a a ; a, pak ; ale a bi kdyby a i a také a li, ali, a ... li cožpak abije ihned, vtom, již acě a přece, ačkoli, třebaže adă, -a, m. podsvětí, říše mrtvých, peklo adovîskă podsvětní, pekelný aeră, -a, m. vzduch, ovzduší, povětří afedronă, -a, m. konečník, řiť agnę, ęte, n. jehně, beránek agoda, -y, f. plod, bobule ; koleno, jablko kolenní aieră, -a, m. vzduch, ovzduší, povětří aje, -a, n. vejce akrogonijei úhelný (o kameni) akrotomă, -a, m. skála, skalisko aky jako, jakoby ; jako, jakožto ; že aky i jakoby, jakožto, jako alini, ilini, aoni, loni loni (varianty lani) csl. aljanije n. hladovění, půst amină amen ang'elă, -a, m. anděl apostolikă, -a, m. papež arianîski ariánský Arijevă ledă Areopág asikrită, -a, m. tajemník, sekretář aspida, -y, f. had, zmije assarii, -ija, m. penízek ašte jestliže ašte zda ; -koli ; jestliže, -li, kdyby ašte ... i ješte i když ... přece jen, přesto ; třebaže ... přece ašte ... ili zdali ... či, copak ... či ašte ... ješte jestliže ... tu ašte li ni to pakliže ne, jinak, sice ašte ne jestliže ne ; leč, leda když ašteră, -a, m. ještěrka ašutî nadarmo, zbytečně, bezdůvodně avě zjevně, jasně aviti sę zjevit se ază já ; název prvního písmene abecedy azî já baba chůva ; babička ; porodní bába băděti, -ită, băždo, bdít bădră čilý băchăma zcela balii, -iję, m. lékař Baroch Báruk běda, -y, f. tíseň, nezbytnost, trápení, nebezpečí běditi nutit, vybízet bědovati být nemocen bedrînă bohatý, hojný bělă bílý běsă, -a, m. běs, zlý duch, démon besěda, -y, f. řeč, slovo, rozmluva ; text evangelia ; homilie ; záležitost besědovati rozmlouvat, jednat s kým, předstoupit (s řečí), vypovědět proti komu běstvo útěk bešt- bez- bez bez bez lica beze studu bez- bez- bezbědînă bezpečný bezočită nestoudný bež bez běžati, -ită běžet, být na útěku, utíkat bîčela, -y, f. včela bîrati, beretă brát, sbírat biti, bijetă bít blagă dobrý, milý, příjemný blago dobro, statek blagodariti děkovat, velebit blagodarjenije díkůvzdání ; eucharistie blagolěpije n. krása, půvab blagostî milost, přízeň blato, -a, n. bažina, bahno, bláto blaznă, -a, m. chyba, omyl ; pokušení ; pohoršení blaznî, -i, f. mámení, klam blědă bledý bliză blízko bljudă, -a, m. mísa, plochá mísa bljusti sę střásti se, varovat se, chrnit se bljusti, -detă dbát, střežit, zachovávat blo,dă smilstvo blo,diti smilnit bo neboť ; tedy ; zajisté bo,detă stane se, bude bogată bohatý bogoljubînă bohumilý bojarină bojar bojati sę bát se bol'ii větší, četnější bolěti být nemocen, cítit bolest boljarină, -a, pl., -re, m. velmož, bojar ; dvořan borîcî odpůrce, nepřítel, -borec bosă bosý, bos bosti bodat brada, -y, f. vousy brakă, -a, m. svatba, sňatek branî, -i, f. zápas, boj, bitva brănję, -n'î, n. brnění brašînîce pokrm ; hostie brašîno, -a, n. jídlo, pokrm brată, -y, m. bratr brati (sę) bojovat, přít se brăză rychlý brazda, -y, f. brázda brăzo rychle brěmę, -ene, n. břemeno, břímě brězînă, -a, m. duben Havlová sic! bridăkă ostrý, drsný brîna, -y, f. bláto bronă bílý (o koni) broštenă červeně zbarvený bui pošetilý, hloupý, bláhový buistvo n. pošetilost bukăvîno listvije dopis buky, -ăve, f. písmeno ; v pl. listina, dopis ; souhrn písemné vzdělanosti ; Písmo (svaté) burja, -rję, f. bouře byti být, stát se bytije n. existence ; původ, zrození byvati stávat se, vznikat, nastávat carica f. královna, císařovna cě a přece, ačkoli cělă celý, úplný ; neporušený, dokonalý ; zdravý cělîba lék cělîbînă uzdravující, hojivý ; spasitelný cěliti léčit, uzdravovat cělovă polibek cělovati zdravit polibkem (vítat, loučit se) cěly uzdravení, zdraví cělyvati zdravit ; uzdravovat se ; docházet spásy cěna, -y, f. cena, obnos, hodnota cěniti cenit, oceňovat cěsar'î, -rja, m. král, vládce, římský císař, car Cěsar'îgradă, -a, m. Cařihrad, Konstantinopol cěsta, -y, f. cesta, ulice cěstiti sę, -ită sę vyklešťovat se cęta, -y, f. peníz, mince cętoimîstvo n. nevěstinec cętoimîstvo n. nevěstinec, místo, kde se nevěstka prodává cimitră, -a, m. hřbitov cirăky, -ăve, f. chrám ; církev crăky, -ăve, f. chrám ; církev, křesťanská obec cvisti, -cvîtă kvést čajanije čekání, očekávání čajati čekat, očekávat, doufat čară, -a, m. čáry, kouzla,magie čaroděi čaroděj časă, -a, m. čas, chvíle ; okamžik ; hodina čaša, -ę, f. číše, kalich, pohár čędî děti ; družina, lidé čędo, -a, n. dítě čekati, -ajetă čekat, očekávat čeljadî, -i, f. čeleď, služebnictvo čeljust, -i, f. čelist čelo, -a, n. čelo česati, češetă sklízet plody, česat plody čęstă hustý ; častý, vytrvalý čęstî, -i, f. část ; úděl čęsto často, neustále češuja, -ję, f. šupina četvrătă čtvrtý četyre (m.), četyri f. n. čtyři čină, -u, m. postavení, řada, šik ; pořádek, řád ; nařízení ; obřad ; způsob činiti řadit, pořádat číslo, -a, n. počet, číslo čismę, -ene, n. počet, číslo čistă čistý, opravdový, bezúhonný čisti počítat čîstî, -e, f. čest, pocta ; předmět úcty ; zbožnost ; hodnost, úřad ; slavnost čîtenije n. čtení, text, homilie čîto co ; něco ; proč ; jak (velice) ; že čîvană, -a, m. nádoba, džbán člověkă, -a, m. člověk ; sluha, poddaný (ojed.) člověkobogă, -a, m. bohočlověk člověkoubiica vrah črămînă červený, rudý črăstvă pevný črăta, -y, f. čárka črěda, -y, f. stádo ; kněžská třída ve SZ črěsă přes ; skrze, prostřednictvím ; během ; mimo, za ; oproti, proti črěsla, -ă, n. pl. bedra, ledví črěvii, -ija, m. střevíc, sandál čuditi sę divit se čudo, -ese, n. div, zázrak čudoděnije zázrak, konání zázraků čuistvo pocit čuti, čujetă vnímat, pozorovat, cítit čuvîstvo n. vjem, poznání ; čidlo, msyslový orgán da nuže, tedy ; ať, nechť, kéž ; a pak, a tak, tedy ; ať, aby ; tak aby, takže da ne aby ne da ne kako aby ne da nekăli zdalipak ne, zdali snad ne da ni aby ne dăbrî, -i, f. údolí, rokle ; potok dădělaljati (sę) dělit se, podílet se dajati rozdávat, poskytovat daleče daleko daleče daleko, dále, dlouho dalekă daleký, vzdálený daleko daleko danî, -i, f. daň, poplatek dăno, -a, n. dno dară, -a, m. dar, odměna dariti dávat, darovat darovati dávat, darovat dăšti, -ere, f. dcera dăšti, dăštere, f. dcera datel'î dárce dati sę dát se na něco, rozhodnout se pro co dati, dastă dát ; dovolit, připustit davîno dávno daviti, -ită (sę) rdousit, dávit (se) dăždî, -dja, m. déšť daže do až do daže, daži dokud, dříve než, než ; dokud ne (se záporem) debelîstvo, -a, n. tloušťka ; hrubost děistvovati konat, působit dělă, -a, m. díl, část dělanije n. práce, skutky dělati dělat, pracovat ; obdělávat ; stavět ; hospodařit s čím dělati obdělávat děliti dělit dělja pro, kvůli dělja skutek, činnost, způsob dělo, -a i -ese, n. dílo, práce, čin ; výtvor ; záležitost ; užitek děloměrînă měřicí desiti, desită zastihnout, nalézt desna pravice (jen v adv. spojeních) desnă pravý ; šťastný, příznivý, vhodný děti působit ; říkat děti sę podít se kam, ztratit se děva, -y, f. panna ; dívka devęt devět děvica, f. dívka, panna děvîstvo panenství, panictví dijakă, -a, m. diákon, jáhen dijakonisa, -y, f. diákonka, jáhenka dijavol'î ďábelský dijavolă, -a, m. ďábel dika, -y, f. sláva, pocta dîlje déle dînî, -e, m. den dira, -y, f. díra dîrati, deretă dřít, odírat, škrabat divă, -a, m. úžas ; div divii divoký, divý divija f. plané stromoví dlăgă dlouhý dlăgă, -a, m. dluh, vina, hřích dlăgo dlouho dlăgota f. délka do k, až k, po do ; proti ; asi, přibližně ; o (ojed.) s gen. do dzěla zcela, úplně do,bă, -a, m. dub ; strom do,brava, -y, f. háj, listnatý les do,ga, -y, f. duha do,ti, dămetă dout, foukat dobl'î statečný, silný ; šlechetný dobră dobrý dobroděi dobro činící člověk dobrodějanije dobré skutky, ctnost dobrodělati činit dobro dobroimati být zdravý, silný dobrota f. dobrota, ctnost ; krása, dokonalost doinica kojná doiti dojít, přijít ; nastat ; dosáhnout čeho doiti kojit doiti přijít dokolě dokud, jak dlouho dokoli dokud, jak dlouho dolă, -a, m. údolí, prohlubeň dolě dole dolu dolů doma doma domă, -u, m. dům don'îde dokud (ne) don'îže dokud ne dondeže dokud, dokud ne? donjelě dokud ne, než dosada hanobení dosaditi, -ită potupit, zlořečit dosęšti, -sęžetă dosáhnout, dospět dostojanije n. dědictví ; důstojnost ; zásluha stačit dostojati, dostoită slušet se, hodit se, patřit se ; mít povinnost dože až drăva, -ă, n. pl. dříví dręchlă smutný, sklíčený drěmati dřímat dręselă smutný, sklíčený drevlje dříve, kdysi drěvo, -a, n. strom ; dřevo ; kůl drěvodělja tesař dręzga, -y, f. les dro,čenije trýzeň dro,čiti trestat drobiti, -ită drobit drugă jiný ; druhý drugă, -a, m. druh, přítel, bližní druga, f. přítelkyně drugo jindy ; jinak drugoici jinak ; jindy ; jinde drugoide jinak ; jindy ; jinde drugojako jinak ; jindy ; jinde družîba f. přátelství družina f. druhové, družina duchă, -a, m. duch ; dech ; vítr duchati, dušetă vanout, foukat Dunavă, -a, m. Dunaj duno,ti dýchnout dupina, -y, f. otvor, dutina duša, -ę, f. duše Dvdă David zkr. dvigno,ti (sę) pohnout se dvîri, -ii, f. pl dveře dymă, -a, m. dým, kouř ; dýměj, dýmějový mor dzělă velký, silný dzvězda, -y, f. hvězda dzvězdozîrîcî m. hvězdopravec eda zdali, cožpak (uvozuje věty tázací) ; aby snad ne (věty obavné) ; jestliže (zřídka) eda kako cožpak eda koli aby snad ne ędě blízko, vedle edină jeden ; jediný ěchati jet ; plavit se ; putovat echidîna, -y, f. had, jedovatý had, zmije ei ano, zajisté, ovšem elină, -a, m. nevěřící, pohan, Řek emati brát, přijímat emprizmă, -a, m. požár episkopija, -iję, f. biskupský úřad ; biskupství, diecéze epistolija, -iję, f. dopis ; epištola epitimija, -iję, f. trest, církevní trest epitimijo, iměti konat pokání eresî, -i, f. hereze, kacířství, bludařství eretikă, -a, m. heretik, kacíř eša kéž ešte jestliže, kdyby etero podruhé evang'elije, -ija, n. evangelium eza cožpak, snad ezero ogneno ohnivé jezero (peklo) eže že, jak ; jakož i také (s grad. odstínem) finikă, -a, m. palma foră, -a, m. daň g'eona, -y, f. peklo četné varianty: geenna, atd. gadă, -a, m. plaz, had ; havěť, škodlivý hmyz gadati, -ajetă hádat, věštit gaditi tupit galija, -iję, f. člun, loď galiti, -ită vyskakovat radostí gănati, ženetă hnát gatati, -ajetă hádat, věštit gaza, -y, f. poklad, pokladnice gaždenije hana gde kde ; někde gladăkă hladný, rovný ; lahodný, mírný glagolă, -a, m. slovo ; řeč ; věc, událost glagolati, -ljetă jmenovat, nazývat ; mluvit ; obviňovat glăkă, -a, m. hluk glasă, -a, m. hlas ; mluvení, slovo ; řeč, jazyk ; zvuk (zejm. hudebních nástrojů) ; tónina glava, -y, f. hlava ; kapitola, hlava ; jádro věci glavînoje město Kalvárie etym. sl. sic glavizna jádro věci, hlavní věc ględati, -ajetă dívat se, hledět glezîna, -y, f. kotník (na noze) glinînă hliněný glo,binînă hlubinný ; pekelný glo,bok hluboký ; důkladný gluchă hluchý glumă, -a, m. žertování glumiti sę povídat, žvanit ; vychloubat se ; potulovat se glupă hloupý, pošetilý gnesti, gnetetă tísnit, tlačit gněvă, -a, m. hněv gnězdo, -a, n. hnízdo gniti, gnijetă hnít gno,sînă hnusný, ošklivý gnoi, -ja, m. hnůj ; hniloba ; vřed, hnisavá rána ; hnis gnoiti, gnoită způsobovat hnití go,ba, -y, f. houba go,stă hustý go,sti, go,detă hrát na strunný nástroj gobîdzî úrodný, bohatý gobino, -a, n. hojnost godă, -a, m. vhodná, určitý doba godina, -y, f. určitý chvíle, určitý čas ; hodina ; v pl. hodinky (liturgické) goită, -a, m. čaroděj, podvodník golă holý, nahý golěnî, -i, f. noha golotî, -i, f. led, ledové krystaly gonesti, -nezetă osvobodit se, zbavit se goněti stačit gor'ii / gorěi horší (komp.) gora hora gora masličîna Olivová hora gora, -y, f. hora gorě nahoře ; nahoru gorěti, -ită hořet, planout gorîkă hořký ; krutý gorje hůře gospodî m. pán gostă, -i, m. host gostina f. pohostinství gostinica hostinec, hospoda gostinîcî široká cesta, silnice gostiti hostit gostpodî, -i, m. pán gotovă připraven, hotov gotoviti (sę) připravovat se gověti, -ějetă i -ită bohabojně žít govoră, -a, m. povyk govoriti hlučet ; mluvit, říkat grăbă, -a, m. hrb grabiti uchvacovat, loupit grăbyl'î tavicí pec grădă hrdý ; vznešený, nádherný ; zpupný, opovážlivý gradă, -a, m. kroupy, krupobití gradă, -a, m. opevněné sídliště ; hradby, hradní zeď ; zahrada ; sídliště ; obec (obyvatel, křesťanů) grădost f. pýcha, hrdost, zpupnost grălica, -ę, f. hrdlička grămă, -a, m. křoví gramada, -y, f. hromada gramota, -y, f. listina grană, -a, m. verš granica, -ę, f. větev grăstî hrst grătanî, -i, m. hrdlo, chřtán graždane měšťané grędoštii budoucí, nastávající grěchă, -a, m. hřích, provinění grějati, -jetă hřát gręsti, grędetă kráčet, jít, přicházet grěšînikă, -a, m. hříšník grěšiti hřešit gretu veslovat greznă, -a, m. hrozen, vinný hrozen grinîtavă malomocný gro,b nevzdělaný ; hrubý, drsný gro,stokă obtížný grobă, -a, m. hrob grochotěti, -ějetă hlasitě se smát gromă, -a, m. hrom groza, -y, f. hrůza grozdă, -a, m. hrozen, vinný hrozen gruda, -y, f. hrouda grysti, -zetă hlodat, kousat, hrýzt gubiti, -ită hubit, ničit, kazit guditi, gudită, guždo, tupit, hanět gvozdî, -i, m. hřeb gybati hynout gybno,ti, -netă hynout, pomíjet chalo,ga, -y, f. živý plot chapati, -pljetă chňapat, uchvacovat charătija, -iję, f. papyrus, list papyru chladă, -a, m. chlad, chladný vánek chlakă svobodný, neženatý chlămă, -a, m. pahorek, výšina chlapă, -a, m. otrok, služebník, nevolník chlěbă našî naso,štînyi chléb náš vezdejší chlěbă, -a, m. chléb ; potrava ; chléb (eucharistický) chlębî, -i, f. stavidlo chlěvă, -a, m. chlév chlěvina dům, příbytek ; útulek, místnost, cela chlěvodělja výrobce stanů, stanař chlo,bati, -ajetă žebrat chnranilište n. úkryt, skrýš ; zásobárna cho,dogă rozumný, moudrý ; vzdělaný cho,dožînikă, -a, m. tvůrce, stavitel ; znalec cho,dožîstvo n. důvtip, vědění, chytrost, lstivost ; dovednost, umění ; způsob cho,pati, -ajetă chytat, lapat cho,pati, -ajetă žebrat chobotă, -a, m. ocas choditi, -ită, choždo, chodit ; cestovat ; žít, jednat choră, -a, m. severozápad chorepiskopă, -a, m. chorepiskop choro,gy, -ăve, f. prapor, korouhev chotę dobrovolně, ochotně ; úmyslně, záměrně chotěnije n. chtění, vůle, úmysl, záměr chotěti + inf. umožňovat, dovolovat, připouštět ; moci, být s to, lze chotěti komu česo přát komu co, mít rád koho chotěti, choštetă chtít chotî f. touha, žádost chotî m. i f. milenec, milenka chrabră udatný, statečný chrabră, -a, m. bojovník, válečník chrabrostî statečnost, udatnost, chrabrost chramă, -a, m. budova, dům, obydlí ; chrám, dům Boží ; předsíň ; zásobárna, spíž ; místnost chramina f. budova, dům, obydlí ; chrám ; vězení chranilînica f. zásobárna, sýpka ; komnata, pokoj chranitel'î m. ochránce, strážce chraniti sę (otă) kogo česo chránit se, varovat se koho čeho chraniti, -ită chránit ; uschovávat ; zachovávat, dodržovat, dbát, starat se ; hlídat střežit chranjati uschovávat, ukrývat chrapati, -pljetă i -pajetă chrápat Chrăvati, -tă, m. Charváti chrăzană, -a, m. bič, důtky chribă, -a, m. hřbet, záda chrizma, -y, f. vonná mast, vonný olej chro,stă, -a, m. saranče chromă chromý, ochrnutý, zmrzačený chromota f. ochrnutí chto kdo (ojed. varianta kăto) chudă ubohý, nuzný, nepatrný ; malý chudoba f. slabost, nemohoucnost chudověrînă malověrný chula, -y, f. spílání, potupa, pomluva ; rouhání ; kacířství (se zdůrazněním rouhačského aspektu) chuliti hanit ; spílat, rouhat se ; obviňovat ; pohrdat chvala, -y, f. chvála, sláva ; chvalozpěv, hymnus ; přízeň, milost ; vychloubání ; vděčnost ; dík, díkůvzdání chvaliti chválit, opěvovat ; děkovat, vzdávat díky ; schvalovat, příznivě přijímat chvaliti se chlubit se, honosit se chvalivă chlubivý chvalo, sătvoriti vzdát díky chvatati, -ajetă chápat se, uchvacovat chyštenije, -ija, n. loupež ; uloupená věc, lup chytră chytrý ; dovedný ; horlivý chytrě horlivě, opravdově, náležitě ; dovedně, umně chytrîcî m. mudrc, filozof ; umělec, tvůrce, mistr ; řemeslník chytro horlivě, opravdově, náležitě chyză, -a, m. chýše, domek chyzina chýžka, cela, komůrka i a, i ; ani (v negat. větách) i hle i do až do i ješte ašte až, jakmile i ješte bo i a dokonce, ba i, nadto (mnoho dalších variant) i ješte da by kéž by (ještě) i, ja, je ten ; jeho, jemu... ; jenž ibo vždyť, neboť ; ba i ; a přece, avšak ; a tak, pročež (méně časté) icěditi, -ită, icěždo, vyždímat, vytlačit ide kde ; vždyť (přece), když, neboť (vysvětlovací) ; třebaže, ačkoli, i když (přípustkové) ; kdy (ojed.) ; odkud (ojed) ide i třebaže, ačkoli ide ubo třebaže, ačkoli ideže když, protože ; třebaže, ačkoli, i když ; kde (adv.) ideže koliže kdekoli, kamkoli idolije, -ja, n. pohanský chrám idolodělatel'î modloslužebník, modlář ig'emonă, -a, m. místodržitel, správce země igo ubo proto, tedy, a tak igo, -a, n. jho ; tíživá povinnost, poroba igra, -y, f. tanec, hra, zábava igrati hrát (si), bavit se ; plesat, poskakovat radostí igrišta pl. hry igumenă, -a, m. vládce ; opat, představený kláštera igumenija, -iję, f. představená kláštera, abatyše ijerateuma kněžstvo ijerei, -ja, m. kněz ijulii, -ija, m. červenec ijunii, -ija, m. červen ikona, -y, f. obraz, podobizna ; ikona ikonomă, -a, m. správce, hospodář ikonomija, -iję, f. úřad, poslání ili nebo ili nebo ; než ; zdali, cožpak ; jinak ili ... ili buď ... nebo, ať ... nebo imănă, -a, m. hymnus imanije n. sklizeň imę, -ene, n. jméno ; pověst, reputace ; titul, hodnost ; název, pojem (ojed.) iměti, imată, imamî mít (vlastnit) ; mít povinnost ină některý ; jiný ; jeden inače ještě inăde jinde inako jinak inamo jinam inii, -ija, m. jinovatka ino,du jinudy, odjinud ino- stejně, stejno- inočędă jednorozený inodga kdysi, jednou ; jindy inodušînă jednomyslný inogă, -a, m. kanec, divočák inojęzyčînă cizí inojęzyčînikă, -a, m. cizinec inokă, -a, m. mnich inosăkazajemă jinotajný, alegorický inoso,štînă vezdejší (ojed. ; viz naso,štînă) inověrînă heretický iperverěi, -ěja, m. září? otazník už v etym. sl. Havlová is korene úplně, do základu is korene iskopati vyhubit, odstranit, vykořenit is- vy- (vyronit, vysvětlovat), za- (zabít), po- (pobít), u- (ukrást) isăpă, -a, m. písečný nános, mělčina, jesep isękno,ti, -netă vyschnout (vsáknutím) ischaždati viz choditi ischytiti vytrhnout, vyrvat iskati, ištetă hledat, zkoumat ; snažit se, chtít iskaza tělesná vada ; potrat iskažati otročę zahubit dítě (potratem) isklati zabít, pobít iskonîčanije smrt, zánik iskra, -y, f. jiskra iskračilo, -a, n. [druh mučidla] iskrasti uloupit, ukrást iskrî blízko, nedaleko (s gen.) iskrîn'î bližní, druh iskropytîně dokonale, přesně iskupiti vykoupit iskydati, -ajetă vyhodit, vyhazovat iso,čiti viz isękno,ti isplěsnivěti, -ějetă zplesnivět istă pravý, skutečný ; jistý ; náležitý, opravdový, pravdivý ; tento, právě (zdůrazňovací) istăba, -y, f. domek istapati tonout, potápět se istěje lépe, důkladněji istesě ledviny ; ledví, nitro istina pravda, skutečnost ; přesnost ; doličný předmět istiskati vymačkávat isto, -ese, n. ledvina dol. jen v pl. istočiti viz tešti istoje pravda istono,ti utonout istopiti sę potopit se istoričîskă historický istota pravda, opravdovost istovă pravý, skutečný ; rozumný istrăgati vyškrabat istrăgati vytrhat ištezati mizet, unikat, přestávat ištezno,ti, -netă zmizet, zaniknout, zhynout iti, idetă jít iz z ; skrze, prostřednictvím ; pro, kvůli (ojed.) iz- vy- , z- (zlomit), se- (semlít) izăjasniti vyjasnit izbavîstvo n. výkupné izbaviteľî m. osvoboditel, vykupitel izbaviti (sę), -bavită, -bavljo, zbavit, osvobodit ; spasit izbavljenie n. zbavení, vysvobození ; vykoupení izběžati utéct izbîrati vybrat, vyvolit izboră volba izbyti zůstat, zbýt ; zbavit se izbyvati přebývat, nadbývat ; zbavovat se izdati vydat, poskytnout izdav˘ina odedávna izdavîna odedávna izdaviti podávit, zardousit, pobít izdělati udělat izědati vyjídat, stravovat izěsti sníst, sežrat izęti vyjmout ; odstranit ; vysvobodit izimati vyjímat ; uchvacovat iziskati vyhledat ; vyžádat ; prozkoumat iziti vyjít ; vytrysknout ; uplynout (o čase) ; vzejít izlaziti vycházet, vylézat ; překračovat izlěkovati léčit, uzdravovat izlěsti, -lězetă vyjít, vylézt izlězenije n. odchod izlicha nadmíru izlicha nadmíru, nadměrně, příliš, mnohem více izlijanije vylití izljuboděistviti smilnit izložiti vyložit (zboží) izměnjati měnit, proměňovat izmlada od dětství izmlatiti vymlátit izmlatiti, -mlatită, -mlašto, vymlátit obilí izmlěti semlít izmo,čati vynucovat izmrămărati rozhlodat izmrěti pomřít, zemřít iznemošti zeslábnout, ochabnout ; stát se nemožným sic, nemožným izniže zdola izobati, -bljetă sníst izokă, -a, .m červen ; cvrček, cikáda izvestă, -i, f. vápno izviti splést, spojit izvitije n. splétání, skládání ižde ubo třebaže, ačkoli iždeže jestliže, když ; kde iže jenž iže že ; kteří jablanî, -i, f. jabloň jacěmî chošteši zakonomî jakýkoliv jada jídlo, pokrm jadă, -a i -u, m. jed jadenije n. jedení ; pokrm, jídlo jadî f. jídlo, pokrm ; jedení, požívání ; hody, hodování jadovită jedovatý jadra, -ă, n. pl. náručí, klín ; záňadří ; nitro jadro, -a, m. stěžeň? jadza nemoc jachati, jadetă jet ; plavit se ; putovat jaje, -a, n. vejce jakă jaký ; nějaký, jakýkoliv ; jakož i ; a tak ; že ; protože, ježto, jelikož, neboť ; když jako jestliže, -li ; i když, i kdyby (přípustkově) ; leda by Jakovă Malyi Jakub Mladší [pozn.: Jakub Menší je sice zažité, ale jde o nedorozumění.] jakože jako, jakožto ; jak ; jakoby (vyjádření přibližnosti) ; než že (výjimka) ; protože, ježto, jelikož, neboť jalînă lstivý ojed. jama, -y, f. jáma ; hrob ; jeskyně jamože kam ; kamkoli jară prudký, prchlivý ; přísný jarě silně, pevně jarigă, -a, m. hrubý šat (kajícníků) jarîmă, -a, m. jařmo jarina, -y, f. vlna jariti sę zlobit se, zuřit jarju kéž jaro hněvivě, zlobně jaro kéž jarostî síla, prudkost ; hněv ; přísnost jarostînă hněvivý jaru kéž jasli, -ii, f. pl. jesle jasnă jasný ; jasný, zřetelný jasnina f. jasnost jaspisă, -a, m. jaspis jasti, jastă, jamî jíst jatăchulînica, -ę, f. hospic, útulek (pro cizince) javě zjevně, jasně jazditi, -ită, jaždo, jezdit, jet jazva gradînaja f. krupobití jazva, -y, f. rána, zranění ; jizva ; puklina, rokle, díra, doupě ; vřed, nemoc ; utrpení ; pohroma, rána jazvînă raněný ; postižený, stižený, zasažený jazviti způsobit otevřenou ránu, zranit jęčmy, -ene, m. ječmen jedăva sotva, stěží, těžko jedăvaže jakmile, sotvaže jędě blízko, vedle jedină jeden ; jediný jedină jichă jeden z nich jedinače ještě ; ale, přece jedinačînă mnišský jedinakă m. mnich jedinako ještě, stejně, jedině jedinîně jedině, zvláště jedinîstvo jednota jedinoljubije n. svorná láska jedinorodînă jednorozený jedinorogă jednorožec jedinoso,štije soupodstatnost jedînoštî jedenkrát jedinovati sę sjednocovat se jędră rychlý, brzký jędro rychle, brzy jędropišîcî rychlopisec jędza, -ę, f. nemoc jegda když, kdy, jestliže ; když, kdykoli, zatímco, dokud (současnost či předčasnost v minulosti) ; sotvaže ; až (předčasnost v budoucnosti) ; ježto, neboť, protože ; kdy, když ; někdy, kdysi, jednou jegda ... togda když ... tehdy jegdaže když, kdykoli ; když, sotvaže (předčasnost v minulosti) ; až, jakmile (předčasnost v budoucnosti) ; jestliže, -li ; i když ; někdy, jednou jelě sotva, stěží jelěi, -ja, m. olej jelenî, -e, m. jelen jeli jestliže, pokud jelî jak, koli-, -koli (složeniny kdykoli, kolikrát atd.) jeliko jak velice, jak mnoho, kolik ; pokud, nakolik ; všichni kteří, kteříkoli, kdokoli (indekl. rel. pron.) jeliko pouze, jen, asi zř. jeliko ... pače čím (víc) tím (víc) jeliko ašte kdokoli, cokoli jeliko krată kdykoli, kolikrátkoli jelikolikă jak veliký jelikož pokud, jakožto, vzhledem k čemu jelikože ... po toliku nakolik ... tím více jelikrată ašte kolikrát, kolikrátkoli ; kdykoli jelîma nakolik, kolik ; protože ; jestliže jelîmaže když, jakmile jelišdy kdykoli jelišîdy kdykoli jelišti kolikrát jelišti ašte kdykoli jeliuže kdykoli ; kolikrát jeliždy kdykoli jepistolija epištola, list jesenî, -i, f. podzim jesenîskă podzimní jestă je jestîstvije n. bytí, jsoucno ; přirozenost jestîstvînă přirozený jestîvo n. přirozenost, přirozená vlastnost, povaha ; bytí, jsoucno ; živel, látka, věc ; bytost, tvor, tvorstvo jesto, -ese varle ješa kéž ješte ještě ; ještě, dosud ; již ; s neg. ještě ne, dosud ne, již ne ; ještě, také (grad.) ješte by i kéž by (ještě) jeter jeden, některý ; jiný, druhý arch., nahrazován někyi a jedină jeteră ... drugyi jeden... druhý jetero čîto něco jęti se vzít, uchopit ; obejmout ; přijmout, přidržet se čeho ; dát se do čeho, pustit se do čeho jęti, imetă, imo, uchopit, vzít ; chytit, ulovit ; zajmout ; přepadnout, postihnout ; obejmout ; ujmout se koho ; pochopit jętrîce, -a, n. nitro jętry, jętrăve, f. žena mužova bratra, švagrová jezero, -a, n. jezero języčînikă m. pohan językă, -a, m. jazyk ; řeč ; národ, lid ; pohané ježe že, jak ; jakož i také (s grad. odstínem) ; jestliže, pokud ; protože ; takže, aby ; takže, tudíž (ojed.) jo,du kde ; odkud ; a proto jo,duže ... to,duže kudy ... tudy ju již jugă, -a, m. jih ; jižní vítr jună mladý jună mladý věkem k'elija, -iję, f. cela k'erastă, -a, m. zmije rohatá k'ilikă, -a, m. hrubá vlněná látka, kajícnické roucho k'inăsă, -a, m. daň, dávka, daň z hlavy k'irija, -iję, f. rouška k zavinutí mrtvého k'ivotă, -a, m. schránka, skříňka kă k (s dat.) kăde kde ; někde kădeže když, jakmile kaditi okuřovat (kadidlem) kagană, -a, m. chán kajanie n. lítost, pokání kajati sę, -etă sę kát se, činit pokání, litovat kakă jaký (pron. interog.) kakože jak, kterak kală, -a, m. bláto, bahno kaljati sę špinit se kalugeră, -a, m. řeholník kameľî, -lja, m. velbloud kamenije kamení, skály kamenije drago drahé kamení kamenije metati na + ak. kamenovat koho kamenovati kamenovat kămetî, -i, m. vesnický předák kamo kam ; někam kamo že ašte kamkoli kamy, -ene, m. kámen ; skála kăn'igăčii zákoník ; znalý písma, vzdělaný člověk, vzdělanec kăn'igy f. pl. kniha, knihy ; knižní vzdělání, učenost, sečtělost ; Písmo svaté ; listina ; písmena, písmo kanădilo, -a, n. lampa kănędzî, -a, m. kníže, vládce kanonîkă, -a, m. duchovní, klerik kapati kapat, kanout, stékat kapî, -i, f. obraz, podoba kapište modla kaplja kapka, krůpěj karăvana, -y, f. chrámová pokladnice kasanije n. hmat kasati sę dotýkat se kăsnă pomalý, váhavý kataarosă m. druh škodlivého hmyzu (etym. nejasná, snad střř. kantharos chrobák) kăto kdo ; někdo ; kdo, ten kdo (relat. ; zř.) ; nějaký kăto ljubo kdokoli kazati, -žetă ukazovat ; poučovat, vychovávat ; přikazovat ; kázat, hlásat kaziti kazit, vyklešťovat kaznac správce pokladny ; starosta kaznî, -i, f. trest ; rozhodnutí, nařízení kăznî, -i, f. úklad, nástraha, úzkost ; způsob ; dovednost, umění ; řemeslo kăznîkă řemeslník kaznîsî, -a, m. vojenský náčelník kaznîstvo n. poroba kazniti trestat každenije okuřování kadidlem kaženikă eunuch, kleštěnec kăžîdo každý kî k, ke (též říci ke komu = komu) klada, -y, f. kláda (ve stsl. doloženo jen pro mučicí nástroj) kladęzî, -a, m. studna klanjati sę klanět se, uctívat klasă, -a, m. klas klasti, kladetă klást klati, koljetă zabíjet klatiti (sę), klatită, klašto, zmítat, klátit (se) klęčati, -ită klečet klepati naznačovat ; klepat? klepîcî, -a, m. sklopec, past na ptáky klětˇi, -i, f. komůrka, cela, obydlí ; zásobárna, pokladnice klęti, klînetă proklínat ; zapřísahat koho klętva kletba, prokletí ; přísaha kleveta pomluva ; obvinění, žaloba klevetati, -štetă n. -tajetă pomlouvat, křivě obviňovat klevrětă, -a, m. spoluslužebník ; druh klicanije volání, jásot klîcati, klîcajetă hloubat klicati, kličetă křičet, volat klimată, -a, m. krajina, oblast klină, -a, m. bodec ; spona, jehlice klirikă, -a, m. klerik, duchovní klirosă, -a, m. klérus, duchovenstvo ključajemă vhodný ključî, -a, m. klíč ; závora, zámek (v pl.) ključiti sę, ključită sę stát se, přihodit se kljusę, -ęte, n. tažné zvíře, soumar klo,băkă, -a, m. kamének, kamenná kostka klobukă, -a, m. pokrývka hlavy klokotati, -koštetă klokotat, prudce vařit kloniti sę, -ită sę klonit se, sklánět se klopotă, -a, m. rachot, hřmot ko,do, kudy ; odkud ko,du kudy ; odkud ko,pělî, -i, f. jezero, místo ke koupání ; křest ; křtitelnice (rcsl.) ko,pina, -y, f. keř ko,šta, -ę, f. chýše, stan kobî, -i, f. osud ; věštba, věštné znamení kogda kdy ; někdy, kdysi ; když kokotă, -a, m. kohout kokotoglašenije kuropění kolă, -a, m. kůl kolěbati sę váhat, kolísat kolěbati, -bljetă kývat, kolébat kolěno, -a, n. koleno ; pokolení, kmen kolesînica vůz koli kdy ; někdy kolî jak velice kolî kraty kolikrát koliko jak velice ; kolik koliko pače čím spíše, oč více kolo, kolese i kola, n. kolo, kruh, kotouč komăkanije n. přijímání (svátosti oltářní) komăkati, -ajetă přijímat svátost oltářní ; podávat svátost oltářní komentarisii, -ija, m. žalářník kon'î, -nja, m. kůň konă, -a, m. začátek, kraj konîčina f. konec (konec světa, smrt, naplnění, cíl) konîsî, -a, m. kraj, konec konobă, -a, m. kotel kopati kopat, obdělávat půdu kora, -y, f. kůra korabl'î, -lja, m. loď, koráb korăvană chrámový obětní dar indekl. korenî, -ne, m. kořen ; původ, příčina ; rod korenije, -ija, n. kouzla, čarování korîcî, -a, m. korec, dutá míra koristî, -i, f. kořist koriti, -ită pokořovat, urážet koruna, -y, f. koruna koryto, -a, m. koryto kosa, -y, f. kosa kosmată kosmatý, chlupatý kosno,ti (sę), -netă dotknout se kosnovenije n. dotek kostelă, -a, m. hradisko ; kostel ; věž kostî, -i, f. kost ; ostatky (v pl.) košî, -a, m. koš kotîcî, -a, m. kotec, příhrada kotora, -y, f. svár, spor kotorati odsuzovat kotoričî svárlivý kotoryi který, jaký ; některý, nějaký ; který, jenž (vztaž. ; zřídka) kovă, -a, m. zlé rozhodnutí, spiknutí, úklady kovarîstvo chytrost, lstivost kovati, kovetă i kujetă kovat ; kout pikle kovîčegă, -a, m. schránka, skříňka ; rakev ; archa úmluvy ; archa Noemova kovîčežîcî schránka, měšec koza, -y, f. koza kozii kozí kozîlę kůzle koža, -ę, f. kůže kožica f. kůže, kožka kožîdo každý krabica schránka, košík krabii zavěta f. archa úmluvy, schrána úmluvy krabii, -iję, f. schrána, skříňka ; košík krăčîmica, ę, f. krčma, hospoda krăčîmljavati, -vajetă překrucovat krada, -y, f. hranice dříví kradovoditi, -vodită oloupit ; klamat kragui, -ja, m. krahujec krai o,gălînă úhelný (o kameni) krai, -ja, m. okraj ; břeh ; ; křik krajeobrězanije, -ija, n. neobřezanost krăkno,ti hlesnout, muknout krăkyga, -y, f. lehký vůz kral'î, -ľja, m. král krăma, y, f. pokrm, potrava krămiti živit, krmit ; kojit kramola, -y, f. vzpoura krasa, -y, f. krása ; ozdoba krasavă krásný, úpravný krasiti krášlit krasota krása, půvab ; ozdoba ; rozkoš, slast krasovati sę čemu kochat se čím, mít uspokojení z čeho krasta, -y, f. strup (malomocného) krasti, kradetă krást kratăkă krátký, stručný kraty -krát krăvî měsęi krvesmilník krăvî, krăve, f. krev kravii kraví, kravský krăvojedenije n. krvelačnost krăvu prolijanije krveprolití, krveprolévání krelina, -y, f. křídlo krěpăkă silný, mocný krěpě pevně, tvrdě krěpiti posilovat, činit silným krěpiti sę sílit ; snažit se, usilovat ; zatvrzovat se ; potvrzovat, tvrdit krěpostî síla krěšte, -a, n. náměstí, křižovatka? ojed. kričati křičet krilată okřídlený krilo, -a, n. křídlo krină, -a, m. lilie krinica, -ę, f. džbán krivă křivý ; špatný, nesprávný krivîda f. nepravost, špatnost krivotvoriti počínat si špatn+ križî, -a, m. kříž kro,gă, a, m. kruh ; sluneční cyklus kro,žilije nebeská klenba? kromě daleko, pryč ; vně, mimo, kromě (s gen.) ; bez ; neč, než kromě býti být nepřítomen kromě choditi vyhýbat se kropiti, -ită kropit kroplja f. krůpěj, kapka kropljenije kropení, pokropení krotafă, -a, m. skráň, spánek krotăkă krotký, mírný krotăko mírně, trpělivě krovă, a, m. střecha ; stan, stánek, příbytek ; kryté místo, skrýš ; ochrana, záštita ; svatostánek, svatyně Krovati Chorvati ojed. krově křivě, nesprávně, nespravedlivě kruna, y, f. koruna krupa, y, f. kroupa krupica f. drobek ; zlomek, částečka krustală, a, m. křišťál kryti, kryjetă krýt, skrývat, ukrývat kudě kudy ; odkud kuditi hanět, tupit kujati, kujajetă reptat ; mručet kukuľî, -lja, m. kápě, kapice kumă, -a, m. kmotr kümbală, -a, m. cimbál sic, přehlasované u kumiră, -a, m. modla kupă, -a, m. hromada, kupa kupěna, -y, f. keř kupetra, -y, f. kmotra kupînă společný, stejný kupînoso,štije n. soupodstatnost kupiti koupit kuplja koupě, nákup ; obchod, obchodování ; činnost, zaměstnání (většinou v pl.) kuriti sę, -ită sę kouřit, dýmat kurjenije kouření, kouř, dým kuznîcî, -a, m. kovář kyčenije domýšlivost, pýcha kyčiti sę, -ită sę chlubit se, naparovat se kyi, kaja, koje jaký, který ; nějaký, některý (indef.) ; který (rel.) kyka, -y, f. vlas kypěti, kypită, kypljo, prýštit, pramenit ; překypovat, oplývat ; kynout kysělă kyselý kyseličije granátovník kyznî, -i, f. úklad, nástraha, lest lăbînă lebeční ladii, -iję, f. loď, člun ladîno rovně, stejně lăgati, lăžetă lhát laino, -a, n. lejno lajanije n. nástrahy, záloha lajati, lajetă číhat ; lát, štěkat lakăt, -te, m. loket (část ruky i délková míra lakati, lačetă lačnět, hladovět lakota chtivost, lakomství laloka, -y, f. měkké patro, ústa lani loni lanii, -iję, f. laň laskati, -ajetă lichotit laskavîcî m. pochlebník, lichotník laskrădî, -i, f. chtíč, choutka latăka, -y, f. hrnec latina, -y, f. tvář latiti, -ită, lašto, vyčíhat, lapit lavra, -y, f. lávra, klášter anachoretů laziti, -ită, lažo, lézt lăža f. lež lăžî lživý lăžisăvědětel'î křivý svědek lě sotva, stěží lęcati, lęčetă klást léčky, líčit ledă, -a, m. led, mráz lędina, -y, f. neobdělaná země lędviję, -ii, f. pl. ledví, nitro, ledviny lěgalînica f. ložnice lěgati léhat, ležet Lęchă, -a, m. Polák lěcha, -y, f. lícha, dílec pole lěky jako [dolož. jen v chorvatsko-hlaholských textech.] lemešî, -a, m. rádlo, radlice lěnă lenivý lentii, -ija, m. lněná rouška lěpă pěkný, krásný ; slušný, patřičný lěpljenije, -ija, n. maz, nečistota lěpo sluší se, patří se lěpota f. krása, nádhera lěsă, -a, m. les lěstvica, -ę, f. žebřík lešti ulehnout lěta obido,šta v průběhu roku ; každoročně letěti, -ită letět lětî jestă je dovoleno, smí se lěto n. léto lěto, -a, n. léto ; rok ; čas, doba lěvă levý lěvaja levice, levá ruka ležati ležet ; být ustanoven liběvati slábnout liběviti, -ită dělat hubeným, oslabovat, stravovat libo nebo lice, -a, m. líc, tvář, obličej ; vzhled liceměră, -a, m. licoměrník, pokrytec lîdza možnost lîdzě lze, je možno lîgăčiti ulehčovat lîgăkă lehký ; snadný ; lehkomyslný ; lascívní lîgota lehkost lichă nadměrný, přílišný, přehojný ; špatný licho nadměrně, zbytečně ; nad, přes (prep. s gen.) lichodějanije konání zla lichoje imanije n. ziskuchtivost lichovanije odnímání, olupování lichva, -y, f. úrok, nespravedlivý zisk, lichva lijati, lějetă lít likă, -a, m. rej, plesání, sborový tanec a zpěv ; sbor, kůr likovati plesat,tančit lilija, -iję, f. květina, lilie, růže lînă, -a, m. len listă, -a, m. list ; list papíru lîstî, -i, f. lest, úskok ; mámení, vábení ; lichocení, pochlebování ; blud, poblouzení listogonă, -a, m. říjen sic listopadă, -a, m. říjen sic lišati odstraňovat, působit újmu lišati se strádat, mít nedostatek ; neúčastnit se, zůstávat stranou lîšati sę lesknout se liše nad, více než ; zvláště, především lišenă byti nemít, postrádat lišenije nedostatek lišiti odnímat, zbavovat, olupovat lišiti se strádat, mít nedostatek ; zůstávat mimo, stát stranou litanija, -iję, f. procesí litija, -iję, f. prosebná modlitba ; procesí litra, -y, f. libra liturgisati, -ajetă sloužit mši, konat bohoslužbu lîvă, -a, m. lev liva, -y, f. jihozápad ; jih (zř.) ; jihozápadní vítr livană, -a, m. kadidlo livertinîskă libertinský, propuštěnecký lîvičištî lvíče livra, -y, f. libra lizanije n. lízání lizati, ližetă, ližo, lízat ljubă milý ljubăve láska ; přátelství, přízeň ; touha ; agapé, hody lásky (v rané církvi) ljubiti milovat, mít rád ; přát si, chtít, rád něco dělat ljubo je libo ljubo ... ljubo ať ... ať, buď ... nebo, ať ... nebo ; nebo ; třebas, aspoň, i kdyby ; -koli ljuboděi cizoložník, cizoložný ljuboděicca m. i f. smilník, nevěstka ljuboděivă smilný ljubodějati smilnit, cizoložit ljubostranînă pohostinný ljubovykati zvídat ljuby sătvoriti / dějati smilnit, cizoložit ljudije, -ii, m. pl. lid, lidé ; laikové ljudină prostý člověk, venkovan ; laik ljuna měsíc, luna var. ljută zuřivý, lítý, zlý ljuto zuřivě, krutě lo,čiti sę vzdalovat se, stranit se lo,čiti, -čită odlučovat lo,gă, -a, m. háj, les lo,kă, -a, m. luk ; oblouk, klenba ; duha lo,ka, -y, f. záliv ; bažina ; lest, úklady lo,šta, -ę, f. kopí lo,žînă lesní, hajní lobăzati, lobăžetă políbit, líbat lobyzanije políbení, polibek loi, loja m. lůj loky, -kăve, f. prohlubeň či nádrž s vodou lomiti, -ită lámat lono, -a, n. lůno, klín ; útroby lopata, -y, f. lopata, vějačka lopotivă mumlavý lovă, -a, m. lov, rybolov ; past, léčka ; úlovek lovište léčka, past ; soužení, nesnáz loza, -y, f. vinná réva lože, -a, n. lože, postel ; doupě zvěře ; řečiště, koryto řeky ložesno, -a, n. mateřské lůno, děloha ložište n. zásobárna, pokladnice luča, -ę, f. paprsek ; pochodeň, louč lučati sę stávat se lučii lepší (adj. kompar.) lučiti sę naskytnout se, vyskytnout se lukă, -a, m. česnek nebo cibule (ve stsl. není jasné, co z toho, ve slovanských jazycích to či ono) luna, -a, f. měsíc, luna lunavă náměsíčný lysto, -a, n. bérce măbasă hřivna nesklon. magă, -a, m. kouzelník, čaroděj, mág mai, -ja, m. květen mala malé, popř. nečetné věci mală malý mala ne téměř, takřka, málem (ne) malak'ii, -ja, m. homosexuální prostitut malăžeba, -u m. du. manželé malîčîkă nečetný malo málo, trocha malo čîto trochu ; na malou chvíli maloje málo, trocha malomogy malomocný malovrěmenînă krátkodobý, pomíjející, pomíjivý, prchavý mamînă pošetilý mamona, -y, m. i f. mamon, majetek mănichă, -a, m. mnich manîna, -y, f. mana manîtiica, -ę, f. mnišský plášť mano,ti kynout rukou mănogă mnohý, četný, hojný ; značný, velký marătă, -a, m. březen mardurii, -ija, m. kaple či kostel zasvěcený mučedníkovi, kostel, kde se přechovávají mučedníkovy ostatky maslica f. oliva maslo, -a, n. olej ; máslo mastî, -i, f. mast, vonná mast ; olej, tuk măšelă, -a, m. zisk mathimatikă, -a, m. astrolog (sic, jen toto) mati gradomă f. metropole, matka měst mati, -ere, f. matka mati, matere, f. matka matica ogn'înaja peklo matizmă, -a, m. oděv, šat matorîstvo, -a, n. stáří, pokročilé stáří matutinja, -nję, f. ranní chvály mazati, mažetă mazat, potírat măždati umdlévat, ochabovat mę mě mečî, -a, m. meč mečînikă popravčí, kat medă, -u, m. med ; medovina mědî, -i, f. měď sic, jen měď, nikoli kov mědînica f. peníz, mince medvědî, -i, m. medvěd mękăkă měkký ; jemný ; mírný mělă, -a, m. vápno měna, -y, f. výměna, směna měniti domnívat se, mínit, pokládat za něco ; připomínat, zmiňovat se měniti měnit měnjenije n. výměna, směna měra, -y, f. míra ; druh duté míry (39 litrů, jindy 8,75 l) měrilo váhy měsęceslovesînikă kalendář (liturgický) měsęcî, -a, m. měsíc, luna ; měsíc (časový úsek mesenîbrija, -iję, f. poledne měsiti krăvî dopouštět se krvesmilstva měsiti, -ită mísit, smíchávat męso, -a, n. maso męsojadenije n. jedení masa męsti sę být zmatek ; zmítat se ; vzrušovat se mesti, metetă házet, vrhat, metat męsti, mętetă mást, uvádět ve zmatek město mo,čînoje místo utrpení, peklo město pusto poušť město, -a, n. místo, prostor ; město ; místo, úřad, postavení měšenije n. těsto męta, -y, f. máta metanija, -iję, f. poklona (círk. termín pro opakovaný hluboký úkon, někdy ukládaný jako trest mętežî, -a, m. zmatek, nepokoj metîla, -y, f. metla, prut metno,ti žrěbiję metat los, hodit los mězinîcî, -a, m. nejmladší syn mežda, -ę, f. hranice ; ulička meždu mezi (prostorově i časově) + instr. a ak. mežduměrije mezidobí milă hodný slitování ; milý (dle SJS jde v případě "milý" o bohemismus) milotii, -iję, f. plášť (z hrubé ovčí kůže) milovati mít slitování, být milostivý, mít soucit ; milovat (zř. ve stsl. památkách, někt. badatelé pokládají za bohemismus) mimo mimo, kromě mimogręsti procházet, jít mimo mimoiti minout, přejít ; zaniknout, zmizet mîn'ii menší, mladší mino,ti, minetă projít kolem, minout ; pominout, zaniknout, odplynout ; uplynout, minout (o čase) minovati míjet, přecházet miră, -a, m. mír, pokoj, klid miră, -a, m. svět mirînă pokojný, klidný, mírný ; světský misa, -y, f. mísa misa, -y, f. mše chcsl., až 14. a 15. stol. mîstî, -i, f. pomsta, msta, trest ; obhajoba mîša, -ę, f. mše mitě střídavě mitropolija, -iję, f. sídlo metropolity mitusă navzájem mitusîpěvanije antifona, bohoslužebný zpěv zpívaný střídavě knězem a sborem, responsorium mîzda, -y, f. mzda, platba ; odplata ; dar, úplata, úplatek mlăčati, -ită mlčet mladă mladý ; čerstvý, neuleželý (o sýru) ; čerstvý, svěží mladenă dětský mladenîci mláďátka, neviňátka (betlémská) ; učedníci sv. Babyla, kteří umřeli ve 4. stol. mučednickou smrtí mladętîce malé dítě mlănii, -iję, f. blesk mlată, -a, m. kladivo, mlat mlăva hluk, povyk, zmatek, rozruch ; tlachání, zbytečné mluvení mlăviti, -vită, -vljo, hlučet, působit zmatek, bouřit ; příliš se starat, znepokojovat se mlěčije n. salát mlěko, -a, n. mléko mlěti, meljetă mlít mo,čenikă m. mučedník mo,čiti mučit, trápit, trýznit mo,dră moudrý, prozíravý, rozvážný ; chytrý, obratný (zř.) mo,dro moudře, rozumně Mo,drosti Kniha moudrosti mo,ka, -y, f. mouka mo,ka, -y, f. muka, trýzeň, mučení mo,tă, -a, m. zmatek, nepokoj mo,žî, -a, m. muž, manžel ; člověk ; úředník, člověk (císařův člověk, císařský úředník) moča, -ę, f. liják močiti, -ită smáčet, skrápět mogo,tî m. velmož moholî, -i, m. podlitina moi můj moistroi, -ja, m. učitel mokră mokrý mokrota f. vlhkost mol'î, molja, m. mol moliti, -ită prosit ; modlit se monisto, -a, n. náhrdelník moră, -a, m. mor morje otočînoje oceán morje, -rja, n. moře mostă, -a, m. most mošîna, -y, f. mošna moštî f. moc, síla ; v pl. ostatky svatých mošti, možetă, mogo, moci, být schopen, být s to motyka, -y, f. motyka motyla, -y, f. výkal Motyloimenînikă Kopronymos (pojídající výkaly), přízvisko Konstantina V. mozgă, -a, m. morek ; mozek mrăbno,ti zatemnit se mračîno mrak mrakă, -a, m. temnota, tma ; zástup, dav mramoră, -a, m. mramor mravii f. mravenec mrază, -a, m. mráz mraziti mrazit mrăžeti být odporný, hnusit se mrěti, mîretă mřít, hynout mrěža, -ę, f. síť muditi otálet, prodlévat, váhat mucha, -y, f. moucha müra, -y, f. myrha murină, -a, m. mouřenín, Etiop my my myslî, -i, f. mysl ; myšlenka, úmysl, smýšlení n'iva pole, niva na na něco (s ak.), na něčem (s lok.) ; o, při, v (časově) ; s ak. též směr pohybu: na, k, kvůli, pro ; pro, kvůli (důvod ; takto zřídka) ; za (míra, cena ; s lok.) ; na, v, podle, vzhledem k (způsob děje) na na, tumáš, tu máš nă ale, avšak, jenže, nýbrž ; než (komparativně) ; leda, leč, než na desno napravo na jasně pod širým nebem na lěchy na lěchy po skupinách na lici navenek, zevně, naoko na loně na klíně, na kolenou na malě na chvíli ; levně, za levno nabăděti zachovávat při životě načajati sę doufat, mít naději načęti začít načętije začátek, počátek nadă nad (s ak. a instr.) nadežda, -ę, f. naděje nadoiti nakojit nadra náručí, klín ; záňadří ; nitro naduti se nadout se, nadmout se (pýchou) doloženo jen přen. nagă nahý naglă náhlý, nenadálý ; unáhlený, prudký nagovoriti přemluvit naibolje nejvíc, především naiti nastat, vzniknout naiti na kogo sestoupit na koho, co najasti sę najíst se najęti najmout naklasti naložit, vložit nakupiti nakoupit nalěsti nalézt naležati ležet na čem ; naléhat, doléhat ; přebývat, zůstávat ; snažit se nalijati nalít, naplnit naloženije vkládání rukou, vzkládání rukou (součást kněžského svěcení) namajati dávat znamení, kynout naměrjenije cíl namlăviti namluvit (komu co) naprasnă náhlý, rychlý, okamžitý narodă, -a m. zástup, dav, lid, lidé ; kmen, národ ; pokolení, rod naso,štînă vezdejší viz preklady.doc nasočiti (na kogo) osočit, obvinit koho naš náš našusni vezdejší [takto Thouz., Rit.] viz preklady.doc navěždenije, ija, n. návštěva ne ne ne ... koli nikdy ne da kéž, kéž by ne tăkămo ... nă ješte i nejen ... ale i ne uže ještě ne ne vă mala nemálo nebesîkă nebeský nebo, -ese, n. nebe (nebeská klenba i Boží nebe) nebytije n. nebytí, nicota nečajanije n. zmatek, bezradnost, zoufalství nečîstî klasti zvrhávat, kazit, hahobil něčîto něco neda kéž, kéž by nedaleče nedaleko ; zanedlouho nedělja neděle nedo,gă, -a, m. nemoc, neduh nedo,govati být nemocen, být nemocný, stonat nedo,živă neduživý, nemocný nedostatăkă m. nedostatek nedostati nedostat se, nestačit, chybět negăli snad, možná ; než ; zdali snad ne neistovă bláznivý, pomatený, zuřivý neistoviti sę zuřit nejadenije půst, hladovění nejedinojo, najednou někăde někde, kdesi někădo někdo někakă nějaký, jakýsi někako nějak nekăli snad, možná ; než ; zdali snad ne někamo někam nekăsno ihned, bez přestání někăto někdo někogda někdy, jednou, kdysi několi někdy, jednou ; poněkud, nějak několiko několik nekosno ihned, bez přestání někotoryi některý, jakýsi někyi nějaký, jakýsi nelěpo nepěkně, ohavně nemalo nemálo nemoštî f. nemohoucnost, slabost ; nemoc, choroba nenaličînă nestranný nepăštevati domnívat se, myslet si, mínit ; tušit něco (s obavou) nepokorjenije neposlušnost nerazměnîno zcela něstă lîza nelze, není možno nevěglasă nevědomý, neznalý nevěsta, -y f. nevěsta ; snacha nezaapo, náhle, naráz nezavito zjevně, nepokrytě neže než ; a ne, ani ne ; ale ne ; leč, než (řídce i v tomto limitativním významu) ni ne, nikoli ; ani, a ne ; také ne, ba ani, dokonce ani ni - ni ani - ani nicati klíčit, vznikat nicî tváří k zemi, na tvář ničîže nic nichussa rusalka nijedină ani jeden, žádný nikăde nikde nikakovă žádný nikakože nikoli, nikterak, vůbec ne nikamo nikam nikăto nikdo nikogda nikdy nikoliže nikdy nišî chudý, bídný ništedušînă chudý duchem, prostoduchý niză dolů ; dole nizăiti sestoupit nizăpadati padat dolů, klesat niže ani ne noga, -y f. noha nona nóna nosă, -a m. nos ; příď noštî, -i, f. noc noštijo, v noci, za noci novă nový nožî, -a, m. nůž ; meč nravă, -a, m. mrav, zvyk nuditi nutit, obtěžovat nuriti týt z čeho nuženije násilí ny nás nyně nyní, právě, teď nyriště úkryt, příbytek o ó ; viz ob o,dolije údolí o,trî dovnitř, uvnitř o,za pouto, okovy o,zyk jazyk ; řeč ; národ, lid ; pohané ob na (+ ak., na otázku kam) ; během (časově) ; o (slovesa dotyku) ; pokud jde o ; okolo ; proti ; skrze ; pro, kvůli oba m., obě f. n. oba, obě obače avšak, však, a přece, přesto, přece obarjati bořit, ničit obavati zaříkávat obavljenije zjevení, vize obědati obědvat obědenije n. obžerství oběsti sę přejíst se obęti + var. obejmout ; obklíčit ; uchvátit ; pojmout, obsáhnout ; zaujmout ; získat obilă hojný obilije hojnost, nadbytek obilîje velké množství, hojnost, bohatost, nadbytek ; obilí obilo hojně obino,ti sę vyhnout se, stranit se, zaleknout se obistije ledviny obiti obejít ; obstoupit, obklopit obiti ovinout, zavinout obitije n. obvaz oblăgati křivě obvinit, zhanobit, pomluvit oblakă, -a, m. oblak, mrak oblešti ulehnout, nocovat obličanije n. usvědčení, obvinění ; pokárání, důtka ; hanba (veřejná) ; důkaz obličije tvář, podoba, obraz (z "obě líce") obličiti kogo o čemî usvědčit koho z čeho, odkalit vinu, veřejně ukázat ; vydat hanbě oblizati olizovat obljubiti oblíbit si, zamilovat si oblobyzati líbat, pokrývat polibky, celovat obložiti obložit ; obklopit, zahrnout ; pokrýt, zahalit, obléci obo,ză, -a, m. břemeno, tíže, břímě oboriti pobořit, zbořit obraziti sę narazit do čeho, vrazit ocěstiti očistit ocěštati čistit ocěždati procezovat, cedit oče otče očesă m. ocas odariti obdarovat, obdařit oděnije n. oděv, šat ; pokrývka, přehoz, závoj ; oblečení oděti odít, obléci odinova najednou, zároveň oglasiti využit ve víře ogoliti odřít, obnažit ochlastati udržet na uzdě, držet na uzdě ochopiti (sę) obejmout, uchopit ochuděti zmenšit se ochuditi zmenšit, ponížit okamenjenije n. tvrdost (srdce), zatvrzelost oklevetavati pomlouvat, zlořečit ; obvinit oko n. oko ; zrak, pohled okolo kolem, okolo okrasti okrást okriliti zahalit, odít ; vzít v ochranu, zaštítit okro,gă okolo, kolem okro,ženije n. obklíčení okrojenije n. obřízka okryti odkrýt, odhalit, otevřít, zjevit, ukázat oktateichă m. oktateuch (prvních 8 knih SZ) oky jakoby ; jakožto ; asi, přibližně olěi m. olej gen. olěja olokavătoma f. zápalná oběť, celopal omalěti zmenšit se, zakrnět omamiti sę zbláznit se, zešílet omazati natřít, namazat ometa lem, okraj (šatu) omilija f. homilie, kázání omračiti zatemnit, zastínit, zastřít ; oslepit onăsuca onen onušta f. druh obutí, onuce opaky nazpět opašî f. ocas opęti obepnout, potáhnout oplată m. dary, liturgické dary oplazivă pyšný oprěti sę opřít se opusněti změnit se opusněvati, opusmevati měnit se, kazit se oracija f. orace (v záp. ritu modlitba v úvodní části mše, též collecta) orăgană m. nástroj ; hudební nástroj orati orat orěchovă ořechový oriti kazit osenî podzim osla f. brus osnovati založit, položit základ, upevnit, utvrdit ostră ostrý ostrolog'ija astrologie, hvězdopravectví ošajati sę zdržovat se ošte ještě (chcsl. a rcsl.) oštutiti pocítit ; zpozorovat otă od, z (o látce či materiálu, celku, z nějž se odděluje část) ; pro, kvůli ; podle ; vzhledem k čemu ; než, jak (srovnání) ; mimo, bez otădati odevzdat, vydat ; provdat ; vrátit, oplatit ; prodat ; odpustit otăděliti oddělit otăko,do odkud otăkona od počátku otălo,čiti odloučit, vyloučit, vzdálit ; zbavit koho čeho ; oddělit, odlišit ; exkomunikovat otălo,čivyi sę rozkolník otălomiti ulomit, odlomit otăložiti odložit otămesti odhodit otămetyi sę odpadlík, bezbožník otăviti rozvinout, rozmotat otěchati odjet, odplout otîcî, -a m. otec v pl. rodiče otimati odjímat, prát otimati duchy zbavovat odvahy otiti odejít otokă m. ostrov otročii dětský otrokă m. chlapec, dítě ; sluha otvoriti otevřít otvraziti sę projevit se ojed. otvrěsti otevřít ozobati ožrat, zničit pakostî f. poškození, škoda ; křivda pakybitije znovuzrození palica f. hůl, palice paliti pálit, spalovat, zapalovat para pára, dým parask'evîg'ii, -iję f. pátek pariti létat, letět pascha f. Velikonoce pasti spadnout, upadnout plamy, -ene, m. plamen po istině vpravdě, skutečně, zajisté po malě o něco dále (v textu) ; zanedlouho po malu po trošce, maličko ; pomalu, ponenáhlu po- po-, při-, pří- (příjemný), u- pobědînikă vítěz, přemožitel pobîrati posbírat počuditi sę podivit se počuti pocítit, zpozorovat ; uslyšet podăiti vejít, přijít, přiblížit se ; podřídit se, podvolit se podăjachati objet, projet kolem, obeplout podăjęti podepřít, zvednout ; podpořit, povzbudit ; přijmout podălešti podrobit se, podlehnout podalije vzdálenost podanije přispění, podpora podati podat, dát, darovat podaviti udusit ; potlačit, podrobit, zničit podoboličînă podobný podolije údolí podružije n. manželka ; manželství pogană m. pohan pochotěnije n. žádost, touha pochotînă slastný ; žádostivý, vilný pochotîstvovati žádat, toužit, dychtit poimă obvinění, žaloba poimovati obviňovat, žalovat pojadenije n. pohlcení pojasti sníst, sežrat, pohltit ; vyjíst ; strávit, zahubit pojęti vzít s sebou, uchopit, odvést, ujmout se ; vzít si za ženu, muže, pojmout (za manželku koho) pokaznî pokárání, trest pokladati klást, pokládat pokoriti sę podrobit se, pokořit se pokorjenije n. pokora pokryti pokrýt, zakrýt, ukrýt, zahalit polă polovice, půle, strana polizati olizovat, slíznout polučai m. osud, štěstěna polučiti dostat, obdržet, přijmout polučiti sę stát se, přihodit se ; podařit se pomalu po trošce, maličko ; pomalu, ponenáhlu pomazanije n. pomazání ; olej, tuk pomilovati smilovat se, slitovat se pomorije n. přímoří pomorînikă obyvatel přímoří pomošti pomoci pomoštî f. pomoc pomoštija f. pomoc ponižati ponižovat ; odsuzovat popusněti, popysněti zachmuřit se potomî jako poté co potopă potopa, záplava potopiti potopit, utopit poviti zavinout, zahalit povoi šátek, rouška pozobati sezobat pozolije utrpení, strádání pravo choditi správně jednat prě- pře- (přelézat) prěbolje mnohem více prěbyti pobýt, vytrvat, zůstat prěčuditi se užasnout prědă ljudîmi veřejně prědatel'î zrádce prědavînikă zrádce prědi maly o málo dříve prěidyi pomíjivý prěiti přejít, přepravit se ; projít, procestovat ; pominout, zaniknout prějachati přejet, přeplout, přeplavit se ; přepravit se prejestîstvînă nadpřirozený prěklanjati ohýbat, sklánět prěkratiti zkrátit, omezit ; přerušit, zrušit prěkrižiti pokřižovat prělaziti přelézat prělěpă vznešený prělesti přelézt, překročit, přejít prělichă přílišný, převeliký prělijati přelít, přetékat prělîstiti oklamat, uvést v omyl, přelstít, svést prěljubodějanije cizoložství prěljuby cizoložství prěložiti přeložit, přenést ; přeměnit, proměnit prěmagati přemáhat ; převládat prěmati pramáti prěměniti přeměnit prěměriti změřit, zvážit, vážit prěminovati překračovat, přecházet ; míjet, uplývat prěminujęi pomíjivý, pomíjející ; minulý prěminyi minulý ; pomíjivý, pomíjející prěmo,driti přelstít prěmošti přemoci, překonat ; zesílit prěvăzimati přejímat prěvăzimati se povyšovat se, vyvyšovat se prěviti zahalit, ovinout prěžde maly o málo dříve prěždebyvyi dřívější prěždesyi jsoucí dříve, preexistující pribaviti posílit, zvětšit pribavljati prodloužit, zachovat (milosrdenství) priběžiště útočiště pričiniti ; připojit pridělati vydělat, získat priglasiti přivolat, zavolat ; promluvit ; přiřknout, věnovat priimati přijímat priiskati získat ; hledat, vyhledávat priiskrîn'îno stejně, rovněž prijediniti připojit prijęti přijmout, obdržet ; dosáhnout, získat ; zmocnit se, ovládnout ; vzít, uchopit ; přijmout svátost ; ujmout se koho, vzít pod ochranu koho ; snést, vytrpět prijęti se ujmout se, zakořenit prijętînă příjemný, vítaný prikasati sę dotýkat se, stýkat se prikladati přikládat, přidávat ; srovnávat ; napodobovat prikladînă podobný priklepati poklepávat, tlouct priključati sę přiházet se, stávat se ; náležet, příslušet priključiti sę hodit se ; přihodit se, stát se ; nastat, nadejít ; objevit se, vyskytnout se prikupiti připojit, spojit priležanije péče, vytrvalost, přičinlivost, horlivost, nalézání priměšati přimíchávat, přiměšovat, připojovat primirjati sę smiřovat se primo,čiti potlačit primrakă temnota, přítmí prisnoděva, prisnoděvica vždy panna, semper virgo (o Panně Marii) prisnoso,štînă stále trvající, věčný probaviti prodloužit, zachovat (milosrdenství) proběditi přinutit prodažda prodej ; pokuta prodlăžiti prodloužit proiti projít, proniknout projašnjenije n. rozjasnění, prozáření prokaza zlo ; zlý duch ; malomocenství prokaženije malomocenství ; zaklínání, čáry proklęti proklít ; exkomunikovat, dát do klatby prokuda záhuba, zkáza ; poskvrnění prokuditi zničit, poškodit ; potupit, zneuctít protivo, choditi komu jít proti komu, odporovat komu přěbol'ii ijerei velekněz, nejvyšší kněz předajanije podání, tradice ; svěřený statek, odkaz ; zrada předělă hranice, mez, předěl ; území, končiny, kraj (nejčastěji v pl.) předěti překazit, zabraňovat přigotoviti připravit rabă m. otrok, sluha raskopati rozkopat, zbořit, bořit raskrititi zkřivit raštiniti ustanovit raz- roz- (rozlomit) razdělije rozdíl, různost razdělînă rozdílný, různý razděljenije rozdělení ; rozdíl, různost ; číst, díl ; rozlišení razděvati rozptylovat raziti sę rozejít se različati sę měnit se različî rozličný, různý razlo,čanije rozloučení razměšanije n. zmatení, zmatek razměšati mást, rušit, porušovat ; rozdělovat, oddělovat razorenije rozboření, vyvrácení, zničení, rozvrat, zkáza ; odstranění, zrušení razoriti rozbořit, rozvrátit, rozbít, zničit ; potřít, přemoci ; narušit, porušit, zrušit razoriti kogo otă česo zbavit koho něčeho razorjati bořit, ničit, rozvracet ; potírat, mařit ; rušit, narušovat, porušovat razviti rozvinout reče řekl? rimljane Římané rozi rohy rozlijati sę rozlít se, rozplynout se rozlo,čiti rozloučit, rozdělit ; vyloučit, odlišit rozlo,čiti sę odloučit se, rozejít se ; rozvést se să- o- (ohlídat), u- (uložit) săboră m. shromáždění, sbor ; sněm, synod ; synagoga ; bohoslužba, svátek săboritel'î m. válečník săčinjenije n. dílo (literární) săde ježe, se ježe odtud, tím se vysvětluje... sădětel'î stvořitel, tvůrce săděti udělat, dělat, způsobit, působit săgrěšenije poklesek, zhřešení, chyba săchraniti ochránit, ohlídat ; uchovat, zachovat ; uložit, uschovat ; pohřbít săklasti složit, položit săkrovînă skrytý, tajný sălază sestup sălesti slézt, sestoupit săličije podstata, osoba săloženije n. spojení, stvoření ; sbírka ; shodnost, soulad ; početí ; soulož, souložení sălučiti sę stát se, přihodit se, naskytnout se, nachomýtnout se săměsiti smísit ; spojit, sjednotit sămesti smést sămętati uvádět ve zmatek sămiriti smířit, usmířit samochotijo, z vlastní vůle samoljubîcă sobec sănętije n. spojení, společenství ; sňatek ; shromáždění ; (židovská) velerada săniti sejít, sestoupit, přijít, přihnat se (i o bouři apod.) ; odejít săniti sę sejít se, shromáždit se, sjednotit se, spojit se ; vstoupit do manželství ; utkat se (v boji) săpriimînikă účastník săso,štînă stejné podstaty, jedné podstaty (dz: soupodstatný? Spíš ne.) săviti svinout skrada pánev, kotel ; výheň, krb slastoljubîcă rozkošník, milovník rozkoše slověne Slované so,mrakă soumrak, tma so,šstîvo přítomnost so,štînă podstatný, bytostný so,štîstvije n. přítomnost so,štîstvîno podstatně, bytostně so,štîstvo podstata, bytí (řec. úsia) so,štîstvo veškerenstvo stepenî, -ne, m. krok sudii m. sudí, soudce suchojadîcî ten, kdo se postí štuždekrămînica f. špitál šui levý tatî, -i, m. zloděj to hle to že ješte přece však, nicméně točenije krăve krvotok togdaže jako sotvaže toliko ... jeliko(že) tolik ... kolik trěby klasti obětovat, přinášet oběti trijedină trojjediný tu tady, tu, zde tvorenije n. skutek u- u- (umřít) uaklanije zabití učęstije společenství, podíl, účast učęstînă obzvláště učiniti uspořádat učuti uslyšet udaliti vzdálit, oddálit udaljati sę vzdalovat se, zdržovat se udaviti zardousit, uškrtit udaviti se oběsit se, uškrtit se udlăžiti vzdálit udobljati přemoci, porazit, udolat koho udro,čenije útrapa, soužení ugrysti kousnout, uštknout uchlěbiti iměnije rozdat majetek na jídlo pro chudé uchlěbljati krmit koho uchraniti uchránit uimati ubírat, odnímat uistiti ujistit, přesvědčit ujadenije uštknutí ujachati ujet, uprchnout ujediniti sjednotit ; upustit ujędriti urychlit ujędriti (sę) pospíšit (si) ujupvanije naděje ukladati odečítat (dny) uklanjati sę uklánět se ; odchylovat se, odvracet se ; vyhýbat se, varovat se, střásti se ukrasti ukrást ukropă polévka ulešti uklidnit se, ustat... ulomiti ulomit ulučiti osvítit, objasnit, poučit umaljati ponižovat umaljenije n. zmenšení, ukrácení umarjati usmrcovat, zabíjet umękno,ti změknout, ochabnout ; zjemnět umetă m. odpadek, lejno umiljenije n. ponížen, bolest, žal ; poníženost, pokora, kajícnost ; omámení, otupělost umiljeno pokorně umirati umírat umiriti obdařit mírem, pokojem ; dosáhnout pokoje umo,čiti podmanit, zkrotit ; umučit, zmučit umo,driti umoudřit se umoriti umořit, usmrtit, zahubit umrěti umřít, zahynout uničîžiti, uničižiti zavrhnout, pohrdnout usěkati stít utopiti utopit uvivalo šátek, rouška, závoj uže již ; ostatně, také, tedy v věkîi? navěky, na věky vă kro,gă napisati vymezit vă malě krátce, stručně ; málo ; v krátkém čase, na chviličku ; málem, téměř vă vrěmě ono v onom čase, v tom čase vă- v- (vlévat se), za- (zalíbit se) văčlověčiti sę vtělit se v člověka văhacgati vjet, vplout văino, stále, pořád, vždy vălagalište měšec vălagati vkládat, ukládat vălěsti vstoupit vălězenije n. vstup, vchod vălitije oběť, úlitba vănjegda, vănîgda když, až ; kdykoli, když văschotěnije n. žádost văsklasti naložit, položit văsklati potřít, potlačit văskrai blízko, vedle văskraină krajní, blízký ; bližní vătnatîstvo n. poskvrnění, poskvrňování, nečistota văzalkati (sę) pocítit hlad văzbranjati překazit, odepřít, odmítnout văzdějati pozdvihnout, vztahovat văziskati vyhledat ; vyptat se, ptát se ; zjistit ; zatoužit, chtít văzlagati klást, pokládat văzlěsti vylézt, vystoupit (na co) văzlijanije úlitba văzmęsti se zakymácet se ; upadnout ve zmatek, znepokojit se, rozrušit se ; zarmoutit se văzmo,žati nabývat mužnosti văzmožînă možný ; mohoucí, silný văznemošti ztratit sílu viděnije n. vzhled vîsî miră svět, vesmír, všehomír vîsjako so,štîstvo veškerenstvo vlasimisa? rouhat se vrěmę, -ene, n. čas vy- vy- (vyjít) vydati vydat vyino, stále, pořád, vždy vylaziti vyjít vylěsti vyjít zadesiti zastihnout zaimati sego světa užívat si světa zaimînikă dlužník zakăsněti omeškat, prodlít zakladă záruka, zástava zaklati (sę) zabít (se) ; zabít jako oběť zaklinanije zaklínání ; křivá přísaha zalagati přijímat zástavu zalază nebezpečí zalěsti vejít zăloděj m. zločinec, pachatel zla zălodějanije konání zla zălodějati sę churavět zamoriti umořit zlokâznîkă zlomyslný zlomiti zlomit znaaše znal zvěrojadina potrava zvěře