Bibliografie

David Zbíral

Stručný obsah (viz též níže „Podrobný obsah“)

 

Úvodní poznámky

Tato bibliografie nevznikla žádným skutečně systematickým shromažďováním literatury ke všem jednotlivým tématům. Je ve skutečnosti velmi zlomkovitá. Některá témata jsou propracována více, jiná méně, některé knihy jsou komentovány po prolistování, jiné po podrobném prostudování, jiné konečně vůbec. Přes její nedokonalosti jsem se rozhodl tuto bibliografii zveřejnit; v některých propracovanějších oblastech snad může čtenáře nasměrovat k těm správným titulům.

Poznámka k údaji o dostupnosti knihy: pakliže uvádím „není v ČR“, tak jsem o knihu zažádal přes meziknihovní výpůjčku na území ČR a požadavek byl vyřízen negativně. To neznamená, že tu dané dílo skutečně nikde není; ledacos se jen nenajde, je to např. zatím jen v lístkovém katalogu, dojde k selhání lidského faktoru nebo to má některé knihovna, která není do sítě MVS zapojena.

Bibliografické citace

Mezinárodní a česká norma[1]

Vybrané pojmy

• Primární odpovědnost: odpovědnost za intelektuální nebo umělecký obsah díla. (4)
• Podřízená odpovědnost: překladatel, editor, ilustrátor, fotograf...
• Příspěvek: samostatný text tvořící část publikace. (4)
• Podtitul (podnázev): slovo nebo slovní spojení, doplňující vlastní název dokumentu, uvedené na titulním listu nebo jeho ekvivalentu. (5)

Bibliografické citace

• Periodická publikace – rok: pokud dosud vychází, uvádí se jako datum vydání 1971- .
• Křestní jména lze změnit na iniciály, pokud to neznejistí identitu dané osoby. (10)
• Základní pramen údajů je titulní list či jeho ekvivalent (štítek na audionahrávce apod.). Postrádá-li jej jednotka, používá se alternativní pramen: desky, obal... (10)
• Bibliografický údaj o knize psané v jazyce používající jiných abeced než latinky je možné transliterovat. Originální formu transliterace buď nahrazuje, nebo je připojena v hranatých závorkách. (10) [Obvyklejší je buď ponechání tak, nebo transliterace.]
• Pro všechny citace v jedné publikaci je nutné užívat jednotný systém interpunkce. Každý prvek bibliografického údaje musí být zřetelně graficky odlišen od ostatních. (11)
• Pro odlišení prvků lze užít i různé typy písma nebo podtrhávání. (11) [DZ: podtrhávání se nedoporučuje.]
• Více než tři jména: uvádí se jen první nebo první dvě či tři, další lze [zvýraznil DZ] vynechat a připojit zkratku „et al.“ V češtině lze užívat zkratku „aj.“ (13)
• Neznámý autor: nelze-li primární odpovědnost určit, tento prvek se vynechává a prvním prvkem citace (a údajem pro abecední řazení) je název. Neznámý autor se nenahrazuje slovem „Anonym“. (13)
• Překlad názvu: lze uvést za originální název do hranatých závorek. (14)
• Zkracování názvu: lze zkrátit, pokud to nezpůsobí ztrátu podstatných údajů a údaj nepřestane být distinktivní. Všechny vynechané údaje musí být nahrazeny znakem „...“ (14)
• Podřízená odpovědnost: lze (nepovinně) uvést za názvem. (15) [Tím je míněno: Anna Komnena, Paměti byzantské princezny, přel. Růžena Dostálová, Odeon, Praha 1996.]
• Vydání: 3. vyd.; nové rozšíř. vyd.; autoriz. přeprac. vyd. (15)
• Seriálové publikace: údaje o vydávání musí být co nejúplnější. Česky: „roč. 1, č. 1“ (16)
• Nakladatelské údaje: místo vydání a nakladatel jsou údaje nepovinné, datum vydání povinné. (17)
• Neznámé místo vydání: lze uvést b.m.[2] (bez místa). (17)
• Nakladatel: „Inc.“, „a synové“, „a spol.“ se vynechávají. (18)
• Rok vydání ve francouzských knihách: pokud nejde jen o přetisk či o dotisk, tak se za rok vydání pokládá rok uvedený po „achevé d’imprimer“ (nikoli datum dépôt légal). (DZ)
• Není-li vydávání dokončeno, zapisuje se s pomlčkou a mezerou. (18)
• Neznámý nakladatel: lze uvést b.n. (18)
• Rozsah: nepovinné. „230 p.“,[3] „230 s.“, „3 sv.“
• Soupis bibliografických citací: pořadí buď abecedně, nebo v numerické posloupnosti odpovídající pořadí odkazů v textu. Pokud se nachází v seznamu za sebou 2 a více položek se stejným prvním prvkem, lze 2. a následující nahradit pomlčkou. (22)
• Příklad české normy citace monografické publikace vydané v češtině: „DÄNIKEN, E. von. Prorok minulosti. Přel. R. Řežábek. 1. vyd. Praha[4] : Naše vojsko, 1994. 220 s. Fakta a svědectví. Sv. 119. Přel. z: Prophet der Vergangenheit.“ (27)
• Příklad české normy citace periodické publikacevydané v češtině: „Zpravodaj Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí České republiky. 1991- . Praha : PRESS-KO a Retrans.“ (28)

Odkazy

• Umístění: na konci kapitoly, strany nebo celého textu. (23)
• Kombinace se soupisem bibliografických citací: pokud publikace soupis obsahuje, v odkazu stačí údaje dostatečně distinktivní na to, aby byla korespondence mezi ním a údajem v soupisu rozpoznatelná. (23) Přinejmenším první údaj by však měl obsahovat alespoň autora a plný název (podtitul není nutný). Jména autorů se nemusejí v odkazu zapisovat v invertované podobě. (24)
• Podoba: horní index nebo závorka „(Weber 1998)“. (24)

Zásady užité v této bibliografii

• Vzhledem k tomu, že uvedená norma působí nezvykle a nebývá užívána, autor bibliografie se spíše přizpůsobuje rozšířenému úzu. Normy se nicméně drží ve všech dílčích aspektech, kde je to možné s udržením přiměřené přehlednosti a bez výrazného odlišování od běžných zvyklostí.
• Vzor prostého bibliografického údaje monografické publikace: Kol., Duchovní prameny života: Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích, Praha: Vyšehrad ²1997. Tj. tučným písmem autor (za účelem přehlednosti), a to včetně tečky, kurzívou název díla, potom město, nakladatelství a rok vydání. Pořadí vydání (je-li jiné než 1.) je značeno příslušným číslem před rokem vydání ve formátu horního indexu.
• Vzor komentovaného bibliografického údaje: navíc ještě „[272 s. Katalogizace: Odborná literatura – religionistika – buddhismus – studie. Doplňkové údaje o vydání: náklad apod. Překlad, pokud nejde o pramennou literaturu; to by byl uveden hned za názvem se zkratkou „přel.“. Komentář. Knihovna či sbírka, kde je např. možno danou publikaci získat (zkratky vysvětluje seznam zkratek).]“.
• Bibliografický údaj dizertace či jiné nevydané vědecké práce: Dvořáková, R., Le Tristan et Iseut et Tristram a Izalda, diplomová práce, Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně 1984.
• Bibliografický údaj práce vydané v cizím jazyce: většinou se dodržuje stejná zásada jako u knih vydaných česky, tedy nikoli zvyklosti běžné v dané zemi, ale u anglicky psaných prací je ponecháno velké písmeno všech slov kromě předložek, spojek apod.
• Nadbytečná a nevhodná velká písmena v titulu se neberou v potaz a titul se píše podle běžných pravidel pravopisu.
• Citace stati v díle, za které má její autor zároveň primární odpovědnost: např. Angelov, Dimităr, „L’influence du Bogomilisme sur les Cathares d’Italie et de France“, in: id., Les Balkans au Moyen Âge: La Bulgarie des Bogomils aux Turcs. [Id. = idem = týž.]
• Citace anglické stati: písmena zůstávají malá, až v názvu díla jsou velká (např.:Pietikainen, P., „Archetypes as symbolic forms“, in: The Journal of Analytical Psychology 43/3, 1998, s. 325-343).
• Neúplný bibliografický údaj. V tomto dokumentu je mnoho bibliografických údajů neúplných či nejistých (o chybných nemluvě). V některých případech je jim předřazen otazník, ale zdaleka to není pravidlem.
• Tematické číslo časopisu: Bozóky, Edina (ed.), Slavica Occitania 16, 2003 (Bogomiles, Patarins et Cathares). Dříve psáno obráceně, ale název tematického čísla má spíše povahu podtitulu a často není snadné přes něj najít zdroj v katalozích.
• Ediční řada: Kol., L’anticléricalisme dans le Midi de la France (XIII^e-XIV^e siècle), (Cahiers de Fanjeaux 38), Toulouse: Privat 2003. Pokud jde o periodickou publikaci, tak se užije kurzíva, pokud čistě o název ediční řady, tak bez kurzívy.
• Prameny a studie. Prameny – literatura (tak např. Normativní a žité náb.), edice – sekundární literatura (tak např. Zrcadlo středověku), texty – studie (tak např. Lecouteux, Víly...). Zde bude nejčastěji užíváno prameny – (sekundární) literatura, ale i prameny – studie. Pozn.: studie není jen krátká odborná práce, katalogizace NK ČR tento termín např. běžně používá i pro monografie.
• Řazení anonymních děl. Anonymní díla nemají definovanou primární odpovědnost, proto se první položkou bibliografického údaje stává název. Řazeny jsou zde podle abecedy, promíchaně s autory.
• Řazení děl s primární odpovědností „kolektiv“: řadí se pod K.
• Krácení jmen autora: Francouzské Ch. čtené jako [š] se krátí C., Ch. čtené jako [k] se krátí Ch. (tak sama Christine Thouzellier). Philippe se krátí Ph., nikoli P., tak Šanjek, Rass., 776. Ne vždy tomu je tak, jak bylo uvedeno (Christian Bernadac se např. sám krátí C., nikoli Ch.), ale zde se bude dodržovat Ch., které je zvlášť v česky psaných textech vhodnější.
• Předložka připojující přídomek („de“, „von“ apod.): jméno se invertuje „Alverny, M.-T. d’“ (takto SINDBAD), „Saint-Exupéry, Antoine de“ apod.
• Díla se známým autorem, která někdo vydal: např. Mikuláš z Drážďan vydaný J. Nechutovou. Pokud je autor známý, řadím podle autora a editora píši za název v podobě „ed. Jana Nechutová“. Pokud je dílo anonymní, řadím podle vydavatele. Ale záleží také na uspořádání titulní strany.
• Abecední řazení a člen: v této bibliografii je člen (the v AJ, le ve FJ atd.) považován – samozřejmě jen nachází-li se na titulní straně díla – za nedílnou součást názvu a je používán jako první člen pro abecední řazení. Le Catharisme je tak např. standardně řazeno pod L, nikoli pod C.
• Odkaz na časopis, citace stati publikované v časopise. Název, ročník, rok, číslo, strana (např.: Religio. Revue pro religionistiku 2/1, 1994, s. 25-27).
• Svazek. Ač výjimky nejsou vyloučeny, je tu většinou každá kniha uváděna zvlášť, takže např. dvousvazková kniha zabere dvě položky. Příklad: Bogomilstvo na Balkanu i u Maloj Aziji I: Bogomilski rodonačalnici, U cizojazyčných uvádím též „sv.“, někdy však vol. Ale postupně přecházím na římské číslice: Bogomilstvo na Balkanu i u Maloj Aziji II: Bogomilski rodonačalnici.
• Počet stran: většinou je tu uváděn počet po tiráž včetně, např. po vzoru nakl. Vyšehrad. Některé knihovny určují počet jinak. Problém je zejména s knihami, které zahrnují mnoho stran reklam (např. velká část produkce nakladatelství CAD Press). V této bibliografii není účelem uvádění počtu stran prostý fyzický popis knihy, nýbrž ukazatel, jak rozsáhlou práci má čtenář čekat; proto se tu může objevit údaj bez reklam nebo s poznámkou, kolik stran reklamy zabírají.
• Francouzské knihy: s „Éditions“, nebo bez?: nakladatelský údaj Éditions du Rocher apod., nebo Le Rocher? Většinou zde napříště uváděno bez Éditions, stejně jako to dělá např. BNUS u knihy Nelli, EC. Je to zhruba srovnatelné s uváděním „nakladatelství Vyšehrad“ nebo prostého „Vyšehrad“ u českých knih. Nakladatelství je tu navíc.
• Speciální znaky nad velkými písmeny ve FJ. Povoleno je jak bez speciálního znaku (Le Moyen Age), tak s ním. Zde většinou bude tento znak psán, ale ne vždy důsledně.
• Velké písmeno po členu ve FJ, pakliže členem začíná název publikace. Uvádí se různě. Zde je většinou dodržen ten způsob, jakým to uvádí ten zdroj, z nějž autor čerpal pro vyhotovení bibliografického údaje.
• Pozn.: pod kapitolou „bibliografie“ jsou většinou uvedeny spíše knihy, které obsahují nějakou relevantní bibliografii, ne přímo bibliografické příručky k danému tématu.

Citace internetové stránky

• Norma ČSSN: https://inet.muni.cz/proxy/icspdoc/normy/csn-iso690-2.pdf (chráněný přístup). Tuto normu nerespektuji.
• Na internetu existují různé další normativní materiály; viz např. http://www.h-net.org/~africa/citation.html.
• Obecné zásady by měly být stejné jako u bibliografického údaje tištěného materiálu, ale není to vždy jednoduché, protože tady je třeba nejen úsilí citujícího, ale i správce stránek, neboť jen právě on zná potřebné údaje (a často je nezveřejňuje).
• Návrhy pro autory a správce stránek: stránka by měla obsahovat především údaje o umístění stránky na internetu (neboť ušetří uživateli práci s archivováním tohoto údaje a předejde tomu, aby uživatel na archivování zapomněl a musel pak stránku znovu dohledávat) a údaje o datu poslední aktualizace příslušné stránky.[5]
• Doporučená podoba bibliografického údaje internetové stránky: měla by obsahovat autora, název, umístění, datum publikování, fakultativně rozsah (nejlépe asi v počtu slov, který si lze nechat automaticky editorem spočítat a též vložit jako pole). Datum publikování / datum poslední aktualizace je problém, protože mnoho správců stránek tento údaj neuvádí, a pokud ano, tak často jen na úvodní stránce, nikoli v podřazených dokumentech; ve skutečnosti by to mělo být na každé stránce. Adresa by měla být zřejmě uvedena v podobě funkčního hypertextového odkazu (vhodné pro publikaci na internetu). Příklad (bibliografický údaj této stránky): Zbíral, David, „Bibliografie“, http://www.david-zbiral.cz/Bibliogr.htm, 16. 4. 2010 22:57, 281548 slov.[6] Za název se považuje nadpis přímo v dokumentu; jen pokud není uveden, je použit název stránky, tj. obsah značky <title> (který je uveden jednak v kódu, jednak také v záhlaví prohlížeče, není-li tam ovšem pro nedostatek místa zkrácen).
• In: není nutné uvádět Zbíral, David, „Bibliografie“, in http://www.david-zbiral.cz/Bibliogr.htm. Lze to vynechávat, údaj je i bez toho dostatečně jasný.
• Datum stažení: uvádění data, kdy jsme si danou stránku stáhli, je nouzové řešení, ke kterému je nutné sáhnout v případě, že správce stránek neuvádí datum poslední aktualizace té které stránky. Měli bychom rozhodně v bibliografickém údaji nějak naznačit, že nejde o datum publikování příslušné verze, nýbrž datum stažení.
• Uvedení konkrétního místa v daném dokumentu: u dokumentů delších než cca 1 normovaná strana (1800 znaků) je na místě uvádět v odkazech i konkrétní místo, odkud se čerpá. Pokud je práce členěná na krátké kapitoly či paragrafy, lze odkazovat na ně. Rozhodně nelze odkazovat na konkrétní řádek, protože rozložení slov na řádku je pohyblivé, editor si ho přizpůsobuje. To stejné platí o číslech stránky po převedení např. do wordovského dokumentu. Naproti tomu vhodně krátkým invariantem zůstává počet odstavců. Proto si myslím, že nejlepší by bylo pro citaci uvádět pořadové číslo odstavce se značkou §. V praxi: přejdeme na citované místo kurzorem, označíme dokument od toho místa na začátek (Shift+Ctrl+Home) a necháme si spočítat odstavce označené části (ve Wordu Nástroje / Počet slov, popř. Vlastnosti, karta Statistické údaje). Nicméně je zde nebezpečí nepřesností: např. při přenosu přes schránku můžeme nějaký odstavec opomenout označit apod. Další možností proto je pomyslné rozdělení na stránky s tím, že prvních 1800 znaků tvoří první stránku, dalších 1800 druhou atd. To je možná ještě lepší a jistější než odkaz na číslo odstavce (pokud v samotném dokumentu číslovány nejsou).
• Doporučuji si archivovat tu verzi stránky, kterou citujete – tj. nespoléhat, že bude na internetu vždy v této podobě (či že tam bude vůbec).

Konkrétní bibliografické údaje – poznámky

Archivum Fratrum Praedicatorum: F a P malé, či velké? WEH malé, Thouzellier Liber velké, Brenonová velké, Lambert SH velké, Loos velké.

Afrika – kultura a náboženství

Kulcsárová, Z. a kol., Světové mytologie. Nábožensko-mytologické systémy národů světa, Praha: Orbis 1973.

Lawson, E. T., Náboženství Afriky. Tradice v proměnách, Praha: Prostor 1999.

O’Brien, Donal B. Cruise, Saints and Politicians: Essays in the Organisation of a Senegalese Peasant Society, London – New York: Cambridge University Press 1975. [viii, 213 s. Sociologická studie od přednášejícího na SOAS. „Svatí“ jsou tu použiti jako metafora pro bohaté vůdce komunit, nejde o studii týkající se křesťanské svatosti. Stručné poznámky za jednotlivými studiemi, bibliografie, rejstřík. BNF, v.]

Neúplné, neověřené, nezhodnocené

? Studna v pralese

? Cesta do nebe (NLN)

? O želvách, lidech a kamenech

Alchymie, hermetismus

Antický hermetismus

Prameny

Chlup, Radek, Corpus Hermeticum, Praha: Herrmann & synové 2007. [439 s. Přeložil, komentářem a úvodní studií opatřil Radek Chlup. Úvod, překlady (spolu s původním řeckým textem) a obsáhlé komentáře k souboru Corpus Hermeticum). h.]

Literatura

Berthelot, Alchimistes grecques.

Berthelot, Les origines de l’alchimie.

Bonardelová, F., Hermetismus, Victoria Publishing, Praha 1995. [103 s. Odborná literatura – religionistika – hermetismus. Starověký hermetismus. Vývoj hermetismu. Alchymické symboly. Jung.]

Festugière – Nock, La Révélation d’Hermés Trismégiste, I-IV, Librairie Lecoffe, Paris 1949-54.

Festugière, A. J., Hermetisme et mystique paienne.

Zósimos, Stesky posledního Římana, Odeon, Praha 1983. [Je to ten Zósimos?]

Středověká a novověká alchymie

Crisciani, Ch. – Gagnon, C., Alchimie et Philosophie au Moyen Age: perspectives et problèmes, Montréal 1980.

Haage, Bernhard Dietrich, Středověká alchymie. Od Zósima k Paracelsovi, Praha: Vyšehrad 2001. [214 s. Odborná literatura – kulturní dějiny – alchymie. Z něm. originálu Alchemie im Mittelalter... (Artemis & Winckler 2000) přel. Radka Fialová. Poznámkový aparát, bibliografie, rejstřík autorů a děl, věcný rejstřík. Důkladná, faktograficky zaměřená přehledová práce o středověké alchymii od počátků v helénistickém období po Paracelsa. Zósimos, alexandrijská alchymie, byzantská alchymie, arabská alchymie, alchymie na Západě. Kapitola o Paracelsovi je poznamenána polemikou s těmi, kdo zdůrazňují novost jeho koncepcí, a není tak výborně zhuštěná jako zbytek knihy. Metodologicky dobře zvládnuté, spíše historické než hermeneutické. Základní dílo v dobrém, odborně fundovaném překladu.]

Obrist, B., Les Débuts de l’imagerie alchimique (XIV^e-XV^e siècle), Paris 1982. [Dle Le Goffa, Středověká imaginace, 27 „ukázala prázdnost jungovského výkladu“ (?).]

Vágner, P., Theatrum chemicum. Kapitoly z dějin alchymie, Paseka, Praha – Litomyšl 1995. [136 s. Odborná literatura – kulturní dějiny, dějiny vědy – alchymie. Dobrá, fundovanákniha s rozsáhlou obrazovou dokumentací. Helénistické alchymie se jen dotýká, končí analýzou alchymie na dvoře Rudolfa II. Psáno především z pohledu dějin chemie (což platí o většině serióznějších prací o alchymii). Až na některé logické a metodologické nedostatky a pár věcných chyb jde o dobrou knihu.]

Kopp, Hermann, Die Alchemie vom letzten Viertel des 18. Jahrhunderts an. Na Gallice.

Egypt – recepce

Hornung, E., Tajemný Egypt. Kořeny hermetické moudrosti, Paseka, Praha 2002. [Přel. Allan Plzák. Kniha předního švýcarského egyptologa. Vliv duchovní kultury Egypta na utváření esoterních nauk. Fundované dílo.]

Neroztříděné

Anon: Kybalion. Phanes Press, 1990.

Mary Anne Attwood: A suggestive inquiry into the Hermetic Mystery, J.M.Watkins, London, 1918.

Annie Besant: Giordano Bruno: Theosophy`s apostle in the sixteenth century Kessinger Publishing, ?

Burckhardt, T., Alchemie. Sinn und Weltbild, Freiburg i. Br. 1960. [Takto Haage, SA, 186; ibid., s. 161 píše, že B. kritizuje hlubinně psych. způsob interpretace alch. Bez dalších pozn.]

John David Chambers: Hermes Trismegistus, George Redway, London, 1885.

Fabre D`Olivet: The Golden verses of Pythagoras, Kessinger Publ. , ?

D.R.Everard: The Divine Pymander. S.Weiser, New York, 1973.

Nicholas Flammel: Hieroglyphical Symbols, Kessinger publ. , ?

Adam McClean(ed): The Hymns of Hermes.

Duncan Greenless: The Gospel of Hermes, TPH,?

Karpenko, V., Alchymie, dcera omylu, Práce, Praha 1988.

Matula, V., Hledání kamene mudrců, Praha 1948. [Dle Vágnera, Theatrum..., 100 jde o celkový přehled dějin alchymie v Čechách.]

G.R.S Mead: Thrice Greatest Hermes. 3 vols.* Watkins, London, 1964.

G. van Moorsel: The Mysteries of Hermes Trismegistus, Adrian, Utrecht, 1955.

Theophrastus Paracelsus: Archidoxes of Magic Kessinger Publ., ?

J.Van Rijckenborgh: The Egyptian Arch-Gnosis and its call in the Eternal Present..* (4 volumes, contains commentaries on the Corpus Hermeticuum and kindred Hermetica) Rosenkruiz Press, Haarlem

Robert A. Segal: Poimandres as myth: scholary theory and gnostic meaning. Mouton de Gruyter, Berlin.1986

A.S.Ferguson & Walter Scott: The Hermetica, Shambhala, Boston, 1993.

Frances Yates: Giordano Bruno and the Hermetic tradition, Chicago: University of Chicago Press, 1964.

A.E.Waite: The Hermetic Museum Restored.

Bibliografie

Haage, B. D., Středověká alchymie. Od Zósima k Paracelsovi, Praha: Vyšehrad 2001.

Amerika a Grónsko – nativní kultura a náboženství

Obecné, nesourodé, neroztříděné

Kašpar, O. (ed.), Neuvadnou mé květy, neumlknou mé písně. Výbor z aztécké, kečuánské a mexické poezie, Dauphin, Liberec 1996. [Úvodní studie, vybrané básně. Některé již publikovány v Textech nativní Iberoameriky. V tiráži jiný podtitul než na obálce, a to „antologie aztécké, kečuánské a mexické poesie“.]

Novák, L., Zrození duhy, Odeon, Praha 1978. [Parafráze poezie Indiánů Severní, Střední a v menší míře i Jižní Ameriky. Některé jsou zajímavé i religionisticky, je tu např. tanec k hromovému ptáku, přivolávání deště, iniciační píseň, modlitby apod. V komentáři je každá báseň přiřazena k příslušnému kmeni.]

Stingl, M., Indiánský oheň. Cesta Latinskou Amerikou po stopách nejdůležitějších indiánských válek a nejstatečnějších bojovníků, Práce, Praha 1977. [Latinská, tj. Střední a Jižní, Amerika. Celkem dobrý populární přehled vybraných indiánských válek.]

Šolc, V., Indiánské historie, Československý spisovatel, Praha 1977. [Výborná práce o inuitských a indiánských kulturách tří Amerik. Obzvláště doporučuji pozornosti tabulky str. 297-311 a mapy nativních jazyků Jižní a Severní Ameriky na konci barevné obrazové přílohy.]

Baudot, G., Les lettres précolombiennes.

Baudot, G., Utopía e Historia en México. [Děti op. hada. Dost možná jde o šp. překlad fr. práce.]

Beckwith, Jamaica Anansi Stories. 1924, uvádí Hulpach: 195

Benedict(ová), R., Zuňi Mythology (2 vol.). NY 1934.

Benedict(ová), R., The Vision in Plains Culture.

Boas: Ethnology of the Kwaikutl, 2 vol.

Boas, The Mythology of the Bella Coola Indians.

Boas, The Religion of the Kwaikutl Indians, 2 vol. (nebo víc?)

Boas, The Social Organization and Secret Societies of the Kwaikutl Indians (Report of the U.S. National Museum for 1885, 311-738.

Boas – Hunt, Kwaikutl Texts.

Bunzel[ová], R. L., Zuňi texts. 1933.

Bosch-Gimpera, P., L’Amérique avant Christophe Colombe. (1967)

Cushing, F. H., Outlines of Zuňi Creation Myths.

Cushing, F. H., Zuňi Folk Tales.

Cushing, F. H., My Experience in Zuňi.

Cushing, F. H., Zuňi Fetishes.

Escarpit, R., Contes et légendes du Mexique.

Fernández, A., Pre-hispanic Gods of Mexico.

Fortune, Secret Societies of the Omaha. 1932

Fouchard, J., Langue et littérature des aborigènes d’Ayti. (1972; ?)

Fourty-Seventh Annual Report of the Bureau of American Ethnology: 467-544, 611-835, 837-1086: Zuňiové. 248-250: Isleta, New Mexico. [Benedictová: 210 ad.]

Fourty-Sixth Annual Report of the Bureau of American Ethnology: Asiniboinové 573 a okolo.

Garibay, Historia de la Literatura Náhuatl, 2 sv. 1953-54.

Garibay, Veinte Himnos Sacros de los Nahuas.

Gonzáles Torres, Y., Diccionario de mitología y religión de Mesoamérica. (1991)

Graulich, M., Mythes et rites du Méxique ancien préhispanien.

Grinnell, The Cheyenne Indians. 1923.

Handbook of Middle American Indians. (několik svazků)

Handbook of South American Indians I.-VI.

Kašpar, O., Contes et légendes des Azteques.

Lanczkowski, G., [Náboženství Aztéků, Mayů a Inků, Darmstadt].

Lehman, H., Les civilisations précolombiennes. (1965)

Léon-Portilla, M., La filosofía Náhuatl.

Lévi-Strauss: Mythologiques. [Dost J. Am., ale nevím, zda není poněkud přesyceno interpretacemi.]

Métraux, A., Les Incas. (1961)

Métraux, Religions et magies indiennes d’Amérique du Sud

Parsons, E. C., Pueblo Indian Religion, dva svazky. (1939)

Perrin, M., Contribution à l´étude de la littérature orale des Indiens Goajiro (disertace).

Raynaud, Les dieux, les héros et les hommes de l’ancient Guatemala d’après le Livre du conseil. 1925.

Sahagun, Florentine Codex.

Smith, M. E., The Aztecs. [Norm a žit., 55: r. 1996.]

Soustelle, Georgette, Observation sur la religion des Lacandons du Mexique méridional, in: Journal de la Société des Américanistes, XLVIII.

Soustelle, G., Tequila, un village nahuatl du Mexique oriental.

Spence, The Gods of Mexico. 1923.

Stevenson(ová): The Zuňi Indians (1904)

Stevenson(ová): The Religious Live of the Zuňi Child.

Thompson, J. E. S., A Commentary on the Dresden Codex. A Maya Hieroglyphic Book.

Tozzer, A Comparative Study of The Mayas and the Lacandones. 1907

Trimborn – Zerries: Les religions amérindiennes. 1962, překl. z něm.

Tyler, H. A., Pueblo Gods and Myths. (1964)

Valdez, L. – Steiner, S., Aztlan: An Anthology of Mexican American Literature.

Inuité

Freuchen, P., Moje mládí v Grónsku, Václav Petr, Praha 1939.

Freuchen, P., White man. [FF MU.]

Freuchen, P. – Salomonsen, F., Pod polárním sluncem, Praha: Orbis 1972.

Rasmussen, K., Cesta bílým tichem, Praha: Orbis 1965.

Rasmussen, K., Grónské mýty a pověsti, Praha: Argo 1998.

Rasmussenová, N., Lidé z Baffinova ostrova, Panorama, Praha 1989.

Šolc, V., Indiánské historie, Československý spisovatel, Praha 1977. [Výborná práce o inuitských a indiánských kulturách tří Amerik. Obzvláště doporučuji pozornosti tabulky str. 297-311 a mapy nativních jazyků Jižní a Severní Ameriky na konci barevné obrazové přílohy.]

Jižní Amerika

Obecné, nesourodé, neroztříděné

Kulcsárová, Z. a kol., Světové mytologie. Nábožensko-mytologické systémy národů světa, Praha: Orbis 1973.

Šolc, V., Indiánské historie, Československý spisovatel, Praha 1977. [Výborná práce o inuitských a indiánských kulturách tří Amerik. Obzvláště doporučuji pozornosti tabulky str. 297-311 a mapy nativních jazyků Jižní a Severní Ameriky na konci barevné obrazové přílohy.]

Goajirové

Bibliografie: Perinn, M., Cesta mrtvých Indiánů, s. 224-225. [Goajirové.]

Perinn, M., Cesta mrtvých Indiánů, Praha: Argo 2000.

Inkové

Šolc, V., Indiánské historie, Československý spisovatel, Praha 1977.

Vrhel, F. – Kašpar, O., Texty nativní Iberoameriky, sv. 1. Předkolumbovské literatury, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978. [Obecný úvod do předkolumbovských literatur a jejich nejvýznamnějších památek – cca 50 stran. Potom ukázky aztécké, mayské a incké slovesnosti.]

Knihy s nižší relevancí, cestopisy...

Frič, A. V., Indiáni Jižní Ameriky, Panorama, Praha ⁵1981. [Cestopis, obsahuje nicméně výbor z mýtů a pohádek.]

Lévi-Strauss, C., Smutné tropy, Odeon, Praha 1966. [Cestopis/etnografie.]

Šolc, V., Indiáni na jezeře Titicaca, Praha: Orbis 1966. [Cestopis. O životě mezi Aymary.]

Severní Amerika

Hultkrantz, Å., Domorodá náboženství Severní Ameriky. Síla vizí a plodnosti, Praha: Prostor 1999.

Kulcsárová, Z. a kol., Světové mytologie. Nábožensko-mytologické systémy národů světa, Praha: Orbis 1973.

Šolc, V., Indiánské historie, Československý spisovatel, Praha 1977. [Výborná práce o inuitských a indiánských kulturách tří Amerik. Obzvláště doporučuji pozornosti tabulky str. 297-311 a mapy nativních jazyků Jižní a Severní Ameriky na konci barevné obrazové přílohy.]

Tanec duchů detailně zkoumal James Mooney. (Budil, 22)

Knihy s nižší relevancí, cestopisy...

Bonvillainová, N., Léčitelství domorodých Američanů, Volvox Globator, Praha 1999.

Střední Amerika

Přehledové publikace

Kováč, M., Slnko jaguára. Náboženský svet Olmékov, Mayov a Aztékov, Chronos, Bratislava 2002. [397 s. Práce předního slovenského odborníka.]

Obecné, nesourodé, neroztříděné

Kulcsárová, Z. a kol., Světové mytologie. Nábožensko-mytologické systémy národů světa, Praha: Orbis 1973.

Šolc, V., Indiánské historie, Československý spisovatel, Praha 1977. [Výborná práce o inuitských a indiánských kulturách tří Amerik. Obzvláště doporučuji pozornosti tabulky str. 297-311 a mapy nativních jazyků Jižní a Severní Ameriky na konci barevné obrazové přílohy.]

Afroameričané

Různé

Stingl, M., Černí bohové Ameriky: Kapitoly o kultuře a dějinách Afroameričanů Latinské Ameriky a karibské oblasti, Praha: Svoboda 1992. [Popularizující. Celkem dost o náboženství. Stojí za pozornost.]

Bibliografie: Stingl, Černí bohové Ameriky.

Vúdú

? Ostrov černých kouzel

Vadillo, Alicia E., Santería y vodú, sexualidad y homoerotismu: Caminos que se cruzan sobre la narrativa cubana contemporanea, Madrid: Biblioteca Nueva 2002. [206 s. Monografie věnovaná vúdú, zejména pak pronikání vúdú a homoerotismu v současné kubánské výpravné próze. 1) Náboženské systémy afrického původu: geografie a diferenciace; orišové; ústní kultura; vúdú a jeho kubánská varianta; kněžská hierarchie; ... 2) Jorubští orišové jako paradigma v současném kubánském vyprávění. 3) Cesta k modernitě, od náboženské legendy k literární fikci. 4) Jorubský duální model jako metafora literárního novobaroka. 5) Legenda o güije v homoerotické kubánské literatuře; rozbor různých homoerotických děl. 6) Znovu do zámoří – literatura v diaspoře. Takřka neobsahuje bibliografický poznámkový aparát, byť poznámky pod čarou používá. Bibliografie. BNF, v.]

Aztékové

Šolc, V., Indiánské historie, Československý spisovatel, Praha 1977. [Výborná práce o inuitských a indiánských kulturách tří Amerik. Obzvláště doporučuji pozornosti tabulky str. 297-311 a mapy nativních jazyků Jižní a Severní Ameriky na konci barevné obrazové přílohy.]

Vrhel, F. – Kašpar, O., Texty nativní Iberoameriky, sv. 1. Předkolumbovské literatury, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978. [Obecný úvod do předkolumbovských literatur a jejich nejvýznamnějších památek – cca 50 stran. Potom ukázky aztécké, mayské a incké slovesnosti.]

Vrhel, F. – Kašpar, O., Texty nativní Iberoameriky, sv. III. Folklór Mezoameriky, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1984.

Mayové

Carrasco, D., Náboženství Mezoameriky. Kosmovize a obřadní centra, Praha: Prostor 1999.

Šolc, V., Indiánské historie, Československý spisovatel, Praha 1977.

Vrhel, F. – Kašpar, O., Texty nativní Iberoameriky, sv. 1. Předkolumbovské literatury, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978.

Vrhel, F. – Kašpar, O., Texty nativní Iberoameriky, sv. III. Folklór Mezoameriky, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1984. [Obecný úvod. Mýty, bajky. Zdá se, že většina je i v Kašparově knize Děti opeřeného hada. ]

Puebloví Indiáni

Viz bibliografii in: Benedictová, R., Kulturní vzorce, s. 209-212.

Současná náboženství střední Ameriky

Pieper, Jim, Guatemala’s Folk Saints: Maximon/San Simon, Rey Pascual, Judas, Lucifer, and Others, Los Angeles: Pieper [2002]. [Kniha, ve které převažují barevné fotografie. Není postavena na žádné konzistentní metodě terénního výzkumu. Fenomén zajímavý, kniha také, ale ne nad rámec obrazové dokumentace (včetně datace). BNF, v.]

Zantwijk, Rudolf A. M. van, Servants of the Saints: The Social and Cultural Identity of a Tarascan Community in Mexico, Assen: Van Gorcum – Prakke 1967. [xiv, 303 s. Jméno autora a jeho inverze takto dle katalogu BNF. Poznámkové aparáty za jednotlivými studiemi, bibliografie, rejstřík. BNF, v.]

Mesianismy Třetího světa

Mühlmann, W. E., Messianismes révolutionaires du Tiers monde, Paris 1968.

Další bibliografie

Hieron 3, 1998, s. 130-131. [Mayové.]

Perinn, M., Cesta mrtvých Indiánů, s. 224-225. [Goajirové.]

Šolc, V., Indiánské historie, s. 318-327. [Indiáni a Inuité.]

... atd.

Irelevantní tituly

Kopit, A., Indiáni. [Divadelní hra.]

Antika

Řecké náboženství

Prameny

Ovidius Naso, Publius, Proměny, Praha: Svoboda 1974.

Převyprávění řecké mytologie

Kerényi, K., Mytologie Řeků I. Příběhy bohů a lidí, Praha: Oikúmené 1996.

Kerényi, K., Mytologie Řeků II. Příběhy héróů, Praha: Oikúmené 1998.

Mertlík, R., Starověké báje a pověsti, Praha: Svoboda 1968.

Studie

Hošek, R., Úvod do dějin řeckého náboženství.

Kulcsárová, Z. a kol., Světové mytologie. Nábožensko-mytologické systémy národů světa, Praha: Orbis 1973.

Puhvel, J., Srovnávací mytologie, Praha: Nakladatelství Lidové noviny 1997.

Vidman, L., Od Olympu k Panteonu. Antické náboženství a morálka, Praha: Vyšehrad ²1997. [232 s. Odborná literatura – religionistika – antika. Renomovaná práce. Vývoj antického náb., věštírny, inkubace, kult soch, posvátná místa, oběti, kalendář, pohostinnost atd.]

Etruské náboženství

Kulcsárová, Z. a kol., Světové mytologie. Nábožensko-mytologické systémy národů světa, Praha: Orbis 1973.

Římské náboženství

Dumézil, G., Mýty a bohové Indoevropanů, Praha: Oikúmené 1997.

Kulcsárová, Z. a kol., Světové mytologie. Nábožensko-mytologické systémy národů světa, Praha: Orbis 1973.

Puhvel, J., Srovnávací mytologie, Praha: Nakladatelství Lidové noviny 1997.

Antická magie

Chalupa, Aleš, „Venenum, nebo venenum? Tacitus, magie a větrné mlýny Dona Quijota. Několik poznámek k metodologii studia antické magie“, Religio: Revue pro religionistiku 14/1, 2006, s. 101-118. [Velmi přínosná práce. V poznámkách další literatura. h.]

Helénismus

Přehledy, atmosféra helénismu

Dodds, E. R., Pohané a křesťané ve věku úzkosti, Praha: Petr Rezek 1997. [181 s. Odborná literatura – religionistika, kulturní historie – helénismus. Z angl. originálu (Cambridge 1994) přel. Martin Pokorný. Podrobný poznámkový aparát, bibliografie, rejstřík. Hmota, démoni, bohové v době helénismu, dialog pohanství a křesťanství. Cenný přehled.]

Eliade, M., Dějiny náboženského myšlení II. Od Gautamy Buddhy k triumfu křesťanství, Praha: Oikúmené 1996. [h.]

Dostálová, R. – Hošek, R., Antická mystéria, Praha: Vyšehrad 1997. [h.]

Martin, L. H., Helénistická náboženství, Masarykova univerzita, Brno 1997. [h.]

Pokorný, Petr, Řecké dědictví v Orientu. Helénismus v Egyptě a Sýrii, Praha: Oikúmené 1993. [h.]

Interkulturní komunikace

Dodds, E. R., Pohané a křesťané ve věku úzkosti, Praha: Petr Rezek 1997. [181 s. Odborná literatura – religionistika, kulturní historie – helénismus. Z angl. originálu (Cambridge 1994) přel. Martin Pokorný. Podrobný poznámkový aparát, bibliografie, rejstřík. Hmota, démoni, bohové v době helénismu, dialog pohanství a křesťanství. Cenný přehled.]

Kratochvíl, Zdeněk, Prolínání světů: Středoplatónská filosofie v náboženských proudech pozdní antiky, Hermann a synové, Praha 1991. [126 s. Odborná literatura – religionistika, dějiny filosofie – pozdní antika. Eklektická filosofie, fil. helénizovaného židovstva, Filón, fil. a NZ, fil. a gn., řecké hermetické spisy, středoplatónská fil., Plútarchos (85-89), fil. u křesťanů, Kléméns Alexandrijský (105-118). Dostupné na internetu.]

Filosofie

Prameny

Filón Alexandrijský, O stvoření světa, O gigantech, O neměnnosti boží, Praha: Oikúmené 2002.

Gnóze (odkaz)

Viz Gnóze.../Gnóze.

Orfismus

Prameny

The Orphic Hymns, přel. A. N. Athanassakis, Scholars Press, Missoula 1977. [Anglický překlad.]

West, M. L., The Orphic Poems, Oxford: Clarendon Press 1983. [Jde skutečně o edici pramenů?]

Studie

Alderlink, L. J., Creation and Salvation in Ancient Orphism, Scholars Press, Chico 1981.

Brisson, L., Orphéé et l’orphisme dans l’antiquité gréco-romaine, . [FF MU.]

Eisler, R., Orpheus – The Fisher: Comparative Studies in Orphic and Early Christian Cult Symbolism, J. M. Watkins, London 1921.

Guthrie, W. K. C., Orpheus and Greek Religion: A Study of the Orphic Movement, Princeton University Press, Princeton 1993.

Mead, G. R. S., Orpheus, Barnes & Noble, New York 1965.

Warden, J. (ed.), Orpheus: The Metamorphosis of a Myth, University of Toronto Press, Toronto 1985.

Mithraismus

Chalupa, Aleš, ?, magisterská diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita v Brně 2005.

Turcan, Robert, Mithra a mithraismus.

Neroztříděné

Bouzek – Hošek, Antické Černomoří.

Burian – Oliva, Civilizace starověkého Středomoří

Hare – Barms – Chadwick, Zakladatelé myšlení

Kratochvíl, Z., Prolínání světů: Středoplatónská filosofie v náboženských proudech pozdní antiky, Hermann a synové, Praha 1991. [126 s. Odborná literatura – religionistika, dějiny filosofie – pozdní antika. Eklektická filosofie, fil. helénizovaného židovstva, Filón, fil. a NZ, fil. a gn., řecké hermetické spisy, středoplatónská fil., Plútarchos (85-89), fil. u křesťanů, Kléméns Alexandrijský (105-118).]

Vernant, Počátky řeckého myšlení

Filosofie

Prameny

Origenes, Contre Celse, Paris.

Studie

Kratochvíl, Z., Prolínání světů. Středoplatónská filosofie v náboženských proudech pozdní antiky, Hermann a synové, Praha 1991. [126 s. Odborná literatura – religionistika, dějiny filosofie – pozdní antika. Eklektická filosofie, fil. helénizovaného židovstva, Filón, fil. a NZ, fil. a gn., řecké hermetické spisy, středoplatónská fil., Plútarchos (85-89), fil. u křesťanů, Kléméns Alexandrijský (105-118).]

Kratochvíl, Z., Studie o křesťanství a řecké filosofii, Česká křesťanská akademie, b.m. 1994. [117 s. Odborná literatura – dějiny filosofie, religionistika – křesťanství, řecká filosofie. Kř. filosofie, její dialog se stoicismem a platonismem, Hérakleitos z Efezu.]

Kratochvíl, Z. – Bouzek, J., Od mýtu k logu, Herman, Praha 1994. [Řecké umění, mýty, Apollón a Dionýsos, filosofie. Obrazová dokumentace.]

Artuš, Grál, rytířská epika

Prameny

Artušovská literatura

Různé

Érec et Énide, roman traduit de l'ancien français d'après l'édition de Mario Roques, par René Louis, Paris, H. Champion ; 1954.

Érec et Énide, publié par Mario Roques, d'aprčs la copie de Guiot. (Bibl. nat., fr. 794). Paris, H. Champion, 1953.

Erec et Enide, trad., présentation et notes de Jean-Marie Fritz, Paris, Librairie générale française, 1992 Collection Lettres gothiques

Erec et Enide, trad., introd. et notes par Michel Rousse, Paris, Flammarion, 1994, GF 763.

Geoffrey z Monmouthu, Historia regum Brittaniae, in: E. Faral (ed.), La Légende Arthurienne, sv. 3, Paris 1929, kolem s. 230. [Odkazuje na to Keen, tj. jde 1984 zřejmě o nejnovější edici, ač to není jisté, protože Keen cituje např. i starší překlad Alexiady z 1928, ne z 1969.]

Gerbert de Montreuil, La Continuation de Perceval, ed. Mary Williams (sv. 1, 2) – Marguerite Oswald (sv. 3), 3 sv., Champion, Paris 1922, 1925, 1975. [Jedno z pokračování Chrétienova Percevala (jiné než Continuation-Gauvain vydané 1993. Náboženštější orientace než jiná pokračování.]

Jan z Glastonbury, Chronica, ed. T. Hearne, Oxford 1726. [Lawton odkazuje jen na toto; novější edice skutečně neexistuje? Zde zpracovává Josefovu evangelizaci Británie. Další prameny k Josefovi z Arimathie: viz Lawton, Joseph, xl.]

La Queste del saint Graal, ed. A. Pauphilet, Champion, Paris 1980. [Edice z r. 1949, dosud nejkvalitnější; cituje ji např. Lawton, Joseph.]

Lawton, D. A. (ed.), Joseph of Arimathea: A Critical Edition, Garland Publishing, New York – London 1983. [72 s. ; 23 cm. Edice pramenů – středověk – artušovská literatura. Jde o nepříliš dlouhou aliterační báseň založenou hlavně na Estoire, prvním svazku tzv. Vulgáty. Obsahuje úvod, poznámky, slovníček spojený s rejstříkem. ISBN: 0824094484. Starší edice: W. W. Skeat, 1871.]

Le Chevalier au lion, précédé de Erec et Enide. Version en prose moderne par André Mary Paris, Gallimard, 1944. [Existují i novější překlady.]

Mabinogi: Keltské pověsti, přel. J. Vilikovský, Brno: „Zvláštní vydání...“ 1995.

Malory, T., Artušova smrt, sv. 3, přel. I. Rodriguez, Jota, Brno 1998. [468 s. Překlad pramenů – středověk – artušovské romance. Překlad díla sira Thomase Maloryho, jež poprvé vyšlo tiskem r. 1485. Malory zpracovává různé artušovské a tristanovské látky do rozsáhlého prozaického díla.]

Peredur, ed. J. Rhys – G. Evans, Text of the Mabinogion and Other Welsh Tales from the Red Book of Hergest, Oxford 1887. [Vedle Evanse odkazuje Loomis právě na toto.]

Peredur, ed. G. Evans, The White Book Mabinogion, Pwllheli 1907. [Odkaz Loomis ještě dnes jako na edici – ale ač vyšlo 1991, psáno dřív, tj. možná už existuje i novější edice.]

Perlesvaus, ed. W. A. Nitze – T. A. Jenkins, Le Haut Livre du Graal, Perlesvaus I: Text, Variants, and Glossary, Chicago: University of Chicago Press 1932. [Kritická edice. Sem odkazuje Loomis, jinou edici nezmiňuje. Pozn.: překlad S. Evanse The High History of the Holy Grail označuje Loomis, Grail, 297, za dost nedobrý a nepřesný. Nic novějšího. 465-537 jsou varianty ve velšském textu (rkp. Peniarth 11): Perlesvaus velšsky.]

Nitze, W. A. a kol., Le Haut Livre du Graal, Perlesvaus II: Commentary and Notes, Chicago: University of Chicago Press 1937. [Obsahuje errata edice, pojednání o vztahu rukopisů a o textové tradici, diskusi o dataci a vztahu ke Glastonbury, rozbor struktury a stylu Perlesvause a podrobný komentář k vybraným místům.]

Perlesvaus, trad. N. Bryant, The High Book of the Grail, Cambridge 1978. [Odkaz Keen, Chivalry. Jiný překlad (Sebastian Evans), The High History of the Holy Grail, označuje Loomis za „neodpovídající“. Tento bude zřejmě dobrý.]

Philippe de Novare, Mémoires, ed. C. Kohler, Paris 1913. [Zde zpráva o 1. artušovském turnaji na Kypru 1223.]

Poèmes et Récits de la vieille France. IV. Chrétien de Troyes. Erec et Enide. Roman d'aventures du XIIe siècle. Traduit par Myrrha Lot-Borodine, Paris : E. de Boccard, éditeur, 1924 .

Première continuation de Perceval (Continuation-Gauvain), ed. William Roach, trad. Colette-Anne Van Coolput-Storms, Paris: Livre de poche 1993. [630 s. „Le livre de poche - Lettres gothiques“, 4538).]

Prophécies de Merlin, ed. L. A. Paton, New York 1926. [Soubor ze 13. stol.; nic víc Le Goff neuvádí.]

Roach., W. (ed.), Continuations of the Old French Perceval of Chretien De Troyes, 5 sv., University of Pennsylvania Press – American Philosophical Society, Philadelphia 1949, 1950, 1952 (reedice: 1. sv. 1993 jako Première continuation...; 3. sv. 1984; 4. sv. 1971, 5. sv. 1983). [5. sv. je Manessier.]

Romans de la Table Ronde : Erec et Enide, Cligés ou la fausse morte, Lancelot le chevalier à la charette, Yvain le chevalier au lion, préface, traduction et notes de Jean-Pierre Foucher, Paris, Gallimard, 1975. (Rééd. Le Livre de poche classique. – La couv. porte: le Cycle courtois –. 1998.)

Robert de Boron, Josef, ed. William A. Nitze, Le Roman de l’Estoire dou Graal, Honoré Champion, Paris 1927. [137 s. Edice pramenů – artušovská literatura. Edice starofrancouzského textu. Lawton označuje r. 1983 za nejlepší edici veršovaného Josefa (Josef byl záhy převeden do prózy).]

Roques, M., Les Romans de Chrétien de Troyes, I-, Paris 1967. [4. svazek: Yvain.]

Stone, B. (trans.), Sir Gawain and the Green Knight, Penguin Books, London ²1974. [186 s. Překlad a komentář pramenů – středověk – artušovské romance. Překlad básně do moderní angličtiny. FF MU.]

Tolkien, J. R. R. – Gordon, E. V. (eds.), Sir Gawain and the Green Knight, Oxford University Press, Oxford 1925. [212 s. Prameny – kritická vydání – artušovské pověsti. Kritické vydání tohoto středoanglického textu s podrobným úvodem a poznámkovým aparátem. Docela je tomu rozumět a kniha obsahuje podrobný slovníček. FF MU v několika exemplářích. Existují i novější vydání této knihy, ale půjde asi o reprinty.]

Wace, Li Roman de Brut, ed. le Roux de Lincy, Rouen 1838. [Takto Keen, Chivalry.]

Wolfram von Eschenbach, Parzival, přel. J. Pokorný, Aula, Praha 2000. [Velmi kvalitní vydání s podrobným doslovem, obsáhlou (ač bohužel málo strukturovanou) bibliografií i průběžným poznámkovým aparátem.][7]

Chrétien de Troyes

Chrétien de Troyes, Le Conte du Graal ou le roman de Perceval,ed. et trad. Charles Méla, Le livre de poche, Paris 1990. [642 s. Edice, překlady pramenů – středověk – grálové romance. Edice a překlad Chrétienova Percevala. Velikost písmen: v 2. části názvu po „ou“ ověřena na zadní straně, jinak všude velkými písmeny. S. 2 je vypsána edice a Le Roman..., Le Cycle atd. se tam píše většinou velkým písmenem a též přímo v překladu je Le Conte du Graal (s. 31). FF MU.]

Robert de Boron

Robert de Boron, Le roman de l’histoire du Graal, přel. Alexandre Micha, Honoré Champion, Paris 1995. [80 s. Překlady pramenů – středověk – grálové romance. Překlad Josefa (zřejmě podle edice W. A. Nitze 1927) do moderní francouzštiny s úvodem a bibliografií. Pozn. k bibl. údaji: velká a malá písmena takto ověřena vzadu v soupisu celé ediční řady. Honoré Champion je nakladatel. FF MU.]

Robert de Boron, Le Roman du Graal: Manuscrit de Modène, ed. Bernard Cerquiglini, Union Générale d’Éditions, Paris 1981. [310 s. Edice neveršované trilogie Merlin, Josef, Perceval. Nejde o edici kritickou, ale má úvod a zdá se kvalitní.]

La Queste del Saint Graal

Pauphilet, Albert (ed.), La Queste del Saint Graal: Roman du XIII^e siècle, Honoré Champion, Paris 1999. [304 s. Vydání pramenů – středověk – grálové romance. FF MU.]

Česká rytířská epika

Rytířské srdce majíce. Česká rytířská epika 14. století, Odeon, Praha 1984. [360 s. K vydání připravili Eduard Petrů a Dagmar Marečková, historický úvod Jan Sobotka. Náklad 3000 výtisků. Vydání skladeb Vévoda Arnošt, O Jetřichovi Berúnském a Tandariáš a Floribella. Studie o rytířském eposu od E. Petrů, vysvětlivky, obsáhlý slovníček. Historický úvod napsal Jan Sobotka.]

Komentáře k jednotlivým romancím

Chrétien de Troyes

Frappier, Jean. Chrétien de Troyes: l'homme et l'oeuvre, Paris: Boivin, 1957 [1969].

Kelly, Douglas. Chrétien de Troyes: An Analytic Bibliography. Research Bibliographies and Checklists, London: Grant and Cutler, Ltd., 1976.

Kelly, Douglas, ed. The Romances of Chrétien de Troyes: A Symposium. The Edward C. Armstrong Monographs on Medieval Literature, 3, Lexington, KY: French Forum, 1985. This work contains the following essays: "Chrétien de Troyes: The Narrator and His Art" (Douglas Kelly); "Érec et Énide" (Edward J. Buckbee); "Cligés" (Michelle A. Freeman); "Le Chevalier de la Charrette (Lancelot)" (Matilda Tomaryn Bruckner); "Le Chevalier au Lion (Yvain)" (Karl D. Uitti); "Le Conte du Graal (Perceval)" (Rupert T. Pickens); "On Editing Chrétien's Lancelot, Chrétien's Indebtedness to the Alexandre décasyllabique" (Alfred Foulet); Selected Bibliography (Sandra Ihle).

Topsfield, Leslie. Chrétien de Troyes: A Study of the Arthurian Romances, Cambridge: Cambridge University Press, 1981.

Uitti, Karl D. (with Michelle A. Freeman. Chrétien de Troyes Revisited. Twayne's World Author Series, New York: Twayne, 1995.

Queste del Saint Graal

Pauphilet, A., Études sur la Queste del Saint Graal, Paris 1921. [Dodnes zcela aktuální dílo, dle Loomise nejlepší komentář vůbec. P. tu ukázal na úzkou vazbu romance s cisterciáckou mystikou.]

Heresis 1994, č. 22.

Robert de Boron

Heresis 1994, č. 22.

Další studie a témata

Různé

Campbell, J., Proměny mýtu v čase. Vývoj mýtů od raných kultur až po středověké legendy, Portál, Praha 2000. [216 s. Populárně-vědecká literatura – religionistika – přehled. Přel. H. Loupová. Paleolit, Indiáni, neolit, Egypt, Východ, mystéria, artušovské legendy, Tristan a Isolda. Dobré pro základní orientaci či první seznámení, ale s mnoha výklady se naprosto nedá pracovat. Campbellova díla obecně charakterizuje zřetelné zaměření proti tradičním formám křesťanství, přílišná popularizace a rozpačité snahy o existenciální rozměr.]

Dembowski, Peter F. Jean Froissart and His "Meliador." The Edward C. Armstrong Monographs on Medieval Literature, 2, Lexington, KY: French Forum, 1983.

Faral, Edmond. Les Arts poétiques du XIIe et du XIIIe siècles. Recherches et documents sur la technique littéraire du moyen âge. Bibliothèque de l'École des Hautes Études, 238, Paris: Champion, 1924.

Köhler, Erich. Ideal und Wirklichkeit in der höfischen Epik: Studien zur Form des frühen Artus- und Graldichtung. Beihefte zur Zeitschrift für romanische Philologie, 97. 2nd ed., Tübingen: Niemeyer, 1970. French translation: L'Aventure chevaleresque: Idéal et réalité dans le roman courtois: Études sur la forme des plus anciens poèmes d'Arthur et du Graal. Trans. Éliane Kaufholz, Paris: Gallimard, 1974.

Loomis, Roger Sherman. Arthurian Tradition and Chrétien de Troyes, New York: Columbia University Press, 1949.

Markale, J., Brocéliande et l’énigme du Graal, Pygmalion, Paris 1989. [324 s. Odborná literatura, komentované převyprávění středověkých pramenů – les Brocéliande, Merlin, Yvain, Lancelot, grál. Najdou se tu samozřejmě některé neopatrné závěry, ale vcelku lze říci, že jde o knihu sice poněkud popularizující, ale dobře zvládnutou. AFB.]

Markale, J., Lancelot et la chevalerie arthurienne, Imago, Paris 1985. [216 s. Odborná literatura – literární historie – artušovské romány. Zabývá se postavou, životem a dobrodružstvím rytíře Lancelota, jeho prvotní i klasickou podobou, vlivy, které působily na jeho profil, apod. včetně přehledu literárních pramenů. Neopomíjí ani artušovské rytířstvo jako celek včetně jeho výkladu coby iniciačního společenství. Dobrá kniha, ne ve všech údajích spolehlivá, ale nápaditá a pečlivá. AFB.]

Markale, J., Merlin l’Enchanteur ou l’éternelle quête magique, Albin Michel, Paris 1992. [264 s. Odborná literatura, komentované převyprávění středověkých pramenů – kulturní dějiny – Merlin. Pořadové číslo vydání neuvedeno, ale přinejmenším třetí. Poznámkový aparát. Hledání historického Merlina i jeho mytického obrazu, přehled literárních textů vztahujících se k Merlinovi, prameny pověsti, Merlin jako dědic druidů... Pečlivá práce, ač v některých závěrech sporná. AFB.]

Meyer, L., Les Légendes des Matières de Rome, de France et de Bretagne dans le „Pantheon“ de Godefroi de Viterbe, E. de Boccard, Paris 1933. [248 s. Odborná literatura – literární historie – středověké pověsti. Poznámkový aparát, bibliografie. Zabývá se životem a dílem Godefroi de Viterbe a „třemi látkami“ v jeho spise: římskou (Aeneas, trójský původ Franků, Alexandr, Apollonius Týrský), francouzskou (Karel Martel, Karel Veliký) a bretaňskou (Artuš). FF MU.]

Micha, Alexandre. La Tradition manuscrite des romans de Chrétien de Troyes. Publications Romanes et Françaises, Paris: Librairie Droz, 1939 (reprint Geneva: Droz, 1966).

Pokorný, J., „Evropský Parzival (doslov)“, in: Wolfram von Eschenbach, Parzival, přel. J. Pokorný, Aula, Praha 2000. [S. 405-519. Velmi dobré uvedení do problému, zabývá se dvorskou kulturou, samotným Parzivalem, předchůdci, pokračovateli, tématy i českou a novodobou recepcí díla.]

Weston, Jessie Laidlay, From Ritual to Romance, Doubleday Anchor Books, New York ²1957. [222 s. Odborná, populární literatura – religionistika – legenda o grálu. 1. vyd. Cambridge University Press 1920. Toto je zřejmě 2. vyd., ač to není výslovně uvedeno. ]

Grál – různé

Lumière du Graal, numéro spécial des Cahiers du Sud, Marseille 1951. [Nepochybně jde o stejné dílo, jaké cituje Adolfová, Visio; to má taky vydání 1951 a i název se kryje. Podrobněji ale: Lumière du Graal. Études et textes présentés sous la direction de René Nelli (s. 179). R. Nelli, který zde publikoval příspěvek „Actualité du Graal“.]

Markale, J., Le Graal, Retz, Paris ³1987, zkrácená edice 1989. [Obšírné populární pojednání o různých verzích legendy o grálu.]

Méla, C., La Reine et le Graal. La conjointure dans les romans du graal, de Chrétien de Troyes au Livre de Lancelot, Seuil, Paris 1984.

Artušovské turnaje

Loomis, R. S., „Edward I, Arthurian Enthusiast“, Speculum 28, 1953, s. 114-127. [Je na JSTOR.]

Philippe de Novare, Mémoires, ed. C. Kohler, Paris 1913. [Zde zpráva o 1. artušovském turnaji na Kypru 1223.]

Sociální kontext a sociální význam artušovských romancí

Hanning, R. W., „The social significance of twelfth-century chivalric romance“, in: Medievalia et humanistica 3, 1972, s. 3-29.

Keen, Maurice, Chivalry, Yale University Press, New Haven – London 1984.

Keltské kořeny artušovských látek

Loomis, R. S., The Grail: From Celtic Myth to Christian Symbol, Princeton University Press, Princeton 1991. [287 s. Odborná literatura – religionistika – artušovské romance. Jde o systematickou analýzu nejdůležitějších pramenů; autor zdůrazňuje zejména keltské inspirace. Kvalitní monografie. Původní vydání: Cardiff a New York, Cardiff University Press, 1963. NK ČR.]

Grál a eucharistie

Roach, ?, in: Zeitschrift für romanische Philologie 40, 1939, s. 10-56. [Loomis, Grail, 119 na to odkazuje jako na detailní rozbor vize dětského Krista při konsekraci; zřejmě se zvláštním zaměřením na artušovskou literaturu.]

Holmes, U. T. – Klenke, M. A., Chrétien, Troyes, and the Grail, 1959. [Dle Helen Adolfové to je dost o alegoričnosti a eucharistii.]

Grál a hermetismus, Wolfram z Eschenbachu a alchymie

Duval, P., La Pensée alchimique et le conte du Graal.

Kahane, H. – Kahane, R., The Krater and the Grail: Hermetic Sources of the Parzival, University of Illinois Press, Urbana – Chicago ²1984.

Palgen, R., Der Stein der Weisen. Quellenstudien zum Parzival, Breslau 1922. [Haage, SA: komplexní alchymický výklad Parzivala. 1922, sic.]

Stavenhagen, L., The Science of „Parzival“, Phil. Diss. Berkeley 1964. Ann Arbor 1975. [Haage, SA: komplexní alchymický výklad Parzivala.]

Grál a gnóze?

Heresis 1994, č. 22, s. 79-99.

Grál – dnešní recepce, navazovatelé

Matthews, John, Keltská spiritualita a hledání grálu [duchovní cvičení pro současného člověka Artušovské tradice], Praha, Alternativa c1998. [141 s. il. 21 cm. Spiritualita Keltové Grál svatý exercicie.]

Fiebag, J. a P., Objevení Grálu, mýtus nebo realita. Po stopách stroje na manu, archy úmluvy a řádu templářů, ETC Publishing, Praha 1996. [258 s., 8 s. il. na příl. 22 cm. Záhadologie. Z něm. orig. přel. dr. Rudolf Řežábek, CSc. Archa úmluvy jako stroj na manu, grál, kde je grál skryt atd. Přinesly jej mimozemské civilizace. Bibliogr. s. 242-257.]

Grál – neroztříděné

Ritter-Orden des Heiligen Gral, b.r. [464 s., 2 přílohy il. 21 cm. Katalogizace MZK doplňuje jako rok vydání 1975; je to správně? Rytíři řádu svatého Grálu. Zvláštní kniha, seskupuje dokumenty od jakýchsi stvrzenek až po švabachem tištěnou legendu o sv. Benediktovi. Vydala to zřejmě nějaká křesťanská esoterická skupina. Možná spojeno se stoupenci Lanze von Liebenfelse a členy Ordo Novi Templis (pro které byl Benedikt světcem), ale to je jen domněnka, kterou by bylo třeba podrobnějším studiem prověřit. MZK.]

Role Glastonbury

Gransden, A., „The growth of the Glastonbury traditions and legends“, in: Journal of Ecclesiastical History 27, 1976, s. 337-358. [Dle Keen, Chivalry se zde, zejm. 352 ad., pojednává o nalezení ostatků Artuše a Guinevere v Glastonbury.]

Lagorio, V. M., „The Evolving Legend of St. Joseph of Glastonbury“, in: Speculum 46, 1971, s. 209-231. [JSTOR, pdf.]

Lagorio, V. M., „The Glastonbury Legends and the English Arthurian Grail Romances“, in: Neuphilologische Mitteilungen 79, 1978, s. 359-366.

Lagorio, V. M., „The Joseph of Arimathie: English Hagiography in Transition“ in: Medievalia et Humanistica 6, 1975, s. 91-101.

Marx, J., „Le lai de Josephe d’Arimathie“, in: Le Moyen Age 69, 1963, s. 371-379. [Brání úzký vztah artušovské legendy s Glastonbury.]

Marx, J., „Robert de Boron et Glastonbury“, in: Le Moyen Age 58, 1952, s. 71-88. [Brání úzký vztah.]

Robinson, J. A., Two Glastonbury Legends: King Arthur and Joseph of Arimathea, Cambridge: Cambridge University Press 1926. [Klasické zpracování glastonburské teze.]

Scott, John, The Early History of Glastonbury: An Edition, Translation and Study of William of Malmesbury’s De Antiquitate Glastonie Ecclesie, The Boydell Press, Woodbridge 1981. [Legenda o christianizaci Británie, kterou vedl Josef z Arimatie, vyslaný apoštolem Filipem. Kritická edice a anglický překlad důležitého textu k dějinám a formování prestiže glastonburského opatství. Obsahuje úvod, podrobný poznámkový aparát, bibliografii a rejstřík (převážně jmenný). Pozn.: na tit. str. nejsou v názvu textu uvozovky, nýbrž kurzíva.]

Grál a iniciační rituál?

Eliade, M., Initiations, rites, sociétés secrètes, s. 264 a dále. [Iniciační prvky v leg. o Grálu, zřejmě jen několik zmínek.]

Gallais, P., Perceval et l’initiation, Paris 1972. [Závěry by měly být důkladně prověřeny (Le Goff, Středověká imaginace, s. 225; ibid., s. 230: autorovy závěry jsou příliš odvážné).]

Neutrální andělé

Dando, M., „Les anges neutres“, in: Cahier d’Etudes cathares 1976, č. 69, s. 3-28.

Psychologické výklady

Jungová, E. – von Franz[ová], M.-L, Legenda o grálu: Hlubinně psychologický výklad středověké legendy, Portál, Praha 2001. [Psychologický výklad legend o grálu. Percevalovo mládí, meč a kopí, grál jako kámen, queste, trpící král grálu, spása řéše grálu, problém trojice a myšlenka tajné tradice, Adam, problém čtvrtého v trojici, Merlin.]

Obleser, Horst, Parzival auf der Suche nach dem Gral : tiefenpsychologische Aspekte der Gralslegende / Horst Obleser . - Leinfelden-Echterdingen : Bonz , 1997 . - 234 S. . - ISBN: 3-87089-385-0.

Popularizující převyprávění (zcela výběrově)

Hulpach, V., Příběhy kruhového stolu, Albatros, Praha 1980.

Chmelová, Elena, Kráľ Artuš a jeho družina, Mladé letá, Bratislava 1972. [FF MU.]

Křišťan, Parsifal.

Markale, J., Le cycle du Graal, vol. I. La naissance du Roi Arthur, Pygmalion, Paris 1992.

Markale, J., Le cycle du Graal, vol. II. Les chevaliers de la Table Ronde, Pygmalion, Paris 1993.

Markale, J., Le cycle du Graal, vol. III. Lancelot du Lac, Pygmalion, Paris 1993.

Markale, J., Le cycle du Graal, vol. IV. La fée Morgane, Pygmalion, Paris 1994.

Martelli, S., Rytíři kruhového stolu, Junior, Bratislava 1994.

Novodobá recepce

Richard Wagner

Nejedlý, Z., Richard Wagner. Zrození romantika, Státní hudební vydavatelství, Praha ²1961. [468 s. Odborná literatura – hudební věda, životopisy. Podrobné dílo. Rejstříky. Náklad 2000 výtisků.]

Ottlová, M. – Pospíšil, M., Bedřich Smetana a jeho doba.

Wagner, R., Parsifal: Scénická posvátná slavnostní hra, Alois Šarapatka, Praha ⁶1914. [Český překlad libreta. Obsahuje zásadní překladatelův příspěvek o Wagnerovi a náboženství.]

Spojování grálu a kopí s nacismem

Buechner, H., Emerald Cup – Ark of Gold. The Quest of SS Lt. Otto Rahn of the Third Reich, Thunderbird Press, Metairie 1993. [V knize se uvádí adresa autora s výzvou, aby na něj byly směřovány dotazy. Vyd. June 1991, dotisk nebo nové vydání 1993. ISBN 0913159077. Velmi rozpadavá brožovaná kniha.]

Ravenscroft, Trevor, Kopí osudu: Okultní moc kopí, kterým byl Ježíš bodnut do boku, Brno: Books 1998. [330 s. Esoterická literatura. Z angl. orig. The Spear of Destiny (Neville Spearman 1973) přel. Josef Zumr. MZK abs. Nakladatelství je skutečně prostě „Books“ – i dle katalogizace MZK.]

Grál a kataři

Viz zvláštní kapitolu pod katarstvím.

Antonin Gadal

Prameny (vč. překladů)

Bernadac, Ch., Montségur et le Graal. Le mystère Otto Rhan, France-Empire, Paris ³1994. [390 s. Obsahuje cenné prameny pocházející od Gadala.]

Gadal, A., De l’héritage des cathares, Rozekruis-Pers, Haarlem 1980.

Gadal, A., En el camino del Santo Grial. Los Antiguos Misterios Cátaros, Fundación Rosacruz, Zaragoza 1996. [158 s. Prameny – grálová esoterika, navazovatelé na katarství.]

Gadal, A., „Papa Garrigou“, Patriarche de Sabarthez, Astrosophie, Nice [1938]. [Min. 46 stran. BNF.]

Gadal, A., The Legacy of the Cathars, Rosenkruiz Pres.

Gadal, A., Sur le chemin du Saint-Graal: Les Anciens Mystères Cathares, Rozekruis-Pers, Haarlem 1960. [158 s. Prameny – grálová esoterika, navazovatelé na katarství. Rozekruis Pers píše Arnaud d’Apremont in Rahn, Croisade 1999, s. 11 – velké a bez spojovníku. A, M a C je velké, ověřeno, stejně jako další věci z bibl. údaje. Se spojovníkem titulní strana i např. katalogizace BNF. BNF.]

Sekundární literatura

Bernadac, Ch., Montségur et le Graal. Le mystère Otto Rhan, France-Empire, Paris ³1994. [390 s. Odborná, popularizující literatura, edice pramenů (dopisy, tisk) – historie, literární historie – Otto Rahn. Pozn. k bibl. údaji: Rhan na titulní straně, na obálce Rahn. Jde o překlep? Rahn takto někdy byl omylem psán, ale přesto zřejmě o překlep jde. Že jde o 3. vyd. (po 1978 a 1980) uvádí Lafon, „Graal“, s. 75.]

Otto Rahn

Prameny (vč. překladů) – Otto Rahn

Rahn sepsal dvě knihy, četné články (málo známé, takřka necitované) a doktorskou práci À la recherche du maître Kyot de Wolfram von Eschenbach. Těsně po vydání Kreuzzug Rahna oslovila filmová společnost a oznámila mu záměr Kreuzzug zfilmovat (Rahnův dopis citovaný Ch. Bernadakem, Montségur et le Graal..., Paris 1994, s. 163-164), což asi znamenalo spíš natočit film na motivy Kreuzzug, ale k tomu nedošlo.

Anglický překlad ani jedné Rahnovy knihy k 9/2003 nenalezen (prohledán internet a knihovna Kongresu).

Rahn, Otto, Croisade contre le Graal: Grandeur et chute des Albigeois, přel. Robert Pitrou, Stock, Paris 1934.

Rahn, Otto, Croisade contre le Graal: Grandeur et chute des Albigeois, přel. Robert Pitrou, Stock, Paris 1974. [Ověřeno v Rahn, Croisade 1999 podle (c), že to 1974 vydal právě Stock.]

Rahn, Otto, Croisade contre le Graal: Grandeur et chute des Albigeois, přel. Robert Pitrou, Pardès, Puiseaux 1994. [V Pardès vydání první.]

Rahn, Otto, Croisade contre le Graal: Grandeur et chute des Albigeois, přel. Robert Pitrou, Pardès, Puiseaux 1999. [Místo vydání je skutečně Puiseaux – dle tit. str. i dle adresy nakladatelství. V Pardès 2. vydání, po 1994. Předtím minimálně dvě. Bez členu – prostě Croisade. „Édition revue et complétée par Christiane Roy“ – je to podle vydání 1974. Předmluva Arnaud d’Apremont. FF MU (DZ).]

Rahn, Otto, Kreuzzug gegen den Graal, Urban-Verlag, Freiburg [1933]. [Zde bez datace, jen Copyright 1933 Urban-Verlag, tiráž nemá; kniha nemá v tomto vydání podtitul. Dobře ověřeno, že datum vydání tu skutečně není. Ale je to 1933. MZK.]

Rahn, Otto, Kreuzzug gegen den Gral: Die Tragödie des Katharismus, Hans E. Günther, Stuttgart 1964. [Uvádí se tu, že jde o rozšířené vydání. Navíc je tu předmluva a doslov; nejde o přetisk. Je latinkou, ne švabachem jako původní vydání. Jde zřejmě o vydání druhé, ale neuvádí se to tu. ÖNB.]

Rahn, Otto, La corte di Lucifero: I catari guardiani del Graal, Barbarossa, Saluzzo 1989. [368 s. Místo a nakladatelství: Saluzzo : Barbarossa. Řada Irminsul.]

Rahn, Otto, La Cour de Lucifer, přel. René Nelli, Tchou, Paris 1974. [O Cour uvádí d’Apremont in Rahn, Croisade 1999, s. 12, že Nelliho překlad byl vydán 1974 (tj. stejně jako 2. fr. vyd. Croisade). Předmluva Paula Ladama.]

Rahn, Otto, La Cour de Lucifer: Voyage au cœur de la plus haute spiritualité européenne, přel. Arnaud d’Apremont, Puisseaux: Pardès 1999. [323 s. Achevé d’imprimer a dépôt légal 1999. Jde o druhé vydání tohoto překladu. Přeloženo podle německého vydání z r. 1985. FF MU (DZ).]

Rahn, Otto, Luzifers Hofgesind: Eine Reise zu Europas guten Geistern, Schwarzhäupter, Leipzig [1937]. [Katalogizace několika německých knihoven: Leipzig u.a. 1937 skutečně doplněno – katalogizace několika knihoven označuje za doplněné podle (c).]

Rahn, Otto, Luzifers Hofgesind: Eine Reise zu Europas guten Geistern, Verlag für Ganzheitliche Forschung und Kultur, Struckum 1985. [Struckum nenal. na mapě, ale jako vydavatele ho uvádí minimálně dvě knihovní katalogizace a též d’Apremont in Rahn, Croisade, 1999, s. 17]

??? Rahn, R., Mémoires, France-Empire [Orig. Ruheloses Leben, Düsseldorf 1949. Rudolf Rahn je dle Bernadaka tatáž osoba jako Otto Rahn. To je ale pochybné. Pokud to zpochybníme, musíme otevřeně zpochybnit i svědectví Paula Ladama, že měl Rudolf i Otto sekretářku téhož jména, svědectví jiné osoby, že si Rudolf nechal říkat Otto, atd. Toto zpochybnění je ale asi opravdu na místě.]

La corte de Lucifer : un viaje a los buenos espíritus de Europa, Otto Rahn ; [traducción, Rolando Mix] Zaragoza : Rigal , [1993]

Cruzada contra el grial : la tragedia del catarismo, Otto Rahn ; traducción de Fernando Acha Madrid : Hiperión , 1994

Cruzada contra el Grial : la tragedia del catarismo, Otto Rahn ; traducción de Fernando Acha Madrid : Hiperión , [1982]

Prameny – pokračovatelé

Bertrand, Michel, Le soleil des cathares: Montségur, citadelle du Graal, Atlas, Paris 1982. [48 s., obrazové. Hodně čerpá z J.-M. Angebert, Hitler et la tradition cathare.]

Kadmon, Katharsis: Auf den Spuren von Otto Rahn / Katharsis: On the Traces of Otto Rahn, Wien 1991. [24 s. Esoterická literatura – prameny. Souběžný název: Aorta 7. Krátký text od „Kadmona“, který vydává esoterický časopis Aorta. Obsahuje německý text a jeho anglický překlad. Na s. 6 přetisk článku dr. Wolffa Heinrichsdorffa (viz anglický překlad http://www.humanitas-international.org/holocaust/rahntran.htm) z 9. 1. 1938 o Otto Rahnovi; je to zpráva o přednášce Otty Rahna na téma „Lucifer jako světlonoš“ (sic). ÖNB.]

Saint-Loup, Nouveaux cathares pour Montségur, Rivarol, Paris 1969. [Pouť na Montségur 1244, Rosenberg. Min. 376 stran. Pseudonym Marca Augiera. Arnaud d’Apremont in Rahn, Croisade 1999, s. 9 uvádí jako nakladatele Presses de la Cité. Nové vydání dle Albareta: Avalon Paris 1986, tentýž název.]

Romány, kde figuruje Rahn

Kerr, Philippe, La Pâle figure, Le Masque, Paris 1994. [Rahn se tu objevuje jako psychotik a vrah dospívajících dívek.]

Saint-Loup, Nouveaux cathares pour Montségur, Rivarol, Paris 1969.

Sekundární literatura

Baudino, Mario, Otto Rahn: Faux cathare et vrai nazi, Toulouse: Privat 2007. [208 s.]

Bernadac, Ch., Le mystère Otto Rahn (le graal et Montségur). Du catharisme au nazisme, France-Empire, Paris 1980. [Odkaz Duv., Hist. Uv. 1978, a tak to skutečně vyšlo dle vydání z 1994 a dle dalších citací (a též citováno v knihách předcházejících 1980), ale zde stojí achevé d’imprimer 1980. Přepracovaná verze vyšla pod názvem Montségur et le Graal, Paris 1994. Jistý druh populárního líčení. Obsahuje četné citace, ale odkazy na literaturu jen zřídka. // 1. vyd. 1978, 2. vyd. 1980, 3. vyd. 1994; tak Lafon, „Graal“, s. 75.]

Bernadac, Ch., Montségur et le Graal. Le mystère Otto Rhan, France-Empire, Paris ³1994. [390 s. Odborná, popularizující literatura, edice pramenů (dopisy, tisk) – historie, literární historie – Otto Rahn. Pozn. k bibl. údaji: Rhan na titulní straně, na obálce Rahn. Jde o překlep? Rahn takto někdy byl omylem psán, ale přesto zřejmě o překlep jde. Že jde o 3. vyd. (po 1978 a 1980) uvádí Lafon, „Graal“, s. 75.]

Biget, Jean-Louis, „Mythographie du catharisme“, in: Historiographie du catharisme, Toulouse: Privat 1979, s. 271-342.

Köhn, R., „Eine dt. Mystifikation der Albigenser. Otto Rahns ‚Kreuzzug gegen den Gral‘ (1933)“, in: Mittelalter Rezeption III. Gezammelte Vorträge des 3. Salzburger Symposions (1986), Göppingen 1988. [Cituje J. Pokorný in Parzival; podle toho, jaký je reprodukovaný obsah, lze soudit, že Köhnův příspěvek není příliš kvalitní.]

Lafon, Jean-Marc, „Graal païen, Urvolk et croix gammées. Quelques réflexions sur l’œuvre d’Otto Rahn“, Heresis 2000, č. 32, s. 73-95. [Není v ČR.]

Lafon, Jean-Marc, „Une mémoire disputée? Les avatars du catharisme albigeois sous Vichy“, Heresis 2000, č. 33, s. 79-98.

Lange, H.-J., Otto Rahn und die Suche nach dem Gral, Arun Verlag, 1999. [Životopis. Odkaz Lafon 2000; uvádí, že dílo dosud nebylo přeloženo do fr.]

Lange, Hans-Jürgen, Otto Rahn: Leben & Werk, darin enthalten: Kreuzug gegen den Gral, Luzifers Hofgesind, Arun-Verlag, Engerda 1996, 281 s. [Hg. von H.-J. Lange.]

Müller, Daniela, „Otto Rahn und die Rezeption des Katharismus im Spiegel der nationalsozialistischen Propaganda“, ZRG, GA 1997. [Tak Müller, Frauen, 51, pozn. 82; cituje takto zkráceně.]

Mund, Der Rasputin Himmlers, [Rozebírá i Rahna a cituje některé prameny, které nejsou v Bernadakovi.]

Poupin, R., „Indiana Jones et le temple cathare. Une critique de la lecture raciale du catharisme“, in: Heresis 1997, č. 28, s. 11-37. [Kritika spojování nacismu a rasismu s katarstvím. Studie je postavena na teologických rozborech, jak je u tohoto autora zvykem. Rahna se práce týká spíše okrajově. A vlastně i proklamovaného tématu se týká sotva pár stran; studie je složena z těžkopádných teologických analýz, které s názvem studie a s religionistikou mají pramálo společného. Vůbec tu nejsou konkrétní rozbory textů, ba ani odkazy na knihy obsahující rasistické čtení katarství. Jde o práci religionisticky naprosto bezcennou.]

Viguier, Marie-Claire, „Otto Rahn entre Lucifer et Jésus“, Heresis 1991, č. 18, s. 55-70.

Viguier, Marie-Claire, „Otto Rahn entre Wolfram d’Eschenbach et les néo-nazi“, in: Berlioz, Jacques – Hélas, Jean-Claude (eds.), Catharisme: L’édifice imaginaire. Actes du 7^e colloque du Centre d’Études Cathares / René Nelli, [Carcassonne: Centre d’Études Cathares 1998], s. 165-189.

Nacismus a grál – ostatní

Hermand, J., „Gralsmotive um die Jahrhundertwende“, in: Vierteljahresschift für Literaturwissenschaft und Geistesgeschichte 36, 1962, s. 521-543.

Müller-Fraureuth, C., Die Ritter- und Räuber-romane, Halle 1894.

Moderní esoterismus a grál

Gardner, Laurence, Svatý Grál, Volvox Globator, Praha 1999. [352 s. Esoterická literatura. Z angl. orig. Bloodline of the Holy Grail přel. Klára Gajdušková a Irena Kolářová. Navzdory tomu, že tak může působit (např. rozsáhlým poznámkovým aparátem), tato kniha nemá charakter vědeckého textu. Je ale velice zajímavá jako pramenný materiál. Snaží se vypátrat „linii pokrevenství“ svatého Grálu, kterou sleduje k esejcům apod. Pravé poselství podle autora církev pokřivila. Odvolávání se na „disidenty“ typu Lilit, na potlačenou feminní tradici atd. je pro tento druh literatury velmi symptomatické. Kumránské svitky byly prý vytvořeny pod vedením Jidáše Iškariotského (s. 51) apod.]

Michael Baigent – Richard Leigh – Henry Lincoln, Svatá krev a svatý grál, Dobra, Praha 2003.

Baignent, M. – Leigh, R. – Lincoln, H., The Holy Blood and the Holy Grail, Jonathan Cape, London 1982. [Zambon in Catharisme: L’édifice imaginaire hodnotí knihu jako „esoterickou pseudohistorii Západu“ (s. 240). Fr. překlad vyšel ještě téhož roku: L’énigme sacrée, Pygmalion, Paris 1982. Český překlad: Praha 2003.]

František Střížovský

Uvádí se tu i díla netýkající se grálu.

Střížovský, F., Důvěřuj v Boha! Sbírka modliteb pro každého věřícího katolíka v nynější válečné době, b.m., [1914]. [16 s. Katolické modlitby.]

Střížovský, F., Píseň k sv. Františku Serafínskému, b.m., b.d. (imprimatur Olomouc 1928). [2 s. Text náboženské písně.]

Střížovský, F., Svatý Grál. Pověst a legenda, Matice cyrilometodějská, Olomouc 1929. [216 s. Básnický text. Svatý grál, gráloví králové, sv. Václav jako poslední král svatého grálu. Básnická adaptace legend o grálu, propojení se svatováclavskou úctou. Katolická poezie.]

[Střížovský, F.,] Útěcha. Sbírka církevně schválených modliteb a zbožného rozjímání v nynější velmi pohnuté době, b.m., [1914]. [32 s. Katolické modlitby. Modlitby za požehnání vojáků a zbraní, kontemplace.]

Neúplné, neověřené, nezhodnocené

Articles

Freeman, Michelle A. "Problems in Romance Composition: Ovid, Chrétien de Troyes, and the Romance of the Rose," Romance Philology 30 (1976-77) 158-68.

Ménard, Philippe. "Note sur la date du Chevalier de la Charrette," Romania 92 (1971) 118-26.

Ollier, Marie-Louise. "The Author in the Text: The Prologues of Chrétien de Troyes," Yale French Studies 51 (1974) 26-41.

Reid, T.B.W. "Chrestien de Troyes and the Scribe Guiot," Medium Aevum 45 (1976) 1-19.

Uitti, Karl D. "Autant en emporte li funs: Remarques sur le Prologue du Chevalier de la Charrette de Chrétien de Troyes," Romania 105, nos. 2-3 (1984) 270-91.

Studies of Individual Romances (Books and Articles)

Baumgartner, Emmanuèle. Chrétien de Troyes: "Yvain," "Lancelot"--la charrette et le lion. Études Littéraires (Paris: Presses Universitaires de France, 1992).

Chaurand, Jacques. "Quelques réflexions sur l'hyperbole dans le Chevalier de la Charrette," in Études de langue et de littérature du moyen âge offertes ŕ Félix Lecoy (Paris: Champion, 1973), 43-54.

Frappier, Jean. Étude sur "Yvain," ou le "Chevalier au Lion" de Chrétien de Troyes (Paris: Société d'Édition d'Enseignement Supérieur, 1969).

Frappier, Jean. Chrétien de Troyes et le mythe du graal: étude sur "Perceval," ou le "Conte du Graal" (Paris: S.É.D.E.S., 1972).

Frappier, Jean. "Le Prologue du Chevalier de la Charrette et son interprétation," Romance Philology 93 (1972) 337-77; response to Jean Rychner, "Le Prologue du Chevalier de la Charrette," Vox Romanica 26 (1967) 1-23.

Freeman, Michelle A. The Poetics of "Translatio studii" and "Conjointure": Chrétien de Troyes's "Cligés." French Forum Monographs, 12 (Lexington, KY: French Forum, 1979).

Kelly, Douglas. "Sens" et "Conjointure" in the "Chevalier de la Charrette" (The Hague and Paris: Mouton, 1966).

Maddox, Donald. Structure and Saving: The Systematic Kingdom in Chrétien's "Érec et Énide." French Forum Monographs, 8 (Lexington, KY: French Forum, 1978).

Paris, Gaston. "Études sur les romans de la Table Ronde. Lancelot du Lac, I. Le Lanzelet d'Ulrich de Zatzikhoven; Lancelot du Lac, II. Le Conte de la charrette," Romania 10 (1881) 465-496; 12 (1883) 459-534; 16 (1887) 100-01.

Pickens, Rupert T. The Welsh Knight: Paradoxicality in Chrétien's "Conte del Graal." French Forum Monographs, 6 (Lexington, KY: French Forum, 1977).

Uitti, Karl D. "Vernacularization and Old French Mythopoesis, with Emphasis on Chrétien's Érec et Énide," in Rupert T. Pickens, ed. The Sower and His Seed: Essays on Chrétien de Troyes. French Forum Monographs, 44 (Lexington, KY: French Forum, 1983), 81-115.

Adolf, H., Visio Pacis, Holy City and Grail: An Attempt at an Inner History of the Grail Legend, Pennsylvania State University Press, Philadelphia 1960. [217 s. Odborná literatura – kulturní historie – grál, křížové výpravy. Pozn.: i v knize píše Visio Pacis, velké P. Jde o knihu zčásti vědeckou, zčásti básnickou. Základní tvrzení jsou formulovány jazykem vědecké teorie a mají její náležitosti, včetně bohatých odkazů na literaturu, ale ve svém celku má kniha jiné záměry než pouze prezentovat jedno z možných vysvětlení.]

Adler, A., „Sovereignty in Chrétien’s Yvain“, in: Publications of the Modern Language Association of America 1947, s. 281-307. [Fil. (tj. jde asi o AA filosofa, ne psych.) interpretace hledající v románu coincidentia opp.]

Barteau, F., Les Romans de Tristan et Yseut.

Baumgartner, Emmanuèle. Chrétien de Troyes: "Yvain," "Lancelot" -- la charrette et le lion. Études Littéraires (Paris: Presses Universitaires de France, 1992).

Bezzola, Les origines et la formation de la littérature courtoise en Occident, 500-1200.

Brand, W., Chrétien de Troyes.

Brown, A. C., „Iwain. A Study in the Origins of Arthurian Romance“, in: Studies and Notes in Philology and Literature, Harvard 1903, s. 1-147.

Colloque International: Les recherches du Gral aux XII^e et XIII^e siècles.

Faral, Edmond. Les Arts poétiques du XIIe et du XIIIe siècles. Recherches et documents sur la technique littéraire du moyen âge. Bibliothèque de l'École des Hautes Études, 238 (Paris: Champion, 1924).

Faral, Edmond. Recherches sur les sources latines des contes et romans courtois du moyen âge (Paris: Champion, 1913).

Fourrien, A. (ed.), L’Humanisme médiéval dans les littératures romanes du XII^e et XII^e siècles.

Frappier, J., Étude sur „Yvain ou le Chevalier au lion“ de Chrétien de Troyes, Paris 1969.

Frappier, J., „Le Graal et la Chevalerie“, in: Romania 75, 1954, s. 165-210. [DNM]

Frappier, Jean. Chrétien de Troyes: l'homme et l'oeuvre (Paris: Boivin, 1957 [1969]).

Frappier, Jean. Chrétien de Troyes et le mythe du graal: étude sur "Perceval," ou le "Conte du Graal" (Paris: S.É.D.E.S., 1972).

Gallais, P., Perceval et l’initiation, Paris 1972. [Jejíž závěry by měly být důkladně prověřeny – Le Goff 225; 230: příliš odvážné závěry. Asi nebude moc seriózní. Ale je potřeba znát.]

Haidu, P., Lion-Queue-Coupée. L’écart symbolique chez Chrétien de Troyes. (1972)

Huby, M., L’Adaptation des romans courtois en Allemagne aux XII^e et XIII^e siècles.

Jausse, H. R., Chanson de geste et le roman courtois au XII^e siècle.

Jausse, H. R., La transformation de la forme allégorique entre 1180 et 1240.

Jeanroy, A., La poésie lyrique des troubadours. [DNM]

Jeauneau, E. (ed.), Entretiens sur la renaissance du XII^e siècle.

Kahane, H. – Kahane, R., The Krater and the Grail. Hermetic Sources of the Parzival.

Kelly, D., Eleanor of Aquitaine and the Four Kings. [DNM]

Kelly, Douglas. Chrétien de Troyes: An Analytic Bibliography. Research Bibliographies and Checklists (London: Grant and Cutler, Ltd., 1976).

Kelly, Douglas, ed. The Romances of Chrétien de Troyes: A Symposium. The Edward C. Armstrong Monographs on Medieval Literature, 3 (Lexington, KY: French Forum, 1985). This work contains the following essays: "Chrétien de Troyes: The Narrator and His Art" (Douglas Kelly); "Érec et Énide" (Edward J. Buckbee); "Cligés" (Michelle A. Freeman); "Le Chevalier de la Charrette (Lancelot)" (Matilda Tomaryn Bruckner); "Le Chevalier au Lion (Yvain)" (Karl D. Uitti); "Le Conte du Graal (Perceval)" (Rupert T. Pickens); "On Editing Chrétien's Lancelot, Chrétien's Indebtedness to the Alexandre décasyllabique" (Alfred Foulet); Selected Bibliography (Sandra Ihle).

Köhler, Erich. L'Aventure chevaleresque: Idéal et réalité dans le roman courtois: Études sur la forme des plus anciens poèmes d'Arthur et du Graal. Trans. Éliane Kaufholz (Paris: Gallimard, 1974).

Köhler, E., „Le rôle de la coutume dans les romans de Chrétien de Troyes“, in: Romania 1960, s. 386-397.

Köhler, E., Quelques rapports d’ordre historico-sociologique sur les rapports entre la chanson de geste et le roman courtois.

Lafitte-Houssat, J., Les troubadours et Cours d´Amour. [DNM; vynikající přehled.]

Lazar, M., Amour courtois et „Fin Amors“ dans la littérature du XI^e siecle.

Le Gentille, P., La littérature française du Moyen Âge.

Le Goff, Jacques, Pour un autre Moyen Âge. [Zde např. i studie o Meluzíně.]

Le Goff, Jacques, La civilisation de l’Occident médiévale. [Ale nevím, zda nebude jen historická či jen obyč. život či zda není přeložena do ČJ pod pozměněným názvem Kultura střv. Evropy.]

Le Rider, P., Le chevalier dans le conte du Graal de Chrétien de Troyes, Paris 1978. [Dle Le Goffa jde o pozoruhodnou studii.]

Loomis, R. S., Arthurian Literature in the Middle Ages.

Loomis, Roger Sherman. Arthurian Tradition and Chrétien de Troyes (New York: Columbia University Press, 1949).

Loomis, R. S., The Development of Arthurian Romance.

Lumière du Gral (Cahiers du Sud, 1951).

Marx, J., La légende arthurienne et le Gral.

Marx, J., Nouvelles recherches sur la légende arthurienne.

Méla, C., La Reine et le Graal. La conjointure dans les romans du graal, de Chrétien de Troyes au Livre de Lancelot, Paris, Seuil 1984.

Micha, Alexandre. La Tradition manuscrite des romans de Chrétien de Troyes. Publications Romanes et Françaises (Paris: Librairie Droz, 1939 [rpt. Geneva: Droz, 1966]).

Muret – Defourques, Yvain. Paris 1972.

Payen, J. C., Le motif de repentir dans la littérature française médiévale [motiv lítosti]

Prophécies de Merlin, ed. L. A. Paton, NY 1926.

Quête du Graal, ed. A. Pauphilet, Paris 1923. [jinde Le Goff uvádí Queste el Saint Graal, ed. A. Pauphilet: jsou to novofr. a starofr. verze téhož? Nebo je jen novofr. název převedený ze starofr. (což se dělat nemá, leda do hranaté závorky za skutečný název)?]

Ricolfi, R., Studi su i „Fedeli d’Amore“, vol. I. [DNM]

Rupert T. Pickens, ed., Studies in Honor of Hans-Erich Keller: Medieval French and Occitan Literature and Romance Linguistics,

Todorov, T., Introduction à la littérature fantastique. [Asi bude zaměřené obecněji, ale snad tu něco přece jen bude.]

Topsfield, Leslie. Chrétien de Troyes: A Study of the Arthurian Romances (Cambridge: Cambridge University Press, 1981).

Uitti, Karl D. (with Michelle A. Freeman). Chrétien de Troyes Revisited. Twayne's World Author Series (New York: Twayne, 1995).

Walter, P., Canicule. Essai de mythologie sur Yvain ou le Chevalier au Lion, Paris, Sedes, 1988.

Woods, W. S., The Plot Structure in Four Romances of Chrétien de Troyes. [plot: zápletka, osnova, děj.]

Baumgartner, Emmanuèle. Chrétien de Troyes: "Yvain," "Lancelot"--la charrette et le lion. Études Littéraires (Paris: Presses Universitaires de France, 1992).

Bezzola, Les origines et la formation de la littérature courtoise en Occident, 500-1200.

Colloque International: Les recherches du Gral aux XII^e et XIII^e siècles.

Duval, P., La Pensée alchimique et le conte du Graal.

Eliade, Initiations, rites, sociétés secrètes, 264 ad. [Iniciační prvky v leg. o Grálu; nemá nejvyšší prioritu.]

Faral, Edmond. Les Arts poétiques du XIIe et du XIIIe siècles. Recherches et documents sur la technique littéraire du moyen âge. Bibliothèque de l'École des Hautes Études, 238 (Paris: Champion, 1924).

Frappier, J., „Le Graal et la Chevalerie“, in: Romania 75, 1954, s. 165-210. [DNM]

Frappier, Jean. Chrétien de Troyes: l'homme et l'oeuvre (Paris: Boivin, 1957 [1969]).

Frappier, Jean. Chrétien de Troyes et le mythe du graal: étude sur "Perceval," ou le "Conte du Graal" (Paris: S.É.D.E.S., 1972).

Jeanroy, A., La poésie lyrique des troubadours. [Tam ale přímo o Artušovi myslím nic není. FF MU.]

Kelly, D., Eleanor of Aquitaine and the Four Kings. [DNM]

Kelly, Douglas. Chrétien de Troyes: An Analytic Bibliography. Research Bibliographies and Checklists (London: Grant and Cutler, Ltd., 1976).

Kelly, Douglas (ed.), The Romances of Chrétien de Troyes: A Symposium. The Edward C. Armstrong Monographs on Medieval Literature, 3 (Lexington, KY: French Forum, 1985). This work contains the following essays: "Chrétien de Troyes: The Narrator and His Art" (Douglas Kelly); "Érec et Énide" (Edward J. Buckbee); "Cligés" (Michelle A. Freeman); "Le Chevalier de la Charrette (Lancelot)" (Matilda Tomaryn Bruckner); "Le Chevalier au Lion (Yvain)" (Karl D. Uitti); "Le Conte du Graal (Perceval)" (Rupert T. Pickens); "On Editing Chrétien's Lancelot, Chrétien's Indebtedness to the Alexandre décasyllabique" (Alfred Foulet); Selected Bibliography (Sandra Ihle).

Köhler, Erich, L'Aventure chevaleresque: Idéal et réalité dans le roman courtois: Études sur la forme des plus anciens poèmes d'Arthur et du Graal. Trans. Éliane Kaufholz (Paris: Gallimard, 1974).

Lafitte-Houssat, J., Les troubadours et Cours d´Amour. [DNM: vynikající přehled.]

Lazar, M., Amour courtois et „Fin Amors“ dans la littérature du XI^e siecle.

Lumière du Gral (Cahiers du Sud, 1951).

Marx, J., La légende arthurienne et le Gral.

Marx, J., Nouvelles rechercher sur la légende arthurienne.

Micha, Alexandre. La Tradition manuscrite des romans de Chrétien de Troyes. Publications Romanes et Françaises (Paris: Librairie Droz, 1939 [rpt. Geneva: Droz, 1966]).

Ricolfi, R., Studi si i „Fedeli d’Amore“, vol. I. [DNM]

Topsfield, Leslie. Chrétien de Troyes: A Study of the Arthurian Romances (Cambridge: Cambridge University Press, 1981).

Uitti, Karl D. (with Michelle A. Freeman). Chrétien de Troyes Revisited. Twayne's World Author Series (New York: Twayne, 1995).

1. A companion to Wolfram's Parzival, 1999.

2, At the table of the Grail : 1984

3, La Quête du Graal chez les écrivains européens contemporains, c1994.

4. Baudry, Robert, Graal & littératures d'aujourd'hui, 1998.

5. Groos, Arthur, Romancing the grail : 1995.

6. Insolera, Manuel, L'Eglise et le Graal : 1997.

7. Karg, Ina, --sîn süeze sûrez ungemach-- : 1993.

8. Kordt, Christa-Maria, Parzival in Munsalvaesche : 1997.

9. Lampe, Bernd, Anfortas, 1990.

10. Lampe, Bernd, Gâwân, 1987.

11. Mandach, André de, Auf den Spuren des heiligen Gral : 1995.

12. Mandach, André de, Le "Roman du Graal" originaire. 1992.

13. Markale, Jean, Le Graal, c1989.

14. Marx, Jean, La Légende arthurienne et le Graal, 1996.

15. Mela, Charles, La Reine et le Graal : 1984.

16. Micha, Alexandre, Essais sur le cycle du Lancelot-Graal, 1987.

17. Muschg, Adolf, Herr, was fehlt Euch? : c1994.

18. Pratelidis, Konstantin, Tafelrunde und Gral : 1994.

19. Reil, Cornelia, Liebe und Herrschaft : 1996.

20. Ribard, Jacques, Du Philtre au Graal : 1989.

21. Robert, Joseph d'Arimathie, c1995.

22. Rychner, Jean, La Narration des sentiments, des pensées et des discours : 1990

23. Salemans, Ben J. P, Building stemmas with the computer in a cladistic, neo-Lachmannian, way : 2000.

24. Sivertson, Randal, Loyalty and riches in Wolfram's Parzival, c1999.

25. Steiner, Rudolf, Le Christ et le monde spirituel : 1993.

26. Szkilnik, Michelle, L'Archipel du Graal : 1991.

Nízká relevance

Berling, P., Děti grálu, Praha, Ikar 1997. [439 s. Beletrie – román. 23 cm. Spojuje grál s katary.]

Viz též další bibliografii in: DNM III., 292 (např. vlivy arabské lyriky na španělskou a provensálskou poezii).

Buddhismus

Studie

Conze, E., Stručné dějiny buddhismu, Jota, Brno 1997. [Vývoj buddhistického učení od nejstarších dob. Velmi užitečné už proto, že množství knih o buddhismu věnuje pozornost především počátečním stádiím buddhismu a na pozdější období už v nich nezbývá mnoho prostoru. Obsahuje studii D. Lužného o buddhismu na Západě a slovníček důležitých termínů z pera L. Bělky.]

Kol., Lexikon východní moudrosti. Buddhismus, hinduismus, taoismus, zen, Votobia – Victoria Publishing, Olomouc – Praha 1996. [Zásadní encyklopedie zpracovávající hinduismus, buddhismus a taoismus. Velice kvalitní, představuje neoficiální českou normu přepisu buddhistických a jiných termínů.]

Kolmaš, J., Buddhistická svatá písma. Šestnáct arhatů, Práh, Praha 1995.

Lesný, V., Buddhismus, Votobia, Olomouc 1996 (reprint vydání z r. 1948). [Podrobná práce o buddhismu, která nijak výrazně nezastarala.]

Lester, R. C., Buddhismus. Cesta k osvícení, Praha: Prostor 1997. [Velice povedená kniha, jako první seznámení s buddhismem včetně jeho žité, každodenní roviny asi t. č. (2001) nejlepší v češtině vydaná práce, jednoduchá na pochopení, a přitom pestrá.]

Lopez, Donald S., Příběh buddhismu: Průvodce dějinami buddhismu a jeho učením, Brno: Barrister & Principal 2003.

Miltner, V., Vznik a vývoj buddhismu, Praha: Vyšehrad 2001. [376 s. Odborná literatura – religionistika – buddhismus. Bibliografie, podrobný rejstřík. Buddha, jeho učení, obec, buddhistická filosofie a literatura. Až na několik omylů a hodnotících srovnání (srv. s. 142) velmi kvalitní a ucelená monografie hlavně o raném buddhismu.]

Werner, K., Náboženství jižní a východní Asie, Masarykova univerzita, Brno 1995. [Přehledová práce o hinduismu, buddhismu, náboženství Číny a Japonska. Velmi kvalitní. Přepisy sanskrtských výrazů jsou zastaralé.]

Zotz, V., Buddha, Votobia, Olomouc 1995. [Velmi pěkný Buddhův životopis. Přesné odkazy na texty. Věnuje velkou pozornost Buddhovu učení.]

Buddhismus v jednotlivých oblastech

Bělka, L., „Acagatský klášter. Kapitola z historie burjatského buddhismu“, in: Religio. Revue pro religionistiku 6, 1998, č. 2, s. 202-212.

Bělka, L., budd. v Estonsku – některé Religio.

Bělka, L., Tibetský buddhismus v Burjatsku, Masarykova univerzita, Brno 2001. [350 s. Odborná literatura – religionistika – buddhismus. Podrobný poznámkový aparát, doporučená studijní literatura a bibliografie. Kvalitní přehledová práce o burjatském buddhismu založená zejména na materiálu shromážděném během výzkumných pobytů. Dějiny bádání. Podrobně mapuje zdejší klášterní síť. Bohatá obrazová dokumentace. Vydání pramenů (stanovy, předpisy).]

Machálková, Z., „Anglická sangha. Příklad adaptace théravádské tradice na Západě“, in: Religio. Revue pro religionistiku 8, 2000, č. 1, s. 97-108.

Mahájána

Werner, K., „Povaha a poselství Lotosové sútry aneb K nástupu mahájánového buddhismu“, in: Religio. Revue pro religionistiku 6, 1998, č. 2, s. 115-130.

Prameny

Dhammačakkappavattanasutta http://www.david-zbiral.cz/Dharmacakra.htm.

Chuej-neng, Tribunová sútra Šestého patriarchy, přel. O. Král, Odeon, Praha ³1990.

Kol., Duchovní prameny života. Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích, Praha: Vyšehrad 1997 (druhé, rozšířené vydání).

Sútra srdce – Diamantová sútra, přel. Dita Horáková, Praha: Argo 1995.

Buddhovy rozpravy I- .

Neúplné, neověřené

Frýba, M., „Buddhismus a psychologie“, in: Religio. Revue pro religionistiku 3, 1995, č. 1, s. 49-60.

Miltner, Malá encyklopedie buddhismu.

Lesný – jeho starší práce.

Čínská kultura a náboženství

Prameny

Kol., Duchovní prameny života. Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích, Praha: Vyšehrad ²1997.

Konfucius – Mencius – Sün-c’, A riekol majster... Z klasických kníh konfuciánstva, přel. Marina Čarnogurská, Tatran, Bratislava ²1990. [216 s. Překlad pramenů – konfuciánství. Překlad s poznámkami a doslovem. Náklad 20 000 výtisků.]

Náboženství

Hartzová, P. R., Taoismus, Praha: Nakladatelství Lidové noviny 1996. [136 s. Odborná literatura – religionistika – taoismus. Rejstřík, bibliografie. Dobře napsaná, spolehlivá, tematicky vyvážená příručka, která nepodhodnocuje náboženský taoismus a neklade důraz jen na fil. prvky, jak činí mnohé jiné publikace.]

Hooblerovi, T. a D., Konfucianismus, Praha: Nakladatelství Lidové noviny 1997. [134 s. Odborná literatura – religionistika – konfucianismus. Bibliografie, rejstřík. Z angl. originálu přel. Petra Jeřábková.]

Lomová, Olga – Kuo-liang, Yeh, Ach běda, přeběda: Oplakávání mrtvých ve středověké Číně, DharmaGaia 2004.

Overmeyer, L., Náboženství Číny. Svět jako živý organismus, Praha: Prostor 1998.

Filosofie

Bondy, E., Poznámky k dějinám filosofie 2. Čínská filosofie, Sdružení na podporu vydávání časopisů, Praha 1993. [388 s. Odborná literatura – dějiny filosofie. Přehledně členěná, mimořádně obsažná práce. ISBN 80-85239-22-1.]

Různé

Čou Mej-žu a Ču Wej-chua, Příběhy dračích císařů, Orbis Pictus Istropolitana, Bratislava 1993.

Eliade, M., Dějiny náboženského myšlení II. Od Gautamy Buddhy k triumfu křesťanství, Praha: Oikúmené 1996.

Kol., Kulturní tradice Dálného východu, Odeon, Praha 1980. [324 s. Odborná literatura – kulturní dějiny, dějiny umění – Čína, Japonsko. Dobrá publikace, hlavně o umění a kultuře. Obrazové přílohy]

Kulcsárová, Z. a kol., Světové mytologie. Nábožensko-mytologické systémy národů světa, Praha: Orbis 1973.

Eliade

Eliade, M., Dějiny náboženského myšlení I. Od doby kamenné po eleusinská mystéria, Praha: Oikúmené 1995.

Eliade, M., Dějiny náboženského myšlení II. Od Gautamy Buddhy k triumfu křesťanství, Praha: Oikúmené 1996.

Eliade, M., Dějiny náboženského myšlení III. Od Muhammada po dobu křesťanských reforem, Praha: Oikúmené 1997.

Eliade, M., Jóga, nesmrtelnost a svoboda, Praha: Argo 1999.

Eliade, M., Kováři a alchymisté, Praha: Argo 2000.

Eliade, M., Mefisto a androgyn, Praha: Oikúmené 1997.

Eliade, M., Myth and Reality, Harper&Row, New York – Evanston 1968. [212 s. Z fr. přel. Willard R. Trask. Struktura mýtů, magie počátků, rituály obnovy, eschatologie a kosmogonie, překonat čas, ontologie a historie, paměť a zapomínání, přežívání a kamufláže mýtů, mýty a pohádky. Stručná bibliografie. MZK abs.]

Eliade, M., Mýtus o věčném návratu. Archetypy a opakování, Praha: Oikúmené 1993.

Eliade, M., Mýty, sny a mystéria, Praha: Oikúmené 1998.

Eliade, M., Od Zalmoxida k Čingischánovi. Srovnávací studie o náboženstvích a folkloru Dácie a východní Evropy, Praha: Argo 1997. [222 s. Odborná literatura – religionistika – Dácie a východní Evropa. Studie o symbolice vlka ve válečnických bratrstvech, Zalmoxidovi, kosmogonickém skoku do vody, rituálním lovu, náboženském folklóru, „šamanismu“ u Rumunů, kultu beladony v Rumunsku a jasnovidné ovečce.]

Eliade, M., Posvátné a profánní, Česká křesťanská akademie, Praha 1994.

Eliade, M., Šamanismus a nejstarší techniky extáze, Praha: Argo 1997.

Eliade, M. – Culianu, I. P., Slovník náboženství, Český spisovatel, Praha 1993.

Esoterismus

Svobodní zednáři

Kulihová, Barbora, Jan Amos Komenský a svobodné zednářství, magisterská diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita 2009 (Filozofická fakulta, Ústav religionistiky, vedoucí práce: Milan Fujda). [k.]

Teosofie

„Polárníci“

Zam Botiva, Asia Mysteriosa, Janvier, Combronde 1995. [Obsahuje d’Apremontovu předmluvu o historii této skupiny. Samotná tato kniha je pramen.]

Nacistický esoterismus

Viz kapitoly Nacismus a Artuš... (tam podkapitola Otto Rahn)

Různé

Gardner, Laurence, Svatý Grál, Volvox Globator, Praha 1999. [352 s. Esoterická literatura. Z angl. orig. Bloodline of the Holy Grail přel. Klára Gajdušková a Irena Kolářová. Navzdory tomu, že tak může působit (např. rozsáhlým poznámkovým aparátem), tato kniha nemá charakter vědeckého textu. Je ale velice zajímavá jako pramenný materiál. Snaží se vypátrat „linii pokrevenství“ svatého Grálu, kterou sleduje k esejcům apod. Pravé poselství podle autora církev pokřivila. Odvolávání se na „disidenty“ typu Lilit, na potlačenou feminní tradici atd. je pro tento druh literatury velmi symptomatické. Kumránské svitky byly prý vytvořeny pod vedením Jidáše Iškariotského (s. 51) apod.]

J.H.Probst- Biraben, Les mystères des Templiers, Cahiers astrologiques, Nice, 1947.

Etnologie (národopis)

Itálie

Troisi, Vittoria, La montagna di lame: Memoria e soggettività nei racconti tradizionali di una comunità irpina, Casamicciona: Valentino 1996. [258 s., brož., nekvalitní vazba. Zajímavá národopisná monografie založená na výzkumu lidových vyprávění (pohádek, anekdot, legend) ve vesnici Serra di Pratola (cca 600 obyvatel) v provincii Avellino v letech 1990-1991. Úvod o výzkumu; vypravěč Raffaele Capone; ucelené texty (edice); pojmenovat smrt za účelem ovládnutí života; ženské vyprávění – Amalia Capone; Obsahuje četné citace (zápisy z rozhovorů); týkají se zejména vidění mrtvých, magických praktik, svatých, orků, draků apod. (zčásti jsou témata samozřejmě dána autorčiným výběrem a jejími otázkami). Postrádá výraznější výklad metodologie nebo základních pojmů titulu (paměť, subjektivita). Bibliografie, glosář. BNCF, v.]

Troisi, Vittoria, Verbo saccio, verbo dico: Memoria e soggettività in una comunità dell’Irpinia, Milano 1994. [Starší verze práce La montagna di lame (jak uvádí sama autorka).]

Romové

Kol., Romové v Byzanci, Signeta, Praha 1999. [Obsahuje studii o tzv. herezi athinganů.]

Kováč, Milan – Mann, Arne B., Boh všetko vidí: Duchovný svet Rómov na Slovensku / O del sa dikhel: Romanu paťaviben pre Slovensko, Chronos, Bratislava 2003. [Obsahuje mj. poznámky o athinganech.]

Vaux de Foletier, F. de, Le monde des Tziganes, Berger-Levrault, Paris 1984.

Fantasy

Fantastično a fantastická literatura v širokém smyslu

Malrieu, Joël, Le Fantastique, Hachette, Paris 1992. [Gotický román, Hoffman, romantismus a fantastika, úvahy, zda existuje žánr fantastické lit. Postavy. Místo a čas. Résumé důležitých děl (Huysmans aj.). Pro studium fantasy v užším smyslu v podstatě bezcenné. MZK.]

Studie přímo o žánru fantasy

Obecné práce

Bleiler, E. F. (ed.), Supernatural Fiction Writers: Fantasy and Horror, 2 vols., Charles Scribner’s Sons, New York 1985. [Komentář dle Justice 1989: obsahuje oproti názvu i autory SF, pojeté široce i ke gotické povídce, pulpu, artušovským romancím, Maupassantovi apod. Nepříliš šťastně strukturováno, ale dobrá hesla, bibliografie; sv. 2 obsahuje ty moderní, ne tu gotiku apod.]

Hillegas, M. R. (ed)., Shadows of Imagination: The Fantasies of C. S. Lewis, J. R. R. Tolkien and Charles Williams, Southern Illinous University Press, Carbondale 1976. [Komentář dle Justice 1989: 13 esejů, rozděleno mezi všechny tři zhruba spravedlivě. Spolehlivé eseje.]

Hokeson, J. and H. P. (eds), Forms of the Fantastic: Selected Essays from the Zhird International Conference on the Fantastic in Literature and Film, Greenwood Press, Westport 1986. [Komentář dle Justice 1989: 26 vybraných esejů, rozmanitá tematika. I SF. Velmi cenné pro badatele. Obsahuje bibliografii.]

Justice, K. L., Science Fiction, Fantasy and Horror Reference. An Annotated Bibliography of Works about Literature and Film, St. James Press, Chicago – London [1989]. [Z r. 1989 je copyright, jiný údaj chybí. Jsou tu díla o sekundární literatuře k fantasy, SF a hororu (SF hlavně), velmi užitečné. Rejstřík děl, autorů. Bibliografické údaje, ibvykle asi půlstránkové až stránkové komentáře. Zřejmě všechny důležité publikace k fantasy sem byly přepsány, ale komentáře i bibliografické údaje bylo nutno zkrátit; lze odkázat na tuto Justiceovu publikaci. MZK.]

Le Guin, U. K., The Language of the Night. [Komentář dle Justice 1989: 270 s., její články, přednášky apod., naděje, že se SF a F budou šířit. Zřejmě spíše populárnější.]

Magill, Frank N. (ed), Survey of Modern Fantasy Literature (5 vols.). [Komentář dle Justice 1989: široce pojato, gotická povídka, 500 esejů, reprezentativní ukázky prózy, teorie, pohádka, Artuš, Jedinečné, vysoce doporučené pro výzkum F.]

Swinfen, Ann, In Defence of Fantasy: A Study of the Genre in English and American Literature since 1945, Routledge & Kegan Paul, London – Boston – Melbourne – Henley 1984. [Odborná literatura – literární teorie, literární historie – fantasy. Důležitá teoretická práce, monografie. Odborná literatura – literární teorie, literární historie – fantasy. Úvod, fantasy a zvířata, paralelní světy, druhotné světy. Seznam zkratek s. x. Poznámkový aparát, bibliografie. Bibliografie je bohužel špatně členěná, nejsou tu odděleny práce přímo o F např. od Summy Tomáše Akvinského. Důležitá teoretická práce, monografie. FF MU, anglistika, abs.]

Palumbo, Donald (ed.), Erotic Universe: Sexuality and Fantastic Literature. [Komentář dle Justice 1989: sexualita v SF a F, poněkud těžkopádné.]

Paradis, Andrea (ed.), Out of this World: Canadian Science Fiction and Fantasy Literature, Quarry Press – National Library of Canada, b.m., b.r. [FF MU, abs. Vyšlo též ve fr. jako Visions d’autres mondes. Neobsahuje rok ani místo vydání, ověřeno, ale copyright je 1995. Většina je o SF, méně o F a magickém realismu, ale některé cenné příspěvky se tu najdou i o fantasy, např. 131 ad. o kanadské dark fantasy. Obsahuje cennou, přehledně členěnou bibliografii. FF MU.]

Rottensteiner, Franz, The Fantasy Book: An Illustrated History from Dracula to Tolkien. [Komentář dle Justice 1989: v kostce, některá témata jako vlkodlak apod., výborný přehled fantasy.]

Slusser, George E. – Rabkin, Eric S. – Scholes, R. (eds.), Bridges to Fantasy. [Komentář dle Justice 1989: definice, teorie, struktura, vznik a vývoj fantasy. 13 příspěvků, některé dost široké a vlastní téma fantasy možná překračující (DZ). Doporučeno.]

Slusser, George E. – Rabkin, Eric S. – Scholes, R. (eds.), Coordinates: Placing Science Fiction and Fantasy. [Komentář dle Justice 1989: články, často o jednom konkrétním díle či autorovi, jiné o tématu. I pro méně pokročilé. Vhodný doplněk obecných děl.]

Weedman, Jane B. (ed.), Women Worldwalkers: New Dimensions of Science Fiction and Fantasy, Texas Tech Press, Lubock 1985. [Portréty různých autorek sci-fi (naprostá většina) a fantasy (menší část, zejm. 207-222), studie o konkrétních dílech i specifických tématech aj. FF MU.]

Weinberg, R., The Weird Tales Story. [Komentář dle Justice 1989: výborná, dobře podložená historie časopisu důležitého pro vývoj žánru.]

Studie o jednotlivých autorech, dílech apod.

Carpenter, H., J. R. R. Tolkien. Životopis, Mladá fronta, Praha 1993. [264 s. Životopis. Z anglického originálu přel. Stanislava Pošustová.]

Carter, Lin, Tolkien: A Look Behind the Lord of the Rings. [Komentář dle Justice 1989: opravdu za PP: Vergilius, Homér, mytologie, dost o Hobitovi, ne o PP, jak hlásá podtitul. Pro ty, koho pouze fantasy zaujala, nevhodné, dobré pro badatele zajímající se o pozadí díla JRRT.]

Forest, Robert, The Complete Guide to Middle-Earth: From the Hobbit to Silmarillion. [Komentář dle Justice 1989: široce pojatý slovník; data, zeměpis, jména... Kvantum informací. Vysoce doporučená.]

Kilby, Clyde S., Tolkien & The Silmarillion. [Komentář dle Justice 1989: líčení, jak Kilby pomáhal JRRT s uspořádáváním Silmarillionnu, portrét Tolkiena, anotace dosud nepublikovaných děl, skvělý dodatek k životopisům JRRT.]

Kocher, Paul Harold, Master of Middle Earth: The Fiction of J. R. R. Tolkien. [Komentář dle Justice 1989: zkoumáno na více úrovních včetně filologické, filosofické či teologické; výtečný průvodce Tolkienem, kapitoly věnované hlavním tématům. Dobrá kombinace populární a vědecké práce, např. poznámky nezatěžují text a jsou připojeny samostatně.]

Mathews, Richard, Worlds Beyond the World: The Fantastic Vision of William Morris. [Komentář dle Justice 1989: o díle jednoho ze zakladatelů fantasy. Velmi útlé, nedostatky ve formálních náležitostech, ale analýzy povedené.]

Miesel, Sandra, Against Time’s Arrow: The Hing Crusade of Poul Anderson. [Komentář dle Justice 1989: hodně obsahů děl a málo analýz, 64 s., hodně o díle SF, ale i Zlomený meč.]

Olander, Joseph D. – Greensberg, Martin Harry, Ursula K. Le Guin. [Komentář dle Justice 1989: 258 s., devět esejů, metafora stínu, rozbor její SF i F, bibliografie.]

Ready, William, Understanding Tolkien and The Lord of the Rings. [Komentář dle Justice 1989: 96 s., zčásti životopis, zčásti literární analýza. Dobrý úvod do díla, hlavně PP. Relativně vysoké nároky na čtenáře, nevhodné pro populární seznámení. Není nepostradatelná, ale užitečná ano.]

Schweitzer, Darrell, The Dream Quest of H. P. Lovecraft. [Komentář dle Justice 1989: 63 s., hlavně jeho vliv na horor, kritický pohled.]

Slusser, George Edgar, The Farthest Shores of Ursula K. Le Guin. [Komentář dle Justice 1989: 60 s., SF i série Zeměmoří.]

Tyler, J. E. A., The Tolkien Companion. [Komentář dle Justice 1989: 530 s., (?) slouží Tylerovu záměru, ale něco je užitečné.]

Wellmann, S., C. S. Lewis. Poutník krajinou fantazie, Návrat domů, [Spíš životopisné, navíc to není životopis tak zaměřený na autorovo dílo jako třeba Carpenterův životopis JRRT.]

Yoke, Carl B., Roger Zelazny. [Komentář dle Justice 1989: 111 s., SF, ale i o cyklu Amber, trochu víc kritického zhodnocení by neškodilo.]

Fantasy a religionistika, fantasy a náboženství

Tomeš, Martin, Náboženské myšlení C. S. Lewise: Mezi teologií a literaturou, magisterská diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita 2009 (Filozofická fakulta, Ústav religionistiky, vedoucí práce: PhDr. Ondřej Sládek, Ph.D.). [ÚR FF MU, l., h.]

Zbíral, David, „Žánr fantasy a religionistika“, http://www.david-zbiral.cz/fantrel.htm.

Interview, rozhovory, setkání osobností

Setkání Lévi-Strausse s Tolkienem,

Exkurs: sci-fi pro zájemce o problematiku moderního mýtu

Haas, Edith, John Boormans und George Lucas fantastische Grals-Questen : Wiedergeburt oder Niedergang eines Mythos? Salzburg, Univ., Dipl.-Arb., 1993. [Diplomová práce. ON.]

Warrick, Patricia – Greensberg, Martin Harry – Olander, Joseph, Science Fiction: Contemporary Mythology, The SFWA-SFRA Anthology. [Komentář dle Justice 1989: 476 s., studie věnované největším mytickým tématům, ilustrativní antologie textů.]

Encyklopedie, slovníky, rejstříky

Kol., Encyclopedia of Fantasy, London 1997.

Ashley, Michael (comp.), Fantasy Readers Guide: A Complete Index and Annotated Commentary to the John Spencer Fantasy Publications (1950-1966).

Frank, Alan, The Science Fiction and Fantasy Film Handbook.

McGhan, Barry, Science Fiction and Fantasy Pseudonyms.

Robinson Roger, Science Fiction and Fantasy Magazine Collector’s Checklist 1926-1980.

Rock, James A., Who Goes There: A Bibliographic Dictionary of Pseudonymous Literature in the Fields of Fantasy and Science Fiction.

Tuck, Donald H., The Encyclopedia of Science Fiction and Fantasy (3 vols.). [Komentář dle Justice 1989: 1. a 2. svazek abecední, medailony autorů, krátké obsahy děl. 3. svazek informace o pseudonymech, časopisech...]

Wysocki, R. J., The Science Fiction, Fantasy, Weird, Hero Magazine Index.

Fantasy-Lexikon : [Xena, Conan, Artus & der kleine Hobbit - Mythen, Legenden und Sagen der Fantasy] / Marcel Feige. Mitarb.: Kuno Liesegang. [Hrsg.: Oliver Schwarzkopf] . - Berlin : Lexikon-Imprint-Verl. , 1999 . - 379 S. ISBN 3-89602-267-9 [Vídeň.]

Bibliografie

Currey, L. W., Science Fiction and Fantasy Authors: A Bibliography of First Printings of Their Fiction. [Komentář dle Justice 1989: 571 s.; více asi SF, nutno ověřit.]

Day, Bradford M., The Checklist of Fantastic Literature in Paperback.

Reginald, Robert, Science Fiction and Fantasy Literature, vol. 1. Indexes to the Literature.

Reginald, Robert, Sciende Fiction and Fantasy Literature, vol. 2. Contemporary Science Fiction Authors II. [Komentář dle Justice 1989: obsažné, často i jména dost neznámá samotným příznivcům.]

Tymn, Marshall B – Schlobin, Roger C., The Year’s Scholarship in Science Fiction and Fantasy: 1972-1975.

Tymn, Marshall B – Schlobin, Roger C. – Currey, L. W., A Research Guide to Science Fiction Studies: An Annotated Checklist of Primary and Secondary Sources for Fantasy and Science Fiction.

Wells, Stuart W., Science Fiction and Heroic Fantasy Author Index.

Autorské bibliografie: viz Justice, K. L., Science Fiction, Fantasy and Horror Reference. An Annotated Bibliography of Works about Literature and Film, 105-118. [Michael Moorcock, de Camp, Zelazny, Howard, C. A. Smith...] Tamtéž uvedeny i anotace životopisů, interview, dopisů...

Tolkien

Texty

Tolkien, J. R. R., Kniha ztracených pověstí, sv. 1, Winston Smith, [Praha] 1995. [Další plánované svazky tohoto cyklu bohužel pro malý komerční úspěch nevyšly.]

Tolkien, J. R. R., Nedokončené příběhy, Mladá fronta, Praha 1994.

Tolkien, J. R. R., „O pohádkách“, in: Příběhy z čarovné říše, Mladá fronta, Praha 1997, s. 89-149.

Tolkien, J. R. R., Pán prstenů I. Společenstvo Prstenu, Mladá fronta, Praha 1993.

Tolkien, J. R. R., Příběhy z čarovné říše, Mladá fronta, Praha 1997.

Tolkien, J. R. R., Silmarillion, Mladá fronta, Praha 1992.

Sekundární literatura

Viz též výše.

Purtill, L., J. R. R. Tolkien: Myth, Morality, and Religion, 1985.

Setkání Lévi-Strausse s Tolkienem,

R. E. Howard

Texty

Howard, R. E., Conan I. Barbar, AFSF, Praha 1997.

Howard, R. E., Conan II. Dobyvatel, AFSF, Praha 1997.

Sekundární literatura

Schweitzer, Darrell, Conan’s World and Robert E. Howard. [Komentář dle Justice 1989: 64 s., nejde o životopis, ač též o životě informuje. Především rozsáhlé obsahy děl a dobré rozbory Conana.]

Weinberg, Robert, The Annotated Guide to Robert E. Howard’s Sword & Sorcery. [Komentář dle Justice 1989: 152 s., dobrý průvodce po dílech a postavách, komentáře, věrohodné kritické soudy. Standardní práce.]

Le Guinová

Le Guinová, U. K., Čaroděj Zeměmoří, AF 167, Brno b. r.

Le Guinová, U. K., Hrobky Atuánu, AF 167, Brno [1994?]. [136 s. Beletrie – román – fantasy. Dobře zvládnutá próza, která se nevyhnula některým klišé, ale přinesla i mnoho nového. Dost zaměřené na psychologii hrdinů. Poutavý příběh, méně filosofický než Čaroděj Zeměmoří a Nejvzdálenější pobřeží. Možná i nejlepší kniha Zeměmoří.]

Le Guinová, U. K., Nejvzdálenější pobřeží, AF 167, Brno 1995. [172 s. Beletrie – román – fantasy. Z anglického originálu přeložila Irena Přibylová. Náklad 4000 výtisků. Velmi netypická fantasy. Magická síla mizející se světa sice není motiv nijak nový, lze jej považovat bezmála za locus communis v rámci fantasy, ale autorka s ním nakládá obratně a hlavně dodává dílu hluboký filosofický rozměr. Nicméně dějovou linii neudržela, děj ztratil gradaci a konec působí nevěrohodně (krom toho čtenář již dlouho věděl, jak kniha dopadne a kdo je záhadným agresorem nabízejícím věčný život a ničícím magii). Sice vysoce nadprůměrné, ale nedotažené dílo.]

Le Guinová, U., Tehanu. Poslední kniha Zeměmoří, AF 167, Brno 1997. [184 s. Beletrie – fantasy román.]

Lewis

Lewis, C. S., Lev, čarodějnice a skříň, Orbis Pictus, Praha b. r.

Lewis, C. S., Poslední bitva, Orbis Pictus, Praha 1993.

Temná fantasy

Anderson, P., Zlomený meč, přel. J. Kantůrek, Klub Julese Vernea, Praha 1993.

Filmy

Jackson, P. (režisér), Pán prstenů I. Společenstvo Prstenu, 2001.

Jackson, P. (režisér), Pán prstenů II. Dvě věže, 2002.

Jackson, P. (režisér), Pán prstenů III. Návrat krále, 2003.

Různé

Adamovič, Úvod do science fiction, [Tenoučká, jen na SF zaměřená brožura, nejde o zásadní publikaci, ač může dobře posloužit.]

Clewe, Susanne Christine von, Gewalt in der Fantasy. Die Darstellung der Gewalt in Fantasy-Romanen und Fantasy-Comics für Erwachsene, disertační práce, Frei Universität Berlin 1994. [250 s. Odborná literatura – teorie literatury – fantastika. Fantastická literatura – násilí. Literatura fantasy, comics, high fantasy a heroic fantasy, od gotické lit. k fantastické lit., násilí ve fantasy, bibliografie (dosti chudá na cizojazyčné – neněmecké – tituly primární i sekundární literatury). Úvodní část je cenná i pro teorii fantastiky obecně, nejen pro problém násilí. MZK.]

Šust, Martin, Slovník autorů anglo-americké fantastiky (A-B) (Kroniky Questaharu) [To uvádí Hromada 1, s. 16. Neověřeno.]

Filosofie

Učebnice

Anzenbacher, A., Úvod do filosofie, SPN, Praha 1991.

Liessmann, K. – Zenaty, G., O myšlení. Úvod do filosofie, Votobia, Olomouc 1994.

Störig, H. J., Malé dějiny filozofie, Praha: Zvon 1996.

Texty

Různé

Voltaire, Siècle de Louis XIV, in: id., Œuvres complètes, vol. 16-18, Sanson et compagnie, 1791.

Michel Foucault

Foucault, Michel, Archeologie vědění, přel. Čestmír Pelikán, Praha: Herrmann & synové 2002. [Fr. orig.: L’archéologie du savoir.]

Foucault, Michel, Dějiny šílenství v době osvícenství: Hledání historických kořenů pojmu duševní choroby, Praha: Nakladatelství Lidové noviny 1994. [Z fr. orig. L’histoire de la folie à l’age classique přel. Věra Dvořáková. l.]

Foucault, Michel, Diskurs, autor, genealogie: Tři studie, přel. Petr Horák, Praha: Svoboda 1994.

Foucault, Michel, Myšlení vnějšku, Herrmann & synové 1996.

Foucault, Michel, Psychologie a duševní nemoc, Praha – Liberec: Dauphin 1997. [Z fr. orig. Maladie mentale et psychologie přel. Věra Dvořáková a Richard Vyhlídal.]

Foucault, Michel, Slová a veci: Archeológia humanitných vied, Bratislava: Kalligram 2004. [400 s. FF MU.]

Foucault, Michel, Dějiny sexuality I: Vůle k vědění, Praha: Hermann 1999. [k.]

Foucault, Michel, Dějiny sexuality II-III: Užívání slastí, Péče o sebe, Praha: Herrmann & synové 2003. [340 s. Přel. Karel Thein – Natálie Darnadyová – Josef Fulka.]

Chomsky, Noam – Foucault, Michel – Elders, Fons, Člověk, moc a spravedlnost, přel. Ondřej Slačálek, Praha: Intu 2005. [Záznam televizní debaty Michela Foucaulta s Noamem Chomskym.]

Studie

Grondin, J., Úvod do hermeneutiky, Praha: Oikúmené 1997. [248 s. Odborná literatura – filosofie.]

Filosofie náboženství

Horyna, Břetislav – Pavlincová, Helena, Filosofie náboženství: Pokus o typologii, Masarykova univerzita, Brno 1999.

Francie, frankofonie

Dějiny frankofonních zemí

Fryčer, J., Úvod do dějin a kultury Francie, Státní pedagogické nakladatelství, Praha ²1972. [132 s. Odborná literatura – historie, kulturní dějiny – Francie. Přehled od nejstarších dob. Standardní učebnicový přehled. Místy tendenční.]

Francouzská literatura

Texty (zcela výběrově)

Agrippa d’Aubigné, Les Tragiques I-IV, éd. critique A. Garnier – J. Plattard, Droz, Paris, 1932. [MZK.]

Breton, A., Nadja, Dauphin, Praha 1996. [Z fr. orig. Nadja přel. Jarmila Fialová.]

Camus, A., Le mythe de Sisyphe, Gallimard, Paris ¹⁷1943. [MZK]

Hector Savinien Cyrano z Bergeracu, Cesta na Měsíc – Cesta do Sluneční říše, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha 1959.

Flaubert, G., Paní Bovaryová, Ikar, Praha 1995. [280 s. Beletrie – psychologický román – kritický realismus. Vydání v Ikaru první.]

France, A., Ostrov Tučňáků, přel. Richard Vyhlídal, Praha: Svoboda ⁷1978. [Náklad 26 000 výtisků.]

Giono, J., Husár na streche, Slovenský spisovateľ, Bratislava 1986. [382 s. Přel. Ladislav Lapšanský. Náklad 10 000.]

Gracq, J., Brehy Sýrt a iné prózy, Slovenský spisovateľ, Bratislava 1985. [542 s. Beletrie. MZK.]

Guillaume de Loris – Jean de Meun, Le Roman de la rose I-IV, Firmin-Didot, Paris 1914. [1. svazek je komentář: rýmy, jazyk atd. Ed. Ernest Langlois. MZK.]

Guillaume de Lorris – Jean de Meun, Le roman de la rose III, ed. Ernest Langlois, Honoré Champion, Paris 1921.

Choderlos de Laclos, Nebezpečné známosti, trad. Dagmar Steinová, Odeon, Praha 1968. [Choderlos není křestní jméno; to je Pierre-Ambroise-François, které není na tit. str. uvedené.]

Jelínek, Hanuš (trans.), Zpěvy sladké Francie, Československý spisovatel, Praha 1967.

Krátký, Radovan (trans.), Galantní poezie, Československý spisovatel, Praha 1968. [184 s. Výbor z poezie 16.-19. stol.]

La Rochefoucauld, François de, Maximy a úvahy morální, přel. Jaroslav Pšenička, Votobia, Praha 1997 (1. vyd. J. Otto 1903). [144 s.]

Le Clézio, Désert, Gallimard, Paris 1994.

Malraux, A., Lidský úděl, Odeon, Praha 1967.

Maupassant, G. de, Miláček, Ikar, Praha 1999. [288 s. Přel. Dana Melanová. Vydání v tomto překladu první.]

Modiano, P., Fleurs de ruine, Seuil, Paris [1992?]. [MZK.]

Montesquieu, Ch.-L. S. baron de la Brède et de, Perské listy, Odeon, Praha 1989. [525 s. Přel. Josef Kopal.]

Pascal, Blaise, Myšlenky (výbor), trad. Miloslav Žilina, Odeon, Praha 1973. [Existují i novější vydání.]

Pierre de Ronsard, Milostné sonety, Praha: Vyšehrad 2004. [96 s.]

Rabelais, F., Gargantua a Pantagruel, kniha první až třetí, Melantrich, Praha 1953. [500 s. Překlad: nejasné. Upraven Josefem Rejlkem a Karlem Šafářem. Konečná redakce Josef Kopal. Náklad 10 400 výtisků.]

Racine, J., Faidra. Tragédia v piatich dejstvách, LITA, Bratislava 1977. [60 s. Přel. Ján Boor, přebásnila Lýdia Vadkerti-Gavorníková.]

Rolland, R., Jan Kryštof, sv. 1, Odeon, Praha 1966.

Rousseau, J. J., Mládí (Vyznání I), přel. K. St. Sokol, Julius Albert, Praha 1929.

Rousseau, J. J., Zápasy mužných let (Vyznání II), přel. K. St. Sokol, Julius Albert, Praha 1929.

Saint-Exupéry, A. de, Země lidí, Aurora, Praha ²1999. [156 s. Beletrie – román.]

Sarrautová, N., Zlaté plody, Mladá fronta, Praha 1966. [190 s. Beletrie – nový román. Přel. Jan Hronek.]

Tournier, M., Piatok alebo Predpeklie Pacifiku, Slovenský spisovateľ, Bratislava 1992. [154 s. Beletrie - román. Z fr. orig. Vendredi ou les limbes de Pacifique (Gallimard, Paris 1967) přel. Vladimír Dudáš. MZK.]

Vian, B., Pena dní / Jeseň v Pekingu, přel. Tamara Zemková a Katarína Kenížová, Slovenský spisovatel, Bratislava 1990.

Zola, E., L’assomoir, Fasquelle, Paris 1961. [FF MU.]

Sekundární literatura

Novák, O., La littérature française des origines à la fin du XVIII^e siècle, Universita J. E. Purkyně v Brně – filosofická fakulta, Brno 1974. [234 s. Odborná literatura – literární historie – francouzská literatura.]

Šrámek, J., Dějiny francouzské literatury v kostce, Votobia, Olomouc 1997.

Germáni

Dějiny a kultura

Abrman, H., Vikingové, Mladá fronta, Praha 1969.

Převyprávění germánské mytologie

Kadečková, H., Soumrak bohů. Severské mýty a báje, Aurora, Praha 1998.

Kulcsárová, Z. a kol., Světové mytologie. Nábožensko-mytologické systémy národů světa, Praha: Orbis 1973.

Studie

Puhvel, J., Srovnávací mytologie, Praha: Nakladatelství Lidové noviny 1997.

Slovníky, encyklopedie

Murray, A. S., Kdo je kdo v mytologii, Jota, Brno 1997. [Zaměřeno na mytologii řeckou, ale určitý prostor je věnován i indické a germánské; nejde však o hesla nijak zásadní.]

Gnosticismus, mandejství, manicheismus

Gnosticismus (gnóze)

Prameny

Gnostické spisy

Dus, Jan A. – Pokorný, Petr (eds.), Neznámá evangelia: Novozákonní apokryfy I, přel. kol., Praha: Vyšehrad ²2006 (1. vyd. 2001). [J. A. Dus to cituje tak, že uvádí nejprve neznámá evangelia, pak teprve Nz. apokryfy I. To odpovídá též uspořádání titulní strany, která je směrodatná.]

Dus, Jan A. (ed.), Příběhy apoštolů: Novozákonní apokryfy II, přel. kol., Praha: Vyšehrad 2003. [566 s. Překlad pramenů – novozákonní apokryfy.]

Meyer, Marvin, Evangelium svatého Tomáše: Skryté výroky Ježíše, Praha: Volvox Globator 2007. [151 s. Koptsko-české vydání, nicméně český překlad pořídil Radek Hanzl z angličtiny (Meyer 1992). Obsahuje též edici a překlad řeckých zlomků z Oxyrhynchu. Výkladové poznámky (84-128). FF MU, v.]

Nag Hammadi Codices: The Facsimile Edition of the Nag Hammadi Codices, 1972-1984.

Oerter, Wolf B. – Pokorný, Petr (eds.), Rukopisy z Nag Hammádí I: Kodex II/2-7, Praha: Vyšehrad 2008. [340 s. h.]

Oerter, Wolf B. – Vítková, Zuzana (eds.), Rukopisy z Nag Hammádí II: Kodex VI/2 a 4, kodex IX/1-3, Praha: Vyšehrad 2009. [208 s. Z koptských originálů přel. a komentovali Wolf B. Oerter, Pavel Ryneš a Zuzana Vítková. h.]

Pokorný, Petr, Píseň o perle: Tajné knihy starověkých gnostiků, Praha: Vyšehrad ²1998.

Pokorný, Petr, Tomášovo evangelium: Překlad s výkladem, Praha: Kalich ²1982. [Obsaženo i v knize Neznámá evangelia s pozměněným komentářem; komentář původní je jinak zaměřen a nepozbývá ceny. 1. vyd. 1981, 2. vyd. 1982.[8]]

Kratochvíl, Zdeněk, Evangelium pravdy, Praha: Herrmann a synové 1994. [118 s. Překlad (z polštiny!) a komentář dvou spisů – Evangelium pravdy a List Rheginovi (Reginovi) a přílohy. Občas zvláštní, jakoby stoupenecký přístup (např. rekonstruovaná gnostická liturgie s. 109-114. h.]

Polemikové

Rousseau, Adelin – Doutreleau, Louis (eds.), Irénée de Lyon: Édition critique, Cerf, Paris 19??.

Svatého Otce Irenea biskupa a mučeníka Patero kněh proti kacířstvím s některými dodatky, přel. J. N. F. Desolda, Praha: Dědictví sv. Prokopa 1876. [FF nemá. MZK préz.]

Ephiphanius: Ancoratus und Panarion, (ed. K. Holl, 3 vols) Hinrichs, Leipzig, 1915-33.

Ephiphanius of Salamis: The Panarion, Book I, NHS 35, E.J.Brill, Leiden, 1987.

F.R.M Hitchcock: Against the Heresies (Adversus Haereses, Ireneaus of Lyons), SPCK, London, 1916.

F.Legge (ed.): Philosopheumena.(Hippolytus of Rome). 2vols, SPCK, London, 1921.

C.W.Mitchell: St.Ephraim`s Prose Refutations of Mani, Marcion and Bardaisan. 2.vols, Faith Press, London, 1921.

C.C.Richardson: Against the Heresies (Adversus Haereses, Ireneaus of Lyons), Library of Christian Classics, London, 1921.

W.H.Rambaut & A.Roberts: Adversus Haereses. (Adv.Haereses, Ireneaus of Lyons), Ante-Nicene Christian Library, Edinburgh, 2.vols, 1868-1869.

Literatura

Různé

Filoramo: A History of Gnosticism = L´attesa della fine: Storia della gnosi, Oxford 1990.

Kovář, F., Filosofické myšlení helénistického židovstva, Herrmann & synové, Praha ²1996 (1. vyd. 1922). [216 s. Odborná literatura – dějiny filosofie, religionistika – helénismus. Poznámkový aparát, rejstřík, bibliografie. Helénismus v Palestině, diapora, Aristobúlos, Filón Alexandrijský, Moudrost Šalomounova, 4. kniha makabejská. Kvalitní, pečlivá kniha. Užitečná i pro studium myšlenkového pozadí gn.]

Kratochvíl, Z., Prolínání světů. Středoplatónská filosofie v náboženských proudech pozdní antiky, Hermann a synové, Praha 1991. [126 s. Odborná literatura – religionistika, dějiny filosofie – pozdní antika. Eklektická filosofie, fil. helénizovaného židovstva, Filón, fil. a NZ, fil. a gn., řecké hermetické spisy, středoplatónská fil., Plútarchos (85-89), fil. u křesťanů, Kléméns Alexandrijský (105-118).]

Merillat, H. C., „The Gnostic Apostle Thomas“, http://members.aol.com/didymus5/toc.html. [Cca 86 000 slov. Odborná, populárně vědecká literatura – religionistika – gnóze, manich., tomášovští křesťané v Indii. Poznámkový aparát, bibliografické údaje. 30 kapitol. Místy metodologicky problematické, ale dosti pečlivé.]

Montserrat-Torrents, Josep, „Sociologie et methapysique de la gnose“, Heresis 23, 1994, s. 57-73.

Müller, Daniela, „Cosmologie et rédemption: le modèle valentinien“, Heresis 23, 1994, s. 75-96.

Puech, Henri-Charles, En quête de la Gnose, I: La Gnose et le temps, II: Sur l´Evangile de Thomas.

Pokorný, Petr, Počátky gnose: Vznik gnostického mýtu o božstvu Člověk, Praha: Academia ²1969. [72 s. Odborná literatura – religionistika – gnóze. Velmi dobrý přehled; oproti Písni o perle má jednu velkou výhodu, ač její šíře nedosahuje a zabírá jen menší výsek: jsou tu odkazy na literaturu.]

Pokorný, Petr, Řecké dědictví v Orientu: Helénismus v Egyptě a Sýrii, Praha: Oikúmené 1993.

Šmelhaus, V., Řecká patrologie, Praha: Kalich 1972.

Vlčková, Zuzana, „Gnostické interpretace biblického příběhu o stvoření člověka“, Religio: Revue pro religionistiku 14/1, 2006, s. 87-100. [h.]

Přehledy

Culdautová, F., Nástin gnostické theologie, Praha: Oikúmené 1999.

Jonas, La religion gnostique. [Jonasovy náhledy na gnózi jsou problematické a religionisticky ne tak cenné.]

Matoušek, J., Gnose čili Tajné učení náboženské posledních století pohanských a prvních křesťanských, Herrmann, Praha 1994. [296 s. Odborná literatura – religionistika – gnóze. Tiráž uvádí jako rok vydání 1995. Sice zastarávající, před objevem NHC psaná práce, ale mimořádně pečlivá ve studiu polemiků (tehdy hlavního pramene bádání o gn.). Mandejci, mystéria, hermetismus, kř. gnóze, Šimon Mág, karpokratovci, ofité, naasejci, setovci, valentinovci, markionismus a jeho pokračovatelé, soustava gn. podle knihy Pistis Sofia a Knihy o velkém Logu. Dodnes více než stojí za přečtení, ale je zřejmě lépe k tomu přistoupit až po prostudování některé novější práce, např. Pokorný, Píseň o perle.]

Pokorný, Petr, Píseň o perle: Tajné knihy starověkých gnostiků, Praha: Vyšehrad ²1998.

Rudolph, Kurt, Gnosis: The Nature and History of Gnosticism. [FF MU (podnět DZ).]

Rudolph, Kurt, Gnóze: Podstata a dějiny náboženského směru pozdní antiky, přel. Jiří Gebelt, Praha: Vyšehrad 2010. [456 s. Stále zásadní přehledová práce, z dnešního hlediska ovšem deformovaná viděním gnosticismu jako jasně vymezitelného proudu. h.]

Protignotická polemika

Dubois, Jean-Daniel, „Polémiques, pouvoir et exégèse: L’exemple des gnostiques anciens en monde grec“, in: Monique Zerner (ed.), Inventer l’hérésie? Discours polémiques et pouvoirs avant l’Inquisition, Nice: Centre d’Études Médiévales 1998, s. 39-55. [FF MU (DZ), s.]

Rituály

Logan, Alastair, „The Mystery of the Five Seals: Gnostic Initiation Reconsidered“, Vigiliae christianae 51, 1997, 188-206. [Bradshaw, Search, 154: má za to, že pokřestní pomazávání u gnostiků mělo paralely i u ortodoxnějších skupin, ale neuvádí pro to dostatečné doklady (tím se Bradshaw ale asi vyjadřuje jen k okrajovému tématu, ne ke kvalitě celé studie). JSTOR, pdf.]

Turner, John D., „The Sethian Baptismal Rite“, in: Louis Painchaud – Paul-Huber Poirier (eds.), Coptica – gnostica – manichaica: Mélanges offerts à Wolf-Peter Funk, Québec – Louvain – Paris: Les presses de l’Université de Laval – Peeters 2006. [ÖNB Pap; c. (vč. obsahu knihy).]

Navazovatelé

Různé

Pétrement, Le Dieu séparé... [gnóze, 1984]

Bibliotheca gnostica

Pozn.: nakladatelství Bibliotheca gnostica vydává druhotné překlady gnostických (příležitostně i buddhistických) textů; samotnou praxi sekundárního překladu není třeba démonizovat, ale jako větší problém se jeví komentář, který texty zkresluje, spojuje gnózi s průnikem buddhistických myšlenek na Západ atd. Je třeba pozorně diferencovat mezi různými přístupy: pokud studujeme starověkou gnózi, pak je na místě maximální opatrnost při používání produkce tohoto nakladatelství, pokud studujeme nová náboženská hnutí a komentáře a poznámky jsou pro nás tak nikoli sekundární, nýbrž pramenná literatura a náš přístup bude zcela odlišný.

Hippolytus, Vymítání všeho kacířstva, přel. Jan Kozák, Bibliotheca gnostica, Praha 1997. [334 s. Název je poněkud přibarvený; ve skutečnosti má znít Vyvrácení všeho kacířství. Komentáře a poznámky nemají vědecký charakter.]

Kozák, J. (ed.), Dvacet jedna řečí askety Gótama zvaného Buddha, Bibliotheca gnostica, Praha 1993. [243 s. Méně komentované, překladatel více nechává promlouvat buddhistické texty, než je u něj obvyklé. Sekundární překlad.]

Kozák, J. (ed.), Evangelium „neznámého“ boha. Původní předkatolický soupis Ježíšových výroků – tzv. Tomášovo evangelium, Evangelium pravdy a jiné raně křesťanské texty ze šťastného nálezu v Nag Hammadí, Bibliotheca gnostica, Praha 1994. [251 s. Sekundární překlady gn. pramenů: Tomášovo a Filipovo evang., Evangelium pravdy, Kniha Tomášova, Výklad o duši, Apokalypsa Petra.]

Kozák, J. (ed.), Příběh o povstání hada. Gnostický mýtus v několika podobách, Bibliotheca gnostica, Praha 1996. [215 s. Úryvky z Ireneje a Hippolyta, Tajná kniha Janova (NHC II/1...), Kniha Báruch, Naasejský traktát, Zósimos.]

Bibliografie

Culdautová, F., Nástin gnostické theologie, Praha: Oikúmené 1999.

Spřízněná témata

Petrželka, J., „Vztah duše a boha u Platóna“, in: Religio. Revue pro religionistiku 6, 1998, č. 2, s. 157-166 [v obsahu uvedeno „božstva“, v samotném textu „boha“].

Neroztříděné

Couliano, Ioan P, Les Gnoses dualistes d'Occident, 1990.

Dawson, David. 1992. Allegorical Readers and Cultural Revision in Ancient Alexandria. Berkeley, University of California Press

Desjardins, Michel. 1990. Sin in Valentinianism. Atlanta, Scholars Press.

Foerster, Werner. 1972. Gnosis: A Selection of Gnostic Texts; vol. 1: Patristic Evidence. Oxford, Clarendon Press

Layton, Bentley. 1987. The Gnostic Scriptures. Garden City, NY, Doubleday

Pagels, Elaine. 1975. The Gnostic Paul: Gnostic Exegesis of the Pauline Letters. Philadelphia: Trinity Press International

1. Gnosticism & the early Christian world : 1990.

2, Nag Hammadi codices. The Facsimile ed. of the Nag Hammadi codices. 1972-1984.

3, Nag Hammadi, Gnosticism, & Early Christianity, 1986.

4. Evagre le Pontique, Le Gnostique.., 1989.

5. Perkins, Pheme, Gnosticism and the New Testament, c1993.

6. Petersen, Silke, Zerstört die Werke der Weiblichkeit! : 1999.

1. Bunge, Gabriel, Paternité spirituelle : c1994.

2. Cambronne, Patrice, Chants d'exil : c1997.

3. Couvert, Etienne, De la gnose à l'oecuménisme, 1983.

4. Fieschi, Edmond, Gnose et gnosticisme : c1998.

5. Fontaine, Petrus Franciscus Maria, The light and the dark : 1992.

6. Kingsland, William, The gnosis or ancient wisdom in the christian scriptures, 1993, 1937.

7. Koslowski, Peter, Die Prüfungen der Neuzeit : c1989.

8. Schmithals, Walter, Neues Testament und Gnosis, 1984.

9. Schuon, Frithjof, Sentiers de Gnose 1996.

S.Angus, Mystery Religions and Christianity, ?

S.Arai, Die Christologie des Evangelium Veritatis, Leiden, 1964.

Rose Horman Arthur, Feminine Motifs in eight Nag Hammadi documents, University Microfilms Int. , Ann Arbor, MI, 1979.

Geoffrey Ashe, The Ancient Wisdom, Macmillan, London, 1977.

Phillipe D`Aulan, Words of Jesus, ?

È-Ch. Babut, Priscillien et le Priscillianisme, Champion, Paris, 1909.

J.A Baker, The foolishness of God, Longman& Todd, London, 1970.

Robin Bruce Barnes, Prophecy and Gnosis, ?

M.W.Barrie, Gnosticism. Brahmavidya Library, Adyar, Madras, 1926.

Friedrich Christian Baur, Die Christliche Gnosis, Tûbingen, 1835.

Walter Bauer, Orthodoxy and Heresy in Earliest Christianity, Fortress Press, Philadelphia, 1971.

C.A. Baynes, A Coptic Gnostic Treatise contained in the Codex Brucianus Bruce MS. 96. Ann Arbor, 1970.

Fransisco Garcia Bazan, Gnosis: la essencia del dualismo gnostico, Ediciones Castaneda , Buenos Aires, 1978.

Karlmann Beyschlag, Simon Magus und die Christlische Gnosis, WUNT 16. Mohr/Siebeck, Tübingen, 1974.

Ugo Bianchi (ed.), The Origins of Gnosticism. Colloquium of Messina, 1966, E.J.Brill, Leiden, 1970.

Ugo Bianchi, Selected Essays on Gnosticism, Dualism and Mysteriosophy, E.J.Brill, Leiden, 1978.

Edwin Cyril Blackman, Marcion and His Influence. SPCK, London, 1948.

F.B.Bond – T.S.Lea, The Cabala contained in the coptic Gnostic Books, Oxford University Press, 1971.

F.H.Borsch, The Christian and Gnostic Son of Man, SCM Press, London, 1970.

A. le Boulluec, Gnosis and Gnosticism, E.J.Brill, Leiden, 1977.

W.Bousset, Hauptprobleme der Gnosis, Gôttingen, 1907.

Bernard Brac (ed.), L`Hypostase des Archontes, Presses de l`universite Laval, Quebec, 1980.

S.G.F Brandon, The Saviour God, Manchester University Press, 1965.

A.E.Brooke, The Fragments of Heracleon, Cambridge University Press, 1891.

Fredrik Brosche, Mannsamhællets førsvarare - eller skapelsens? : studier och tankar kring frågan om kvinnan hos Paulus och Luther - i gammal och ny gnosticism. Pro Veritate, Uppsala, 1982.

R. van den Broek, Studies in Gnosticism and Alexandrian Christianity. New York, E.J. Brill, 1996.

R. van den Broek, and M.J. Vermaseren (eds.), Studies in Gnosticism and Hellenistic religions: presented to Gilles Quispel on the occasion of his 65th birthday. Leiden, E.J. Brill, 1981.

Jorunn Jacobsen Buckley, Female fault and fulfillment in Gnosticism, University of North Carolina Press, Chapel Hill, 1986.

E.Buonaiuti, Gnostic Fragments, Williams and Norgate, London, 1924.

F.C.Burkitt, Church and Gnosis: Christian Thought in the Second Century, Cambridge University Press, 1932.

E.Burton, An Enquiry in the Heresies of the Apostolic Age, Oxford University Press, 1829.

E.M.Butler, The Myth of the Magus, Cambridge University Press, 1948.

E.M.Butler, The Fortunes of Faust, Cambridge University Press, 1952.

Cahiers de l`Hermetisme: Kabbalistes chrètiens, Albin Michel, Paris, 1979.

Cahiers de l`Hermetisme: Sophia ou l`Ame du Monde, Albin Michel, Paris, 1983.

P.A.Cantor, Creature and Creator, Cambridge University Press, 1984.

R.P.Casey, The Excerpta ex Theodoto of Clement of Alexandria, Chistophers, London, 1934.

H.Chadwick, Priscillian of Avila: The Occult and Charismatic in the Early Church, Oxford University Press, 1976.

F.C.Coneybeare, Philostratus: The Life of Apollonius of Tyana, Putnam, New York, 1927.

Ioan P.Couliano, The Tree of Gnosis, Gnostic Mythology from Early Christianity to Modern Nihilism HarperCollins 1992.

Ioan P.Couliano, Gnosticismo e pensiero moderno: Hans Jonas, L`Ermina di Brettschneider, Rome, 1985.

James Arthur Cozby, Gnosis and the Cross : the passion of Christ in gnostic soteriology., Ann Arbor, MI , 1994

M.L.Cozens, A Handbook of Heresies, London, 1945.

F.L.Cross, The Jung Codex. Mowbray, London, 1955.

N.A.Dahl, The Gnostic Response, E.J.Brill, Leiden, 1976.

John Dart, The Laughing Saviour, The Discovery and Significance of the Nag Hammadi Library, Harper&Row, New York, 1976.

John Dart,The Jesus of Heresy and History: The Discovery and Meaning of the Nag Hammadi Gnostic Library.(exp.ed of The Laughing Saviour) San Francisco, Harper & Row, 1988.

J.Davidson, The Robe of Glory, Element Books, London, 1992.

Nathaniel Deutsch, The Gnostic Imagination : Gnosticism, Mandeism and Merkabah mysticism, E.J.Brill, Leiden, 1995.

A.Dieterich, Abraxas. Studien zur Religionsgeschichte des spätern Altertums, B.G.Teubner, Leipzig, 1891.

J.Dobbs, The Ninth Hour, Greenwich Books, 1961.

Jean Doresse, The Secret Books of the Egyptian Gnostics, Viking Press, New York, 1960.

H.J.W.Drijvers, Bardaisan of Edessa, Netherlands Semitic studies, Assen, 1966.

Otfried Eberz, Sophia und Logos oder die Philosophie Wiederherstellung, Reinhardt, München and Basel, 1967.

Charles Eels, The Life and Times of Apollonius of Tyana, AMS Press, New York, 1923.

Christoph Elsas, Neuplatonische und gnostische Weltablehnung in der schule Plotins, de Gruyter, New York, Berlin, 1975.

F.T.Fallon, The Enthronement of Sabaoth: Jewish elements in Gnostic Creation Myths, NHS 10, E.J.Brill, Leiden, 1978.

E. de Faye, Gnostiques et Gnosticisme, Paris, 1913.

Everett Ferguson (ed) , Studies in early Christianity, Garland, London & New York, 1993.

David Fideler, Jesus Christ, sun of God : ancient cosmology and early Christian symbolism.* Quest Books, Wheaton, Ill. 1993.

Giovanni Filoramo, A History of Gnosticism, Basil Blackwell, Oxford, 1990.

Werner Foerster, Gnosis: A Selection of Gnostic Texts, Oxford: Clarendon Press, 1974.

Werner Foerster, Von Valentin zu Herakleon, Giessen, 1928.

Jarl E.Fossum, The Name of God and the Angel of the Lord: Samaritan and Jewish concepts of intemediation and the Origins of Gnosticism, WUNT 36. Mohr/Siebeck, Tübingen, 1985.

B.Gärtner, The Theology of the Gospel According to Thomas, Collins, London, 1961.

G.A.Gaskell, Gnostic Scriptures interpreted, Daniel, London, 1927.

J.A.Gibbons, A Commentary on

the Second Logos of the Great Seth, Yale University Press, 1972.

Ingvild Saelid Gilhus, The Nature of the Archons: A Study in the Soteriology of a Gnostic Treatise from Nag Hammadi (CGII, 4). Wiesbaden: O. Harrassowitz, 1985.

Soren Giversen, Apocryphon Iohannis, Prostant Apud Munkgaard, Copenhagen, 1963.

Gnosis: Festscrift fïhr Hans Jonas, Vandenhoeck – Ruprecht, Göttingen, 1978.

Gnosis and Gnosticism: Papers read at the VIIth International conference of Patristic Studies. NHS 8, E.J.Brill, Leiden, 1977.

Gnosticisme et monde hellènistique. Institut Orientaliste, Louvain-la-Neuve, 1982.

James E. Goehring. (ed.),Gnosticism – the Early Christian World: In Honor of James M. Robinson. Sonoma, CA, Polebridge Press, 1990.

Deidre J.Good. Reconstructing the Tradition of Sophia in Gnostic Literature, Scholars Press, Atlanta, GA, 1987.

Andrea Diem Grace, The Gnostic Mystery: a connection between ancient and modern mysticism, University of California, Santa Barbara, Dissertation - 1991.

Robert McQueen Grant, Gnosticism: an Anthology, Collins, London, 1961.

Robert McQueen Grant, Gnosticism and Early Christianity, Collins, London, 1978.

Henry A.Green. The Social and economic origins of Gnosticism, Scholars Press, 1985.

Duncan Greenless, The Gospel of the Gnostics, TPH,?

Duncan Greenless, The Gospel of the Mystic Christ, TPH,?

Bernard P. Grenfeld, Logia Jesu, Kessinger Publ. , ?

Kendrick Groebel, The Gospel of Truth, SCM Press, London, 1960.

Ithamar Gruenwald, From apocalypticism to Gnosticism : studies in apocalypticism, Merkavah mysticism, and Gnosticism. P.Lang, New York, 1988.

A.Guillaumont, The Gospel According to Thomas, Harper&Row, New York, 1959.

J.Guitton, Great Heresies and Church Councils, Harvell Press, London, 1965.

Robert Haardt, Gnosis: Character and Testimony, E.J.Brill, Leiden, 1971.

Augustus Hahn, Bardesanes gnosticus Syrorum primus, ?,1819.

Heinz Halm, Die Islamische Gnosis, Artemis, Zurich, 1982.

Henry Hammond, Dissertations quator quibus, ? , 1973.

Adolf Harnack, Marcion: Das Evangelium vom Fremden Gott, Wissengeschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt, 1985.

Adolf Harnack, Neue Studien zu Marcion, Wissengeschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt, 1985.

Adolf Harnack, Zur Quellenkritik der Geschichte des Gnosticismus, Dissertation -1870.

Charles W.Hedrick and Robert Hodgson, Jr. (eds.), Nag Hammadi, Gnosticism & Early Christianity. Hendrickson Publishers, Peabody, MA, , 1986.

A.Helmbold, The Nag Hammadi Gnostic Texts and the Bible, Baker Book House, Grand Rapids, 1967.

Johannes Hildebrand, Philosophiae gnosticae origines, Dissertation -1983.

Joseph R.Hoffman, Marcion: On the restitution of Christianity, ?,

Peter Hofrichter, Im Anfang war der "Johannesprolog": das urchristliche Logosbekenntnis- die Basis neutestamentlicher und gnostischer Theologie - Pustet, Regenburg, 1986.

Stuart Holroyd, The Elements of Gnosticism.* Element Books, Longmead, Shaftsbury, Dorset, 1994.

G.W.Horner, Pistis Sophia, Watkins, London, 1924.

Arthur Frederick Ide, God`s girls : ordination of women in the early christian & Gnostic churches, Garland, Texas, 1986.

S.J.Isser, The Dositheans, E.J.Briller, Leiden, 1976.

H.M.Jackson, The Lion becomes Man, Scholars Press, 1985.

Hans Jonas, The Gnostic Religion, Beacon Press, Boston, London, 1963.

Hans Jonas, Gnosis und spätantiker Geist, Göttingen, 1934.

Rufus M. Jones, The Churchs debt to the Heretics, Doran, London, 1925.

K.Kerenyi, Mythologie und Gnosis, Amsterdam, 1942.

C.W.King, The Gnostics and their remains, Wizard Book Shelf, San Diego, Calif. 1973

Karen L.King, Images of the Feminine in Gnosticism, Fortress Press, Philadelphia, 1988.

W. Kingsland, The Gnosis or Ancient Wisdom in the Christian Scriptures, Allen&Unwin Ltd, London, 1937.

A.F.J Klijn, Seth in Jewish, Christian and Gnostic Literature, E.J.Brill, Leiden, 1977.

Hermann Kloss, Gnostizismus und "Erkenntnispfad" E.J.Brill, Leiden, 1983.

John Knox, Marcion and the New Testament, Chicago University Press, 1942.

Hannele Koivunen, The woman who understood completely: a semiotic analysis of the Mary Magdalene myth in the Gnostic gospel of Mary, Imatra, International Semiotics Institute, Helsinki, 1994.

Klaus Koschorke, Die Polemik der Gnostiker gegen das kirchliche Christentum, NHS 12, E.J.Brill, 1978.

Peter Koslowski (ed) , Gnosis und Mystik in der Geschichte der Philosophie, Artemus, Zürich, 1988.

A.Kragerud, Die Hymnen der Pistis Sophia. Universitetsforlagets Trykningsental, Oslo, 1967.

Paul Stevens Kramer, The sources of primitive gnosticism, ?, 1936.

Martin Krause (ed.), Essays on the Nag Hammadi Texts in Honour of Alexander Böhlig, E.J.Brill, Leiden, 1972.

Martin Krause (ed.), Gnosis and Gnosticism, E.J.Brill, Leiden, 1977.

A.M.Kropp, Ausgewählte koptische Zaubertexte. (3 vols) Editiion de la fondation Egyptologique Reine Elisabeth, Brüssels 1930-31.

Pahor Labib, Coptic Gnostic Papyri in the Coptic Museum of Old Cairo, Coptic Museum, Cairo, 1956.

Jacques Lacarriere, The Gnostics.* Peter Owen, London, 1977.

Michael LaFargue, Language and Gnosis: The opening scenes of the Acts of Thomas, Fortress Press, Philadelphia, 1985.

F.Lamplugh, The Gnosis of the Light. A translation of an untitled apocalypse contained in the Codex Brucianus, with introduction and notes. J.M.Watkins, London, 1918.

Bentley Layton(ed.), The Gnostic Treatise on the Ressurrection from Nag Hammadi, Scholars Press, Missoula, 1979.

Bentley Layton (ed.), The Rediscovery of Gnosticism, Vol.1: The School of Valentinus.* E.J.Brill, Leiden, 1980.

Bentley Layton (ed.), The Rediscovery of Gnosticism, Vol.2: The Sethian Gnosticism.* E.J.Brill, Leiden, 1981.

Philip J.Lee, Against the protestant Gnostics, Oxford University Press, New York and London, 1987.

Hans Leisengang: Die Gnosis, Kröner , Stuttgart, 1955.

Hans Lewy, Chaldean Oracles and Theurgy, Institut Francais, Cairo, 1956.

Salvatore R.C. Lilla, Clement of Alexandria: A Study in Christian Platonism and Gnosticism, Oxford University Press, 1971.

Richard Adelbert Lipsius, Der gnosticismus, sein wesen oder.. ?, 1860.

Alastair H.B. Logan: Gnostic truth and christian heresy, a study in the history of gnosticism, T&T.Clark, Edinburg, 1996.

M.Long, What Jesus thaught in Secret, ?

Karl W. Luckert, Egyptian Light and Hebrew Fire: theological and philosophical roots of Christendom., SUNY, State University of New York Press, Albany , 1991.

Gerd Lüderman, Untersuchungen zur simonianischen Gnosis, Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen, 1975.

Dennis Ronald MacDonald, There is no male and female, Fortress Press, Philadelphia, 1987.

Jean Magne, From Christianity to gnosis and from gnosis to Christianity. Scholars Press,Atlanta, 1993.

H.L.Mansel, The Gnostic Heretics in the First and Second Centuries, Murray, London, 1875.

Jaap Mansfield, Studies in later Greek Philosophy and gnosticism, London: Variorum, 1989.

Miroslav Marcovich, Studies in Graeco-roman religions and Gnosticism, E.J.Brill, Leiden, 1988.

Christoph Markschies, Valentinus Gnosticus? J.C.C. Mohr, Tûbingen, 1992.

Rev.Steven Marshall, Great Saints of the Gnosis, The Gnostic Press,Hollywood, 1995.

Marqah Memar Marqah , the teaching of Marqah, Tøpelman, Berlin, 1963.

Gerald Massey, Gnostic and Historic Christianity, ?

Gerald Massey, Historic Jesus and the Mythical Christ, ?

Jacques Matter, Histoire critique du gnosticisme, ,? 1828 + 1843.

G.R.S.Mead, Simon Magus, An Essay, Watkins, London, 1892.

G.R.S.Mead, The Chaldean Oracles, 2.vols, Watkins London, 1908.

G.R.S.Mead, Pistis Sophia.* Watkins, London, 1921.

G.R.S. Mead, Fragments of a Faith Forgotten.* University Books, New York, 1960.

G.R.S. Mead, The Orphic Pantheon, ?

G.R.S Mead, The Complete Echoes from the Gnosis, Cthnonios, US, 1987.

G.R.S Mead, The Gnostic Crucifixion, ?,

G.R.S Mead, The Mysteries of Mithra, ?

Jacques E. Menard, L`Authentikos Logos, Presses de l`Universite Laval, Quebec, 1977.

Jacques E. Menard, L`Expose Valentinien, Presses de l`Universite Laval, Quebec, 1985.

Daniel Merkur, Gnosis : an esoteric tradition of mystical visions and unions.* State University of New York Press, Albany, N.Y. , 1993.

A.Merx; Bardsanes der letze Gnostiker, Dena, 1864.

Marvin W. Meyer, Rossi`s Gnostic Tractate, ?, 1988.

Carlos Montmayor, Cuentos gnosticos, ?, 1985.

Boris Mouravieff, Gnosis - 1. esoteric circle, ?,

Boris Mouravieff, Gnosis - 2. exoteric circle, ?,

Boris Mouravieff, Gnosis - 3. mesoteric circle, ?,

Nag Hammadi and Gnosis: Papers Read at the First International congress of Coptology, Cairo, dec. 1975. NHS 17, E.J.Brill, Leiden, 1981.

Nag Hammadi, gnosticism & early Christianity, ?, 1988.

Jacob Needleman, The sword of gnosis: metaphysics, cosmology, tradition, symbolism, Penguin Books, Baltimore, 1974.

J.T.Nielsen, Adam and Christ in the theology of the gnostics, ?, 1968.

Arthur Darby Nock, Gnosticism, Harvard University, Cambridge,Mass , 1964.

R.A Norris, The Christological Controversy, Fortress Press, Philadelphia, 1980.

Antonio Orbe, Cristologica gnostica, ?, 1976.

Elaine Pagels, The Johannine Gospel in Gnostic Exegesis.* Abingdon, Nashville, 1973.

Elaine Pagels, The Gnostic Paul: Gnostic Exegesis of the Pauline Letters.* Fortress Press, Philadelphia, 1975.

Elaine Pagels, The Gnostic Gospels.* Random House, New York, 1979.

Birger A.Pearson, Gnosticism, Judaism and Egyptian Christianity, Fortress Press, Minneapolis, 1990.

Birger A.Pearson, The Pneumatikos-Psychikos terminology in 1.Corinthians, a study in the theology of the Corinthian opponents of Paul and its relation to gnosticism. Society of Biblical Literature for the Nag Hammadi seminar,1973, Missoula, Mont. 1973.

Birger A.Pearson (ed.) : The Future of Early Christianity : essays in honor of Helmut Koester. Fortress Press, Minneapolis, 1991.

Birger A. Pearson: Philo and the gnostics on man and salvation, The Center, Berkeley, 1977.

Malcolm M.Peel: The Epistle to Rheginos: A Valentinian Letter on the Ressurrection. Westminster, Philadelphia, 1969.

Pheme Perkins: The Gnostic Dialogue, Harper, New York, 1979.

Pheme Perkins:Gnosticism and the New Testament, Fortress Press, Philadelphia, ?

Jerzy Peterkiewcz: The Third Adam, Oxford University Press, 1975.

Simone Pètrement: Le Dualisme chez Platon, les Gnostiques et les Manichèens, G.Monfort, Brionne, 1982.

Simone Pètrement: Le Dieu Sèparè : Les Origines du gnosticisme, Cerf, Paris, 1984.

Plotinus Symposium: Plotinus amid Gnostics and Christians, papers presented at the Plotinus Symposium, Free University , Amsterdam, 1984.

Ruelle et Poineè : Le chant Gnostico-magique, Solesmes,?, 1901.

E.Preuschen: Die apocrypha gnostische adamschrift, ?, 1900.

H.Ch-Puech: En Quête de la Gnose I: La Gnose et le temps, Gallimard, Paris, 1978.

Gilles Quispel: Gnosis als weltreligion, Origo, Zurich, 1951.

Gilles Quispel: Gnostic Studies.* Netherlands Historical Institute, Istanbul, 1974.

Gilles Quispel: Studies in Gnosticism and Hellenistic Religions.* E.J.Brill, Leiden, 1981.

James M.Robinson: The Nag Hammadi Library in English.* Harper San Fransisco, HarperCollins, 1990.

James M. Robinson: Jewish Gnostic Nag Hammadi texts, Center for Hermeneutical Studies in Hellenistic and Modern Culture, Berkeley, Ca. 1975.

Kurt Rudolph: Gnosis : The Nature and History of Gnosticism.* Harper&Row,San Fransisco, 1984.

John Benjamin Rust: Gnosticism: the problem of faith.., ?, 1925.

Raymond Ruyer: La gnose de Princeton : des savants a la recherche d`une religion, Fayard, Paris, 1974.

L.G.Rylands: The Beginnings of Gnostic Christianity, Watts, London, 1940.

Francois -M.M Sagmard: La Gnose Valentinienne et le tèmoignage de Saint Ireneè, Vrin, Paris, 1947.

J.M.A Salles-Dabadie: Reserches sur Simon Le Mage, Gabalda, Paris, 1969.

George Salmon: Gnosticism and agnosticism, ?, 1887.

Carl Schmidt: De codice Bruciano seu de libris gnosticis qui in.., Dissertation - 1983.

Carl Schmidt: Pistis Sophia. Ein gnostisches Originalwerk des 3.Jahrhunderts aus dem Koptischen übersetz. Leipzig, 1925.

Carl Schmidt: Pistis Sophia. Coptica 2, Gyldendalske Boghandel - Nordisk Forlag, 1925.

E.H. Schmidt: Die Gnosis. Grundlagen der Weltanschauung einer edleren Kultur, Verlag Schilling, Aalen, 1968.

Walter Schmithals: Gnosis in Corinth, E.J.Brill, Leiden, 1971.

Walter Schmithals: Paul and the Gnostics, ?, 1972.

Gershom Scholem: Jewish Gnosticism, Merkavah Mysticism and Talmudic Traditions.* Jewish Theological Seminary, New York, 1960.

Shlomo Giora Shoham: The Bridge to Nothingness, ?,

David M.Scholer: Nag Hammadi Bibliography 1948-1969, E.J.Brill, Leiden, 1971.

David M. Scholer (ed.): Gnosticism in the Early Church. Garland Pub, New York , 1993.

Fridtjof Schuon: Gnosis: Divine Wisdom, ?

M.G Schwartze: Pistis Sophia: opus gnosticum Valentino adiudicatum e codice manuscripto coptico Londinensi descriptum. Latine Verit M.G.Schwartze J.H.Petermann, Berlin, 1853.

Alan Segal: Two Powers in Heaven: Early Rabbinic Reports about Christianity and Gnosticism, E.J.Brill, Leiden, 1977.

Martin Seymour-Smith: Gnosticism: the Path to Inner Knowledge. HarperSanFrancisco, San Francisco, CA, 1996.

Giulia Gasparro Sfameni: Enkrateia e antropologica: ?, 1982.

Giulia Gasparro Sfameni: Gnostica et hermetica, ?, 1982.

Manilo Simonetti: Testi gnostici cristiani, ?, 1970.

Morton Smith: Jesus the Magician, Harper, New York, 1978.

Martin Seymour-Smith: Gnosticism: The Path of Inner Knowledge Publ.HarperCollins, Hardcover, ISBN 0062513052

Gedaliahu A. Stroumsa: Another Seed: studies in Gnostic mythology, NHS 24, E.J.Brill, Leiden, 1984.

F.Swiney: The Esoteric Teachings of the Gnostics, Yellon, Williams, London, 1909.

C.H.Talbert: Luke and the Gnostics, Collins, London, 1966.

Michel Tardieu: Introduction à la littèrature gnostique, Cerf-CRNS, Paris, 1986.

Michel Tardieu: Trois mythes gnostiques, Paris, 1974.

Michel Tardieu: Ecrits gnostiques: codex de Berlin, Editions de Cerf, Paris, 1984.

A.Terrenus: Sophia of the Bible, ?

M.F.A Tiddeman: A Short Life of Apollonius of Tyana, Theosophical Publishing House, Adyar, 1929.

D.Traktatellis: The transcendent God of Eugnostos, Holy Cross, Orthodox Press, 1993.

R.Trottner: Gnosticism and Memar Marquah, E.J.Brill, Leiden, 1964.

H.Montefiore & H.E.W Turner: Thomas and the evangelists, London, 1964.

John Douglas Turner: The Book of Thomas the contender, Dissertation- 1975.

W.C. van Unnik: Newly Discovered Gnostic Writings, Allenson, Naperville, Illinois, 1960.

Richard Vallanstasis: Spiritual guides of the third century, ?, 1991.

Eric Voegelin: Science, Politics and Gnosticism, Regnery, Chicago, 1968.

Benjamin Walker: Gnosticism: its history.., Crucible, HarperCollins, London, 1990.

Richard T. Wallis (ed.): Neoplatonism and Gnosticism. SUNY Press, Albany, 1992.

Andrew Welburn (ed.): Gnosis, the Mysteries and Christianity, Lindisfarne Press,?.

Andrew J. Welburn: The Book with fourteen seals, Steiner, 1991.

Andrew Welburn: The beginnings of Christianity: essene mystery, gniostic revelation and the christian vision, Floris Books, Edinburgh, 1991.

Geo Widengren: The Gnostic attitude, ?, 197.

Michael Allen Williams: The Immovable Race: A Gnostic Designation and the Theme of Stability in late antiquity, NHS 29, E.J.Brill, Leiden, 1978.

Michael Allen Williams: Rethinking "Gnosticism": An Argument for Dismantling a Dubious Category. Princeton, N.J.: Princeton University Press, 1996.

Robert McLahlan Wilson: The Gnostic Problem, Mowbray, London, 1958.

Robert McLahlan Wilson: The Gospel of Philip, Mowbray, London, 1962.

Robert McLahlan Wilson: Gnosis and the New Testament, Fortress Press, Philadelphia, 1968.

Robert McLahlan Wilson (ed.) :Nag Hammadi and Gnosis: Papers Read at the First International Congress of Coptology (Cairo, December 1976) Leiden: Brill, 1978.

Robert McLahlan Wilson: Studies in the Gospel of Thomas, London, 1960.

R.S Wilson: Marcion: A study of a second century Heretic, Cambridge University Press, 1933.

Waltery Wink: Cracking the Gnostic Code, ?,

E.Yamauchi: Gnostic Ethics and Mandaean Origins, Harvard University Press, 1971.

E.Yamauchi: Pre-Christian Gnosticism, Tyndale Press, London, 1973.

Mandejství

Prameny

Rudolph, Kurt, Der mandäische „Diwan der Flüsse“, Akademie-Verlag, Berlin 1982. [72 s. + černobílé přílohy. Vydání jednoho z důležitých pramenů k mandejství od předního odborníka s překladem do němčiny a úvodem. ISSN 0080-5297. FF MU (sign. 1-29644).]

Literatura

Gebelt, Jiří, „Mandejské náboženství“, Religio: Revue pro religionistiku 4/1, 1996, s. 37-66. [h.]

Gebelt, Jiří, „Vývoj a proměny mandejské komunity“, Religio: Revue pro religionistiku 16/1, 2008, s. 33-55. [h.]

Rudolph, Kurt, Antike Baptisten: Zu den Überlieferungen über frühjüdische und -christliche Taufsekten, Akademie-Verlag, Berlin 1981. [38 s. Odborná literatura – religionistika – helénismus. Zabývá se křtitelskými sektami kolem přelomu letopočtu (Jan Křtitel, elchasaité, rané křesťanství). FF MU, c.]

Neroztříděné

Dr.A.J.H. Wilhelm Brandt: Die mandäische Religion, ihre Entwickelung und geschichtliche Bedeutung, J.C. Hunrich`sche Buchhandlung, Leipzig, 1912.

Dr.A.J.H. Wilhelm Brandt: Die Mandäer : ihre Religion und ihre Geschichte, Müller, Amsterdam, 1915.

Dr.A.J.H. Wilhelm Brandt: Elchasai : ein Religionsstifter u. Sein Werk, Müller, Amsterdam, 1912.

Dr.A.J.H. Wilhelm Brandt: Mandäische Schriften, Vandebroeck und Ruprecht, Göttingen, 1893.

Jorunn Jacobsen Buckley: Spirit Ruha in Mandaean religion. Ann Arbor, Michigan, 1994.

Dr. D. Chwolson: Die Ssabier und der Ssabismus. (2 bd) St.Petersburg, 1856.

E.S.Drower: The Mandaeans of Iraq: Their Cults, Customs, Magic, Legends and Folklore.* Oxford University Press, 1937.

E.S.Drower: The Secret Adam: A study of Nasorean Gnosis.* Oxford University Press, 1960.

E.S.Drower: The Canonical prayerbooks of the Mandaeans .* E.J.Brill, Leiden, 1959.

E.S.Drower: Diwan Abatur, or progress through the purgatories. Bibl.Apost .Vaticana ,1950.

E.S.Drower: Coronation of the Great Sislam.* E.J.Brill, Leiden 1962.

E.S.Drower: Haran Gawaita and Masbuta d-Hibil-Ziwa, Biblioteca Apostolica Vaticana,Rome, 1953.

E.S Drower: Sarh d Qabin d Sislam Rba. (Coronation of the Great Sislam) Pontificio Istitutio Biblico, Rome, 1950.

E.S Drower: Alf Triar S'uialia: A Thousand and Twelve Questions, Akademie Verlag, Berlin, 1960.

E.S Drower: A Pair of Nasorean Comentaries, E.J.Brill, Leiden, 1963.

E.S.Drower: The Book of the Zodiac. Oriental Translation Fund, London, 1949.

Julius Euting: Mandäischer Diwan, Karl.J.Trübner, Strasbourg, 1904.

Tamara Green : The City of the Moon God: Religious Traditions of Harran Leiden: E.J. Brill, 1992.

Sinasi Gunduz: The Knowledge of Life: The Origins and Early History of the Mandaeans and Their Relation to the Sabians of the Quar'an and to the Harranians, Oxford University Press, 1994.

Mark Lidzbarski: Der Ginza oder das grosse Buch der Mandäer, Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen, 1925.

Mark Lidzbarski: Das Johannisbuch der Mandäer (2 bd) Töpelmann, Giessen, 1915.

Mark Lidzbarski: Mandäische Liturgien, Weidemannsche Verlagsbuchhandlung, Berlin, 1962.

Hans Lietzmann: Ein Beitrag und Mandäerfrage, Sitzungsberichte d. Preuss. Akad, Phil-hist. Klasse, 1930.

Alfred Loisy: Le Mandéisme et les origines chrétiennes, Emile Nourry, Paris, 1934.

R.Macuch: Handbook of Modern and Classical Mandaic, W.de Gruyter, Berlin, 1965.

G.R.S.Mead: The Gnostic John the Baptizer: Selections from the Mandaean John-Book.* Watkins, London, 1924.

Theodor Nöldeke: Mandäische Grammatik, Halle, 1895.

Theodor Nöldeke: Ueber die Mundart der Mandäer- Dieterichschen Buchhandlung, Göttingen, 1862.

Hugo Odeberg: Die mandäische Religionsanschauung, Lundequistska Bokhandeln, Uppsala, 1930.

S.A.Pallis: Mandaean Studies, Oxford University Press, 1926.

S.A.Pallis: Mandaean Bibliography 1560-1930, Oxford University Press, London, 1933.

Henri Pognon: Inscriptions mandäites des coupes de Khouabir, H.Welter, Paris, 1898-1899.

Kurt Rudolph: Die Mandäer I: Prolegomena. Das Mandäerproblem, Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen, 1960.

Kurt Rudolph: Die Mandäer II: Der Kult, Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen, 1961.

Eric Segelberg: Gnostica, Mandaica, liturgica, ?, 1990.

Eric Segelberg: Masbuta: Studies in the Ritual of the Mandaean Baptism, Almqvist and Wiksells, Uppsala, 1958.

Robert Stahl: Les Mandéens et les origines chrétiennes, Rieder, Paris, 1930.

Waldemar Sundberg: Kushta: A Monograph on a principal Word in Mandaean Texts, Gleerup, Lund, 1958.

E.M.Yamauchi: Gnostic Ethics and Mandaean Origins, Oxford University press, 1971.

E.M. Yamauchi: Mandaic Incantation Texts, American Oriental Society, New Haven,Conn. , 1967.

Manicheismus

Slovníky a encyklopedie

Blois, F. de – Sims-Williams, N. (eds.), Dictionary of Manichaean Texts II: Texts from Iraq and Iran (Texts in Syriac, Arabic, Persian and Zoroastrian Middle Persian), (Corpus Fontium Manicheorum), 2006. [XIV+157 p., 210 × 297 mm. ISBN 978-2-503-51862-6.]

Durkin-Meisterernst, D. (ed.), Dictionary of Manichaean Texts III/1: Texts from Central Asia and China (Texts in Middle Persian and Parthian), 2004. [XXX, 428 s., 210 × 297 mm. ISBN 978-2-503-51776-6.]

Lieu, S. N. C. – Clackson, S. – Hunter, E. (eds.), Dictionary of Manichaean Texts I: Texts from the Roman Empire (Texts in Syriac, Greek, Coptic and Latin), (Corpus Fontium Manicheorum), 1999. [262 p., 210 x 297 mm. ISBN 978-2-503-50819-1.]

Prameny

Různé

Alfaric, P., Les Écritures manichéennes, sv. I- , Paris 1919-.

Allberry, C. R. C., A Manichean Psalmbook II, Stuttgart 1938.

Corpus fontium Manichaeorum I-, Turnhout: Brepols.

Kol., Duchovní prameny života: Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích, Praha: Vyšehrad ²1997.

Pedersen, N. A. (ed.), Manichaean Homilies, (Corpus Fontium Manicheorum), Turnhout: Brepols 2006. [260 s., 210 × 297 mm. ISBN 978-2-503-51045-3.]

Richter, S. (ed.), The Manichaean Coptic Papyri in the Chester Beatty Library. Psalm Book II/2: Die Herakleides-Psalmen, (Corpus Fontium Manicheorum), Turnhout: Brepols 1999. [134 s., 4 obrazové přílohy, 210 × 297 mm. Německý text.]

Villey, André, Psaumes des errants: Écrits manichéens du Fayyūm, Paris: Le Cerf 1994. [528 s., 51 €. ISBN 2-204-04767-8.]

Wurst, G. (ed.), The Manichaean Coptic Papyri in the Chester Beatty Library. Psalm Book II/1: Die Bema-Psalmen, (Corpus Fontium Manicheorum), Turnhout: Brepols 1996. [140 s., 8 obrazových příloh, 210 × 297 mm. Německý text. ISBN 978-2-503-50526-8.]

Manichejské sakrální umění – reprodukce

Gulácsi, Zsuzsanna, Manichaean Art in Berlin Collections, 2001. [CCLXXXVIII, 350 s., + ill., 210 × 297 mm, 145 €. ISBN 978-2-503-50649-4.]

Prameny k manicheismu v Číně

Tajadod, Nahal, Mani le bouddha de lumière: Catéchisme manichéen chinois, Paris: Le Cerf 1991. [362 s. ISBN 973-2-204-04064-9. Spíše kritická recenze v Asian Folklore Studies (JSTOR).]

Studie

Manichejské sakrální umění

Gulácsi, Zsuzsanna, Manichaean Art in Berlin Collections, 2001. [CCLXXXVIII, 350 s., + ill., 210 × 297 mm, 145 €. ISBN 978-2-503-50649-4.]

Klimkeit, H. J., Manichean Art and Calligraphy, Leiden: Brill 1982. [ISBN 9789004064782.]

Přehledy

Decret, F., Mání a tradice manicheismu, CAD Press, Bratislava 1994. [150 s. Odborná literatura – religionistika – manicheismus. Z fr. originálu Mani et la tradition manichéenne přel. Zdeněk Müller. Náklad 2000 výtisků. Poznámkový aparát, obrazová dokumentace (reprodukce ilustrací, fotografie). Autorův pozitivní vztah k manicheismu je velmi zřejmý a některé tendenční poznámky o Augustinovi apod. nelze přijmout jako religionistické, nicméně kniha zůstává dobrým stručným uvedením do manicheismu.]

Lieu, S. N. C., Manichaeism in the Later Roman Empire and Medieval China: A Historical Survey, Manchester: Manchester University Press 1985. [Recenze Jeana Duvernoye Heresis 6, 1986, s. 80-81. Velmi knihu chválí, ale lituje nedostatku obrázků, poznámek pod čarou a citací z textů.]

Lieu, S. N. C., The Religion of Light, An Introduction to Manichaeism in China.

Mání a počátky manicheismu

Decret, F., Aspect du manichéisme dans l’Afrique romaine, Paris 1970. [Hlavně z Augustinových polemik.]

Decret, F., Recherches sur la gnose manichéenne. Contribution des traités de saint Augustin à la connaisance d’une histoire et d’une doctrine, .

Klíma, O., Manis Zeit und Leben, Praha 1962.

Puech, H.-C., Le Manichéisme, son fondateur – sa doctrine, Paris 1949. [Decret, MTM, 135: souhrnný přehled vycházející z velmi solidního historického výzkumu, klasická práce.]

Puech, H.-C., Sur le manichéisme et autres essais, .

Widengren, G., Mani und der Manichäismus, Stuttgart 1961. [Anglický překlad: Mani and Manicheism, London 1965. Důležitá práce světoznámého religionisty.]

Protimanichejská polemika

Weiss, Jean-Pierre, „La méthode polémique d’Augustin dans le ‚Contra Faustum‘“, in: Monique Zerner (ed.), Inventer l’hérésie? Discours polémiques et pouvoirs avant l’Inquisition, Nice: Centre d’Études Médiévales 1998, 15-38. [FF MU (DZ), s., S.]

Staré zdroje o manicheismu (16.-19. století)

Wolfius, J. Christophorus, Manichaeismus ante Manichaeos, et in Christianismo Redivivus..., Hamburgi: Typis Philippi Ludovici Stromeri 1707. [[x], 528 s. Nezměněný přetisk Leipzig 1970 – FF MU, s.]

Neroztříděné

C.R.C.Allberry: A Manichaean Psalm Book. W.Kohlhammer, 1938.

Jes. P. Assmussen: Manichaean Litterature, Scholars Facsimiles and Reprints: Delmar, NY 1975.

Jes.P.Assmussen: Xuastvanift : studies in Manichaeism, Munksgaard, Copenhagen. 1965.

Augustine of Hippo: St.Augustine, The writings against the Manichaeans and Against the Donatists, P.Schaff (ed)[ A Select Library of the Nicene and Post-Nicene Fathers, vol.7] , Eerdsmans: Grand Rapids,1979.

St.Augustine: De Moribus ecclesiae Catholicae et de moribus Manichaeorum, (The Catholic and Manichaean ways of life) Catholic university of America Press, Washington, 1966.

St.Augustine: Confessions

Th.P.Van Baaren(ed): Iconography of religions. Vol.20: Manichaeism. Leiden, The Institute, 1974.

M.Boyce: The Manichean Hymn Cycles in Parthian. Oxford, 1954.

Peter Bryder: The Chinese Transformations of Manichaeism, Plus Ultra, Löberöd, 1985.

F.C.Burkitt: The Religion of the Manichees, Cambridge University Press, 1925.

Alexander Böhlig: Gnosis III: Der Manichäismus, Artemis, Zurich and München, 1980.

Ron.Cameron and Arthur J.Dewey(transl); The Cologne Mani Codex, Scholars Press, Missoula,MT, 1979.

Franz Cumont: Reserches sur le Manicheisme I: La cosmogonie manicheenne d`après Theodore bar Khôni. Lamertin, Brussels, 1908.

Francois Decret: Mani et la tradition manicheenne, Seuil, Paris, 1974.

Soren Giversen: The Manichaean Coptic Papyri in the Chester Beautty Library, Patrick Cramer, Geneva 1986-88.

Duncan Greenless: The Gospel of the prophet Mani, TPH,?

Antoine Guillaumont: Les Kephalia Gnostika, Seuil, Paris, 1962.

Timothy P.Hackett: Mani and the gnostic legacy in the Manichaean mythology. 1977. Dissertation.

Hans Joachim Klimkeit: Bibliography of Manichean materials, Stone Brook, Nj. Institute for advanced studies of world religions, 1980.

Hans Joachim Klimkeit: Gnosis on the Silk Road, HarperSanFransisco, San Fransisco, 1993.

S.N.Lieu: Manichaeism in the Later Roman Empire and Medieval China. Manchester Univ.Press, Manchester,1985.

Amin Maalouf: The Gardens of Light (a novel descriptive of the life of Mani),

Mani - the Messenger of Light. The Mani Guild, Bruchion Center 1990. (A service done to the memory of the birth of Mani by a contemporary Gnostic Community.)

Manichaean studies: proceedings of the first International Conference on Manichaeism, August 5-9,1987. Plus Ultra, Lund, 1987, 4

Nag Hammadi and Manichean studies (anthology), Nag Hammadi Studies vol.36. E.J.Brill, Leiden, 1994.

L.J.Ort: Mani - A religio-historical description of his Personality. E.J. Brill, Leiden, 1967.

Nils Arne Pedersen: Studies in the Sermon on the Great War : Investigations of a Manichaean-Coptic text from the fourth century. Aarhus University Press, Aarhus, 1996.

H.J.Polotsky: The Manichaean Manuscripts in the Chester Beatty Collection, Vol1. W.Kohlhammer, Stuttgart, 1934.

H-Ch.Puech: Le Manicheisme: son fondateur, sa doctrine, Civilisations du Sud, Paris, 1949.

H-Ch.Puech: Sur le Manicheisme et autres essais, Flammarion, Paris, 1979.

John C. Reeves: Jewish Lore in Manichaean Cosmogony: Studies in the Book of Giants Traditions , Monographs of the Hebrew Union College 14; Cincinnati: Hebrew Union College Press, 1992.

Säve- Söderbergh: Studies in the Coptic-Manichaean Psalm-Books, Uppsala University Press, Sweden, 1949.

Geo Widengren: Mesopotamian Elements in Manichaeism, Uppsala University Press, 1946.

Geo Widengren: King and Savior: Studies in Manichaean, Mandaean and Syrian-Gnostic Religion, Uppsala University Press, 1947.

Geo Widengren: Mani and Manichaeism, Weidenfeld and Nicholson, London, 1965.

Geo Widengren: The Great Vohu Mana and the Apostle of God: Studies in Persian and Manichaean religion. Uppsala, ?.

Bibliografie

Mikkelsen, G. (ed.), Bibliographia Manichaica: A Comprehensive Bibliography of Manichaeism through 1996, 1997. [360 s., 210 × 297 mm. ISBN 978-2-503-50653-1.]

Několik zajímavých příspěvků, ale někdy bez přesného bibliografického údaje: Heresis 6, 1986, s. 69.

Sabejci

Chwolsohn, D. A., Die Ssabier und Ssabismus, 2 sv., St. Petersburg 1856.

Novověcí navazovatelé na gnózi aj.[9]

George Adams: The Mysteries of the Rose-Croix, Temple Lodge, London, 1989.

Omraan Mikhael Aivanhov: Book of Divine Magic, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Book of Revelation. A commentary, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Christmas and Easter in the Initiatic tradition. ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Cosmic Moral Law, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Creation , Artistic and Spiritual, ? Omraan Mikhael Aivanhov: Education begins before Birth, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Egregor of the Dove or The Reign of Peace, ?

Omraan Mikhael Aivanhov :Freedom, the Spirit Triumphant, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Fruits of the Tree of Life. The Cabbalistic tradition, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Golden Rules for Everyday Life, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Harmony and Health, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Know Thyself : Jnani Yoga, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Life force, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Light is a Living Spirit, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Living Book of Nature, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Love and Sexuality, pt.1 ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Love and Sexuality, pt.2 ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Man`s Psychic Life: elements and structures, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Man`s two natures : Human and Divine, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Man, master of his destiny, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Mysteries of Fire and Water, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: New Light on the Gospels, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Path of Silence, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Powers of Thought, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Second Birth, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Seeds of Happiness, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Spiritual Alchemy, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Splendour of Tipareth, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Symbolic Language of Geometrical figures, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Toward a Solar Civilisation, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: True Alchemy or The Quest for Perfection, ?

Omraan Mikhael Aivanhov: Truth: Fruit of Wisdom & Love, ?

J.Alazraki: Jorge Louis Borges, ?

Paul Allen: A Christian Rosenkreutz Anthology, Lindisfarne Press,?

Michael J.B.Allen: Marsilio Ficino and the Phaedran charioteer, University of California Press, Berkeley, 1981.

A.Alli: Angel Tech : A modern Shamans guide to reality selection, ?

A.Alli: All Rites Reversed, ?

Robert Amadou: Louis-Claude Saint-Martin et la Martinisme, Griffon d`or, Paris, 1946.

Robert Amberlain: Le Martinisme, historie et doctrine, Niclaus, Paris, 1946.

R.Andrea: Technique of a Master, ?

Anonymous: Meditations on the Tarot: A journey into Christian Hermeticism, Amity House, New York, 1987.

John G.Arapura: Gnosis and the question of Thought in Vedanta, Lancaster, 1986.

Paul Arnold: Historie des Rose-Croix, Mercure de France, Paris, 1955.

Carl August Auberlen: Die Theosophie Friedrich Christoph Oetingers, Tûbingen: 1847.

Bryan Aubrey :Influence of Jacob Boehme on the Work of William Blake. Durham: Doctoral Thesis, 1982.

Bryan Aubrey: Watchmen of Eternity: Blake's Debt to Jacob Boehme. University Press of America, Lanham, MD, 1986.

E.Aunos: Gèrard de Nerval et ses ènigmes, Aryana, Paris, 1957.

Sri Aurobindo: Savitri.

Sri Aurobindo: The Life Divine.

Sri Aurobindo: The Synthesis of Yoga.

Sri Aurobindo: The Hour of God.

Sri Aurobindo: The Supramental Manifestation upon the earth.

Sri Aurbindo: The Upanishads.

Sri Aurobindo: On the Mother.

Robert Avens: The new gnosis : Heidegger, Hillman, and angels, Spring Publications, Dallas,1984

Franz von Baader : Nachgelassene Werke. 6 vol. Edited by Franz Hoffman et. al. Leipzig: Bethmann, 1850-60.

Franz Bardon: Initation into Hermetics: A course of instuction on Magic Theory and practise, Dieter Ruggeberg, Wuppertal, 1976.

Ernst Benz : Der vollkomene Mensch nach Jacob Boehme. Kohlhammer, Stuttgart, 1937.

Ernst Benz:Der Prophet Jakob Boehme: Eine Studie ueber den Typus nachreformatorischen Prophetentums. Franz Steiner Verlag, Wiesbaden.1959.

Annie Besant: Esoteric Christianity, ?,

M.Besset: Novalis et la pensèe mystiques, Paris, 1947.

Morris Berman: Coming to our senses : body and spirit in the hidden history of the West Bantam,New York, 1990.

Agehananda Bharati: The Light at the Center: Context and pretext of Modern Mysticism, Ross-Erickson, Santa Barbara, 1976.

William Blake: The Complete Poems, Penguin Books, London, 1977.

William Blake: Letters, ?,

Aleksandr Aleksandrovich Blok: Verses to the Beautiful Lady, ?,

Aleksandr A. Blok: Collected Poems, ?,

Harold Bloom: An American Gnosis, Continuum, New York, 1981.

Harold Bloom: Agon, ?

Jacob Boehme: Aurora, or the Rising Dawn.* Rosenkruiz Press,?

Jacob Boehme: Personal Christianity (anthology).* Ungar, New York, 1960

Jacob Boehme: The Supersensual Life, ?,

Jacob Boehme: Six Theosophic Points and Other Writings with an Introductory Essay by Nicolas Berdyaev. : University of Michigan Press, Ann Arbor,?.

Jacob Boehme: The Key, Phanes Press, Grand Rapids, Michigan, 1991.

Jacob Boehme: Die Urschriften. (2 vols.) Frommanns Verlag, Stuttgart, 1963 and 1966.

Jacob Boehme:Saemmtliche Werke. Verlag von Johann Ambrosius Barth, Leipzig 1922.

Jacob Boehme: The Works of Jacob Boehme. (4 vols.) Gordon Press Publishers, 1974.

Jacob Boehme:The Aurora. Translated by John Sparrow. London, 1656. Edited by C. J. Barker and D. S. Hehner. London: John M.Watkins, 1914; Reprinted James Clarke, 1960.

Jacob Boehme:The Signature of All Things, J. M. Dent, London and Toronto, 1912. Reissued, Cambridge, England: James Clarke,1969.

Jacob Boehme:Concerning the Three Principles of Divine Essence, Translated by John Sparrow. London: 1648. Reissued by C. J. Barker. London: John M. Watkins, 1910.

Jacob Boehme: Of Heaven and Hell, Sure Fire Press, 1989.

Jacob Boehme:The Forty Questions of the Soul and The Clavis. Translated by John Sparrow. London: 1647. Reissued by C. J. Barker, London: John M. Watkins, 1911.

Jacob Boehme:Of the Incarnation of Jesus Christ. Translated by John Rolleston Earle. Constable, London, 1934.

Jacob Boehme: Mysterium Magnum. Translated by John Elliston. London, 1654. Edited by C. J. Barker. 2 vols. London: John M. Watkins, 1924. Reprinted, 1965.

Jacob Boehme: Six Theosophic Points. Translated by John Rolleston Earle. Knopf, New York, 1920, Reissued by Ann Arbor: University of Michigan Press, 1958.

Jacob Boehme: Boener af Jacob Boehme, Ofversaltning af B. E. P. Stockholm, 1900. (swedish)

Jacob Boehme: Confessions of Jacob Boehme (ed. Evelyn Underhill) Kessinger publ., ?

Jacob Boehme: Epistles of Jacob Boehme Kessinger publ., ?

Jacob Boehme: On Election of grace theosophic questions, Kessinger publ., ?

Jacob Boehme: Thoughts on the Spiritual Life, Kessinger publ., ?

Jacob Boehme: The Way to Christ Kessinger publ. , ?

Jacob Boehme: True Resignation Kessinger publ. , ?

David Bohm: Wholeness and the impliacte Order, ?

F.B.Bond: The Wisdom of the Watchers, ?

William Braden: The Private Sea: LSD and the Search for God, Quadrangle, Chicago, 1967.

Howard H.Brinton: The Mystic Will, Kessinger publ. , ?

J.Bronowski: William Blake and the Age of Revolution, Routledge& Kegan Paul, 1972, 1

Sergio Bulgakov: Sophia: The Wisdom of God, Williams&Norgate, 1937.

Abbott George Burke: Gnostic Christianity, St.George press, Nevada, 1990.

Abbott George Burke: Eagle`s Flight : Autobiography of a Gnostic Orthodox Christian, St.George Press, Nevada, ?

S.Cioran: Vladimir Solov`iev and the Knighthood of the Divine Sophia, Wilfrid Laurier University Press, Ontario, 1977.

L.Clarke: The Chymical Wedding, Jonathan Cape, 1989.

Cecil Maxwell Code: The Awakened Mind, Element Books, 1990.

Henry Corbin: Creative Imagination in the sufism of Ibn Arabi, Princeton University press, 1969.

Henry Corbin: The Man of Light in Iranian Sufism, Shambhala, Boulder, Ohio, 1978.

Henry Corbin: Spiritual Body and Celestial Earth: from Mazdean Iran to Shi`ite Iran, Bollingen Foundation, Princeton University Press, 1977.

R.S.Clymer: The Fraternitatis Rosae Crucis, Quakertown, Pennsylvania, 1929.

Jon Amos Comenius:Panaugia, or Universal Light, Drinkwater, Shipston-on-star, 1987.

Edward Conze: The Memoirs of a Modern Gnostic, Samizdat, Sherborne, England, 1979.

David Cox: Jung and Saint Paul, Longmans, London, 1959.

Sven Damholt: Jakob Boehmes liv og udvalgte skrifter, St.Ansgars Forlag, Copenhagen, 1991.

S.F.Damon: William Blake - His Philosophy and Symbols.* London, 1924.

Allen G. Debus: Hermeticism and the Renaissance, Folger Books, Washington, 1988.

J.Decter: Nicholas Roerich: The Life and Art of the Russian Master, Thames &Hudson, 1989.

J.L. DeWitt: William Blake and the tree of Life, ?,

J.Donovan: Gnosticism in modern litterature, ?,

E.S.Drower: Peacock angel - an account of the yazidis, ?

Ecclesia Gnostica: The Holy Gnostic Eucharist, Gnostic Press, Hollywood, California.

J.Eddins: The Gnostic Pynchon, Indiana University Press, 1990.

Antoine Faivre (ed.): Modern esoteric spirituality, SCM Press, 1992.

Antoine Faivre: Hidden Truths; Magic, Alchemy and the Occult, Collier Macmillan, London, 1989.

A.E.I Falcener: How to Use your Nous, Non-aristolean publishing, 1986.

W.Feilchenfeld: Der Einfluss Jacob Boehme auf Novalis, Berlin, 1922.

Le Forestier, Rene, L'Occultisme en France aux XIXeme et XXeme Siecles: l'Eglise Gnostique; Ouvrage inedit publie par Antoine Faivre; avec un Choix de Textes Neo-Gnostiques de Jules Doinel; et une etude complementaire. Milano: Arche, 1990.

Peter J.French: John Dee, ?.

Fulcanelli: Le Mystère de Cathedrales: Esoteric Interpretation of the Hermetic Symbols of the Great Work. Neville Spearman, London, 1973.

Edward Gall: The Mysteries of Spiritual Ascent, Theosophical Publishing House, ?

E.L.Gardner:Thyself both Heaven and Hell, TPH,?

E.L.Gardner:The Web of the Universe, TPH,?

E.L.Gardner: Heavenly Man, TPH,?

E.S Gaustad: Dissent in American Religion, ?

Adrian G.Gilbert: The Cosmic Wisdom Beyond Astrology, ?,

Stanislas De Guiata: Rosa Mystica, ?, 1892.

G.I.Gurdijeff: All and Everything (10 volumes), ?,

David Hall: The Antinomian Controversy.

John Hamill: The Rosicrucian Seer: The magical writings of Frederick Hockley, ?,

Maung Ba-Han: William Blake - His mysticism, Bordeaux, 1924.

O.Z. Hanish: Mazdaznan: Science of daily Life, ?, 1978.

C.G. Adolf Von Harless: Jakob Boehme und die Alchimisten. Schlawitz, Berlin, 1870, 1882.

Franz Hartmann: In the Pronoas of the temple of Wisdom, ?,

Franz Hartmann: The Life and Doctrines of Jacob Boehme, Macoy Publishing Co,New York 1929, Reissued by Kessinger Publishing Co., 1992.

Søren Hauge: Rosenkreuzerne, Rosenkorsordenens opståen ved renæsansens store skikkelser. St.Ansgers Forlag, Copenhagen, 1990.

Hermann Hesse: Autobiographical writings, ?,

Hermann Hesse: Demian.(novel) ?,

Godfrey Higgins: Anacalypsis, ?,

J.N.Hillgarth: Ramon Lull and Lullism in Fourteenth Century France, Clarendon, Oxford, 1971.

Geoffrey Hodson: Man, the triune God, TPH,?

Stephan A.Hoeller: The Mystery and Magic of the Eucharist, Gnostic Press, Hollywood, California.

Stephan A.Hoeller: The Gnostic Jung and the Seven Sermons to the dead.* Theosophical Publishing House, Wheaton, Illinois, 1982.

Stephan A.Hoeller: Jung and the lost Gospels.* Theosophical Publishing House, Wheaton, Illinois, 1989.

William Dennis Horn: Blake`s Gnosticism: the material world as allegory, Dissertation- 1978.

Ellic Howe: Uranias children, ?, 1954.

Ellic Howe:The Alchemists of the Golden Dawn, Aquarius, London, 1985.

W.I.Hull: Benjamin Furly and Quakerism in Rotterdam, ?,

Jeffrey Humphries: The Otherness within: gnostic readings in Marcel Proust, Flannery O`Connor etc, Louisiana State University Press, 1983.

Aniela Jaffe: Was C.G.Jung a mystic? and other essays, Daimon, Switzerland, 1989.

H.Jennings: The Rosicrucians, ?.

M.D Johnston: The Spiritual Logic of Ramon Lull, ?,

P.Jones: The Gnostic Empire strikes back, Presbyteran reformed publ. co, 1992.

David Joris: The Anabaptist Writings of David Joris, ?,

A.Jundt: Historie du Pantheisme populaire, Paris, 1875.

C.G.Jung: Aion: Researches into the Phenomenology of the Self, Routledge&Kegan Paul, London, 1968.

C.G.Jung: Mysterium Coniunctionis, Routledge & Kegan Paul, 1970.

C.G.Jung: Memories, Dreams, Reflections, Vintage- Random House, New York, 1989.

Edward Maitland & Anna Kingsford: The Perfect Way, or the Finding of Christ, London, 1886.

J.Kaiser: Four open field books, JWK, 1993.

Alexander Koyrè: La Philosophie de Jacob Boehme, Vrin, Paris, 1929.

Paul Oskar Kristeller: Marsilio Ficino and his work after five hundred years, Olchki, Firenze, 1987.

Paul Oskar Kristeller: The Philosophy of Marsilio Ficino, New York: Columbia University Press, 1943.

George Krugovoy: The Gnostic novel of Mikhail Bulgakov, ?, 1991.

Doris Lessing: Briefing for a descent into Hell. (novel) ?,

Bernard Lewis: The origins of Isma`ilism, AMS Press, New York, 1975.

D.Lorimaer: The Circle of Sacred Dance, Peter Deunovs paneurythmy, Element Books, 1991.

Edward Maitland: Anna Kingsford, her letters, diary and work, London, 1913.

Sami Nasib Makarem: The Druze faith, Caravan Books, Delmar, New York, 1974.

H.L.Martensen: Jacob Boehme, Rockliff, 1949.

Stephan A. Mariani: Radical Sects of Revolutionary New England, ?

Christopher McIntosh: The Rosiecrucians, ?,

Christopher McIntosh; The Rosy Cross Unveiled, Aquarian, Wellingborough, UK, 1980.

Charles A. Muse: Illuminations on Jacob Boehme, Kings Crown Press, New York, 1951.

Mikhail Naimy: The Book of Mirdad, Penguin,?

Mikhail Naimy: The Book of Mirdad, Rosenkruiz Press, Haarlem, ?

Mikhail Naimy:Memoirs of a vagrant Soul, ?,

Mikhail Naimy: Till We meet again, ?,

Azim Nanji: The Nizari Isma`ili tradition in the Indo-Pakistan subcontinent, Caravan Books, Delmar, New York, 1978.

Javad Narbakhsh: Gnosis of the Sufis, ?, 1984

Roy Norvill: The Golden Understanding, Ashgrove, 1989.

Novalis: Pollen and Fragments, ?,

Novalis: Hymns to the Night, Spiritual Songs, Lindisfarne Press,?

P.D.Ouspenskij: The Fourth Way, ?,

P.D.Ouspenskij: Tertium Organum, ?,

W.Pagel: Paracelsus, S.Krager, New York, 1958.

Papus (Gerrard Encausse): Ce que doit savoir un maitre macon, Niclaus, Paris, 1952.

Theophrastus Paracelsus: The Archidoxes of Magic, Samuel Weiser, New York, 1975.

Theophrastus Paracelsus: Four Treatises, Johns Hopkins Press, Baltimore, 1941.

Theophrastus Paracelsus: The Hermetic and Alchemical writings of Paracelsus, Shambhala, Berkeley, 1976.

Theophrastus Paracelsus: Selected Writings, Princeton University Press, 1989.

Luciano Pellicani: I Rivoluzionari di professione: Teoria e prassi dello gnosticismo moderno Vallechi, Florence, 1975.

A.J. Penni: Studies in Jacob Boehme Kessinger Publ., ?

Michela Pereira: The Alchemical Corpus attributed to Ramon Lull, Warburg Institute, University of London, 1989.

Catharose de Petri: Transfiguration, Rosenkruiz Press , Haarlem.

Catharose de Petri: The Seal of Renewal, Rosenkruiz Press, Haarlem.

Catharose de Petri: Seven Voices Speak, Rosenkruiz Press, Haarlem.

Catharose de Petri: The Golden Rosycross, Rosenkruiz Press, Haarlem.

Eugenius Philaletes (Thomas Vaughan): Fame and Confession of the Fraternity of R.C Kessinger Publ., ?

H.L.Philip: Jung and the problem of Evil, Rockliff, London, 1958.

Sergio O. Prokofiev: Eternal individuality, Temple Lodge, 1992.

James Morgan Pryse: The Apocalypse unsealed, Kessinger publ., ?

James Morgan Pryse: The Magical message according to Ioannes (St.John) Kessinger publ., ?

James Morgan Pryse: The Restored New Testament, Kessinger publ., ?

John M. Pryse: Spiritual Light, Kessinger publ., ?

Bo Yin Ra: Book on Happiness, ?

Bo Yin Ra: Book on Life Beyond, ?

Bo Yin Ra: Book of the Living God, ?

Bo Yin Ra: Wisdom of Saint John, ?

Kathleen Raine: Golgonooza - City of Imagination, Lindisfarne Press, ?

Pascal Beverly Randolph: Eulis! ?, 1872.

Carl A. Raschke: The interruption of eternity: modern gmosticism and the origins of the new religious consciousness, Nelson-Hall, Chicago, 1980.

Trevor Ravenschroft: The Cup of Destiny, ?

J.Van Rijckenborgh: A New Call of the septuple World Brotherhood of the Golden Rosycross, Rosenkruiz Press,Haarlem 1980.

J.Van Rijckenborgh: The Universal Path, Rosenkruiz Press, Haarlem,?

J.Van Rijckenborgh & Catharose de Petri: The Great Revolution, Rosenkruiz Press, Haarlem, ?

J.Van Rijckenborgh& Catharose de Petri: The Universal Gnosis. Rosenkruiz Press, Haarlem

J.Van Rijckenborgh & Catharose de Petri: The New Sign, Rosenkruiz Press, Haarlem.

J.Van Rijckenborgh & Catharose de Petri: The Elementary Philosophy of the Modern Rosycross, Rosenkruiz Press,Haarlem.

J.Van Rijckenborgh : The Coming New Man, Rosenkruiz Press, Haarlem.

J.Van Rijckenborgh: The Gnosis in Present-Day Manifestation, Rosenkruiz Press,Haarlem

J.Van Rijckenborgh: The Egyptian Arch-Gnosis and its call in the Eternal Present. Rosenkruiz Press, Haarlem

J.Van Rijckenborgh: Dei Gloria Intacta. Rosenkruiz Press, Haarlem.

J.Van Rijckenborgh: The Universal Remedy. Rosenkruiz Press, Haarlem.

J.Van Rijckenborgh: There is no empty Space. Rosenkruiz Press, Haarlem.

J.Van Rijckenborgh: Unmasking, Rosenkruiz Press, Haarlem.

J.Van Rijckenborgh: Reveil! Rosenkruiz Press, Haarlem.

Jean Richter: Gèrard de Nerval et les doctrines èsotèriques, Griffon d`or, Paris, 1947.

Gerard Van Rijnberk: Un thaumaturge au 18`sicle - Martinèz de Pasqually, Derain, Lyon, 1935.

S.Roboz: Holy Grail : From the Works of Rudolf Steiner, ?

Lisa Ruddick: Reading Gertrude Stein, ?

G.Savoy: The Millenium edition of the decoded New Testament, International Community of Christ, 1983.

Willy Schrödter: Gesischte und Lehren der Rosenkreuzer, M.Stadier, Villach, 1956.

E.Seeberg: Gottfried Arnold, ?,

Robert A.Segal (ed.): The Gnostic Jung.* Mythos, Princeton University Press, Princeton, New Jersey, 1992.

Robert A.Segal (ed.):The Allure of Gnosticism. * Open Court Publishing, Chicago and LaSalle, IIllinois, 1995.

Anne Seward: On being One Self, A.Seward, 1991.

Kevin R.D Shepherd: From Oppression to freedom: a study of the kainavi gnostics, Cambridge anthropographia Publications, 1988.

P.Schiller: Rudolf Steiner and Initation, ?

Leonard Schwartz: Gnostic Blessing. A poem, ?, 1992.

Giora S. Shoham: The bridge to nothingness : gnosis, kabala, existentialism, and the transcendental predicament of man. Fairleigh Dickinson University Press ; London, 1992.

Bernard Silvestris: The Cosmographia, Columbia University Press, 1973.

June Singer: Seeing through the visible world: Jung, Gnosis, and Chaos.* Harper&Row, San Fransisco, 1990.

June Singer: A Gnostic Book of Hours : Keys to Inner Wisdom, HarperCollins, San Fransisco, 1992.

June Singer: The Boundaries of the Soul, Doubleday Anchor Books, Garden City, NY, 1972.

June Singer: Androgyny: the opposies within, Sigo Press, Boston, 1989.

H.Skolomowski: The Theatre of the Mind, Theosophical Publishing House, 1984.

Rudolf Steiner: Esoteric Christianity and the mission of Christian Rosenkreutz, ?,

Rudolf Steiner: The fifth Gospel , ?,

Rudolf Steiner: The Mystery of Golgata, ?,

Rudolf Steiner: Theosophy, ?,

Rudolf Steiner: Der Theosophia am der Rosenkreutzer, ?,

Rudolf Steiner: Ancient Myths and the New Isis Mystery, Lindisfarne Press,?.

Rudolf Steiner: Cosmic Memory, Lindisfarne Press, ?.

Rudolf Steiner: The Spiritual Guidance of the Individual and Humanity, Lindisfarne Press,?.

Rudolf Steiner: The Archangel Michael - His Mission and Ours, Lindisfarne Press, ?.

Rudolf Steiner: Mysticism at the Dawn of the Modern age, Lindisfarne Press,?.

Rudolf Steiner: Rosicrucianism and the Modern Initation, Rudolf Steiner Press, London, 1982.

Rudolf Steiner: Secrets of the Threshold, Rudolf Steiner Press, London, 1987.

Rudolf Steiner: The Ahrimanic Deception, ?

Rudolf Steiner: From the Akasha Chronicles, ?

S.M. Stern: Studies in early Isma`ilism, Magnes Press, Jerusalem, 1983.

R.Clymer Swinburne: The Rose Cross Order, Kessinger publ., ?

A.Terrenus: The Shroud of Sophia, ?

The Mystical Quarbana of the Gnostic Orthodox Church of Christ in America, St.George Press, Nevada, 1988.

N.Thune: The Behmenists and the philadelphians, Almquist & Wiksells Boktryckeri, Uppsala, 1948.

Richard Tighe: A short account of the writings of the late rev. William Law, Kessinger Publ., ?

R.W.Trine: In tune with the Infinite, Unwin Books, London, 1989.

W.R.H Trowbridge: Cagliostro, Kessinger Publ., ?

R.Turner: The Heptarchia Mystica of John Dee, ?

Stephen Turoff: 7 Steps to Eternity, Elmore Shard, 1990.

John Yarker: The Arcane Schools, Belfast, 1909.

John Yarker: Notes on the Scientific and Religious Mysteries of Antiquity: Gnosis and the Secret Schools of the middle ages.

L.Valence: The Higher Self, American press, 1964.

Ramon del Valle-Inclàn: The Lamps of Marvels, Lindisfarne Press,?

Andre VandenBroeck: Al-Kemi : Hermetic, Occult, Political, and private aspects of R.A.Schwaller de Lubicz, Lindisfarne Press, 1987.

Arthur Versluis:Theosophia : hidden dimensions of Christianity, Hudson, NY : Lindisfarne Press, c1993.

A.E.Waite: Brotherhood of the Rosycross, ?, 1885.

A.E.Waite: Real History of the Rosicrucians, Lindisfarne Press,?

A.E Waite: The Unknown Philosopher (biography of Saint-Martin) Kessinger Publ. , ?

A.E Waite: Saint-Martin, the French Mystic, Kessinger Publ. , ?

Kenneth Wapnick: Love does not condemn, ?,

Jessie L. Weston: From Ritual to Romance, ?

Alexander Whyte: Jacob Behmen - an Appreciation, Kessinger publ., ?

Colin Wilson: Gurdijeff - The war against sleep, ?,

Colin Wilson: Jung - Lord of the Underworld.

P.Woodruff (ed): Facing Evil: the Light at the Core of Darkness, ?

Hereze, heterodoxie, „lidové sektářství“ (od starověku po 19. stol.)

Teorie a metodologie

Specificky o středověku viz podkapitolu Středověká hereze.

Marxistické pojetí

Engels, Německá selská válka.

Kozik, P. Z., Socialnyje osnovy christianskogo sektanstva I-III, Kazaň 1961.

Marx – Engels, Spisy, sv. 7, kolem s. 370.

O marxistickém pojetí

Dorpalen, Andreas, German History in Marxist Perspective: The East German Approach, Detroit 1985.

Metodologicky relevantní práce o jiných oblastech a obdobích

Haar, Barend J. ter, „Whose Norm, Whose Heresy? The Case of the Chinese White Lotus Movement“, in: Irene Pieper – Michael Schimmelpfennig – Joachim von Soosten (eds.), Häresien: Religionshermeneutische Studien zur Konstruktion von Norm und Abweichung, München: Wilhelm Fink 2003, s. 67-93. [ÖNB, c.]

Celkové přehledy

Evans, G. R., A Brief History of Heresy, Malden – Oxford: Blackwell 2003. [195 s. Přeloženo i do češtiny. FF MU.]

Evans, G. R., Stručné dějiny kacířství, Praha: Volvox Globator [166 s. Povšechná a velmi problematická, nicméně na zdrojích založená přehledová práce od gnostiků přes manichejce a katary po současná křesťanská nová náboženská hnutí. MZK prez., FF MU abs., v., c. tit., 106-117.]

Starověká heterodoxie

Různé

Bonner, Gerald, „Dic Christi Veritas Ubi Nunc Habitas: Ideas of Schism and Heresy in the Post-Nicene Age“, in: William E. Klingshirn – Mark Vessey (eds.), The Limits of Ancient Christianity: Essays on Late Antique Thought and Culture in Honor of R. A. Markus, Ann Arbor: The University of Michigan Press 1999, s. 63-79. [KTF Wien, c.]

Cristianismo heterodoxo en Occidente a fines de la antigüedad: Adivinación, falso martirio, herejía, Juan Carlos Sánchez León Jaén: Universidad Nacional de Educación a Distancia, Centro Asociado „Andrés de Vandelvira“ de la Provincia de Jaén, 1998

Kocáková, ?., Církev pronásledovaná a pronásledující na přelomu antiky a středověku, diplomová práce, Masarykova univerzita, Brno 1995. [Je zde zevrubně traktován stav říše, pronásledování kř. aj. Konfesně zabarvená, nereligionistická práce, už v úvodu odůvodňuje téma hlubokou úctou k těm, kdo za svou víru položili život atd. Pak jsou tu nekatoličtí křesťané: poměrně stručné, ale přínosné. Montanismus, gn., arianismus. Seznam lit. FF MU.]

Viz též Gnóze.

Starověká hereze jako teoretický problém

Bolgiani, Franco, Ortodossia ed eresia: Il problema storiografico nella storia del Cristianesimo e la situazione „ortodossia“-„eresia“ agli inizi della storia cristiana, Torino: CELID 1987. [128 s. Stručná, ale velmi užitečně vypadající knížka věnovaná historiografickému problému s užíváním kategorií ortodoxie a hereze v prvních staletích křesťanství. Jde skutečně o důležitou metodologickou diskusi, i když obsahuje povětšinou to, co je již celkem známo (alespoň v důsledné religionistice). Ortodoxie a hereze – běžný a právní význam; chybné perspektivy; rozhodnutí společenství a hereziologická literatura; hereze a státní autorita; rozšíření konceptu hereze; konec věroučné jednoty v Evropě a problém ortodoxie/hereze; k pozitivnímu hodnocení hereze – pietismus; problém ortodoxie/hereze v historicé teologii a kritické biblistice; novější historiografická debata; Walter Bauer; ortodoxie – dějiny termínu; hereze – dějiny termínu (důležité, pečlivé). Poznámkový aparát (zkratky v textu, seznam zkratek neobsahuje, ale jde o zkratky zavedené). BNCF; c.]

Markión a markionismus

Harnack, A., Marcion: Das Evangelium von Fremden Gott, Leipzig 1924. [Pod „Marcion“ lze v tomto souboru najít i další knihy o Markiónovi.]

Montanus a montanismus

Labriolle, P. de, La crise montaniste, Paris 1913. [Le Goff: je možné na to „v každém případě odkázat“.]

Labriolle, P. de, Les sources de l’histoire du montanisme, Paris 1913.

Ariánství

Bednaříková, Jarmila, Stěhování národů, Praha: Vyšehrad 2003. [416 s. Rejstříky, seznam literatury.]

Kocáková, ?., Církev pronásledovaná a pronásledující na přelomu antiky a středověku, diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita v Brně 1995. [v.]

Wiles, Maurice, Archetypal Heresy: Arianism through the Centuries, Oxford – London: Oxford University Press 1996. [KTF Vídeň.]

Williams, Rowan, Arius: Heresy and Tradition, London: Darton Longman and Todd 1987. [xi, 348 s.]

Donatismus, donatisté, circumcelliones

Poznámka: dle Schulten postavil rovnítko mezi donatisty a circumcelliony sv. Augustin (s. 172; Schulten s tím souhlasí, Büttnerová mluví o „koalici“ mezi donatisty a circumcelliones a circumcelliones sleduje již od 3. stol., tj. před Donatem).

Büttner, Theodora – Werner, Ernst, Circumcelionen und Adamiten: Zwei Formen mittelalterlichen Haeresie, Berlin: Akademie-Verlag 1959. [143 s., mírně větší formát. Haeresie sic. První část (Büttner) se zabývá historickými circumcelliony ve 3.-4. stol. a jejich „koalicí“ s donatismem. Druhá část (Werner) zprávami o českých „adamitech“. Kniha zastává názor, že libertinismus u středověkých disidentských skupin skutečně existoval. BNF, v.]

Frend, W. H. C., The Donatist Church: A Movement of Protest in Roman North Africa, Oxford 1952.

Schulten, Paulus Gerardus Gemma Maria, De circumcellionen: Een sociaal-religieuze beweging in de lade oudheid, Scheveningen: Edauw & Johannissen 1984. [194 s. Původně doktorská disertace. Fr. résumé, poznámky za textem, bibliografie. BNF, v.]

Pelagianismus

Bohlin, T., The Theology of Pelagius and Genesis, Uppsala – Wiesbaden 1953.

Ferguson, J., Pelagius: A Historical and Theological Study, Cambridge 1936.

Isla Frez, Amancio, „El desarrollo del pelagianismo y la cristianización de Inglaterra“, in: Francisco Javier Lomas – Federico Devís (eds.), De Constantino a Carlomagno: Disidentes, heterodoxes, marginados, Cádiz: Universidad de Cádiz [1992], s. 197-210. [Zajímavá studie s odkazy na prameny. BNF, v.]

Jeroným, svatý, ca 342-420 S. Hieronymi Presbyteri Opera. Pars 3/2, Opera polemica, Dialogus adversus Pelagianos / cura et studio C. Moreschini . -- Turnholti : Brepols, 1990. -- xxxi, 137 s. ; 26 cm. -- (Corpus Christianorum, Series Latina ; 80), ISBN 2-503-00802-X [NKČR.]

Pliuval, G. de, Pélage, Lausanne 1943.

Priscilliánství

Alès, Adhémar d’, Priscillien et l’Espagne chrétienne à la fin du IV^e siècle, Paris: Beauchesne 1936.

Babut, G., Priscillien et le priscillianisme, Paris 1903.

Babut, È-Ch., Priscillien et le priscillianisme, Champion, Paris, 1909.

Burrus, Virginia, The Making of a Heresy: Authority, Gender and the Priscillianist Controversy.

Sanchez, Sylvain Jean Gabriel, Priscillien, un chrétien non conformiste. Doctrine et pratique du priscillianisme du IVe au VIIe siècle, Paris: Beauchesne 2009. [523 s.]

Sanchez, Sylvain Jean Gabriel, „Priscillien et le priscillianisme en Hispanie“, Bulletin de littérature ecclésiastique, říjen-prosinec 2007.

Boj proti heterodoxii

Jeanjean, Bénoît, „L’élaboration du discours antihérétique dans l’Antiquité tardive“, Heresis 44-45, 2006, s. 9-36. [Obsahuje bibliografii. h.]

Jeanjean, Bénoît, Saint Jérôme et l’hérésie. [Recenze Heresis 38, 146 ad.]

Středověká hereze, ortodoxie a hereze ve středověku

Teorie a metodologie

Různé

Arnold, John H., „The Historian as Inquisitor: The Ethics of Interrogating Subaltern Voices“, Rethinking History 2/3, 1998, s. 379-386. [EBSCOhost, pdf, c.]

Asad, Talal, „Medieval Heresy: An Anthropological View“, Social History 11/3, 1986, s. 345-362. [c.]

Biller, Peter, „Through a Glass Darkly: Seeing Medieval Heresy“, in: Peter Linehan – Janet L. Nelson (eds.), The Medieval World, London – New York: Routledge 2001, s. 308-326. [Odkaz Brunn 20. Wien, c.]

Capitani, Ovidio, „Eresie nel medioevo o medioevo ereticale?“, [Publikováno též na http://digilander.libero.it/eresiemedievali/Capitani.doc jako „Eresie nel medioevo o medioevo ereticale?“, doc.]

Cazenave, Annie, „Hérésie et société“, Heresis 13-14, 1989, s. 7-61. [c.]

Dupré Theseider, Eugenio, „Problemi di eresiologia medioevale“, in: Eugenio Dupré Theseider, Mondo cittadino e movimenti ereticali nel Medioevo, Bologna: Pàtron 1978, s. 213-231. [Zásadní studie, věnovaná mimo jiné katarům. Dělí se na části: problém periodizace; povaha a typy hereze; heretická svědectví a ortodoxní interpretace; problém kontinuity hereze (!); sociologie hereze. FF MU (DZ), s.]

Ferrone, Vincenzo – Firpo, Massimo, „From Inquisitors to Microhistorians: A Critique of Pietro Redondi’s ‚Galileo Eretico‘“, Journal of Modern History 1986, s. 485-524. [Wien, c.]

Forné, José, „Approche pluridisciplinaire du concept de ‚dissidence‘“, Heresis 36-37, 2002, s. 279-292. [c.]

Chiffoleau, Jacques, „Hérésie médiévale et dissidence religieuse à l’époque moderne“, Provence historique 37, 1987, s. 89-103. [Kritické zhodnocení Audisio, Les vaudois du Luberon. Odkaz Brunn, Des contestataires, 21. MSH, c.]

Lourdaux, Willem – Verhelst, Daniel (eds.), The Concept of Heresy in the Middle Ages (11th-13th C.): Proceedings of the International Conference Louvain May 13-16, 1973, Leuven: Leuven University Press – The Hague: Martinus Nijhoff 1976. [VIII-232 s.; 25 cm. Moore: Hereze jako nemoc (AJ). Leclercq: pojetí hereze u Bernarda z Clairvaux (FJ). Hereze u Gerhocha z Reichersbergu (NJ). Hereze u právníků 12. a 13. stol. (NJ). Hereze a papežská politika (NJ). Angelov: Ursprung... Trawkowski: Mezi ortodoxií a herezí: Vita apostolica (FJ). Pataria (it.). Fil. a hereze (AJ). Duvernoy: haereticus v Languedocu ve 13. stol. (FJ). Hereze v it. a inkvizize (it.). Užitečná kniha. Poznámka k bibl. údaji: takto vypsáno přímo z knihy, jen je tu Leuven a The Hague. De Haag v několika bibliografiích, zejm. na internetu, ale zde se respektuje tit. str. Údaj přesně ověřen, včetně velkého C. jako Century. Lourdaux, Willem (tak vícekrát); Verhelst, Daniel: tak uvádí kř. jména internet, na tit. str. nejsou. Knihovna v Hradci Králové. ON uvádí: 2. ed. 1983. ENC, c.]

Mayer, Jean-François, „Orthodoxie et dissidence: Réflexions d’historien autour des sectes et de la religiosité parallèle“, Heresis 46-47, 2007, s. 163-175. [Podtrhuje snahy o návaznost a též paralely v reakcích společnosti na dávné hereze a na soudobá nová náboženská hnutí. h.]

Morghen, Raffaello, „Movimenti religiosi popolari nel periodo della riforma della chiesa“, Relazioni del X Congresso internazionale di science storiche 3, Firenze: Sansoni 1955, s. 333-356. [MVS MZK nenalezla a na internetu je též jen na jednom místě. Zřejmě nejde o monografii, nýbrž o studii ve sborníku Relazioni del X Congresso...]

Morghen, Raffaello, „Aspetti ereticali dei movimenti religiosi popolari“, in: Raffaello Morghen, Tradizione religiosa nella civiltà dell’Occidente cristiano: Saggi di storia e di storiografia, (Studi Storici 112-114), Roma: Istituto storico italiano per il Medio Evo 1979, s. 95-108. [Zdůrazňuje evangelismus herezí. BNF, v.]

Vauchez, André, „Orthodoxie et hérésie dans l’Occident médiéval (X^e-XII^e siècle)“, in: Susanna Elm – Éric Rebillard – Antonella Romano (eds.), Orthodoxie, christianisme, histoire / Orthodoxy, Christianity, History, Rome: École française de Rome 2000, s. 321-332. [Odkaz Brunn 18. ENC, c.]

Zanella, Gabriele, „Tra eresia e metodologia: A proposito del registro inquisitoriale di Bernardo da Caux (1246/47)“, Mediaevistik 6, 1993, s. 239-249. [Vyjadřuje se k Duvernoy, Reg. de Bernard de Caux; vypichuje několik detailů z dokumentu a několik bodů, v nichž s Duvernoyem nesouhlasí. Odkaz Her. 40, 202. ÖNB, c.]

Zerner, Monique (ed.), Inventer l’hérésie? Discours polémiques et pouvoirs avant l’Inquisition, Nice: Centre d’Études Médiévales 1998. [293 s. Sborník kladoucí důraz na „vynalezení“ hereze církví. Augustinovo Contra Faustum, polemika s gnostiky, sv. Viktor na konci 11. stol., Arras 1025, Petr Ctihodný a Contra Petrobrusianos, Contra Henricum, přímluvy za zesnulé, Valdès, označení „albigenští“. Poznámky pod čarou, rejstříky. Podrobná recenze (i s faktografickou, reprodukující částí) v Heresis 33 (2000), 108-117. Řada: collection du Centre d’Études Médiévales de Nice vol. 2. FF MU (DZ), s., zč. c.]

Podvratný živel ve feudální společnosti?

Cracco, Giorgio, „L’eresie del Mille: Un fenomeno di rigetto delle strutture feudali?“, in: Structures féodales et féodalisme dans l’Occident Méditerranéen (X^e-XIII^e siècles): Bilan et perspectives de recherches, Rome: École française de Rome 1988, s. 345-360. [BSnG, v.]

Bibliografie ke středověké herezi

Berkhout, Carl T. – Russell, Jeffrey Burton, Medieval Heresies: A Bibliography 1960-1979, Toronto: Pontifical Institute of Mediaeval Studies 1981. [201 s. Strukturovaná bibliografie obsahující 2017 (nekomentovaných) údajů. Obecnosti; hereze a reforma v letech 700-1140; bogomilové; kataři; valdenští; chudoba; bekyně; Jáchym z Fiore a milenarismus; františkáni a kacíři; hnutí svobodného ducha; Viklef; lollardi; Hus; husité; další lidové hereze; čarodějnictví; represe. Recenze Heresis 1983, č. 1, s. 56. Rejstřík autorů, věcný rejstřík, rejstřík rukopisů. BNF, KTF Wien, l.]

„Bibliographie des études récentes (après 1900) sur les hérésies médiévales“, in: Jacques Le Goff (ed.), Hérésies et sociétés dans l’Europe pré-industrielle, 11^e-18^e siècles, Paris – La Haye: Mouton 1968. [c.]

Fodor, Henrik, „Haeresiographia Hungarica“, Heresis 1987, č. 8, s. 52-56 a v několika předchozích číslech. [h.]

Grundmann, Herbert, Bibliographie zur Ketzergeschichte des Mittelalters (1900-1966), Rome 1967.

Kulcsár, Zsuzsánna, Eretnekmozgalmak a XI-XIV. században, Budapest: Tankönyvkiadó 1964. [336 s. Strukturovaná, nekomentovaná bibliografie s trojjazyčnými nadpisy (maďarsky, francouzsky, rusky). Odkaz Berkhout – Russel. ÖNB, l.]

Segl, Peter, Ketzer in Österreich: Untersuchungen über Häresie und Inquisition im Herzogtum Österreich im 13. und beginnenden 14. Jahrhundert, Paderborn – München – Wien – Zürich: Ferdinand Schöningh 1984, s. xvi-cxxi. [c.]

Slovníky

Perrodil, Victor de, Dictionnaire des hérésies, des erreurs et des schismes, ou Mémoires pour servir à l’histoire des égarements de l’esprit humain par rapport à la religion chrétienne I, Paris: A. Royer 1845. [Google.]

Historiografie

Capitani, Ovidio, „Da Volpe a Morghen: Riflessioni eresiologiche a proposito del centenario della nascita di Eugenio Dupré Theseider“, Studi medievali 40/1, 1999, s. 305-321.

Jiménez, Catharismes. [Velmi přínosné představení.]

Laursen, John Christian (ed.), Histories of Heresy in Early Modern Europe: For, Against, and Beyond Persecution and Toleration, New York – Houndmills: Palgrave 2002. [Úvod: proč byly historie hereze v 17. a 18. stol. sepsány a jak byly čteny?; Francis Lee a francouzští proroci v Dějinách montanistů, apologie lidí podezřelých z Magie, Hobbes o herezi, Limborch, radikální heretici: sociniánské kontrahistorie o Šimonu Mágovi a Kérinthovi, spinozismus a šabatiánství, Corrodi, Gibbon, osvícenská ortodoxie abbé Pluqueta, Encyclopédie d’Yverdon, Nicolas-Sylvestre Bergier. FF MU (DZ), s.]

Přehledy, souhrnné práce

Bylina, Stanislav, Ruchy heretyckie w średniowieczu, Wrocław: Studia 1991.

Dal Pino, Franco, Il laicato italiano tra eresia e proposta pauperistico-evangelica nei secoli XII-XIII, Padova: CLEUP 1984. [91 s. Přehledová práce. Kataři, arnoldisté, valdenští, humiliáti, nová náboženská hnutí za Inocence III., kajícnické hnutí a původ žebravých řádů v Itálii. c.; k.]

Döllinger, Ignaz von, Beiträge zur Sektengeschichte des Mittelalters II: Dokumente vornehmlich zur Geschichte der Valdesier und Katharer, München: Beck 1890 (přetisk Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft 1968 a 1982). [MZK ani FF nemá, v ETF tuším je. 1968 ověřeno na internetu na několika místech. Darmstadt 1982 nalezeno taky: http://homepage.univie.ac.at/Hubert.Weber/lehre/streit/literatur.htm a 1982 i jinde. c. tit., obsah, 30-31, 34-35, 52-85, 272-279, 320-329, 368-379.]

Dupré Theseider, E., Introduzione alle eresie medievali, Bologna: Pàtron 1953. [Dle Merlo 1989 spíše překonaná práce.]

Erbstösser, Martin, Ketzer im Mittelalter, Kohlhammer, Stuttgart c1984. [Velký formát, velká písmena. Vychází z přehledových prací (Duvernoy atd.). Paulikiánství, bogomilství, inkvizice, katarství, valdenství, Dolcino... Nijak zvlášť cenné. (c) 1984, tiráž nemá. v.]

Frassetto, Michael, Heretic Lives: Medieval Heresy from Bogomil and the Cathars to Wyclif and Hus, Profile Books 2007.

Grundmann, Herbert, Ketzergeschichte des Mittelalters, Göttingen: Wandenhoeck – Ruprecht 1963.

Holinka, R., Sektářství v Čechách před revolucí husitskou, Bratislava 1929.

Christie-Murray, David, A History of Heresy, Oxford – New York: Oxford University Press 1976. [Problematická a nepříliš cenná přehledová práce. Od „judaizujících herezí“ přes gnostiky a ariány až po Viklefa a Husa. Kataři 105-108. MSH. c. 105-108 (lok.: sloha bg).]

Kulcsár, Zsuzsanna, Eretnekmozgalmak, Budapest: Gondolat 1963. [156 s., velmi malý formát. Nepříliš cenná přehledová práce bez poznámek pod čarou. Arnold z Brescie, kataři, valdenští, apoštolici, flagelanti, Viklef a lollardi, husité. ÖNB, v.]

Lambert, Malcolm, Medieval Heresy: Popular Movements from the Gregorian Reform to the Reformation, Oxford – Malden: Blackwell ³2002. [Český překlad vychází z 2. vydání. FF MU (DZ), s.]

Lambert, Malcolm, Medieval Heresy: Popular Movements from Bogomil to Hus, London: Edward Arnold 1977. [Starší vydání Středověké hereze, které vyšlo i česky. Oproti novějšímu vydání obsahuje i rozbory paulikiánství a bogomilství, závěť gosta Radina, komentáře některých knih a několik dalších dodatků. Též má mnohem podrobnější rejstřík než novější vydání. Existuje už i novější, 3. vydání (Oxford 2002) – viz výše. MZK.]

Lambert, Malcolm, Středověká hereze, Praha: Argo 2000. [600 s. Odborná literatura – religionistika – středověká hereze. Valdenští, kataři, lollardi, husitství, heretičtí kazatelé, inkvizice... Kvalitní přehled hereze na středověkém Západě.]

Merlo, Grado G., Eretici ed eresie medievali, Bologna: Il mulino 1989. [145 s. Přehledová práce. Drobná knížečka, bez poznámek pod čarou, s komentovanou bibliografií. Pozitivní odkaz Lansing, PP. Recenze Duvernoy in Heresis 1990, č. 15, s. 133 není tak pozitivní, ač má knihu za užitečný přehled. Recenze Brenon, Heresis 21 je pozitivnější. BSG aj., c.]

Mitre, E. – Granda, Ch., Las grandes herejías de la Europa cristiana (380-1520), Madrid 1983.

Roach, Andrew P., The Devil’s World: Heresy and Society, 1100-1300, Harlow 2005.

Volpe, G., Movimenti religiosi e sette ereticali nella società medievale italiana (secoli XI-XIV), Vallecchi Editore, Firenze ²1926. [276 s. Odborná literatura – religionistika – středověká hereze. Kniha se už dočkala nového vydání (v 60. letech a 1997). Dobrý, podle Lamberta dosud přínosný přehled středověké hereze v Itálii. Starší vydání FF MU (romanistika).]

Sborníky

Baker, Derek (ed.), Schism, Heresy and Religious Protest, Cambridge: Cambridge University Press 1972. [404 s. Zajímavý průřezový sborník od antiky po 19. stol. Hereze a schizma v pozdní římské říši; křesťanství a dissent v římské serverní Africe; hereze a schizma jako sociální a národní hnutí; nicejské stanovisko ke schizmatu; společnost, teodicea a původ hereze; Bolton: papežské postoje k deviantům, 1159-1216; kacířství a učenost v raném cisterciáctví; Viklef a Hus jako vůdci náboženského protestu; biskup Buckingham a lollardi; Hudson: vybrané aspekty lollardské knižní produkce; kázání John Luke; Thomas Rudborne; Julius II. a schizmatičtí kardinálové; Lincolnshire 1536; rodina lásky v diecézi Ely; hledání heretických laiků v záznamech o vizitaci v Ely v pozdním 16. a raném 17. stol.; protestantský protest proti zakládání katedrál; Prestonův anglický „anglogalikanismus“; Jindřich IV.; pravoslaví a katolictví v 17. stol.; schizma ve Skotsku 17. stol.; ikonoklasta Jindřich Sherfield 1633; swedenborgiánství; irský kacířský biskup Robert Clayton; ariánské schizma v Irsku 1830; hnutí Ronge-Czerski v něm. katolictví; náboženský protest v Nové anglii; náboženství dělnické třídy; Clough a viktoriánské pochybovačství; afričtí separatisté. Odkaz D. Elliott. BNF, v.]

Benedetti, Marina – Merlo, Grado G. – Piazza, Andrea (eds.), Vite di eretici e storie di frati, Milano: Biblioteca Francescana 1998. [336 s. Tělo sv. Arialda, Milano jako fovea hereticorum: prameny a obraz, kacíři a kacířství v Magistri sacrae paginae, „kvazimnich“ Ascherio z Rivalty, heretici, pataríni a humiliáti v Como, manželství a hereze, heretici a inkvizitoři ve Furlansku a Akvilejském patriarchátu, inkvizitorova sermo generalis, kult sv. Vilemíny a inkvizitoři, via crucis bratra Michala, žebravé řády a moc, Peironeta z Beauregard. Poznámky pod čarou, jmenný rejstřík. h.; k.]

Capitani, Ovidio (ed.), L’eresia medievale, Bologna: Il mulino 1971. [Hereze ve středověké biblické exegezi, hereze ve středověku, katarská hereze jako historiografický problém, pataři a cataři, městské a venkovské hereze v Itálii od 11. do 13. stol., společensko-náboženská hnutí středověku. Doporučuje Merlo r. 1989. c.]

Capitani, Ovidio (ed.), Medioevo ereticale, Bologna: Il mulino 1977. [324 s. Studie v italštině od různých autorů: hereze v pojetí středověké biblické exegeze, lidová netolerance v 11.-13. stol., milánská pataria, městské a vesnické hereze v 11.-13. stol., Bonigrino z Verony, Zachariáš ze Sant’Agata, žena v katarství a valdenství, Albigenses (Thouzellier). Dodnes velmi užitečný sborník. ONB nic, UB nic. c.]

Elm, Susanna – Rebillard, Éric – Romano, Antonella (eds.), Orthodoxie, christianisme, histoire / Orthodoxy, Christianity, History, Rome: École française de Rome 2000. [ENC, c. tit., obsah, 303-343.]

Frassetto, Michael (ed.), Heresy and the Persecuting Society in the Middle Ages: Essays on the Work of R. I. Moore, Leiden: Brill 2006. [338 s. Ademar z Chabannes a bogomilové, italská společnost a původ západní hereze v 11. stol., pohané, kacíři, saracéni a židé v kázáních Ademara z Chabannes, bogomilský vliv na západní herezi, severní katarství, autorita a katarská hereze v severním Languedoku, masakr v Béziers, dobří lidé, kataři, náboženská bratrstva a občanské náboženství – rozmlžená hranice hereze a ortodoxie, Riperando a sv. Managlia, Filip IV. a fantastično, úvahy ex post o Origins of Eur. Dissent. FF MU, c.]

Krimm, S. – Triller, U. (eds.), „Ketzer“, Dissidenten, „Volksschädlinge“, Munich 1999. [Obsahuje jen tyto studie: jinakost a zacházení s ní, římský stát a křesťanství, kacíři ve středověku, Günter z Bruyns, odporování, zacházení DDR s její literaturou, heterodoxní myšlenky u Wolframa z Eschenbachu a Gottfrieda ze Straßburgu. v.]

Hunter, Ian – Laursen, John Christian – Nederman, Cary J. (eds.), Heresy in Transition: Transforming Ideas of Heresy in Medieval and Early Modern Europe, Aldershot: Ashgate 2005. [h.]

Merlo, Grado G. (ed.), Eretici ed eresie medievali nella storiografia contamporanea: Atti del XXXII Convegno di studi sulla Riforma e i movimenti religiosi in Italia (Bollettino della Società di studi valdesi 1994, č. 174), Torre Pellice: Società di studi valdesi 1994. [Hereze a heretici v historiografii 18.-19. stol., v USA a Velké Británii, v germánské oblasti... Odkaz Heresis 40, 123, Pegg, Corruption, 210 a Inventer 11. UB Haupt.; c. bene (+ bis tit.-79 – male).]

Merlo, Grado G. (ed.), Storia ereticale e antiereticale del Medioevo: Atti del XXXV Convengo di studi sulla Riforma e sui movimenti religiosi in Italia (Bollettino della Società di studi valdesi 179, 1996), Torre Pellice: Società di studi valdesi 1997. [MVS; c. (lokace sub Bollettino).]

Pieper, Irene – Schimmelpfennig, Michael – Soosten, Joachim von (eds.), Häresien: Religionshermeneutische Studien zur Konstruktion von Norm und Abweichung, München: Wilhelm Fink 2003. [ÖNB, c. tit., obsah, 20-39, 66-93.]

Středověké reformy, hereze a reforma

Viz též kap. Apoštolský ideál, Pataria a Gregoriánská reforma.

Cracco, Giorgio, „Riforma ed eresia in momenti della cultura europea tra X e XI secolo“, Rivista di storia e letteratura religiosa 7, 1971, s. 411-477. [ÖNB, c.]

Crises et réformes dans l’Église de la réforme grégorienne à la préréforme, Paris: Comité des travaux historiques et scientifiques 1991. [Odkaz Given. Počátky opatství sv. Rufa v Avignonu, kanovnická reforma v Normandii ve 12. stol., bydlení v kapitulách, toulouské Gaskoňsko a mniši, expanze Cîteaux na evropském jihovýchodě, farnosti (vícero studií), katarství, „Une famille d’Albi face à l’Inquisition...“, inkvizičních tresty ve 14. stol., papežství a kardinálové a jejich vztah k reformě, velké schizma aj. FF MU (DZ), s.]

Původ středověké hereze

Dondaine, Antoine, „L’origine de l’hérésie médiévale: À propos d’un livre récent“, Rivista di storia della Chiesa in Italia 6, 1951, 43-78. [Příspěvek kritizující hypotézu Morghena o původu středověké hereze (Morghen nevyvozuje herezi po roce 1000 z doktríny a vlivů manicheismu, ale chápe je jako probuzení laiků dané ekonomicko-sociálními proměnami). Dondaine zde zastává možnost vzdáleného manichejského původu hereze.]

Moore, Robert I., The Origins of European Dissent, Oxford: Blackwell ²1985 (přetisk Toronto – Buffalo – London: University of Toronto Press 1994). [1. vyd. London: Allen Lane, Penguin Books – New York: St. Martin’s Press 1977. Přehled raného náboženského disentu (11.-13. stol.). Vychází z myšlenky, že si každá absolutní moc potřebuje vytvořit protivníky, které by mohla pronásledovat. Není v ČR, c.]

Moore, Robert I., „The Origins of Medieval Heresy“, History 55, 1970, s. 21-36.

Morghen, Raffaello, „Problèmes sur l’origine de l’hérésie au Moyen Âge“, Revue historique 236, 1966, s. 1-16. [Přeloženo též do it. (Berkhout – Russell). Pravděpodobně odpověď na Dondainovu kritiku z roku 1951? Revidované vydání v Hérésie et société (c.).]

Nelson, J. L., „Society, Theodicy and the Origins of Heresy: Towards a Reassessment of the Medieval Evidence“, in: Derek Baker (ed.), Schism, Heresy and Religious Protest, Cambridge: Cambridge University Press 1972, s. 65-77. [BNF, v.]

Taviani, Huguette, „Du refus au défi: Essai sur la psychologie hérétique au début du XI^e siècle en Occident“, in: Actes du 102^e Congrès national des sociétés savantes II, Limoges 1977, s. 175-186. [Důležitá studie pro celkový model hereze a jejího původu, odkaz Jiménez, Catharismes, 82 aj.]

Taviani, Huguette, „Naissance d’une hérésie en Italie du Nord au XI^e siècle“, Annales 29/5, 1974, s. 1224-1252. [Věnováno vztahu mezi mnišskou spiritualitou a herezí. Odkaz D. Elliott. Wien, c.]

Thouzellier, Christine, „Tradition et résurgence dans l’hérésie médiévale: Considérations“, in: Jacques Le Goff (ed.), Hérésies et sociétés dans l’Europe pré-industrielle, 11^e-18^e siècles, Paris – La Haye: Mouton 1968, s. 421-428. [c.]

Souvislost středověkých disidentských hnutí, komunikace, spojitosti, přenos hereze

Téma studuje výzkumná skupina „Heretics without borders“ (Louisa Burnham, kontakt Sylvain Piron).

Borst, Arno, „La transmission de l’hérésie au Moyen Âge“, in: Jacques Le Goff (ed.), Hérésies et sociétés dans l’Europe pré-industrielle, 11^e-18^e siècles, Paris – La Haye: Mouton 1968, s. 273-280. [c.]

Pojetí a označení hereze ve středověku

Různé

Bosworth, Lucy E., „The Changing Concept of Heresy in Western Europe, 12^th-13^th Centuries“, in: Irene Pieper – Michael Schimmelpfennig – Joachim von Soosten (eds.), Häresien: Religionshermeneutische Studien zur Konstruktion von Norm und Abweichung, München: Wilhelm Fink 2003, s. 21-38. [ÖNB, c.]

Bosworth, Lucy E., „The Two Churches Typology in Medieval Heresiology“, Heresis 24, 1995, s. 9-20. [c.]

Dontenville, H., „Hetérodoxies médiévales et souterrains refuges“, Bulletin de la Société de mythologie française 64, 1966, s. 143-149.

Hérétiques ou dissidents? Réflexions sur l’identité de l’hérésie au Moyen Âge (Heresis 36-37, 2002, tematické číslo). [c. (většina).]

Lourdaux, Willem – Verhelst, Daniel (eds.), The Concept of Heresy in the Middle Ages (11th-13th C.): Proceedings of the International Conference Louvain May 13-16, 1973, Leuven: Leuven University Press – The Hague: Martinus Nijhoff 1976. [VIII-232 s.; 25 cm. Moore: Hereze jako nemoc (AJ). Leclercq: pojetí hereze u Bernarda z Clairvaux (FJ). Hereze u Gerhocha z Reichersbergu (NJ). Hereze u právníků 12. a 13. stol. (NJ). Hereze a papežská politika (NJ). Angelov: Ursprung... Trawkowski: Mezi ortodoxií a herezí: Vita apostolica (FJ). Pataria (it.). Fil. a hereze (AJ). Duvernoy: haereticus v Languedocu ve 13. stol. (FJ). Hereze v it. a inkvizite (it.). Užitečná kniha. Poznámka k bibl. údaji: takto vypsáno přímo z knihy, jen je tu Leuven a The Hague. De Haag v několika bibliografiích, zejm. na internetu, ale zde se respektuje tit. str. Údaj přesně ověřen, včetně velkého C. jako Century. Lourdaux, Willem (tak vícekrát!); Verhelst, Daniel: tak uvádí kř. jména internet, na tit. str. nejsou. Knihovna v Hradci Králové. ON uvádí: 2. ed. 1983. ENC, c.]

McGrade, Arthur Stephen, „The Medieval Idea of Heresy: What Are We to Make of It?“, in: Peter Biller – Barrie Dobson (eds.), The Medieval Church: Universities, Heresy, and the Religious Life. Essays in Honour of Gordon Leff, Woodbridge: The Boydell Press 1999, s. 111-139. [c.]

Mitre Fernández, Emilio, „Muerte, veneno y enfermedad, metaforas medievales de la herejía“, Heresis 1995, č. 25, s. 63-84. [c.]

Nederman, C?. J. – Lawsen, John Christian, Difference and Dissent: Theories of Toleration in Medieval and Early Modern Europe, Langham – Boulder – New York – London: Rowman – Littlefield 1977. [Dost se týká teorie, poměrně zajímavá věc. v.]

Scharff, Thomas, „Die Körper der Ketzer im hochmittelalterlichen Häresiediskurs“, in: Körper mit Geschichte: Der menschliche Körper als Ort der Selbst- und Weltdeutung, Stuttgart 2000, s. 133-149. [Odkaz Brunn 20. BNF nemá.]

Suttor, Marc, „L’identification de l’hérétique et l’attitude de l’Église dans le nord du Royaume et l’Empire“, Heresis 36-37, 2002, s. 219-237. [c.]

Walther, Helmut G., „Haeretica pravitas und Ekklesiologie: Zum Verhältnis von kirchlichem Ketzerbegriff und päpstlicher Ketzerpolitik von der zweiten Hälfte des XII. bis ins erste drittel des XIII. Jahrhunderts“, in: Albert Zimmermann (ed.), Die Mächte des Guten und Bösen: Vorstellungen im XII. und XIII. Jahrhundert über ihr Wirken in der Heilsgeschichte, Berlin: Walter de Gruyter 1977, s. 286-314. [KTF Wien, c.]

Zerner, Monique (ed.), Inventer l’hérésie? Discours polémiques et pouvoirs avant l’Inquisition, Nice: Centre d’Études Médiévales 1998. [293 s. Sborník kladoucí důraz na „vynalezení“ hereze církví. Augustinovo Contra faustum, polemika s gnostiky, sv. Viktor na konci 11. stol., Arras 1025, Petr Ctihodný a Contra Petrobrusianos, Contra Henricum, přímluvy za zesnulé, Valdès, označení Lalbigenští“. Poznámky pod čarou, rejstříky. Podrobná recenze (i s faktografickou, reprodukující částí) v Heresis 33 (2000), 108-117. Řada: collection du Centre d’Études Médiévales de Nice vol. 2. FF MU (DZ), s., s, zč. c.]

Démonizace, spojení s ďáblem: kacíři jako sluhové ďábla

Biller, Peter, „Bernard Gui, Sex and Luciferianism“, in: Wolfram Hoyer (ed.), Praedicatores, Inquisitores: The Dominicans and the Medieval Inquisition, Roma: Istituto Storico Domenicano 2004, s. 455-470. [c.]

Boureau, Alain, Satan hérétique: Naissance de la démonologie dans l’Occident médiéval (1280-1330), Paris: Odile Jacob 2004. [322 s. 26 €. h.]

Flori, Jean, „Comment diaboliser l’adversaire? La lutte contre les ‚ennemis du Christ‘ dans la correspondance de Grégoire VII“, in: Martin Aurell (ed.), Les cathares devant l’Histoire: Mélanges offerts à Jean Duvernoy, Cahors: L’Hydre 2005, s. 151-166. [h.]

Hergemöller, Bernd-Ulrich, Krötenkuß und schwarzer Kater: Ketzerei, Götzendienst und Unzucht in der inquisitorischen Phantasie des 13. Jahrhunderts, Warendorf: Fahlbusch 1996. [456 s. : il. ; 26 cm, ISBN 3-925522-16-6 (váz.), částečně latinský text. Zabývá se též obviněním templářů. c.]

Médiévales 44, 2003 (Le diable en procès: Démonologie et sorcellerie à la fin du Moyen Âge). [Tematické číslo. V HTML publikováno též on-line: http://medievales.revues.org/sommaire1171.html. Tištěná verze: h.]

Merlo, Grado G., Contro gli eretici: La coercizione all’ortodossia prima dell’Inquisizione, Bologna: Il mulino 1996. [Zejm. 51 ad. c.]

Moulinier-Brogi, Laurence, „Le chat des cathares de Mayence et autres ‚primeurs‘ d’un exorcisme du XII^e siècle“, in: kol., Retour aux sources: Textes, études et documents d’histoire médiévale offerts à Michel Parisse, Paris: Picard 2004, s. 699-707. [Odkaz Brunn, Des contestataires, 482. Brunn ovšem text datuje narozdíl od autorky do okolí roku 1230, nikoli do 12. stol. c.]

Moulinier-Brogi, Laurence, „Unterhaltungen mit dem Teufel: Eine französische Hildegardvita des 15. Jahrhunderts und ihre Quellen“, in: Alfred Haverkamp (ed.), Hildegard von Bingen in ihrem historischen Umfeld: Internationaler wissenschaftlicher Kongreß zum 900jährigen Jubiläum, 13.-19. September 1998, Bingen am Rhein, Mainz: Philipp von Zabern 2000, s. 519-560. [Obsahuje edici textu o Hildegardině exorcismu (548-560). Rozebírá Brunn, Des contestataires, s. 479-496. c.]

Patschovsky, Alexander, „Der Ketzer als Teufelsdiener“, in: Hubert Mordek (ed.), Papsttum, Kirche und Recht im Mittelalter: Festschrift für Horst Fuhrmann zum 65. Geburtstag, Tübingen: Max Niemeyer 1991, s. 317-334. [Odkaz Brunn. Též http://www.uni-konstanz.de/FuF/Philo/Geschichte/Patschovsky/aufsaetze/Inhalt/xv/xv.html, html, c.]

Patschovsky, Alexander, „Waldenserverfolgung in Schweidnitz“, Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters 36, 1980, s. 137-176. [Též edice materiálu o procesech z roku 1315 (163-176). Je tu důležitá diskuse o luciferiánství (147-158). Odkaz a anotace Biller. Online http://www.uni-konstanz.de/FuF/Philo/Geschichte/Patschovsky/aufsaetze/Inhalt/iii/iii.html. MSG/BSG?, c.]

Russell, Jeffrey B. – Wyndham, Mark W., „Witchcraft and the Demonization of Heresy“, in: Brian P. Levack (ed.), Witchcraft in the Ancient World and the Middle Ages, New York – London: Garland 1992, s. 305-325. [Přetisk. c.]

Vauchez, André, „Diables et hérétiques: Les réactions de l’Église et de la société en Occident face aux mouvements religieux dissidents, de la fin du X^e au début du XII^e siècle“, in: Santi e demoni nell’alto Medioevo occidentale (secoli V-XI) II, Spoleto: Centro italiano di studi sull’Alto Medioevo 1989, s. 573-601. [Cituje Heresis 35, 22. BSG, ENC?, c.]

Hereze a čarodějnictví

Bailey, Michael D., Battling Demons: Witchcraft, Heresy and Reform in the Late Middle Ages, Philadelphia: University of Pennsylvania Press 2003. [200 s. Hodně o Formicarius od dominikána Johanna Nidera (1380-1438). FF MU (podnět LS, DZ).]

Iribarren, Isabel, „From Black Magic to Heresy: A Doctrinal Leap in the Pontificate of John XXII“, Church History 76/1, 2007, 32-60. [CJO, pdf.]

Ikonografie kacířství

Trivellone, Alessia, L’hérésie médiévale et les images: L’iconographie de l’hérétique en Occident, fin X^e siècle-1230 I-II, disertační práce, Poitiers: Université de Poitiers 2005. [Mělo by vyjít v r. 2008 u Brepols, 2009 ještě nevydána.]

Hereze v kanonickém právu

Pozo, C., „La noción de ‚herejía‘ en el derecho canónico medieval“, in: Miscelanea Antonio Perez Goyena, Madrid: Fax 1960.

Urrutia, F. J., „Pertinacia e mala fe en la noción canónica de herejía“, Estudios de Deusto 26, 1978, s. 253-271.

Crimen laese maiestatis – urážka majestátu

Kolmer, Lothar, „Christus als beleidigte Majestät: Von der Lex ‚Quisquis‘ (397) bis zur Dekretale ‚Vergentis‘ (1199)“, in: Hubert Mordek (ed.), Papsttum, Kirche und Recht im Mittelalter: Festschrift für Horst Fuhrmann zum 65. Geburtstag, Tübingen: Max Niemeyer 1991, s. 1-13. [c.]

Označení herezí a heretiků

Congar, Yves Marie-Joseph, „‚Arriana haeresis‘ comme désignation du néomanichéisme au XII^e siècle: Contribution à l’histoire d’une typification de l’hérésie au Moyen Âge“, Revue des sciences philosophiques et théologiques 43/1, 1959, s. 449-461. [c. (male).]

Manselli, Raoul, „Una designazione dell’eresia catara: ‚Arriana heresis‘“, Bullettino dell’Istituto storico italiano per il Medio Evo e Archivio Muratoriano 68, 1956, s. 233-246. [Přetištěno v Il secolo XII (h.).]

Marchand, J. W., „On the Origin of the Term Popelican(t)“, Mediaeval Studies 38, 1976, s. 496-498.

Thouzellier, Christine, „‚Albigenses‘“, in: Ovidio Capitani (ed.), Medioevo ereticale, Bologna: Il mulino 1977, s. 277-313. [c.]

Libertinismus

Büttner, Theodora – Werner, Ernst, Circumcelionen und Adamiten: Zwei Formen mittelalterlichen Haeresie, Berlin: Akademie-Verlag 1959. [143 s., mírně větší formát. Haeresie sic. První část (Büttner) se zabývá historickými circumcelliony ve 3.-4. stol. a jejich „koalicí“ s donatismem. Druhá část (Werner) zprávami o českých „adamitech“. Kniha zastává názor, že libertinismus u středověkých disidentských skupin skutečně existoval. BNF, v.]

„Účelové hereze“

Simonie (svatokupectví)

Zde evidováno vše, ne jen studie přímo o simonii jako o herezi.

Picasso, Giorgio, „Gregorio Magno e la condanna della simonia nel medioevo: A propositu della Causa I del ‚Decretum Gratiani‘“, in: Giorgio Picasso, Sacri canones et monastica regula: Disciplina canonica e vita monastica nella società medievale, Milano: Vita e Pensiero 2006, s. 25-34. [FF MU (DZ), s.]

Mikulášenství (nikolaitismus)

 

Lichva jako hereze

Oberste, Jörg, „L’usurier, un hérétique? La décrétale Ex gravi (1311/12) et les mutations de la société citadine aux XII^e et XIII^e siècles“, in: J. Hoareau-Dodinau – P. Textier (eds.), Pouvoir, justice et société, Limoges: PULIM 2000, s. 399-447.

Témata střetů

Manželství

Taviani, Huguette, „Le mariage dans l’hérésie de l’An Mil“, Annales 32/6, 1977, s. 1074-1089. [Dostupné online (http://www.persee.fr/web/revues/home/prescript/issue/ahess_0395-2649_1977_num_32_6). pdf.]

Konstantinova donace

Gonnet, Giovanni, „La Donazione di Costantino presso gli eretici medioevali“, Bollettino della Società di studi valdesi 93/132, 1972, s. 17-29. [Revid. verze v Dante nel pensiero e nella esegesi... 1975, 237-259. c. (lok. pod Bollettino).]

Laehr, Gerhard, Die Konstantinische Schenkung in der abendländischen Literatur des Mittelalters bis zur Mitte des 14. Jahrhunderts, Vaduz ²1965 (1. vyd. Berlin 1926). [Odkaz Libichová Cermanová. Zabývá se pozitivními i negativními středověkými mýty o Konstantinově donaci.]

Libichová Cermanová, Pavlína, „Antichristus avarus contra pauperes Christi: Chudoba a její význam v apokalyptickém diskurzu“, in: Martin Nodl (ed.), Zbožnost středověku, (Colloquia mediaevalia Pragensia 6), Praha: Filosofia 2007, s. 111-134. [h.]

Chování a postoje k heretikům

Různé

Wakefield, Walter L., „Burial of heretics in the Middle Ages“, Heresis 5, 1985, 29-32. [c.]

Vylučování a pronásledování (represe, perzekuce)

Přímo o kacířích

Manselli, Raoul, „La ‚christianitas‘ medioevale di fronte all’eresia“, in: Raoul Manselli, Il secolo XII: Religione popolare ed eresia, Roma: Jouvence ³1995, s. 333-367. [h.]

Merlo, Grado G., Contro gli eretici: La coercizione all’ortodossia prima dell’Inquisizione, Bologna: Il mulino 1996. [159 s. Militia Christi a protikacířská výprava, svatí a protikacířská propaganda, démonizace kacířů, protikacířská svatost Antonína Paduánského, Fridrich II., kacíři a mendikanti, historická tradice o kacířích a jejich porážce. Poznámky pod čarou, stručný rejstřík. c.]

Moore, Robert I., „À la naissance d’une société persécutrice: les clercs, les cathares et la formation de l’Europe“, in: kol., La persécution du catharisme, XII^e-XIV^e siècles, Carcassonne: Centre d’Études Cathares 1996. [h.]

Šířeji o jinakosti a vylučování

Viz též kap. o malomocných a o perzekučních stereotypech.

Farmer, Sharon – Rosenwein, Barbara H. (eds.), Monks and Nuns, Saints and Outcasts: Religion in Medieval Society. Essays in Honor of Lester K. Little, Ithaca – London: Cornell University Press 2000. [xvi, 249 s. Zajímavý různorodý sborník obsahující převážně studie na téma mnišství, svatosti a vyloučených. Mnišská paměť a proměna roku 1000 (Geary); stálá modlitba v Agaune; rozdělení a spolupráce pohlaví ve skriptoriu 12. stol.; zázraky Petra z Morrone; ženská náboženská zkušenost a společnost v Itálii 13. stol.; svatí a rozzlobení sousedé – politika kletby v irské hagiografii; žebrákovo tělo – průsečíky genderu a sociálního statusu ve vrcholně středověké Paříži; polibek malomocného; kolonizace sakrální architektury –Panna Maria, mešity a chrámy ve středověkém Španělsku a v Mexiku raného 16. stol. (189-219); svatí, heretici a ordál (T. Head). BNF, l.]

Mellinkoff, Ruth, Outcasts: Signs of Otherness in Northern European Art of the Late Middle Ages I-II, Berkeley – Los Angeles – Oxford: University of California Press 1993. [360 s., 2. sv. zhruba stejně silný, strany v něm nečíslovány, je tvořen obrázky; křídový papír, větší formát (cca A4). Vysoce zajímavá monografie. Věnuje se barvám, oděvu, fyzickým znakům apod. v imaginárnu vyloučení v pozdním středověku. Množství obrazového materiálu je též výjimečné (celý 2. sv.). MSH; FF MU (DZ), s.]

Robert, Ulysse, Les signes d’infamie au Moyen Âge: Juifs, Sarrasins, hérétiques, lépreux, cagots et filles publiques, Paris: Honoré Champion 1891. [190 s., malý formát, velké okraje. Zajímavá, i když poněkud zastaralá studie věnovaná znakům hanby, zejm. speciálnímu oděvu. Rozděleno podle jednotlivých skupin: židé; saracéni a kacíři...; prostitutky. Odkaz Given. Podrobný poznámkový aparát (pod čarou), obrazové přílohy. ÖNB (sign. 185657-B. Neu Mag), c.]

Rozehnalová, Jana, „Asijská náboženství v evropských středověkých cestopisech“, Petr Sommer – Vladimír Liščák (eds.), Odorik z Pordenone: Z Benátek do Pekingu a zpět. Setkávání na cestách Starého světa ve 13.-14. století, (Colloquia mediaevalia Pragensia 10), Praha: Filosofia 2008, s. 209-226. [separát h.]

Wojciechowska, Beata, „Ekskomunikowani w Polsce późnego średniowiecza: Kategorie spraw i przypadki“, in: Martin Nodl (ed.), Zbožnost středověku, (Colloquia mediaevalia Pragensia 6), Praha: Filosofia 2007, s. 135-147. [h.]

Lidové násilí (?)

Manselli, Raoul, „Aspetti e significato dell’intoleranza popolare nei secoli XI-XII“, in: Raoul Manselli, Il secolo XII: Religione popolare ed eresia, Roma: Jouvence ³1995, s. 27-46. [h.]

Moore, Robert I., „Popular Violence and Popular Heresy in Western Europe, c. 1100-1179“, in: W. J. Sheils (ed.), Persecution and Toleration, (Studies in Church History 21), Oxford: Blackwell 1984, s. 43-50. [BSG, KTF Wien, c.]

Sociologie středověké hereze

Viz též kap. Sociologie katarství, Sociologie valdenství.

Erbstösser, Martin – Werner, Ernst, Ideologische Probleme des mittelalterlichen Plebejertums: Die freigeistige Häresie und ihre sozialen Würzeln, Berlin: Akademie-Verlag 1960. [163 s., mírně větší formát. Marxistický výklad hereze svobodného ducha, založený na pečlivé práci s prameny. Poznámkový aparát (pod čarou), bibliografie, obrazová příloha (3 černobílé fotografie rukopisů). ÖNB, v.]

Werner, Ernst – Erbstösser, Martin, „Movimenti socio-religiosi nel Medioevo“, in: Ovidio Capitani (ed.), L’eresia medievale, Bologna: Il mulino 1971, s. 185-197. [c.]

Erbstösser, Martin, Sozialreligiöse Strömungen im späten Mittelalter: Geißkerm Freugeister und Waldenser im 14. Jahrhundert, Berlin: Akademie-Verlag 1970. [174 s., váz., mírně větší formát. Jako autor uveden jen Erbstösser. Užitečná marxisticky orientovaná práce, zabývající se ovšem konkrétními problémy: geißslerským hnutím roku 1349 a herezemi 2. pol. 14. stol. – flagelanty, hnutím svobodného ducha a valdenskými. Poznámkový aparát (pod čarou), bibliografie, dodatek (texty). ÖNB, v.]

Hereze a politika, hereze a moc, hereze a řád

Capitani, Ovidio, „Legislazione antiereticale e strumento di costruzione politica nelle decisioni normative di Innocenzo III“, Bollettino della Società di studi valdesi 140, 1976, s. 31-53. [Odkaz mj. Jiménez. Týká se mj. buly Vergentis in senium.]

Houseley, N. J., „Politics and Heretics in Italy: Anti-Heretical Crusades, Ordres and Confraternities“, Journal of Ecclesiastical History 33/2, 1982, s. 193-208. [Odkaz Keen, Chivalry. BSG, KTF Wien, c.]

Ragg, Sascha, Ketzer und Recht: Die weltliche Ketzergesegebung des Hochmittelalters unter dem Einfluß des römischen und kanonischen Rechts, (Monumenta Germaniae Historica: Studien und Texte 37), Hannover: Hahnsche Buchhandlung 2006. [XXXII, 303 s., váz. Monografie věnovaná protikacířské legislativě vrcholného středověku; zabývá se vlivy římského a kanonického práva. Pozdní antika a raný středověk; vrcholný středověk; hereze a politika ve vrcholném středověku. Bibliografie, podrobný poznámkový aparát (pod čarou), rejstřík. Odkaz Kras. FF MU (DZ), s.]

Russell, Jeffrey Burton, Dissent and Order in the Middle Ages: The Search for Legitimate Authority, New York: Twayne 1992. [128 s. Značně nekvalifikovaná přehledová práce o středověké herezi s některými užitečnými metodologickými postřehy. Poznámkový aparát minimální. Není v ČR, c.]

Hereze a reformace

Kataři a reformace: speciální kapitola. Valdenští a reformace: speciální kapitola.

Friesen, Abraham, „Medieval Heretics or Forerunners of the Reformation: The Protestant Rewriting of the History of Medieval Heresy“, in: Alberto Ferreiro (ed.), The Devil, Heresy and Witchcraft in the Middle Ages: Essays in Honor of Jeffrey B. Russell, Leiden: Brill 1998, s. 165-190. [c.]

Prameny ke středověké herezi (obecné, neroztříděné)

Nelli, René (ed. et trans.), Écrivains anticonformistes du moyen-âge occitan II: Hérétiques et politiques, Phébus, Paris 1977. [416 s. Vydání pramenů, antologie – trubadúři, středověká hereze, apokryfy. (c) a vytištění je 1997. Bilingvní edice (okcitánské originály a jejich fr. překlad). S celkovým úvodem i úvody k jednotlivým dílům či trubadúrům (Vidal, Montanhagol. Figueira, Cardenal...). Dobré vydání; někdy tu sice nenalezneme dost poznámek k textu, ale pokaždé tu je přinejmenším několika slovy uveden a zasazen do času. Za texty se uvádí pramen, podle kterého Nelli publikuje a překládá. Barlaam a Josaphat, katarské a valdenské texty, Nikodémovo evang. atd. FF MU (romanistika).]

Peters, Edward (ed.), Heresy and Authority in Medieval Europe: Documents in Translation, London: Scolar Press 1980. [312 s. Prameny – středověká hereze. Scolar Press. Edice a úvod Edward Peters. V rámci jednotlivých kapitol dosti neúplné bibliografie. Jedná se o nikoli bezchybné, ale ucházející vydání. Chybí poznámkový aparát. Někdy je uveden pouze pramen, ze kterého byl překlad převzat, a nikoli o jaký pramen se vlastně přesně jedná (srv. např. oddíl „Chroniclers and Cathars on Catharism: The Heretics of Lombardy“). Výběr dokumentů je vyvážený. V některých případech se zřejmě jedná o druhotné překlady. Texty nejsou vždy dostatečně zasazeny do konkrétního kontextu, ale o celé tradici či problému, který tvoří samostatnou kapitolu, Peters pojednává (kataři, valdenští, spirituální františkáni...). Okrajově i pozdní antika: Augustin, Tertullianus, ariáni atd. Práci lze doporučit pro rychlou orientaci; seskupuje značné množství pramenů do jediné knihy. Zajímavá je tím, že obsahuje i mnoho právních dokumentů a papežských bul. Neobsahuje odkazy na Bibli, což je významný nedostatek. Je vhodným doplňkem k t. č. nejlepší čítance pramenů ke středověkým herezím – k WEH. Pozn.: podle jisté bibliografie vyd. 1990 (což by bylo nové vyd., protože vyd. z 1980 rozhodně existuje), ale to bude dost možná chyba. MZK, c.]

Wakefield, Walter L. – Evans, Austin P. (trans.), Heresies of the High Middle Ages: Selected Sources Translated and Annotated, New York: Columbia University Press 1991. (zřejmě reprint z 1969). [866 s. ISBN 0231096321.Vydání pramenů, odborná literatura – středověká hereze. Úvodní studie o střv. lidových herezích. Edice pramenů: Leutard, Vilgard, Orléans, Arras, Monteforte, Châlons sur Marne, Tanchelm, Petr z Bruis, protiheretická díla Bernarda z Clairvaux, Eudo v Británii, Arnold z Brescie, Hugo Speroni, humiliati, hereze v It., valdenští, kataři (De heresi catharorum, s. 160-167 podle Dondainovy edice v AFP; ukázka z Tractatus de hereticis Anselma z Alexandrie, s. 167-170; ukázka z Bonacursa: Manifestatio haeresis catharorum, s. 170-173), hereze v J. Francii (Waldo, kataři), Sacconi: Summa de catharis (329-346), Vidění Izajášovo, Interrogatio Iohannis (458-465), katarské rituály (úvod 465-468, florentský 468-483, lyonský 483-494), anonymní katarské (manichejské) pojednání (496-510), Liber de duobus principiis (511-591, všech 7 částí), dublinský spis (596-630). Seznam polemických pojednání (vč. odkazu na jejich edici). Obsáhlý poznámkový aparát (639-819), bibliografie (820-846), rejstřík (847-865). Dle Lamberta, SH, 579 „v současnosti nejrozsáhlejší sbírka přeložených textů“. Lambert nešetří chválou, např. v SH, 579 mluví o tom, že kniha má precizní faktografický úvod. S tím je třeba se ztotožnit; jde o pečlivý soubor textů s uvedením předlohy překladu, s cennými poznámkami atd. Riparelli uvádí, že jde o 2. vydání (což ale nevylučuje, že tím míní přetisk; nepochybně jde o přetisk). ETF má reprint z r. 1991. FF MU (podnět DZ) abs., FF MU (DZ), s., c.]

Hereze raně středověkého Západu

Giesztor, A., „Mouvements para-hérétiques en Europe centrale et orientale du 9^e au 11^e siècle: apostasies“, in: Jacques Le Goff (ed.), Hérésies et sociétés dans l’Europe pré-industrielle, 11^e-18^e siècles, Paris – La Haye: Mouton 1968, s. 159-167. [c.]

Gurevič, A., Nebe, peklo, svět. Cesty k lidové kultuře středověku, H&H, Jinočany 1996, s. 129-156. [h.]

Laux, J., „Two Early Medieval Heretics: An Episode in the Life of St. Boniface“, Catholic Historical Revue 21, 1933, s. 190-195.

Lomas, Francisco Javier – Devís, Federico (eds.), De Constantino a Carlomagno: Disidentes, heterodoxes, marginados, Cádiz: Universidad de Cádiz [1992]. [253 s., brož. b.r., ale v Heresis 21, 147 cit. 1992 a dá se to též vyvodit z č. dep. legal (CA-796-92). Sborník studií. Čas, náboženství a hereze; moc, kompromis a marginalizace v řeckém novoplatonismu na konci antiky; chápání řádu v římské společnosti 4. stol.; štěstěna a trest smrti v pozdně římské společnosti; křesťanská civitas; náboženská disidence a biskupská moc v pozdně antickém Španělsku (5.-7. stol.); ekonomická marginalita a charita ve vizigótské Hispánii; počátky asturijské expanze v 8.-9. stol.; pelagianismus a christianizace Anglie; kontradikce a rozklad karolínského impéria. Poznámky pod čarou, rejstřík. BNF, v.]

Moore, Robert I., The Birth of Popular Heresy, London: Edward Arnold 1975. (přetisk University of Toronto Press 1995). [viii, 166 s. Odborná literatura – religionistika – středověká hereze. Reprint: Medieval Academy Reprints, 1995. Brenonová uvádí jako reedici a píše University of Toronto Press 1995 (ale jistě je to přetisk). Stručný rejstřík. Krátký úvod, pak následuje překlad dokumentů. Chybí poznámkový aparát, ale texty jsou zasazeny do historického kontextu a pramen je přesně uveden. Adémar, orleánský synod 1022, Arras 1025, Monteforte 1028, Wazo z Liège. Ramihrdus z Cambrai, Tanchelm, Jindřich z Lausanne a četné další dokumenty, Eon, Petr z Bruis, Arnold z Brescie, Evervin (Ebervin) ze Steinfeldu, publikáni v Anglii, Vézelay, Remeši. Eckbert ze Schönau, Lombers 1165, Lambert le Bègue, Valdes, De heresi catharorum, Rainer Sacconi, Anselm z Alexandrie. Z velké části se kryje s WEH, ale jde o užitečnou čítanku. ETF, c. celé (tit., 1-6, 24-27, 30-33, 38-39, 46-63, 80-83, 94-133 bis).]

Russell, Jeffrey Burton, Dissent and Reform in the Early Middle Ages, Berkeley – Los Angeles 1965. [Zanella, Hereticalia, 56: sugestivní, ale s chybami a trpí přílišným schematismem. Novým zpracováním je zřejmě Dissent and Order.]

Russell, Jeffrey Burton, „Saint Boniface and the Excentrics“, Church History 33, 1964. [Strany v Gurevičově bibliografii neuvedeny, ale postup Aldebertova odsouzení je na s. 241n. Jde o zpracování Aldebertovy hereze, s níž se Bonifác střetl; Russellovo hodnocení těchto kacířů jako posedlých či psychicky nevyrovnaných lidí ale spíše není na místě (Gurevič, Nebe..., 165, pozn. 71).]

Hereze na Západě kolem roku 1000 a v 11. stol.

Různé

Bonnassie, P. – Landes, R., „Une nouvelle hérésie est née dans le monde“, in: Les sociétés méridionales autour de l’An Mil, Paris: CNRS 1992, s. 435-459. [Často citovaná práce, cituje např. Jiménez.]

Brenon, Anne, „Les hérésies de l’An Mil: Nouvelles perspectives sur les origines du catharisme“, Heresis 24, 1995, s. 21-36. [Přetištěno též v Les archipels cathares (h.). c.]

Brenon, Anne, „Les hérésies de l’An Mil: Nouvelles perspectives sur les origines du catharisme“, in: Anne Brenon, Les archipels cathares, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2003, s. 31-48. [Přetisk článku vydaného v Heresis (c.). h.]

Cohn, Norman, The Pursuit of the Millenium: Revolutionary Millenarians and Mystical Anarchists of the Middle Ages, London: Pimlico ⁴2004 (1. vyd. 1957). [414 s. Tradice apokalyptického proroctví, tradice náboženského disentu, mesianismus dezorientovaných chudých, svatí proti následovníkům Antikrista, Fridrich II. jako mesiáš, sebeobětující spasitelé a flagelantské hnutí, amorální nadlidé, rovnostářství a milenarismus. Údaj o 1. vyd. 1957 Lambert SH a sama kniha. Poznámky za textem, bibliografie, rejstřík. FF MU (DZ), s.]

Gorre, Renate, Die ersten Ketzer im 11. Jahrhundert: Religiöse Eiferer – soziale Rebellen? Zum Wandel der Bedeutung religiöser Weltbilder, Konstanz: Hartung-Gorre 1985. [346 s., strojopis, s. 45 bis, liché strany od 45 na verso. Kacířství kolem roku 1000, Orléans 1022, Arras 1025, Monteforte. FF MU (DZ), s.]

Landes, Richard A., „The Birth of Heresy: A Millennial Phenomenon“, Journal of Religious History 24/1, 2002, s. 26-43. [pdf.]

Langlois, Gauthier, „Des hérétiques dans les Pyrénées catalanes à la fin du XI^e siècle?“, Heresis 46-47, 2007, s. 67-80. [h.]

Moore, Robert I., „Heresy, repression, and social change in the age of Gregorian reform“, in: Scott L. Waugh – Peter D. Diehl (eds.), Christendom and its Discontents: Exclusion, Persecution, and Rebellion, 1000-1500, Cambridge: Cambridge University Press 1996, s. 19-46. [h.]

Moore, Robert I., „The Birth of Popular Heresy: A Millennial Phenomenon?“, Journal of Religious History 24, 2000, s. 8-25. [pdf.]

Akvitánie na počátku 11. století, Heribertův dopis

Frassetto, Michael, „Heresy, Celibacy, and Reform in the Sermons of Ademar of Chabannes“, in: Michael Frassetto (ed.), Medieval Purity and Piety: Essays on Medieval Clerical Celibacy and Religious Reform, New York – London: Garland 1998, s. 131-148. [h.]

Frassetto, Michael, „Reaction and Reform: Reception of Heresy in Arras and Aquitaine in the Early Eleventh Century“, Catholic Historical Review 33, 1997, s. 386-400. [EBSCOhost, ProQuest, html, pdf.]

Frassetto, Michael, „The Sermons of Ademar of Chabannes and the Letter of Heribert: New Sources Concerning the Origins of Medieval Heresy“, Revue bénédictine 109/3-4, 1999, s. 324-340. [MSH/BSG?, c.]

Lobrichon, Guy, „Le clair-obscur de l’hérésie au début du XI^e siècle en Aquitaine“, Historical Reflections / Réflexions historiques 14, 1987, s. 423-444. [Obsahuje edici nejstaršího rukopisu Eribertova dopisu z počátku 11. stol. Anglicky v The Peace of God, včetně edice v dodatku (c.). c.]

Musy, Jean, „Mouvements populaires et hérésies au XI^e siècle en France“, Revue historique 253, 1975, s. 33-76. [Wien, c.]

Taylor Claire, „The letter of Héribert of Périgord as a source for dualist heresy in the society of early eleventh-century Aquitaine“, Journal of Medieval History 26/4, 2000, s. 313-349. [pdf.]

Orléans 1022

Prameny

Gesta Synodi Aurelianensis, Bouquet, Martin et al. (eds.), Recueil des historiens des Gaules et de la France X, s. 536-539. [Odkaz Moore, Origins, 294, n. 5.]

Literatura

Bautier, Robert-Henri, „L’hérésie d’Orléans et le mouvement intellectuel au début du XI^e siècle: Documents et hypothèses“, in: Enseignement et vie intellectuelle (IX^e-XVI^e siècle), (Actes du 95^e congrès national des sociétés savantes. Section de philosophie et d’histoire jusqu’à 1610 I), Paris: Bibliothèque nationale 1975, s. 63-88. [Odkaz Russell, Dissent, 112. Zásadní příspěvek, často citovaný Jiménezovou, Catharismes. BSG?, c.]

Frassetto, Michael, „Reaction and Reform: Reception of Heresy in Arras and Aquitaine in the Early Eleventh Century“, Catholic Historical Review 33, 1997, s. 386-400. [EBSCOhost, ProQuest, html, pdf.]

Head, Thomas, „Ascetic circles in the Orleannais: Aristocratic ambition and religious dissent in the early eleventh century“, [Odkaz Russell, Dissent, 112 jako na „v tisku“. Mělo vyjít v Christendom and Its Discontents, ale tam není.]

Moore, Formation.

Arras 1025

Frassetto, Michael, „Heretics and Jews in the Writings of Ademar of Chabannes and the Origins of Medieval Anti-Semitism“, Church History 71/1, 2002, s. 1-15. [ProQuest, pdf.]

Frassetto, Michael, „Reaction and Reform: Reception of Heresy in Arras and Aquitaine in the Early Eleventh Century“, Catholic Historical Review 33, 1997, s. 386-400. [EBSCOhost, ProQuest, html, pdf.]

Lobrichon, Guy, „Arras, 1025, ou le vrai procès d’une fausse accusation“, in: Monique Zerner (ed.), Inventer l’hérésie? Discours polémiques et pouvoirs avant l’Inquisition, Nice: Centre d’Études Médiévales 1998, s. 67-85. [Zde 68 bibliografie. FF MU (DZ), s., c.]

Migne, Jacques-Paul (ed.), Patrologia Latina CXLII, Parisiis: Garnier 1880, col. 1269-1312. [MZK (stud. ST, sign. 4-0006.233,142), c.]

Mingroot, E. van, „Acta synodi Attrebatensis (1025): Problèmes de critique de provenance“, Studia Gratiana 20, 1976, s. 201-229. [Zařazeno sem odhadem; vztahuje se k této kap.?]

Monteforte 1028/1040

Conterno, G., „Catari a Monforte“, Bollettino della Società per gli studi storici, archeologici ed artistici nella provincia di Cuneo 60, 1969, s. 25-33.

Gorre, Renate, Die ersten Ketzer im 11. Jahrhundert: Religiöse Eiferer – soziale Rebellen? Zum Wandel der Bedeutung religiöser Weltbilder, Konstanz: Hartung-Gorre 1985. [346 s., strojopis, s. 45 bis, liché strany od 45 na verso. Kacířství kolem roku 1000, Orléans 1022, Arras 1025, Monteforte. FF MU (DZ), s.]

WEH

Paulikiánství

Prameny

J. Gouillard ?a kol. (eds. et trans.)?, „Les sources grecques pour l’histoire des Pauliciens d’Asie Mineure“, in: Travaux et Mémoires du Centre de Recherche d’Histoire et Civilisation byzantines IV, 1970, s. 1-227. [Tak Loos, Dualist Heresy..., 39. Kritické vydání a překlad (ibid.). Zásadní dílo. Obsahuje zřejmě Historii od Petra Sicilského, protože když ji Duvernoy cituje, odkazuje sem. Též ve sv. 5, 1-144 k paulik. něco je, ale Duvernoy, Rel., 357, pozn. 231 uvádí za tím v závorce Bibliographie récente, tj. možná se jedná o bibliografii, nevím. Ten sv. 4 jsou každopádně prameny, a dle Loose vč. překladu. 4. svazek má podtitul Les formules d’abjuration. Je tam tedy skutečně i Petr Sicilský?]

Garsoïan, Nina, The Paulician Heresy se dost zabývá arménskými prameny; kniha obsahuje i edice. [c.]

Hamilton, Janet – Hamilton, Bernard (trans.),Christian Dualist Heresies in the Byzantine World, c. 650-c. 1450: Selected Sources Translated and Annotated, Manchester – New York: Manchester University Press 1998. [328 s. Překlady pramenů, odborná literatura – paulikiánství, bogomilství. Zcela zásadní práce. Obsahuje překlady mnoha textů o paulikiánech a bogomilech: Petr Sicilský, Petr Igumen, Theofylaktův dopis, synodik pravověří, Euthymios z Peribleptu, úryvky ze Zigabéna, Kosmova Řeč proti bogomilům, 4. křížová výprava a paulikiáni z Filippopole, Germanus II., Radoslavův obřadní spis. Každý spis obsahuje krátký historický úvod s datací a dalšími poznámkami. Pomoc při překládání stsl. textů: Yuri Stoyanov. c.]

Studie

Alexander, Paul J., „Religious Persecution and Resistance in the Byzantine Empire of the Eighth and Ninth Centuries: Methods and Justifications“, Speculum 52/2, 1977, s. 238-264. [Též http://links.jstor.org/sici?sici=0038-7134%28197704%2952%3A2%3C238%3ARPARIT%3E2.0.CO%3B2-7. pdf.]

Bartikjan, R. M., „Vizantijskaja, armjanskaja i bolgarskaja legendy o proischozdenii pavlikian i ich istoričeskaja osnova“, Palaeobulgarica VI, 1982, s. 57-63. [Legendy o původu bogomilství a jejich historický základ.]

Dragojlović, Dragoljub, Bogomilstvo na Balkanu i u Maloj Aziji I: Bogomilski rodonačalnici, Srpska akademija nauka i umetnosti, Beograd 1974. [xvi + 234 s. Odborná literatura – religionistika – messaliánství, paulikiánství. Pečlivá práce. Bibliografie, podrobné fr. résumé, rejstřík. Kapitoly: I. dualistické hereze na Balkánu a v Malé Asii v době vzniku a šíření bog. (vztah ke gn., manich., paulik., massaliánství). II. Massaliánství ve vědecké lit. III. Prameny k massaliánství. IV. Další sekty (euchité, entuziasté, enkratité, markionité, fundagiagité, babuni...). V. Dějiny massaliánství v Malé Asii a na Balkáně. VI. Věrouka, etika a politické názory massaliánství (teol. a christologie, kosmologie a antropologie, kosmogonie, soteriologie a eschatologie, kritika církve, církevní organizace mass., náb. život, kánon svatých knih). VII. Paulik. ve vědecké lit. VIII. prameny k paulik. IX. Tradice v Arménii? X. Dějiny paulik. XI. Věrouka, etika a politické názory paulik. (dualismus, kosmologie, christologie, kritika ofic. církve, círk. tradice a obřadů, paulik. církev a náb. život, kánon sv. knih, sociální teorie a morální život, ekonomická organizace, politická ideologie). BNF, FF MU (sign. 1-26329/1).]

Garsojan, Nina G., „Byzantine heresy: A Reinterpretation“, in: Dumbarton Oaks Papers 25, 1971, s. 85-113. [Tak Loos, Dualist Heresy..., 39. Ročník ověřen v kol., Bogomilstvoto...]

Garsoïan, Nina G., The Paulician Heresy: Study of the Origin and Development of Paulicianism in Armenia and the Eastern Provinces of the Byzantine Empire, The Hague – Paris: Mouton 1967. [296 p. fold. map. 24 cm. Bibliography: p. [241]-255. Dle Lamberta, Medieval Heresy (1. vyd.), s. 10 překonává všechny dosavadní práce o paulik. Je v ČR, c.]

Gouillard, Jean, „L’hérésie dans l’empire byzantin des origines au XII^e siècle“, in: Travaux et mémoires 1, Paris 1965, s. 299-324. [Dragojlub, B II, 5: uvádí Travaux et mémoires I, 1965, 299-324; tudíž to bude stať. Takto též Duvernoy, Hist., 34, podle toho doplněno Paris. Je to věnováno synodikům ortodoxie, Duvernoy na to odkazuje.]

Grégoire, Henri, „Les sources de l’histoire des Pauliciens“, Académie Royale de Belgique, Bulletin de la classe des lettres et des sciences morales et politiques 22, 1936, s. 95-114. [Tak Dragojlović, B I., xiii. Studie o pramenech, nikoli vydání pramenů. Poněkud zastaralo v mnohých hodnoceních, viz Loos, „Deux contributions...“. ENC, c.]

Grégoire, Henri, „Précisions géographiques et chronologiques sur les Pauliciens“, Académie Royale de Belgique, Bulletin de la classe des lettres et des sciences morales et politiques 33, 1947, s. 289-324. [Sic, Pauliciens velké P. Odkaz Dragojlović, B I., xiii. ENC, c.]

Ter-Mkrt-tschian, Karapet, „Die paulikianer im byzantinischen kaiser-reiche“ (1893),

Lemerle, P., „L’histoire des Pauliciens d’Asie Mineure d’après les sources grecques“, in: Travaux et Mémoires 5, 1973, s. 1-144. [Tak Loos, Dualist Heresy..., 40. Ověřeno v Dragojlović, B I., xiv., ovšem bez stran; ty se tu neuvádí.]

Loos, Milan, „Deux contributions à l’histoire des pauliciens I: À propos des sources grecques reflétant des pauliciens“, Byzantinoslavica 17, 1956, 19-57. [Odborná literatura – historie, religionistika – palikiánství. Podrobná studie týkající se pramenů k paulikiánství. Nevěnuje se přímo paulik. nauce, ale cituje prameny a mnoho cenných podrobností zmiňuje. Pečlivě argumentuje pro časovou prioritu tzv. „malého pojednání“ před Dějinami Manichejců a připisuje je témuž autoru – Petru Sicilskému. Zdůrazňuje proti Grégoirovi jeho cenu. Zabývá se též 1. knihou Fótiova díla a staví se za její autenticitu. c.]

Loos, Milan, „Deux contributions à l’histoire des pauliciens II: Origine du nom des pauliciens“, Byzantinoslavica 18, 1957, 202-217. [Odborná literatura – historie – paulikiánství. Původ jména a nauky. S hereziarchou Pavlem ze Samosaty (3. stol.) spojuje paulik. jen ortodoxní legenda. Jméno podle Loose pochází od jistého historického Arména Pavla (nikoli od apoštola Pavla, jak se domnívá Runciman). Věrohodný pokus o historickou rekonstrukci. c.]

Loos, Milan, Dualist Heresy in the Middle Ages, Praha: Academia 1974. [400 s. Odborná literatura – religionistika – bogomilství, katarství. Náklad 1350 výtisků. Překlad z českého rukopisu I. Lewitová. Průběžný poznámkový aparát, bibliografie, podrobný rejstřík. Dodnes užitečné shrnutí, zaměřuje se dost na sociální a historické pozadí. c.]

Loos, Milan, „Le mouvement paulicien à Byzance [I]“, Byzantinoslavica 24, 1963, 258-286. [Odborná literatura – historie – paulikiánství. Dějiny paulik., šíření, pronásledování, paulik. a ikonoklasmus, Sergios. Pozn.: č. 2. c.]

Loos, Milan, „Le mouvement paulicien à Byzance [II]“, Byzantinoslavica 25, 1964, 52-68. [Odborná literatura – religionistika – paulikiánství. Dokončení studie, tentokrát více o náboženství. Původ paulik., Kristus, svatí, církev, Petr, Pavel, kánon, Bůh zla, svátosti, soc. kontext, hierarchie a organizace. Pozn. k číslům ByzSl: zde většinou neuvádím, v jakých jsou tyto Loosovy studie číslech. Některé ByzSl totiž, pokud se nepletu, nejsou dělené na čísla a všechny ostatně mají průběžné číslování stran, takže nehrozí nebezpečí záměny. c.]

Loos, Milan, „Où en est la question du mouvement paulicien?“, Izvestija na Instituta za istorija 14-15, 1964, s. 357-371.

Loos, Milan, Paulikiánské hnutí v Byzanci a začátky bogomilství v Bulharsku, these kandidátské práce, Praha 1959. [MZK nic, FF MU nic, NK ČR nic, ale může to být v lístkovém katalogu; ten neprohledán.]

Loos, Milan, Vznik a vývoj bogomilství v Bulharsku I: Počátky, disertační práce, Praha [1951]. [Paulikiánům je tu věnováno poměrně hodně prostoru, více než in Loos, DH. MZK.]

Další byzantské hereze mimo bogomilství

Athingani

Kol., Romové v Byzanci, Praha: Signeta 1999. [Obsahuje studii o tzv. herezi athinganů. MZK, asi c.]

Starr, Joshua, „An Eastern Christian sect: The Athinganoi“, The Harvard Theological Review 29, 1936, s. 93-106. [Athingani. Vídeň, c.]

Messaliáni; středověká protimessaliánská polemika

Dörries, H., „Urteil und Verurteilung. Kirche und Messalianer: Zum Umgang der Alten Kirche mit Häretikern“, in: id., Wort und Stunde I, Göttingen 1966, s. 342 a kolem. [Pozitivní odkaz Rigo.]

Fitschen, Klaus, Messalianismus und Antimessalianismus: Ein Beispiel ostkirchlicher Ketzergeschichte, (Forschungen zur Kirchen- und Dogmengeschichte 71), Gottingen: Vandenhoeck & Ruprecht 1998. [379 s. ISBN 3-525-55179-7. Podrobná a pečlivě podložená historická práce německého střihu. Messalianismus ve 4. a 5. stol., pseudo-Makarios, recepce pseudo-Makariových spisů, proměna messaliánství v obecnější označení kacířů, nové aktualizace termínu messaliáni v západní Sýrii a východních národních církvích, idem v Byzanci. BNF, ETF Wien; c.]

Guillaumont, A., „Le baptême de feu chez les messaliens“, in: Mélanges H. Ch. Puech, Paris 1974, kolem s. 518. [Odkaz Rigo.]

Rigo, Antonio, „Messalianismo = bogomilismo: Un’equazione dell’eresiologia medievale bizantina“, Orientalia Christiana Periodica 56, 1990, s. 53-82. [KTF Wien, c.]

Heretická mystika v Byzanci

Gouillard, Jean (ed.), „Quatre procès de mystiques à Byzance (vers 960-1143)“, Revue des études byzantines 36, 1978, s. 5-81. [Odkaz Rigo.]

Bogomilství

Prameny (podle vydání)

Různé

Viz též podrobnější přehled na http://www.david-zbiral.cz/prameny.htm.

Angelov, Dimităr – Primov, Borislav – Batakliev, Georgi, Bogomilstvoto v Bălgarija, Vizantija i zapadna Evropa v izvori, Nauka i izkustvo, Sofija 1967. [235 s. Odborná literatura, edice pramenů – religionistika – bogomilství, katarství. Úvod o bog. učení, bog. v Bulharsku, rozšíření bog. ve střv. Evropě; prameny: Theofylakt, Euthymios z Akmonie, Michal Psellos, Zigabenos, Alexiada Anny Komnénovny, Int. Ioh., Vidění Izajášovo, Nikitova charta, Bonacursus, dopis konst. patriarchy Heřmana, Sacchoni, Matěj Pařížský, Simeon: Proti všem herezím atd. Pozn.: katalogizace NKČR má chybně uvedeno izbori; ověřeno ještě jednou přímo v knize, že to je omyl a správně je izvori. Plná jména: Dimităr Simeonov Angelov, Borislav Svetozarov Primov, Georgi Petrov Batakliev (ověřeno). FF MU, NKČR.]

Begunov, J. K., Kozma Presviter v slavjanskich literaturach, Sofija: Izdatelstvo Bolgarskoj akademii nauk 1973. [560 s. Plné jméno autora: Jurij Konstantinovič Begunov. Zásadní edice tohoto textu; Dragojlović, B II s tím pracuje jako s edicí Kosmova díla a stejně tak i kol., Bogomilstvoto... Loos r. 1974 (rkp. odevzdal dřív) říká, že je Begunovova edice lepší, překonávající Popruženka. Z Begunova vychází překlad Hauptové in: Zlatý věk bulharského písemnictví. Od Begunova se cituje zejm. toto dílo, žádné jiné. Edice staroslověnského originálu budou pravděpodobně i v mnohých z těch monografií v jihoslovanských jazycích věnovaných Kosmově Besedě. Dříve se jako směrodatná edice citoval Popruženko, ale v novější lit. je to Begunov. Loos hodnotí, že vychází z více rkp. atd. Bibl. údaj: Jurij Konstantinovič nal. v katalozích a na internetu; v knize plné jméno není. Pozor, ve slově Presviter v bulh. měkké i a v. Ověřeno přímo v knize a i v odkazu českého překladu na edici (latinkou). Na titulní straně stojí Izdatelstvo Bolgarskoj akademii nauk (ač to není bulharsky, to by bylo Izdatelstvoto na Bălgarska akademija na naukite a tak by to vypadalo, kdybychom to převedli, a to ověřeno i na internetu; a v tiráži je vskutku Izdatelstvoto na BAN!). Většina badatelů nakladatelství neuvádí. Katalogizace NK ČR: Izdat. Bolgar. akad. nauk (takto zkráceně). Někde zkráceno prostě BAN. Ale titulní strana je závazná; kniha byla vydána pod kuratelou Akademie věd SSSR a je rusky (ověřeno už názvem a stejně tak v textu); v tom je jistě třeba hledat vysvětlení ruské podoby názvu nakladatelství. NK ČR.]

Bogdanović, Dimitrije (ed.), „Srpska prerada Kozmine Besede u Zborniku popa Dragolja“, Balkanika 7, 1976, s. 79-89 (61-90). [Edice jednoho rukopisu Besedy. V résumé s. 90 autor uvádí, že Begunov „zachoval všechny staré chyby a nové udělal“, což bude zřejmě přehnané; každopádně vnějším vzhledem Begunovova edice působí jako mimořádně pečlivá.]

Bozóky, Edina (ed.), Le livre secret des Cathares: Interrogatio Iohannis, apocryphe d’origine bogomile, Paris: Beauchesne 1980 (přetisk 1990, 2009). [246 s. Odborná literatura, edice pramenů – religionistika – bogomilství. 22 cm. Kritické vydání a analýza textu Int. Ioh. Rukopisy a vydání, obsah apokryfu, text Interrogatio Iohannis v latině a fr. na protilehlých stranách (s. 42-87), podrobný komentář, Int. Ioh. a bible, Int. Ioh. v kontextu apokryfní lit., problém původního jazyka... Nesmírně pečlivá a cenná práce. Index slovníku tohoto apokryfu, mapa šíření katarství (s. 245), soupis citací bible (vč. aluzí či reminiscencí). Bibliografie (s. 219-234). Poznámka k bibliografickému údaji a k vydání: vydání z r. 1990 je označeno za „revue et corrigée“, ale pozorně jsem to srovnával a mám pocit, že jde o drobný vydavatelský trik. Ve skutečnosti vše vč. číslování stran, rozložení slov na stranách atd. odpovídá a jestli tu náhodou nějaká oprava přece jen je (což si nemyslím), tak zřejmě pouze kosmetická v bibliografii či v poznámkách pod čarou. Podle českého bibliografického úzu jde o reprint či dotisk, nikoli nové vydání. 1990 má Sorbonna (a jinak poměrně málo knihoven zapojených do MVS). Renomovaní francouzští autoři (např. J. Duvernoy v Heresis r. 1993) nadále citují vydání z r. 1980. Je to asi skutečně přetisk, kromě titulní strany, kam bylo přidáno „édition revue et corrigée“. c. (1980), zč. c. (přetisk 1990), h. (přetisk 2009).]

Dondaine, Antoine, „Hugues Ethérien et Léon Toscan“, Archives d’histoire doctrinale et littéraire du Moyen Âge 27, 1952, s. 67-134. [Studie o Hugovi z Pisy, hostu v Konstantinopoli, který za Manuela I. Komnéna sepsal pojednání proti bogomilům (patarínům). Zde jsou vydány jen ukázky z díla De differentia naturae et personae a nějaká korespondence. V ČR není. ÖNB, c. bis.]

Dujčev, Ivan, „L’epistola sui Bogomili del patriarca Constantinopolitano Teofilatto“, in: Mélanges d’Eugène Tisserant II/1: Orient chrétien, (Studi e testi 232), Città del Vaticano: Biblioteca Apostolica Vaticana 1964, s. 63-91. [Nadpis verzálkami, ale v textu autor píše Bogomili s velkým počátečním písmenem. Obsahuje úvod a kritickou edici řeckého textu. ENC, c.]

Dujčev, Ivan (ed.), „Prepiskata na papa Inokentija III să Bălgaritě: Uvod, tekstă i beležki“, Godišnikă na Sofijskija universitetă, Istoriko-filologičeski fakultetă 38, 1941-1942, Sofija: Universitetska pečatnica 1942. [Součást ročenky, jejíž jednotlivé stati mají vlastní titulní strany a samostatná číslování. Obsahuje edice a fotografické reprodukce dopisů. ÖNB, c.]

Džonov, Bojan, „Za ličnostta na eretika ot nadpisa při Eskus“, Palaeobulgarica / Starobălgaristika 10/2, 1986, s. 101-109. [Několik nápisů proklínajících kacíře (bogomily?). MZK, c.]

Eleuteri, Paolo – Rigo, Antonio, Eretici, dissidenti, musulmani ed ebrei a Bisanzio: Una racolta eresiologica del XII secolo, Venezia: Il Cardo 1993. [Sbírka abjuračních formulí; úvod o starších abjuračních formulích, texty. c.]

Euthymii monachi coenobii Peribleptae epistula invectiva contra Phundagiagitas sive Bogomilos haereticos, in: Ficker, Gerhard, Die Phundagiagiten: Ein Beitrag zur Ketzergeschichte des byzantinischen Mittelalters, Leipzig: Barth 1908, s. 3-86. [Epistula invectiva je též v PG 131, col. 48-57. Viz níže přesný údaj – spec. kap. Bibl. údaj: Phundagiagitas v Thouzellier, Rituel. Nakladatelství Barth.]

Euthymios Zigabénos, De heresi Bogomilorum narratio, in: G. Ficker, Die Phundagiagiten: Ein Beitrag zur Ketzergeschichte des byzantinischen Mittelalters, Leipzig 1908, s. 89-111. [Angelov, Les Balkans..., VI 155 uvádí Bogomilorim, ale to je zřejmě chyba. Je to Panoplia dogmatica, nebo nějaká jiná práce? V kol., Bogomilstvoto..., 212 se na Panoplia odkazuje takto: Euthymii Zigadeni Narratio de bogomilis seu panoplie dogmaticae titulus XXIII, ed. J. C. L. Gieseler, Gottingae 1842. Dragoljub, B II odkazuje zvlášť na Narratio (Ficker) a zvlášť na Panoplia dogmatica / Adversus bogomilos (Migne, PG 130, 1289-1332),[10] ledaže by odkazoval na dvě edice téhož textu (pro úplnost, lepší dostupnost atd.). Ale asi tomu tak nebude, neboť např. 180, pozn. 7 odkazuje jen na jedno z toho. Zřejmě jde tedy o dvě různá Zigabenova díla. // Ne, omyl. Jde o totéž dílo. Bulharský překlad je v Angelov – Primov – Batakliev, Bogomilstvoto..., 73-90, a to s podrobným komentářem. V Panoplia dogmatiké je věnována bog. jen jedna kapitola. Něco věnuje i paulik. Každá z 28 kap. Panoplie je věnována jiné herezi.]

Euthymios Zigabénos, Panoplia dogmatica, in: J. P. Migne (ed.), Patrologiae cursus completus, series Graeca posterior, vol. 130, col. 1289c-1332d. [Bogomilům věnuje EZ jednu kapitolu; ta zabírá v PG sv. 130 col. 1289c-1332d (rozsah ověřen přímo v knize, tak i Loos, „Certains aspects...“, in: ByzSl 28, 1967, s. 45, pozn. 20) = Ficker (ed.). Rovnítko mezi ně klade Loos, „Certains aspects...“, in: ByzSl 28, 1967, s. 42. Ovšem Angelov – Primov – Batakliev, Bogomilstvoto..., 74: u Migne a Fickera jsou dvě různé recenze. Je tu u Fickera i přeložené (do němčiny), nebo jen vydané? Velikost písmene G: zde vše velkými, ale ověřeno, že Graecus a Latinus se píše s velkými písmeny na začátku.]

Fontes latini historiae bulgaricae, Sofija 1981. [Odkaz Heresis 13-14, 79, neúplný s. 72, kde se podle toho cituje Interrogatio Iohannis – s. 118. Neuvedeno ani v jednom případě číslo sv., takže snad je jen jeden.]

Gagov, J. M., Theologia antibogomilistica Cosmae presbyteri bulgari saec. X., Romae 1942. [Primov, Bugrite..., 347. Novodobý latinský překlad, pravděpodobně s komentářem.]

Gautier, Paul, „Le De daemonibus du Pseudo-Psellos“, Revue des études byzantines 38, 1980, s. 105-194. [Je v ČR, c.]

Gouillard, Jean (ed.), „Le Synodikon de l’orthodoxie: Édition et commentaire“, Travaux et mémoires 2, 1967, s. 1-316. [Jen poměrně malá část se týká bog., konkrétně zejm. 228-237, jak uvádí Duvernoy, Hist, 14. Obsahuje též synodik zachovaný ve Vídni, kt. zmiňuje Bogomila (stejně jako ten z Tărnova 1211). Též obsahuje informaci o Janu Italovi: 188-202. Viz studii o informacích o bog. podaných v Syn. ort.: Angelov, „Nouvelles données sur le Bogomilisme dans le ‚synodikon de l’ortodoxie‘“, in:id., Les Balkans au Moyen Âge: La Bulgarie des Bogomils aux Turcs, London: Variorum 1978, IV 9-21. Obsahuje i překlady do fr. Jde o součást Travaux et mémoires, kde je spolu s dalšími studiemi. c.]

Groote, Marc de, „An Anonymous Sermon against Hagarenes, the Bogomils, and the Jews“, The Harvard Theological Review 97/3, 2004, s. 329-351. [S. 352 je možná résumé. FF MU, c.]

Hauptová, Zoe – Bechyňová, Věnceslava, Zlatý věk bulharského písemnictví: Výbor textů od X. do počátku XV. století, Praha: Vyšehrad 1982. [Zč. c.]

Ivanov, Jordan, Bogomilski knigi i legendi, Sofija: Pridvorna pečatnica 1925 (přetisk Sofija: Nauka izkustvo 1970). [400 s. Odborná literatura, vydání pramenů – religionistika – bogomilství, apokryfy. Jordan Ivanov. Poznámkový aparát, rejstřík. Předmluva D. Angelova, úvod o bogomilství, Int. Ioh. (vč. obsáhlého úvodu), nz. knihy, postoj k sz. knihám, modlitba Otčenáš, katarská obřadní kniha, Vidění Izajášovo, Enoch, Baruch, Adam a Eva, Ježíšovo dětství (Tomášovo evangelium), Kristus a ďábel, bulharská apokryfní kronika, Tiberiadské jezero, řecká legenda o stvoření světa, bosenská legenda o stvoření světa, bulharské dualistické národní pověsti (celý velký oddíl). Prameny jsou vydány dosti pečlivě (úvod, originál, překlad, poznámky), ale řadí mezi bogomilská díla i ledacos, co tam nepatří (viz Turdeanu); lze toho každopádně dobře využít i pro studium apokryfní literatury. Poznámka k bibliografickému údaji: Angelov, Les Balkans..., 65 uvádí Sofia 1925 (tak i jinde, též kol., Bogomilstvoto), což je číslo, které je v knize rovněž; ale to spíš bude asi datace 1. vyd., protože co by tam jinak na titulní straně dělalo číslo 1970 a v tiráži 1969. Citace stran v Angelovovi odpovídá vydání z roku 1970. Jde tedy pravděpodobně o reprint vydání z roku 1925, který byl vyhotoven roku 1970, čemuž odpovídá i fakt, že má kniha vlastně dvě titulní strany, jednu s vyd. 1925 a jednu s 1970. Loos, Dualist Heresy z r. 1974 nezmiňuje, že by se kniha dočkala reprintu, a v bibliografii s. 15 má nadále 1925, tak i jiní. Katalogizace MZK uvádí 1970. Ale to není správný údaj: Bozóky uvádí zcela správně, že to je přetisk vydání z 1925. FF MU (sign. 1-25242, 2. sign. 23-IVAN1-1), MZK.]

Ivanov, Jordan, Livres et légendes bogomiles. Aux sources du catharisme, Maisonneuve et Larose, Paris 1976. [Z bulharského originálu Bogomilski knigi i legendy do FJ přel. Monette Ribeyrol. Odborná literatura, vydání pramenů – religionistika – bogomilství, apokryfy. Poznámkový aparát, rejstřík. Předmluva D. Angelova, úvod o bogomilství, Int. Ioh. (vč. obsáhlého úvodu), nz. knihy, postoj k sz. knihám, modlitba Otčenáš, katarské texty, Vidění Izajášovo, Enoch, Baruch, Adam a Eva, Ježíšovo dětství (Tomášovo evangelium), Kristus a ďábel, bulharská apokryfní kronika, Tiberiadské jezero, řecká legenda o stvoření světa, bosenská legenda o stvoření světa, bulharské dualistické národní pověsti (celý velký oddíl). Prameny jsou vydány dosti pečlivě (úvod, originál, překlad, poznámky), ale řadí mezi bogomilská díla i ledacos, co tam spíše nepatří (viz Turdeanu); lze toho každopádně dobře využít i pro studium apokryfní literatury. Pozn.: většinou tu budou zřejmě druhotné překlady pramenů. Nicméně i komentáře jsou velmi cenné.]

Popruženko, M. G., Kozma Presviter, bolgarski pisateľ X veka, Sofija 1936. [To je reedice. Původní vydání Odessa 1907.]

Popruženko, M. G., Synodik cara Borila,

Puech, Henri-Charles – Vaillant, André, Le traité contre les Bogomiles de Cosmas le Prêtre: Traduction et étude, Paris: Imprimerie Nationale 1945. [348 s. Odborná literatura, překlad pramenů – religionistika – bogomilství. Překlad ze staroslověnského originálu, podrobná studie. c.]

Rački, F., „Priloži za povjest bosnanskih Patarena“, in: Starine 1, 1869, s. 93-140. [Jedno z důležitých pojednání o bosenském bog. Hic sunt puncta principalia et auctoritates extracte de disputatione inter christianum romanum et paterenum bosnensum z 1. pol. 15. stol.; samotný text, snad v latině (a nikoli v překladu), s. 109-138. Takto Angelov, Les Balkans, oddíl II a týž, Bog. v Bălgarija.]

Speranskij, Michail Nestorovič, „Ein bosnisches Evangelium in der Handschriftensammlung Srećković’s“, Archiv für slavische philologie 24, 1902, s. 172-182. [Vydání glos ve „Srećkovićově evangeliu“, jež se spojují s bogomilstvím. Komentář. Rukopis je dnes ztracený, patrně kromě 2 listů. Bibliografický údaj: sic, Srećković; Solovjev píše Srečković, Šanjek Srećković (stejně jako Speranskij). Křestní jméno editora v příspěvku není (jméno je jen na konci, ve zkrácené podobě M. Speranskij). Na internetu jméno nenalezeno. V ÖNB nalezeni tři, všichni zhruba z této doby: Speranskij, Michail Michajlovic (ruský politik 19. stol.), a Speranskij, Michail Nestorovic (Nestorovič), který publikoval Devgenievo dejanie. K istorijijego teksta v starinnoj russkoj pismennosti (1922), Istorija drevnej russkoj literatury (1914) a Iz istorii otrecennych knig (Sobral i prigotovil k izdaniju) (Aus der Geschichte der Apokryphen.) russ. (S. Peterburg, Obscestvo Cjubitelej ...) 1899- . To bude on, už proto, že Boshum 333 cituje jako M. N. Speranskij. c.]

Šanjek, Franjo (ed.), Bosansko-humski krstjani u povijesnim vrelima (13.-15. st.), Zagreb: Barbat 2003. [398 s. Odborná literatura, vydání a překlady pramenů – bogomilství, Bosenská církev. Úvod o bogomilství a bosenské církvi, v druhé, rozsáhlejší části pak vydání pramenů, převážně latinských (něco přímo z rukopisů, něco přepsané ze starších edic) a paralelní překlad do chorvatštiny: Vlkan, Inocenc III., Jan de Casamaris, Řehoř IX., Petrus de Bodrogh, Historia Salonitarum Tomáše, arcijáhna Splitu, Jakub z Marky, Statutum Traguriense, Mirohna, Jakub Bech, Isti sunt herrores, Interrogatio Iohannis, Srećković, stećci atd. Bibliografie, slovníček termínů, anglický souhrn. Recenze Heresis 41, 127 ad. h.]

Polemická pojednání

Šanjek, Franjo, „Pavao Dalmatinac (1170/1175.-1255.): Rasprava između rimokatolika i bosanskog patarena“, Starine 61, 2000, s. 21-121. [Někde se uvádí tak, že to působí jako samostatné číslo časopisu s údajem 286 s., to je ale chyba. Starine: ISSN 0351-272X, vydává Zagreb : Hrvatska akademija znanosti i umjetnosti, 1869- . Někde se udává název Starine HAZU, ale většinou a na spolehlivějších stránkách jen Starine, což též odpovídá údaji na titulní straně stati i časopisu. c.]

Zákoníky

Jagić, V., „Krmčaja Ilovička“, in: Starine Jugoslavenske akademije znanosti u umjetnosti 6, 1984, kolem s. 106. [Odkaz Rigo. Snad obsahuje edici Zákonapravidla kláštera Ilovica]

Nejdůležitější prameny (roztříděné)

Pozn.: uvádí se tu pouze nejnovější zásadní edice, kritická vydání apod. (a i to velmi výběrově), ne všechna vydání příslušného díla.

Anna Komnénovna

Anna Komnena, Paměti byzantské princezny, přel. Růžena Dostálová, Praha: Odeon 1996. [568 s. Přeloženo z řeckého originálu v edici Bernarda Leiba, Paris. K bogomilům s. 476-484. Obsahuje komentář k vybraným obratům a doslov. Bibl. údaj ověřen. Z tiráže: Nakladatelství Praha: Odeon 1996, vydání první.]

Anne Comnène, Alexiade, ed. Leib, 3 sv., Paris 1945. [Na to takto odkazuje Duvernoy, Hist, 24. Jde o edici a fr. překlad. O bog. zřejmě hlavně ve 3. sv. Blíže pod Alexiadou v pramenech ke katarství a bogomilství.]

Radoslavova sbírka

Rački, F., „Dva nova priloga za poviest bosanskih Patarena“, Starine Jugoslavenske akademije znanosti u umjetnosti 14, 1882, s. 1-29. [Údaj: internetová bibl. k BC a Thouz. Rit. 300n. Thouz. je asi nepřesná. Toto je jakýsi kompromis. Na toto a Mandićovu zkrácenou edici odkazuje Thouz. ještě 1977. c.]

Šanjek, Franjo, Bosansko-humski krstjani u povijesnim vrelima (13.-15. st.), Barbat, Zagreb 2003. [h.]

Hvalova sbírka

Dragojlović, Dragoljub, „Zbornik krstjana Hvala i problem ‚Crkve bosanske‘“, Balcanica 13-14, 1982-1983, s. 73-84. [Recenze Heresis 6, 1986, s. 81-82. Sbírka obsahuje NZ, Apokalypsa následuje po Janově evangeliu. Obsahuje též apokryfy.]

Daničić, Đuro, „Apokalipsa iz Hvalovog rukopisa“, Starina JAZU 4, Zagreb 1872.

Daničić, Đuro, „Hvalov rukopis“, Starine JAZU 3, Zagreb 1871.

Djurić, Vojislav, „Hvalov Zbornik“, in: Enciklopedija likovnih umjetnosti II, Zagreb 1962.

Kuna, Herta, „Zbornik krstjanina Hvala“, Pregled 69, 6, Sarajevo 1979.

Nikolajević, Ivanka, „Dve minijature Hvalovog zbornika“, Radio Sarajevo Treći program IV, Sarajevo 1975.

Euthymios z Akmonie (z kláštera Peribleptos)

Euthymii monachi coenobii Peribleptae epistula invectiva contra Phundagiagitas sive Bogomilos haereticos, in: G. Ficker, Die Phundagiagiten. Ein Beitrag zur Ketzergeschichte des byzantinischen Mittelalters, Leipzig 1908, s. 1-86. [Někde 3-86, ale Hagman, Le rite, 15 uvádí stránkový rozsah jako 1-86, s čímž se shoduje i bibliografie Bozóky a též Thouzellier. Ale Thouzellier uvádí kratší název ve Fickerovi: Epistula invectiva contra Phundagiagitas sive Bogomilos. Epistula invectiva je též v PG 131, col. 48-57 (131 ověřeno i u Hagman, která ale uvádí rozsah stránkový: s. 10-18; 47-57 má Bozóky, 131 také). V PG je vydána dle vatikánského kodexu, což je nejkratší recenze; stránkový rozsah uvádí Hagman, Le rite, s. 16 jako 10-18; zde to mám ve sloupcích a tak se zásadně cituje PG a PL. Ficker vydává nejdelší recenzi; recenze se dochovaly tři. Bibl. údaj: Phundagiagitas v Thouzellier, Rituel.]

„Euthymii monachi, venerabilis coenobii Peribleptae, liber invectivus contra haeresim exsecrabilium et impiorum haereticorum qui Phundagiagitae dicuntur“, in: J.-P. Migne (ed.), Patrologiae cursus completus, series Graeca posterior (Patrologia Graeca), sv. 131, col. 47-58. [Na 47 a 58 je lat. verze, proto někteří uvádějí 48-57. Vypsáno přímo z knihy. Tam jsou všechna písmena velká, tj. nelze určit, které má být v minuskuli velké a které malé. Název díla v tomto vydání ověřen, jen ae a oe píši jako dvě písmena, kdežto v edici jsou to písmena spojená.]

Interrogatio Iohannis

Úplnější a aktuálnější údaje o překladech: Otázky Janovy.

Neověřený údaj, kde by měla být edice nezmíněná na stránce Interrogatio Iohannis: Latinski izvori za bălgarskata istorija / Fontes latini historiae bulgaricae, Bălgarska Akademija na Naukite, Institut za Balgarskata Istorija, Sofija 1981, kolem s. 118. [S „Interrogatio“ ani „Iohannis“ nicméně nenalezeno na internetu nikde.]

Anglický překlad na internetu: http://wesley.nnc.edu/noncanon/writing/jonevan.htm. [Online verze The Apocryphal New Testament, ed. M.R. James-Translation and Notes, (Oxford: Clarendon Press, 1924).]

Bozóky, Edina (ed.), Le livre secret des Cathares: Interrogatio Iohannis, apocryphe d’origine bogomile, Paris: Beauchesne 1980 (reprint 1990). [246 s. Odborná literatura, edice pramenů – religionistika – bogomilství. 22 cm. Kritické vydání a analýza textu Int. Ioh. Rukopisy a vydání, obsah apokryfu, text Interrogatio Iohannis v latině a fr. na protilehlých stranách (s. 42-87), podrobný komentář, Int. Ioh. a bible, Int. Ioh. v kontextu apokryfní lit., problém původního jazyka... Nesmírně pečlivá a cenná práce. Index slovníku tohoto apokryfu, mapa šíření katarství (s. 245), soupis citací bible (vč. aluzí či reminiscencí). Bibliografie (s. 219-234). Poznámka k bibliografickému údaji a k vydání: vydání z r. 1990 je označeno za „revue et corrigée“, ale pozorně jsem to srovnával a mám pocit, že jde o drobný vydavatelský trik. Ve skutečnosti vše vč. číslování stran, rozložení slov na stranách atd. odpovídá a jestli tu náhodou nějaká oprava přece jen je (což si nemyslím), tak zřejmě pouze kosmetická v bibliografii či v poznámkách pod čarou. Podle českého bibliografického úzu jde o reprint či dotisk, nikoli nové vydání. 1990 má Sorbonna (a jinak poměrně málo knihoven zapojených do MVS). Renomovaní francouzští autoři (např. J. Duvernoy v Heresis r. 1993) nadále citují vydání z r. 1980. Je to myslím skutečně reprint, kromě titulní strany, kam bylo přidáno „édition revue et corrigée“. c. (1980), zč. c. (přetisk 1990), h. (přetisk 2009).]

Bozóky, Edina, „Le ‚Livre secret‘ des cathares: un lien entre l’Orient et l’Occident“, in: Edina Bozóky (ed.), Bogomiles, Patarins et Cathares (Slavica Occitania 16, 2003), s. 199-205. [c.]

Dragojlović, Dragoljub, „Manihejska ‚tajna knjiga‘ u jugoslovenskoj književnosti“, Književna istoria 23, 1974, s. 509-516. [Původ odkazu neznámý.]

Gjuzelev, Vasil T. (ed.), „‚Tajnata kniga na bogomilite‘ ili ‚Okrovenie Joanovo‘ (XII v.)“, in: Vasil T. Gjuzelev (ed.), Izvori za srednovekovnata istorija na Bălgarija (VII-XV v.) v avstrijskite răkopisni sbirki i archivi II: Italianski, latinski i nemski izvori, (Archivite govorjat 9), Sofija: Universitetsko izdatelstvo Sv. Kliment Ochridski 2000, s. 74-83. [Odkaz: Slavica Occitania 16, 45. Gjuzelev je editor celého díla, ale očividně i této části, protože je tak citován ve Slavica Occitania. Název knihy ověřen i na internetu; kř. jméno autora a T. a nakladatel doplněn podle katalogizace ÖNB, kt. zkracuje Univ. Izdat., rozvinuto podle rešerše na internetu (někdo píše velké I, ale většina malé). ISBN 954-9800-69-1. c.]

Mayerhöfer, J., Festschrift Josef Stummvoll: Dem Generaldirektor der Österreichischen Natio-nalbibliothek zum 65. Geburtstag II, Wien 1970. [ÖNB projito, ale nezjištěno, proč sem katalog odkazuje ohledně Cod. 1137; rozhodně žádná stať, která by se věnovala tomuto rkp.]

Migne, Jacques-Paul, Dictionnaire des apocryphes I, Paris: J.-P. Migne 1856. [Úvod s. 1155-1159, francouzský překlad carcassonské recenze 1159-1168. Na Googlu, c. tit., 1155-1168 (lokalizace: s Bozóky).]

Reitzenstein, Richard, Die Vorgeschichte der christlichen Taufe, Leipzig – Berlin: Teubner 1929 (přetisk Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1967), s. 297-311 (obě recenze). [399 s. Poznámka k bibl. údaji: provedena podrobná rešerše z více knihoven na stránkách Digitale Bibliothek; všechny údaje o 1929 se shodují. Naopak v přetisku je zmatek: někde se uvádí Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft (takto jedna, ostatní nakladatelství uvádějí ve zkrácené podobě), jinde Stuttgart (sic!): Teubner. To je podezřelé, protože Teubner je vydavatel té první. Jak se tam dostal Stuttgart, to nevím. Stuttgart na 2 místech (ale možná se kopírují), Darmstadt na třech, z nichž minimálně dvě jsou odlišné katalogizační lístky dvou různých institucí. Rozsah stran: takto Bozóky, znovu ověřeno. WEH v bibl. 293-311, ale v textu rovněž 297-311. Že by na začátku byla carcassonská? Bozóky totiž odkazuje pod kap. vídeňská. Ale nemyslím: to by bylo podezřele málo. 1967: skutečně přetisk; někde nalezeno: „nezměněný reprografický přetisk“. Bibliografický údaj: nal. 1967 jako nakladatel Darmstadt: Wiss. Buchges. (takto zkráceno), tj. ne Stuttgart: Teubner. Doplňky Troja, Luise (už k 1929). Leipzig – Berlin pro 1. vyd. ověřeno. zč. c. (lokace: s Bozóky).]

Roland, Martin, Die Handschriften der alten Wiener Stadtbibliothek in der Österreichischen Nationalbibliothek, Wien: Wiener Stadt- und Landesbibliothek 1999. [Velmi cenná úvodní studie o osudech sbírky, posléze popis rukopisů (vč. Cod. 1137). Wien, c. tit., obsah, 18-51, 60-69 (lok. spolu s Bozóky).]

Tabulae codicum manuscriptorum praeter graecos et orientales in Bibliotheca Palatina Vindobonensi asservatorum (Cod. 1 - Cod. *19500) I-X, Wien 1864-1899 (přetisk Graz 1965). [Dostupné online, jpg.]

Sekuloski, Jovai, Tajnata kniga – Obrazloženie za eresta na bogomilite, Ochrid: Macedonia Prima 1999, s. 7-49. [Makedonský překlad. Bez poznámek pod čarou, ani biblické odkazy tu nejsou. Kniha obsahuje též překlad části Zigabénovy Panoplie o bogomilech; oba texty jsou vydány vedle překladu na protilehlých stranách. Vydáno s podporou ministerstva kultury Makedonské republiky. ISBN 9989-619-38-7. c.]

Šanjek, Franjo, „Interrogatio Iohannis (Ivanova pitanja), katarski apokryf slavenske provenijencije i dualističko poimanje stvaranja svijeta u srednjem vijeku“, Croatica christiana periodica 5, 1981, s. 43-64. [Není v ČR.]

Wakefield, Walter L. – Evans, Austin P., Heresies of the High Middle Ages: Selected Sources Translated and Annotated, New York: Columbia University Press 1991. (zřejmě reprint vydání z r. 1969), s. 458-465. [Takto odkazuje na vydání vídeňského rkp. Bozóky, LSC, 19. Ověřeno, že strany odpovídají. Pozn.: jde o vídeňský rkp., ale konec je doplněn podle carcassonského. FF MU (DZ), s., c.]

Kosma, Beseda proti Bogomilově herezi

Angelov, Dimităr Simeonov, Kozma i besedata mu protiv bogomilite, Narodna kultura, Sofija 1948. [74 s. NK ČR – Slovanská knihovna.]

Blagoev, Nikola P., Besedata na prezviter Kozma protiv bogomilite, Sofija 1923. [80 s. NK ČR.]

Kululjević-Sakcinski, I., „Presvitera Kozme slovo o bogomilih i ereticih“, Arkiv za povjestnicu jugoslavensku IV, Zagreb 1857, s. 69-97 (částečná edice). [Takto odkazuje na tuto edici J. K. Begunov, Kozma Presviter..., s. 11, pozn. 3; ověřeno. Kniha IV, bogomilih (odkazuje na to latinkou).]

Hauptová, Zoe – Bechyňová, Věnceslava, Zlatý věk bulharského písemnictví: Výbor textů od X. do počátku XV. století, Praha: Vyšehrad 1982.

Puech, H.-C. – Vaillant, André (eds.), Le traité contre les Bogomiles de Cosmas le Prêtre: Traduction et étude, Paris: Imprimerie Nationale 1945. [348 s. Odborná literatura, překlad pramenů – religionistika – bogomilství. Překlad ze staroslověnského originálu, podrobná studie. Angelov, Les Balkans... odkazuje na anglický překlad in: Spinka, History of Christianity in the Balcans, Chicago 1933; od té doby se objevilo na různých místech, mj. Peters, HA; nicméně kde se jedná o překlady ze staroslověnského originálu? Fr. překlad též Gheorgieff, ale překonáno Puechem – Vaillantem.]

AJ: Angelov, Les Balkans... odkazuje na anglický překlad in: Sharenkoff, A Study of Manicheism in Bulgaria, New York 1927, s. 66-78; od té doby se objevilo na různých místech, mj. Peters, HA; nicméně kde se jedná o překlady ze staroslověnského originálu? Navíc ten stránkový rozsah je velmi malý, je to jen nepatrný zlomek, vůbec ne celé dílo.

Michael Psellos

J.-P. Migne, Patrologia Graeca, sv. 122, col. 819-876.

Renaud, E., „Une traduction française du ΠΕΡΙ ΕΝΕΡΓΕΙΑΣ ΔΑΙΜΟΝΩΝ de Michael Psellos“, in: Revue des Études Grecques 33, 1920, s. 56-95. [Jde o vydání překladu z roku 1573. Odkaz Bozóky 224. MZK, c.]

Viz též Svoboda, K., La démonologie de Michel Psellos, Brno 1927. [MZK nenal. Není to vl. n.; edice Spisy Filosofické fakulty Masarykovy university v Brně, 22. Možná by se dalo vyhledat pod tímto titulem.]

Zigabénos

Bulh.: Angelov, Dimităr – Primov, Borislav – Batakliev, Georgi, Bogomilstvoto v Bălgarija, Vizantija i zapadna Evropa v izvori, Nauka i izkustvo, Sofija 1967. [235 s. Odborná literatura, edice pramenů – religionistika – bogomilství, katarství. Úvod o bog. učení, bog. v Bulharsku, rozšíření bog. ve střv. Evropě; prameny: Theofylakt, Euthymios z Akmonie, Michal Psellos, Zigabenos, Alexiada Anny Komnénovny, Int. Ioh., Vidění Izajášovo, Nikitova charta, Bonacursus, dopis konst. patriarchy Heřmana, Sacchoni, Matěj Pařížský, Simeon: Proti všem herezím atd. FF MU (sign. 1-22985).]

Euthymios Zigabenos, De heresi Bogomilorum narratio, in: G. Ficker, Die Phundagiagiten. Ein Beitrag zur Ketzergeschichte des byzantinischen Mittelalters, Leipzig 1908, s. 89-111. [Angelov, Les Balkans..., VI 155 uvádí Bogomilorim, ale to je zřejmě chyba. Je to Panoplia dogmatica, nebo nějaká jiná práce? V kol., Bogomilstvoto..., 212 se na Panoplia odkazuje takto: Euthymii Zigadeni Narratio de bogomilis seu panoplie dogmaticae titulus XXIII, ed. J. C. L. Gieseler, Gottingae 1842. Dragoljub, B II odkazuje zvlášť na Narratio (Ficker) a zvlášť na Panoplia dogmatica / Adversus bogomilos (Migne, PG 130, 1289-1332),[11] ledaže by odkazoval na dvě edice téhož textu (pro úplnost, lepší dostupnost atd.). Ale asi tomu tak nebude, neboť např. 180, pozn. 7 odkazuje jen na jedno z toho. Zřejmě jde tedy o dvě různá Zigabenova díla. I když viz zde o odstavec níže. Bulharský překlad je každopádně v Angelov – Primov – Batakliev, Bogomilstvoto..., 73-90, a to s podrobným komentářem. V Panoplia dogmatiké je věnována bog. jen jedna kapitola. Něco věnuje i paulik. (ve stejné, nebo jiné kap.?).]

Euthymios Zigabenos, Panoplia dogmatica, in: Migne, Patrologiae cursus completus. Series Graeca, vol. 130; bogomilům věnuje EZ jednu kapitolu; ta zabírá v PG 130 col. 1289c-1332d (tak Loos, „Certains aspects...“, in: ByzSl 28, 1967, s. 45, pozn. 20) = Ficker (ed.). [Rovnítko mezi ně klade Loos, „Certains aspects...“, in: ByzSl 28, 1967, s. 42; ve skutečnosti jde myslím o dvě různé recenze téhož textu (tj. Ficker a Migne zvolili jinou předlohu, nutno ověřit). Je tu u Fickera i přeložené (do němčiny), nebo jen vydané? Zatím se nezdá, že by na to někdo odkazoval jinak než jako na edici řeckého textu.]

Vybrané prameny (podle názvu): sekundární literatura

Kosmova Beseda

Angelov, Dimităr, Prezviter Kozma i Besedata mu protiv bogomilite, Sofija 1974. [Drabojlub skutečně cituje jako monografii. Kosmovu dílu se věnují i další monografie v bulharštině – viz bibliogr. díla Dragojlović, B II. Tuto monografii cituje i Begunov. Pozn. k bibl. údaji: ruský titul Begunova je Presviter, ale toto je právě dle Begunova, s. 237 Prezviter, ověřeno. Nicméně Popruženko píše zase Kozma Presviter. Mu: ověřeno v nekurzívním textu Begunovově s. 237 a 248.]

Gheorghieff, S.,Les Bogomiles et Presbyter Kosma, Thèse, Lausanne 1920. [Vykládá bog. jako zcela protikladné kř., což je zkreslující. Je to jiný křesťanský systém. Dle Turdeanu, Apocryphes..., 33n. postrádá G. kritického ducha. ETF.]

Poznámky na okrajích rukopisů spojované s bogomily

Dragojlović, Dragoljub, „Marginalne glose srpskih rukopisnih krmčija o neomanihejima“, JIČ, 1-2, 1972, s. 5-15. [Zkratka JIČ nevysvětlena.]

Euthymios z Akmonie

Hagman, Ylva, „Les hétérodoxes d’Asie Mineure selon Euthyme de la Péribleptos (début XI^e s)“, in: Écrire l’histoire d’une hérésie, Mazamet: Association de Valorisation du Patrimoine Mazamétain 2008, s. 48-58. [h.]

Studie

Přehledy

Angelov, Dimităr Simeonov, The Bogomil Movement, Sofia Press, Sofija 1987. [57 s. NK ČR – Slovanská knihovna.]

Angelov, Dimităr, Bogomiľstvo v Bolgarii, Izdatelstvo Inostrannoj literatury, Moskva 1954. [215 s. Odborná literatura – religionistika – bogomilství. Poznámkový aparát, bibliografie. Kapitoly: I. prameny k bog., II. vznik bog., III. učení bog. (náb., eticko-filosofické učení), IV. bog. obce, V. postoj bog. k vládnoucí vrstvě, VI. rozšíření bog. na bulharském území. Rozsáhlá předmluva. Nejde o překlad Angelovovy pozdější syntézy Bogomilstvoto v Bălgarija: ta je mnohem obsáhlejší. MZK.]

Angelov, Dimităr, Bogomilstvoto, Bulvest-2000, Sofija c1993. [NK ČR – Slovanská knihovna.]

Angelov, Dimităr, Bogomilstvoto v Bălgarija, Nauka i izkustvo, Sofija ³1969. [563 s. Odborná literatura – religionistika – bogomilství. Podrobná bibliografie, rejstřík. Z obsahu: zhodnocení literatury, prameny protibogomilské a prameny bogomilské či prameny bogomilské povahy, bulharský feudalismus a společenské rozpory, rozšíření bog., bog. učení (vč. postoje k SZ a NZ), organizace, dějiny. Moc např. o bogomilství v Bosně, Srbsku atd. tu není. Je to spíše o systému bogomilství a o bogomilství v Bulharsku, jak ostatně napovídá název. MZK, NK ČR.]

Angelov, Dimităr, Il bogomilismo: Un’eresia medievale bulgara, Roma : Bulzoni 1979. [546 s. Překlad Angelovovy podrobné bulharské práce o bogomilství. BNF.]

Anguélov, D., Le bogomilisme en Bulgarie, Toulouse: Privat 1993. [128 s. Odborná literatura – religionistika – bogomilství. S předmluvou J. Duvernoye. Původ bog., pohanské víry, pop Bogomil, centra bog. hereze, soc. původ bog.; bog. učení (kosmogonie, eschatologie, SZ a NZ), soc. a etický život, organizace; dějiny bog. v Bulharsku, Byzanci, Srbsku, Rusku, úpadek bog. Vyvážený přehled; některé teze zastaraly. 1. vyd. Toulouse: Privat 1972. Nejde o překlad práce Bogomilstvoto v Bălgarija, kt. je uvedena výše (přes 550 s.), nýbrž kratšího shrnutí tématu od téhož autora.D. Anguelov, Le bogomilisme en Bulgarie, Privat, 1993, 130 p. je nejnovější vyd. nal. na Internetu k 1/2002. Nejde ale jen o přetisk? S nejvyšší pravděpodobností ano. Nové vydání se dosti špatně shání přes MVS.]

Anguélov, D., Bogomilisme, 1987. [57 s. (tak katalogizace BNF!). BNF.]

Angelov, Dimităr, Le mouvement bogomile dans les pays balkaniques et son influence en Europe occidentale: Actes du colloque international de civilisation balkanique, 1962. [Sborník? Asi jde o citaci příspěvku, který se nachází ve sborníku na s. 173-182.]

Angelov, Dimităr, „Le mouvement bogomile dans les pays slaves balkaniques et dans Byzance“, Roma 1964. [Přetištěno in: Angelov, Les Balkans...]

Angelov, Dimităr, Les Balkans au Moyen Âge: La Bulgarie des Bogomils aux Turcs, London: Variorum 1978. [322 s. Odborná literatura – religionistika, historie – bogomilství, středověký Balkán. Reprinty různých článků v NJ, AJ, FJ, velmi užitečné. FF MU, zč. myslím c.]

Bihalgi, M. O. – Benac, A., The Bogomils, London 1962. [Eliade, Od Zalmoxida..., 82 uvádí Bihalgi.]

Bihalji, M. O. – Benac, A., Art des Bogomiles, Arthaud 1964. [Nevím, zda je to spíše obrazová publikace. Žádné specifické katarské a bogomilské umění ovšem ve skutečnosti neexistovalo.]

Bogomilstvo: Knižovnata dejnost na bălgarite izvăn Bălgarija ot XIV vek do dnes, Bălgarija prez XVII vek i politikata na evropejskite dăržavi, Bălgarska akademija na naukite, Sofija 1982. [256 s. NK ČR – Slovanská knihovna.]

Brandt, Miroslav, Izvori zla : dualističke teme, 1990. [Katalogizace BNF to spojuje s bog. Ale nakolik je to pro bog. zásadní? BNF.]

Brockett, L. P., The Bogomils of Bulgaria and Bosnia, 1880. [Stará práce, t. č. dostupná na URL http://www.concentric.net/~wtullos/bogomils.htm. Zajímavá spíše pro dějiny bádání; htm.]

Cankova-Petkova, Genovena, „Appariton et diffusion du bogomilisme et les rapports des Bulgares avec l’Europe occidentale au moyen age“, in: Etudes historiques VII, 1975, 69-87. [Sic, malé b, a moyen age rovněž malé.]

Dragojlović, Dragoljub, Bogomilstvo na Balkanu i u Maloj Aziji I: Bogomilski rodonačalnici, Beograd: Srpska akademija nauka i umetnosti 1974. [xvi + 234 s. Odborná literatura – religionistika – messaliánství, paulikiánství. Pečlivá práce. Bibliografie, podrobné fr. résumé, rejstřík. Kapitoly: I. dualistické hereze na Balkánu a v Malé Asii v době vzniku a šíření bog. (vztah ke gn., manich., paulik., massaliánství). II. Massaliánství ve vědecké lit. III. Prameny k massaliánství. IV. Další sekty (euchité, entuziasté, enkratité, markionité, fundajajité, babuni...). V. Dějiny massaliánství v Malé Asii a na Balkáně. VI. Věrouka, etika a politické názory massaliánství (teol. a christologie, kosmologie a antropologie, kosmogonie, soteriologie a eschatologie, kritika církve, církevní organizace mass., náb. život, kánon svatých knih). VII. Paulik. ve vědecké lit. VIII. prameny k paulik. IX. Tradice v Arménii? X. Dějiny paulik. XI. Věrouka, etika a politické názory paulik. (dualismus, kosmologie, christologie, kritika ofic. církve, círk. tradice a obřadů, paulik. církev a náb. život, kánon sv. knih, sociální teorie a morální život, ekonomická organizace, politická ideologie). BNF, FF MU (sign. 1-26329/1).]

Dragojlović, Dragoljub, Bogomilstvo na Balkanu i u Maloj Aziji II: Bogomilstvo na pravoslavnom istoku, Beograd: Srpska akademija nauka i umetnosti 1982. [xvi + 234 s. Odborná literatura – religionistika – bogomilství. Pečlivá práce. Bibliografie, poznámkový aparát, podrobné fr. résumé (206-222), rejstřík. Kapitoly: I. bog. ve vědecké lit., II. prameny k bog. (řecké, slovanské, latinské), III. zrod bog. hereze, IV. historie (v Byzanci, ..., bog. v době hésychasmu, poslední zprávy v Byz. a jihoslovanských zemích), V. bog. a učení ortodoxní církve (kritika církve, svátosti), VI. bog. teologie a „archeologie“ (dualismus, teologie a christologie, kosmologie, antropologie, eschatologie), VII. polit. a sociální ideologie, VIII. církevní organizace, IX. bog. duchovní tvorba (kánon svatých knih, apokryfy, filosofie, umění, bog. a národní písemnictví). BNF, FF MU.]

Dragojlović, Dragoljub – Antić, Vera, Bogomilstvoto vo srednovekovnata izvorna građa, Skopje: Makedonska akademija na naukite i umetnostite 1978. [276 s. ISBN v knize neuvedeno. Rozděleno na dvě části: 1) bogomilské a pseudobogomilské písemnictví a 2) protibogomilské spisy (dále děleno podle jazyka: slovanské, řecké, latinské). Poznámky za jednotlivými kapitolami. Podrobné anglické résumé (223-256). Na rychlý pohled jde o přehledovou práci, vzhledem k datu vydání trochu zastaralou; vhodná je k doplnění pramenů k bogomilství a katarství, ale je o dost méně věcná a hůře podložená. BNF, v.]

Ivanov, Jordan, Bogomilski knigi i legendi, Nauka i izkustvo, Sofija ²1970. [400 s. Odborná literatura, vydání pramenů – religionistika – bogomilství, apokryfy. Poznámkový aparát, rejstřík. Předmluva D. Angelova, úvod o bogomilství, Int. Ioh. (vč. obsáhlého úvodu), nz. knihy, postoj k sz. knihám, modlitba Otčenáš, katarská obřadní kniha, Vidění Izajášovo, Enoch, Baruch, Adam a Eva, Ježíšovo dětství (Tomášovo evangelium), Kristus a ďábel, bulharská apokryfní kronika, Tiberiadské jezero, řecká legenda o stvoření světa, bosenská legenda o stvoření světa, bulharské dualistické národní pověsti (celý velký oddíl). Prameny jsou vydány dosti pečlivě (úvod, originál, překlad, poznámky), ale řadí mezi bogomilská díla i ledacos, co tam nepatří (viz Turdeanu); lze toho každopádně dobře využít i pro studium apokryfní literatury. Poznámka k bibliografickému údaji: Angelov, Les Balkans..., 65 uvádí Sofia 1925 (tak i jinde, též kol., Bogomilstvoto), což je číslo, které je v knize rovněž; ale to spíš bude asi datace 1. vyd., protože co by tam jinak na titulní straně dělalo číslo 1970 a v tiráži 1969. Citace stran v Angelovovi odpovídá vydání z roku 1970. Jde tedy pravděpodobně o reprint vydání z roku 1925, který byl vyhotoven roku 1970, čemuž odpovídá i fakt, že má kniha vlastně dvě titulní strany, jednu s vyd. 1925 a jednu s 1970. Loos, Dualist Heresy z r. 1974 nezmiňuje, že by se kniha dočkala reprintu, a v bibliografii s. 15 má nadále 1925, tak i jiní. Nicméně katalogizace MZK uvádí rovněž 1970 a to je správný údaj. FF MU, MZK.]

Ivanov, Jordan, Livres et légendes bogomiles, Paris 1976. [Překlad díla Bogomilski knigi... do FJ.]

Kol., Bogomilstvoto na Balkanot vo svetlinata na najnovite istražuvanja: Materijali od simpoziumot održan vo Skopje na 30, 31 maj i 1 juni 1978 godina, Skopje: Makedonska akademija na naukite i umetnostite – Srpska akademija nauka i umetnosti – Akademija nauka i umjetnosti Bosne i Hercegovine 1982. [256 str. Odborná literatura – historie, religionistika – bogomilství – sborník. Studie v různých jazycích vč. AJ, FJ, většinou obsahují résumé. Obrazová příloha. Počátky bog. na Balkáně, soc. pozadí bog., třídně-sociální aspekt, makedonští heretici v západních pramenech, bog. v Makedonii za Komnénovců, ?, bog. a středoasijský manicheismus, dualistické prvky makedonského folklóru, Bosenská církev, stéćci, kataři a trubadúři, glosy „Srećkovićova evangelia“ a učení Bosenské církve, bog. v západní Evropě, bog. v tureckých pramenech 15. stol. MZK, FF MU.][12]

Kutzli, R., Die Bogomilen. Geschichte, Kunst, Kultur, Stuttgart 1977.

Loos, Milan, „Certains aspects du bogomilisme byzantin des 11^e et 12^e siècles“, Byzantinoslavica 28, 1967, č. 1, s. 39-53. [Odborná literatura – religionistika – bogomilství, katarství. Výběrový přehled. Prameny, vlivy. Dotýká se krátce otázky vztahu bog. a mnišství, biblické hermeneutiky. Značnou pozornost věnuje vztahu absolutního a umírněného dualismu v bog. a katarství. Spolehlivá, kvalitní studie.]

Loos, Milan, Dualist Heresy in the Middle Ages, Praha: Academia 1974. [400 s. Odborná literatura – religionistika – bogomilství, katarství. Náklad 1350 výtisků. Překlad z českého rukopisu I. Lewitová. Průběžný poznámkový aparát, bibliografie, podrobný rejstřík. Dodnes užitečné shrnutí, zaměřuje se dost na sociální a historické pozadí.]

Loos, Milan, „Heretická hnutí s dualistickou ideologií v byzantském a západním světě“, in: kol., Vybrané problémy současné byzantologie, Kabinet pro studia řecká, římská a latinská ČSAV, Praha 1978, s. 75-106. [Přínosná práce, lze doporučit tomu, kdo si chce přečíst něco v češtině, vedle Lamberta a Brenonové (kteří nezpracovávají bogomilství).]

Loos, Milan, Vznik a vývoj bogomilství v Bulharsku I: Počátky, disertační práce, Praha [1951]. [Loos žil 1923-1985. Další svazky zamýšlené práce nejsou k dispozici; možná ani nevznikly. MZK.]

Obolensky, Dmitri, The Bogomils: A Study in Balkan Neo-Manichaeism, Cambridge: Cambridge University Press 1948 (přetisk New York: AMS Press 1978). [xiv, 317 p. fold. map. 23 cm. Dost často citované. Ovšem zda je možné odvozovat bog. od manicheismu je velmi sporné a moderní bádání to spíše odmítá. FF MU (DZ), s.]

Papazova, E., Bogomilski nadgrobni pametnici v Bosna i Chercegovina, Bălgarski chudožnik, Sofija 1971. [114 s. FF MU.]