Bibliografie

David Zbíral

Stručný obsah (viz též níže „Podrobný obsah“)

Úvodní poznámky

Tato bibliografie nevznikla žádným skutečně systematickým shromažďováním literatury ke všem jednotlivým tématům. Je ve skutečnosti velmi zlomkovitá. Některá témata jsou propracována více, jiná méně, některé knihy jsou komentovány po prolistování, jiné po podrobném prostudování, jiné konečně vůbec. Přes její nedokonalosti jsem se rozhodl tuto bibliografii zveřejnit; v některých propracovanějších oblastech snad může čtenáře nasměrovat k těm správným titulům.

Poznámka k údaji o dostupnosti knihy: pakliže uvádím „není v ČR“, tak jsem o knihu zažádal přes meziknihovní výpůjčku na území ČR a požadavek byl vyřízen negativně. To neznamená, že tu dané dílo skutečně nikde není; ledacos se jen nenajde, je to např. zatím jen v lístkovém katalogu, dojde k selhání lidského faktoru nebo to má některé knihovna, která není do sítě MVS zapojena.

Bibliografické citace

Mezinárodní a česká norma[1]

Vybrané pojmy

• Primární odpovědnost: odpovědnost za intelektuální nebo umělecký obsah díla. (4)
• Podřízená odpovědnost: překladatel, editor, ilustrátor, fotograf...
• Příspěvek: samostatný text tvořící část publikace. (4)
• Podtitul (podnázev): slovo nebo slovní spojení, doplňující vlastní název dokumentu, uvedené na titulním listu nebo jeho ekvivalentu. (5)

Bibliografické citace

• Periodická publikace – rok: pokud dosud vychází, uvádí se jako datum vydání 1971- .
• Křestní jména lze změnit na iniciály, pokud to neznejistí identitu dané osoby. (10)
• Základní pramen údajů je titulní list či jeho ekvivalent (štítek na audionahrávce apod.). Postrádá-li jej jednotka, používá se alternativní pramen: desky, obal... (10)
• Bibliografický údaj o knize psané v jazyce používající jiných abeced než latinky je možné transliterovat. Originální formu transliterace buď nahrazuje, nebo je připojena v hranatých závorkách. (10) [Obvyklejší je buď ponechání tak, nebo transliterace.]
• Pro všechny citace v jedné publikaci je nutné užívat jednotný systém interpunkce. Každý prvek bibliografického údaje musí být zřetelně graficky odlišen od ostatních. (11)
• Pro odlišení prvků lze užít i různé typy písma nebo podtrhávání. (11) [DZ: podtrhávání se nedoporučuje.]
• Více než tři jména: uvádí se jen první nebo první dvě či tři, další lze [zvýraznil DZ] vynechat a připojit zkratku „et al.“ V češtině lze užívat zkratku „aj.“ (13)
• Neznámý autor: nelze-li primární odpovědnost určit, tento prvek se vynechává a prvním prvkem citace (a údajem pro abecední řazení) je název. Neznámý autor se nenahrazuje slovem „Anonym“. (13)
• Překlad názvu: lze uvést za originální název do hranatých závorek. (14)
• Zkracování názvu: lze zkrátit, pokud to nezpůsobí ztrátu podstatných údajů a údaj nepřestane být distinktivní. Všechny vynechané údaje musí být nahrazeny znakem „...“ (14)
• Podřízená odpovědnost: lze (nepovinně) uvést za názvem. (15) [Tím je míněno: Anna Komnena, Paměti byzantské princezny, přel. Růžena Dostálová, Odeon, Praha 1996.]
• Vydání: 3. vyd.; nové rozšíř. vyd.; autoriz. přeprac. vyd. (15)
• Seriálové publikace: údaje o vydávání musí být co nejúplnější. Česky: „roč. 1, č. 1“ (16)
• Nakladatelské údaje: místo vydání a nakladatel jsou údaje nepovinné, datum vydání povinné. (17)
• Neznámé místo vydání: lze uvést b.m.[2] (bez místa). (17)
• Nakladatel: „Inc.“, „a synové“, „a spol.“ se vynechávají. (18)
• Rok vydání ve francouzských knihách: pokud nejde jen o přetisk či o dotisk, tak se za rok vydání pokládá rok uvedený po „achevé d’imprimer“ (nikoli datum dépôt légal). (DZ)
• Není-li vydávání dokončeno, zapisuje se s pomlčkou a mezerou. (18)
• Neznámý nakladatel: lze uvést b.n. (18)
• Rozsah: nepovinné. „230 p.“,[3] „230 s.“, „3 sv.“
• Soupis bibliografických citací: pořadí buď abecedně, nebo v numerické posloupnosti odpovídající pořadí odkazů v textu. Pokud se nachází v seznamu za sebou 2 a více položek se stejným prvním prvkem, lze 2. a následující nahradit pomlčkou. (22)
• Příklad české normy citace monografické publikace vydané v češtině: „DÄNIKEN, E. von. Prorok minulosti. Přel. R. Řežábek. 1. vyd. Praha[4] : Naše vojsko, 1994. 220 s. Fakta a svědectví. Sv. 119. Přel. z: Prophet der Vergangenheit.“ (27)
• Příklad české normy citace periodické publikacevydané v češtině: „Zpravodaj Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí České republiky. 1991- . Praha : PRESS-KO a Retrans.“ (28)

Odkazy

• Umístění: na konci kapitoly, strany nebo celého textu. (23)
• Kombinace se soupisem bibliografických citací: pokud publikace soupis obsahuje, v odkazu stačí údaje dostatečně distinktivní na to, aby byla korespondence mezi ním a údajem v soupisu rozpoznatelná. (23) Přinejmenším první údaj by však měl obsahovat alespoň autora a plný název (podtitul není nutný). Jména autorů se nemusejí v odkazu zapisovat v invertované podobě. (24)
• Podoba: horní index nebo závorka „(Weber 1998)“. (24)

Zásady užité v této bibliografii

• Vzhledem k tomu, že uvedená norma působí nezvykle a nebývá užívána, autor bibliografie se spíše přizpůsobuje rozšířenému úzu. Normy se nicméně drží ve všech dílčích aspektech, kde je to možné s udržením přiměřené přehlednosti a bez výrazného odlišování od běžných zvyklostí.
• Vzor prostého bibliografického údaje monografické publikace: Kol., Duchovní prameny života: Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích, Praha: Vyšehrad ²1997. Tj. tučným písmem autor (za účelem přehlednosti), a to včetně tečky, kurzívou název díla, potom město, nakladatelství a rok vydání. Pořadí vydání (je-li jiné než 1.) je značeno příslušným číslem před rokem vydání ve formátu horního indexu.
• Vzor komentovaného bibliografického údaje: navíc ještě „[272 s. Katalogizace: Odborná literatura – religionistika – buddhismus – studie. Doplňkové údaje o vydání: náklad apod. Překlad, pokud nejde o pramennou literaturu; to by byl uveden hned za názvem se zkratkou „přel.“. Komentář. Knihovna či sbírka, kde je např. možno danou publikaci získat (zkratky vysvětluje seznam zkratek).]“.
• Bibliografický údaj dizertace či jiné nevydané vědecké práce: Dvořáková, R., Le Tristan et Iseut et Tristram a Izalda, diplomová práce, Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně 1984.
• Bibliografický údaj práce vydané v cizím jazyce: většinou se dodržuje stejná zásada jako u knih vydaných česky, tedy nikoli zvyklosti běžné v dané zemi, ale u anglicky psaných prací je ponecháno velké písmeno všech slov kromě předložek, spojek apod.
• Nadbytečná a nevhodná velká písmena v titulu se neberou v potaz a titul se píše podle běžných pravidel pravopisu.
• Citace stati v díle, za které má její autor zároveň primární odpovědnost: např. Angelov, Dimităr, „L’influence du Bogomilisme sur les Cathares d’Italie et de France“, in: id., Les Balkans au Moyen Âge: La Bulgarie des Bogomils aux Turcs. [Id. = idem = týž.]
• Citace anglické stati: písmena zůstávají malá, až v názvu díla jsou velká (např.:Pietikainen, P., „Archetypes as symbolic forms“, in: The Journal of Analytical Psychology 43/3, 1998, 325-343).
• Neúplný bibliografický údaj. V tomto dokumentu je mnoho bibliografických údajů neúplných či nejistých (o chybných nemluvě). V některých případech je jim předřazen otazník, ale zdaleka to není pravidlem.
• Tematické číslo časopisu: Bozóky, Edina (ed.), „Bogomiles, Patarins et Cathares“, Slavica Occitania 16, 2003 (tematické číslo). Pro příspěvek v tematickém čísle se tím pádem použije in: Bozóky, Edina, „Le ‚Livre secret‘ des cathares: un lien entre l’Orient et l’Occident“, in: Edina Bozóky (ed.), „Bogomiles, Patarins et Cathares“, Slavica Occitania 16, 2003, 199-205. (Dříve psáno jinak, ale název tematického čísla má spíše povahu podtitulu či oddílu v rámci celého ročníku a často není snadné přes něj najít zdroj v katalozích.)
• Ediční řada: Kol., L’anticléricalisme dans le Midi de la France (XIII^e-XIV^e siècle), (Cahiers de Fanjeaux 38), Toulouse: Privat 2003. Pokud jde o periodickou publikaci, tak se užije kurzíva, pokud čistě o název ediční řady, tak bez kurzívy.
• Prameny a studie. Prameny – literatura (tak např. Normativní a žité náb.), edice – sekundární literatura (tak např. Zrcadlo středověku), texty – studie (tak např. Lecouteux, Víly...). Zde bude nejčastěji užíváno prameny – (sekundární) literatura, ale i prameny – studie. Pozn.: studie není jen krátká odborná práce, katalogizace NK ČR tento termín např. běžně používá i pro monografie.
• Řazení anonymních děl. Anonymní díla nemají definovanou primární odpovědnost, proto se první položkou bibliografického údaje stává název. Řazeny jsou zde podle abecedy, promíchaně s autory.
• Řazení děl s primární odpovědností „kolektiv“: řadí se pod K.
• Krácení jmen autora: Francouzské Ch. čtené jako [š] se krátí C., Ch. čtené jako [k] se krátí Ch. (tak sama Christine Thouzellier). Philippe se krátí Ph., nikoli P., tak Šanjek, Rass., 776. Ne vždy tomu je tak, jak bylo uvedeno (Christian Bernadac se např. sám krátí C., nikoli Ch.), ale zde se bude dodržovat Ch., které je zvlášť v česky psaných textech vhodnější.
• Předložka připojující přídomek („de“, „von“ apod.): jméno se invertuje „Alverny, M.-T. d’“ (takto SINDBAD), „Saint-Exupéry, Antoine de“ apod.
• Díla se známým autorem, která někdo vydal: např. Mikuláš z Drážďan vydaný J. Nechutovou. Pokud je autor známý, řadím podle autora a editora píši za název v podobě „ed. Jana Nechutová“. Pokud je dílo anonymní, řadím podle vydavatele. Ale záleží také na uspořádání titulní strany.
• Abecední řazení a člen: v této bibliografii je člen (the v AJ, le ve FJ atd.) považován – samozřejmě jen nachází-li se na titulní straně díla – za nedílnou součást názvu a je používán jako první člen pro abecední řazení. Le Catharisme je tak např. standardně řazeno pod L, nikoli pod C.
• Odkaz na časopis, citace stati publikované v časopise. Název, ročník, rok, číslo, strana (např.: Religio: Revue pro religionistiku 2/1, 1994, 25-27).
• Svazek. Každá kniha je tu až na výjimky uváděna zvlášť, takže např. dvousvazková kniha zabere dvě položky. Příklad: Bogomilstvo na Balkanu i u Maloj Aziji I: Bogomilski rodonačalnici.
• Počet stran: většinou je tu uváděn počet po tiráž včetně, např. po vzoru nakl. Vyšehrad. Některé knihovny určují počet jinak. Problém je zejména s knihami, které zahrnují mnoho stran reklam (např. velká část produkce nakladatelství CAD Press). V této bibliografii není účelem uvádění počtu stran prostý fyzický popis knihy, nýbrž ukazatel, jak rozsáhlou práci má čtenář čekat; proto se tu může objevit údaj bez reklam nebo s poznámkou, kolik stran reklamy zabírají.
• Francouzské knihy: s „Éditions“, nebo bez?: nakladatelský údaj Éditions du Rocher apod., nebo Le Rocher? Většinou zde napříště uváděno bez Éditions, stejně jako to dělá např. BNUS např. u knihy Nelli, EC. Je to zhruba srovnatelné s uváděním „nakladatelství Vyšehrad“ nebo prostého „Vyšehrad“ u českých knih. Nakladatelství je tu navíc.
• Speciální znaky nad velkými písmeny ve FJ. Povoleno je jak bez speciálního znaku (Le Moyen Age), tak s ním. Zde bude tento znak psán, ale ne vždy důsledně.
• Velké písmeno po členu ve FJ, pakliže členem začíná název publikace: nedává se.
• Pozn.: pod kapitolou „bibliografie“ jsou většinou uvedeny spíše knihy, které obsahují nějakou relevantní bibliografii, ne přímo bibliografické příručky k danému tématu.

Citace internetové stránky

• Norma ČSSN: https://inet.muni.cz/proxy/icspdoc/normy/csn-iso690-2.pdf (chráněný přístup).
• Na internetu existují různé další normativní materiály; viz např. http://www.h-net.org/~africa/citation.html.
• Obecné zásady by měly být stejné jako u bibliografického údaje tištěného materiálu, ale není to vždy jednoduché, protože tady je třeba nejen úsilí citujícího, ale i správce stránek, neboť jen právě on zná potřebné údaje (a často je nezveřejňuje).
• Návrhy pro autory a správce stránek: stránka by měla obsahovat především údaje o umístění stránky na internetu (neboť ušetří uživateli práci s archivováním tohoto údaje a předejde tomu, aby uživatel na archivování zapomněl a musel pak stránku znovu dohledávat) a údaje o datu poslední aktualizace příslušné stránky.[5]
• Doporučená podoba bibliografického údaje internetové stránky: měla by obsahovat autora, název, umístění, datum publikování, fakultativně rozsah (nejlépe asi v počtu slov, který si lze nechat automaticky editorem spočítat a též vložit jako pole). Datum publikování / datum poslední aktualizace je problém, protože mnoho správců stránek tento údaj neuvádí, a pokud ano, tak často jen na úvodní stránce, nikoli v podřazených dokumentech; ve skutečnosti by to mělo být na každé stránce. Adresa by měla být zřejmě uvedena v podobě funkčního hypertextového odkazu (vhodné pro publikaci na internetu). Příklad (bibliografický údaj této stránky): Zbíral, David, „Bibliografie“, http://www.david-zbiral.cz/Bibliogr.htm, 7. 8. 2011 17:12, 364885 slov.[6] Za název se považuje nadpis přímo v dokumentu; jen pokud není uveden, je použit název stránky, tj. obsah značky <title> (který je uveden jednak v kódu, jednak také v záhlaví prohlížeče, není-li tam ovšem pro nedostatek místa zkrácen).
• In: není nutné uvádět Zbíral, David, „Bibliografie“, in http://www.david-zbiral.cz/Bibliogr.htm. Lze to vynechávat, údaj je i bez toho dostatečně jasný.
• Datum stažení: uvádění data, kdy jsme si danou stránku stáhli, je nouzové řešení, ke kterému je nutné sáhnout v případě, že správce stránek neuvádí datum poslední aktualizace té které stránky. Měli bychom rozhodně v bibliografickém údaji nějak naznačit, že nejde o datum publikování příslušné verze, nýbrž datum stažení.
• Uvedení konkrétního místa v daném dokumentu: u dokumentů delších než cca 1 normovaná strana (1800 znaků) je na místě uvádět v odkazech i konkrétní místo, odkud se čerpá. Pokud je práce členěná na krátké kapitoly či paragrafy, lze odkazovat na ně. Rozhodně nelze odkazovat na konkrétní řádek, protože rozložení slov na řádku je pohyblivé, editor si ho přizpůsobuje. To stejné platí o číslech stránky po převedení např. do wordovského dokumentu. Naproti tomu vhodně krátkým invariantem zůstává počet odstavců. Proto si myslím, že nejlepší by bylo pro citaci uvádět pořadové číslo odstavce se značkou §. V praxi: přejdeme na citované místo kurzorem, označíme dokument od toho místa na začátek (Shift+Ctrl+Home) a necháme si spočítat odstavce označené části (ve Wordu Nástroje / Počet slov, popř. Vlastnosti, karta Statistické údaje). Nicméně je zde nebezpečí nepřesností: např. při přenosu přes schránku můžeme nějaký odstavec opomenout označit apod. Další možností proto je pomyslné rozdělení na stránky s tím, že prvních 1800 znaků tvoří první stránku, dalších 1800 druhou atd. To je možná ještě lepší a jistější než odkaz na číslo odstavce (pokud v samotném dokumentu číslovány nejsou).
• Doporučuji si archivovat tu verzi stránky, kterou citujete – tj. nespoléhat, že bude na internetu vždy v této podobě (či že tam bude vůbec).

Konkrétní bibliografické údaje – poznámky

Archivum Fratrum Praedicatorum: F a P malé, či velké? WEH malé, Thouzellier Liber velké, Brenonová velké, Lambert SH velké, Loos velké.

Afrika – kultura a náboženství

Kulcsárová, Z. a kol., Světové mytologie. Nábožensko-mytologické systémy národů světa, Praha: Orbis 1973.

Lawson, E. T., Náboženství Afriky. Tradice v proměnách, Praha: Prostor 1999.

O’Brien, Donal B. Cruise, Saints and Politicians: Essays in the Organisation of a Senegalese Peasant Society, London – New York: Cambridge University Press 1975. [viii, 213 s. Sociologická studie od přednášejícího na SOAS. „Svatí“ jsou tu použiti jako metafora pro bohaté vůdce komunit, nejde o studii týkající se křesťanské svatosti. Stručné poznámky za jednotlivými studiemi, bibliografie, rejstřík. BNF, v.]

Neúplné, neověřené, nezhodnocené

? Studna v pralese

? Cesta do nebe (NLN)

? O želvách, lidech a kamenech

Alchymie, hermetismus

Antický hermetismus

Prameny

Chlup, Radek, Corpus Hermeticum, Praha: Herrmann & synové 2007. [439 s. Přeložil, komentářem a úvodní studií opatřil Radek Chlup. Úvod, překlady (spolu s původním řeckým textem) a obsáhlé komentáře k souboru Corpus Hermeticum). h.]

Literatura

Berthelot, Alchimistes grecques.

Berthelot, Les origines de l’alchimie.

Bonardelová, F., Hermetismus, Victoria Publishing, Praha 1995. [103 s. Odborná literatura – religionistika – hermetismus. Starověký hermetismus. Vývoj hermetismu. Alchymické symboly. Jung.]

Festugière – Nock, La Révélation d’Hermés Trismégiste, I-IV, Librairie Lecoffe, Paris 1949-54.

Festugière, A. J., Hermetisme et mystique paienne.

Stroumsa, Guy G., Hidden Wisdom: Esoteric Traditions and the Roots of Christian Mysticism, (Numen Book Series 70), Leiden – Boston: Brill ²2005. [xviii, 211 s. Monografie o mysticko-esoterickém výkladu mýtů v tradicích pozdní antiky se zaměřením na gnózi. Mýtus jako hádanka – kulturní hermeneutika; esoterické tradice raného křesťanství; gnostické tajné mýty; esoterismus u Máního; kanonizace NZ v kontextu; esoterické trendy v patristické exegezi; Klémens, Órigenés a židovské esoterické tradice; Augustin a konec antického esoterismu; od esoterismu k mysticismu v raném kř.; mystické sestupy; židovsko-kř. a gnostické „teologie jména“. Podrobný pozn. aparát (pod čarou), bg, rejstříky. h.]

Zósimos, Stesky posledního Římana, Odeon, Praha 1983. [Je to ten Zósimos?]

Středověká a raně novověká alchymie

Crisciani, Ch. – Gagnon, C., Alchimie et Philosophie au Moyen Age: perspectives et problèmes, Montréal 1980.

DeVun, Leah, Prophecy, Alchemy, and the End of Time: John of Rupescissa in the Late Middle Ages, New York: Columbia University Press 2009. [xvi, 255 s. Dobře vypadající monografie. Týká se též vidění, intenzivních zkušenostíPozn. aparát (za textem), bibliografie, rejstřík. KTF Wien, v.]

Haage, Bernhard Dietrich, Středověká alchymie: Od Zósima k Paracelsovi, Praha: Vyšehrad 2001. [214 s. Odborná literatura – kulturní dějiny – alchymie. Z něm. originálu Alchemie im Mittelalter... (Artemis & Winckler 2000) přel. Radka Fialová. Poznámkový aparát, bibliografie, rejstřík autorů a děl, věcný rejstřík. Důkladná, faktograficky zaměřená přehledová práce o středověké alchymii od počátků v helénistickém období po Paracelsa. Zósimos, alexandrijská alchymie, byzantská alchymie, arabská alchymie, alchymie na Západě. Kapitola o Paracelsovi je poznamenána polemikou s těmi, kdo zdůrazňují novost jeho koncepcí, a není tak výborně zhuštěná jako zbytek knihy. Metodologicky dobře zvládnuté, spíše historické než hermeneutické. Základní dílo v dobrém, odborně fundovaném překladu.]

Obrist, B., Les Débuts de l’imagerie alchimique (XIV^e-XV^e siècle), Paris 1982. [Dle Le Goffa, Středověká imaginace, 27 „ukázala prázdnost jungovského výkladu“ (?).]

Vágner, P., Theatrum chemicum. Kapitoly z dějin alchymie, Paseka, Praha – Litomyšl 1995. [136 s. Odborná literatura – kulturní dějiny, dějiny vědy – alchymie. Dobrá, fundovanákniha s rozsáhlou obrazovou dokumentací. Helénistické alchymie se jen dotýká, končí analýzou alchymie na dvoře Rudolfa II. Psáno především z pohledu dějin chemie (což platí o většině serióznějších prací o alchymii). Až na některé logické a metodologické nedostatky a pár věcných chyb jde o dobrou knihu.]

Kopp, Hermann, Die Alchemie vom letzten Viertel des 18. Jahrhunderts an. Na Gallice.

Egypt – recepce

Hornung, E., Tajemný Egypt. Kořeny hermetické moudrosti, Paseka, Praha 2002. [Přel. Allan Plzák. Kniha předního švýcarského egyptologa. Vliv duchovní kultury Egypta na utváření esoterních nauk. Fundované dílo.]

Neroztříděné

Anon: Kybalion. Phanes Press, 1990.

Mary Anne Attwood: A suggestive inquiry into the Hermetic Mystery, J.M.Watkins, London, 1918.

Annie Besant: Giordano Bruno: Theosophy`s apostle in the sixteenth century Kessinger Publishing, ?

Burckhardt, T., Alchemie. Sinn und Weltbild, Freiburg i. Br. 1960. [Takto Haage, SA, 186; ibid., 161 píše, že B. kritizuje hlubinně psych. způsob interpretace alch. Bez dalších pozn.]

John David Chambers: Hermes Trismegistus, George Redway, London, 1885.

Fabre D`Olivet: The Golden verses of Pythagoras, Kessinger Publ. , ?

D.R.Everard: The Divine Pymander. S.Weiser, New York, 1973.

Nicholas Flammel: Hieroglyphical Symbols, Kessinger publ. , ?

Adam McClean(ed): The Hymns of Hermes.

Duncan Greenless: The Gospel of Hermes, TPH,?

Karpenko, V., Alchymie, dcera omylu, Práce, Praha 1988.

Matula, V., Hledání kamene mudrců, Praha 1948. [Dle Vágnera, Theatrum..., 100 jde o celkový přehled dějin alchymie v Čechách.]

G.R.S Mead: Thrice Greatest Hermes. 3 vols.* Watkins, London, 1964.

G. van Moorsel: The Mysteries of Hermes Trismegistus, Adrian, Utrecht, 1955.

Theophrastus Paracelsus: Archidoxes of Magic Kessinger Publ., ?

J.Van Rijckenborgh: The Egyptian Arch-Gnosis and its call in the Eternal Present..* (4 volumes, contains commentaries on the Corpus Hermeticuum and kindred Hermetica) Rosenkruiz Press, Haarlem

Robert A. Segal: Poimandres as myth: scholary theory and gnostic meaning. Mouton de Gruyter, Berlin.1986

A.S.Ferguson & Walter Scott: The Hermetica, Shambhala, Boston, 1993.

Frances Yates: Giordano Bruno and the Hermetic tradition, Chicago: University of Chicago Press, 1964.

A.E.Waite: The Hermetic Museum Restored.

Bibliografie

Haage, B. D., Středověká alchymie. Od Zósima k Paracelsovi, Praha: Vyšehrad 2001.

Amerika a Grónsko – nativní kultura a náboženství

Obecné, nesourodé, neroztříděné

Kašpar, O. (ed.), Neuvadnou mé květy, neumlknou mé písně. Výbor z aztécké, kečuánské a mexické poezie, Dauphin, Liberec 1996. [Úvodní studie, vybrané básně. Některé již publikovány v Textech nativní Iberoameriky. V tiráži jiný podtitul než na obálce, a to „antologie aztécké, kečuánské a mexické poesie“.]

Novák, L., Zrození duhy, Odeon, Praha 1978. [Parafráze poezie Indiánů Severní, Střední a v menší míře i Jižní Ameriky. Některé jsou zajímavé i religionisticky, je tu např. tanec k hromovému ptáku, přivolávání deště, iniciační píseň, modlitby apod. V komentáři je každá báseň přiřazena k příslušnému kmeni.]

Stingl, M., Indiánský oheň. Cesta Latinskou Amerikou po stopách nejdůležitějších indiánských válek a nejstatečnějších bojovníků, Práce, Praha 1977. [Latinská, tj. Střední a Jižní, Amerika. Celkem dobrý populární přehled vybraných indiánských válek.]

Šolc, V., Indiánské historie, Československý spisovatel, Praha 1977. [Výborná práce o inuitských a indiánských kulturách tří Amerik. Obzvláště doporučuji pozornosti tabulky str. 297-311 a mapy nativních jazyků Jižní a Severní Ameriky na konci barevné obrazové přílohy.]

Baudot, G., Les lettres précolombiennes.

Baudot, G., Utopía e Historia en México. [Děti op. hada. Dost možná jde o šp. překlad fr. práce.]

Beckwith, Jamaica Anansi Stories. 1924, uvádí Hulpach: 195

Benedict(ová), R., Zuňi Mythology (2 vol.). NY 1934.

Benedict(ová), R., The Vision in Plains Culture.

Boas: Ethnology of the Kwaikutl, 2 vol.

Boas, The Mythology of the Bella Coola Indians.

Boas, The Religion of the Kwaikutl Indians, 2 vol. (nebo víc?)

Boas, The Social Organization and Secret Societies of the Kwaikutl Indians (Report of the U.S. National Museum for 1885, 311-738.

Boas – Hunt, Kwaikutl Texts.

Bunzel[ová], R. L., Zuňi texts. 1933.

Bosch-Gimpera, P., L’Amérique avant Christophe Colombe. (1967)

Cushing, F. H., Outlines of Zuňi Creation Myths.

Cushing, F. H., Zuňi Folk Tales.

Cushing, F. H., My Experience in Zuňi.

Cushing, F. H., Zuňi Fetishes.

Escarpit, R., Contes et légendes du Mexique.

Fernández, A., Pre-hispanic Gods of Mexico.

Fortune, Secret Societies of the Omaha. 1932

Fouchard, J., Langue et littérature des aborigènes d’Ayti. (1972; ?)

Fourty-Seventh Annual Report of the Bureau of American Ethnology: 467-544, 611-835, 837-1086: Zuňiové. 248-250: Isleta, New Mexico. [Benedictová: 210 ad.]

Fourty-Sixth Annual Report of the Bureau of American Ethnology: Asiniboinové 573 a okolo.

Garibay, Historia de la Literatura Náhuatl, 2 sv. 1953-54.

Garibay, Veinte Himnos Sacros de los Nahuas.

Gonzáles Torres, Y., Diccionario de mitología y religión de Mesoamérica. (1991)

Graulich, M., Mythes et rites du Méxique ancien préhispanien.

Grinnell, The Cheyenne Indians. 1923.

Handbook of Middle American Indians. (několik svazků)

Handbook of South American Indians I.-VI.

Kašpar, O., Contes et légendes des Azteques.

Lanczkowski, G., [Náboženství Aztéků, Mayů a Inků, Darmstadt].

Lehman, H., Les civilisations précolombiennes. (1965)

Léon-Portilla, M., La filosofía Náhuatl.

Lévi-Strauss: Mythologiques. [Dost J. Am., ale nevím, zda není poněkud přesyceno interpretacemi.]

Métraux, A., Les Incas. (1961)

Métraux, Religions et magies indiennes d’Amérique du Sud

Parsons, E. C., Pueblo Indian Religion, dva svazky. (1939)

Perrin, M., Contribution à l´étude de la littérature orale des Indiens Goajiro (disertace).

Raynaud, Les dieux, les héros et les hommes de l’ancient Guatemala d’après le Livre du conseil. 1925.

Sahagun, Florentine Codex.

Smith, M. E., The Aztecs. [Norm a žit., 55: r. 1996.]

Soustelle, Georgette, Observation sur la religion des Lacandons du Mexique méridional, in: Journal de la Société des Américanistes, XLVIII.

Soustelle, G., Tequila, un village nahuatl du Mexique oriental.

Spence, The Gods of Mexico. 1923.

Stevenson(ová): The Zuňi Indians (1904)

Stevenson(ová): The Religious Live of the Zuňi Child.

Thompson, J. E. S., A Commentary on the Dresden Codex. A Maya Hieroglyphic Book.

Tozzer, A Comparative Study of The Mayas and the Lacandones. 1907

Trimborn – Zerries: Les religions amérindiennes. 1962, překl. z něm.

Tyler, H. A., Pueblo Gods and Myths. (1964)

Valdez, L. – Steiner, S., Aztlan: An Anthology of Mexican American Literature.

Inuité

Freuchen, P., Moje mládí v Grónsku, Václav Petr, Praha 1939.

Freuchen, P., White man. [FF MU.]

Freuchen, P. – Salomonsen, F., Pod polárním sluncem, Praha: Orbis 1972.

Rasmussen, K., Cesta bílým tichem, Praha: Orbis 1965.

Rasmussen, K., Grónské mýty a pověsti, Praha: Argo 1998.

Rasmussenová, N., Lidé z Baffinova ostrova, Panorama, Praha 1989.

Šolc, V., Indiánské historie, Československý spisovatel, Praha 1977. [Výborná práce o inuitských a indiánských kulturách tří Amerik. Obzvláště doporučuji pozornosti tabulky str. 297-311 a mapy nativních jazyků Jižní a Severní Ameriky na konci barevné obrazové přílohy.]

Jižní Amerika

Obecné, nesourodé, neroztříděné

Kulcsárová, Z. a kol., Světové mytologie. Nábožensko-mytologické systémy národů světa, Praha: Orbis 1973.

Šolc, V., Indiánské historie, Československý spisovatel, Praha 1977. [Výborná práce o inuitských a indiánských kulturách tří Amerik. Obzvláště doporučuji pozornosti tabulky str. 297-311 a mapy nativních jazyků Jižní a Severní Ameriky na konci barevné obrazové přílohy.]

Goajirové

Bibliografie: Perinn, M., Cesta mrtvých Indiánů, 224-225. [Goajirové.]

Perinn, M., Cesta mrtvých Indiánů, Praha: Argo 2000.

Inkové

Šolc, V., Indiánské historie, Československý spisovatel, Praha 1977.

Vrhel, F. – Kašpar, O., Texty nativní Iberoameriky, sv. 1. Předkolumbovské literatury, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978. [Obecný úvod do předkolumbovských literatur a jejich nejvýznamnějších památek – cca 50 stran. Potom ukázky aztécké, mayské a incké slovesnosti.]

Knihy s nižší relevancí, cestopisy...

Frič, A. V., Indiáni Jižní Ameriky, Panorama, Praha ⁵1981. [Cestopis, obsahuje nicméně výbor z mýtů a pohádek.]

Lévi-Strauss, Claude, Smutné tropy, Odeon, Praha 1966. [Cestopis/etnografie.]

Šolc, V., Indiáni na jezeře Titicaca, Praha: Orbis 1966. [Cestopis. O životě mezi Aymary.]

Severní Amerika

Hultkrantz, Å., Domorodá náboženství Severní Ameriky. Síla vizí a plodnosti, Praha: Prostor 1999.

Kulcsárová, Z. a kol., Světové mytologie. Nábožensko-mytologické systémy národů světa, Praha: Orbis 1973.

Šolc, V., Indiánské historie, Československý spisovatel, Praha 1977. [Výborná práce o inuitských a indiánských kulturách tří Amerik. Obzvláště doporučuji pozornosti tabulky str. 297-311 a mapy nativních jazyků Jižní a Severní Ameriky na konci barevné obrazové přílohy.]

Tanec duchů detailně zkoumal James Mooney. (Budil, 22)

Knihy s nižší relevancí, cestopisy...

Bonvillainová, N., Léčitelství domorodých Američanů, Volvox Globator, Praha 1999.

Střední Amerika

Přehledové publikace

Kováč, M., Slnko jaguára. Náboženský svet Olmékov, Mayov a Aztékov, Chronos, Bratislava 2002. [397 s. Práce předního slovenského odborníka.]

Obecné, nesourodé, neroztříděné

Kulcsárová, Z. a kol., Světové mytologie. Nábožensko-mytologické systémy národů světa, Praha: Orbis 1973.

Šolc, V., Indiánské historie, Československý spisovatel, Praha 1977. [Výborná práce o inuitských a indiánských kulturách tří Amerik. Obzvláště doporučuji pozornosti tabulky str. 297-311 a mapy nativních jazyků Jižní a Severní Ameriky na konci barevné obrazové přílohy.]

Afroameričané

Různé

Stingl, M., Černí bohové Ameriky: Kapitoly o kultuře a dějinách Afroameričanů Latinské Ameriky a karibské oblasti, Praha: Svoboda 1992. [Popularizující. Celkem dost o náboženství. Stojí za pozornost.]

Bibliografie: Stingl, Černí bohové Ameriky.

Vúdú

? Ostrov černých kouzel

Vadillo, Alicia E., Santería y vodú, sexualidad y homoerotismu: Caminos que se cruzan sobre la narrativa cubana contemporanea, Madrid: Biblioteca Nueva 2002. [206 s. Monografie věnovaná vúdú, zejména pak pronikání vúdú a homoerotismu v současné kubánské výpravné próze. 1) Náboženské systémy afrického původu: geografie a diferenciace; orišové; ústní kultura; vúdú a jeho kubánská varianta; kněžská hierarchie; ... 2) Jorubští orišové jako paradigma v současném kubánském vyprávění. 3) Cesta k modernitě, od náboženské legendy k literární fikci. 4) Jorubský duální model jako metafora literárního novobaroka. 5) Legenda o güije v homoerotické kubánské literatuře; rozbor různých homoerotických děl. 6) Znovu do zámoří – literatura v diaspoře. Takřka neobsahuje bibliografický poznámkový aparát, byť poznámky pod čarou používá. Bibliografie. BNF, v.]

Aztékové

Šolc, V., Indiánské historie, Československý spisovatel, Praha 1977. [Výborná práce o inuitských a indiánských kulturách tří Amerik. Obzvláště doporučuji pozornosti tabulky str. 297-311 a mapy nativních jazyků Jižní a Severní Ameriky na konci barevné obrazové přílohy.]

Vrhel, F. – Kašpar, O., Texty nativní Iberoameriky, sv. 1. Předkolumbovské literatury, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978. [Obecný úvod do předkolumbovských literatur a jejich nejvýznamnějších památek – cca 50 stran. Potom ukázky aztécké, mayské a incké slovesnosti.]

Vrhel, F. – Kašpar, O., Texty nativní Iberoameriky, sv. III. Folklór Mezoameriky, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1984.

Mayové

Carrasco, D., Náboženství Mezoameriky. Kosmovize a obřadní centra, Praha: Prostor 1999.

Šolc, V., Indiánské historie, Československý spisovatel, Praha 1977.

Vrhel, F. – Kašpar, O., Texty nativní Iberoameriky, sv. 1. Předkolumbovské literatury, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978.

Vrhel, F. – Kašpar, O., Texty nativní Iberoameriky, sv. III. Folklór Mezoameriky, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1984. [Obecný úvod. Mýty, bajky. Zdá se, že většina je i v Kašparově knize Děti opeřeného hada. ]

Puebloví Indiáni

Viz bibliografii in: Benedictová, R., Kulturní vzorce, 209-212.

Současná náboženství střední Ameriky

Pieper, Jim, Guatemala’s Folk Saints: Maximon/San Simon, Rey Pascual, Judas, Lucifer, and Others, Los Angeles: Pieper [2002]. [Kniha, ve které převažují barevné fotografie. Není postavena na žádné konzistentní metodě terénního výzkumu. Fenomén zajímavý, kniha také, ale ne nad rámec obrazové dokumentace (včetně datace). BNF, v.]

Zantwijk, Rudolf A. M. van, Servants of the Saints: The Social and Cultural Identity of a Tarascan Community in Mexico, Assen: Van Gorcum – Prakke 1967. [xiv, 303 s. Jméno autora a jeho inverze takto dle katalogu BNF. Poznámkové aparáty za jednotlivými studiemi, bibliografie, rejstřík. BNF, v.]

Mesianismy Třetího světa

Mühlmann, W. E., Messianismes révolutionaires du Tiers monde, Paris 1968.

Další bibliografie

Hieron 3, 1998, 130-131. [Mayové.]

Perinn, M., Cesta mrtvých Indiánů, 224-225. [Goajirové.]

Šolc, V., Indiánské historie, 318-327. [Indiáni a Inuité.]

... atd.

Irelevantní tituly

Kopit, A., Indiáni. [Divadelní hra.]

Antika

Paměť, kognice v antice

Mackay, E. Anne (ed.), Orality, Literacy, Memory in the Ancient Greek and Roman World, (Mnemosyne Supplementa 298), Leiden – Boston: Brill 2008. [xii, 281 s. Konferenční sborník. Úvod; prostorová paměť a kompozice Ilias; paměť a vizualizace v homérských ?uvozovacích větách?; epické rozumění; orální paměť v poezii Sapfó; vizuální a slovní deklarace lykos kalos; sociální paměť v Aischylově Oresteia; záznamy trierarchů a athénský námořní katalog; co věděli mnemones; poselství Platónova díla Prótagorás; vizuální kopie a paměť; oralita a autobiografie – res gestae. Poznámkový aparát (pod čarou), bg (za jednotl. kapitolami), rejstřík. BNCR, v.]

Small, Jocelyn Penny, Wax Tablets of the Mind: Cognitive Studies of Memory and Literacy in Classical Antiquity, London – New York: Routledge 1997. [xviii, 377 s. Velmi dobře vypadající monografie uvážlivě užívající kognitivní teorie paměti na problematiku antické vzdělanosti a jejího přenosu, s velkým důrazem na základní a materiálové záležitosti. Paměť pro slova; staré knihy (+ kognitivní aspekty čtení textu); „publikování“ (finální verze a autografy, doklady, nadpisy, další formy přenosu); organizace sbírek slov (knihy; knihovny; uskladňování knih); dohledání informace – dokumenty a texty (dokumenty a záznamy); kognitivní vývoj Múz; řecké metody zapamatování; římský příspěvek k technikám zapamatování; další doporučení k zapamatování; nástroje psaní; rešeršní techniky; komponování textu; typy prací či žánry; nepřímé aplikace umění paměti; závěr. Podrobný pozn. aparát, bibliografie, rejstřík přeložených úryvků, obecný rejstřík. BNCR, v.]

Řecké náboženství

Prameny

Ovidius Naso, Publius, Proměny, Praha: Svoboda 1974.

Převyprávění řecké mytologie

Kerényi, K., Mytologie Řeků I. Příběhy bohů a lidí, Praha: Oikúmené 1996.

Kerényi, K., Mytologie Řeků II. Příběhy héróů, Praha: Oikúmené 1998.

Mertlík, R., Starověké báje a pověsti, Praha: Svoboda 1968.

Studie

Hošek, R., Úvod do dějin řeckého náboženství.

Kulcsárová, Z. a kol., Světové mytologie. Nábožensko-mytologické systémy národů světa, Praha: Orbis 1973.

Puhvel, J., Srovnávací mytologie, Praha: Nakladatelství Lidové noviny 1997.

Vidman, L., Od Olympu k Panteonu. Antické náboženství a morálka, Praha: Vyšehrad ²1997. [232 s. Odborná literatura – religionistika – antika. Renomovaná práce. Vývoj antického náb., věštírny, inkubace, kult soch, posvátná místa, oběti, kalendář, pohostinnost atd.]

Etruské náboženství

Kulcsárová, Z. a kol., Světové mytologie. Nábožensko-mytologické systémy národů světa, Praha: Orbis 1973.

Římské náboženství

Dumézil, G., Mýty a bohové Indoevropanů, Praha: Oikúmené 1997.

Kulcsárová, Z. a kol., Světové mytologie. Nábožensko-mytologické systémy národů světa, Praha: Orbis 1973.

Puhvel, J., Srovnávací mytologie, Praha: Nakladatelství Lidové noviny 1997.

Antická magie

Bevilacqua, Gabriella, Scrittura e magia: Un repertorio di oggetti iscritti della magia greco-romana, Roma: Quasar 2010. [177 s., větší formát, křídový papír. Černobílé obrazové přílohy. Dobře vypadající kniha. Obsahuje přepisy nápisů a informace o příslušných předmětech, na kterých se nápisy vyskytují. BEFR, v.]

Chalupa, Aleš, „Venenum, nebo venenum? Tacitus, magie a větrné mlýny Dona Quijota. Několik poznámek k metodologii studia antické magie“, Religio: Revue pro religionistiku 14/1, 2006, 101-118. [Velmi přínosná práce. V poznámkách další literatura. h.]

Věštění

Chalupa, Aleš, „Pýthie a inspirovaná věštba v Delfské věštírně: Sociokulturní a kognitivní perspektiva“, Religio 18/1, 2010, 59-84.

Helénismus

Přehledy, atmosféra helénismu

Dodds, E. R., Pohané a křesťané ve věku úzkosti, Praha: Petr Rezek 1997. [181 s. Odborná literatura – religionistika, kulturní historie – helénismus. Z angl. originálu (Cambridge 1994) přel. Martin Pokorný. Podrobný poznámkový aparát, bibliografie, rejstřík. Hmota, démoni, bohové v době helénismu, dialog pohanství a křesťanství. Cenný přehled.]

Eliade, M., Dějiny náboženského myšlení II. Od Gautamy Buddhy k triumfu křesťanství, Praha: Oikúmené 1996. [h.]

Dostálová, R. – Hošek, R., Antická mystéria, Praha: Vyšehrad 1997. [h.]

Martin, L. H., Helénistická náboženství, Masarykova univerzita, Brno 1997. [h.]

Pokorný, Petr, Řecké dědictví v Orientu. Helénismus v Egyptě a Sýrii, Praha: Oikúmené 1993. [h.]

Interkulturní komunikace

Různé

Kratochvíl, Zdeněk, Prolínání světů: Středoplatónská filosofie v náboženských proudech pozdní antiky, Hermann a synové, Praha 1991. [126 s. Odborná literatura – religionistika, dějiny filosofie – pozdní antika. Eklektická filosofie, fil. helénizovaného židovstva, Filón, fil. a NZ, fil. a gn., řecké hermetické spisy, středoplatónská fil., Plútarchos (85-89), fil. u křesťanů, Kléméns Alexandrijský (105-118). Dostupné na internetu.]

Antika a křesťanství (odkaz)

Viz pod Křesťanstvím.

Filosofie

Prameny

Filón Alexandrijský, O stvoření světa, O gigantech, O neměnnosti boží, Praha: Oikúmené 2002.

Gnosticismus (odkaz)

Viz Gnosticismus / Gnosticismus.

Orfismus

Prameny

The Orphic Hymns, přel. A. N. Athanassakis, Scholars Press, Missoula 1977. [Anglický překlad.]

West, M. L., The Orphic Poems, Oxford: Clarendon Press 1983. [Jde skutečně o edici pramenů?]

Studie

Alderlink, L. J., Creation and Salvation in Ancient Orphism, Scholars Press, Chico 1981.

Brisson, L., Orphéé et l’orphisme dans l’antiquité gréco-romaine, . [FF MU.]

Eisler, R., Orpheus – The Fisher: Comparative Studies in Orphic and Early Christian Cult Symbolism, J. M. Watkins, London 1921.

Guthrie, W. K. C., Orpheus and Greek Religion: A Study of the Orphic Movement, Princeton University Press, Princeton 1993.

Mead, G. R. S., Orpheus, Barnes & Noble, New York 1965.

Warden, J. (ed.), Orpheus: The Metamorphosis of a Myth, University of Toronto Press, Toronto 1985.

Mithraismus

Chalupa, Aleš, ?, magisterská diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita v Brně 2005.

Turcan, Robert, Mithra a mithraismus.

Neroztříděné

Bouzek – Hošek, Antické Černomoří.

Burian – Oliva, Civilizace starověkého Středomoří

Hare – Barms – Chadwick, Zakladatelé myšlení

Kratochvíl, Z., Prolínání světů: Středoplatónská filosofie v náboženských proudech pozdní antiky, Hermann a synové, Praha 1991. [126 s. Odborná literatura – religionistika, dějiny filosofie – pozdní antika. Eklektická filosofie, fil. helénizovaného židovstva, Filón, fil. a NZ, fil. a gn., řecké hermetické spisy, středoplatónská fil., Plútarchos (85-89), fil. u křesťanů, Kléméns Alexandrijský (105-118).]

Vernant, Počátky řeckého myšlení

Filosofie

Prameny

Origenes, Contre Celse, Paris.

Studie

Kratochvíl, Z., Prolínání světů. Středoplatónská filosofie v náboženských proudech pozdní antiky, Hermann a synové, Praha 1991. [126 s. Odborná literatura – religionistika, dějiny filosofie – pozdní antika. Eklektická filosofie, fil. helénizovaného židovstva, Filón, fil. a NZ, fil. a gn., řecké hermetické spisy, středoplatónská fil., Plútarchos (85-89), fil. u křesťanů, Kléméns Alexandrijský (105-118).]

Kratochvíl, Z., Studie o křesťanství a řecké filosofii, Česká křesťanská akademie, b.m. 1994. [117 s. Odborná literatura – dějiny filosofie, religionistika – křesťanství, řecká filosofie. Kř. filosofie, její dialog se stoicismem a platonismem, Hérakleitos z Efezu.]

Kratochvíl, Z. – Bouzek, J., Od mýtu k logu, Herman, Praha 1994. [Řecké umění, mýty, Apollón a Dionýsos, filosofie. Obrazová dokumentace.]

Antropologie

Přehledy

Murphy, Robert Francis, Úvod do sociální a kulturní antropologie, přel. Hana Červinková, Praha: Sociologické nakladatelství 2004. [Brož., 268 s., 200 Kč. Klasické dílo, učebnice úvodu kulturní a sociální antropologie. Uvádí do všech základních pozic kulturní a sociální antropologie a zpracovává všechna elementární témata, která jsou třeba pro bádání v daných oborech.]

Teorie a metodologie

Dějiny disciplíny

Ortner, Sherry B., „Theory in Anthropology since the Sixties“, Comparative Studies in Society and History 26/1, 1984, 126-166. [Podrobná přehledová studie o teorii v antropologii od 60. let. Poukazuje na fragmentaci disciplíny, nepřehlednost teoretických pozic (126). Tuto situaci vykládá jako projev liminality v samotné antropologii. Argumentuje, že v antr. je na vzestupu nový klíčový symbol teoretické orientace, jednání (practice). Zpracovává různé školy či orientace: symbolická antropologie, kulturní ekologie, strukturalismus, vzestup kontrakultury a marxistických přístupů v 70. letech (138 ad., vč. politické ekonomie), Bourdieu a jeho zdůraznění pojmu jednání aj. Poukazuje na dualistické vidění a spory v 60. letech: materialismus vs. idealismus, tvrdé a měkké, interpretativně-emické a explanačně-etické přístupy... (134). Odkaz A. Šimůnková; pro inkvsub prolistováno (spíše nepřínosné). JSTOR, pdf, k.]

Jednání

Různé

Bourdieu, Pierre, Teorie jednání, Praha: Karolinum 1998.

Kužel, Stanislav, „Zákoutí antropologické ‚orientace popisu podle aktéra‘“, in: Jan Horský (ed.), Kulturní a sociální skutečnost v dějezpytném myšlení: Příspěvky k dějinám českého dějepisectví doby Gollovy školy, Ústí nad Labem 1999, 87-118. [Mj. nástin kritiky Geertzova pojetí kultury. Odkaz Horský. FF MU, v.; c.]

Ortner, Sherry B., „Theory in Anthropology since the Sixties“, Comparative Studies in Society and History 26/1, 1984, 126-166. [Viz výše. Důležitá část věnovaná jednání. JSTOR, pdf, k.]

Prostor pro jednání, prostor k jednání, mantinely jednání, svoboda historického aktéra versus determinismus

Beláňová, Andrea, „Sv. Alžběta ze Schönau: Autorita a moc“, nepublikovaný rukopis seminární práce, Brno: Masarykova univerzita 2011. [Belanova_Andrea-Alzbeta-z-Schonau-svatost-a-autorita.doc. Vytvořeno na základě mých inspirací (termín prostor pro jednání, výběr kauzy).]

Latour, Bruno, Reassembling the Social: An Introduction to Actor-Network-Theory. [Doporučuje MF. Základní teze ve vztahu k prostoru pro jednání: obchází a překonává tradiční dichotomii jedinec-struktura.]

Levi, Giovanni, „Les usages de la biographie“, Annales 44/6, 1989, 1325-1336. [Odkaz v souvislosti s mantinely Chartier, Na okraji, 82. persee.fr, p.]

Weber, Max, „Základní sociologické pojmy“,

Tradice, tradování, kulturní paměť, sdílená paměť, kolektivní paměť, sociální paměť

Assmann, Jan, „Collective Memory and Cultural Identity“, New German Critique 65, 1995, 125-133. [Překlad Assmannovy úvodní studie ke sborníku Kultur und Gedächtnis z roku 1988. Zabývá se odlišením komunikativní (s. 126-128) a kulturní paměti (s. 128-133). p.]

Assmann, Jan, Das kulturelle Gedachtnis: Schrift, Erinnerung und politische Identität in frühen Hochkulturen, Munich: C. H. Beck 1992. [Přeloženo i do češtiny. Soudě dle László klíčová práce zabývající se skupinovou historickou pamětí na starověkých příkladech vzniku egyptského státu, izraelského náboženství a řeckého myšlení. Rozlišuje dva typy skupinové paměti, komunikativní a kulturní (László, SoS, 160n.).]

Assmann, Jan, Kultura a paměť: Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku, přel. Martin Pokorný, Praha: Prostor 2001. [320 s.. Autor, profesor egyptologie na heidelberské univerzitě, se v této práci snaží o širší syntézu svých zkoumání k tématu paměti jakožto konstitutivní složky kulturní identity. Otázku forem kulturní paměti, její organizace a historických proměn probírá nejprve obecně, zejména v návaznosti na práce Maurice Halbwachse, a poté je sleduje na konkrétním příkladu středozemních kultur, především Egypta, Izraele a Řecka. Objasňuje přitom roli, kterou sehrál objev a využívání písma při vzniku nejstarších státních útvarů.]

Assmann, Jan, Religion and Cultural Memory: Ten Studies, Stanford: Stanford University Press2006. [Soubor studií. Obsahuje 30stránkovou předmluvu s názvem Co je kulturní paměť, v níž se probírá: 1) Sociálně podmíněná povaha paměti: komunikativní paměť; 2) Paměť jako sociogenetická síla: kolektivní nebo tmelící paměť; 3) Rituály kolektivního či pojícího pamatování; 4) Kontrafaktuální paměť a normativní minulost: Deuteronomium; 5) Problematická povaha kolektivní paměti; aj.]

Erll, ??? et al. (eds.), Companion to Cultural Memory Studies, ???: De Gruyter 2010.

Fentress, H. – Wickham, C., Social Memory, Oxford 1992. [Odkaz Bruschi v zajímavém kontextu (inkviziční záznam).]

Gellner, Ernest, Pluh, meč a kniha. [Věnuje se tradici.]

Halbwachs, Maurice, Kolektivní paměť, Praha: Sociologické nakladatelství 2009. [h.]

Smrt

Assmann, Jan, Smrt jako fenomén kulturní teorie, Praha: Vyšehrad 2003.

Artuš, Grál, rytířská epika

Prameny

Artušovská literatura

Různé

Érec et Énide, roman traduit de l'ancien français d'après l'édition de Mario Roques, par René Louis, Paris, H. Champion ; 1954.

Érec et Énide, publié par Mario Roques, d'aprčs la copie de Guiot. (Bibl. nat., fr. 794). Paris, H. Champion, 1953.

Erec et Enide, trad., présentation et notes de Jean-Marie Fritz, Paris, Librairie générale française, 1992 Collection Lettres gothiques

Erec et Enide, trad., introd. et notes par Michel Rousse, Paris, Flammarion, 1994, GF 763.

Geoffrey z Monmouthu, Historia regum Brittaniae, in: E. Faral (ed.), La Légende Arthurienne, sv. 3, Paris 1929, kolem s. 230. [Odkazuje na to Keen, tj. jde 1984 zřejmě o nejnovější edici, ač to není jisté, protože Keen cituje např. i starší překlad Alexiady z 1928, ne z 1969.]

Gerbert de Montreuil, La Continuation de Perceval, ed. Mary Williams (sv. 1, 2) – Marguerite Oswald (sv. 3), 3 sv., Champion, Paris 1922, 1925, 1975. [Jedno z pokračování Chrétienova Percevala (jiné než Continuation-Gauvain vydané 1993. Náboženštější orientace než jiná pokračování.]

Jan z Glastonbury, Chronica, ed. T. Hearne, Oxford 1726. [Lawton odkazuje jen na toto; novější edice skutečně neexistuje? Zde zpracovává Josefovu evangelizaci Británie. Další prameny k Josefovi z Arimathie: viz Lawton, Joseph, xl.]

La Queste del saint Graal, ed. A. Pauphilet, Champion, Paris 1980. [Edice z r. 1949, dosud nejkvalitnější; cituje ji např. Lawton, Joseph.]

Lawton, D. A. (ed.), Joseph of Arimathea: A Critical Edition, Garland Publishing, New York – London 1983. [72 s. ; 23 cm. Edice pramenů – středověk – artušovská literatura. Jde o nepříliš dlouhou aliterační báseň založenou hlavně na Estoire, prvním svazku tzv. Vulgáty. Obsahuje úvod, poznámky, slovníček spojený s rejstříkem. ISBN: 0824094484. Starší edice: W. W. Skeat, 1871.]

Le Chevalier au lion, précédé de Erec et Enide. Version en prose moderne par André Mary Paris, Gallimard, 1944. [Existují i novější překlady.]

Mabinogi: Keltské pověsti, přel. J. Vilikovský, Brno: „Zvláštní vydání...“ 1995.

Malory, T., Artušova smrt, sv. 3, přel. I. Rodriguez, Jota, Brno 1998. [468 s. Překlad pramenů – středověk – artušovské romance. Překlad díla sira Thomase Maloryho, jež poprvé vyšlo tiskem r. 1485. Malory zpracovává různé artušovské a tristanovské látky do rozsáhlého prozaického díla.]

Peredur, ed. J. Rhys – G. Evans, Text of the Mabinogion and Other Welsh Tales from the Red Book of Hergest, Oxford 1887. [Vedle Evanse odkazuje Loomis právě na toto.]

Peredur, ed. G. Evans, The White Book Mabinogion, Pwllheli 1907. [Odkaz Loomis ještě dnes jako na edici – ale ač vyšlo 1991, psáno dřív, tj. možná už existuje i novější edice.]

Perlesvaus, ed. W. A. Nitze – T. A. Jenkins, Le Haut Livre du Graal, Perlesvaus I: Text, Variants, and Glossary, Chicago: University of Chicago Press 1932. [Kritická edice. Sem odkazuje Loomis, jinou edici nezmiňuje. Pozn.: překlad S. Evanse The High History of the Holy Grail označuje Loomis, Grail, 297, za dost nedobrý a nepřesný. Nic novějšího. 465-537 jsou varianty ve velšském textu (rkp. Peniarth 11): Perlesvaus velšsky.]

Nitze, W. A. a kol., Le Haut Livre du Graal, Perlesvaus II: Commentary and Notes, Chicago: University of Chicago Press 1937. [Obsahuje errata edice, pojednání o vztahu rukopisů a o textové tradici, diskusi o dataci a vztahu ke Glastonbury, rozbor struktury a stylu Perlesvause a podrobný komentář k vybraným místům.]

Perlesvaus, trad. N. Bryant, The High Book of the Grail, Cambridge 1978. [Odkaz Keen, Chivalry. Jiný překlad (Sebastian Evans), The High History of the Holy Grail, označuje Loomis za „neodpovídající“. Tento bude zřejmě dobrý.]

Philippe de Novare, Mémoires, ed. C. Kohler, Paris 1913. [Zde zpráva o 1. artušovském turnaji na Kypru 1223.]

Poèmes et Récits de la vieille France. IV. Chrétien de Troyes. Erec et Enide. Roman d'aventures du XIIe siècle. Traduit par Myrrha Lot-Borodine, Paris : E. de Boccard, éditeur, 1924 .

Première continuation de Perceval (Continuation-Gauvain), ed. William Roach, trad. Colette-Anne Van Coolput-Storms, Paris: Livre de poche 1993. [630 s. „Le livre de poche - Lettres gothiques“, 4538).]

Prophécies de Merlin, ed. L. A. Paton, New York 1926. [Soubor ze 13. stol.; nic víc Le Goff neuvádí.]

Roach., W. (ed.), Continuations of the Old French Perceval of Chretien De Troyes, 5 sv., University of Pennsylvania Press – American Philosophical Society, Philadelphia 1949, 1950, 1952 (reedice: 1. sv. 1993 jako Première continuation...; 3. sv. 1984; 4. sv. 1971, 5. sv. 1983). [5. sv. je Manessier.]

Romans de la Table Ronde : Erec et Enide, Cligés ou la fausse morte, Lancelot le chevalier à la charette, Yvain le chevalier au lion, préface, traduction et notes de Jean-Pierre Foucher, Paris, Gallimard, 1975. (Rééd. Le Livre de poche classique. – La couv. porte: le Cycle courtois –. 1998.)

Robert de Boron, Josef, ed. William A. Nitze, Le Roman de l’Estoire dou Graal, Honoré Champion, Paris 1927. [137 s. Edice pramenů – artušovská literatura. Edice starofrancouzského textu. Lawton označuje r. 1983 za nejlepší edici veršovaného Josefa (Josef byl záhy převeden do prózy).]

Roques, M., Les Romans de Chrétien de Troyes, I-, Paris 1967. [4. svazek: Yvain.]

Stone, B. (trans.), Sir Gawain and the Green Knight, Penguin Books, London ²1974. [186 s. Překlad a komentář pramenů – středověk – artušovské romance. Překlad básně do moderní angličtiny. FF MU.]

Tolkien, J. R. R. – Gordon, E. V. (eds.), Sir Gawain and the Green Knight, Oxford University Press, Oxford 1925. [212 s. Prameny – kritická vydání – artušovské pověsti. Kritické vydání tohoto středoanglického textu s podrobným úvodem a poznámkovým aparátem. Docela je tomu rozumět a kniha obsahuje podrobný slovníček. FF MU v několika exemplářích. Existují i novější vydání této knihy, ale půjde asi o reprinty.]

Wace, Li Roman de Brut, ed. le Roux de Lincy, Rouen 1838. [Takto Keen, Chivalry.]

Wolfram von Eschenbach, Parzival, přel. J. Pokorný, Aula, Praha 2000. [Velmi kvalitní vydání s podrobným doslovem, obsáhlou (ač bohužel málo strukturovanou) bibliografií i průběžným poznámkovým aparátem.][7]

Chrétien de Troyes

Chrétien de Troyes, Le Conte du Graal ou le roman de Perceval,ed. et trad. Charles Méla, Le livre de poche, Paris 1990. [642 s. Edice, překlady pramenů – středověk – grálové romance. Edice a překlad Chrétienova Percevala. Velikost písmen: v 2. části názvu po „ou“ ověřena na zadní straně, jinak všude velkými písmeny. S. 2 je vypsána edice a Le Roman..., Le Cycle atd. se tam píše většinou velkým písmenem a též přímo v překladu je Le Conte du Graal (s. 31). FF MU.]

Robert de Boron

Robert de Boron, Le roman de l’histoire du Graal, přel. Alexandre Micha, Honoré Champion, Paris 1995. [80 s. Překlady pramenů – středověk – grálové romance. Překlad Josefa (zřejmě podle edice W. A. Nitze 1927) do moderní francouzštiny s úvodem a bibliografií. Pozn. k bibl. údaji: velká a malá písmena takto ověřena vzadu v soupisu celé ediční řady. Honoré Champion je nakladatel. FF MU.]

Robert de Boron, Le Roman du Graal: Manuscrit de Modène, ed. Bernard Cerquiglini, Union Générale d’Éditions, Paris 1981. [310 s. Edice neveršované trilogie Merlin, Josef, Perceval. Nejde o edici kritickou, ale má úvod a zdá se kvalitní.]

La Queste del Saint Graal

Pauphilet, Albert (ed.), La Queste del Saint Graal: Roman du XIII^e siècle, Honoré Champion, Paris 1999. [304 s. Vydání pramenů – středověk – grálové romance. FF MU.]

Česká rytířská epika

Rytířské srdce majíce: Česká rytířská epika 14. století, Odeon, Praha 1984. [360 s. K vydání připravili Eduard Petrů a Dagmar Marečková, historický úvod Jan Sobotka. Náklad 3000 výtisků. Vydání skladeb Vévoda Arnošt, O Jetřichovi Berúnském a Tandariáš a Floribella. Studie o rytířském eposu od E. Petrů, vysvětlivky, obsáhlý slovníček. Historický úvod napsal Jan Sobotka.]

Komentáře k jednotlivým romancím

Chrétien de Troyes

Frappier, Jean. Chrétien de Troyes: l'homme et l'oeuvre, Paris: Boivin, 1957 [1969].

Kelly, Douglas. Chrétien de Troyes: An Analytic Bibliography. Research Bibliographies and Checklists, London: Grant and Cutler, Ltd., 1976.

Kelly, Douglas, ed. The Romances of Chrétien de Troyes: A Symposium. The Edward C. Armstrong Monographs on Medieval Literature, 3, Lexington, KY: French Forum, 1985. This work contains the following essays: "Chrétien de Troyes: The Narrator and His Art" (Douglas Kelly); "Érec et Énide" (Edward J. Buckbee); "Cligés" (Michelle A. Freeman); "Le Chevalier de la Charrette (Lancelot)" (Matilda Tomaryn Bruckner); "Le Chevalier au Lion (Yvain)" (Karl D. Uitti); "Le Conte du Graal (Perceval)" (Rupert T. Pickens); "On Editing Chrétien's Lancelot, Chrétien's Indebtedness to the Alexandre décasyllabique" (Alfred Foulet); Selected Bibliography (Sandra Ihle).

Topsfield, Leslie. Chrétien de Troyes: A Study of the Arthurian Romances, Cambridge: Cambridge University Press, 1981.

Uitti, Karl D. (with Michelle A. Freeman. Chrétien de Troyes Revisited. Twayne's World Author Series, New York: Twayne, 1995.

Queste del Saint Graal

Pauphilet, A., Études sur la Queste del Saint Graal, Paris 1921. [Dodnes zcela aktuální dílo, dle Loomise nejlepší komentář vůbec. P. tu ukázal na úzkou vazbu romance s cisterciáckou mystikou.]

Heresis 1994, č. 22.

Robert de Boron

Heresis 1994, č. 22.

Další studie a témata

Různé

Campbell, J., Proměny mýtu v čase. Vývoj mýtů od raných kultur až po středověké legendy, Portál, Praha 2000. [216 s. Populárně-vědecká literatura – religionistika – přehled. Přel. H. Loupová. Paleolit, Indiáni, neolit, Egypt, Východ, mystéria, artušovské legendy, Tristan a Isolda. Dobré pro základní orientaci či první seznámení, ale s mnoha výklady se naprosto nedá pracovat. Campbellova díla obecně charakterizuje zřetelné zaměření proti tradičním formám křesťanství, přílišná popularizace a rozpačité snahy o existenciální rozměr.]

Dembowski, Peter F. Jean Froissart and His "Meliador." The Edward C. Armstrong Monographs on Medieval Literature, 2, Lexington, KY: French Forum, 1983.

Faral, Edmond. Les Arts poétiques du XIIe et du XIIIe siècles. Recherches et documents sur la technique littéraire du moyen âge. Bibliothèque de l'École des Hautes Études, 238, Paris: Champion, 1924.

Köhler, Erich. Ideal und Wirklichkeit in der höfischen Epik: Studien zur Form des frühen Artus- und Graldichtung. Beihefte zur Zeitschrift für romanische Philologie, 97. 2nd ed., Tübingen: Niemeyer, 1970. French translation: L'Aventure chevaleresque: Idéal et réalité dans le roman courtois: Études sur la forme des plus anciens poèmes d'Arthur et du Graal. Trans. Éliane Kaufholz, Paris: Gallimard, 1974.

Loomis, Roger Sherman. Arthurian Tradition and Chrétien de Troyes, New York: Columbia University Press, 1949.

Markale, J., Brocéliande et l’énigme du Graal, Pygmalion, Paris 1989. [324 s. Odborná literatura, komentované převyprávění středověkých pramenů – les Brocéliande, Merlin, Yvain, Lancelot, grál. Najdou se tu samozřejmě některé neopatrné závěry, ale vcelku lze říci, že jde o knihu sice poněkud popularizující, ale dobře zvládnutou. AFB.]

Markale, J., Lancelot et la chevalerie arthurienne, Imago, Paris 1985. [216 s. Odborná literatura – literární historie – artušovské romány. Zabývá se postavou, životem a dobrodružstvím rytíře Lancelota, jeho prvotní i klasickou podobou, vlivy, které působily na jeho profil, apod. včetně přehledu literárních pramenů. Neopomíjí ani artušovské rytířstvo jako celek včetně jeho výkladu coby iniciačního společenství. Dobrá kniha, ne ve všech údajích spolehlivá, ale nápaditá a pečlivá. AFB.]

Markale, J., Merlin l’Enchanteur ou l’éternelle quête magique, Albin Michel, Paris 1992. [264 s. Odborná literatura, komentované převyprávění středověkých pramenů – kulturní dějiny – Merlin. Pořadové číslo vydání neuvedeno, ale přinejmenším třetí. Poznámkový aparát. Hledání historického Merlina i jeho mytického obrazu, přehled literárních textů vztahujících se k Merlinovi, prameny pověsti, Merlin jako dědic druidů... Pečlivá práce, ač v některých závěrech sporná. AFB.]

Meyer, L., Les Légendes des Matières de Rome, de France et de Bretagne dans le „Pantheon“ de Godefroi de Viterbe, E. de Boccard, Paris 1933. [248 s. Odborná literatura – literární historie – středověké pověsti. Poznámkový aparát, bibliografie. Zabývá se životem a dílem Godefroi de Viterbe a „třemi látkami“ v jeho spise: římskou (Aeneas, trójský původ Franků, Alexandr, Apollonius Týrský), francouzskou (Karel Martel, Karel Veliký) a bretaňskou (Artuš). FF MU.]

Micha, Alexandre. La Tradition manuscrite des romans de Chrétien de Troyes. Publications Romanes et Françaises, Paris: Librairie Droz, 1939 (reprint Geneva: Droz, 1966).

Pokorný, J., „Evropský Parzival (doslov)“, in: Wolfram von Eschenbach, Parzival, přel. J. Pokorný, Aula, Praha 2000. [S. 405-519. Velmi dobré uvedení do problému, zabývá se dvorskou kulturou, samotným Parzivalem, předchůdci, pokračovateli, tématy i českou a novodobou recepcí díla.]

Weston, Jessie Laidlay, From Ritual to Romance, Doubleday Anchor Books, New York ²1957. [222 s. Odborná, populární literatura – religionistika – legenda o grálu. 1. vyd. Cambridge University Press 1920. Toto je zřejmě 2. vyd., ač to není výslovně uvedeno. ]

Grál – různé

Lumière du Graal, numéro spécial des Cahiers du Sud, Marseille 1951. [Nepochybně jde o stejné dílo, jaké cituje Adolfová, Visio; to má taky vydání 1951 a i název se kryje. Podrobněji ale: Lumière du Graal. Études et textes présentés sous la direction de René Nelli (s. 179). R. Nelli, který zde publikoval příspěvek „Actualité du Graal“.]

Markale, J., Le Graal, Retz, Paris ³1987, zkrácená edice 1989. [Obšírné populární pojednání o různých verzích legendy o grálu.]

Méla, C., La Reine et le Graal. La conjointure dans les romans du graal, de Chrétien de Troyes au Livre de Lancelot, Seuil, Paris 1984.

Artušovské turnaje

Loomis, R. S., „Edward I, Arthurian Enthusiast“, Speculum 28, 1953, 114-127. [Je na JSTOR.]

Philippe de Novare, Mémoires, ed. C. Kohler, Paris 1913. [Zde zpráva o 1. artušovském turnaji na Kypru 1223.]

Sociální kontext a sociální význam artušovských romancí

Hanning, R. W., „The social significance of twelfth-century chivalric romance“, in: Medievalia et humanistica 3, 1972, 3-29.

Keen, Maurice, Chivalry, Yale University Press, New Haven – London 1984.

Keltské kořeny artušovských látek

Loomis, R. S., The Grail: From Celtic Myth to Christian Symbol, Princeton University Press, Princeton 1991. [287 s. Odborná literatura – religionistika – artušovské romance. Jde o systematickou analýzu nejdůležitějších pramenů; autor zdůrazňuje zejména keltské inspirace. Kvalitní monografie. Původní vydání: Cardiff a New York, Cardiff University Press, 1963. NK ČR.]

Grál a eucharistie

Roach, ?, in: Zeitschrift für romanische Philologie 40, 1939, 10-56. [Loomis, Grail, 119 na to odkazuje jako na detailní rozbor vize dětského Krista při konsekraci; zřejmě se zvláštním zaměřením na artušovskou literaturu.]

Holmes, U. T. – Klenke, M. A., Chrétien, Troyes, and the Grail, 1959. [Dle Helen Adolfové to je dost o alegoričnosti a eucharistii.]

Grál a hermetismus, Wolfram z Eschenbachu a alchymie

Duval, P., La Pensée alchimique et le conte du Graal.

Kahane, H. – Kahane, R., The Krater and the Grail: Hermetic Sources of the Parzival, University of Illinois Press, Urbana – Chicago ²1984. [c.]

Palgen, R., Der Stein der Weisen. Quellenstudien zum Parzival, Breslau 1922. [Haage, SA: komplexní alchymický výklad Parzivala. 1922, sic.]

Stavenhagen, L., The Science of „Parzival“, Phil. Diss. Berkeley 1964. Ann Arbor 1975. [Haage, SA: komplexní alchymický výklad Parzivala.]

Grál a gnóze (?)

Heresis 1994, č. 22, 79-99.

Grál a hereze (?)

Getty, Laura J., „Lancelot and the Cathars: Heresy in Chrétien de Troyes’ Le Chevalier de la Charrette“, Romance Notes 42/2, 2002, 139-150. [CEC, v.]

Grál – dnešní recepce, navazovatelé

Matthews, John, Keltská spiritualita a hledání grálu [duchovní cvičení pro současného člověka Artušovské tradice], Praha, Alternativa c1998. [141 s. il. 21 cm. Spiritualita Keltové Grál svatý exercicie.]

Fiebag, J. a P., Objevení Grálu, mýtus nebo realita. Po stopách stroje na manu, archy úmluvy a řádu templářů, ETC Publishing, Praha 1996. [258 s., 8 s. il. na příl. 22 cm. Záhadologie. Z něm. orig. přel. dr. Rudolf Řežábek, CSc. Archa úmluvy jako stroj na manu, grál, kde je grál skryt atd. Přinesly jej mimozemské civilizace. Bibliogr. s. 242-257.]

Grál – neroztříděné

Ritter-Orden des Heiligen Gral, b.r. [464 s., 2 přílohy il. 21 cm. Katalogizace MZK doplňuje jako rok vydání 1975; je to správně? Rytíři řádu svatého Grálu. Zvláštní kniha, seskupuje dokumenty od jakýchsi stvrzenek až po švabachem tištěnou legendu o sv. Benediktovi. Vydala to zřejmě nějaká křesťanská esoterická skupina. Možná spojeno se stoupenci Lanze von Liebenfelse a členy Ordo Novi Templis (pro které byl Benedikt světcem), ale to je jen domněnka, kterou by bylo třeba podrobnějším studiem prověřit. MZK.]

Role Glastonbury

Gransden, A., „The Growth of the Glastonbury Traditions and Legends“, Journal of Ecclesiastical History 27, 1976, 337-358. [Dle Keen, Chivalry se zde, zejm. 352 ad., pojednává o nalezení ostatků Artuše a Guinevere v Glastonbury.]

Lagorio, V. M., „The Evolving Legend of St. Joseph of Glastonbury“, Speculum 46, 1971, 209-231. [JSTOR, p.]

Lagorio, V. M., „The Glastonbury Legends and the English Arthurian Grail Romances“, in: Neuphilologische Mitteilungen 79, 1978, 359-366.

Lagorio, V. M., „The Joseph of Arimathie: English Hagiography in Transition“ in: Medievalia et Humanistica 6, 1975, 91-101.

Marx, J., „Le lai de Josephe d’Arimathie“, Le Moyen Age 69, 1963, 371-379. [Hájí úzký vztah artušovské legendy s Glastonbury.]

Marx, J., „Robert de Boron et Glastonbury“, Le Moyen Age 58, 1952, 71-88. [Hájí úzký vztah.]

Robinson, J. A., Two Glastonbury Legends: King Arthur and Joseph of Arimathea, Cambridge: Cambridge University Press 1926. [Klasické zpracování glastonburské teze.]

Scott, John, The Early History of Glastonbury: An Edition, Translation and Study of William of Malmesbury’s De Antiquitate Glastonie Ecclesie, The Boydell Press, Woodbridge 1981. [Legenda o christianizaci Británie, kterou vedl Josef z Arimatie, vyslaný apoštolem Filipem. Kritická edice a anglický překlad důležitého textu k dějinám a formování prestiže glastonburského opatství. Obsahuje úvod, podrobný poznámkový aparát, bibliografii a rejstřík (převážně jmenný). Pozn.: na tit. str. nejsou v názvu textu uvozovky, nýbrž kurzíva.]

Grál a iniciační rituál?

Eliade, M., Initiations, rites, sociétés secrètes, 264 a dále. [Iniciační prvky v leg. o Grálu, zřejmě jen několik zmínek.]

Gallais, P., Perceval et l’initiation, Paris 1972. [Závěry by měly být důkladně prověřeny (Le Goff, Středověká imaginace, 225; ibid., 230: autorovy závěry jsou příliš odvážné).]

Neutrální andělé

Dando, M., „Les anges neutres“, in: Cahier d’Etudes cathares 1976, č. 69, 3-28.

Psychologické výklady

Jungová, E. – von Franz[ová], M.-L, Legenda o grálu: Hlubinně psychologický výklad středověké legendy, Portál, Praha 2001. [Psychologický výklad legend o grálu. Percevalovo mládí, meč a kopí, grál jako kámen, queste, trpící král grálu, spása řéše grálu, problém trojice a myšlenka tajné tradice, Adam, problém čtvrtého v trojici, Merlin.]

Obleser, Horst, Parzival auf der Suche nach dem Gral : tiefenpsychologische Aspekte der Gralslegende / Horst Obleser . - Leinfelden-Echterdingen : Bonz , 1997 . - 234 S. . - ISBN: 3-87089-385-0.

Popularizující převyprávění

Hulpach, V., Příběhy kruhového stolu, Albatros, Praha 1980.

Chmelová, Elena, Kráľ Artuš a jeho družina, Mladé letá, Bratislava 1972. [FF MU.]

Křišťan, Parsifal.

Markale, J., Le cycle du Graal, vol. I. La naissance du Roi Arthur, Pygmalion, Paris 1992.

Markale, J., Le cycle du Graal, vol. II. Les chevaliers de la Table Ronde, Pygmalion, Paris 1993.

Markale, J., Le cycle du Graal, vol. III. Lancelot du Lac, Pygmalion, Paris 1993.

Markale, J., Le cycle du Graal, vol. IV. La fée Morgane, Pygmalion, Paris 1994.

Martelli, S., Rytíři kruhového stolu, Junior, Bratislava 1994.

Novodobá recepce

Richard Wagner

Nejedlý, Z., Richard Wagner. Zrození romantika, Státní hudební vydavatelství, Praha ²1961. [468 s. Odborná literatura – hudební věda, životopisy. Podrobné dílo. Rejstříky. Náklad 2000 výtisků.]

Ottlová, M. – Pospíšil, M., Bedřich Smetana a jeho doba.

Wagner, R., Parsifal: Scénická posvátná slavnostní hra, Alois Šarapatka, Praha ⁶1914. [Český překlad libreta. Obsahuje zásadní překladatelův příspěvek o Wagnerovi a náboženství.]

Spojování grálu a kopí s nacismem

Buechner, H., Emerald Cup – Ark of Gold. The Quest of SS Lt. Otto Rahn of the Third Reich, Thunderbird Press, Metairie 1993. [V knize se uvádí adresa autora s výzvou, aby na něj byly směřovány dotazy. Vyd. June 1991, dotisk nebo nové vydání 1993. ISBN 0913159077. Velmi rozpadavá brožovaná kniha.]

Ravenscroft, Trevor, Kopí osudu: Okultní moc kopí, kterým byl Ježíš bodnut do boku, Brno: Books 1998. [330 s. Esoterická literatura. Z angl. orig. The Spear of Destiny (Neville Spearman 1973) přel. Josef Zumr. MZK abs. Nakladatelství je skutečně prostě „Books“ – i dle katalogizace MZK.]

Grál a kataři

Viz zvláštní kapitolu pod katarstvím.

Antonin Gadal

Prameny (vč. překladů)

Bernadac, Ch., Montségur et le Graal. Le mystère Otto Rhan, France-Empire, Paris ³1994. [390 s. Obsahuje cenné prameny pocházející od Gadala.]

Gadal, A., De l’héritage des cathares, Rozekruis-Pers, Haarlem 1980.

Gadal, A., En el camino del Santo Grial. Los Antiguos Misterios Cátaros, Fundación Rosacruz, Zaragoza 1996. [158 s. Prameny – grálová esoterika, navazovatelé na katarství.]

Gadal, A., „Papa Garrigou“, Patriarche de Sabarthez, Astrosophie, Nice [1938]. [Min. 46 stran. BNF.]

Gadal, A., The Legacy of the Cathars, Rosenkruiz Pres.

Gadal, A., Sur le chemin du Saint-Graal: Les Anciens Mystères Cathares, Rozekruis-Pers, Haarlem 1960. [158 s. Prameny – grálová esoterika, navazovatelé na katarství. Rozekruis Pers píše Arnaud d’Apremont in Rahn, Croisade 1999, 11 – velké a bez spojovníku. A, M a C je velké, ověřeno, stejně jako další věci z bibl. údaje. Se spojovníkem titulní strana i např. katalogizace BNF. BNF.]

Sekundární literatura

Bernadac, Ch., Montségur et le Graal. Le mystère Otto Rhan, France-Empire, Paris ³1994. [390 s. Odborná, popularizující literatura, edice pramenů (dopisy, tisk) – historie, literární historie – Otto Rahn. Pozn. k bibl. údaji: Rhan na titulní straně, na obálce Rahn. Jde o překlep? Rahn takto někdy byl omylem psán, ale přesto zřejmě o překlep jde. Že jde o 3. vyd. (po 1978 a 1980) uvádí Lafon, „Graal“, 75.]

Otto Rahn

Prameny (vč. překladů) – Otto Rahn

Rahn sepsal dvě knihy, četné články (málo známé, takřka necitované) a doktorskou práci À la recherche du maître Kyot de Wolfram von Eschenbach. Těsně po vydání Kreuzzug Rahna oslovila filmová společnost a oznámila mu záměr Kreuzzug zfilmovat (Rahnův dopis citovaný Ch. Bernadakem, Montségur et le Graal..., Paris 1994, 163-164), což asi znamenalo spíš natočit film na motivy Kreuzzug, ale k tomu nedošlo.

Anglický překlad ani jedné Rahnovy knihy k 9/2003 nenalezen (prohledán internet a knihovna Kongresu).

Rahn, Otto, Croisade contre le Graal: Grandeur et chute des Albigeois, přel. Robert Pitrou, Stock, Paris 1934.

Rahn, Otto, Croisade contre le Graal: Grandeur et chute des Albigeois, přel. Robert Pitrou, Stock, Paris 1974. [Ověřeno v Rahn, Croisade 1999 podle (c), že to 1974 vydal právě Stock.]

Rahn, Otto, Croisade contre le Graal: Grandeur et chute des Albigeois, přel. Robert Pitrou, Pardès, Puiseaux 1994. [V Pardès vydání první.]

Rahn, Otto, Croisade contre le Graal: Grandeur et chute des Albigeois, přel. Robert Pitrou, Pardès, Puiseaux 1999. [Místo vydání je skutečně Puiseaux – dle tit. str. i dle adresy nakladatelství. V Pardès 2. vydání, po 1994. Předtím minimálně dvě. Bez členu – prostě Croisade. „Édition revue et complétée par Christiane Roy“ – je to podle vydání 1974. Předmluva Arnaud d’Apremont. FF MU (DZ).]

Rahn, Otto, Kreuzzug gegen den Graal, Urban-Verlag, Freiburg [1933]. [Zde bez datace, jen Copyright 1933 Urban-Verlag, tiráž nemá; kniha nemá v tomto vydání podtitul. Dobře ověřeno, že datum vydání tu skutečně není. Ale je to 1933. MZK.]

Rahn, Otto, Kreuzzug gegen den Gral: Die Tragödie des Katharismus, Hans E. Günther, Stuttgart 1964. [Uvádí se tu, že jde o rozšířené vydání. Navíc je tu předmluva a doslov; nejde o přetisk. Je latinkou, ne švabachem jako původní vydání. Jde zřejmě o vydání druhé, ale neuvádí se to tu. ÖNB.]

Rahn, Otto, La corte di Lucifero: I catari guardiani del Graal, Barbarossa, Saluzzo 1989. [368 s. Místo a nakladatelství: Saluzzo : Barbarossa. Řada Irminsul.]

Rahn, Otto, La Cour de Lucifer, přel. René Nelli, Tchou, Paris 1974. [O Cour uvádí d’Apremont in Rahn, Croisade 1999, 12, že Nelliho překlad byl vydán 1974 (tj. stejně jako 2. fr. vyd. Croisade). Předmluva Paula Ladama.]

Rahn, Otto, La Cour de Lucifer: Voyage au cœur de la plus haute spiritualité européenne, přel. Arnaud d’Apremont, Puisseaux: Pardès 1999. [323 s. Achevé d’imprimer a dépôt légal 1999. Jde o druhé vydání tohoto překladu. Přeloženo podle německého vydání z r. 1985. FF MU (DZ).]

Rahn, Otto, Luzifers Hofgesind: Eine Reise zu Europas guten Geistern, Schwarzhäupter, Leipzig [1937]. [Katalogizace několika německých knihoven: Leipzig u.a. 1937 skutečně doplněno – katalogizace několika knihoven označuje za doplněné podle (c).]

Rahn, Otto, Luzifers Hofgesind: Eine Reise zu Europas guten Geistern, Verlag für Ganzheitliche Forschung und Kultur, Struckum 1985. [Struckum nenal. na mapě, ale jako vydavatele ho uvádí minimálně dvě knihovní katalogizace a též d’Apremont in Rahn, Croisade, 1999, 17]

??? Rahn, R., Mémoires, France-Empire [Orig. Ruheloses Leben, Düsseldorf 1949. Rudolf Rahn je dle Bernadaka tatáž osoba jako Otto Rahn. To je ale pochybné. Pokud to zpochybníme, musíme otevřeně zpochybnit i svědectví Paula Ladama, že měl Rudolf i Otto sekretářku téhož jména, svědectví jiné osoby, že si Rudolf nechal říkat Otto, atd. Toto zpochybnění je ale asi opravdu na místě.]

La corte de Lucifer : un viaje a los buenos espíritus de Europa, Otto Rahn ; [traducción, Rolando Mix] Zaragoza : Rigal , [1993]

Cruzada contra el grial : la tragedia del catarismo, Otto Rahn ; traducción de Fernando Acha Madrid : Hiperión , 1994

Cruzada contra el Grial : la tragedia del catarismo, Otto Rahn ; traducción de Fernando Acha Madrid : Hiperión , [1982]

Prameny – pokračovatelé

Bertrand, Michel, Le soleil des cathares: Montségur, citadelle du Graal, Atlas, Paris 1982. [48 s., obrazové. Hodně čerpá z J.-M. Angebert, Hitler et la tradition cathare.]

Kadmon, Katharsis: Auf den Spuren von Otto Rahn / Katharsis: On the Traces of Otto Rahn, Wien 1991. [24 s. Esoterická literatura – prameny. Souběžný název: Aorta 7. Krátký text od „Kadmona“, který vydává esoterický časopis Aorta. Obsahuje německý text a jeho anglický překlad. Na s. 6 přetisk článku dr. Wolffa Heinrichsdorffa (viz anglický překlad http://www.humanitas-international.org/holocaust/rahntran.htm) z 9. 1. 1938 o Otto Rahnovi; je to zpráva o přednášce Otty Rahna na téma „Lucifer jako světlonoš“ (sic). ÖNB.]

Saint-Loup, Nouveaux cathares pour Montségur, Rivarol, Paris 1969. [Pouť na Montségur 1244, Rosenberg. Min. 376 stran. Pseudonym Marca Augiera. Arnaud d’Apremont in Rahn, Croisade 1999, 9 uvádí jako nakladatele Presses de la Cité. Nové vydání dle Albareta: Avalon Paris 1986, tentýž název.]

Romány, kde figuruje Rahn

Kerr, Philippe, La Pâle figure, Le Masque, Paris 1994. [Rahn se tu objevuje jako psychotik a vrah dospívajících dívek.]

Saint-Loup, Nouveaux cathares pour Montségur, Rivarol, Paris 1969.

Sekundární literatura

Baudino, Mario, Otto Rahn: Faux cathare et vrai nazi, Toulouse: Privat 2007. [208 s.]

Bernadac, Ch., Le mystère Otto Rahn (le graal et Montségur). Du catharisme au nazisme, France-Empire, Paris 1980. [Odkaz Duv., Hist. Uv. 1978, a tak to skutečně vyšlo dle vydání z 1994 a dle dalších citací (a též citováno v knihách předcházejících 1980), ale zde stojí achevé d’imprimer 1980. Přepracovaná verze vyšla pod názvem Montségur et le Graal, Paris 1994. Jistý druh populárního líčení. Obsahuje četné citace, ale odkazy na literaturu jen zřídka. // 1. vyd. 1978, 2. vyd. 1980, 3. vyd. 1994; tak Lafon, „Graal“, 75.]

Bernadac, Ch., Montségur et le Graal. Le mystère Otto Rhan, France-Empire, Paris ³1994. [390 s. Odborná, popularizující literatura, edice pramenů (dopisy, tisk) – historie, literární historie – Otto Rahn. Pozn. k bibl. údaji: Rhan na titulní straně, na obálce Rahn. Jde o překlep? Rahn takto někdy byl omylem psán, ale přesto zřejmě o překlep jde. Že jde o 3. vyd. (po 1978 a 1980) uvádí Lafon, „Graal“, 75.]

Biget, Jean-Louis, „Mythographie du catharisme“, in: Historiographie du catharisme, Toulouse: Privat 1979, 271-342.

Köhn, R., „Eine dt. Mystifikation der Albigenser. Otto Rahns ‚Kreuzzug gegen den Gral‘ (1933)“, in: Mittelalter Rezeption III. Gezammelte Vorträge des 3. Salzburger Symposions (1986), Göppingen 1988. [Cituje J. Pokorný in Parzival; podle toho, jaký je reprodukovaný obsah, lze soudit, že Köhnův příspěvek není příliš kvalitní.]

Lafon, Jean-Marc, „Graal païen, Urvolk et croix gammées. Quelques réflexions sur l’œuvre d’Otto Rahn“, Heresis 32, 2000, 73-95. [Není v ČR.]

Lafon, Jean-Marc, „Une mémoire disputée? Les avatars du catharisme albigeois sous Vichy“, Heresis 2000, č. 33, 79-98.

Lange, Hans-Jürgen, Otto Rahn und die Suche nach dem Gral, Arun Verlag, 1999. [Životopis. Odkaz Lafon 2000; uvádí, že dílo dosud nebylo přeloženo do fr.]

Lange, Hans-Jürgen (ed.), Otto Rahn: Leben & Werk, Engerda: Arun 1996. [281 s. Obsahuje biografickou studii „Der Gralssucher“ (17-86) a poté obě Rahnovy knihy. CEC, v.]

Müller, Daniela, „Otto Rahn und die Rezeption des Katharismus im Spiegel der nationalsozialistischen Propaganda“, ZRG, GA 1997. [Tak Müller, Frauen, 51, pozn. 82; cituje takto zkráceně.]

Mund, Der Rasputin Himmlers, [Rozebírá i Rahna a cituje některé prameny, které nejsou v Bernadakovi.]

Poupin, R., „Indiana Jones et le temple cathare. Une critique de la lecture raciale du catharisme“, in: Heresis 1997, č. 28, 11-37. [Kritika spojování nacismu a rasismu s katarstvím. Studie je postavena na teologických rozborech, jak je u tohoto autora zvykem. Rahna se práce týká spíše okrajově. A vlastně i proklamovaného tématu se týká sotva pár stran; studie je složena z těžkopádných teologických analýz, které s názvem studie a s religionistikou mají pramálo společného. Vůbec tu nejsou konkrétní rozbory textů, ba ani odkazy na knihy obsahující rasistické čtení katarství. Jde o práci religionisticky naprosto bezcennou.]

Viguier, Marie-Claire, „Otto Rahn entre Lucifer et Jésus“, Heresis 1991, č. 18, 55-70.

Viguier, Marie-Claire, „Otto Rahn entre Wolfram d’Eschenbach et les néo-nazi“, in: Berlioz, Jacques – Hélas, Jean-Claude (eds.), Catharisme: L’édifice imaginaire. Actes du 7^e colloque du Centre d’Études Cathares / René Nelli, [Carcassonne: Centre d’Études Cathares 1998], 165-189.

Nacismus a grál – ostatní

Hermand, J., „Gralsmotive um die Jahrhundertwende“, in: Vierteljahresschift für Literaturwissenschaft und Geistesgeschichte 36, 1962, 521-543.

Müller-Fraureuth, C., Die Ritter- und Räuber-romane, Halle 1894.

Moderní esoterismus a grál

Gardner, Laurence, Svatý Grál, Volvox Globator, Praha 1999. [352 s. Esoterická literatura. Z angl. orig. Bloodline of the Holy Grail přel. Klára Gajdušková a Irena Kolářová. Navzdory tomu, že tak může působit (např. rozsáhlým poznámkovým aparátem), tato kniha nemá charakter vědeckého textu. Je ale velice zajímavá jako pramenný materiál. Snaží se vypátrat „linii pokrevenství“ svatého Grálu, kterou sleduje k esejcům apod. Pravé poselství podle autora církev pokřivila. Odvolávání se na „disidenty“ typu Lilit, na potlačenou feminní tradici atd. je pro tento druh literatury velmi symptomatické. Kumránské svitky byly prý vytvořeny pod vedením Jidáše Iškariotského (s. 51) apod.]

Michael Baigent – Richard Leigh – Henry Lincoln, Svatá krev a svatý grál, Dobra, Praha 2003.

Baignent, M. – Leigh, R. – Lincoln, H., The Holy Blood and the Holy Grail, Jonathan Cape, London 1982. [Zambon in Catharisme: L’édifice imaginaire hodnotí knihu jako „esoterickou pseudohistorii Západu“ (s. 240). Fr. překlad vyšel ještě téhož roku: L’énigme sacrée, Pygmalion, Paris 1982. Český překlad: Praha 2003.]

František Střížovský

Uvádí se tu i díla netýkající se grálu.

Střížovský, F., Důvěřuj v Boha! Sbírka modliteb pro každého věřícího katolíka v nynější válečné době, b.m., [1914]. [16 s. Katolické modlitby.]

Střížovský, F., Píseň k sv. Františku Serafínskému, b.m., b.d. (imprimatur Olomouc 1928). [2 s. Text náboženské písně.]

Střížovský, F., Svatý Grál: Pověst a legenda, Matice cyrilometodějská, Olomouc 1929. [216 s. Básnický text. Svatý grál, gráloví králové, sv. Václav jako poslední král svatého grálu. Básnická adaptace legend o grálu, propojení se svatováclavskou úctou. Katolická poezie.]

[Střížovský, F.,] Útěcha. Sbírka církevně schválených modliteb a zbožného rozjímání v nynější velmi pohnuté době, b.m., [1914]. [32 s. Katolické modlitby. Modlitby za požehnání vojáků a zbraní, kontemplace.]

Neúplné, neověřené, nezhodnocené

Articles

Freeman, Michelle A. "Problems in Romance Composition: Ovid, Chrétien de Troyes, and the Romance of the Rose," Romance Philology 30 (1976-77) 158-68.

Ménard, Philippe. "Note sur la date du Chevalier de la Charrette," Romania 92 (1971) 118-26.

Ollier, Marie-Louise. "The Author in the Text: The Prologues of Chrétien de Troyes," Yale French Studies 51 (1974) 26-41.

Reid, T.B.W. "Chrestien de Troyes and the Scribe Guiot," Medium Aevum 45 (1976) 1-19.

Uitti, Karl D. "Autant en emporte li funs: Remarques sur le Prologue du Chevalier de la Charrette de Chrétien de Troyes," Romania 105, nos. 2-3 (1984) 270-91.

Studies of Individual Romances (Books and Articles)

Baumgartner, Emmanuèle. Chrétien de Troyes: "Yvain," "Lancelot"--la charrette et le lion. Études Littéraires (Paris: Presses Universitaires de France, 1992).

Chaurand, Jacques. "Quelques réflexions sur l'hyperbole dans le Chevalier de la Charrette," in Études de langue et de littérature du moyen âge offertes ŕ Félix Lecoy (Paris: Champion, 1973), 43-54.

Frappier, Jean. Étude sur "Yvain," ou le "Chevalier au Lion" de Chrétien de Troyes (Paris: Société d'Édition d'Enseignement Supérieur, 1969).

Frappier, Jean. Chrétien de Troyes et le mythe du graal: étude sur "Perceval," ou le "Conte du Graal" (Paris: S.É.D.E.S., 1972).

Frappier, Jean. "Le Prologue du Chevalier de la Charrette et son interprétation," Romance Philology 93 (1972) 337-77; response to Jean Rychner, "Le Prologue du Chevalier de la Charrette," Vox Romanica 26 (1967) 1-23.

Freeman, Michelle A. The Poetics of "Translatio studii" and "Conjointure": Chrétien de Troyes's "Cligés." French Forum Monographs, 12 (Lexington, KY: French Forum, 1979).

Kelly, Douglas. "Sens" et "Conjointure" in the "Chevalier de la Charrette" (The Hague and Paris: Mouton, 1966).

Maddox, Donald. Structure and Saving: The Systematic Kingdom in Chrétien's "Érec et Énide." French Forum Monographs, 8 (Lexington, KY: French Forum, 1978).

Paris, Gaston. "Études sur les romans de la Table Ronde. Lancelot du Lac, I. Le Lanzelet d'Ulrich de Zatzikhoven; Lancelot du Lac, II. Le Conte de la charrette," Romania 10 (1881) 465-496; 12 (1883) 459-534; 16 (1887) 100-01.

Pickens, Rupert T. The Welsh Knight: Paradoxicality in Chrétien's "Conte del Graal." French Forum Monographs, 6 (Lexington, KY: French Forum, 1977).

Uitti, Karl D. "Vernacularization and Old French Mythopoesis, with Emphasis on Chrétien's Érec et Énide," in Rupert T. Pickens, ed. The Sower and His Seed: Essays on Chrétien de Troyes. French Forum Monographs, 44 (Lexington, KY: French Forum, 1983), 81-115.

Adolf, H., Visio Pacis, Holy City and Grail: An Attempt at an Inner History of the Grail Legend, Pennsylvania State University Press, Philadelphia 1960. [217 s. Odborná literatura – kulturní historie – grál, křížové výpravy. Pozn.: i v knize píše Visio Pacis, velké P. Jde o knihu zčásti vědeckou, zčásti básnickou. Základní tvrzení jsou formulovány jazykem vědecké teorie a mají její náležitosti, včetně bohatých odkazů na literaturu, ale ve svém celku má kniha jiné záměry než pouze prezentovat jedno z možných vysvětlení.]

Adler, A., „Sovereignty in Chrétien’s Yvain“, in: Publications of the Modern Language Association of America 1947, 281-307. [Fil. (tj. jde asi o AA filosofa, ne psych.) interpretace hledající v románu coincidentia opp.]

Barteau, F., Les Romans de Tristan et Yseut.

Baumgartner, Emmanuèle. Chrétien de Troyes: "Yvain," "Lancelot" -- la charrette et le lion. Études Littéraires (Paris: Presses Universitaires de France, 1992).

Bezzola, Les origines et la formation de la littérature courtoise en Occident, 500-1200.

Brand, W., Chrétien de Troyes.

Brown, A. C., „Iwain. A Study in the Origins of Arthurian Romance“, in: Studies and Notes in Philology and Literature, Harvard 1903, 1-147.

Colloque International: Les recherches du Gral aux XII^e et XIII^e siècles.

Faral, Edmond. Les Arts poétiques du XIIe et du XIIIe siècles. Recherches et documents sur la technique littéraire du moyen âge. Bibliothèque de l'École des Hautes Études, 238 (Paris: Champion, 1924).

Faral, Edmond. Recherches sur les sources latines des contes et romans courtois du moyen âge (Paris: Champion, 1913).

Fourrien, A. (ed.), L’Humanisme médiéval dans les littératures romanes du XII^e et XII^e siècles.

Frappier, J., Étude sur „Yvain ou le Chevalier au lion“ de Chrétien de Troyes, Paris 1969.

Frappier, J., „Le Graal et la Chevalerie“, in: Romania 75, 1954, 165-210. [DNM]

Frappier, Jean. Chrétien de Troyes: l'homme et l'oeuvre (Paris: Boivin, 1957 [1969]).

Frappier, Jean. Chrétien de Troyes et le mythe du graal: étude sur "Perceval," ou le "Conte du Graal" (Paris: S.É.D.E.S., 1972).

Gallais, P., Perceval et l’initiation, Paris 1972. [Jejíž závěry by měly být důkladně prověřeny – Le Goff 225; 230: příliš odvážné závěry. Asi nebude moc seriózní. Ale je potřeba znát.]

Haidu, P., Lion-Queue-Coupée. L’écart symbolique chez Chrétien de Troyes. (1972)

Huby, M., L’Adaptation des romans courtois en Allemagne aux XII^e et XIII^e siècles.

Jausse, H. R., Chanson de geste et le roman courtois au XII^e siècle.

Jausse, H. R., La transformation de la forme allégorique entre 1180 et 1240.

Jeanroy, A., La poésie lyrique des troubadours. [DNM]

Jeauneau, E. (ed.), Entretiens sur la renaissance du XII^e siècle.

Kahane, H. – Kahane, R., The Krater and the Grail. Hermetic Sources of the Parzival.

Kelly, D., Eleanor of Aquitaine and the Four Kings. [DNM]

Kelly, Douglas. Chrétien de Troyes: An Analytic Bibliography. Research Bibliographies and Checklists (London: Grant and Cutler, Ltd., 1976).

Kelly, Douglas, ed. The Romances of Chrétien de Troyes: A Symposium. The Edward C. Armstrong Monographs on Medieval Literature, 3 (Lexington, KY: French Forum, 1985). This work contains the following essays: "Chrétien de Troyes: The Narrator and His Art" (Douglas Kelly); "Érec et Énide" (Edward J. Buckbee); "Cligés" (Michelle A. Freeman); "Le Chevalier de la Charrette (Lancelot)" (Matilda Tomaryn Bruckner); "Le Chevalier au Lion (Yvain)" (Karl D. Uitti); "Le Conte du Graal (Perceval)" (Rupert T. Pickens); "On Editing Chrétien's Lancelot, Chrétien's Indebtedness to the Alexandre décasyllabique" (Alfred Foulet); Selected Bibliography (Sandra Ihle).

Köhler, Erich. L'Aventure chevaleresque: Idéal et réalité dans le roman courtois: Études sur la forme des plus anciens poèmes d'Arthur et du Graal. Trans. Éliane Kaufholz (Paris: Gallimard, 1974).

Köhler, E., „Le rôle de la coutume dans les romans de Chrétien de Troyes“, in: Romania 1960, 386-397.

Köhler, E., Quelques rapports d’ordre historico-sociologique sur les rapports entre la chanson de geste et le roman courtois.

Lafitte-Houssat, J., Les troubadours et Cours d´Amour. [DNM; vynikající přehled.]

Lazar, M., Amour courtois et „Fin Amors“ dans la littérature du XI^e siecle.

Le Gentille, P., La littérature française du Moyen Âge.

Le Goff, Jacques, Pour un autre Moyen Âge. [Zde např. i studie o Meluzíně.]

Le Goff, Jacques, La civilisation de l’Occident médiévale. [Ale nevím, zda nebude jen historická či jen obyč. život či zda není přeložena do ČJ pod pozměněným názvem Kultura střv. Evropy.]

Le Rider, P., Le chevalier dans le conte du Graal de Chrétien de Troyes, Paris 1978. [Dle Le Goffa jde o pozoruhodnou studii.]

Loomis, R. S., Arthurian Literature in the Middle Ages.

Loomis, Roger Sherman. Arthurian Tradition and Chrétien de Troyes (New York: Columbia University Press, 1949).

Loomis, R. S., The Development of Arthurian Romance.

Lumière du Gral (Cahiers du Sud, 1951).

Marx, J., La légende arthurienne et le Gral.

Marx, J., Nouvelles recherches sur la légende arthurienne.

Méla, C., La Reine et le Graal. La conjointure dans les romans du graal, de Chrétien de Troyes au Livre de Lancelot, Paris, Seuil 1984.

Micha, Alexandre. La Tradition manuscrite des romans de Chrétien de Troyes. Publications Romanes et Françaises (Paris: Librairie Droz, 1939 [rpt. Geneva: Droz, 1966]).

Muret – Defourques, Yvain. Paris 1972.

Payen, J. C., Le motif de repentir dans la littérature française médiévale [motiv lítosti]

Prophécies de Merlin, ed. L. A. Paton, NY 1926.

Quête du Graal, ed. A. Pauphilet, Paris 1923. [jinde Le Goff uvádí Queste el Saint Graal, ed. A. Pauphilet: jsou to novofr. a starofr. verze téhož? Nebo je jen novofr. název převedený ze starofr. (což se dělat nemá, leda do hranaté závorky za skutečný název)?]

Ricolfi, R., Studi su i „Fedeli d’Amore“, vol. I. [DNM]

Rupert T. Pickens, ed., Studies in Honor of Hans-Erich Keller: Medieval French and Occitan Literature and Romance Linguistics,

Todorov, T., Introduction à la littérature fantastique. [Asi bude zaměřené obecněji, ale snad tu něco přece jen bude.]

Topsfield, Leslie. Chrétien de Troyes: A Study of the Arthurian Romances (Cambridge: Cambridge University Press, 1981).

Uitti, Karl D. (with Michelle A. Freeman). Chrétien de Troyes Revisited. Twayne's World Author Series (New York: Twayne, 1995).

Walter, P., Canicule. Essai de mythologie sur Yvain ou le Chevalier au Lion, Paris, Sedes, 1988.

Woods, W. S., The Plot Structure in Four Romances of Chrétien de Troyes. [plot: zápletka, osnova, děj.]

Baumgartner, Emmanuèle. Chrétien de Troyes: "Yvain," "Lancelot"--la charrette et le lion. Études Littéraires (Paris: Presses Universitaires de France, 1992).

Bezzola, Les origines et la formation de la littérature courtoise en Occident, 500-1200.

Colloque International: Les recherches du Gral aux XII^e et XIII^e siècles.

Duval, P., La Pensée alchimique et le conte du Graal.

Eliade, Initiations, rites, sociétés secrètes, 264 ad. [Iniciační prvky v leg. o Grálu; nemá nejvyšší prioritu.]

Faral, Edmond. Les Arts poétiques du XIIe et du XIIIe siècles. Recherches et documents sur la technique littéraire du moyen âge. Bibliothèque de l'École des Hautes Études, 238 (Paris: Champion, 1924).

Frappier, J., „Le Graal et la Chevalerie“, in: Romania 75, 1954, 165-210. [DNM]

Frappier, Jean. Chrétien de Troyes: l'homme et l'oeuvre (Paris: Boivin, 1957 [1969]).

Frappier, Jean. Chrétien de Troyes et le mythe du graal: étude sur "Perceval," ou le "Conte du Graal" (Paris: S.É.D.E.S., 1972).

Jeanroy, A., La poésie lyrique des troubadours. [Tam ale přímo o Artušovi myslím nic není. FF MU.]

Kelly, D., Eleanor of Aquitaine and the Four Kings. [DNM]

Kelly, Douglas. Chrétien de Troyes: An Analytic Bibliography. Research Bibliographies and Checklists (London: Grant and Cutler, Ltd., 1976).

Kelly, Douglas (ed.), The Romances of Chrétien de Troyes: A Symposium. The Edward C. Armstrong Monographs on Medieval Literature, 3 (Lexington, KY: French Forum, 1985). This work contains the following essays: "Chrétien de Troyes: The Narrator and His Art" (Douglas Kelly); "Érec et Énide" (Edward J. Buckbee); "Cligés" (Michelle A. Freeman); "Le Chevalier de la Charrette (Lancelot)" (Matilda Tomaryn Bruckner); "Le Chevalier au Lion (Yvain)" (Karl D. Uitti); "Le Conte du Graal (Perceval)" (Rupert T. Pickens); "On Editing Chrétien's Lancelot, Chrétien's Indebtedness to the Alexandre décasyllabique" (Alfred Foulet); Selected Bibliography (Sandra Ihle).

Köhler, Erich, L'Aventure chevaleresque: Idéal et réalité dans le roman courtois: Études sur la forme des plus anciens poèmes d'Arthur et du Graal. Trans. Éliane Kaufholz (Paris: Gallimard, 1974).

Lafitte-Houssat, J., Les troubadours et Cours d´Amour. [DNM: vynikající přehled.]

Lazar, M., Amour courtois et „Fin Amors“ dans la littérature du XI^e siecle.

Lumière du Gral (Cahiers du Sud, 1951).

Marx, J., La légende arthurienne et le Gral.

Marx, J., Nouvelles rechercher sur la légende arthurienne.

Micha, Alexandre. La Tradition manuscrite des romans de Chrétien de Troyes. Publications Romanes et Françaises (Paris: Librairie Droz, 1939 [rpt. Geneva: Droz, 1966]).

Ricolfi, R., Studi si i „Fedeli d’Amore“, vol. I. [DNM]

Topsfield, Leslie. Chrétien de Troyes: A Study of the Arthurian Romances (Cambridge: Cambridge University Press, 1981).

Uitti, Karl D. (with Michelle A. Freeman). Chrétien de Troyes Revisited. Twayne's World Author Series (New York: Twayne, 1995).

1. A companion to Wolfram's Parzival, 1999.

2, At the table of the Grail : 1984

3, La Quête du Graal chez les écrivains européens contemporains, c1994.

4. Baudry, Robert, Graal & littératures d'aujourd'hui, 1998.

5. Groos, Arthur, Romancing the grail : 1995.

6. Insolera, Manuel, L'Eglise et le Graal : 1997.

7. Karg, Ina, --sîn süeze sûrez ungemach-- : 1993.

8. Kordt, Christa-Maria, Parzival in Munsalvaesche : 1997.

9. Lampe, Bernd, Anfortas, 1990.

10. Lampe, Bernd, Gâwân, 1987.

11. Mandach, André de, Auf den Spuren des heiligen Gral : 1995.

12. Mandach, André de, Le "Roman du Graal" originaire. 1992.

13. Markale, Jean, Le Graal, c1989.

14. Marx, Jean, La Légende arthurienne et le Graal, 1996.

15. Mela, Charles, La Reine et le Graal : 1984.

16. Micha, Alexandre, Essais sur le cycle du Lancelot-Graal, 1987.

17. Muschg, Adolf, Herr, was fehlt Euch? : c1994.

18. Pratelidis, Konstantin, Tafelrunde und Gral : 1994.

19. Reil, Cornelia, Liebe und Herrschaft : 1996.

20. Ribard, Jacques, Du Philtre au Graal : 1989.

21. Robert, Joseph d'Arimathie, c1995.

22. Rychner, Jean, La Narration des sentiments, des pensées et des discours : 1990

23. Salemans, Ben J. P, Building stemmas with the computer in a cladistic, neo-Lachmannian, way : 2000.

24. Sivertson, Randal, Loyalty and riches in Wolfram's Parzival, c1999.

25. Steiner, Rudolf, Le Christ et le monde spirituel : 1993.

26. Szkilnik, Michelle, L'Archipel du Graal : 1991.

Nízká relevance

Berling, P., Děti grálu, Praha, Ikar 1997. [439 s. Beletrie – román. 23 cm. Spojuje grál s katary.]

Viz též další bibliografii in: DNM III., 292 (např. vlivy arabské lyriky na španělskou a provensálskou poezii).

Buddhismus

Studie

Conze, E., Stručné dějiny buddhismu, Jota, Brno 1997. [Vývoj buddhistického učení od nejstarších dob. Velmi užitečné už proto, že množství knih o buddhismu věnuje pozornost především počátečním stádiím buddhismu a na pozdější období už v nich nezbývá mnoho prostoru. Obsahuje studii D. Lužného o buddhismu na Západě a slovníček důležitých termínů z pera L. Bělky.]

Kol., Lexikon východní moudrosti: Buddhismus, hinduismus, taoismus, zen, Votobia – Victoria Publishing, Olomouc – Praha 1996. [Zásadní encyklopedie zpracovávající hinduismus, buddhismus a taoismus. Velice kvalitní, představuje neoficiální českou normu přepisu buddhistických a jiných termínů.]

Kolmaš, J., Buddhistická svatá písma. Šestnáct arhatů, Práh, Praha 1995.

Lesný, V., Buddhismus, Votobia, Olomouc 1996 (reprint vydání z r. 1948). [Podrobná práce o buddhismu, která nijak výrazně nezastarala.]

Lester, R. C., Buddhismus. Cesta k osvícení, Praha: Prostor 1997. [Velice povedená kniha, jako první seznámení s buddhismem včetně jeho žité, každodenní roviny asi t. č. (2001) nejlepší v češtině vydaná práce, jednoduchá na pochopení, a přitom pestrá.]

Lopez, Donald S., Příběh buddhismu: Průvodce dějinami buddhismu a jeho učením, Brno: Barrister & Principal 2003.

Miltner, V., Vznik a vývoj buddhismu, Praha: Vyšehrad 2001. [376 s. Odborná literatura – religionistika – buddhismus. Bibliografie, podrobný rejstřík. Buddha, jeho učení, obec, buddhistická filosofie a literatura. Až na několik omylů a hodnotících srovnání (srv. s. 142) velmi kvalitní a ucelená monografie hlavně o raném buddhismu.]

Werner, K., Náboženství jižní a východní Asie, Masarykova univerzita, Brno 1995. [Přehledová práce o hinduismu, buddhismu, náboženství Číny a Japonska. Velmi kvalitní. Přepisy sanskrtských výrazů jsou zastaralé.]

Zotz, V., Buddha, Votobia, Olomouc 1995. [Velmi pěkný Buddhův životopis. Přesné odkazy na texty. Věnuje velkou pozornost Buddhovu učení.]

Buddhismus v jednotlivých oblastech

Bělka, L., „Acagatský klášter. Kapitola z historie burjatského buddhismu“, in: Religio. Revue pro religionistiku 6, 1998, č. 2, 202-212.

Bělka, L., budd. v Estonsku – některé Religio.

Bělka, L., Tibetský buddhismus v Burjatsku, Masarykova univerzita, Brno 2001. [350 s. Odborná literatura – religionistika – buddhismus. Podrobný poznámkový aparát, doporučená studijní literatura a bibliografie. Kvalitní přehledová práce o burjatském buddhismu založená zejména na materiálu shromážděném během výzkumných pobytů. Dějiny bádání. Podrobně mapuje zdejší klášterní síť. Bohatá obrazová dokumentace. Vydání pramenů (stanovy, předpisy).]

Machálková, Z., „Anglická sangha. Příklad adaptace théravádské tradice na Západě“, in: Religio. Revue pro religionistiku 8, 2000, č. 1, 97-108.

Mahájána

Werner, K., „Povaha a poselství Lotosové sútry aneb K nástupu mahájánového buddhismu“, in: Religio. Revue pro religionistiku 6, 1998, č. 2, 115-130.

Prameny

Dhammačakkappavattanasutta http://www.david-zbiral.cz/Dharmacakra.htm.

Chuej-neng, Tribunová sútra Šestého patriarchy, přel. O. Král, Odeon, Praha ³1990.

Kol., Duchovní prameny života. Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích, Praha: Vyšehrad 1997 (druhé, rozšířené vydání).

Sútra srdce – Diamantová sútra, přel. Dita Horáková, Praha: Argo 1995.

Buddhovy rozpravy I- .

Neúplné, neověřené

Frýba, M., „Buddhismus a psychologie“, in: Religio. Revue pro religionistiku 3, 1995, č. 1, 49-60.

Miltner, Malá encyklopedie buddhismu.

Lesný – jeho starší práce.

Čínská kultura a náboženství

Prameny

Kol., Duchovní prameny života. Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích, Praha: Vyšehrad ²1997.

Konfucius – Mencius – Sün-c’, A riekol majster... Z klasických kníh konfuciánstva, přel. Marina Čarnogurská, Tatran, Bratislava ²1990. [216 s. Překlad pramenů – konfuciánství. Překlad s poznámkami a doslovem. Náklad 20 000 výtisků.]

Náboženství

Hartzová, P. R., Taoismus, Praha: Nakladatelství Lidové noviny 1996. [136 s. Odborná literatura – religionistika – taoismus. Rejstřík, bibliografie. Dobře napsaná, spolehlivá, tematicky vyvážená příručka, která nepodhodnocuje náboženský taoismus a neklade důraz jen na fil. prvky, jak činí mnohé jiné publikace.]

Hooblerovi, T. a D., Konfucianismus, Praha: Nakladatelství Lidové noviny 1997. [134 s. Odborná literatura – religionistika – konfucianismus. Bibliografie, rejstřík. Z angl. originálu přel. Petra Jeřábková.]

Lomová, Olga – Kuo-liang, Yeh, Ach běda, přeběda: Oplakávání mrtvých ve středověké Číně, DharmaGaia 2004.

Overmeyer, L., Náboženství Číny. Svět jako živý organismus, Praha: Prostor 1998.

Filosofie

Bondy, E., Poznámky k dějinám filosofie 2. Čínská filosofie, Sdružení na podporu vydávání časopisů, Praha 1993. [388 s. Odborná literatura – dějiny filosofie. Přehledně členěná, mimořádně obsažná práce. ISBN 80-85239-22-1.]

Různé

Čou Mej-žu a Ču Wej-chua, Příběhy dračích císařů, Orbis Pictus Istropolitana, Bratislava 1993.

Eliade, M., Dějiny náboženského myšlení II. Od Gautamy Buddhy k triumfu křesťanství, Praha: Oikúmené 1996.

Kol., Kulturní tradice Dálného východu, Odeon, Praha 1980. [324 s. Odborná literatura – kulturní dějiny, dějiny umění – Čína, Japonsko. Dobrá publikace, hlavně o umění a kultuře. Obrazové přílohy]

Kulcsárová, Z. a kol., Světové mytologie. Nábožensko-mytologické systémy národů světa, Praha: Orbis 1973.

Eliade

Eliade, M., Dějiny náboženského myšlení I. Od doby kamenné po eleusinská mystéria, Praha: Oikúmené 1995.

Eliade, M., Dějiny náboženského myšlení II. Od Gautamy Buddhy k triumfu křesťanství, Praha: Oikúmené 1996.

Eliade, M., Dějiny náboženského myšlení III. Od Muhammada po dobu křesťanských reforem, Praha: Oikúmené 1997.

Eliade, M., Jóga, nesmrtelnost a svoboda, Praha: Argo 1999.

Eliade, M., Kováři a alchymisté, Praha: Argo 2000.

Eliade, M., Mefisto a androgyn, Praha: Oikúmené 1997.

Eliade, M., Myth and Reality, Harper&Row, New York – Evanston 1968. [212 s. Z fr. přel. Willard R. Trask. Struktura mýtů, magie počátků, rituály obnovy, eschatologie a kosmogonie, překonat čas, ontologie a historie, paměť a zapomínání, přežívání a kamufláže mýtů, mýty a pohádky. Stručná bibliografie. MZK abs.]

Eliade, M., Mýtus o věčném návratu. Archetypy a opakování, Praha: Oikúmené 1993.

Eliade, M., Mýty, sny a mystéria, Praha: Oikúmené 1998.

Eliade, M., Od Zalmoxida k Čingischánovi. Srovnávací studie o náboženstvích a folkloru Dácie a východní Evropy, Praha: Argo 1997. [222 s. Odborná literatura – religionistika – Dácie a východní Evropa. Studie o symbolice vlka ve válečnických bratrstvech, Zalmoxidovi, kosmogonickém skoku do vody, rituálním lovu, náboženském folklóru, „šamanismu“ u Rumunů, kultu beladony v Rumunsku a jasnovidné ovečce.]

Eliade, M., Posvátné a profánní, Česká křesťanská akademie, Praha 1994.

Eliade, M., Šamanismus a nejstarší techniky extáze, Praha: Argo 1997.

Eliade, M. – Culianu, I. P., Slovník náboženství, Český spisovatel, Praha 1993.

Esoterismus

Sborníky

Hanegraaff, Wouter J. – Pijnenburg, Joyce (eds.), Hermes in the Academy: Ten Years’ Study of Western Esotericism at the University of Amsterdam, Amsterdam: Amsterdam University Press 2009. [h.]

Svobodní zednáři

Kulihová, Barbora, Jan Amos Komenský a svobodné zednářství, magisterská diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita 2009 (Filozofická fakulta, Ústav religionistiky, vedoucí práce: Milan Fujda). [k.]

Teosofie

„Polárníci“

Zam Botiva, Asia Mysteriosa, Janvier, Combronde 1995. [Obsahuje d’Apremontovu předmluvu o historii této skupiny. Samotná tato kniha je pramen.]

Nacistický esoterismus

Viz kapitoly Nacismus a Artuš... (tam podkapitola Otto Rahn)

Různé

Gardner, Laurence, Svatý Grál, Volvox Globator, Praha 1999. [352 s. Esoterická literatura. Z angl. orig. Bloodline of the Holy Grail přel. Klára Gajdušková a Irena Kolářová. Navzdory tomu, že tak může působit (např. rozsáhlým poznámkovým aparátem), tato kniha nemá charakter vědeckého textu. Je ale velice zajímavá jako pramenný materiál. Snaží se vypátrat „linii pokrevenství“ svatého Grálu, kterou sleduje k esejcům apod. Pravé poselství podle autora církev pokřivila. Odvolávání se na „disidenty“ typu Lilit, na potlačenou feminní tradici atd. je pro tento druh literatury velmi symptomatické. Kumránské svitky byly prý vytvořeny pod vedením Jidáše Iškariotského (s. 51) apod.]

J.H.Probst- Biraben, Les mystères des Templiers, Cahiers astrologiques, Nice, 1947.

Etnologie (národopis)

Itálie

Troisi, Vittoria, La montagna di lame: Memoria e soggettività nei racconti tradizionali di una comunità irpina, Casamicciona: Valentino 1996. [258 s., brož., nekvalitní vazba. Zajímavá národopisná monografie založená na výzkumu lidových vyprávění (pohádek, anekdot, legend) ve vesnici Serra di Pratola (cca 600 obyvatel) v provincii Avellino v letech 1990-1991. Úvod o výzkumu; vypravěč Raffaele Capone; ucelené texty (edice); pojmenovat smrt za účelem ovládnutí života; ženské vyprávění – Amalia Capone; Obsahuje četné citace (zápisy z rozhovorů); týkají se zejména vidění mrtvých, magických praktik, svatých, orků, draků apod. (zčásti jsou témata samozřejmě dána autorčiným výběrem a jejími otázkami). Postrádá výraznější výklad metodologie nebo základních pojmů titulu (paměť, subjektivita). Bibliografie, glosář. BNCF, v.]

Troisi, Vittoria, Verbo saccio, verbo dico: Memoria e soggettività in una comunità dell’Irpinia, Milano 1994. [Starší verze práce La montagna di lame (jak uvádí sama autorka).]

Romové

Kol., Romové v Byzanci, Signeta, Praha 1999. [Obsahuje studii o tzv. herezi athinganů.]

Kováč, Milan – Mann, Arne B., Boh všetko vidí: Duchovný svet Rómov na Slovensku / O del sa dikhel: Romanu paťaviben pre Slovensko, Chronos, Bratislava 2003. [Obsahuje mj. poznámky o athinganech.]

Vaux de Foletier, F. de, Le monde des Tziganes, Berger-Levrault, Paris 1984.

Fantasy

Fantastično a fantastická literatura v širokém smyslu

Malrieu, Joël, Le Fantastique, Hachette, Paris 1992. [Gotický román, Hoffman, romantismus a fantastika, úvahy, zda existuje žánr fantastické lit. Postavy. Místo a čas. Résumé důležitých děl (Huysmans aj.). Pro studium fantasy v užším smyslu v podstatě bezcenné. MZK.]

Studie přímo o žánru fantasy

Obecné práce

Bleiler, E. F. (ed.), Supernatural Fiction Writers: Fantasy and Horror, 2 vols., Charles Scribner’s Sons, New York 1985. [Komentář dle Justice 1989: obsahuje oproti názvu i autory SF, pojeté široce i ke gotické povídce, pulpu, artušovským romancím, Maupassantovi apod. Nepříliš šťastně strukturováno, ale dobrá hesla, bibliografie; sv. 2 obsahuje ty moderní, ne tu gotiku apod.]

Hillegas, M. R. (ed)., Shadows of Imagination: The Fantasies of C. S. Lewis, J. R. R. Tolkien and Charles Williams, Southern Illinous University Press, Carbondale 1976. [Komentář dle Justice 1989: 13 esejů, rozděleno mezi všechny tři zhruba spravedlivě. Spolehlivé eseje.]

Hokeson, J. and H. P. (eds), Forms of the Fantastic: Selected Essays from the Zhird International Conference on the Fantastic in Literature and Film, Greenwood Press, Westport 1986. [Komentář dle Justice 1989: 26 vybraných esejů, rozmanitá tematika. I SF. Velmi cenné pro badatele. Obsahuje bibliografii.]

Justice, K. L., Science Fiction, Fantasy and Horror Reference. An Annotated Bibliography of Works about Literature and Film, St. James Press, Chicago – London [1989]. [Z r. 1989 je copyright, jiný údaj chybí. Jsou tu díla o sekundární literatuře k fantasy, SF a hororu (SF hlavně), velmi užitečné. Rejstřík děl, autorů. Bibliografické údaje, ibvykle asi půlstránkové až stránkové komentáře. Zřejmě všechny důležité publikace k fantasy sem byly přepsány, ale komentáře i bibliografické údaje bylo nutno zkrátit; lze odkázat na tuto Justiceovu publikaci. MZK.]

Le Guin, U. K., The Language of the Night. [Komentář dle Justice 1989: 270 s., její články, přednášky apod., naděje, že se SF a F budou šířit. Zřejmě spíše populárnější.]

Magill, Frank N. (ed), Survey of Modern Fantasy Literature (5 vols.). [Komentář dle Justice 1989: široce pojato, gotická povídka, 500 esejů, reprezentativní ukázky prózy, teorie, pohádka, Artuš, Jedinečné, vysoce doporučené pro výzkum F.]

Swinfen, Ann, In Defence of Fantasy: A Study of the Genre in English and American Literature since 1945, Routledge & Kegan Paul, London – Boston – Melbourne – Henley 1984. [Odborná literatura – literární teorie, literární historie – fantasy. Důležitá teoretická práce, monografie. Odborná literatura – literární teorie, literární historie – fantasy. Úvod, fantasy a zvířata, paralelní světy, druhotné světy. Seznam zkratek s. x. Poznámkový aparát, bibliografie. Bibliografie je bohužel špatně členěná, nejsou tu odděleny práce přímo o F např. od Summy Tomáše Akvinského. Důležitá teoretická práce, monografie. FF MU, anglistika, abs.]

Palumbo, Donald (ed.), Erotic Universe: Sexuality and Fantastic Literature. [Komentář dle Justice 1989: sexualita v SF a F, poněkud těžkopádné.]

Paradis, Andrea (ed.), Out of this World: Canadian Science Fiction and Fantasy Literature, Quarry Press – National Library of Canada, b.m., b.r. [FF MU, abs. Vyšlo též ve fr. jako Visions d’autres mondes. Neobsahuje rok ani místo vydání, ověřeno, ale copyright je 1995. Většina je o SF, méně o F a magickém realismu, ale některé cenné příspěvky se tu najdou i o fantasy, např. 131 ad. o kanadské dark fantasy. Obsahuje cennou, přehledně členěnou bibliografii. FF MU.]

Rottensteiner, Franz, The Fantasy Book: An Illustrated History from Dracula to Tolkien. [Komentář dle Justice 1989: v kostce, některá témata jako vlkodlak apod., výborný přehled fantasy.]

Slusser, George E. – Rabkin, Eric S. – Scholes, R. (eds.), Bridges to Fantasy. [Komentář dle Justice 1989: definice, teorie, struktura, vznik a vývoj fantasy. 13 příspěvků, některé dost široké a vlastní téma fantasy možná překračující (DZ). Doporučeno.]

Slusser, George E. – Rabkin, Eric S. – Scholes, R. (eds.), Coordinates: Placing Science Fiction and Fantasy. [Komentář dle Justice 1989: články, často o jednom konkrétním díle či autorovi, jiné o tématu. I pro méně pokročilé. Vhodný doplněk obecných děl.]

Weedman, Jane B. (ed.), Women Worldwalkers: New Dimensions of Science Fiction and Fantasy, Texas Tech Press, Lubock 1985. [Portréty různých autorek sci-fi (naprostá většina) a fantasy (menší část, zejm. 207-222), studie o konkrétních dílech i specifických tématech aj. FF MU.]

Weinberg, R., The Weird Tales Story. [Komentář dle Justice 1989: výborná, dobře podložená historie časopisu důležitého pro vývoj žánru.]

Studie o jednotlivých autorech, dílech apod.

Carpenter, H., J. R. R. Tolkien. Životopis, Mladá fronta, Praha 1993. [264 s. Životopis. Z anglického originálu přel. Stanislava Pošustová.]

Carter, Lin, Tolkien: A Look Behind the Lord of the Rings. [Komentář dle Justice 1989: opravdu za PP: Vergilius, Homér, mytologie, dost o Hobitovi, ne o PP, jak hlásá podtitul. Pro ty, koho pouze fantasy zaujala, nevhodné, dobré pro badatele zajímající se o pozadí díla JRRT.]

Forest, Robert, The Complete Guide to Middle-Earth: From the Hobbit to Silmarillion. [Komentář dle Justice 1989: široce pojatý slovník; data, zeměpis, jména... Kvantum informací. Vysoce doporučená.]

Kilby, Clyde S., Tolkien & The Silmarillion. [Komentář dle Justice 1989: líčení, jak Kilby pomáhal JRRT s uspořádáváním Silmarillionnu, portrét Tolkiena, anotace dosud nepublikovaných děl, skvělý dodatek k životopisům JRRT.]

Kocher, Paul Harold, Master of Middle Earth: The Fiction of J. R. R. Tolkien. [Komentář dle Justice 1989: zkoumáno na více úrovních včetně filologické, filosofické či teologické; výtečný průvodce Tolkienem, kapitoly věnované hlavním tématům. Dobrá kombinace populární a vědecké práce, např. poznámky nezatěžují text a jsou připojeny samostatně.]

Mathews, Richard, Worlds Beyond the World: The Fantastic Vision of William Morris. [Komentář dle Justice 1989: o díle jednoho ze zakladatelů fantasy. Velmi útlé, nedostatky ve formálních náležitostech, ale analýzy povedené.]

Miesel, Sandra, Against Time’s Arrow: The Hing Crusade of Poul Anderson. [Komentář dle Justice 1989: hodně obsahů děl a málo analýz, 64 s., hodně o díle SF, ale i Zlomený meč.]

Olander, Joseph D. – Greensberg, Martin Harry, Ursula K. Le Guin. [Komentář dle Justice 1989: 258 s., devět esejů, metafora stínu, rozbor její SF i F, bibliografie.]

Ready, William, Understanding Tolkien and The Lord of the Rings. [Komentář dle Justice 1989: 96 s., zčásti životopis, zčásti literární analýza. Dobrý úvod do díla, hlavně PP. Relativně vysoké nároky na čtenáře, nevhodné pro populární seznámení. Není nepostradatelná, ale užitečná ano.]

Schweitzer, Darrell, The Dream Quest of H. P. Lovecraft. [Komentář dle Justice 1989: 63 s., hlavně jeho vliv na horor, kritický pohled.]

Slusser, George Edgar, The Farthest Shores of Ursula K. Le Guin. [Komentář dle Justice 1989: 60 s., SF i série Zeměmoří.]

Tyler, J. E. A., The Tolkien Companion. [Komentář dle Justice 1989: 530 s., (?) slouží Tylerovu záměru, ale něco je užitečné.]

Wellmann, S., C. S. Lewis. Poutník krajinou fantazie, Návrat domů, [Spíš životopisné, navíc to není životopis tak zaměřený na autorovo dílo jako třeba Carpenterův životopis JRRT.]

Yoke, Carl B., Roger Zelazny. [Komentář dle Justice 1989: 111 s., SF, ale i o cyklu Amber, trochu víc kritického zhodnocení by neškodilo.]

Fantasy a religionistika, fantasy a náboženství

Tomeš, Martin, Náboženské myšlení C. S. Lewise: Mezi teologií a literaturou, magisterská diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita 2009 (Filozofická fakulta, Ústav religionistiky, vedoucí práce: PhDr. Ondřej Sládek, Ph.D.). [ÚR FF MU, l., h.]

Zbíral, David, „Žánr fantasy a religionistika“, http://www.david-zbiral.cz/fantrel.htm.

Interview, rozhovory, setkání osobností

Setkání Lévi-Strausse s Tolkienem,

Exkurs: sci-fi pro zájemce o problematiku moderního mýtu

Haas, Edith, John Boormans und George Lucas fantastische Grals-Questen : Wiedergeburt oder Niedergang eines Mythos? Salzburg, Univ., Dipl.-Arb., 1993. [Diplomová práce. ON.]

Warrick, Patricia – Greensberg, Martin Harry – Olander, Joseph, Science Fiction: Contemporary Mythology, The SFWA-SFRA Anthology. [Komentář dle Justice 1989: 476 s., studie věnované největším mytickým tématům, ilustrativní antologie textů.]

Encyklopedie, slovníky, rejstříky

Kol., Encyclopedia of Fantasy, London 1997.

Ashley, Michael (comp.), Fantasy Readers Guide: A Complete Index and Annotated Commentary to the John Spencer Fantasy Publications (1950-1966).

Frank, Alan, The Science Fiction and Fantasy Film Handbook.

McGhan, Barry, Science Fiction and Fantasy Pseudonyms.

Robinson Roger, Science Fiction and Fantasy Magazine Collector’s Checklist 1926-1980.

Rock, James A., Who Goes There: A Bibliographic Dictionary of Pseudonymous Literature in the Fields of Fantasy and Science Fiction.

Tuck, Donald H., The Encyclopedia of Science Fiction and Fantasy (3 vols.). [Komentář dle Justice 1989: 1. a 2. svazek abecední, medailony autorů, krátké obsahy děl. 3. svazek informace o pseudonymech, časopisech...]

Wysocki, R. J., The Science Fiction, Fantasy, Weird, Hero Magazine Index.

Fantasy-Lexikon : [Xena, Conan, Artus & der kleine Hobbit - Mythen, Legenden und Sagen der Fantasy] / Marcel Feige. Mitarb.: Kuno Liesegang. [Hrsg.: Oliver Schwarzkopf] . - Berlin : Lexikon-Imprint-Verl. , 1999 . - 379 S. ISBN 3-89602-267-9 [Vídeň.]

Bibliografie

Currey, L. W., Science Fiction and Fantasy Authors: A Bibliography of First Printings of Their Fiction. [Komentář dle Justice 1989: 571 s.; více asi SF, nutno ověřit.]

Day, Bradford M., The Checklist of Fantastic Literature in Paperback.

Reginald, Robert, Science Fiction and Fantasy Literature, vol. 1. Indexes to the Literature.

Reginald, Robert, Sciende Fiction and Fantasy Literature, vol. 2. Contemporary Science Fiction Authors II. [Komentář dle Justice 1989: obsažné, často i jména dost neznámá samotným příznivcům.]

Tymn, Marshall B – Schlobin, Roger C., The Year’s Scholarship in Science Fiction and Fantasy: 1972-1975.

Tymn, Marshall B – Schlobin, Roger C. – Currey, L. W., A Research Guide to Science Fiction Studies: An Annotated Checklist of Primary and Secondary Sources for Fantasy and Science Fiction.

Wells, Stuart W., Science Fiction and Heroic Fantasy Author Index.

Autorské bibliografie: viz Justice, K. L., Science Fiction, Fantasy and Horror Reference. An Annotated Bibliography of Works about Literature and Film, 105-118. [Michael Moorcock, de Camp, Zelazny, Howard, C. A. Smith...] Tamtéž uvedeny i anotace životopisů, interview, dopisů...

Tolkien

Texty

Tolkien, J. R. R., Kniha ztracených pověstí, sv. 1, Winston Smith, [Praha] 1995. [Další plánované svazky tohoto cyklu bohužel pro malý komerční úspěch nevyšly.]

Tolkien, J. R. R., Nedokončené příběhy, Mladá fronta, Praha 1994.

Tolkien, J. R. R., „O pohádkách“, in: Příběhy z čarovné říše, Mladá fronta, Praha 1997, 89-149.

Tolkien, J. R. R., Pán prstenů I. Společenstvo Prstenu, Mladá fronta, Praha 1993.

Tolkien, J. R. R., Příběhy z čarovné říše, Mladá fronta, Praha 1997.

Tolkien, J. R. R., Silmarillion, Mladá fronta, Praha 1992.

Sekundární literatura

Viz též výše.

Purtill, L., J. R. R. Tolkien: Myth, Morality, and Religion, 1985.

Setkání Lévi-Strausse s Tolkienem,

R. E. Howard

Texty

Howard, R. E., Conan I. Barbar, AFSF, Praha 1997.

Howard, R. E., Conan II. Dobyvatel, AFSF, Praha 1997.

Sekundární literatura

Schweitzer, Darrell, Conan’s World and Robert E. Howard. [Komentář dle Justice 1989: 64 s., nejde o životopis, ač též o životě informuje. Především rozsáhlé obsahy děl a dobré rozbory Conana.]

Weinberg, Robert, The Annotated Guide to Robert E. Howard’s Sword & Sorcery. [Komentář dle Justice 1989: 152 s., dobrý průvodce po dílech a postavách, komentáře, věrohodné kritické soudy. Standardní práce.]

Le Guinová

Le Guinová, U. K., Čaroděj Zeměmoří, AF 167, Brno b. r.

Le Guinová, U. K., Hrobky Atuánu, AF 167, Brno [1994?]. [136 s. Beletrie – román – fantasy. Dobře zvládnutá próza, která se nevyhnula některým klišé, ale přinesla i mnoho nového. Dost zaměřené na psychologii hrdinů. Poutavý příběh, méně filosofický než Čaroděj Zeměmoří a Nejvzdálenější pobřeží. Možná i nejlepší kniha Zeměmoří.]

Le Guinová, U. K., Nejvzdálenější pobřeží, AF 167, Brno 1995. [172 s. Beletrie – román – fantasy. Z anglického originálu přeložila Irena Přibylová. Náklad 4000 výtisků. Velmi netypická fantasy. Magická síla mizející se světa sice není motiv nijak nový, lze jej považovat bezmála za locus communis v rámci fantasy, ale autorka s ním nakládá obratně a hlavně dodává dílu hluboký filosofický rozměr. Nicméně dějovou linii neudržela, děj ztratil gradaci a konec působí nevěrohodně (krom toho čtenář již dlouho věděl, jak kniha dopadne a kdo je záhadným agresorem nabízejícím věčný život a ničícím magii). Sice vysoce nadprůměrné, ale nedotažené dílo.]

Le Guinová, U., Tehanu. Poslední kniha Zeměmoří, AF 167, Brno 1997. [184 s. Beletrie – fantasy román.]

Lewis

Lewis, C. S., Lev, čarodějnice a skříň, Orbis Pictus, Praha b. r.

Lewis, C. S., Poslední bitva, Orbis Pictus, Praha 1993.

Temná fantasy

Anderson, P., Zlomený meč, přel. J. Kantůrek, Klub Julese Vernea, Praha 1993.

Filmy

Jackson, P. (režisér), Pán prstenů I. Společenstvo Prstenu, 2001.

Jackson, P. (režisér), Pán prstenů II. Dvě věže, 2002.

Jackson, P. (režisér), Pán prstenů III. Návrat krále, 2003.

Různé

Adamovič, Úvod do science fiction, [Tenoučká, jen na SF zaměřená brožura, nejde o zásadní publikaci, ač může dobře posloužit.]

Clewe, Susanne Christine von, Gewalt in der Fantasy. Die Darstellung der Gewalt in Fantasy-Romanen und Fantasy-Comics für Erwachsene, disertační práce, Frei Universität Berlin 1994. [250 s. Odborná literatura – teorie literatury – fantastika. Fantastická literatura – násilí. Literatura fantasy, comics, high fantasy a heroic fantasy, od gotické lit. k fantastické lit., násilí ve fantasy, bibliografie (dosti chudá na cizojazyčné – neněmecké – tituly primární i sekundární literatury). Úvodní část je cenná i pro teorii fantastiky obecně, nejen pro problém násilí. MZK.]

Šust, Martin, Slovník autorů anglo-americké fantastiky (A-B) (Kroniky Questaharu) [To uvádí Hromada 1, 16. Neověřeno.]

Filosofie

Učebnice

Anzenbacher, A., Úvod do filosofie, SPN, Praha 1991.

Liessmann, K. – Zenaty, G., O myšlení. Úvod do filosofie, Votobia, Olomouc 1994.

Störig, H. J., Malé dějiny filozofie, Praha: Zvon 1996.

Texty

Různé

Voltaire, Siècle de Louis XIV, in: id., Œuvres complètes, vol. 16-18, Sanson et compagnie, 1791.

Michel Foucault

Foucault, Michel, Archeologie vědění, přel. Čestmír Pelikán, Praha: Herrmann & synové 2002. [Fr. orig.: L’archéologie du savoir.]

Foucault, Michel, Dějiny šílenství v době osvícenství: Hledání historických kořenů pojmu duševní choroby, Praha: Nakladatelství Lidové noviny 1994. [Z fr. orig. L’histoire de la folie à l’age classique přel. Věra Dvořáková. l.]

Foucault, Michel, Diskurs, autor, genealogie: Tři studie, přel. Petr Horák, Praha: Svoboda 1994.

Foucault, Michel, Myšlení vnějšku, Herrmann & synové 1996.

Foucault, Michel, Psychologie a duševní nemoc, Praha – Liberec: Dauphin 1997. [Z fr. orig. Maladie mentale et psychologie přel. Věra Dvořáková a Richard Vyhlídal.]

Foucault, Michel, Slová a veci: Archeológia humanitných vied, Bratislava: Kalligram 2004. [400 s. FF MU.]

Foucault, Michel, Dějiny sexuality I: Vůle k vědění, Praha: Hermann 1999. [k.]

Foucault, Michel, Dějiny sexuality II-III: Užívání slastí, Péče o sebe, Praha: Herrmann & synové 2003. [340 s. Přel. Karel Thein – Natálie Darnadyová – Josef Fulka.]

Chomsky, Noam – Foucault, Michel – Elders, Fons, Člověk, moc a spravedlnost, přel. Ondřej Slačálek, Praha: Intu 2005. [Záznam televizní debaty Michela Foucaulta s Noamem Chomskym.]

Reakce na Foucaulta, recepce Foucaulta

Růžička, Jiří, „Subjektivace a techniky sebe samého: Foucaultova cesta ke třetí ose“, in: Lucie Storchová (ed.), Conditio humana, konstanta (č)i historická proměnná?: Koncepty historické antropologie a teoretická reflexe v současné historiografii, Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze 2007, 139-155. [h.]

Suk, Jiří, „Foucaultův příchod do Čech: ‚Archeologická‘ a ‚genealogická‘ metoda z perspektivy historika“, Soudobé dějiny 11/4, 2004, 51-65. [c.]

White, Hayden, „Rozluštěný Foucault: Zápisky z podzemí“, in: id., Tropika diskursu: Kulturně kritické eseje, přel. Ladislav Nagy, Praha: Karolinum 2010, 283-316. [h.]

Paul Ricœur

Texty

Ricœur, Paul, Křehká identita: Úcta k druhému a kulturní identita, Třebenice: Mlýn 2000. [49 s. Přednáška.]

Ricœur, Paul, La mémoire, l’histoire, l’oubli, Paris: Le Seuil 2000. [FF MU, l.]

Ricœur, Paul, Teória interpretácie: Diskurz a prebytok významu, přel. Zdeňka Kalnická, Bratislava: Archa 1997. [136 s., brož., menší formát. Jazyk jako diskurz; mluvení a psaní; metafora a symbol; vysvětlení a chápání. FF MU, l.]

Ricœur, Paul, Soi-même comme un autre, Paris: Le Seuil 1990. [FF MU abs., l.]

Thompson, John B. (ed. et trans.), Paul Ricœur, Hermeneutics and the Human Sciences: Essays on Language, Action and Interpretation, Cambridge: Cambridge University Press – Paris: Éditions de la Maison des Sciences de l’Homme 1981. [viii, 314 s. Soubor Ricœurových textů shromážděný a přeložený J. B. Thompsonem, který také napsal úvod. Úloha hermeneutiky; hermeneutika a kritika ideologie; fenomenologie a hermeneutika; hermeneutická funkce odstupu; co je text – vysvětlení a rozumění; metafora a centrální problém hermeneutiky; přivlastnění; model textu – smysluplné jednání jako text; věda a ideologie; otázka důkazu ve Freudově díle; narativní funkce. FF MU abs.]

Komentáře, vyhodnocení

Dosse, François, Paul Ricœur et Michel de Certeau: L’histoire: Entre le dire et le faire, Paris: L’Herne 2006.

Simms, Karl, Paul Ricoeur, London – New York: Routledge 2003. [168 s. Části: Proč Ricoeur?, Klíčové myšlenky, Po Ricoeurovi. Další četba. VK p.]

Studie

Grondin, J., Úvod do hermeneutiky, Praha: Oikúmené 1997. [248 s. Odborná literatura – filosofie.]

Filosofie náboženství

Horyna, Břetislav – Pavlincová, Helena, Filosofie náboženství: Pokus o typologii, Masarykova univerzita, Brno 1999.

Francie, frankofonie

Dějiny frankofonních zemí

Fryčer, J., Úvod do dějin a kultury Francie, Státní pedagogické nakladatelství, Praha ²1972. [132 s. Odborná literatura – historie, kulturní dějiny – Francie. Přehled od nejstarších dob. Standardní učebnicový přehled. Místy tendenční.]

Francouzská literatura

Texty (zcela výběrově)

Agrippa d’Aubigné, Les Tragiques I-IV, éd. critique A. Garnier – J. Plattard, Droz, Paris, 1932. [MZK.]

Breton, A., Nadja, Dauphin, Praha 1996. [Z fr. orig. Nadja přel. Jarmila Fialová.]

Camus, A., Le mythe de Sisyphe, Gallimard, Paris ¹⁷1943. [MZK]

Hector Savinien Cyrano z Bergeracu, Cesta na Měsíc – Cesta do Sluneční říše, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha 1959.

Flaubert, G., Paní Bovaryová, Ikar, Praha 1995. [280 s. Beletrie – psychologický román – kritický realismus. Vydání v Ikaru první.]

France, A., Ostrov Tučňáků, přel. Richard Vyhlídal, Praha: Svoboda ⁷1978. [Náklad 26 000 výtisků.]

Giono, J., Husár na streche, Slovenský spisovateľ, Bratislava 1986. [382 s. Přel. Ladislav Lapšanský. Náklad 10 000.]

Gracq, J., Brehy Sýrt a iné prózy, Slovenský spisovateľ, Bratislava 1985. [542 s. Beletrie. MZK.]

Guillaume de Loris – Jean de Meun, Le Roman de la rose I-IV, Firmin-Didot, Paris 1914. [1. svazek je komentář: rýmy, jazyk atd. Ed. Ernest Langlois. MZK.]

Guillaume de Lorris – Jean de Meun, Le roman de la rose III, ed. Ernest Langlois, Honoré Champion, Paris 1921.

Choderlos de Laclos, Nebezpečné známosti, trad. Dagmar Steinová, Odeon, Praha 1968. [Choderlos není křestní jméno; to je Pierre-Ambroise-François, které není na tit. str. uvedené.]

Jelínek, Hanuš (trans.), Zpěvy sladké Francie, Československý spisovatel, Praha 1967.

Krátký, Radovan (trans.), Galantní poezie, Československý spisovatel, Praha 1968. [184 s. Výbor z poezie 16.-19. stol.]

La Rochefoucauld, François de, Maximy a úvahy morální, přel. Jaroslav Pšenička, Votobia, Praha 1997 (1. vyd. J. Otto 1903). [144 s.]

Le Clézio, Désert, Gallimard, Paris 1994.

Malraux, A., Lidský úděl, Odeon, Praha 1967.

Maupassant, G. de, Miláček, Ikar, Praha 1999. [288 s. Přel. Dana Melanová. Vydání v tomto překladu první.]

Modiano, P., Fleurs de ruine, Seuil, Paris [1992?]. [MZK.]

Montesquieu, Ch.-L. S. baron de la Brède et de, Perské listy, Odeon, Praha 1989. [525 s. Přel. Josef Kopal.]

Pascal, Blaise, Myšlenky (výbor), trad. Miloslav Žilina, Odeon, Praha 1973. [Existují i novější vydání.]

Pierre de Ronsard, Milostné sonety, Praha: Vyšehrad 2004. [96 s.]

Rabelais, F., Gargantua a Pantagruel, kniha první až třetí, Melantrich, Praha 1953. [500 s. Překlad: nejasné. Upraven Josefem Rejlkem a Karlem Šafářem. Konečná redakce Josef Kopal. Náklad 10 400 výtisků.]

Racine, J., Faidra. Tragédia v piatich dejstvách, LITA, Bratislava 1977. [60 s. Přel. Ján Boor, přebásnila Lýdia Vadkerti-Gavorníková.]

Rolland, R., Jan Kryštof, sv. 1, Odeon, Praha 1966.

Rousseau, J. J., Mládí (Vyznání I), přel. K. St. Sokol, Julius Albert, Praha 1929.

Rousseau, J. J., Zápasy mužných let (Vyznání II), přel. K. St. Sokol, Julius Albert, Praha 1929.

Saint-Exupéry, A. de, Země lidí, Aurora, Praha ²1999. [156 s. Beletrie – román.]

Sarrautová, N., Zlaté plody, Mladá fronta, Praha 1966. [190 s. Beletrie – nový román. Přel. Jan Hronek.]

Tournier, M., Piatok alebo Predpeklie Pacifiku, Slovenský spisovateľ, Bratislava 1992. [154 s. Beletrie - román. Z fr. orig. Vendredi ou les limbes de Pacifique (Gallimard, Paris 1967) přel. Vladimír Dudáš. MZK.]

Vian, B., Pena dní / Jeseň v Pekingu, přel. Tamara Zemková a Katarína Kenížová, Slovenský spisovatel, Bratislava 1990.

Zola, E., L’assomoir, Fasquelle, Paris 1961. [FF MU.]

Sekundární literatura

Novák, O., La littérature française des origines à la fin du XVIII^e siècle, Universita J. E. Purkyně v Brně – filosofická fakulta, Brno 1974. [234 s. Odborná literatura – literární historie – francouzská literatura.]

Šrámek, J., Dějiny francouzské literatury v kostce, Votobia, Olomouc 1997.

Germáni

Dějiny a kultura

Abrman, H., Vikingové, Mladá fronta, Praha 1969.

Převyprávění germánské mytologie

Kadečková, H., Soumrak bohů. Severské mýty a báje, Aurora, Praha 1998.

Kulcsárová, Z. a kol., Světové mytologie. Nábožensko-mytologické systémy národů světa, Praha: Orbis 1973.

Studie

Puhvel, J., Srovnávací mytologie, Praha: Nakladatelství Lidové noviny 1997.

Slovníky, encyklopedie

Murray, A. S., Kdo je kdo v mytologii, Jota, Brno 1997. [Zaměřeno na mytologii řeckou, ale určitý prostor je věnován i indické a germánské; nejde však o hesla nijak zásadní.]

Gnosticismus, mandejství, manicheismus

Gnosticismus (gnóze)

Prameny

Gnostické spisy

Dus, Jan A. – Pokorný, Petr (eds.), Neznámá evangelia: Novozákonní apokryfy I, přel. kol., Praha: Vyšehrad ²2006 (1. vyd. 2001). [J. A. Dus to cituje tak, že uvádí nejprve neznámá evangelia, pak teprve Nz. apokryfy I. To odpovídá též uspořádání titulní strany, která je směrodatná.]

Dus, Jan A. (ed.), Příběhy apoštolů: Novozákonní apokryfy II, přel. kol., Praha: Vyšehrad 2003. [566 s. Překlad pramenů – novozákonní apokryfy.]

Meyer, Marvin, Evangelium svatého Tomáše: Skryté výroky Ježíše, Praha: Volvox Globator 2007. [151 s. Koptsko-české vydání, nicméně český překlad pořídil Radek Hanzl z angličtiny (Meyer 1992). Obsahuje též edici a překlad řeckých zlomků z Oxyrhynchu. Výkladové poznámky (84-128). FF MU, v.]

Nag Hammadi Codices: The Facsimile Edition of the Nag Hammadi Codices, 1972-1984.

Oerter, Wolf B. – Pokorný, Petr (eds.), Rukopisy z Nag Hammádí I: Kodex II/2-7, Praha: Vyšehrad 2008. [340 s. h.]

Oerter, Wolf B. – Vítková, Zuzana (eds.), Rukopisy z Nag Hammádí II: Kodex VI/2 a 4, kodex IX/1-3, Praha: Vyšehrad 2009. [208 s. Z koptských originálů přel. a komentovali Wolf B. Oerter, Pavel Ryneš a Zuzana Vítková. h.]

Pokorný, Petr, Píseň o perle: Tajné knihy starověkých gnostiků, Praha: Vyšehrad ²1998.

Pokorný, Petr, Tomášovo evangelium: Překlad s výkladem, Praha: Kalich ²1982. [Obsaženo i v knize Neznámá evangelia s pozměněným komentářem; komentář původní je jinak zaměřen a nepozbývá ceny. 1. vyd. 1981, 2. vyd. 1982.[8]]

Kratochvíl, Zdeněk, Evangelium pravdy, Praha: Herrmann a synové 1994. [118 s. Překlad (z polštiny!) a komentář dvou spisů – Evangelium pravdy a List Rheginovi (Reginovi) a přílohy. Občas zvláštní, jakoby stoupenecký přístup (např. rekonstruovaná gnostická liturgie s. 109-114. h.]

Polemikové

Rousseau, Adelin – Doutreleau, Louis (eds.), Irénée de Lyon: Édition critique, Cerf, Paris 19??.

Svatého Otce Irenea biskupa a mučeníka Patero kněh proti kacířstvím s některými dodatky, přel. J. N. F. Desolda, Praha: Dědictví sv. Prokopa 1876. [FF nemá. MZK préz.]

Ephiphanius: Ancoratus und Panarion, (ed. K. Holl, 3 vols) Hinrichs, Leipzig, 1915-33.

Ephiphanius of Salamis: The Panarion, Book I, NHS 35, E.J.Brill, Leiden, 1987.

F.R.M Hitchcock: Against the Heresies (Adversus Haereses, Ireneaus of Lyons), SPCK, London, 1916.

F.Legge (ed.): Philosopheumena.(Hippolytus of Rome). 2vols, SPCK, London, 1921.

C.W.Mitchell: St.Ephraim`s Prose Refutations of Mani, Marcion and Bardaisan. 2.vols, Faith Press, London, 1921.

C.C.Richardson: Against the Heresies (Adversus Haereses, Ireneaus of Lyons), Library of Christian Classics, London, 1921.

W.H.Rambaut & A.Roberts: Adversus Haereses. (Adv.Haereses, Ireneaus of Lyons), Ante-Nicene Christian Library, Edinburgh, 2.vols, 1868-1869.

Literatura

Různé

Filoramo: A History of Gnosticism = L´attesa della fine: Storia della gnosi, Oxford 1990.

Kovář, F., Filosofické myšlení helénistického židovstva, Herrmann & synové, Praha ²1996 (1. vyd. 1922). [216 s. Odborná literatura – dějiny filosofie, religionistika – helénismus. Poznámkový aparát, rejstřík, bibliografie. Helénismus v Palestině, diapora, Aristobúlos, Filón Alexandrijský, Moudrost Šalomounova, 4. kniha makabejská. Kvalitní, pečlivá kniha. Užitečná i pro studium myšlenkového pozadí gn.]

Kratochvíl, Z., Prolínání světů. Středoplatónská filosofie v náboženských proudech pozdní antiky, Hermann a synové, Praha 1991. [126 s. Odborná literatura – religionistika, dějiny filosofie – pozdní antika. Eklektická filosofie, fil. helénizovaného židovstva, Filón, fil. a NZ, fil. a gn., řecké hermetické spisy, středoplatónská fil., Plútarchos (85-89), fil. u křesťanů, Kléméns Alexandrijský (105-118).]

Merillat, H. C., „The Gnostic Apostle Thomas“, http://members.aol.com/didymus5/toc.html. [Cca 86 000 slov. Odborná, populárně vědecká literatura – religionistika – gnóze, manich., tomášovští křesťané v Indii. Poznámkový aparát, bibliografické údaje. 30 kapitol. Místy metodologicky problematické, ale dosti pečlivé.]

Montserrat-Torrents, Josep, „Sociologie et methapysique de la gnose“, Heresis 23, 1994, 57-73.

Müller, Daniela, „Cosmologie et rédemption: le modèle valentinien“, Heresis 23, 1994, 75-96.

Puech, Henri-Charles, En quête de la Gnose, I: La Gnose et le temps, II: Sur l´Evangile de Thomas.

Pokorný, Petr, Počátky gnose: Vznik gnostického mýtu o božstvu Člověk, Praha: Academia ²1969. [72 s. Odborná literatura – religionistika – gnóze. Velmi dobrý přehled; oproti Písni o perle má jednu velkou výhodu, ač její šíře nedosahuje a zabírá jen menší výsek: jsou tu odkazy na literaturu.]

Pokorný, Petr, Řecké dědictví v Orientu: Helénismus v Egyptě a Sýrii, Praha: Oikúmené 1993.

Stroumsa, Guy G., Hidden Wisdom: Esoteric Traditions and the Roots of Christian Mysticism, (Numen Book Series 70), Leiden – Boston: Brill ²2005. [xviii, 211 s. Monografie o mysticko-esoterickém výkladu mýtů v tradicích pozdní antiky se zaměřením na gnózi. Mýtus jako hádanka – kulturní hermeneutika; esoterické tradice raného křesťanství; gnostické tajné mýty; esoterismus u Máního; kanonizace NZ v kontextu; esoterické trendy v patristické exegezi; Klémens, Órigenés a židovské esoterické tradice; Augustin a konec antického esoterismu; od esoterismu k mysticismu v raném kř.; mystické sestupy; židovsko-kř. a gnostické „teologie jména“. Podrobný pozn. aparát (pod čarou), bg, rejstříky. h.]

Šmelhaus, V., Řecká patrologie, Praha: Kalich 1972.

Vlčková, Zuzana, „Gnostické interpretace biblického příběhu o stvoření člověka“, Religio: Revue pro religionistiku 14/1, 2006, 87-100. [h.]

Teorie a metodologie, interpretace

Băncilă, Ionuţ Daniel, „Ugo Bianchis Religionsgeschichtliche ‚Gnosis‘ und die Gnosisdefinition der Messinakonferenz (1966)“, Archaeus 14, 2010, 69-91. [p.]

King, Karen L., What Is Gnosticism?, Cambridge – London: Harvard University Press 2003. [AC.]

Williams, Michael A., Rethinking „Gnosticism“: An Argument for Dismantling a Dubious Category, Princeton: Princeton University Press 1996. [AC; p.]

Přehledy

Culdautová, F., Nástin gnostické theologie, Praha: Oikúmené 1999.

Jonas, La religion gnostique. [Jonasovy náhledy na gnózi jsou problematické a religionisticky ne tak cenné.]

Matoušek, J., Gnose čili Tajné učení náboženské posledních století pohanských a prvních křesťanských, Herrmann, Praha 1994. [296 s. Odborná literatura – religionistika – gnóze. Tiráž uvádí jako rok vydání 1995. Sice zastarávající, před objevem NHC psaná práce, ale mimořádně pečlivá ve studiu polemiků (tehdy hlavního pramene bádání o gn.). Mandejci, mystéria, hermetismus, kř. gnóze, Šimon Mág, karpokratovci, ofité, naasejci, setovci, valentinovci, markionismus a jeho pokračovatelé, soustava gn. podle knihy Pistis Sofia a Knihy o velkém Logu. Dodnes více než stojí za přečtení, ale je zřejmě lépe k tomu přistoupit až po prostudování některé novější práce, např. Pokorný, Píseň o perle.]

Pokorný, Petr, Píseň o perle: Tajné knihy starověkých gnostiků, Praha: Vyšehrad ²1998.

Rudolph, Kurt, Gnosis: The Nature and History of Gnosticism. [FF MU (podnět DZ).]

Rudolph, Kurt, Gnóze: Podstata a dějiny náboženského směru pozdní antiky, přel. Jiří Gebelt, Praha: Vyšehrad 2010. [456 s. Stále zásadní přehledová práce, z dnešního hlediska ovšem deformovaná viděním gnosticismu jako jasně vymezitelného proudu. h.]

Tomášovo evangelium – výklady komentáře

Pokorný, Petr, A Commentary on the Gospel of Thomas: From Interpretations to the Interpreted, New York – London: T & T Clark 2009. [h.]

Protignotická polemika

Dubois, Jean-Daniel, „Polémiques, pouvoir et exégèse: L’exemple des gnostiques anciens en monde grec“, in: Monique Zerner (ed.), Inventer l’hérésie? Discours polémiques et pouvoirs avant l’Inquisition, Nice: Centre d’Études Médiévales 1998, 39-55. [FF MU (DZ), s.]

Rituály

Logan, Alastair, „The Mystery of the Five Seals: Gnostic Initiation Reconsidered“, Vigiliae christianae 51, 1997, 188-206. [Bradshaw, Search, 154: má za to, že pokřestní pomazávání u gnostiků mělo paralely i u ortodoxnějších skupin, ale neuvádí pro to dostatečné doklady (tím se Bradshaw ale asi vyjadřuje jen k okrajovému tématu, ne ke kvalitě celé studie). JSTOR, p.]

Turner, John D., „The Sethian Baptismal Rite“, in: Louis Painchaud – Paul-Huber Poirier (eds.), Coptica – gnostica – manichaica: Mélanges offerts à Wolf-Peter Funk, Québec – Louvain – Paris: Les presses de l’Université de Laval – Peeters 2006. [ÖNB Pap; c. (vč. obsahu knihy).]

Tradice o gnosticích, historická paměť o gnosticismu v křesťanství

Ferreiro, Alberto, Simon Magus in Patristic, Medieval and Early Modern Traditions, Leiden: Brill 2005.

Navazovatelé

Různé

Pétrement, Le Dieu séparé... [gnóze, 1984]

Bibliotheca gnostica

Pozn.: nakladatelství Bibliotheca gnostica vydává druhotné překlady gnostických (příležitostně i buddhistických) textů; samotnou praxi sekundárního překladu není třeba démonizovat, ale jako větší problém se jeví komentář, který texty zkresluje, spojuje gnózi s průnikem buddhistických myšlenek na Západ atd. Je třeba pozorně diferencovat mezi různými přístupy: pokud studujeme starověkou gnózi, pak je na místě maximální opatrnost při používání produkce tohoto nakladatelství, pokud studujeme nová náboženská hnutí a komentáře a poznámky jsou pro nás tak nikoli sekundární, nýbrž pramenná literatura a náš přístup bude zcela odlišný.

Hippolytus, Vymítání všeho kacířstva, přel. Jan Kozák, Bibliotheca gnostica, Praha 1997. [334 s. Název je poněkud přibarvený; ve skutečnosti má znít Vyvrácení všeho kacířství. Komentáře a poznámky nemají vědecký charakter.]

Kozák, J. (ed.), Dvacet jedna řečí askety Gótama zvaného Buddha, Bibliotheca gnostica, Praha 1993. [243 s. Méně komentované, překladatel více nechává promlouvat buddhistické texty, než je u něj obvyklé. Sekundární překlad.]

Kozák, J. (ed.), Evangelium „neznámého“ boha. Původní předkatolický soupis Ježíšových výroků – tzv. Tomášovo evangelium, Evangelium pravdy a jiné raně křesťanské texty ze šťastného nálezu v Nag Hammadí, Bibliotheca gnostica, Praha 1994. [251 s. Sekundární překlady gn. pramenů: Tomášovo a Filipovo evang., Evangelium pravdy, Kniha Tomášova, Výklad o duši, Apokalypsa Petra.]

Kozák, J. (ed.), Příběh o povstání hada. Gnostický mýtus v několika podobách, Bibliotheca gnostica, Praha 1996. [215 s. Úryvky z Ireneje a Hippolyta, Tajná kniha Janova (NHC II/1...), Kniha Báruch, Naasejský traktát, Zósimos.]

Bibliografie

Culdautová, F., Nástin gnostické theologie, Praha: Oikúmené 1999.

Spřízněná témata

Petrželka, J., „Vztah duše a boha u Platóna“, in: Religio. Revue pro religionistiku 6, 1998, č. 2, 157-166 [v obsahu uvedeno „božstva“, v samotném textu „boha“].

Neroztříděné

Couliano, Ioan P, Les Gnoses dualistes d'Occident, 1990.

Dawson, David. 1992. Allegorical Readers and Cultural Revision in Ancient Alexandria. Berkeley, University of California Press

Desjardins, Michel. 1990. Sin in Valentinianism. Atlanta, Scholars Press.

Foerster, Werner. 1972. Gnosis: A Selection of Gnostic Texts; vol. 1: Patristic Evidence. Oxford, Clarendon Press

Layton, Bentley. 1987. The Gnostic Scriptures. Garden City, NY, Doubleday

Pagels, Elaine. 1975. The Gnostic Paul: Gnostic Exegesis of the Pauline Letters. Philadelphia: Trinity Press International

1. Gnosticism & the early Christian world : 1990.

2, Nag Hammadi codices. The Facsimile ed. of the Nag Hammadi codices. 1972-1984.

3, Nag Hammadi, Gnosticism, & Early Christianity, 1986.

4. Evagre le Pontique, Le Gnostique.., 1989.

5. Perkins, Pheme, Gnosticism and the New Testament, c1993.

6. Petersen, Silke, Zerstört die Werke der Weiblichkeit! : 1999.

1. Bunge, Gabriel, Paternité spirituelle : c1994.

2. Cambronne, Patrice, Chants d'exil : c1997.

3. Couvert, Etienne, De la gnose à l'oecuménisme, 1983.

4. Fieschi, Edmond, Gnose et gnosticisme : c1998.

5. Fontaine, Petrus Franciscus Maria, The light and the dark : 1992.

6. Kingsland, William, The gnosis or ancient wisdom in the christian scriptures, 1993, 1937.

7. Koslowski, Peter, Die Prüfungen der Neuzeit : c1989.

8. Schmithals, Walter, Neues Testament und Gnosis, 1984.

9. Schuon, Frithjof, Sentiers de Gnose 1996.

S.Angus, Mystery Religions and Christianity, ?

S.Arai, Die Christologie des Evangelium Veritatis, Leiden, 1964.

Rose Horman Arthur, Feminine Motifs in eight Nag Hammadi documents, University Microfilms Int. , Ann Arbor, MI, 1979.

Geoffrey Ashe, The Ancient Wisdom, Macmillan, London, 1977.

Phillipe D`Aulan, Words of Jesus, ?

J.A Baker, The foolishness of God, Longman& Todd, London, 1970.

Robin Bruce Barnes, Prophecy and Gnosis, ?

M.W.Barrie, Gnosticism. Brahmavidya Library, Adyar, Madras, 1926.

Friedrich Christian Baur, Die Christliche Gnosis, Tûbingen, 1835.

Walter Bauer, Orthodoxy and Heresy in Earliest Christianity, Fortress Press, Philadelphia, 1971.

C.A. Baynes, A Coptic Gnostic Treatise contained in the Codex Brucianus Bruce MS. 96. Ann Arbor, 1970.

Fransisco Garcia Bazan, Gnosis: la essencia del dualismo gnostico, Ediciones Castaneda , Buenos Aires, 1978.

Karlmann Beyschlag, Simon Magus und die Christlische Gnosis, WUNT 16. Mohr/Siebeck, Tübingen, 1974.

Ugo Bianchi (ed.), The Origins of Gnosticism. Colloquium of Messina, 1966, E.J.Brill, Leiden, 1970.

Ugo Bianchi, Selected Essays on Gnosticism, Dualism and Mysteriosophy, E.J.Brill, Leiden, 1978.

Edwin Cyril Blackman, Marcion and His Influence. SPCK, London, 1948.

F.B.Bond – T.S.Lea, The Cabala contained in the coptic Gnostic Books, Oxford University Press, 1971.

F.H.Borsch, The Christian and Gnostic Son of Man, SCM Press, London, 1970.

A. le Boulluec, Gnosis and Gnosticism, E.J.Brill, Leiden, 1977.

W.Bousset, Hauptprobleme der Gnosis, Gôttingen, 1907.

Bernard Brac (ed.), L`Hypostase des Archontes, Presses de l`universite Laval, Quebec, 1980.

S.G.F Brandon, The Saviour God, Manchester University Press, 1965.

A.E.Brooke, The Fragments of Heracleon, Cambridge University Press, 1891.

Fredrik Brosche, Mannsamhællets førsvarare - eller skapelsens? : studier och tankar kring frågan om kvinnan hos Paulus och Luther - i gammal och ny gnosticism. Pro Veritate, Uppsala, 1982.

R. van den Broek, Studies in Gnosticism and Alexandrian Christianity. New York, E.J. Brill, 1996.

R. van den Broek, and M.J. Vermaseren (eds.), Studies in Gnosticism and Hellenistic religions: presented to Gilles Quispel on the occasion of his 65th birthday. Leiden, E.J. Brill, 1981.

Jorunn Jacobsen Buckley, Female fault and fulfillment in Gnosticism, University of North Carolina Press, Chapel Hill, 1986.

E.Buonaiuti, Gnostic Fragments, Williams and Norgate, London, 1924.

F.C.Burkitt, Church and Gnosis: Christian Thought in the Second Century, Cambridge University Press, 1932.

E.Burton, An Enquiry in the Heresies of the Apostolic Age, Oxford University Press, 1829.

E.M.Butler, The Myth of the Magus, Cambridge University Press, 1948.

E.M.Butler, The Fortunes of Faust, Cambridge University Press, 1952.

Cahiers de l`Hermetisme: Kabbalistes chrètiens, Albin Michel, Paris, 1979.

Cahiers de l`Hermetisme: Sophia ou l`Ame du Monde, Albin Michel, Paris, 1983.

P.A.Cantor, Creature and Creator, Cambridge University Press, 1984.

R.P.Casey, The Excerpta ex Theodoto of Clement of Alexandria, Chistophers, London, 1934.

F.C.Coneybeare, Philostratus: The Life of Apollonius of Tyana, Putnam, New York, 1927.

Ioan P.Couliano, The Tree of Gnosis, Gnostic Mythology from Early Christianity to Modern Nihilism HarperCollins 1992.

Ioan P.Couliano, Gnosticismo e pensiero moderno: Hans Jonas, L`Ermina di Brettschneider, Rome, 1985.

James Arthur Cozby, Gnosis and the Cross : the passion of Christ in gnostic soteriology., Ann Arbor, MI , 1994

M.L.Cozens, A Handbook of Heresies, London, 1945.

F.L.Cross, The Jung Codex. Mowbray, London, 1955.

N.A.Dahl, The Gnostic Response, E.J.Brill, Leiden, 1976.

John Dart, The Laughing Saviour, The Discovery and Significance of the Nag Hammadi Library, Harper&Row, New York, 1976.

John Dart,The Jesus of Heresy and History: The Discovery and Meaning of the Nag Hammadi Gnostic Library.(exp.ed of The Laughing Saviour) San Francisco, Harper & Row, 1988.

J.Davidson, The Robe of Glory, Element Books, London, 1992.

Nathaniel Deutsch, The Gnostic Imagination : Gnosticism, Mandeism and Merkabah mysticism, E.J.Brill, Leiden, 1995.

A.Dieterich, Abraxas. Studien zur Religionsgeschichte des spätern Altertums, B.G.Teubner, Leipzig, 1891.

J.Dobbs, The Ninth Hour, Greenwich Books, 1961.

Jean Doresse, The Secret Books of the Egyptian Gnostics, Viking Press, New York, 1960.

H.J.W.Drijvers, Bardaisan of Edessa, Netherlands Semitic studies, Assen, 1966.

Otfried Eberz, Sophia und Logos oder die Philosophie Wiederherstellung, Reinhardt, München and Basel, 1967.

Charles Eels, The Life and Times of Apollonius of Tyana, AMS Press, New York, 1923.

Christoph Elsas, Neuplatonische und gnostische Weltablehnung in der schule Plotins, de Gruyter, New York, Berlin, 1975.

F.T.Fallon, The Enthronement of Sabaoth: Jewish elements in Gnostic Creation Myths, NHS 10, E.J.Brill, Leiden, 1978.

E. de Faye, Gnostiques et Gnosticisme, Paris, 1913.

Everett Ferguson (ed) , Studies in early Christianity, Garland, London & New York, 1993.

David Fideler, Jesus Christ, sun of God : ancient cosmology and early Christian symbolism.* Quest Books, Wheaton, Ill. 1993.

Giovanni Filoramo, A History of Gnosticism, Basil Blackwell, Oxford, 1990.

Werner Foerster, Gnosis: A Selection of Gnostic Texts, Oxford: Clarendon Press, 1974.

Werner Foerster, Von Valentin zu Herakleon, Giessen, 1928.

Jarl E.Fossum, The Name of God and the Angel of the Lord: Samaritan and Jewish concepts of intemediation and the Origins of Gnosticism, WUNT 36. Mohr/Siebeck, Tübingen, 1985.

B.Gärtner, The Theology of the Gospel According to Thomas, Collins, London, 1961.

G.A.Gaskell, Gnostic Scriptures interpreted, Daniel, London, 1927.

J.A.Gibbons, A Commentary on

the Second Logos of the Great Seth, Yale University Press, 1972.

Ingvild Saelid Gilhus, The Nature of the Archons: A Study in the Soteriology of a Gnostic Treatise from Nag Hammadi (CGII, 4). Wiesbaden: O. Harrassowitz, 1985.

Soren Giversen, Apocryphon Iohannis, Prostant Apud Munkgaard, Copenhagen, 1963.

Gnosis: Festscrift fïhr Hans Jonas, Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen, 1978.

Gnosis and Gnosticism: Papers read at the VIIth International conference of Patristic Studies. NHS 8, E.J.Brill, Leiden, 1977.

Gnosticisme et monde hellènistique. Institut Orientaliste, Louvain-la-Neuve, 1982.

James E. Goehring. (ed.),Gnosticism – the Early Christian World: In Honor of James M. Robinson. Sonoma, CA, Polebridge Press, 1990.

Deidre J.Good. Reconstructing the Tradition of Sophia in Gnostic Literature, Scholars Press, Atlanta, GA, 1987.

Andrea Diem Grace, The Gnostic Mystery: a connection between ancient and modern mysticism, University of California, Santa Barbara, Dissertation - 1991.

Robert McQueen Grant, Gnosticism: an Anthology, Collins, London, 1961.

Robert McQueen Grant, Gnosticism and Early Christianity, Collins, London, 1978.

Henry A.Green. The Social and economic origins of Gnosticism, Scholars Press, 1985.

Duncan Greenless, The Gospel of the Gnostics, TPH,?

Duncan Greenless, The Gospel of the Mystic Christ, TPH,?

Bernard P. Grenfeld, Logia Jesu, Kessinger Publ. , ?

Kendrick Groebel, The Gospel of Truth, SCM Press, London, 1960.

Ithamar Gruenwald, From apocalypticism to Gnosticism : studies in apocalypticism, Merkavah mysticism, and Gnosticism. P.Lang, New York, 1988.

A.Guillaumont, The Gospel According to Thomas, Harper&Row, New York, 1959.

J.Guitton, Great Heresies and Church Councils, Harvell Press, London, 1965.

Robert Haardt, Gnosis: Character and Testimony, E.J.Brill, Leiden, 1971.

Augustus Hahn, Bardesanes gnosticus Syrorum primus, ?,1819.

Heinz Halm, Die Islamische Gnosis, Artemis, Zurich, 1982.

Henry Hammond, Dissertations quator quibus, ? , 1973.

Adolf Harnack, Marcion: Das Evangelium vom Fremden Gott, Wissengeschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt, 1985.

Adolf Harnack, Neue Studien zu Marcion, Wissengeschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt, 1985.

Adolf Harnack, Zur Quellenkritik der Geschichte des Gnosticismus, Dissertation -1870.

Charles W.Hedrick and Robert Hodgson, Jr. (eds.), Nag Hammadi, Gnosticism & Early Christianity. Hendrickson Publishers, Peabody, MA, , 1986.

A.Helmbold, The Nag Hammadi Gnostic Texts and the Bible, Baker Book House, Grand Rapids, 1967.

Johannes Hildebrand, Philosophiae gnosticae origines, Dissertation -1983.

Joseph R.Hoffman, Marcion: On the restitution of Christianity, ?,

Peter Hofrichter, Im Anfang war der "Johannesprolog": das urchristliche Logosbekenntnis- die Basis neutestamentlicher und gnostischer Theologie - Pustet, Regenburg, 1986.

Stuart Holroyd, The Elements of Gnosticism.* Element Books, Longmead, Shaftsbury, Dorset, 1994.

G.W.Horner, Pistis Sophia, Watkins, London, 1924.

Arthur Frederick Ide, God`s girls : ordination of women in the early christian & Gnostic churches, Garland, Texas, 1986.

S.J.Isser, The Dositheans, E.J.Briller, Leiden, 1976.

H.M.Jackson, The Lion becomes Man, Scholars Press, 1985.

Hans Jonas, The Gnostic Religion, Beacon Press, Boston, London, 1963.

Hans Jonas, Gnosis und spätantiker Geist, Göttingen, 1934.

Rufus M. Jones, The Churchs debt to the Heretics, Doran, London, 1925.

K.Kerenyi, Mythologie und Gnosis, Amsterdam, 1942.

C.W.King, The Gnostics and their remains, Wizard Book Shelf, San Diego, Calif. 1973

Karen L.King, Images of the Feminine in Gnosticism, Fortress Press, Philadelphia, 1988.

W. Kingsland, The Gnosis or Ancient Wisdom in the Christian Scriptures, Allen&Unwin Ltd, London, 1937.

A.F.J Klijn, Seth in Jewish, Christian and Gnostic Literature, E.J.Brill, Leiden, 1977.

Hermann Kloss, Gnostizismus und "Erkenntnispfad" E.J.Brill, Leiden, 1983.

John Knox, Marcion and the New Testament, Chicago University Press, 1942.

Hannele Koivunen, The woman who understood completely: a semiotic analysis of the Mary Magdalene myth in the Gnostic gospel of Mary, Imatra, International Semiotics Institute, Helsinki, 1994.

Klaus Koschorke, Die Polemik der Gnostiker gegen das kirchliche Christentum, NHS 12, E.J.Brill, 1978.

Peter Koslowski (ed) , Gnosis und Mystik in der Geschichte der Philosophie, Artemus, Zürich, 1988.

A.Kragerud, Die Hymnen der Pistis Sophia. Universitetsforlagets Trykningsental, Oslo, 1967.

Paul Stevens Kramer, The sources of primitive gnosticism, ?, 1936.

Martin Krause (ed.), Essays on the Nag Hammadi Texts in Honour of Alexander Böhlig, E.J.Brill, Leiden, 1972.

Martin Krause (ed.), Gnosis and Gnosticism, E.J.Brill, Leiden, 1977.

A.M.Kropp, Ausgewählte koptische Zaubertexte. (3 vols) Editiion de la fondation Egyptologique Reine Elisabeth, Brüssels 1930-31.

Pahor Labib, Coptic Gnostic Papyri in the Coptic Museum of Old Cairo, Coptic Museum, Cairo, 1956.

Jacques Lacarriere, The Gnostics.* Peter Owen, London, 1977.

Michael LaFargue, Language and Gnosis: The opening scenes of the Acts of Thomas, Fortress Press, Philadelphia, 1985.

F.Lamplugh, The Gnosis of the Light. A translation of an untitled apocalypse contained in the Codex Brucianus, with introduction and notes. J.M.Watkins, London, 1918.

Bentley Layton(ed.), The Gnostic Treatise on the Ressurrection from Nag Hammadi, Scholars Press, Missoula, 1979.

Bentley Layton (ed.), The Rediscovery of Gnosticism, Vol.1: The School of Valentinus.* E.J.Brill, Leiden, 1980.

Bentley Layton (ed.), The Rediscovery of Gnosticism, Vol.2: The Sethian Gnosticism.* E.J.Brill, Leiden, 1981.

Philip J.Lee, Against the protestant Gnostics, Oxford University Press, New York and London, 1987.

Hans Leisengang: Die Gnosis, Kröner , Stuttgart, 1955.

Hans Lewy, Chaldean Oracles and Theurgy, Institut Francais, Cairo, 1956.

Salvatore R.C. Lilla, Clement of Alexandria: A Study in Christian Platonism and Gnosticism, Oxford University Press, 1971.

Richard Adelbert Lipsius, Der gnosticismus, sein wesen oder.. ?, 1860.

Alastair H.B. Logan: Gnostic truth and christian heresy, a study in the history of gnosticism, T&T.Clark, Edinburg, 1996.

M.Long, What Jesus thaught in Secret, ?

Karl W. Luckert, Egyptian Light and Hebrew Fire: theological and philosophical roots of Christendom., SUNY, State University of New York Press, Albany , 1991.

Gerd Lüderman, Untersuchungen zur simonianischen Gnosis, Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen, 1975.

Dennis Ronald MacDonald, There is no male and female, Fortress Press, Philadelphia, 1987.

Jean Magne, From Christianity to gnosis and from gnosis to Christianity. Scholars Press,Atlanta, 1993.

H.L.Mansel, The Gnostic Heretics in the First and Second Centuries, Murray, London, 1875.

Jaap Mansfield, Studies in later Greek Philosophy and gnosticism, London: Variorum, 1989.

Miroslav Marcovich, Studies in Graeco-roman religions and Gnosticism, E.J.Brill, Leiden, 1988.

Christoph Markschies, Valentinus Gnosticus? J.C.C. Mohr, Tûbingen, 1992.

Rev.Steven Marshall, Great Saints of the Gnosis, The Gnostic Press,Hollywood, 1995.

Marqah Memar Marqah , the teaching of Marqah, Tøpelman, Berlin, 1963.

Gerald Massey, Gnostic and Historic Christianity, ?

Gerald Massey, Historic Jesus and the Mythical Christ, ?

Jacques Matter, Histoire critique du gnosticisme, ,? 1828 + 1843.

G.R.S.Mead, Simon Magus, An Essay, Watkins, London, 1892.

G.R.S.Mead, The Chaldean Oracles, 2.vols, Watkins London, 1908.

G.R.S.Mead, Pistis Sophia.* Watkins, London, 1921.

G.R.S. Mead, Fragments of a Faith Forgotten.* University Books, New York, 1960.

G.R.S. Mead, The Orphic Pantheon, ?

G.R.S Mead, The Complete Echoes from the Gnosis, Cthnonios, US, 1987.

G.R.S Mead, The Gnostic Crucifixion, ?,

G.R.S Mead, The Mysteries of Mithra, ?

Jacques E. Menard, L`Authentikos Logos, Presses de l`Universite Laval, Quebec, 1977.

Jacques E. Menard, L`Expose Valentinien, Presses de l`Universite Laval, Quebec, 1985.

Daniel Merkur, Gnosis : an esoteric tradition of mystical visions and unions.* State University of New York Press, Albany, N.Y. , 1993.

A.Merx; Bardsanes der letze Gnostiker, Dena, 1864.

Marvin W. Meyer, Rossi`s Gnostic Tractate, ?, 1988.

Carlos Montmayor, Cuentos gnosticos, ?, 1985.

Boris Mouravieff, Gnosis - 1. esoteric circle, ?,

Boris Mouravieff, Gnosis - 2. exoteric circle, ?,

Boris Mouravieff, Gnosis - 3. mesoteric circle, ?,

Nag Hammadi and Gnosis: Papers Read at the First International congress of Coptology, Cairo, dec. 1975. NHS 17, E.J.Brill, Leiden, 1981.

Nag Hammadi, gnosticism & early Christianity, ?, 1988.

Jacob Needleman, The sword of gnosis: metaphysics, cosmology, tradition, symbolism, Penguin Books, Baltimore, 1974.

J.T.Nielsen, Adam and Christ in the theology of the gnostics, ?, 1968.

Arthur Darby Nock, Gnosticism, Harvard University, Cambridge,Mass , 1964.

R.A Norris, The Christological Controversy, Fortress Press, Philadelphia, 1980.

Antonio Orbe, Cristologica gnostica, ?, 1976.

Elaine Pagels, The Johannine Gospel in Gnostic Exegesis.* Abingdon, Nashville, 1973.

Elaine Pagels, The Gnostic Paul: Gnostic Exegesis of the Pauline Letters.* Fortress Press, Philadelphia, 1975.

Elaine Pagels, The Gnostic Gospels.* Random House, New York, 1979.

Birger A.Pearson, Gnosticism, Judaism and Egyptian Christianity, Fortress Press, Minneapolis, 1990.

Birger A.Pearson, The Pneumatikos-Psychikos terminology in 1.Corinthians, a study in the theology of the Corinthian opponents of Paul and its relation to gnosticism. Society of Biblical Literature for the Nag Hammadi seminar,1973, Missoula, Mont. 1973.

Birger A.Pearson (ed.) : The Future of Early Christianity : essays in honor of Helmut Koester. Fortress Press, Minneapolis, 1991.

Birger A. Pearson: Philo and the gnostics on man and salvation, The Center, Berkeley, 1977.

Malcolm M.Peel: The Epistle to Rheginos: A Valentinian Letter on the Ressurrection. Westminster, Philadelphia, 1969.

Pheme Perkins: The Gnostic Dialogue, Harper, New York, 1979.

Pheme Perkins:Gnosticism and the New Testament, Fortress Press, Philadelphia, ?

Jerzy Peterkiewcz: The Third Adam, Oxford University Press, 1975.

Simone Pètrement: Le Dualisme chez Platon, les Gnostiques et les Manichèens, G.Monfort, Brionne, 1982.

Simone Pètrement: Le Dieu Sèparè : Les Origines du gnosticisme, Cerf, Paris, 1984.

Plotinus Symposium: Plotinus amid Gnostics and Christians, papers presented at the Plotinus Symposium, Free University , Amsterdam, 1984.

Ruelle et Poineè : Le chant Gnostico-magique, Solesmes,?, 1901.

E.Preuschen: Die apocrypha gnostische adamschrift, ?, 1900.

H.Ch-Puech: En Quête de la Gnose I: La Gnose et le temps, Gallimard, Paris, 1978.

Gilles Quispel: Gnosis als weltreligion, Origo, Zurich, 1951.

Gilles Quispel: Gnostic Studies.* Netherlands Historical Institute, Istanbul, 1974.

Gilles Quispel: Studies in Gnosticism and Hellenistic Religions.* E.J.Brill, Leiden, 1981.

James M.Robinson: The Nag Hammadi Library in English.* Harper San Fransisco, HarperCollins, 1990.

James M. Robinson: Jewish Gnostic Nag Hammadi texts, Center for Hermeneutical Studies in Hellenistic and Modern Culture, Berkeley, Ca. 1975.

Kurt Rudolph: Gnosis : The Nature and History of Gnosticism.* Harper&Row,San Fransisco, 1984.

John Benjamin Rust: Gnosticism: the problem of faith.., ?, 1925.

Raymond Ruyer: La gnose de Princeton : des savants a la recherche d`une religion, Fayard, Paris, 1974.

L.G.Rylands: The Beginnings of Gnostic Christianity, Watts, London, 1940.

Francois -M.M Sagmard: La Gnose Valentinienne et le tèmoignage de Saint Ireneè, Vrin, Paris, 1947.

J.M.A Salles-Dabadie: Reserches sur Simon Le Mage, Gabalda, Paris, 1969.

George Salmon: Gnosticism and agnosticism, ?, 1887.

Carl Schmidt: De codice Bruciano seu de libris gnosticis qui in.., Dissertation - 1983.

Carl Schmidt: Pistis Sophia. Ein gnostisches Originalwerk des 3.Jahrhunderts aus dem Koptischen übersetz. Leipzig, 1925.

Carl Schmidt: Pistis Sophia. Coptica 2, Gyldendalske Boghandel - Nordisk Forlag, 1925.

E.H. Schmidt: Die Gnosis. Grundlagen der Weltanschauung einer edleren Kultur, Verlag Schilling, Aalen, 1968.

Walter Schmithals: Gnosis in Corinth, E.J.Brill, Leiden, 1971.

Walter Schmithals: Paul and the Gnostics, ?, 1972.

Gershom Scholem: Jewish Gnosticism, Merkavah Mysticism and Talmudic Traditions.* Jewish Theological Seminary, New York, 1960.

Shlomo Giora Shoham: The Bridge to Nothingness, ?,

David M.Scholer: Nag Hammadi Bibliography 1948-1969, E.J.Brill, Leiden, 1971.

David M. Scholer (ed.): Gnosticism in the Early Church. Garland Pub, New York , 1993.

Fridtjof Schuon: Gnosis: Divine Wisdom, ?

M.G Schwartze: Pistis Sophia: opus gnosticum Valentino adiudicatum e codice manuscripto coptico Londinensi descriptum. Latine Verit M.G.Schwartze J.H.Petermann, Berlin, 1853.

Alan Segal: Two Powers in Heaven: Early Rabbinic Reports about Christianity and Gnosticism, E.J.Brill, Leiden, 1977.

Martin Seymour-Smith: Gnosticism: the Path to Inner Knowledge. HarperSanFrancisco, San Francisco, CA, 1996.

Giulia Gasparro Sfameni: Enkrateia e antropologica: ?, 1982.

Giulia Gasparro Sfameni: Gnostica et hermetica, ?, 1982.

Manilo Simonetti: Testi gnostici cristiani, ?, 1970.

Morton Smith: Jesus the Magician, Harper, New York, 1978.

Martin Seymour-Smith: Gnosticism: The Path of Inner Knowledge Publ.HarperCollins, Hardcover, ISBN 0062513052

Gedaliahu A. Stroumsa: Another Seed: studies in Gnostic mythology, NHS 24, E.J.Brill, Leiden, 1984.

F.Swiney: The Esoteric Teachings of the Gnostics, Yellon, Williams, London, 1909.

C.H.Talbert: Luke and the Gnostics, Collins, London, 1966.

Michel Tardieu: Introduction à la littèrature gnostique, Cerf-CRNS, Paris, 1986.

Michel Tardieu: Trois mythes gnostiques, Paris, 1974.

Michel Tardieu: Ecrits gnostiques: codex de Berlin, Editions de Cerf, Paris, 1984.

A.Terrenus: Sophia of the Bible, ?

M.F.A Tiddeman: A Short Life of Apollonius of Tyana, Theosophical Publishing House, Adyar, 1929.

D.Traktatellis: The transcendent God of Eugnostos, Holy Cross, Orthodox Press, 1993.

R.Trottner: Gnosticism and Memar Marquah, E.J.Brill, Leiden, 1964.

H.Montefiore & H.E.W Turner: Thomas and the evangelists, London, 1964.

John Douglas Turner: The Book of Thomas the contender, Dissertation- 1975.

W.C. van Unnik: Newly Discovered Gnostic Writings, Allenson, Naperville, Illinois, 1960.

Richard Vallanstasis: Spiritual guides of the third century, ?, 1991.

Eric Voegelin: Science, Politics and Gnosticism, Regnery, Chicago, 1968.

Benjamin Walker: Gnosticism: its history.., Crucible, HarperCollins, London, 1990.

Richard T. Wallis (ed.): Neoplatonism and Gnosticism. SUNY Press, Albany, 1992.

Andrew Welburn (ed.): Gnosis, the Mysteries and Christianity, Lindisfarne Press,?.

Andrew J. Welburn: The Book with fourteen seals, Steiner, 1991.

Andrew Welburn: The beginnings of Christianity: essene mystery, gniostic revelation and the christian vision, Floris Books, Edinburgh, 1991.

Geo Widengren: The Gnostic attitude, ?, 197.

Michael Allen Williams: The Immovable Race: A Gnostic Designation and the Theme of Stability in late antiquity, NHS 29, E.J.Brill, Leiden, 1978.

Michael Allen Williams: Rethinking "Gnosticism": An Argument for Dismantling a Dubious Category. Princeton, N.J.: Princeton University Press, 1996.

Robert McLahlan Wilson: The Gnostic Problem, Mowbray, London, 1958.

Robert McLahlan Wilson: The Gospel of Philip, Mowbray, London, 1962.

Robert McLahlan Wilson: Gnosis and the New Testament, Fortress Press, Philadelphia, 1968.

Robert McLahlan Wilson (ed.) :Nag Hammadi and Gnosis: Papers Read at the First International Congress of Coptology (Cairo, December 1976) Leiden: Brill, 1978.

Robert McLahlan Wilson: Studies in the Gospel of Thomas, London, 1960.

R.S Wilson: Marcion: A study of a second century Heretic, Cambridge University Press, 1933.

Waltery Wink: Cracking the Gnostic Code, ?,

E.Yamauchi: Gnostic Ethics and Mandaean Origins, Harvard University Press, 1971.

E.Yamauchi: Pre-Christian Gnosticism, Tyndale Press, London, 1973.

Mandejství

Prameny

Rudolph, Kurt, Der mandäische „Diwan der Flüsse“, Akademie-Verlag, Berlin 1982. [72 s. + černobílé přílohy. Vydání jednoho z důležitých pramenů k mandejství od předního odborníka s překladem do němčiny a úvodem. ISSN 0080-5297. FF MU (sign. 1-29644).]

Literatura

Gebelt, Jiří, „Mandejské náboženství“, Religio: Revue pro religionistiku 4/1, 1996, 37-66. [h.]

Gebelt, Jiří, „Vývoj a proměny mandejské komunity“, Religio: Revue pro religionistiku 16/1, 2008, 33-55. [h.]

Rudolph, Kurt, Antike Baptisten: Zu den Überlieferungen über frühjüdische und -christliche Taufsekten, Akademie-Verlag, Berlin 1981. [38 s. Odborná literatura – religionistika – helénismus. Zabývá se křtitelskými sektami kolem přelomu letopočtu (Jan Křtitel, elchasaité, rané křesťanství). FF MU, c.]

Neroztříděné

Dr.A.J.H. Wilhelm Brandt: Die mandäische Religion, ihre Entwickelung und geschichtliche Bedeutung, J.C. Hunrich`sche Buchhandlung, Leipzig, 1912.

Dr.A.J.H. Wilhelm Brandt: Die Mandäer : ihre Religion und ihre Geschichte, Müller, Amsterdam, 1915.

Dr.A.J.H. Wilhelm Brandt: Elchasai : ein Religionsstifter u. Sein Werk, Müller, Amsterdam, 1912.

Dr.A.J.H. Wilhelm Brandt: Mandäische Schriften, Vandebroeck und Ruprecht, Göttingen, 1893.

Jorunn Jacobsen Buckley: Spirit Ruha in Mandaean religion. Ann Arbor, Michigan, 1994.

Dr. D. Chwolson: Die Ssabier und der Ssabismus. (2 bd) St.Petersburg, 1856.

E.S.Drower: The Mandaeans of Iraq: Their Cults, Customs, Magic, Legends and Folklore.* Oxford University Press, 1937.

E.S.Drower: The Secret Adam: A study of Nasorean Gnosis.* Oxford University Press, 1960.

E.S.Drower: The Canonical prayerbooks of the Mandaeans .* E.J.Brill, Leiden, 1959.

E.S.Drower: Diwan Abatur, or progress through the purgatories. Bibl.Apost .Vaticana ,1950.

E.S.Drower: Coronation of the Great Sislam.* E.J.Brill, Leiden 1962.

E.S.Drower: Haran Gawaita and Masbuta d-Hibil-Ziwa, Biblioteca Apostolica Vaticana,Rome, 1953.

E.S Drower: Sarh d Qabin d Sislam Rba. (Coronation of the Great Sislam) Pontificio Istitutio Biblico, Rome, 1950.

E.S Drower: Alf Triar S'uialia: A Thousand and Twelve Questions, Akademie Verlag, Berlin, 1960.

E.S Drower: A Pair of Nasorean Comentaries, E.J.Brill, Leiden, 1963.

E.S.Drower: The Book of the Zodiac. Oriental Translation Fund, London, 1949.

Julius Euting: Mandäischer Diwan, Karl.J.Trübner, Strasbourg, 1904.

Tamara Green : The City of the Moon God: Religious Traditions of Harran Leiden: E.J. Brill, 1992.

Sinasi Gunduz: The Knowledge of Life: The Origins and Early History of the Mandaeans and Their Relation to the Sabians of the Quar'an and to the Harranians, Oxford University Press, 1994.

Mark Lidzbarski: Der Ginza oder das grosse Buch der Mandäer, Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen, 1925.

Mark Lidzbarski: Das Johannisbuch der Mandäer (2 bd) Töpelmann, Giessen, 1915.

Mark Lidzbarski: Mandäische Liturgien, Weidemannsche Verlagsbuchhandlung, Berlin, 1962.

Hans Lietzmann: Ein Beitrag und Mandäerfrage, Sitzungsberichte d. Preuss. Akad, Phil-hist. Klasse, 1930.

Alfred Loisy: Le Mandéisme et les origines chrétiennes, Emile Nourry, Paris, 1934.

R.Macuch: Handbook of Modern and Classical Mandaic, W.de Gruyter, Berlin, 1965.

G.R.S.Mead: The Gnostic John the Baptizer: Selections from the Mandaean John-Book.* Watkins, London, 1924.

Theodor Nöldeke: Mandäische Grammatik, Halle, 1895.

Theodor Nöldeke: Ueber die Mundart der Mandäer- Dieterichschen Buchhandlung, Göttingen, 1862.

Hugo Odeberg: Die mandäische Religionsanschauung, Lundequistska Bokhandeln, Uppsala, 1930.

S.A.Pallis: Mandaean Studies, Oxford University Press, 1926.

S.A.Pallis: Mandaean Bibliography 1560-1930, Oxford University Press, London, 1933.

Henri Pognon: Inscriptions mandäites des coupes de Khouabir, H.Welter, Paris, 1898-1899.

Kurt Rudolph: Die Mandäer I: Prolegomena. Das Mandäerproblem, Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen, 1960.

Kurt Rudolph: Die Mandäer II: Der Kult, Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen, 1961.

Eric Segelberg: Gnostica, Mandaica, liturgica, ?, 1990.

Eric Segelberg: Masbuta: Studies in the Ritual of the Mandaean Baptism, Almqvist and Wiksells, Uppsala, 1958.

Robert Stahl: Les Mandéens et les origines chrétiennes, Rieder, Paris, 1930.

Waldemar Sundberg: Kushta: A Monograph on a principal Word in Mandaean Texts, Gleerup, Lund, 1958.

E.M.Yamauchi: Gnostic Ethics and Mandaean Origins, Oxford University press, 1971.

E.M. Yamauchi: Mandaic Incantation Texts, American Oriental Society, New Haven,Conn. , 1967.

Manicheismus

Slovníky a encyklopedie