubor nelze uložit. Další možný problém: změna formátu, např. značky poznámky pod čarou se při aktualizaci nepřevedou jako značky poznámky pod čarou. Propojování někdy funguje dobře, ale pak najednou nezafunguje vůbec. Je prakticky nepoužitelné. Nejdřív se zdá, že je vše v pořádku, a vy si dáte tu práci, že vložíte mnoho údajů propojeně. Ale pak jednou začnou problémy: Word pořád hlásí tu chybu, že je otevřeno příliš mnoho souborů nebo je plný disk, i když ani jedno není pravda. Nevím, jak to řešit, pokud se problémy vyskytnou: zatím jediné řešení bylo propojení zase pracně odstranit a vykašlat se na ně. Nevím, spíš doporučuji to nepoužívat, ale dělejte, jak uznáte za vhodné. Byl by to velice užitečný nástroj, kdyby fungoval tak, jak má.
• Propojení odstavce se specifickým formátem: pokud má nějaký odstavec specifický formát (např. je v odrážkách úrovně jedna), ale vy chcete mít propojený pouze text a odstavec ne (např. chcete text vložit na místo, kt. má být napsáno v odrážkách úrovně 2), tak označte jako zdrojový text pouze text, kdežto znak konce odstavce neoznačujte. Pak postupujte obvyklým způsobem.
• Pokusy s propojováním: je dobré provádět pokusy s propojováním výhradně v kopiích dokumentů (jak zdrojový, tak cílový dokument by měl být kopií), aby nedošlo ke špatnému propojení, plnění dokumentu nadbytečnými „záložkami“ apod.
• Automatické a ruční aktualizace: lze zvolit v Úpravy / Propojení, zda chceme používat ten, nebo onen způsob.
• Aktualizovat propojení při otevření: tato možnost je ve Wordu k dispozici (Nástroje / Možnosti).
• Makro na propojení: není problém si je vytvořit. Viz jedno z maker v http://www.david-zbiral.cz/NewMacros.zip; při práci s makry zachovávejte jistou opatrnost, raději se podívejte, co vlastně dělá.
• Problémy s propojením: často hlásí právě kvůli propojení, že je disk plný nebo je otevřeno příliš mnoho souborů, a vám nezbyde než neuložit změny. Propojení zkrátka nefunguje dobře. Kromě toho aktualizace nad rámec dokumentů nefunguje vždy dobře, vyzkoušeno. Něco se neaktualizuje.
• Já jsem propojení textu prakticky přestal používat. Zkušenost mě přesvědčila, že to je zbytečná práce. Byla by to skvělá funkce, ovšem jen tehdy, kdyby pracovala, jak má.
• Propojení textu v 602Textu: viz pod příslušnou kapitolou.

Makra

Základní a obecné informace

• Makra: pokud provádíte často nějaký naprosto stejný soubor operací, lze tento postup zaznamenat do makra (ve Wordu Nástroje / Makro) a později jej provést prostřednictvím aktivování daného makra jako celek, aniž byste byli nuceni všechny operace znovu jednotlivě zadávat. Postup si osvojí i laik a sám bude překvapen, jak mu makra budou v další práci pomáhat a šetřit mu čas a námahu. Např. pokud si často stahujete dokumenty z Internetu a v nich nahrazujete ručně zalomený řádek za znak konce odstavce, nahrajte si na to makro. Makro může i přesahovat rámec jednoho dokumentu: např. si do něj lze nahrát uložení do určitého adresáře apod. Při práci s makry je třeba samozřejmě zachovávat jistou opatrnost a nespustit nějaké, které by provedlo nežádoucí změny (kdyžtak je ale většinou lze – pokud nevkládáme do makra i zavírání souborů atd. – obvyklým způsobem vrátit). Základem úspěchu je podrobně do popisu makra uvést, co vlastně dělá. Pozn.: makra nejsou k dispozici jen v MS Wordu, nýbrž i v dalších aplikacích: PowerPoint, Excel, Acces, WordPerfect aj.
• Co je makro: jde o posloupnost příkazů, často zaznamenaných makrorekordérem v nějaké aplikaci, v našem případě ve Wordu.
• Makra na běžné úkony: zvlášť pokud rychle píšete, vyplatí se vám nahrát si makro i na takové banální operace jako je zformátování aktuálního odstavce stylem Nadpis 1 apod. Skutečně to velmi ušetří práci a oči – můžete psát po paměti, nemusíte se dívat na myš, trefovat se na rozbalovací nabídku stylů, fontu či velikosti atd. atd. Makra jsou možnost, jak pracovat s Wordem skutečně efektivně a Word nemá v tomto ohledu konkurenci.
• Záznam (nahrávání) makra: zvolit Záznam nového makra, dát mu dostatečně distinktivní název a přesný popis a nadefinovat (nahrát).
• Záznam nového makra: lze též spustit na stavovém řádku (ZÁZN).
• Spuštění maker: dialog se otevře pomocí Alt+F8; tam je možné makro najít, nebo, což je rychlejší a šikovnější, napsat několik jeho prvních písmen a ono se nalistuje samo. Pak stačí šipka dolů a Enter.
• Záloha maker: makra je nutné si zálohovat – nejlépe pod dialogem Makra, tlačítko Upravit nebo nabídka Editor jazyka Visual Basic, tím se dostaneme do MS Visual Basicu, tam zadat File / Export.
• Import maker: pokud si nově nainstalujeme Word, ale máme makra zálohovaná (viz výše), lze je importovat (obdobný postup jako export). Tak o vložené úsilí nepřijdeme.
• Problém s funkčností maker: je trochu problém, že některé postupy fungují bez problémů při nahrávání makra a ručním provádění, ale samotné makro je potom nefunkční. Zkrátka ne na vše si lze nahrát funkční makro.
• Makru se předřadilo „NewMacros“: je to zřejmě proto, že jste importovali jiná makra, tj. vytvořili nový modul (automaticky nazvaný např. NewMacros1), a nikoli jej překopírovali do původních NewMacros. Je šikovnější pracovat s jedním modulem, protože můžete pro spuštění psát jen první písmena názvu a dát šipku dolů a enter. Pokud si to myslíte také, tak si překopírujte přes schránku z nového modulu co potřebujete do NewMacros, zálohujte jej i NewMacros a pak tento modul v místní nabídce (pravé tlačítko myši) Project Exploreru (část okna editoru jazyka VB) odstraňte (remove).
• MakroButton: Vložit / Pole / Automatizace dokumentu. Tomuto poli přiřadíme název makra, které má spouštět, a popisek (na popisek je třeba nezapomínat, bez něj není tlačítko viditelné). Lze editovat při změně zobrazení polí (Alt+F9). Pod možnostmi v dialogu Vložit pole lze vybrat jednak vaše vlastní makra, jednak velmi početné a velmi užitečné operace: minimalizovat dokument atd. atd. Tyto kódy jsou zpracovány v nápovědě, lze do ní nahlédnout. Skutečně nedocenitelné.
• Příkazy Word jako makra: v dialogovém okně Makra je možno v rozbalovacím seznamu vybrat „příkazy Word“: zobrazí se seznam příkazů užívaný Wordem v podobě maker. Zde člověk možná zjistí, že o mnoha funkcích vůbec nevěděl. Lze je samozřejmě spouštět právě odtud.
• Délka maker: u některých Word zahlásí, že jsou příliš dlouhá. Ty je pak třeba rozdělit na části.
• Velikost maker, ukládání maker: makra jsou součástí šablony, nejčastěji globální šablony Normal. Ta tak dosti narůstá, ale velikost této šablony 1MB ještě není nijak kritická a nevede k žádným chybám – vyzkoušeno. Doporučuji zálohovat
• Ochrana před makry: Nástroje / Makra / Zabezpečení. Pozn.: kdesi jsem viděl: karta Obecné, volba Antivirová ochrana maker (možná to platí pro jiné verze Wordu, tak to tu nechávám).
• Jak vytvořit pro makro certifikát, pokud dochází ke kolizi s nastavením antivirové ochrany maker a vy jste si jisti, že je makro bezpečné: pokud např. antivirová ochrana maker znemožňuje spusťte C:\Program Files\Microsoft Office\Office\selfcert.exe, vepište tam prakticky jakékoli údaje a pak v editoru VB (z Wordu Alt+F11), označte příslušný dokument či šablonu, kde makro je, pak dejte Tools / Digital Signature, Vybrat certifikát, vyberte ten, který jste právě vytvořili, při dalším otevření souboru potvrďte a je hotovo. Tímto jednoduchým a bezplatným způsobem ovšem můžete certifikovat soubor jen na svém počítači – sami pro sebe.
• Pozn.: selfcert.exe patrně není v základní instalaci a je leckdy třeba ho doinstalovat.
• Makro na vložení META tagu: pokud jste vyplnili ve vlastnostech Komentář a Klíčová slova, tak je můžete vložit do META tagu mým makrem MetaTag obsaženým v souboru, na který odkazuji výše (snad nebude funkčnost působit problémy).
• Makra a několikanásobné otevření Wordu: je to mor, protože jsou pak problémy s uložením šablony Normal. Je třeba neukládat změny do Normal ze dvou otevřených Wordů, na to si je třeba vždy dát pozor. Co ale jde, pokud už se to stane, je kopírovat obsah modulů přes schránku.
• Makra v makrech: během záznamu makra lze spustit jiné makro – to se tím včlení do makra původního. Je to výhodné zvlášť pokud už nějaké makro máte a nechcete dané operace zbytečně duplikovat v souboru NewMacros a tím zvětšovat šablonu Normal. Také pokud provádíte nějaké změny, tak to máte jen na jednom místě, tj. není nutné provádět tyto změny dvakrát.
• Vymažte z makra to, co nepotřebujete: pokud např. chcete makro na to, aby vám označený text zformátovalo červeně a nahrajete si to přes makrorekordér, tak tam můžete mít mnoho redundantních, ba nevhodných údajů, např. velikost 12 apod. Proto pak z makra vymažte to, co v něm není potřeba (v tomto případě např. necháte jen .Color = wdColorRed a všechny další údaje vymažete, neboť jsou zbytečné nebo přímo nežádoucí). To stejné platí u změn nastavení: např. pokud si nahráváte makro na změnu nastavení (Nástroje / Možnosti) a chcete změnit jen jednu věc a ostatní vás nezajímají nebo dokonce přímo chcete, aby zůstaly původní, tak tyto ostatní z makra ručně vymažete. Je třeba s tím trochu experimentovat. Odhadnout smysl anglických výrazů bývá obvykle velice snadné.
• Šablona Normal, její velikost: makra se ukládají do šablony Normal (nebo do jiné šablony; pak jsou dostupná jen v dokumentech vytvořených na její bázi). Šablona tak značně narůstá. Otázka je, jak velká může být, aby to neohrožovalo plynulou funkčnost Wordu. Do 2 MB s tím mám dobré zkušenosti, zatím žádné viditelné defekty (nicméně problémy s globální šablonou přicházejí zásadně náhle) ani příliš výrazné zpomalení.

Moje makra ke stažení

• Moje makra ke stažení: moje makra pro Word 2000 (v mnoha případech budou fungovat i v jiných verzích, a ve vyšších prakticky jistě; doporučuji zkusit) si lze stáhnout zde a následně je importovat nebo přes schránku přenést do vašich wordovských maker a podle potřeby upravit v editoru MS Visual Basicu (obsahuje makra na nejrůznější operace, viz o kousek níže „pokryté okruhy“). Tato makra raději nepoužívejte, dokud se nepodíváte, co vlastně provádějí; raději ta, kterým třeba ještě nerozumíte, užívejte vždy v kopii svých dokumentů, aby nedošlo k poškození vašich dat. Nebo si z tohoto souboru do vlastních maker kopírujte přes schránku NewMacros v editoru Visual Basicu jen to, co se vám zdá dobré a užitečné. Každopádně nemohu převzít žádnou odpovědnost za případné následky a publikuji zde tato makra jen proto, že mohou ulehčit nezáživnou mechanickou práci buď na tvorbě vlastních maker pro dané funkce (některá mi dala opravdu poměrně dost práce) nebo na mechanickém provádění příslušných úprav stále znovu a znovu. Mohly by se vám také hodit některé skripty.
• Informace o mých konkrétních makrech obsažených v balíčku maker najdete na stránce Makra.
• Varování: Při práci s makry je třeba zachovávat jistou opatrnost. Za věrnost a úplnost popisu zde publikovaných maker ani za jejich správnou funkčnost autor (autoři) neručí. Nepřebírají také žádnou hmotnou ani morální zodpovědnost za případné přímé, nepřímé, následné či jiné škody vzniklé užíváním, používáním, využíváním, nadužíváním, zneužíváním či neužíváním těchto maker. Ale byla by škoda se tímhle varováním nechat od užívání maker odradit. Právě makra totiž činí práci s Wordem a počítačem vůbec skutečně efektivní.
• Okruhy pokryté v mých makrech: automatizované vložení META tagu podle vlastností (Soubor / Vlastnosti), účinné čištění špinavého wordovského HTML kódu do čistšího (provádějte jen v kopiích, které po vyčištění publikujete, ne ve zdrojových dokumentech!), práce s francouzskými znaky (jejich úprava tak, aby je slovník Millennium správně interpretoval), kontrola pravopisu, úprava stylů, vložení hypertextového obsahu, vlož jinak, panely nástrojů, úprava textu, aby jej 602Text správně nahlas přečetl, úpravy a sledování databází ve formátu pro Lingea Lexicon, běžné operace jako formátování aktuálního řádku tím a tím stylem atd. Některá mi zabrala hodiny práce – doporučuji se alespoň podívat, zda by se vám některé makro nehodilo. Viz níže anotace a též případně po stažení anotace a komentáře v kódu, kde najdete přesné anotace a mnoho dalších, zde nezmíněných maker.
• Komentář: v makrech je připojen často komentář mnohem aktuálnější a úplnější než pouze komentář, který se vám objeví v dialogovém oknu Makra. Dejte proto vždy „upravit“ nebo otevřete soubor už po stažení v některém textovém editoru a podívejte se, zda nejsou v komentářích přímo v kódu nějaké zásadní informace. V kódu u maker, která chcete používat, bude potřeba často také přepsat cesty (C: atd.) na takové, které na vašem disku existují a které vám vyhovují.
• Jak moje makra začít používat (kopírování kontra import): tato moje makra není nutné jako celek importovat. Můžete si je otevřít jako textový soubor a zkopírovat si z nich do vlastního modulu NewMacros či jiného vše, co uznáte za vhodné.
• Stručný a jednoduchý návod: zde.
• Kopírování přes schránku (popis pracovního postupu): makro je kód mezi „Sub XY()“ a „End Sub“; pokud to budete kopírovat přes schránku, tak tam kopírujte jen právě toto, kdežto Attribute VB Description atd. nekopírujte, působilo by to problémy a stejně by to nebylo k ničemu. Vymazávat to Attribute atd. po jednom by vám dalo zbytečně moc práce, a proto pokud chcete postupovat pomocí kopírování, což doporučuji jako zaručeně bezproblémové, tak nejlépe uděláte, když si kód maker z rozpakovaného souboru otevřete v Poznámkovém bloku, přenesete přes schránku do Wordu, ve Wordu nahradíte všechny sekvence ^pAttribute (enter + Attribute) za '^pAttribute a teprve pak takto upravený kód přenesete do globální šablony pod Alt+F11.
• Doporučení: stažený soubor s makry rozpakujte, přeneste jeho obsah přes schránku do NewMacros podle uvedeného postupu a pak si makra po jednom projděte a vymažte ta, která nechcete používat.
• Maker je hodně, takže šablona Normal dost naroste. Doporučuji ta makra, která nehodláte používat, z modulu vymazat.
• Nevýhody kopírování: v okně Makra nebudete mít komentář, budete si ho muset přečíst přímo u maker, v kódu, např. když si soubor otevřete v Poznámkovém bloku. (To ale doporučuji tak jako tak. Když je několikrát použijete, stejně nebudete komentář v okně potřebovat, protože už budete vědět, co dělají.) Komentáře v okně Makra ale beztak moc nevkládám, protože jsou nespolehlivé, občas se posouvají a když se přepíše vložením ze schránky celý modul, tak zcela zmizí. A jelikož tedy komentáře stejně uvádím hlavně přímo do kódu, doporučuji kopírování přes schránku víc než import.
• Import: výhodou je, že se by se měly správně importovat i komentáře, které se pak objeví v okně Makra. Ale na druhou stranu pokud nějaké makro budete používat častěji nebo si přečtete komentář přímo v kódu, např. otevřením mého staženého souboru NewMacros po rozpakování v některém textovém editoru nebo přímo v editoru jazyka VB, tak tento komentář ani nebudete potřebovat – nebo si ho můžete dotvořit podle svých představ. Nevýhoda je, že to může zamíchat s názvy maker, která již nyní v šablonách máte (např. makro Uloz to může přejmenovat na Normal.Uloz apod.). Zkuste zavřít a znovu spustit Word; pokud tento problém přetrvá, užijte kopírování přes schránku.
• Vzhledem k tomu, že autorsky nešikovné a často se posouvající či mazající komentáře v okně Makra moc nepoužívám, volbou kopírování, a nikoli importu, nic neztratíte, naopak si ušetříte práci a budete mít proces plně pod kontrolou.
• Některé z mých maker jsou funkční jen na mém disku. Leckdy je to v jejich popisu poznamenáno. Lze je jednoduše po zjištění, že na vašem disku nefungují, smazat. Některá makra je třeba mírně přizpůsobit, např. přepsat cesty v adresářích, a budou funkční. Jiná jsou plně funkční už takto. Ta, co jsou nejpoužitelnější a nejpropracovanější, případně ta, s nimiž byste si nemuseli vědět rady, popisuji níže. Nepodceňujte také komentáře vložené přímo v kódu. Naopak ale nepřikládejte příliš víry komentáři k mým makrům v dialogovém okně Makra (pokud makra importujete, tj. nepostupujete přes obyčejné kopírování); tyto komentáře mohou být zastaralé.
• Přiřazení klávesové zkratky makru: kterémukoli makru lze přiřadit klávesovou zkratku. Jděte pod Nástroje / Vlastní, tlačítko Klávesnice, ze seznamu vlevo vyberte Makra. Pozor ať si tak nezaberete některou důležitou zkratku.
• Anotace mých maker: najdete na stránce Makra.

Kód maker, komentáře apod.

• Začátek komentáře se značí apostrofem.
• Dalším místem, kde mohou být komentáře, je políčko Popis v okně Makra. Jenže vkládat komentáře tam je práce, která může snadno přijít nazmar: stačí omylem přepsat celý kód maker v Normal kombinací Ctrl+A a vložením něčeho ze schránky a je po těchto komentářích. Jediná možnost, jak je obnovit, je import zálohy (nikoli pouhé kopírování kódu ze zálohy přes schránku). Takže vlastně doporučuji nepoužívat; já to moc nepoužívám a spoléhám na to, že si uživatel přečte základní komentáře v hlavičce makra.

Spuštění makra

• Nejefektivnější je si zvyknout na spouštění dialogu pomocí Alt+F8, napsání několika prvních znaků názvu, šipku dolů a enter.
• Přiřazení klávesové zkratky makru: Nástroje / Vlastní, tlačítko Klávesnice, ze seznamu vlevo vybrat Makra, najít příslušné makro, označit, klepnout na Přidat. Jako u všech vlastních klávesových zkratek platí: pozor, ať si nějaké standardní a používané nepředěláte.
• Komentář v okně Makra: pokud jej chcete změnit, tak jej nestačí napsat do příslušného políčka a okno zavřít: to by se neuložil. Je nutno místo zavření makro buď spustit, nebo zvolit „Upravit“. Pokud zvolíte Upravit a v editoru jazyka VB pak NewMacros uložíte, tak se uloží šablona Normal a tím i váš komentář.
• Makro na přiřazení klávesové zkratky makru: lze vytvořit. Nejjednodušší je to přes makrorekordér vestavěný do Wordu. Ale ten mi nechal na konci toto: Command:="". Mezi uvozovky je v takovém případě ještě nutno zapsat jméno makra bez závorek: Command:="AktivaceOkna". Celý kód pak vypadá např. takto:
  CustomizationContext = NormalTemplate
KeyBindings.Add KeyCode:=BuildKeyCode(wdKeyA, wdKeyControl, wdKeyShift),KeyCategory:=wdKeyCategoryMacro, Command:="AktivaceOkna".
  Funkčnost vyzkoušena.

Otvírání a zavírání souborů

• Otevření nedávno otevřeného souboru: někdy bychom potřebovali, aby se do makra zapsal ne konkrétní soubor, který má otevřít, nýbrž nějaký proměnný soubor, který bude pokaždé jinde a bude se jinak jmenovat. Toho docílíme příkazem: RecentFiles(x).Open, kam za x dosadíme pořadové číslo v seznamu nedávno otevřených dokumentů v nabídce Soubor.
• Otevření souboru ve fingovaném formátu: někdy je potřeba otevřít dokument ve fingovaném formátu (např. pro editaci kódu HTML ve Wordu je třeba otevřít soubor HTML jako Pouze text.
• Řešení viz níže. Zde poznámky dělané během hledání řešení: mohou se jednou hodit.Documents.Open FileName:="C:\Data.wp",Format:=FileConverters("WordPerfect6x").OpenFormat. Místo WordPerfect atd. jsem zkoušel doplnit: PlainText, FormatText, wdFormatText, Pouze text, PouzeText. Ale stále hlásí, že člen kolekce neexistuje. Něco se povede: pokud je to v kolekci FileConververters, tak napíšete Format:=FileConverters("Text s rozvržením").OpenFormat. (Funkčnost tohoto ověřena.) Ale problém je, že Pouze text, HTML atd. v této kolekci nejsou. Ale viz níže řešení.
• Řešení: dané konstanty jsou wdOpenFormatAllWord, wdOpenFormatAuto, wdOpenFormatDocument, wdOpenFormatEncodedText, wdOpenFormatRTF, wdOpenFormatTemplate, wdOpenFormatText, wdOpenFormatUnicodeText, or wdOpenFormatWebPages. wdOpenFormatText je Pouze text. Funguje to, ověřeno.

Makra na elektronickou poštu

• Lze si nahrát makra na zpracování elektronické pošty ve Wordu, srv. nabídky pod MacroButton začínající na ElektronickáPošta. K dispozici je např. uložení příloh.

Makra na úpravu stylů

• Makra na úpravu stylů velmi šetří práci, například pokud chcete dát před publikováním na internetu nebo třeba před vydáním svých sebraných spisů vlastním nákladem dát svým dokumentům jednotný vzhled, např. barvu a font nadpisů. Podmínkou je ve všech dokumentech správně používat styly, a dokonce používat všude jednotnou strukturu stylů, což každopádně vřele doporučuji, ušetří to hrozně práce vám i těm, kdo eventuálně budou s vašimi dokumenty dále pracovat. Také doporučuji používat vestavěné styly (Nadpis 1 atd., Normální), které si ovšem upravíte do libovolné podoby.
• Úprava stylů obecně: pokud máte nějaký styl ve správné podobě, ale chcete, aby takto vypadal styl jiného názvu (např. proto, že přecházíte od vlastního názvosloví stylů k výhodnějším vestavěným stylům), tak to nedělejte pracnou úpravou jednotlivých stylů, nýbrž „fingovaně“ upravte staré styly (ve skutečnosti jen klepnete na Odstavec a Písmo v úpravě stylů, ale nic nezměníte) a v editoru VB nahraďte jejich název názvem stylu, na který přecházíte. Tím upravíte cílový styl na přesnou podobu stávajícího.
• Úprava stylů nadpisů (řešená úloha): začněme svého druhu řešenou úlohou. Dělali jste nadpisy svými vlastními styly VelB20, VelB14 atd. a nyní jste zjistili, že pro hypertextové odkazy v rámci jednoho dokumentu, pro automatické vkládání aktivního obsahu (soupisu kapitol) atd. je jednoznačně lepší používat vestavěné styly Nadpis 1-X. Proto byste na ně rádi své styly převedli. Pouhým přejmenováním toho docílit nelze, Word hlásí, že tak už se jmenuje vestavěný styl. Ručně to formátovat se vám také nechce – pochopitelně, zvlášť ve složitě strukturovaných dokumentech je to o nervy (a o oči – to ale bohužel sestavování maker občas taky). Řešení: Krok 1.: pomocí funkce Nahradit nahraďte všechny tvrdé konce odstavce ve stylu VelB20 apod. za tvrdé konce odstavce Nadpis 1, VelB16 za Nadpis 2 atd. (viz též o funkci nahrazování). Na uvedený postup si lze nahrát makro; pokud máte stejně jako já problémy s jeho funkčností a hledá vám nějaký ohraničený nadpis, tak ho zkuste opravit následujícím způsobem: v kódu smažte u každého kroku nahrazování (tj. u každého stylu nahrazovaného záměnou enterů) dva řádky, které se týkají ohraničení a stínování (BordersAndShading). Pak už snad bude fungovat, mně alespoň po této úpravě funguje.
• Krok 2.: nahrajte si makro na úpravu stylu Nadpis 1-X do podoby, která vám vyhovuje.
• Krok 3.: tento postup zopakujte ve všech dokumentech, kde chcete tyto změny provést.
• Obě makra můžete spojit do jednoho.
• Odstranění stylu: vede k naformátování daných odstavců stylem Normální, a to bohužel i tehdy, když nejde o úroveň osnovy Základní text, nýbrž 1 atd., a tedy by bylo logičtější to naformátovat Nadpis 1 atd., což by samozřejmě velice usnadnilo přechod na vestavěné styly. Taktéž nepomůže založit styly, kterých se chceme organizovaně zbavit, na jiném stylu, zejm. Nadpis 1-X. Stejně se naformátují stylem Normální. Proto skutečně nadále zřejmě zůstává nejšikovnější možností zaměňování formátovaných enterů (viz výše).
• Problémy:
• Nejdou nahradit entery: viz výše, co se má smazat.
• Už si nepamatuji, co jsem to tehdy upravoval, ale vím, že jedno makro na úpravu stylů mi nefungovalo, tak jsem smazal celý řádek se slovem Organizer a už bylo vše v pořádku.

Zrychlené spuštění programů a zrychlený přístup na internetové stránky

• Viz makro Alias, které je přepracováno z maker doplňujících jistý článek v časopisu PCWorld. Samozřejmě že sem lze vložit i zrychlený přístup na internetové stránky, např. obsahující elektronické slovníky – kostru si nahrajete, když spustíte nějaký odkaz z Wordu vedoucí na soubor HTML.

Označení textu a objektů

• Často potřebujeme označit segment textu či jiný objekt, abychom s ním mohli dále v makru pracovat. Pohybové klávesy, to je snadné, ale větší problém je tam, kde jde o oblast, která má např. v různých souborech proměnlivou velikost v řádcích. Tam se postupuje přes Rozšířit výběr (ROZ na stavovém řádku). Např. víme, že řetězec, který chceme smazat, zkopírovat apod., začíná vždy stejným distinktivním řetězcem a končí taktéž nějakým distinktivním řetězcem. Tak si necháme najít (Ctrl+F) začátek textu, pak dáme Esc, zvolíme ROZ, necháme si najít řetězec, kterým oblast končí, a máme ji označenou. V kódu to vypadá takto: Selection.Extend ... Selection.EscapeKey.

Příkazy

• GoBack: přemisťuje kurzor na místo poslední editace (analogie Shift+F5).
• GoTo: přemisťuje kurzor.
• GoToNext, GoToPrevious.
• Výběr záložky: ActiveDocument.Bookmarks(MojeZáložka).Select. Též automatické záložky: \Section, \StartOfDoc, \EndOfDoc.
• Konec odstavce: InsertParagraph. [To je obecně ve VBA. Ve Wordu ale normálně Selection.TypeParagraph.]
• Události: Close, Open, New.
• Automatická makra, kt. se spustí při urč. události: AutoExec (při spuštění Wordu), AutoNew, AutoOpen, AutoClose (zavření dokumentu), AutoExit (ukončení Wordu).

Moduly

• Zabránění v prohlížení: Nástroje à Možnosti, karta Zámek.

Makra a skripty

• Výhoda wordovských maker je velmi snadné a rychlé spouštění: Alt+F8, prvních pár znaků, šipka dolů, enter – a je to. Proto je výhodné si i některé skripty přenést do Wordu jakožto makra a přizpůsobit je.
• Co upravit: wscript.quit obvykle za Exit Sub, nahloučené řetězení &zkratka& zaměnit za řetězení s mezerami. Dále: často pomůže zcela vymazat objekt wscript – prostě ho vymazat a to, co je za tečkou za ním, nechat. Doporučuji využívat pro editaci editor VB, který vám ukáže, kde je chyba.
• S čím je problém: problém je s makry, která obsahují funkce a procedury: z těch by se tady staly vnořené funkce a procedury a byly by problémy – tuším, že to ve wordovských makrech vůbec nejde.
• Něco takto využít nejde, to je jasné. Je potřeba s tím trochu experimentovat a v základních věcech se vyznat.

Word a příkazový řádek

• Je možné zadat zajímavé argumenty do okna Spustit. Napíše se winword.exe a k tomu se přidá argument. Např. /m znamená otevření určitého souboru: mFile1 spustí poslední upravovaný soubor. Lze si na to vytvořit i zástupce: nový / zástupce, tam vepsat umístění winword.exe a argument /mFile1. Argument m vlastně spouští jakékoli makro či příkaz Wordu. Takže si sem můžete vložit i některé makro či příkaz, blíže viz kap. makra.
• Další argumenty: /a zabraňuje nahrání doplňků a globálních šablon a zabraňuje změnám v nastavení Wordu. /tNázevŠablony: otevře nový soubor založený na příslušné šabloně. /w: nová instance Wordu s novým dokumentem. /r spustí Word na pozadí a nastaví položky registru do stavu po instalaci (což může být nepříjemné, pozor na to!), /u je dle PCW 7-8/2003 neznámé: Word se nespustí ani se neobjeví chybové hlášení. Hlavní pramen: PCW 7-8/2003, 60-61.
• Podobné argumenty má i Excel a Outlook. Blíže PCW 7-8/2003, 60 ad. O Outlooku něco i zde.

Obnova souboru, porušené formátování, náhodné smazání

• Viz PCW 7/2001, s. 42n.
• S automatickou obnovou wordovského souboru po zatuhnutí Windows mám obecně dobré zkušenosti v tom smyslu, že k obnovení dojde. Ale pozor, zkontrolujte, zda skutečně jde o nejnovější verzi. Mám spolehlivě ověřeno, že ta obnovená je někdy starší! Zrovna nyní to tady vidím v jednom souboru. Ano, je to tak.
• Obnova globální šablony (Normal): po kousnutí a opětovném spuštění se Word někdy zeptá, zda se má načíst uložená globální šablona. Spíš ano, protože pokud to nezadáte, tak se nenačte poslední uložená šablona, ale šablona ještě starší. Je to zvláštní, ale je to tak; v jednom případě spolehlivě ověřeno. Stejně je tomu ostatně u dokumentů, čímž se to potvrzuje. Ale pokud je ta nouzově načtená šablona nějak porušená, tak si netroufám odhadnout následky.
• Pokud jste si nějaký soubor nenávratně smazali a nemáte jej zálohovaný, tak zkuste, jestli jeho stará verze není archivovaná v adresáři souborů pro automatickou obnovu: Windows\Application Data\Microsoft\Word.
• Undelete: tento příkaz v pravém DOSu (ne v běžném příkazovém řádku) je schopen obnovit definitivně smazané soubory, pokud se na disk dosud neukládalo nic nového.
• Soubor najednou není, kde by měl být: pomocí vyhledávání zjistěte, jestli jste ho omylem nepřesunuli jinam, popř. jestli není v koši. Někdy se stává, že při zálohování na disketu místo toho, abychom tam soubor zkopírovali, jej tam přesuneme: proto se podívejte i na zálohovací disketu.
• Došlo k porušení formátování: o této vážné havárii bude následující text.
• Jak poznat, že Word zkazil formátování: snadno. Otevřeme v nějakém programu, který normálně zvládá konverzi z .DOC: pokud bude výsledkem změť podivných znaků, je formátování zkažené. Existují možnosti, jak ho spravit, ale není to lehké (v PCW jsem kdysi něco takového viděl, ale nevím, v jakém čísle). Je třeba neustále zálohovat (je vhodné na to mít makro, viz např. mé makro Záloha) a mít různě staré zálohy.
• Symptomy: např. soustavné kousání při pokusu přestránkovat, označit atd. Ověřit lze právě otevřením v jiném editoru.
• Porušené formátování: co s tím?:
• Jakmile zjistíte, že k porušení formátování došlo, přerušte veškerou práci a ukládání jiných souborů a soustřeďte se na obnovu souboru.
• Pokud máte soubor zrovna otevřený, tak ho pokud možno nezavírejte. Pokud se Word kousne, tak ho neukončujte, dokud si nezazálohujete dočasné soubory (viz níže).
• Zálohujte si okamžitě všechny verze daného souboru, které jsou nyní k dispozici, a to včetně dočasných souborů (viz níže).
• A nyní je třeba najít nejnovější verzi, která ještě porušené formátování nemá (neboť toto porušení není nic zákonitého, nemusí vůbec nastat znovu).
• Pokud během práce průběžně zálohujete, např. pomocí mého makra Záloha, tak lze natáhnout zálohu a nahradit jí zkažený soubor, ovšem po ověření, že také není zkažená. Doporučuji si i během dne dělat zálohy minimálně do dvou adresářů (nejlépe pomocí makra, ušetří to práci, pracuje to samo). Též možná máte zálohu na DVD či flash disku.
• Adresář pro automatickou obnovu: obvykle C:\Windows\Application Data\Microsoft\Word. Sem se ukládají soubory pro automatickou obnovu, takže možná je tu nějaká nedávná verze, ať už je v ní i jméno nebo začíná na nesrozumitelné ~ a je nutno najít náš soubor mezi desítkami dalších (mechanicky nebo vyhledáváním).
• Nejdřív ale doporučuji zkusit toto: Word během práce ukládá do adresáře, kde je daný soubor umístěn, dočasné skryté soubory začínající na znak vlnovky. Pokud nemáte zapnuto zobrazování skrytých souborů, tak o nich možná ani nevíte, ale jsou na disku. Měly by se teoreticky vymazat při zavření souboru, ale ne vždy tomu tak je, někdy zůstávají na disku celé roky. V normálních situacích jsou spíše na obtíž a je dobré je tu a tam odstranit, ale v případě havarijní situace se nám dočasné soubory mohou stát záchranou. Nelze je otevřít prostým spuštěním z Průzkumníka či jiného správce souborů. Je nutné použít Open With = Otevřít v programu (ve Win 98 přidržení Shift a místní nabídka, když jste na daném souboru, vyšší verze musí mít na toto skript, protože už to z nějakého důvodu neumožňují, jak jsem se dočetl; ověřeno, že Open With to otevřít umí) a zvolit program Winword.exe (tj. Word). Nebo je lze otevřít přes Wordovské okno vepsáním názvu, který si přečteme v Průzkumníkovi či jiném správci souborů[59] (samy se v tomto okně často nezobrazují, ani když máte zapnuto zobrazování skrytých souborů).[60] Nebo lze konečně, což je myslím nejšikovnější, využít moje makro OtevřiVšechnyDočasnéSouboryVZadanémAdresáři. Tím je všechny otevřete a zjistíte, který z těch, jež dosud nejsou porušené, je nejnovější, a ten si uložíte. Doporučuji si tyto dočasné soubory okamžitě po havárii zálohovat, protože se mohou smazat, když dojde k zavření souboru nebo kousnutí Wordu (k čemuž dochází často, pokud má aktivní dokument porušené formátování).
• Shrnutí, doporučený postup: všechny dostupné verze včetně dočasných souborů si okamžitě zálohovat do zvláštní složky či na nějaké externí médium. Pak otevřít dočasné soubory. Pak hledat nejnovější neporušenou verzi – mezi těmito dočasnými soubory i mezi případnými zálohami na jiném místě disku či na jiném médiu nebo konečně v uvedeném adresáři pro automatickou obnovu souborů.
• Prevence: 1.) zálohovat, a to třeba dvacetkrát za den, a mít různě staré zálohy i v rámci dne, i v rámci větších časových jednotek (na zálohování během dne je dobré si napsat makro a tu a tam ho spustit; takové makro pro Word najdete mezi mými makry pod jménem Záloha 1-3); 2.) občas uložit jako stránku WWW, ta má formátování průhlednější a máte možnost do něj přímo a pohodlně zasáhnout, neboť existují dva způsoby, jak otevřít dokument HTML: (a) v režimu WYSIWYG a (b) jako textový soubor, což vám zobrazí kód; pokud umíte trochu HTML, tak byste mohli najít chybu a opravit ji (i na to mám makro – jmenuje se ZálohaWWW). 3.) Mít své soubory na více místech: např. každodenní zálohu na DVD, čas od času na nepřepalitelném médiu, abychom se vyhnuli pokušení ty staré zálohy přemazávat, protože se mohou jednou hodit, na jiném počítači, v jiné složce na disku apod.

Problémy

• Viz též další kapitoly v blízkosti této.
• Zobrazil se panel E-mail a nejde skrýt: není v panelech nástrojů – přes nabídku Panely nástrojů, která se zobrazí po klepnutí pravým tlačítkem myši na některý panel, se skrýt nedá. Dá se to udělat klepnutím na ikonu elektronické pošty na panelu Standardní.
• Ukládání souboru: odmítne uložit dokument: „Souboru nelze dát stejný název jako je název již otevřeného dokumentu“ či co. Řešení: uložit pod jiným jménem a ukončit Word. Uloží při ukončování Wordu většinou správně oba – jak tu zálohu, tak soubor původní. Word lze hned vzápětí znovu spustit a pokračovat v práci. Ale pozor, někdy jeden z nich uloží špatně, takže jej nelze otevřít, má porušené formátování. Asi je nejlepší hned, jak na chybu člověk přijde, pořídit nějaké zálohy včetně zálohy HTML.
• Průvodním jevem často bývá neustálé blikání ikony disket v políčku pro Ukládání na pozadí na stavovém řádku.

Různá varování; havárie; na co pozor

• Vřele doporučuji si zálohovat šablonu Normal, a to podle obvyklých pravidel pro zálohování, tj. minimálně třikrát: jednu zálohu mít vždy velmi novou, jednu starší a jednu dosti starou, protože kdybyste měli jen tu nejnovější, tak často přehrajete tu starší, aniž byste si včas všimli, že jste provedli nějaký nevratný krok.
• Zálohovat dokumenty: to je naprostou nutností. Doporučuji rozhodně mít různě staré zálohy (protože leckdy dojde k nevratné změně a nahradíme zálohu verzí, kde už byla provedena, a všimneme si toho teprve pak). Některou zálohu přechovávejte i na jiném místě. Zálohovat, to je absolutní základ práce s počítačem. Data jsou nesmírně cenná a leckdy nenahraditelná. Přijít o roky shromažďovaná data a své dokumenty, to je pohroma. Je škoda, že mnoho lidí zálohování podceňuje: buď nezálohuje vůbec, nebo mají jen jednu zálohu, nebo všechny verze přechovávají na jednom místě (a např. v případě požáru či jiné mimořádné situace o data přijdou). Pokud jde o data, člověk nikdy nemůže být dost opatrný.
• Užívání stylů Silné a Zdůraznění: vede ke katastrofě! Doporučuji neužívat, viz pod kapitolou o stylech. Ale pozor, to není varování před styly jako takovými, naopak, styly jsou naprostý základ práce v textových editorech.
• Poškození šablony Normal: může k němu dojít. Symptomy: spuštění Wordu vede k chybě. Přeinstalování Wordu nepomáhá. PCW 7-8/2002 radí smazat šablonu Normal: Word si ji sám vytvoří. Ale to je naprostý nesmysl, pokud už máte vloženy různé položky automatických oprav, pokud pracujete s makry atd.: to se všechno ukládá do Normal.dot. Takže žádné mazání a nechání na Wordu, aby to obnovil, ale průběžné zálohování a v případě poškození Normal.dot ji nahradit o něco starší zálohou.
• Užívání automatického textu v poznámkách pod čarou a vysvětlivkách: rozhodně nedoporučuji. Někdy to totiž vede ke špatnému zformátování poznámek pod čarou, které je zřejmě v podstatě nevratné.
• Makro na změnu odrážky na typ „kružnice“: vedlo soustavně k zatuhnutí Wordu. Možná budete mít víc štěstí, ale toto makro nedoporučuji si nahrávat. Zkuste spíš automatické opravy. Např. sekvenci 4 znaků o nahraď touto kružnicovou odrážkou.
• Disk je plný nebo je otevřeno příliš mnoho souborů: tato hláška se tu a tam při práci ve Wordu objeví. Pravdivá v naprosté většině případů není. Jde o jinou chybu: stává se to, i když máte otevřený jediný soubor a na disku 5 GB volného místa.
• Co většinou nepomůže: většinou nepomůže v dialogu potvrdit, že chcete zkusit ukládání znovu, a uložit dokument pod původním názvem. Také zřejmě nepomůže zavřít soubor (tím se vymažou TMP, které se při ukládání tvoří) a znovu ho otevřít. Pokud je chyba vytrvalá, tak většinou také nepomůže přenést vše přes schránku do nového souboru.
• Jak řešit: někdy se to vyřeší samo. Ale mně několikrát pomohlo toto: uložit soubor jako .HTM (zkoušel jsem to ne přímo, ale MS Script Editoru, kt. spustíte Shift+Alt+F11) a ten pak uložit jako .DOC. Ale nepomohlo to dlouhodobě; vypadá to, jako by byl sám soubor nějak v nepořádku.
• Příčina: mám vyzkoušené, že příčinou může být vkládání propojení: (Vložit jinak / Vlož propojení). Nemusí to ani být z jiného souboru, problémy to působí i v případě, že je to z téhož. Ilustrační případ: soubor X mi opakovaně dělal tyto potíže. Odstranil jsem z něj všechna propojení a už je vše v pořádku, problémy nedělá. Na druhou stranu mám soubory mnohem delší a s mnohem více propojeními, které tyto problémy nedělají. Ale evidentně je to příčinou, setkal jsem se s tím už několikrát v této souvislosti.
• Ale někdy nepomůže ani odstranění propojení. Nicméně možná může pomoci odstranit propojení a pak uložit přes Microsoft Script Editor. Ten MSE prokazatelně několikrát pomohl – což znamená, že problém je ve formátování, které on trochu přefiltruje přes špinavé HTML zpět do DOC.
• Propojení je skvělá věc – kdyby fungovala. Doporučuji nikdy nepoužívat. Často dochází k omylům a také k této chybě.
• Chyba při přestránkování, následně problémy s otevřením (problém je prostě ve zkaženém formátování): stalo se mi, že se Word zastavil při přestránkování na určité straně a jako by se přes ni nemohl dostat. Po novém spuštění Wordu se dokument nedal otevřít, ještě před otevřením došlo k chybě a Word bylo nutno ukončit přes Ctrl+Alt+Del. Aby se otevřel, bylo nutno ne otevřít dokument přímo ze správce souborů, nýbrž otevřít Word a spustit ho tam nebo spustit Word a teprve pak otevřít soubor ze správce souborů. Pak při přestránkování došlo několikrát opět k chybě.
• Příčina: vypíši, co jsem v daný okamžik dělal, ale je to spíš spoušť než skutečná příčina, a ostatně k tomu mohlo dojít i z jiného důvodu. Omylem jsem zmáčkl Caps Lock, pak jsem ho zmáčkl znovu, abych ho vypnul, ale Word nereagoval, něco dělal, tak jsem ho zmáčkl několikrát navíc. Vtom změnil formát stránky na typ „obálka“ cosi kdesi. Když jsem to změnil, začal přestránkovávat a u strany 25 (ze 176) se zasekl a přestránkovávat přestal. Za okamžik od něj nepřicházela žádná odpověď a bylo nutno ho ukončit. Zálohoval jsem si několikrát staré i současné verze včetně té, kde k chybě došlo, a pak jsem restartoval PC. Ale když jsem dokument po jistých potížích spustil, tak při přestránkování dělal totéž.
• Řešení: nepodařilo se mi najít. Je to prostě porušené formátování. Wordovské formátování textu je bohužel velmi neprůhledné (abych nezavdal podnět k mýlce: považuji Word za výborný textový editor). Existují na to postupy, jak text obnovit, něco jsem viděl kdysi v PCW na toto téma. Podstatné jsou tyto rady: 1.) zálohovat, a to třeba dvacetkrát za den, a mít různě staré zálohy i v rámci dne, i v rámci větších časových jednotek (na toto zálohování je dobré si napsat skript či makro a tu a tam ho spustit; takové makro pro Word najdete mezi mými makry); 2.) občas uložit jako stránku WWW, ta má formátování průhlednější a máte možnost do něj přímo a pohodlně zasáhnout, neboť existují dva způsoby, jak ve Wordu otevřít HTML dokument: v režimu WYSIWYG a jako Pouze text, což vám zobrazí kód; pokud umíte trochu HTML, tak byste mohli najít chybu a opravit ji.
• Viz též podkapitolu Obnova souboru...
• Nereaguje správně na klávesnici: některé klávesy se najednou stanou nefunkčními a pohyb kurzorovými klávesami místo samotného pohybu označuje.
• Řešení: aktivujte myší jiné okno a pak se vraťte do tohoto. Pokud to nepomůže, uložte soubory a ukončete a restartujte Word. Pokud nepomůže ani to, restartujte počítač.
• Další efekt: vše od místa, kde se to stalo, Word podtrhl – tj. pokud tam něco podtrženého bylo, tak spravení tohoto problému podtržení zkazilo.

Tvorba WWW stránek ve Wordu

Obecné a nesourodé poznámky

• Viz též kap. MS Script Editor.
• Word není nejlepší editor k vytváření stránek. Ale na druhou stranu má mnoho výborných funkcí (velmi pokročilá makra včetně makrorekordéru, záložky, vytváření aktivního obsahu, vkládání polí, automatické převádění poznámek pod čarou za text a propojení hypertextovým odkazem atd.) a jde o příjemné pracovní prostředí. Též je propojen s MS Script Editorem (zapne se pomocí Shift+Alt+F11), kde lze přímo editovat HTML kód a změny se pak projeví přímo ve wordovském dokumentu, což je teoreticky velmi šikovné (ale je to u dlouhých dokumentů tak strašně pomalé, že to skoro nelze použít). Z dalších výhod: fragment kódu HTML může být přímo v textu (kdežto v někt. editorech se nesmí překrývat s textovým rámečkem, jinak bude interpretován jako grafika). Ale zase se fragment HTML vkládá přes MS Script Editor hodně pomalu. Ale viz níže tip na jinou editaci kódu, která je velmi rychlá.
• Tag META: Word bohužel automaticky neexportuje Vlastnosti (komentář, klíčová slova) do tagu META. Ale lze si nahrát makro, které v případě, že tyto položky vyplníte, je dokáže do tagu META vložit, když otevřete dokument HTML jako Pouze text (tj. ve zdrojovém kódu). Takovéto makro naleznete mezi mými makry.
• Přípona .html: Word vkládá příponu htm. Pokud potřebujete, aby byla přípona html, tak stačí při ji ukládání zapsat do jména souboru nebo soubor přejmenovat v některém správci souborů (ne v Průzkumníkovi).

Word a HTML

Obecné informace

• Viz též Word a CSS.
• Word exportuje do formátu HTML velice neúsporně, proto jsou dokumenty nesmírně velké a mnohdy téměř nepoužitelné na internetu, zvlášť na titulní stranu. Exportuje font definitions a do style definitions dává i nepoužité styly (ověřeno na příkladu KapB26). Krátce řečeno: export je bezztrátový, bez možnosti ztrátovost nastavit. Je nutné si pořídit speciální filtr, který dokáže wordovské dokumenty osekat (viz níže, je to freeware).
• Word jako jediný editor: myslím, že by Word neměl být jediný editor stránek. Není na vytváření úsporných stránek se všemi možnými efekty stavěný a hlavně má tendenci kazit kód, který napíšete. Ale zase já osobně bych se nerad vzdával některých jeho funkcí: automatického obsahu (u dlouhých dokumentů typu bibliografie by trvalo ruční zadávání záložek a odkazů na ně několik hodin!), maker, možnost zvětšit si lupu (já standardně píši s lupou 250 % a šířkou strany 14 cm), ovládání a automatizace práce pomocí maker atd. atd.
• Pokud děláte stránky ve Wordu, doporučuji mít jako výchozí formát DOC a do HTML jen převádět před každým publikováním. Je to většinou lepší. Převod je vhodné automatizovat pomocí maker.
• FrontPage není dělaný na velké dokumenty jako je třeba tento; soustavně se kouše, vůbec není schopen s nimi pracovat. Zkrátka s nimi nepočítá.
• Přímá editace kódu: je možná buď díky propojení Wordu s MS Script Editorem (Shift+Alt+F11), ale to je zoufale pomalé, zvlášť u dlouhých dokumentů. Další možnost je otevřít HTML dokument jako Pouze text (nutno mít v Nástroje / Možnosti, karta obecné zaškrtnuto Při otevření potvrdit převod). Ale pozor, objevil jsem jeden významný defekt tohoto postupu: ať provedete jakékoli změny, zkazí se české uvozovky v dokumentu. Je to proto, že Pouze text je nepodporuje. Všechny se dostanou nahoru a budou svislé, nezaoblené. Řešení kažení uvozovek: viz níže.
• Barevné vykreslování kódu: pokud chcete mít kód barevně vykreslený, tak když máte otevřený HTML ve Wordu jako pouze text (tj. vidíte kód), tak ho přeneste do nějakého editoru, který ho automaticky zabarví a nevynáší se z něj Plain Text (příkladem je třeba HTMLNotepad) a pak jej přeneste přes schránku zpět. To je nutno udělat pokaždé, ale nijak pracné to není.
• Word ne vše zobrazuje: nenechme se tím mýlit. Např. externí list stylů zčásti ignoruje, třeba background-image. Lze to plnohodnotně zkoušet jen v prohlížeči, což se ostatně doporučuje. Word někdy něco zobrazí naopak dobře, ale v prohlížeči bude prázdná stránka. Takže i v tomto směru platí: vždy, i při malé aktualizaci, se může ledacos pokazit; proto nezapomenout na test v prohlížeči.
• Styly: exportují se automaticky tak, že se definice stylů přiřazuje h1 (Nadpis 1) atd.

Co Word kazí

• Spoustu věcí. Něco exportuje neúsporně – to ale do této kapitoly nepatří – a něco kazí.
• Styly. Word s nimi provádí hrozné věci.
• Styly <span>: ve Wordu 2000 je to dělané hrozně. Styl se v hlavičce definuje špatně (mso- atd., řetězec, který neumí dokonce ani třeba MSIE 6!) a pak se veškeré formátování přidá jako místní. A jak jsem vyzkoušel, ani MS Office HTML Filter 2000 to neodstraní. Takže je potřeba to zase vyčistit přes makra.

Co Word maže

• Zmiňuji se jen o užitečných věcech, které by v kódu měly zůstat, ale Word je bohužel vyřadí (tj. ne o těch, jejichž odstranění je žádoucí).
• Komentáře vložené do <head>: přinejmenším pokud užijete Microsoft Office HTML Filter 2000, tak se nezachovají komentáře, které jste vložili do <head> přes Microsoft Script Editor do souboru .DOC.

Co Word 2000 exportuje neúsporně

• Spoustu věcí. Zde jen úzký výběr.
• Hypertextový soupis kapitol (obsah).
• Odrážky. Ty Word 2000 exportuje opravdu strašně. Místo prostého <li> a definice stylu v hlavičce vypadá odrážka například následovně: <p style='margin-left:18.0pt;text-indent:-18.0pt;'><span style='font-family:Symbol '>·<span style='font:7.0pt "Times New Roman"'>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;</span></span>.
• Odsazení prvního řádku odstavců: místo aby odsazení deklaroval do stylů v hlavičce, odsazuje místním formátováním.

Styly, třídy, identifikátory

• Špinění stylů: má tendenci špinit složité styly: nečíst je z externího listu, ale zformátovat je místně. Např. máme třídu tlacitko elementu a, která má pseudotřídu hover a visited. A Word to zkazí, zformátuje to místně, hover efekt se ztratí a styl přiřadí elementu P místo elementu A.
• ID: ty Word naštěstí zachovává v pořádku. Takže vřele doporučuji tam, kde potřebujete složitěji formátovat přes CSS, mít v externím listu ID a nemít externí list na disku na místě, kam na něj ve wordovském dokumentu odkazujete. Word tak bude sice jen částečně WYSIWYG, ale zato nezkazí styly tak, že přidá do dokumentu místní formátování.
• Seznamy s odrážkami: vyzkoušeno, že k tomu, aby místo zrůdného kódu, který definuje font písma Symbol, jeho velikost atd. místo prostého <li> atd. pro každý řádek, a to i v Compac HTML; nepomůže používat styl Seznam s odrážkami (a tudíž jistě ani definovat vlastní styl). Nahrazovací makro na čištění: viz mezi mými makry WordovskéOdrážky atd. Ale nefunguje správně (a v některých dokumentech nebude fungovat vůbec, přesněji je zkazí, takže užívejte v kopiích), je nutno pak celý dokument projít a ručně opravit chyby v kódu HTML. Na dokumentu, který je celý psán jako seznam s odrážkami a má po exportu do Compac HTML 800 kB, se odrážkami <li> místo wordovských ušetří cca 200 kB (!), vyzkoušeno. Na této chybě je zvlášť smutné, že je nejen závažná, ale také naprosto zbytečná.
• Otevření a uložení opraveného dokumentu ve Wordu odrážky <li> zase zničí.

Čištění a opravování wordovského HTML

• Nevýhoda je, že pokud provedete úpravy v kódu (otevřete jako pouze text a upravíte) a pak to zase otevřete jako HTML (tj. v režimu WYSIWYG), tak po uložení se vám tam zase dostane všechna špína, kterou jste vymazali. Proto v podstatě jediná šance, jak užívat Word a přitom editovat kód, jsou makra.
• Specializované programy na čištění wordovského HTML: http://www.jedit.org/ (zdarma; jde o editor kódů, ale toto umí taky), http://www.wordcleaner.com/ (placený, ke stažení bezplatná zkušební verze).
• Uložení do PDF a pak export do HTML z Adobe Acrobatu: není řešením. Adobovské HTML je ještě daleko horší a cca 2-3× větší než wordovské. Export je zpracován opravdu hrozně.
• Jak kód trochu vyčistit: stáhnout si Microsoft Office HTML Filter.
• Pouhé použití MS Office HTML filtru nestačí. Filtr to už zmenší dost, ale stále tam ještě zůstanou nadbytečné informace, a dokonce i informace chybné, např. absolutizovaný odkaz na externí list stylů typu file:///C: atd.
• Co Word mění: Word některé věci mění nebo kazí. Především: 1.) při každém otevření jako HTML (např. po provedení úprav v Pouze text) absolutizuje relativní odkaz na externí list stylů; 2.) kazí české uvozovky (řešení: viz výše); 3.) meta keywords a description dává pryč od jiných meta, až na samý konec hlavičky (ale nechá je tam, nevymaže je ani při otevření jako HTML); doufám, že to vyhledavačům nevadí, že to stejně přečtou. Zatím jsem nezkoušel; 4.) při každém otevření jako HTML znovu přidá do kódu definice fontů a stylů a různě zašpiní kód HTML, zejména balastem místního formátování.
• Listy stylů: Word má co se týče externího listu stylů i jednu dobrou vlastnost: změní lokální styly podle listu stylů (negativní rysy převažují: absolutizuje odkaz na externí list stylů, místo aby ho nechal relativní, a pokaždé do dokumentu přidává definici stylu, i když obsahuje odkaz na externí list, exportuje i styly v dokumentu nepoužité aj.).
• Absolutizace odkazů: nějakou dobu jsem si myslel, že Word odkazy absolutizuje podle cesty na disku, tj. že relativní odkazy zkazí. Pak jsem se přesvědčil, že tomu tak není – ne vždy. Ale: odkazy na externí list stylů tímto způsobem kazí (ověřeno několikrát 7/2002). Samozřejmě že export do Compact HTML to nespraví.
• Zkažení oblých českých uvozovek:
• Řešení uvozovek: zjistil jsem jednoznačný zápis oblých uvozovek do kódu HTML; píše se to takto: paragraf (tj. &) mřížka (tj. #) 8222 středník (to je ta na začátku), paragraf mřížka 8220 středník (to je ta vzadu). Tento princip si stojí za to zapamatovat: napíšete tak kterýkoli Chr. Ozkoušeno ve zcela newordovském dokumentu a funguje to. Správné zobrazení ověřeno v MSIE i NN.
• Jak to řešit v praxi: je třeba zaměnit všechny uvozovky dole za nějaký osobní distinktivní znak a uvozovky nahoře za nějaký jiný, ale skutečně distinktivní, a pak v kódu všechny tyto distinktivní znaky za &#82 20; a &#82 22;. Na to vše lze mít makra, takže jakmile je jednou máte, je to záležitost chvilky.
• Někde v tomto dokumentu mi pravděpodobně zůstala poznámka, že nevím, jak to řešit; to je zastaralé, omlouvám se, jestli jsem to přehlédl a omylem zde ponechal.
• Přenesení do jiného editoru nepomůže. S FrontPage jsem zkoušel, nepomůže to na spravení uvozovek, a to ani pokud předtím vše označíme za Normal; to se pak stejně ztratí, protože do FrontPage se musí, jak známo, přenášet nadvakrát, např. přes Poznámkový blok. Ale lze užít Copy as HTML (funkce, která do Wordu přibude díky nainstalování Filtru) – pokud provádíte editaci kódu jen v HEAD, tak to lze přenést po částech do FrontPage. Ale doporučuji samozřejmě spíš výše uvedené řešení.
• (Nešikovné a pouze částečné) řešení pomocí přenosu do FrontPage: lze to vyřešit – trochu složitě, ale lze – za předpokladu, že chcete provést přímé úpravy kódu jen v HEAD. To totiž můžete dělat stránku ve špinavém wordovském html dokumentu, před publikováním aktualizujete pole, uložíte dokument jako pod jiným názvem (tj. vytvoříte jeho kopii), tu exportujete do Compact HTML (uvozovky jsou tam správně), celý obsah (v otevření jako HTML) zkopírujete pomocí funkce Office HTML Filteru „Copy As HTML“ do nějakého editoru, který vám uvozovky takto nezkazí (např. FrontPage, kde to vložíte ve zobrazení HTML), pak otevřete ten wordovský Compact HTML jako pouze text, vymažete z hlavičky, co vymazat chcete (lze i přes makra) a dodáte tam to, co tam dodat chcete, a pak to zkopírujete do Poznámkového bloku, zde znovu vložíte do schránky,[61] vložíte ve FrontPage ve zobrazení HTML a provedete poslední úpravy a kontrolu. Je to trochu oklikovaté, ale funguje to; jinak by se vám mohlo stát, že se budete pohybovat neustále v kruhu. (Pokud váš dokument uvozovky neobsahuje, vyhnete se všem těmto složitostem: stačí už neotvírat dokument jako HTML poté, co ho editujete v otevření Pouze text, nýbrž ho pouze uploadovat. Ovšem před každým uploadem budete muset některé úpravy provést znovu; tomu se nevyhnete, ale makra vám to mohou dost usnadnit. Je to docela rychlé.) [Uvedený postup přenášení vyzkoušen, uvozovky se zachovaly, vyzkoušeno i následně v prohlížeči. Ale je třeba ho dodržet dosti přesně. A vůbec doporučuji spíš jednoznačný zápis do HTML – viz výše.
• Vlastnosti: je možné je smazat, ale nejdřív si z nich vložte značku meta pro keywords a description – mám na to makro. Pozor na uvozovky – viz výše (každá editace kódu tímto stylem má vedlejší efekt).
• Kažení obrázku: má tendenci některé obrázky převádět do svých kategorií; např. u grafických oddělovacích čar je lepší je nemít jako obrázky na příslušném umístění, nýbrž až v adresáři, který kopíruje web. Word tak nebude plně WYSIWYG, ale zato je nebude zkreslovat a kód nebude tloustnout. Ani Office HTML Filter tato zkreslení neodstraní. Přesněji to pokazí! Přemění to na text a src zcela vymaže!
• Font Definitions: pokud jsem to správně pochopil, tak jsou tu od toho, aby uživatel dané fonty ani nemusel mít. Ale to je mi podezřelé, protože nevím, jak by se mohla tak velká informace vejít do několika řádků. Každopádně jsou tu i písma prokazatelně nepoužitá v daném dokumentu od Arial Black až po Windings. Celou sekci od Font Definitions až po začátek Style Definitions je možno smazat.
• Style Definitions: též tu jsou nepoužité styly, např. mé dávno opuštěné KapB26.
• List Definitions: týká se číslovaných a nečíslovaných seznamů, resp. stylů v nich použitých. Opět velmi neúsporné. Až po definici ol a ul, kt. je těsně nad začátkem body, lze smazat, ale pozor: tím se seznamy převedou na číslované a čísla se rozhází. Není to ideální. Mám na to makro.
• Velikost značky poznámky pod čarou: automaticky je přílišná, má 14 bodů, což nerovnoměrně odsazuje řádky atd. Lze upravit přímo v kódu – styl span.Mso FootnoteReference { mso-ansi-font-size: 14.0pt; vertical-align: super}. (Tyto a některé další záměny: viz moje makra.) Totéž platí pro styl vysvětlivky.

Některé další záludnosti

• Word a obrázky stahované průběžně z webu (např. počítadla): pokud jsou vloženy do souboru ve formátu DOC, tak se soubor ukládá rychle, ale pokud do HTML, tak se ukládá velmi pomalu (pokud nejste připojení). Děje se to jen někdy a dlouho jsem nemohl přijít na to, proč vlastně. Ale už znám pravděpodobné řešení: nemám to ještě ozkoušené dostatečně, ale zdá se mi, že to lze vyřešit prostě tím, že pustíme prohlížeč a zvolíme Soubor / Pracovat offline. Tím zajistíme, aby se Word nesnažil tento obrázek stahovat, a ukládání bude rychlé.

Tabulky

• Pozor na příkaz pevná šířka sloupce u tabulky. Pokud máte šířku zadanou v procentech, tak toto vám ji zkazí. Naštěstí opětovné zapnutí přizpůsobit oknu se vrátí k definici v procentech.

Office HTML Filter

• Office 2000 HTML Filter: zdarma ke stažení na stránkách MS; přímou adresu jsem si nezapsal. Doporučuji zadat tento název vašemu oblíbenému vyhledávači, jistě vám přímou cestu ve chvilce najde a bude to lepší než se proklikávat stránkami MS. Po restartu Wordu se objeví pod Soubor nová nabídka Export to se dvěma možnostmi: Compact HTML (vytvoří čistší HTML) a CSS (vytvoří list stylů). Dále se objeví jedna funkce – Copy As HTML, která vloží do schránky to, co je označené, jenže jako HTML. Pak lze prostým Paste kdekoli vložit.
• Dobrý nástroj. Ale má hodně chyb. Je dobré ho kombinovat s makry; část práce jsem už udělal – podívejte se na část o mých makrech ke stažení. Je třeba je vyzkoušet; ne vždy budou fungovat perfektně a optimalizována jsou pro Word 2000 a kdo ví, jak budou fungovat jinde (používejte jen v kopiích, zvlášť než zjistíte, co přesně dělají!), ale jde o jedny z nejúčinnějších dostupných nástrojů na čištění špinavého wordovského HTML. Jen je potřeba umět základy jazyka Visual Basic for Applications, abyste je mohli přizpůsobit svým potřebám.
• Co filtr udělá: změní a znovu otevře aktuální dokument. Takže pozor, nevratně mění aktuální dokument. Proto doporučuji to, co se mi už léta osvědčuje: tvořit wordovské dokumenty určené pro stránky jako .doc a mít jeden speciální adresář, který kopíruje uspořádání webu a kam si vždy dokumenty před uploadem uložíme jako stránku WWW. Jde tudíž o kopie a wordovské formátování z nich lze beze strachu vyřadit.
• Co filtr zlepší: významně zmenší automaticky generovaný obsah aj.
• Co filtr nezlepší: nadále exportuje i styly nikde v dokumentu nepoužité, atd.; nepřevede místní formátování buněk tabulky na colspan atd. atd. Ale lepší než nic.
• Přibližná míra zmenšení: na mých velkých testovacích souborech zmenšil velikost skoro na polovinu.
• Vedlejší účinky: z nejasných důvodů nám připravili autoři nepříjemné překvapení: zruší zcela svévolně zaškrtnutí Při otevření potvrdit převod (Confirm Conversions) na kartě Obecné pod Nástroje / Možnosti. Ale to není žádná katastrofa, lze to snadno napravit. Jen musí člověk vědět, že tato zásadní funkce je právě tady a jmenuje se takto.
• Propojení s makry: ani export, ani Copy as HTML makrorekordér neumí zaznamenat. Ale pozor – makra se sama přidají mezi vaše makra: CopyAsHTML, ExportToCSS a MSFilter, která je možné do vlastních maker přidat – prostě tak, že toto makro spustíte v režimu nahrávání makra: včleníte tak makro do makra.
• Export do CSS: exportuje definice stylů z dokumentu do samostatného externího listu stylů (v dokumentu je ale nechá také). Vzhledem k tomu, že odkaz dá jen do Document Properties a navíc absolutně (C:\ atd.), tak po uploadu to přece nemůže fungovat! To by musel zároveň vytvořit klasický správný (a relativní) odkaz na externí list stylů, což se nestalo, zkontrolováno. Toto by fungovalo jen v případě úpravy přímo na serverovém počítači, alespoň myslím. Lze všechny ale tuto funkci zcela pominout (je navíc podivně pomalá) a udělat ručně toto: style definitions si překopírovat do externího listu stylů, pak je ručně nebo přes mé makro (resp. své, které si vyrobíte) smazat a příslušný odkaz na externí list stylů sami vložit – není to těžké a i na to lze využít makro. Pokud ve všech dokumentech používáte stejné styly (styly stejného názvu a vzhledu), tak stačí toto kopírování provést jen jednou a pak už vždy styly jen mazat a vkládat odkaz na externí list (nejlépe pomocí makra).
• Zkrátka: účel této funkce jsem nepochopil – jediné, co zařídí, je to, že to nemusíte kopírovat ručně z kódu, ale export trvá tak dlouho, že doporučuji jej nepoužívat – však to někdy zkuste.
• Možnosti nastavení:
• Delete backup copies: ve skutečnosti to kopie nesmaže – minimálně pokud se MSFilter spouští z Wordu (ověřeno).

Word a CSS

• Viz též výše Word a HTML.
• Jestliže Word HTML špiní, ale díky jeho skvěle propracovaným makrům lze zase spoustu věcí poměrně jednoduše napravit, nedá se to vždy říci o jeho spolupráci s CSS. Tam ledacos prostě napravit nejde a je lepší se buď vzdát Wordu jako editoru HTML, nebo mít soubor jinde než list stylů, takže Word stylopis „neuvidí“ a nezašpiní z něj kód místním formátováním.
• Kazí relativní odkaz na externí list: vlastně kazí všechna SRC.
• Odkaz na list stylů: přidá tam media all, což Netscape nezná a přinejmenším starší verze (nemám vyzkoušeno) kvůli tomu zcela ignorují celý řádek. Proto pozor na to. Myslím, že zdvojení odkazů, z nichž jeden by byl klasický, jeden s media, by měl věc spravit.
• Kazí filtry: kazí filtry na podobu, ve které nebudou fungovat; tentokrát nedodává ruční formátování (viz níže), ale dodává tam zpětná lomítka a uvozovky poskládá natolik špatně, že kód filtru úplně zkazí. Navíc to dělá u každého jinak, takže je třeba to většinou opravovat ručně. Mnohem lepší je mít u každého identifikátor (ID, např. id=“filtrovanabunka“) a v externím souboru správnou podobu daného filtru (#filtrovanabunka filtr: glow atd.). Ale pozor, externí list by měl být jinde, než kde ho soubor čeká: úplně mimo adresář se stránkami, jinak to z něj načte a změní to zase na různá místní formátování. To stejné platí u stylů.
• Filtry v externím listu stylů: (opakování a rozšíření již řečeného): pokud je máte už v samotném externím listu stylů v některém stylu nebo třídě, tak bude výsledek lepší (zvlášť pokud nebude tento externí list na disku zadaném umístění, nýbrž jinde, a Word budete používat jen zčásti jako WYSIWYG a výsledek budete kontrolovat v prohlížeči).
• Filtry nelze aplikovat nadpisům a odstavcům. Ale co jde: DIV, TR, IMG atd.
• Kažení stylů z externího listu, zejm. složitých: místo aby zachoval jen jejich název a odkaz, tak někdy zkopíruje z nich formátování do kódu: mám teď na mysli tlačítka udělaná pomocí tříd CSS elementu A. Po otevření jako HTML je Word naformátuje napevno a musíte to ručně mazat, protože s nimi nejde nic dělat, místní formátování převáží to v externím listu a tím pádem zmizí zcela některé efekty, např. pseudotřída visited a hover. Velmi nepěkné, jen co je pravda. Taky začínáte uvažovat ve chvílích zoufalství o tvorbě stránek v Poznámkovém bloku? Já si nakonec pokaždé řeknu, že mohlo být ještě mnohem hůř. [Pokud užíváte jen běžné styly, jejichž vlastnosti jsou v podstatě kompatibilní jak s Wordem, tak s CSS, tak vám asi toto nebude nijak zvlášť vadit, protože u normálních stylů to nedělává, nýbrž se drží externího listu a ruční formátování nepřidává.]
• Co nepomůže: nepomůže překopírovat z externího listu tuto třídu do kódu, nepomůže ani udělat z toho v externím listu i třídu odstavce (a.třída, p.třída). Nepomůže ani formátovat to tím stylem teprve v dokumentu, ne v kódu (pozn.: Word pracuje trochu jinak s blokovými styly a styly odstavce).
• Co pomůže: vytvořit si v dokumentu nový styl s nějakým distinktivním názvem. Tím zformátovat odkazy, které mají být graficky tlačítky. Al