-, vicis, f.	střídání					
a	(zř.) do (místo "ad")					
a	co se týče, pokud jde (pokud jde o ducha, byl již velmi vyspělý) ; od (o čase a pořadí) ; hned po					
a	od, s, z (místně) ; od (o odluce či vzdálení) ; z (o vycházení) ; na (o styčném místě, např. viset na rameni) ; od, ze strany, na straně (o hledisku) ; z, od (o původu, příčině, způsobu a vztahu) ; pro					
a	podle (DZ ; o odvozování, např. jmenovat se tak a tak podle: takto zřejmě albilyon 271:107)					
a	ve vzdálenosti					
a cingulo infra	od pasu dolů					
a contrario	zase, naopak	viz RS 55, krit. aparát				
a converso	naopak, naproti tomu, pak					
a modo	odteď, odnynějška?					
a praesenti	odteď ; načež	MLLM				
a se dissentire	být v rozporu sám se sebou					
a sibi dissentire	být v rozporu sám se sebou					
ab	co se týče, pokud jde (pokud jde o ducha, byl již velmi vyspělý) ; od (o čase a pořadí) ; hned po					
ab	od, s, z (místně) ; od (o odluce či vzdálení) ; z (o vycházení) ; na (o styčném místě, např. viset na rameni) ; od, ze strany, na straně (o hledisku) ; z, od (o původu, příčině, způsobu a vztahu) ; pro					
ab aeterno	od věčnosti					
ab aeterno	od věčnosti ; přede všemi věky (u jednorázových dějů, kde se nehodí "od věčnosti", viz RS 55:11, možná jde o chybné užití ; DZ)					
ab aeterno, ab eterno	od věčnosti					
ab Insulis	z Lille					
ab officio discedere	nedostát své povinnosti					
abatissa, ae, f.	abatyše					
abditius, a, um	vzdálený, ukrytý					
abditus, a, um	odlehlý, vzdálený, skrytý, v ústraní					
abdo, ere, didi, ditum	skrýt, ukrýt se					
Abia	Albi (jde chybný přepis ; viz Duv. Hist. 159, n. 41)					
abicio, ere, ieci, iectum	odhazovat					
ablutio, onis, f.	omývání, čištění					
Abodriti	Obodrité					
abrenuntio, are, avi, atum	zříci se čeho (bludného názoru apod.)	+ dat.				
abscido, ere, cidi, cisum	odřezávat, odříznout, uříznout, vyříznout, přeříznout ; ustřihnout ; odtít, utít, useknout ; oddělovat, rozdělovat ; odlučovat, odnímat	Pražák				
abscindo, ere, scidi, scissum	odtrhnout, utrhnout, strhnout ; servat odervat, urvat ; odlučovat, oddělovat ; brát, odnímat ; mařit, ničit	Pražák				
abscisio, onis, f.	odříznutí, odnětí, amputace ; vykleštění, kastrace ; přerušení (řeči) ; odtržení, odloučení ; exkomunikace	MLLM, LMALB ; Pražák nic, jen abscido				
abscissio, onis, f.	odtržení ; (astr.) zánik vzniklý zákrytem	LMALB				
absente	v nepřítomnosti (koho)					
absento, are, avi	(trans.) vzdalovat ; (intrans.) být vzdálen ; (refl.) vzdalovat se, vzdálit se ; nedostavit se k soudu ; (absol. / ab alqa re) vzdálit se od církevního působiště	LMALB				
absolutio, onis, f.	zproštění, vysvobození, osvobození (zejm. na soudě) ; dodělání, dokončení ; dokonalost, úplnost ; odvázání, odpoutání ; rozhřešení (DZ)					
absolvo, ere, solvi, solutum	uvolnit, osvobodit, zbavit ; vykonat, rozřešit, vyřešit, dokončit ; uvolnit z úřadu ; vykoupit, vyplatit ; zprostit závazku ; zprošťovat ; rozhřešovat (tvar LMALB), udělovat rozhřešení					
absque	kromě, bez					
abstersio, onis, f.	otření, utření, vytření, smývání					
abstinentia, ae, f.	zdrženlivost, zdržování se ; půst, hladovění, postění ; střídmost v pití ; sebeovládání, čistota, nezištnost, poctivost ; šetrnost, zdrženlivost ve výdajích ; nepřijímání svátosti oltářní	Pražák a LMALB				
abundans, antis	hojný, přehojný ; bohatý, zámožný ; přetékající, přeplněný ; nadbytečný, přebytečný, příliš hojný					
abundantia, ae, f.	přetékání, vylévání, rozlévání, vystupování z břehů, rozvodnění ; nadbytek, přebytek, přeplnění ; hojnost, plnost, dostatek, bohatství, úroda					
accedo, ere, cedi, cessum	přistoupit (v eufem. smyslu Lv 18,14.19, ČEP překládá "přiblížit se k ženě, a též RS 45:10, zde překládám kvůli dvojznačnosti raději "přistoupit" či "vejít k", ač pro eufem. "vejít k" je ve Vg. častější ingredior)	DZ				
accedo, ere, cessi, cessum	blížit se, přibližovat se, přicházet					
accentus gravis m.	přízvuk těžký	jaz.				
accido, ere, accidi, accisum	nařezat, nakousat, okousat					
accido, ere, cedi, cessum	stát se, udát se, přihodit se					
accido, ere, cidi, -	stát se, udát se, přihodit se, nastat ; dopadnout ; padat, dopadat, padnout, klesnout ; připojovat se ; zastihnout (koho kde)	ad+cado ; jiné je accido (ad+caedo) ; LMALB a Pr.				
accido, ere, cidi, cissum	přihodit se, nastat, připadnout					
accido, ere, cidi, cisum	naříznout, naseknout, natít, nakousat, okousat ; nabít, natlouct, namlátit komu, zbít koho ; oslabit, nalomit, podlomit	z ad + caedo ; jiné je accido z ad + cado				
accipere in gutture	chytit za krk					
accipio, ere, cepi, ceptum	dozvědět se, poznat					
accipio, ere, cepi, ceptum	přijmout, dostat, vzít					
accipio, ere, cepi, ceptum	přijmout, přijímat, dostat, dostávat, brát ; pozorovat, zaznamenat, všimnout si ; poznávat, dovídat se, slyšet ; rozumět, chápat, vykládat ; cítit, pociťovat ; vpouštět ; připouštět, neodmítat ; utržit, dostat (o trpném přijímání)					
accresco, ere, crevi, cretum	přirůstat, vzrůstat, růst, přibývat, zvětšovat se					
accuratio, onis, f.	pečlivost, bedlivost					
accuratus, a, um	důkladný, pečlivý, bedlivý					
accuso, are, avi, atum	obvinit, vinit, vytýkat, žalovat					
acquiesco	přijmout (radu), uposlechnout					
acquiesco, ere, quievi, quietum	odpočinout si, oddechnout si ; ustávat, upokojit se, mít pokoj ; být spokojen ; důvěřovat ; poslouchat (proseb, rady)					
acta, orum, n.	činy, skutky ; nařízení, opatření ; zápisy o jednání / o vyšetřování, akta, listiny, písemnosti ; zprávy o jednání, denní zprávy, úřední deník, noviny					
actor, oris, m.	aktér (DZ)					
actor, oris, m.	honák, poháněč, pasák, pastýř ; hybná síla, vykonavatel, prováděč, jednatel ; herec, představitel (role), provozovatel ; pronášeč, pronašeč, mluvčí, řečník ; zástupce, obhájce, žalobce, sporná strana ; správce, zástupce (hospodářský) ; pronásledovatel	Pražák a LMALB 				
actor, oris, m.	poháněč, honák ; hybná síla, vykonavatel, prováděč, jednatel ; herec, představitel (role), provozovatel ; pronášeč, pronašeč, mluvčí, řečník ; zástupce, obhájce, žalobce, sporná strana ; správce, zástupce (hospodářský) ; aktér (DZ)					
actum, i, n.	zápis, listina (v sg. zřídka)					
Actus apostolorum	Skutky apoštolů (i takto v sg.)	LMALB				
actus fidei m.	svědectví víry, autodafé					
actus, us, m.	(význam "puzení" nenal. v Pražákovi ani LMALB, jen pohánění, popohánění, bez uvedení, že i v přeneseném smyslu ; WEH nicméně "impulse")					
actus, us, m.	(význam "puzení" nenal. v Pražákovi, MLLM ani LMALB, jen pohánění, popohánění, bez uvedení, že i v přeneseném smyslu ; WEH nicméně "impulse")					
actus, us, m.	čin, skutek, úkon, výkon ; jednání, konání, činnost, aktivita, dělání ; hnaní, pohánění, popohánění ; prudký pohyb, běh, chůze ; hnaní, pohánění ; pohlavní styk, akt ; přednes, přednášení, pronášení (promluvy) ; disputace ; dějství, akt (část divadelní hr	Pražák, LMALB, DZ ; viz též in actu				
actus, us, m.	míra (jen ve spec. případech: eodem actu invisior erat)	Pražák				
actus, us, m.	veřejná funkce ; funkce církevního advokáta (actor) ; okrsek (svěřený nějakému funkcionáři) ; stupeň příbuzenství	MLLM				
ad	co do, hledíc k, co se týče čeho, pokud jde o co ; k, pro (o účelu) ; podle, na (o způsobu: podle taktu, na tento způsob) ; na, pro (o příčině: na sebemenší závan větru apod.) ; scribere ad aliquem psát komu					
ad	k, ke, ku (o pohybu a směru) ; k, ke, na (o účelu, např. zajít si na jídlo) ; až po, po (o hranici ; od hlavy k patě apod.) ; u, při (o blízkosti) ; za, při (o okolnosti, např. za zvuků píšťaly) ; k, v (časově: k večeru)					
ad absurdum	k nesmyslnosti, ad absurdum					
ad amplius	více, napříště					
ad differentiam + gen.	na rozdíl od	LMALB				
ad differentiam + gen.	narozdíl od čeho ; aby se odlišilo od čeho, za účelem odlišení od					
ad hoc	v této souvislosti (DZ pro RS 54:20 ; tatáž volba později ověřena ve WEH 341)					
ad hunc modum	takto					
ad infinitum	donekonečna, do nekonečna					
ad instar	(Pražák pod instar přímo neuvádí)					
ad libitum	podle libosti					
ad limina apostolorum	(Duv. Hist. 109 překládá "k hrobům apoštolů")					
ad minus	přinejmenším					
ad minus	přinejmenším, nejméně					
ad multam noctem	když již noc postoupila					
ad perpendiculum	svisle					
ad tempus	načas, dočasně, na okamžik, na chvilku, prozatím ; v určený čas, v pravý čas, včasně					
ad unus omnes	do jednoho	Pražák I, s. 21				
ad verbum	doslova					
Ada, ae, m.	Adam					
adaequo, are, avi, atum	vyrovnat se, stačit					
Adalbertus, i, m.	Vojtěch					
adamo, are, avi, atum	zamilovat si, oblíbit si					
addo, ere, addidi, additum	přidat, přidávat, dodat, dodávat, doplnit, doplňovat, přikládat, dávat k čemu, připojovat ; dodávat, způsobovat, vzbuzovat, zjednávat					
adduco ere, duxi, ductum	k sobě táhnout, přitahovat					
adductus, a, um	přiveden, pohnut, sveden					
ademo, ere	odebrat					
adeo, ire, ii, itum ad alqm.	napadat někoho					
adeo, ire, ii, iturus	odebrat se, pustit se					
Adeodatus	Bohdan	tak překlad Zlaté legendy				
adequito, are, avi, atum	najíždět, dorážet					
adesse	být přichystán					
adhaereo, ere, haesi, haesum	vězet, váznout, viset, držet se, zachycovat, lpět ; přilnout, souviset, držet se ; přiléhat, souviset, hraničit, sousedit s					
adhes-	[viz adhaereo]					
adhibeo, ere, ui, itum	přidržovat, přikládat, přidávat ; objímat ; přibírat, brát si, přizvat, zvát, volat ; přibírat na poradu, tázat se na radu ; užívat (s nějakým účelem)					
adhortor, ari, atus sum	vybízet, pobízet					
adhuc	(MLLM význam "alespoň" také neuvádí ; je tu jen jediný význam, a to "mimoto")					
adhuc	alespoň??? (hodí se do anonpojed, ale LMALB ani Pražák neuvádí)					
adhuc	až sem, až dosud, dosud, posud, do nynějška, ještě nyní, dotud, potud ; ještě 					
adhuc	až sem, až dosud, dosud, posud, do nynějška, ještě nyní, dotud, potud ; ještě [já jsem to viděl i v kontextu, kde by bylo nejlepší překládat "alespoň", ale Pražák nic takového]					
adhuc	dosud, doposud, ještě, až sem, až dosud					
adhuc	dosud, dotud, ještě, mimoto ; nadto, ještě nadto, navíc ; ještě jednou, dokonce ještě jednou	LMALB ; nic víc				
adhumatio, onis, f.	pohřeb					
adiaceo, ere, ui, -	ležet u, ležet vedle					
adigo, ere, egi, actum	přirážet, zatloukat, zarážet					
adigo, ere, egi, actum	zarážet, přitloukat, vrážet					
adimpleo, ere, evi, etum	naplňovat, doplňovat, vyplňovat ; ukájet (o choutkách ; DZ)					
adinvenio, ire	nalézt					
aditus, us, m.	příchod, přístup, vchod					
aditus, us, m.	příležitost, prostředek, právo, příchod, přestup					
adiungo, ere, iunxi, iunctum	přidružit, získat si					
adiungo, ere, iunxi, iunctum	připojit, přivazovat, připřahovat ; přidružit ; získat si					
adiuramentum, i, n.	zapřísahání, naléhání	Pražák ; MLLM ; LMALB nic				
adiuratio, onis, f.	zapřísahání ; zaklínání (ďábla)	LMALB ; MLLM ; Pražák nic, jen adiuro a adiurament				
adiurative	jako zapřísahání	LMALB				
adiuratus, a, um	přísežný ; svěcený, zaklínaný	LMALB				
adiuro, are, avi, atum	alqm brát pod přísahu koho ; alqd alci přísežně přislíbit co komu, zaslíbit co komu ; alqm přimět k přísežnému přislíbení účasti na vojenském tažení ; (refl.) zapřísáhnout se					
adiuro, are, avi, atum	přísahat, stvrzovat přísahou ; přidávat k přísaze ; alqm zapřísahat koho (aby něco udělal) ; alqm vyslovit nad někým magickou formuli, která činí ordál účinným (DZ: Fournier I, 314 adiuracio i pro magickou formuli vůbec)	MLLM, Pražák, LMALB				
adiutorium, ii, n.	podporování, pomáhání, podpora, pomoc, přispění					
administer, tri, m.	pomocník					
administro, are, avi, atum	spravovat, řídit					
administro, are, avi, atum	vykonat, provést, obstarat					
administro, are, avi, atum	vykonat, provést, obstarat, manévrovat					
admiror, ari, atus sum alqd.	divit se čemu, podivovat se čemu, žasnout nad čím ; obdivovat se	neklas. též propter alqd. ; tak DHC 309:10				
admitto, ere, misi, missum	pouštět					
admitto, ere, misi, missum	pouštět co, vypouštět, spouštět, hnát ; připouštět, vpouštět (o osobách) ; připouštět (zvířata k páření) ; dopustit se, připustit na sebe ; dovolovat					
admitto, ere, misi, missum	připouštět, dopouštět, stihnout					
admitto, ere, misi, missum	připouštět, stihnout					
admodum	nadmíru					
admoneo, ere, ui, itum	připomínat, upomínat, upozorňovat ; napomínat, nabádat, pobízet					
adnoto, are, avi, atum	poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat					
adorior, i, adortus sum	napadnout, přepadnout					
adorior, iri, adortus sum	hnát se, napadat, přepadat					
adorior, iri, ortus sum	napadat, útočit					
adoro, are, avi, atum	(alqm) vzývat koho, modlit se ke komu ; (alqm) vzdávat chválu komu, chválit koho, velebit koho, uctívat koho, klanět se komu ; (absol.) modlit se ; (alqm) zbožňovat koho, obdivovat se komu ; (alqm) uctivě zdravit koho (MLLM)	Pražák, LMALB, MLLM				
adoro, are, avi, atum	vzdát chválu, chválit, klanět se	DZ				
adorulum, i, n.	houska	LMALB				
adscisco, ere, ivi, itum	přibrat   					
adst-	viz ast-					
adulescentior	mladší (sic, Moneta 115 opozice adulescentior - senior)					
adulterium, ii, n.	cizoložství, zálety					
adumbrare	zaštítit, potvrdit (privilegium) ; skrýt, zakrýt	MLLM				
advenanto, are, avi, atum	přicházet ; objevovat se, vyskytovat se					
adventor, oris, m.	návštěvník, příchozí, host ; cizinec					
adversa nocte	proti noci					
adversum, i, n.	protivenství					
adversus, a, um	obrácený dopředu, vyčnívající vpřed, nastavený dopředu ; přední ; přivrácený ; protější, z protějška přicházející ; vpředu ležící, zpředu, naproti, proti (proudu) ; protivný, nepřátelský ; nepříznivý, neblahý, nevýhodný, nedobrý, nešťastný ; protivný, opa					
adverto, ere, ti sum	obracet					
advoco, are, avi, atum	svolávat, přivolávat, povolávat ; volat na pomoc k soudu ; vzývat (bohy)					
aeger, a, um	smutný, trudný, strastný, nemocný					
aegre	těžko, stěží, obtížně, nesnadně					
aemulatio, onis, f.	soutěžení, závodění, horlivost, usilování ; řevnění, řevnivost, žárlivost ; závist					
aequalis, e	rovný, rovnocenný, rovnomocný ; rovnoměrný ; vyrovnaný, stejnoměrný, stálý, pravidelný ; stejný (+ dat. s čím) ; stejného věku, rovný věkem, stejného věku, rovnověký, subst. vrstevník ; současný, souvěký					
aequinoctium, ii, n.	rovnodennost					
aequitas, tis, f.	spravedlnost, vyrovnanost					
aequo, are, avi, atum	vyrovnávat, srovnávat, urovnávat					
aequus, a, um	rovný, správný					
aequus, a, um	rovný, správný, spravedlivý					
aer, aeris, m.	vzduch, ovzduší, povětří (psáno bez rozlučníku)	Pražák a LMALB				
aerarius, a, um	kovový, měděný, spěžový, bronzový ; peněžní, finanční					
aerarius, ii, m.	kovář, kotlář, zlatník ; razič mincí ; strážce pokladnice ; poplatník (občan nezařazený do tribuí, ale podléhající daňové povinnosti)	Pražák, LMALB, DZ				
aereum, i, n.	měděná barva ; předmět vyrobený z mědi					
aereus, a, um	(LMALB pod aërius uvádí "metr. aere-" ; metr. je podle seznamu zkratek "metrice", tj. metricky, čímž zřejmě míní zachování rytmu básně ; z tohoto zdá se plyne, že aereus může být též forma aërius, tj. "vzdušný" atd., čemuž odpovídají... pokr. v části 2)	část 1				
aereus, a, um	(příklady pod aërius: a-eas, a-ee, tj. aëreas, aëree: pod aëreus ostatně LMALB udává "v. aërius". Rozlučník může leckterý rkp. vynechávat, např. působením analogie se subst. aer, z čehož plyne závěr: "aereus" může být i podoba "aërius")	část 2				
aereus, a, um	kovový					
aereus, a, um	kovový, železný, měděný ; okovaný ; (WEH užití v RS 58:27 překládá "zářivý / třpytný")	Pražák a LMALB				
aëreus, a, um (form. aërius)	vzdušný, ve vzduchu jsoucí ; vysoký, nebetyčný, sahající vysoko do vzduchu, vysoko se tyčící ; modravý, barvy jako obloha ; ďábelský (viz v LMALB několik výskytů: prostě "potestates aëree") ; blankytný, azurově modrý, v barvě nebe	LMALB, Pražák, MLLM				
aerifer, era, erum	kovonosný	Pražák				
aërius, a, um	vzdušný, ve vzduchu ; sahající vysoko do vzduchu, vysoký, nebetyčný ; modravý, barvy jako vzduch					
aërius, a, um	vzdušný, ve vzduchu jsoucí ; vysoký, nebetyčný, sahající vysoko do vzduchu, vysoko se tyčící ; modravý, barvy jako obloha ; ďábelský (viz v LMALB několik výskytů: prostě "potestates aëree")	Pražák a LMALB				
aërius, a, um	vzdušný, ve vzduchu jsoucí ; vysoký, nebetyčný, sahající vysoko do vzduchu, vysoko se tyčící ; modravý, barvy jako obloha ; ďábelský (viz v LMALB několik výskytů: prostě "potestates aëree") ; blankytný, azurově modrý, v barvě nebe	Pražák, LMALB, MLLM				
aes alienum	cizí peníze = dluhy					
aes alienum	dluh, dluhy					
aes viride	měděnka					
aes, aeris, n.	1. měď, měděná ruda ; spěž, bronz ; kov ; 2. mosaz ; 3. věc vyrobená z bronzu, zejm.: polnice, trouba, trubka ; cymbál, cimbál ; zbraň, zbroj ; přilba ; štít ; nádoba, kotel ; deska, destička (na vyrytí nápisu) ; mince, peníz ; 3. peníze, majetek, jmění ;					
aes, eris, n.	kov, měď, bronz					
aes, eris, n.	kov, měď, bronz, mince, peníze					
aestas superior	loňské léto					
aestimatio, onis, f.	odhad					
aestivus, a, um	letní					
aestus, us, m.	příboj, vlnobití, vlnění					
aestus, us, m.	příliv, klidné vlnění, vlnící se moře					
aestus, us, m.	vedro, horko					
aevum, i, n.	svět, tento svět, tento život, tento věk ; věčnost	MLLM				
affero, ferre, tuli, latum	připojit se, přinést si do					
affero, ferre, tuli, latum	přispívat, způsobovat					
afficio, ere, feci, fectum	obdařit, opatřit, působit					
afficto, are, avi, atum	potlouci, vrážet					
affictus, a, um	rozbitý, porouchaný, po pádu poraněný, povalen					
affinitas, atis, f.	příbuznost (vzniklá sňatkem)					
affirmo, are, avi, atum	zesilovat, posilovat, upevňovat, utvrzovat ; potvrzovat, stvrzovat ; tvrdit (jako pravdu), jistit, ujišťovat					
affliga, ae, f.	vyrážka, pupenec					
affligo, ere, afflixi, afflictum	ničit, drtit ; zachvacovat, stíhat ; trápit, sužovat, skličovat, soužit, týrat ; bít, tlouci, udeřit, kopnout ; ranit ; oslabovat, skličovat ; porazit	Pražák a LMALB nic víc				
affligo, ere, afflixi, afflictum	přirážet (k čemu), vrážet, narážet (do čeho) ; porouchat, poškodit, (pas.) ztroskotat ; srážet, porážet, povalit, (pas.) padnout, zřítit se, svalit se, klesnout ; zbořit, vyvrátit ; ponižovat, pokořovat	Pražák a LMALB nic víc				
affligo, ere, flixi, flictum	povalit, zřítit se					
Agareni, orum, m.	Arabové? [jistě ano, podle otrokyně Hagar = Agar. Durand ve spojení Iudei ... et Agareni.]					
Agennensis, e	agenský (související s městem Agen)					
aggrego, are, avi, atum	přidružit se					
agite penitentiam	čiňte pokání					
agmen, inis, n.	tah, voj					
ago, ere, egi, actum	jednat ; dělat, konat, vykonávat, činit, provádět, provozovat, pracovat, pořizovat ; vést ; pohybovat se, spěchat, hnát se ; razit si (cestu) ; vyhánět, růst (o rostlinách) ; hnát, honit, popohánět, štvát, pronásledovat, odhánět ; plenit					
ago, ere, egi, actum	pojednávat (v textu o čem + ak.)	DZ ex Moneta 283a ; Pražák neuvádí				
ago, ere, egi, actum	pořídit, provést					
ago, ere, egi, actum	vypouštět (např. duši) ; vrhat, házet ; posouvat (o obléhacích strojích) ; dávat, hrát, provozovat (o divadle) ; trávit, žít, vést (život) ; žít, trávit, být, prodlévat, pohybovat se (kde), pobývat, bydlet					
ago, ere, egi, actum	vztyčit, položit					
agricultura, ae, f.	zemědělství, hospodářství					
aio, ais, ait	říkat, pravit, tvrdit ; říkat jako, přitakávat, přisvědčovat	Pražák neuvádí, ale ait je myslím préz. i pf.				
alacritas, atis, f.	bojechtivost, hbitos, čilost					
alacritas, atis, f.	bojechtivost, nadšení					
alarii, orum, m.	spojenecké čety					
alaris, e = alarius, a, um	na křídle, spojenecký					
Albanensis, e	albánský (tak např. Iz dubrovačkog archiva 3, s. 56, zcela jasně: in partibus Albanie a quodam Phylippo Albanense...)					
Albania, ae, f. (též Abania, Arbania aj.)	Skotsko	Nitze - Jenkins, Perlesvaus, 18 a slovníček				
Albiensis, e	albský (související s městem Albi ; někdy užíváno místo Albigensis)					
albigensis, e	albigenský					
Albigensis, e	albigenský, související s Albi (ani po křížové výpravě proti albigenským nebylo vždy nutně užíváno Albiensis a albigensis nebylo omezeno na katary, např. Migne, PL: Constantius Albigensis episcopus: Epistola ad sanctum Desiderium, Cadurcensem episcopum)					
alces, is, f.	los					
alias dictus	jinak řečený					
alibi	jinde					
alibi	jinde, na jiném místě					
alicuius	něčí					
alienata mens	zmatená mysl, nepříčetnost, pomatenost, šílenost					
alieno, are, avi, atum	zcizovat, odvracet					
alienus, a, um	cizí, nepříznivý, nevýhodný					
alienus, a, um	nepříznivý, nevýhodný					
aliqua	někudy, nějak					
aliquamdiu	(po) nějaký čas, jistou dobu					
aliquando	kdysi ; někdy					
aliquando	někdy ; leckdy ; kdysi, druhdy ; jednou, konečně					
aliquantulum	maličko, trochu, trošku, trošičku	adv.				
aliquantulum, i, n.	troška, trošinka, malé množství					
aliquantulus, a, um	maličký					
aliquis, aliqua, aliquid	někdo, něco ; některý, nějaký					
aliquis, aliquid	někdo, něco ; některý, nějaký ; (LMALB též) několik ; (DZ) něco (čeho)? (příslovce množství) ; někdo, něco (o někom / něčem významném)	LMALB, Pražák, DZ				
aliquo	někam ; 					
aliquo facinore comperto	zjištěním nějakého přečinu					
aliquotiens	několikrát					
aliquovorsum	někam					
aliter	jinak					
aliter nescit	(často v inkv. registru Fournier, např. 336, konec odst.)					
alium, ii, n.	česnek					
alius sed non alienus	odlišný, ale nikoli nesouvisející (s tématem)					
alius, a, ud	jiný, jinaký					
allium, ii, n.	(lid.) česnek					
alo, alere, alui, altum	živit					
alqm certiorem facere	zpravovat někoho, dávati někomu zprávu					
alqm. certiorem facere	zpravovati, dávati zprávu					
alta voce	nahlas	DZ ex RS				
alte	nahlas					
alteruter ... alterutrum	jeden ... druhého, každý z obou ... toho druhého	DZ ex RS 55:1				
alteruter, alterutra, alterutrum (gen. alterius utrius / alterutrius, podobně další pády)	jeden (ze dvou či z obou) ; jeden nebo druhý					
alterutrum	navzájem, vzájemně	adv.				
altitudo, inis, f.	hloubka					
amb-	předpona pro dva, oba (např. cum ambabus je "s oběma")					
ambactus, i, m.	služebník					
ambages, um, f.	okliky ; okolky,okolkování ; záhady, dvojsmysly, nejasnosti, narážky					
ambo	oba dva spolu (skloňováno podle duo)					
ambo, ambae, ambo	oba dva spolu (skloňováno podle duo)					
ambulo, are, avi, atum	chodit ; jít a vrátit se ; procházet se ; procestovat					
amen	amen					
amentia, ae, f.	šílenost, nepříčetnost					
amezo?	[nenal., zřejmě vlastní jméno.]					
amititia, ae, f.	přátelství ; přátelé					
amitto, ere, misi, missum	vzdálit se, zratit					
amitto, ere, misi, missum	vzdálit se, ztratit					
amitto, ere, misi, missum	ztrácet					
amitto, ere, misi, missum	ztratit, pozbýt					
amodo	odteď, od nynějška, od této chvíle, nyní, v dalším					
ample	hojně, rozsáhle					
ample	rozsáhle, široce, objemně ; hojně, bohatě ; nádherně, skvěle (o slohu)					
amplexio, onis, f.	objetí, objímání, obejmutí (LMALB ani Pražák nic, ale lat-fr ano a TDH 317 užívá ve formě amplexcio)					
amplifico, are, avi, atum	zvětšovat, rozšiřovat					
amplitudo, inis, f.	velikost, rozlehlost, rozsáhlost					
amplitudo, inis, f.	velikost, velkolepost, důstojnost					
amplius	hojněji, více, víc, větší počet ; déle, více než ; napříště, do budoucna ; důkladněji, více důkazů (formule, kterou se odročovalo soudní řízení)	LMALB a Pražák nic víc				
amplius	navíc, ještě? (RS 45:6 ad hec dico amplius quod multi...)					
amplius	více, větší počet					
amplius	více, víc					
amplus, a, um	prostorný, velký, rozsáhlý					
amplus, a, um	velký, prostorný					
an	či					
an - an	či - či					
anceps, itis	dvojí, dvojstranný					
ancora, ae, f.	kotev, kotva, kotvice					
angenensis	agenský (město v jižní Francii)					
anguilla, ae, f.	úhoř					
angusti montes	strmé skály, těsně k moři přiléhající					
angustiae, arum, f.	úžina					
angustiae, arum, f.	úžina, úzké cesty					
angustus, a, um	těsný, úzký					
anima, ae, f.	duše					
animadverto, ere, rti, rsum	dávat pozor, všímat si					
animadverto, ere, rti, rsum	dávat pozor, všímat si, zpozorovat					
animal, alis, n.	živý tvor, živočich					
animans, antis, m. f. i n.	živý tvor, živočich (o zvířatech i člověku)					
animatus, a, um	živý, oduševnělý ; duševně uzpůsobený, naladěný, smýšlející nějak ; věrně oddaný ; srdnatý, statečný					
animum advertere	upínat zřetel, zpozorovat					
anno dominicae incarnationis + číslo	roku X od Vtělení Páně					
Anno Dominice incarnacionis (+ numerus)	roku (+ číslo) od Kristova vtělení					
anno incarnati verbi	roku X od Vtělení Slova	viz Michaud in Reliques, 209, pozn. 54.				
annoto, are, avi, atum	poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat					
annoto, are, avi, atum	zapsat					
annuntio, are, avi, atum	oznámit, vyprávět, sdělit					
ante	na (ante pectum RS 46 aj. je asi spíš na hrudi než před hrudí)	DZ				
ante	napřed, vpředu ; kupředu, vpřed ; dříve, předtím ; před, na (na očích), nad (koho vynikat)	Pražák a LMALB nic víc				
ante	předtím, dříve					
ante conspectum + gen.	před kým, v přítomnosti koho					
ante exactam hiemem	před koncem zimy					
ante longe	dlouho předtím, před dlouhou dobou					
ante omnia	především					
ante tempora	před časem, svého času					
antea	předtím, dříve					
antecedo, ere, cessi, cessum	předstíhat, předbíhat, předčit					
antecedo, ere, cessi, cessum	předstihovat, předbíhat					
antecello, ere	předcházet, vynikat					
antedictus, a, um	svrchu řečený, výše zmíněný, výše uvedený (např. Castanet 164)					
Antibari	Bar (dalmatské město)					
antiquissimus, i, m.	stařešina? (Pražák ani LMALB nic ; takto DZ v RS 58:20)					
antiquissimus, i, m.	stařešina? (Pražák, LMALB ani MLLM nic ; takto DZ pro RS 58:20)					
antiquitas, atis, f.	starobylost, dávnověkost, starobylý obyčej ; starožitnost, dějiny starého věku, starověk ; lidé starého věku, staří, předkové ; starobylý dobrý mrav, stará dobrá poctivost					
antiquitus	od starodávna, odedávna, odjakživa ; dávno, před věky, pradávno, za starých dob, v dávných dobách					
antiquitus	odedávna, odjakživa					
antiquus, a, um	někdejší, dřívější, bývalý, starý, dávný (který již není) ; odvěký, starý, starobylý, starodávný, starožitný ; ctihodný (stářím) ; dobrý, starořímský ; poctivý ; přednější, důležitější, pilnější ; cennější					
antiquus, i, m.	(Pražák ani LMALB nic)					
antistita, ae, f.	velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)					
antistites, itis, f.	velekněžka, nejvyšší kněžka, arcikněžka, představená chrámu, hlavní obětnice ; dozorkyně ; mistryně (přen. o ženě dovedné v nějaké disciplíně)					
antistites, itis, m.	velekněz, nejvyšší kněz, arcikněz, představený chrámu, hlavní obětník ; velekněz, pontifex (papež) ; dozorce ; mistr (přen. o člověku dovedném v nějaké disciplíně)					
anuus, a, um	jednoroční, celoroční					
aperte	zjevně					
apertus, a, um	otevřený					
apocalistica	apokalyptický, související s Apokalypsou sv. Jana	porušené čtení?				
apoplexia, ae, f.	mrtvice					
Appamiae, arum, f.	(geogr.) Pamiers	DZ ex Fournier				
apparentia, ae, f.	zdánlivost					
appareo, ere, parui, -	objevit se, ukázat se, zjevit se, vynořit se ; být k službám, přisluhovat, posluhovat, konat službu ; jevit se, ukazovat se, být zjevný, být patrný					
apparet	je zřejmé, je patrné, vysvítá, je nabíledni, je očividné, ukazuje se					
appellans, antis, m.	kdo se odvolal					
appellare ad duelum	vyzvat na souboj					
appellatus, i, m.	strana, proti níž směřuje odvolání					
appello, are, avi, atum	jmenovat do funkce (hodí se do Bazzochi, 137 ; Pražák neuvádí, ale nalezeno ale v MLLM pro "provolat císařem")	DZ				
appello, are, avi, atum	jmenovat do funkce (hodí se do Bazzochi, 137; Pražák neuvádí, ale nalezeno ale v MLLM pro "provolat císařem")					
appello, are, avi, atum	nazývat, jmenovat, titulovat, zvát ; v pasivu nazývat se, zvát se, jmenovat se, být zván, slout ; jmenovat, jmenovitě uvést, zmínit se o kom	 				
appello, are, avi, atum	nazývat, jmenovat, titulovat, zvát ; v pasivu nazývat se, zvát se, jmenovat se, být zván, slout ; jmenovat, jmenovitě uvést, zmínit se o kom ; provolat (císařem, MLLM)	Pražák, LMALB, MLLM				
appello, are, avi, atum	odvolávat se na co, dovolávat se čeho, opírat se o co ; dožadovat se čeho (alqd)	MLLM				
appello, are, avi, atum	promlouvat ke komu, oslovovat koho, pozdravit koho ; vzývat, volat na pomoc, dovolávat se, žádat o přispění, doprošovat se ; odvolávat se (k soudu apod.) ; apelovat na koho ; vyzývat, upomínat ; povolat k čemu (ke splnění povinnosti apod.)	Pražák, LMALB, MLLM				
appello, are, avi, atum	promlouvat ke komu, oslovovat koho, pozdravit koho ; vzývat, volat na pomoc, dovolávat se, žádat o přispění, doprošovat se ; odvolávat se ; apelovat na koho ; vyzývat, upomínat					
appeto, ere, ivi, itum	dychtit, toužit					
appeto, ere, ivi, otum	dychtit, toužit					
appeto, ere, ui, -	blížit se, nastat, hnát se					
applico, are, ui, citum	opírat se					
appono	připojit, přidružit					
appono, ere, posui, positum	prostřít (stůl) ; předkládat, nosit na stůl, posloužit, servírovat ; přidávat, přidělovat ; přidružit, přikázat					
approbo, are, avi, atum	souhlasit s čím, schvalovat co ; dokazovat, stvrzovat, potvrdit					
apud	u, při (u místních jmen, jmen národů) ; u, při (u osobních jmen) ; u (koho), v příbytku / bytě / domě koho ; u (koho), ve spisech, v díle (koho) ; před, v přítomnosti ; u, za (časově) ; podle soudu (koho)					
apud	u, v (se jménem kostela či kláštera) ; k čemu, do čeho ; v (místně) ; od koho (něco přijmout apod.) ; s kým, spolu s kým ; čím, s čím, prostřednictvím čeho ; s čím (uvozuje pocit: s velkou bolestí apod.)	LMALB, MLLM				
apud praesentiam	před kým					
apud sedem apostolicam	k apoštolskému stolci (LMALB)					
apud vulgus	lidově (lidově se nazývat tak a tak apod.)					
aquatio, onis, f.	opatřování vody, doprava vody					
aquila, ae, f.	orel, orlice ; orel, znak římské legie ; orel (nástřešní ozdoba)	Pražák nic víc				
aquila, ae, f.	orel, znak římské legie					
aratura propria	orné pozemky					
arbitrium, ii, n.	vůle, libovůle					
arca, ae, f.	archa					
arcanum, i, n.	tajemství, tajnost					
arcanus, a, um	uzavřený, skrytý, tajný ; tajemný					
arcem efficere	vytvářet pevnost					
arcesso, ere, ivi, itum	přivolat, povolat					
arcesso, ere, sivi, situm	povolat					
arcesso, ere, sivi, situm	přivolat, povolat, zavolat					
ardeo, ere, arsi, arsum	shořet, být spálen, zahořet					
Arduena, ae, f.	Arduenský les					
Arelate	Arles	tak Říčan				
arguo, ere, ui, utum	dokázat, prokázat, dolíčit, doložit ; vyvrátit, vyvracet, ukázat něco jako liché, usvědčit ; vinit, obviňovat, nařknout, klást za vinu					
archanus, a, um	tajný	klas. arcanus				
archidiaconus, i, m.	arcijáhen					
archiepiscopus, i, m.	arcibiskup					
aridum, i, n.	sucho, souš, suchá země					
aries, etis, f.	trám					
arma ponere	složit zbraň					
armamentum, i, n.	lodní výzbroj					
armatus, a, um	ozbrojený					
armo, are, avi, atum	vyzbrojit, vypravit					
arroganter	zpupně					
arrogantia, ae, f.	domýšlivost					
arrogantiam sumere	stát se domýšlivým					
articulum fidei	článek víry					
articulus, i, m.	ohbí, kloub					
artificium, ii, n.	dovednost, řemeslo, umění					
artus, a, um	pevný					
artus, a, um	úzký, těsný ; stísněný ; hustý, nabitý (hosty) ; pevný ; sklíčený ; skrovný, nuzný					
arx, arcis, f.	pevnost					
ascendo, ere, scendi, scensum	vystoupit, vylézt					
Ascensio Domini	Nanebevstoupení Páně					
ascensus, us, m.	vzestup, vystupování, výstup					
ascribo, ere, scripsi, scriptum	připsat, připojit, přidat (do listiny) ; zařadit koho kam, počítat koo mezi, přijmout ; ustanovovat, zřizovat ; připisovat, přičítat komu co ; přivlastňovat komu co					
aspidus???	v Pražákovi nenal. 					
assero, asserere, asserui, assertum	přiřazovat, připojovat ; prohlašovat, tvrdit ; přivlastňovat, osobovat si co					
assero, serere, serui, sertum	potvrdit, dotvrdit, podpořit, podložit, podbudovat? (DZ ex RS 53:8, v souladu s překladem Duvernoy, kt. uvádí asseoir, což je "posílit, posadit, usadit, upevnit" aj. a s tímto lat. slovem etymologicky souvisí)					
assero, serere, serui, sertum	připojovat, přiřadit, prohlásit za ; přivlastňovat ; tvrdit, prohlašovat					
assero, serere, serui, sertum	připojovat, přiřazovat ; brát v ochranu ; přiřknout, přislíbit ; tvrdit, říkat ; mluvit ; prohlašovat za (zejm. za otroka či svobodného ; přivlastňovat si co, osobovat si co, prohlašovat koho za co ; prohlašovat, tvrdit, jistit	Pražák a LMALB				
assero, serere, sevi, situm	sázet podél					
assertus, a, um	přiřčený, ustanovený ; tak řečený, tak zvaný, údajný					
assevero, are, avi, atum	vážně, opravdově jednat ; tvrdit (vážně, opravdově, s jistotou), ubezpečovat, ujišťovat o čem, dokládat ; dosvědčovat, dokládat co, svědčit o čem					
assisto, ere, stiti, -	přistupovat, pomáhat ; být přítomen					
assisto, ere, stiti, -	přistupovat, stát					
assisto, ere, stiti, -	stavět se, stanout, přistoupit, stát u, být přítomen ; pomáhat (přen.)					
assuefacio, ere, feci, factum	zvykat si, navykat, učit					
assuefacio, ere, feci, factum	zvykat, navykat					
assumere crucem	vzít na sebe kříž ; podniknout křížovou výpravu, vypravit se na křížové tažení					
assumo, ere, sumpsi, sumptum	brát, přibírat, nabírat, přijímat ; přidružovat, připojovat ; osvojit si, přijmout (sirotka do péče ap.) ; získat si, osvojit si ; dávat si, přikládat si ; osobovat si, přivlastňovat si, činit si nárok na co, vyhrazovat si	Pražák, LMALB, DZ				
assumo, ere, sumpsi, sumptum	vzít na sebe co, ujmout se čeho ; brát, brát si, požívat (lék, pokrm) ; vzít na nebe ; uvést jako druhou návěst (fil.) ; přijmout (tělo z Marie Panny) ; přijímat (tělo a krev Páně) ; 	Pražák, LMALB, DZ				
assumptio, onis, f.	nanebevstoupení					
assuo, ere, adsui, adsutum	přišívat					
asto, are, stiti, -	stát u čeho n. vedle čeho ; zpříma stát, trčet, strmět					
asto, are, stiti, -	stát u čeho n. vedle čeho ; zpříma stát, trčet, strmět ; stát, trvat					
astringo, ere, strinxi, strictum	utahovat, zadrhovat, zavazovat ; stahovat, svazovat, svírat ; v pas. tuhnout, křehnout ; poutat, vázat, zavázat (duševně, mravně) ; omezovat, držet v mezích					
astrolabium, ii, n.	astroláb					
at	ale, však, avšak					
at	ale, však, avšak, přece alespoň					
at	ale, však, za to					
at	alespoň					
at	naproti tomu, ale, však, zato					
at	přece alespoň					
atramentarium, ii, n.	kalamář					
attendo, ere, di, tum	natahovat, napínat k čemu ; napínat mysl, pozornost, dávat pozor ; pozorně poslouchat, pozorovat (+ ak.)					
attente	pozorně, bedlivě, napjatě					
attingo, ere, tigi, tactum	dotýkat se, sahat					
attribuo, ere, bui, bitum	přidělit					
attribuo, ere, ui, utum	(MLLM nic, ani pod atribuo)					
attribuo, ere, ui, utum	přičítat, klást (za vinu apod.), klást na vrub					
attribuo, ere, ui, utum	přidělit ; přidávat, dávat, přidělovat ; přikazovat ; přidělovat, určit, vykázat (např. místo komu) ; podřizovat (koho komu), odevzdat vládu (komu) ; přidělit, svěřit, dát ; ukládat, uložit, vykázat (komu co) ; přičítat, klást (za vinu apod.), klást na vr					
attribuo, ere, ui, utum	přidělovat, přidávat	LMALB nic víc				
attribuo, ere, ui, utum	připisovat komu co (v myšlenkách)??? (DZ ; takto snad v RS 49:13)					
Auallonia, ae, f.	Avalon					
auctor, oris, m.	původce, autor					
auctor, oris, m.	původce, autor ; napomahatel, podporovatel, podpůrce ; ručitel, dotvrditel ; rukojmí ; svědek, zpravodaj ; pramen, autorita ; dějepisec, spisovatel dějin	Pražák celkem nic moc víc				
auctor, oris, m.	rádce, návodce, původce konání, navrhovatel, doporučitel ; stvrzovatel ; původ ; zakladatel, vynálezce ; prodávající	čes. výrazy Pražák				
auctoritas, atis, f.	citát, autorita (biblické citáty o ustanovení zpovědi apod., takto TDH 312:12) ; stvrzení, záruka, jistota ; platnost spolehlivost, hodnověrnost ; odpovědnost ; doklad, listina ; příklad, vzor ; vážnost, vliv, váha, moc ; důraz, ráznost ; úsilí					
auctoritas, atis, f.	vážnost					
auctoritas, atis, f.	vlivná osobnost, autorita ; rada, přímluva, domluva ; vůle (vyjádřená hlasováním), nález, usnesení, rozhodnutí, schválení ; zplnomocnění, pravomoc, plná moc (i o listině) ; vlastnictví, vlastnické právo					
auctus, a, um	zvětšený, zveličený					
audeo, ere, ausus sum	být dychtivý, dychtit, mít chuť, chtít (i v běžném významu, ne jen dychtit po nebezpečném podniku apod.) ; odhodlat se, pokusit se ; mít odvahu, smělost, drzost ; osmělit se, pokusit se, nebát se, odvážit se, opovážit se	Pražák a LMALB				
audio	slyšet, zaslechnout ; dovídat se ; vyslýchat ; poslouchat, uposlechnout, být poslušen					
audio, ire, ivi, itum	slyšet, zaslechnout ; dovídat se ; vyslýchat ; poslouchat, uposlechnout, být poslušen					
auditio, onis, f.	zpráva					
auditor, is, m.	posluchač ; žák	Pražák ani Šenková nic víc				
aufugio, ere	uprchnout					
augeo, ere, auxi, auctum	nadsazovat, zveličovat ; obdařit, opatřit, obohatit, zahrnout čím ; povýšit, povznést, vyznamenat ; dospět, dovršit (nějaký věk)					
augeo, ere, auxi, auctum	porodit					
augeo, ere, auxi, auctum	zvětšovat, rozmnožovat, podporovat v růstu ; zvětšovat, zesilovat, zvyšovat ; podporovat, zvelebovat, povznášet ; oslavovat ; růst, mohutnět, vzmáhat se, nabývat moci (v pas.) ; přibývat, množit se					
Auinone	Avignonet	je to fr., nebo lat?				
Auinone	Avignonnet					
Auinone?	Avignonet	Šanjek				
auriculare, auricularis, n.	polštář	MLLM				
auriga, ae, f.	vozataj, kormidelník					
aut	nebo					
autem	avšak, ale ; pak, dále ; (někdy též výplňkové slovo, které se nepřekládá)	Pražák nic víc				
autem	pak (výplňkové slovo)					
autenticus, a, um	věrohodný, autentický					
auxilium ferre	pomoci					
Avallonia, ae, f.	Avalon					
avaritia, ae, f.	chamtivost, lakota					
avarus, a, um	lakomý, lakotný, hrabivý, skoupý, hamižný, chtivý peněz ; chtivý čeho, dychtivý čeho					
avarus, i, m.	lakomec					
aversus, a, um	obrácený zády, prchající					
averto, ere, verti, versum	odchýlit					
averto, ere, verti, versum	odvrátit 					
Ax	(subst. indecl.) (geogr.) Ax (tvar Ax v AJ Biller in Heresy and Literacy a fr. někde taky tak)					
babtisma	křest (obvyklejší tvar baptisma, takto např. Durand)					
balistarius, i, m.	střelec z balisty, kamenometec, samostřelník ; kamenomet, balista ; konstruktér balisty	české výrazy Pražák				
balistorius	Pražák nic, ale viz ballistarius					
balistorius, ii, m.	(LMALB nic, ale viz ballistarius)					
balistorius, ii, m.	(Pražák, LMALB ani MLLM přímo nic, nepochybně form. balistarius, ballistarius)					
ballistarius	(české tvary samostřílník a kušištník neověřeny, samostřelník udává Pražák)					
ballistarius, i, m.	střelec z balisty, kamenometec, samostřelník ; kamenomet, balista ; konstruktér balisty	české výrazy Pražák				
ballistarius, ii, m.	střelec, střelec z kuše ; zbrojnoš	LMALB				
ballistator, is, m.	střelec, střelec z kuše ; zbrojnoš	LMALB				
ballisto, are, avi, atum	střílet					
ballistorius, ii, m.	(LMALB nic, ale viz ballistarius)					
Balneoregensis, e	bagnioregský, související s Bagnioregiem	Lansing, Power and Purity				
Balneoregiensis, e	bagnioregský, související s Bagnioregiem	Lansing, Power and Purity				
baptismus, i, m.	křest					
barbarus, a, um	barbarský, nevzdělaný, krutý, hrubý					
bava, ae, f.	slina					
beatus, a, um	blažený ; blahořečený, blahoslavený					
beatus, a, um	blažený ; svatý (sic, svatý, ne blahoslavený: takřka si troufám říci, že ve většině pramenů je beatus, ne sanctus ; beata Maria atd.)					
behemat	Behemót	LMALB				
Belasius, i, m.	Blažej	tak překlad Zlaté legendy				
belicosus, a, um	bojovný, bojechtivý					
bellus, a, um	hezký, pěkný, roztomilý ; způsobný					
bene	bezvýhradně, naprosto	MLLM nic víc				
bene	dobře, řádně, náležitě ; hojně (slibovat) ; dobře, velmi, hodně (u adj. a adv.)					
bene	dobře, řádně, náležitě ; hojně (slibovat) ; slavně (umírat) ; dobře, velmi, hodně (u adj. a adv.) ; opravdově, pravou vírou (věřit) ; právem ; určitě, přinejmenším, jistě, nejméně (u číslovek) ; jistě, vskutku	Pražák a LMALB ; další významy jen ve spojeních				
bene	klidně, třeba i??? (DZ, v LMALB ani Pražák tento význam nenal., ale srv. TDH 313:35 a jeden význ. fr. "bien", srv. též 313:28n.: "v případě veliké nutnosti bene fit ab uno solo" ; 313:36, ale to může být trochu jiné)					
bene	samozřejmě, ovšem??? (viz TDH 315:17 ; LMALB ani Pražák nic, co by sem padlo ; srv. jeden z významů fr. "bien", které ostatně užívá Duv. Rel. 207 ve svém překladu tohoto místa)					
bene bis	nejednou	LMALB				
benedico, ere, dixi, dictum	požehnat ; zasvětit (kostel) ; vysvětit (na kněze) ; pomazat (na krále) ; modlit se ; adorovat ; dát sbohem	MLLM				
beneficio sortium	příznivým vrhem losů					
beneficium, ii, n.	dobrodiní, laskavost					
benignitas, atis, f.	dobrotivost, dobrota, laskavost, milost ; dobročinnost, štědrost					
bessea	(LMALB nic)					
bibo, ere, bibi, -	pít					
biduum, i, n.	doba dvou dní					
biennium, ii, n.	dva roky					
bini, ae, a	po dvou, dva					
bipartito	na dvě strany, dvojím směrem					
bipedalis, e	dvoustopý					
bladum, i, n.	obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu					
blandimentum, i, n.	lichocení, úlisný způsob ; vnadidlo, lahoda, půvab					
blandior, iri, itus sum	lichotit, pochlebovat ; lichotit, lahodit, vábit (k požitku)	alci				
blasphemia, ae, f.	rouhání, urážka					
blaveum, i, n.	modř, modrá barva	LMALB				
blaveus ^1, a, um	modrý ; způsobující modřinu (o ráně)	LMALB, DZ				
blaveus ^2	(form. flaveus)	LMALB ; sic, odkaz na flaveus, ne flavens				
blavis, e	modrý	LMALB				
blavum, i, n.	obilí (zejm. vymlácené), zrní ; osivo, zrno k osevu (form. bladum) (LMALB nic víc, zrní DZ ; kontext Fournier I, 327 vůbec neodpovídá významu obilí)					
blavus, a, um	(form. blaveus) (LMALB) ; žlutý (??? DZ)					
blavus, blaweus, blawius	(form. blaveus)	LMALB				
bona cum venia	s laskavým dovolením					
bona venia	s laskavým dovolením					
bona voluntate	dobrovolně, se souhlasem					
bona, arum, n.	dobrotivost					
bona, orum, m.	majetek					
bonae memoriae	blahé paměti					
bonitas, atis, f.	úrodnost					
Bononia, ae, f.	Bologna (město v Itálii) ; (jméno dalších obcí)					
bonus, a, um	dobrý ; zdatný ; pravý (o penězích) ; vhodný, příhodný, prospěšný, užitečný ; výborný, zručný, obratný, znalý ; udatný, statečný, zmužilý ; urozený ; jemný, krásný, pěkný ; hojný, značný, převážný, valný ; dobrý, zdárný, příznivý, šťastný	Pražák a LMALB				
bonus, a, um	řádný, poctivý, šlechetný, počestný, čestný ; svědomitý, spolehlivý ; poctivý, nezištný ; laskavý, přívětivý, dobrotivý, vlídný, milostivý, dobromyslný ; velký, vysoký (o stáří) ; levný, laciný	Pražák a LMALB				
bonus, i, m.	vlastenec, dobrý občan					
Bosona, ae, f.	Bosna					
Bossona, ae, f.	Bosna					
bracae, arum, f. 	nohavice, široké nohavice					
brachium seculare n.	světská paže (světská moc)					
brachium, ii, n.	předloktí, rameno					
brachium, ii, n.	ruka ; větev					
Brisciensis, e	z Brescie, související s Brescií [neznám český tvar, ve fr. ak. sl. nenal, v Pražákovi taky ne.]					
Brixia, ae, f.	Brescia					
Brixia, ae, f.	Brescia [ověřeno v Pražákovi i lat-fr]					
brutum, i, n.	němá tvář, nerozumný tvor	LMALB				
brutum, i, n.	nevědomé zvíře, zvíře					
brutum, i, n.	zvíře	DZ				
brutus	hloupý, těžkopádný, nerozumný, nejapný, blbý ; těžký, nehybný					
brutus, i, m.	zvíře?	Pražák ani Šenková nic				
buffo, are, avi, atum	(Pražák nic, MLLM a LMALB jako sloveso taky nic, ani v okolí nic, co by mohlo souviset ; Fournier I, 273: buffavit in manu sua, faciens signum ignis, ostendens quod si hoc diceret, per hoc combureretur)					
buffo, onis, m.	ropucha ; želva ; šašek	Pražák, MLLM, LMALB				
bufo, onis, m.	ropucha ; želva ; šašek	Pražák, MLLM, LMALB				
Bulgaria, ae, f.	Bulharsko					
Burdigala, ae, f.	Bordeaux	Oursel, P., 3				
burdo, fustis, baculus	hůl					
burellum, i, n.	(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu)	LMALB				
burellus, i, m.	(druh laciné tkaniny ze směsi vlny a lnu) (MLLM tento tvar, výklad se celkem shoduje s výkladem burellum v LMALB, jen se tu uvádí "z hrubé vlny", o lnu tu není zmínka)					
caba, ae, f.	kopyto (koňské)					
cabacina, ae, f.	(předmět z cenného materiálu)					
cabacium, ii, n.	(Pražák nic, MLLM nic, LMALB nic, Forcellini nic, ani pod cabatium, cavacium, cavatium či cabbacium, TFTL pod caba?i* a pod cava?i* jen irelevantní výsledky, google 19.1.2004 jen jméno hradu Cabatium, PL nic pod cabaci* ani cavaci*, cavati* ani cabati*, a					
cabacium, ii, n.	tam jsem to ani nečekal ; podle kontextu snad ranec či taška, nebo možná kabátec ; v LMALB nal. jen cabacina s opisným výkladem "předmět 					
cabacium, ii, n.	z cenného materiálu" ; Fournier I, 237: cabacium vel doblerium ; kabátec nal. pod tuším cabatus, snad ve Forcellini, s pozn. o reg. povaze: české země, Polsko, určitě ne v LMALB, Pražák ani MLLM, a halena, kabátec v MLLM pod dobletus)					
cadaver, eris, n.	mrtvola, mrtvé tělo, zdechlina, mršina ; mrcha (nadávka)	Pražák a LMALB				
cadente die	k večeru					
cadere a causa	prohrát při, prohrát soudní spor					
cadere a feudo	ztratit právo na léno					
cadere in deliberationem	přicházet v úvahu					
cadere in morbum	onemocnět					
cadere in suspicionem	upadnout v podezření					
cado, ere, cecidi, casurus	 (in alqa re) upadat v co, upadat do čeho ; (in alqm) hodit se na koho, slušet komu ; padnout, sběhnout se, přihodit se, udát se ; dopadnout jak ; (alci) připadnout komu (o majetku)	Pražák, MLLM, DZ				
cado, ere, cecidi, casurus	padat					
cado, ere, cecidi, casurus	padat, klesat ; klesnout, zahynout ; zřítit se, být dobyt ; ochabovat, podléhat, pozbývat síly ; padnout (o svrženém vládci) ; zapadnout, upadnout v zapomnění ; 					
cado, ere, cecidi, casurus	padat, padnout (v šir. smyslu) ; (abl. abs.) vypadnout odkud ; padat, dopadat ; sjíždět (o blescích) ; stékat, vytékat, vtékat ; (o hvězdách) zapadat, zacházet, sklánět se k západu ; 					
cado, ere, cecidi, casurus	padnout, zahynout					
caedes, is, f.	vražda					
caementarius, ii, m.	zedník	MLLM nic víc ; Pražák nic				
caemento, are, avi, atum	stmelovat, zdít	DZ podle MLLM				
Calabria, ae, f.	Kalábrie					
calamitas, atis, f.	pohroma, zkáza					
calamitas, atis, f.	válečná nehoda, porážka v boji					
calceamentum, i, n.	střevíc, bota					
calceus, i, m.	bota, botka (kryjící celou nohu)					
Caledonia, ae, f.	Kaledonie (dnešní Skotsko)					
calefacto, are, avi, atum	ohřívat, zahřívat, rozpalovat (hodně, silně)	Pražák				
calefio, fieri, factus sum	(pas. od calefacio) být ohříván, ohřívat se	Pražák, gram. kategorie tam nejsou, doplnil DZ				
calegarius, ii, m.	švec	Lansing, PP				
caliga, ae, f.	(Fournier I, 315)					
caliginosus, a, um	temný ; pochmurný, zachmuřený, chmurný, zakaboněný ; mrákotný					
caliginosus, a, um	temný ; pochmurný, zachmuřený, chmurný, zakaboněný ; mrákotný, zahalený v mrákotu ; mlžný	Pražák nic víc				
caligo, inis, f.	temná pára, mlha, dým ; mračno prachu ; mrákota ; temnota, temno ; chmura (zejm. doby)					
calliditas, atis, f.	zkušenost, znalost, zběhlost ; chytrost, důvtip ; chytrost, zchytralost, vychytralost, úskočnost					
calo, nis, m.	vozataj, příslušník zásobovacího oddílu					
calumnia, ae, f.	klam, mam, úklady, úskoky, obmysl ; překrucování, sofismata ; vykrucování ; utrhání na cti, nactiutrhání, lživé obvinění, křivé obvinění, soudní pletichy, právnické kličky, křivda ; týrání, útisk, pronásledování, trápení, násilí ; vydírání	vypsáno i z kontextů ve Vg.				
camba, ae, f.	noha (od kolene dolů ; MLLM) ; (lid. lat.) noha (noha vůbec ; DZ)					
cancer, cri, m.	rak ; souhvězdí Raka, znamení Raka ; rakovina					
candelabrum, i, n.	svícen (kandelábr), nosič svíček 					
candella, ae, f.	svíčka					
canebatio	(Fournier I, 337)					
canna, ae, f.	třtina, rákos, sítí ; píšťala, syringa, moldánky					
canonizatio, onis, f.	svatořečení, kanonizace					
capax, acis	prostorný, objemný, velký ; obsahující, obsáhlý ; schopný čeho, chápavý					
capio, ere, cepi, captum	dorazit, obsadit					
capio, ere, cepi, captum	chopit se, pojat					
capio, ere, cepi, captum	pociťovat, dostávat, přijímat					
capra, ae, f.	koza					
captus, us, m.	chápavost, vnímavost, schopnost					
caput, itis, n.	pramen					
caput, tis, n.	hlava, člověk, osoba, jednotlivec					
Carcasona, ae, f.	Carcassonne					
Carcassensis, e	carcassonský					
Carcassona, ae, f.	(geogr.) Carcassonne	DZ ex Fournier				
carego, are	(LMALB ani Pražák nic)					
carego, are	(Pražák, Šenková ani LMALB nic)					
carena, ae, f.	půst (čtyřicetidenní) ; veřejné pokání ; dispens od veřejného pokání	LMALB				
careo, ere, carui, cariturus	být bez čeho, obejít se bez čeho, zdržet se, neužívat čeho, odříci si co ; stranit se, vyhýbat se (čemu), neukazovat se (kde)	Pražák a LMALB				
careo, ere, carui, cariturus	být zproštěn, být zbaven ; být prost čeho, být bez čeho, nemít co, nedostávat se čeho, mít nedostatek čeho ; postrádat, pohřešovat ; neúčastnit se ; být vyhnancem (eufem.)	Pražák a LMALB				
careo, ere, ui, - (+ abl.)	postrádat, mít nedostatek					
carex, icis, f.	ostřice					
cargo, are	(LMALB nic ; viz asi spíš románské jazyky: charger, cargar)	DZ				
carnaliter	tělesně					
Carneola, ae, f.	(geogr.) Karneola (oblast poblíž Istrie a Dalmácie) (možná souvisí s Carni, orum, m., což byl keltský kmen usedlý v nynějších Korutanech a Krajině, jak píše Pražák, sv. 1, 188. To by ostatně i geograficky odpovídalo.)	DZ				
Carneola, ae, f.	[nějaká oblast poblíž Istrie a Dalmácie, možná souvisí s Carni, orum, m., což byl keltský kmen usedlý v nynějších Korutanech a Krajině, jak píše Pražák, sv. 1, 188. To by ostatně i geograficky odpovídalo.]					
Carnotensis	ze Chartres, chartreský					
Carnutes, um, m.	Karnutové (mocný keltský národ)					
caro, carnis, f.	maso					
carru-	(RS 55:25 pro caru-, tj. perf. kmen od careo, ere)					
carrus, i, m.	vůz					
carrus, i, m.	vůz (čtyřkolý dopravní) 					
caseus, i, m.	sýr					
cassus, a, um	prázdný, dutý, jalový ; zbavený (světla, života) ; daremný, marný, jalový					
castellanus, i, m.	měšťan	Lansing, Power and Purity, 229, velmi pravděpodobn				
castellum, i, n.	tvrz, pevnost					
castigatus, a, um	očištěný	neklas. ; Oursel, P., 47				
castitas, atis, f.	cudnost ; bezúhonnost, mravní čistota	Pražák nic víc				
castrum, i, n.	hrad ; castrum, opevněná vesnice (v Dějiny Byzance psáno kastra, což je řecká podoba)					
castrum, i, n.	opevněná vesnice, castrum (v Dějiny Byzance psáno kastra, což je řecká podoba ; castrum píše český překlad Brenonové ; Pražák udává hradiště)	DZ				
castrum, i, n.	opevněné místo, hradiště, ohrazené město ; hrad, tvrz ; obraz hradu vetkaný do látky ; hrad (jako součást rodového znaku) ; vojenské ležení, tábor ; válka, válčení, vojenská služba ; denní pochod ; tábor, strana (metaf.)	LMALB a Pražák ; nic víc				
casu	náhodou					
casus, us, m.	osud					
catechismus, i, m.	náboženská výchova ; katechismus					
catena, ae, f.	řetěz, pouta, okovy					
Cathalonia, ae, f.	Katalánsko					
cathara, ae, f.	katarka					
catharus, i, m.	katar					
catinus, i, m.	mísa					
caulae, arum, f. pl.	ohrada (pro dobytek), stáj, ovčinec					
caulis, is, m.	lodyha, stonek, (spec.) stonek kapusty, košťál ; kapusta, zelí					
causa, ae, f.	příčina, důvod, podnět ; důvodná příčina, právo, plné právo ; omluva, námitka ; předstíraná příčina, záminka, zástěra, výmluva					
causa, ae, f.	věc, zájem, smýšlení					
causa, ae, f.	věc, záležitost ; právní věc, pře, rozepře, spor, soud ; sporná věc, sporná otázka ; zájem, prospěch ; stav, okolnosti ; poměr k někomu, styk, spojení s kým ; smýšlení					
causam agere	vést při, mít soudní řízení, konat soudní řízení					
causor, causari, atus sum	uvádět za příčinu, udávat za záminku ; předstírat					
causor, causari, atus sum	uvádět za příčinu, udávat za záminku, omlouvat se, vymlouvat se ; předstírat, naoko se stavět jakým, naoko dělat co [Pražák nic víc, ale DHC 308:30 užívá zdá se ve smyslu tvrdit, obdobně jako francouzské prétendre, které je předstírat i tvrdit]					
cautio, onis, f.	obezřetnost ; záruka, ujištění					
cautio, onis, f.	opatrnost ; zabezpečení, jistota, záruka ; úpis					
cavallarius	maršálek					
caveo, ere, cavi, cautum	vyhnout se, vystříhat se					
caveo, ere, cavi, cautum	vyvarovat se					
cedo, ere, cessi, cessum	kráčet, ubírat se, jít, stoupat, vykračovat si ; přecházet v něco, měnit se ; platit za co (pro re) ; přecházet na koho, dostávat se komu, připadnout komu ; stát se kořistí ; dopadat, dařit se, vést se (jak se vede) ; sloužit (např. dobře, o věci)					
cedo, ere, cessi, cessum	ustupovat, odcházet, vystoupit, opustit, couvat ; zanikat, vytrácet se, mizet, míjet ; odstupovat, upouštět od čeho, vzdávat se, zříkat se čeho, přenechávat, postupovat něco komu (alci)					
cedo, ere, cessi, cessum	ustupovat, povolovat, poddávat se, podrobovat se (alci) ; nevyrovnat se komu, zaostávat za někým ; postoupit, přenechat komu co, povolit komu, aby (tranzitivně)					
celararium, ii, n.	sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech	LMALBN				
celatio, onis, f.	ukrývání, skrývání					
celebro, are, avi, atum + ak.	slavit co					
cellararium, ii, n.	sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech					
cellararius, ii, m.	celerář (mnišská hodnost)					
cellare, is, n.	zásobárna					
cellarerius, ii, m.	(LMALB neuvádí, ale jistě další podoba slov souvisejících se sklepem: viz celler-, celar-, cellar- ; jistě je to totéž co cellerarius)					
cellarius, ii, m.	správce sklepa, správce spíže ; sklepmistr, klášterní sklepmistr (sic, to co cellerarius, ale sklepník zde ne)	LMALB				
cellerarium, ii, n.	sklep, spíž, zásobárna ; pivnice ; místnost, komora ; podzemní prostor v dolech	LMALB				
cellerarius, ii, m.	správce sklepa, správce spíže ; sklepmistr, klášterní sklepmistr ; sklepník	LMALB				
cementarius, ii, m.	zedník	MLLM nic víc ; Pražák nic				
cemento, are, avi, atum	stmelovat, zdít	DZ podle MLLM				
cemeterium	(form. coemeterium)					
cena, ae, f.	večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina					
censeo, ere, ui, -	být pro, navrhovat					
censeo, ere, ui, sum	usnášet, ustanovit, nařídit, rozhodnout					
census, us, m.	sčítání, počítání, soupis, seznam					
centrum gravitatis n.	těžiště					
certus, a, um	jistý ; určitý, konkrétní? (DZ ex Fournier I, 280: non recordatur tamen de certo loco)					
certus, a, um	jistý, dobře zpraven					
certus, a, um	ustanovený, jistý, určitý					
cessare + inf.	přestat dělat co, přestat s čím					
cessare a divinis	dočasně zastavit vykonávání církevních obřadů	LMALB				
cessatus, a, um	promeškaný, prozahálený, zameškaný					
cesso, are, avi, atum	ustupovat, ustávat (od nějaké činnosti) ; prodlévat, meškat, otálet, váhat, opožďovat se ; upouštět, ustávat, ochabovat, liknavět v čem ; zahálet, odpočívat, být nečinný ; spokojit se s čím (alqua re) ; rušit, mařit	Pražák a LMALB nic víc				
cetera	ostatně, jinak					
ceteri, ae, a	ostatní ; zbylý, zbývající (např. cetera nox = zbývající část noci)					
ceterum	ostatně ; (v protivě k záporu) ostatně však, avšak, ale, však, pak, nýbrž, naopak					
cibaria, orum, n.	strava, potrava, pokrmy, zásoby					
cibus vetitus m.	zakázaný pokrm (tj. zakázané ovoce ; Moneta 62a)					
cibus, i, m.	pokrm, strava					
cimiterium	(form. coemeterium)					
cingo, ere, cinxi, cinctum	obklopit, obkličovat, obtáčet					
ciphum, i, n.	pohár, kalich???					
circinus, i, m.	kružidlo, kružítko					
circiter	asi, okolo					
circiter	okolo, asi					
circiter	okolo, asi, k (okolo půlnoci, asi 50 atd.)					
circuitus, us, m.	oběh, obvod, objem					
circuitus, us, m.	obvod, zacházka, oklika					
circum	v okolí, kolem					
circumcludo, ere, cludi, clusum	obkládat, obložit					
circumdatus, a, um	obehnaný					
circumdo, are, dedi, datum	obložit, obestavit					
circumfundo, ere, fudi, fusum	rozejít se, obstoupit, obkličovat, svírat					
circumfundo, ere, fudi, fusum	shlukovat se, přivalit se, obkličovat, svírat					
circumsisto, ere, stiti, -	obestoupit, sevřít					
circumspicio, ere, spexi, spectum	uvažovat, rozvažovat					
circumstans, ntis, m.	okolostojící					
circumvenio, ire, veni, ventum	podvést, obstoupit					
circumvenio, ire, veni, ventum	svírat, ohrožovat, podvést, obstoupit					
Cisrhenanus, a, um	bydlící z této strany Rýna, před Rýnem					
citatus, a, um	kvapný, rychlý, prudký					
citerior, ius	přední					
citius	rychleji ; spíše, snáze					
cito	rychle, spěšně, honem					
cito, are, avi, atum	rozhýbat, uvést v prudký pohyb, hnát ; vybudit ; přivolávat ; provolávat, vyvolávat ; vyvolávat (jménem za účelem zjištění, zda je osoba přítomna) ; předvolávat, obesílat (k soudu apod.) ; prozpěvovat, zpívat	Pražák				
citra	před					
citra	z této strany ; před ; před (metaforicky, např. před cílem, ale i o čase) ; vyjma					
citra mare	z této strany moře, na těchto březích					
civitas, atis, f.	město (poklas.) ; obec ; zemská obec, stát ; občanství, občanské právo, občanský svazek ; občanstvo, občané					
civitate donare	darovat občanské právo					
clam	tajně					
clamor, oris, m.	křik					
classis, is, f.	válečné loďstvo					
cliens, ntis, m.	poddaný					
cliens, ntis, m.	poddaný, chráněnec					
clientela, ae, f.	chráněnci, ochrana					
clientela, ae, f.	ochrana					
co(rceo, ere, cui, citum	držet na uzdě, krotit, trestat, kárat					
coaequalis, e	vzájemně rovný					
coaeternus, a, um	souvěčný	sic, toto slovo se používá: např. v překladu Bonav				
coaeternus, a, um	souvěčný (tak např. v překladu Bonaventura, Putování mysli do Boha ; Boží obce, trad. Nováková aj.), stejně věčný (Řehoř z Toursu, trad. Kincl)					
coauditor, is, m.	[Pražák nic ; snad pomocník, příručí, přísedící]					
coauditor, is, m.	jeden ze soudců, jeden ze soudců papežského dvora	LMALB nic víc				
coauditor, is, m.	Pražák nic ; snad pomocník, příručí, přísedící					
coauditor, oris, m.	jeden ze soudců, jeden ze soudců papežského dvora (LMALB ; Pražák ani MLLM nic) ; pomocník, příručí? (DZ) ; přísedící? (DZ)					
codex, icis, m.	kniha, kodex, spis ; tabulky (na psaní) ; desky, dřevěná psací deska ; zápisky ; seznam ; hlavní účetní kniha ; kmen, peň (Pražák a LMALB) ; zákoník (zejm. Justiniánův), sbírka zákonů (DZ ex RS)					
coemeterium, ii, n.	hřbitov	Pražák				
coemo, ere, emi, emptum	nakoupit, skoupit					
coena, ae, f.	večeře (DZ) ; hlavní jídlo (u Římanů mezi 3. a 4. hod. odpolední), oběd ; hostina					
coepi, coepisse, coeptum	začal jsem					
coepi, isse, coeptum	začal jsem, počal jsem					
coetus, us, m.	shromáždění, srocení, houf					
coetus, us, m.	shromažďování, sejití se ; schůzka, schůze, shromáždění, společnost ; hejno, houf, srocení					
cogitatio, onis, f.	myšlení, přemýšlení, přemítání, rozjímání, uvažování, úvaha, pomyšlení ; myšlenka ; představa, domněnka, mínění ; obraznost, obrazivost, představivost, schopnost myslet, mohutnost myslicí					
cogito, are, avi, atum	pomýšlet, mít v úmyslu, přemýšlet, přemítat, myslet na					
cogito, are, avi, atum	přemýšlet, přemýtat, myslet na					
cognata, ae, f.	příbuzná, pokrevní příbuzná ; pokrevní přítelkyně (má sourozenec ženský tvar? Nenal. pravidla ani cz-fr, nicméně velmi dobrá F7 Word 2000+ potvrzuje sourozenka i sourozenkyně)					
cognatio, onis, f.	kmen					
cognatus, i, m.	sourozenec, příbuzný, pokrevný příbuzný ; pokrevní přítel					
cognosco de aliqua re	rozhonnout o něčem					
cognosco, ere, gnovi, gnotum	poznat, rozpoznat, uvědomit si					
cognosco, ere, gnovi, gnotum	poznávat, seznávat, znát, vědět, poznávat, uznávat, dosvědčovat totožnost, dovídat se, zvídat, slyšet, nabývat známosti					
cogo, ere, coegi, coagtum	shromažďovat, nutit					
cohereticus, i, m.	spolukacíř	DZ				
cohitus, us, m.	soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování	LMALB				
cohors praetoria	stráž					
cohorta praetoria	tělesná stráž					
cohorta, ae, f.	stráž					
cohortor, ari, atus sum	povzbudit					
cohorts, tis, f.	stráž					
coitus, us, m.	soulož, pohlavní styk, tělesný styk, obcování (LMALB a Pražák ; Pražák ještě sejití se, ale bez středníku, tj. se i k tomu vztahuje poznámka "pohlavní")					
collaudo, are, avi, atum	schvalovat, vychvalovat					
colligo, ere, legi, lectum	nabýt, získat					
collis, is, m.	pahorek					
colloco, are, avi, atum	provdat, usadit u muže					
colloco, are, avi, atum	stavět, umisťovat					
colloco, are, avi, atum	umístit, postavit					
colloco, are, avi, atum	usídlovat, umístit, ubytovat					
collocutio, onis, f.	rozmluva, rozprava, rozprávka					
colloquium, ii, n.	rozmluva, hovor, úmluva					
colloquor, i, collocutus sum	domlouvat se, rozmlouvat					
colonia, ae, f.	osada, osadníci					
comater, tris, f.	kmotra (pro křestního kmotry i jako běžné oslovení)	DZ ex Lansing				
comburo, ere, ussi, ustum	spálit					
comedere carnes	jíst maso					
comedo, ere, edi, esum	(absol.) jíst ; (trans.) (alqd) jíst co, sníst co ; sežrat co ; strávit co ; projíst co ; promarnit, prohýřit co ; (refl.) sžírat se, trápit se	Pražák, urovnání DZ				
comendo	(viz commendo)					
comes, itis, m.	druh, průvodce					
comitatus, us, m.	průvod ; družina, komoňstvo ; hrabství ; hodnost hraběte					
comito, are, avi, atum	provázet, být průvodcem					
comitto, ere, misi, missum	důvěřovat, mít důvěru, spoléhat se					
commeatus, us, m.	dovoz					
commeatus, us, m.	dovoz, převoz, doprava					
commemmoro, are, avi, atum	připomínat, vzpomínat					
commendo, are, avi, atum	odevzdávat se (k ochraně), svěřovat se					
commendo, are, avi, atum	odevzdávat, svěřovat (i přen.) ; doporučovat, vychvalovat komu co ; svěřit dočasně do správy uprázdněné církevní obročí / komendu	LMALB				
commendor, oris, m.	komtur	LMALB				
commeo, are, avi, atum	přicházet					
comminiscor, i, mentus sum	vymýšlet, vynalézat ; vymýšlet něco nepravého, smyslit					
comminus	zblízka, muž proti muži					
commisum, i, n.	vina, přečin					
commitatus	[hrabství, viz comitatus]					
committo, ere, misi, missum	dávati se do boje					
committo, ere, misi, missum	svěřit					
committo, ere, misi, missum	svěřit ; zavinit, dopustit ; dát se do boje					
committo, ere, misi, missum	zavinit, dopustit					
commode	náležitě, vhodně					
commode	pohodlně					
commode	přiměřeně, případně, náležitě, vhodně, obratně ; obratně, půvabně, krásně ; pohodlně, bez obtíží, bez nesnází, bez potíží, snadně, snadno ; zdvořile, laskavě, vlídně, mile	Pražák a LMALB				
commodo rei publicae	v prospěch obce					
commodum, i, n.	prospěch, užitek					
commodus, a um	pohodlný					
commonefacio, ere, feci, factum	připomínat, důtklivě upomínat					
commoror, ari, atus sum	zastavit se, sídlit, prodlévat					
commotatio reliquiarum f.	výměna ostatků (tak kontinentální latinské prameny) ; okružní výjezd s ostatky (tak irské prameny)	Picard in Bozóky - Helvétius, Reliques, 52				
commoveo, ere, movi, motum	znepokojit, polekat, poděsit					
commoveo, ere, movi, motum	znepokojovat					
commoveo, ere, movi. motum	znepokojovat, pohnout, vzbuzovat					
communia pacis	mírové shromáždění					
communicatio, onis, f.	sdělení, sdělování ; sdílení, vespolné účastnění, obcování ; udělení					
communico, are, avi, atum	osnovat					
communico, are, avi, atum	přidávat, spolčovat					
communico, are, avi, atum	přijímat (svátost oltářní)					
communico, are, avi, atum	radit se, rokovat					
communico, are, avi, atum	sdílet, dopřát, dělit se o					
communico, are, avi, atum	sdílet, svěřit					
communico, are, avi, atum	svěřit					
communio, ire, ivi, itum	opevnit, ohradit					
communio, ire, ivi, itum	zbudovat					
communis, e	obecní, náležející obci ; obecní (o chudých placených z pokladny) ; plnoprávný, zasedající v městské radě	LMALB				
communis, e	společný, pospolitý, obecný, veřejný ; obecný, všeobecný ; platný (o minci) ; spolkový ; laskavý, vlídný, blahosklonný ; prostý, chudý (o člověku) ; běžný, obvyklý ; obyčejný, běžný, malé ceny (o věci) ; mající přírodní barvu (o vosku) 	LMALB				
communis, e	všeobecný					
communiter	společně, zároveň ; obecně	LMALB a Pražák ; význam běžně nenal.				
commuro, are, avi, atum	změnit, vyměnit					
commutatio, onis, f.	obrat, převrat					
commuto, are, avi, atum	vyměnit					
comparo, are, avi, atum	 (refl.) připravovat se, chystat se ; chystat co, připravovat se k čemu, hotovit se k čemu ; stanovit, určit	Pražák ; MLLM nic				
comparo, are, avi, atum	chystat, přichystat, připravit, vypravit ; pořídit si, opatřit si, zjednat si co ; zjednat, povolat (lidi) ; (intrans.) činit přípravy, chystat se, přijímat opatření ; 					
comparo, are, avi, atum	klást na roveň, klást po bok ; zvažovat, (v mysli) srovnávat ; dohodnout se, domluvit se (zejm. spec. o rozdělení provincií mezi úředníky)	Pražák ; MLLM nic				
comparo, are, avi, atum	pořídit, chystat, opatřit					
comparo, are, avi, atum	stavět k sobě, přivádět k sobě, párovat ; stavět proti sobě ; srovnávat koho s kým, přirovnávat koho ke komu ; 					
comparo, ere, parui, -	objevovat se, ukazovat se, vyskytovat se ; být po ruce, být na místě, zůstávat ; být patrný ; pozdávat se, zdát se dobré ; poslouchat, podřizovat se	Pražák, MLLM				
compassio, onis, f.	soucit					
compater, tris, m.	kmotr (pro křestního kmotra i jako běžné oslovení)	DZ ex Lansing				
compendio, are, avi, atum	zkrátit					
comperio, ire, peri, pertum	dozvědět se, zvědět					
comperio, ire, ui, ertum	zjistit, dozvědět se					
comperio, ire, ui, ertum	zjistit, dozvědět se, prokázat					
complector, i, plexus sum	oplétat se, ovíjet se ; obmykat, objímat, brát do náruče, přivinout k sobě ; objímat, zaujímat, svírat, obklopovat ; pojmout, zahrnout, obsáhnout, zavírat do sebe					
complector, i, plexus sum	vyjádřit, vystihnout, vylíčit, shrnout ; obsáhnout, postihnout, pochopit ; zahrnout láskou, oblíbit si					
compleo, ere, evi, etum	naplnit, zaplnit					
complex, icis, m.	druh, spojenec, společník, soudruh ; spoluviník, spolupachatel, komplic ; přívrženec, následovník, spojenec (celý tento význam MLLM: "partisan, sectateur")	LMALB, MLLM, DZ ; Pražák nic				
complex, icis, m.	spojenec?, příznivec? ; komplic?, přívrženec ? [Pražák ani Šenková nic ; complexus je mj. přízeň]					
complex, icis, m.	spoluspiklenec?	DZ				
complexio, onis, f.	objetí, spojení					
complexus, us, m.	objímání, objetí ; náruč ; náklonnost, přízeň					
complures, a	mnozí, několik					
complures, a	mnozí, přemnozí ; několik, dost, nemálo	tak Pražák				
complures, a	několik					
comporto, are, avi, atum	dopravovat					
comprehendo, ere, prehendi, prehensum	zajmout, zatknout					
conatus, us, m.	pokus					
concedo, ere, cessi, cessum	dopřát, povolit					
concedo, ere, cessi, cessum	dovolit, připustit					
concedo, ere, cessi, cessum	podvolit se, podrobit se, poddat se, podlehnout, povolit ; ustoupit komu, povolit komu ; postoupit komu co, dát přednost komu, přenechat komu co, odstoupit komu co ; povolit, dovolit, svolit, přivolit, strpět, připustit ; připustit co					
concedo, ere, cessi, cessum	postoupit, přepustit					
concedo, ere, cessi, cessum	postoupit, přepustit, ponechat					
concedo, ere, cessi, cessum	propůjčit, poskytnout, dopřát, dát, odstoupit ; půjčit, zapůjčit ; půjčit si, vypůjčit si ; odpustit, prominout, vzít na milost, dát milost ; nevyrovnat se komu, zaostávat za kým, být za kým					
concedo, ere, cessi, cessum	přistoupit, podrobit se, podvolit se					
concedo, ere, cessi, cessum	ustoupit, podrobit se, podvolit se					
concedo, ere, cessi, cessum	ustupovat, odcházet, odebírat se pryč ; odebírat se kam, odcházet kam, utíkat se kam, přistoupit kam ; přejít (v jiný stav) ; přistupovat (k mínění apod.)					
concerto, are, avi, atum	měřit síly					
concido, ere, cidi, cisum	padnout, skácet se, zhroutit se, klesnout					
concido, ere, cidi, cisum	padnout, skácet se, zhroutit se, klesnout, padnout					
concido, ere, cidi, cisum	pobít					
concieo, ere, citum	uvést v rychlý pohyb, svolat ; popudit, pobouřit ; způsobit, vyvolat	LMALB				
concilio, are, avi, atum	opatřit, sjednati					
concilium, ii, n.	schůze					
concitatio ventorum f.	větrná smršť? 	přímo nenal., ale s vysokou pravděpodobností takto				
concitatio, onis, f.	(LMALB nic! Jen sloveso concieo, ere, citum)					
concitatio, onis, f.	(LMALB nic)					
concitatio, onis, f.	(MLLM nic)					
concitatio, onis, f.	pdurké hnutí, rychlý pohyb ; pohnutí mysli, vzrušení, rozčílení, pobouření ; sběh, shon, poplach, srocení ; vzbouření					
concitatio, onis, f.	prudké hnutí, rychlý pohyb ; pohnutí mysli, vzrušení, rozčílení, pobouření ; sběh, shon, poplach, srocení ; vzbouření					
concite	rychle					
concito	rychle					
conclamo, are, avi, atum	zvolati					
conclave, is, n.	uzavření, soukromí ; konkláve ; ložnice, komnata, pokoj					
concludo, ere, usi, usum	zavřít, uzavřít, uzavírat ; shrnout, obsáhnout, (pas.) být obsažen ; uzavírat, vyvozovat, vyvozovat závěr, usuzovat, dovozovat					
conculco, are, avi, atum	pošlapat, zdupat, šlapat po čem (i přen.), zneuctít, zhanobit ; ztýrat, zle nakládat					
concupisco, ere, cupivi (cupii), cupitum	zatoužit po čem (alqd), roztoužit se ; bažit, toužit, dychtit po čem (alqd)					
concursus, us, m.	shon, sběh, shlukování se					
concursus, us, m.	srážka, setkání, střet					
condam	(neklas. pro quondam)					
condam	(viz quondam)					
condam	kdysi (správně quondam)?					
condemno, are, avi, atum	odsoudit, shledat vinným, uznat vinným ; způsobit odsouzení (o žalobci) ; odsuzovat, neschvalovat, vinit, obviňovat ; zatratit, dát do klatby, zavrhnout, zatracovat	Pražák a LMALB				
condicio, onis, f.	podmínka					
condicio, onis, f.	podmínka, nabídka					
condicio, onis, f.	úmluva, dohoda, smlouva, dohodnutí ; svatební smlouva, sňatek ; nabídka, nabídnutí, návrh ; požadavek, podmínka ; přirozenost ; stav, poměry, okolnosti, postavení (nepříjemné apod.) ; hodnost, postavení ; úkol, povolání ; povaha (místa) ; rod ; měna	LMALB + Pražák ; i klas. -c-, s -t- zř.				
condicio, onis, f.	vzájemné dohodnutí, dohoda, úmluva, smlouva ; sňatek, svatební smlouva ; nabídka, návrh ; podmínka, požadavek ; poměry, postavení, stav ; úkol ; okolnosti, poměry ;					
condictio, onis, f.	viz condicio					
condictio, onis, f.	vyhlášení (svátku) ; kondikce, žaloba z neoprávněného obohacení ; úmluva, dohoda ; část slova vyslovená jako celek, slabika	LMALB				
conditio, onis, f.	kořenění ; nakládání (ovoce do nálevu) ; zř. též tvar pro condicio, viz sub condicio (nadbytečná snaha o klasický pravopis ; DZ, že se tak "condicio" někdy psalo LMALB)					
condomina, ae, f.	spolupaní (např. spoluvládkyně v jihofrancouzských středověkých hradištích)	DZ ex Fournier I, 221				
condono, are, avi, atum	darovat, odpustit, prominout					
conducere ad bonum finem	dovést k dobrému konci	TDH 314				
confabulor, ari, atus sum alqd.	hovořit, povídat si s kým (o čem)					
confero, ferre, tuli, latum	obraceti k něčemu, vynakládat v něco					
confero, ferre, tuli, latum	přinést (spásu komu, tak zjevně DHC 312:3, ač v Pražákovi přímo nenal.)					
confero, ferre, tuli, latum	snášet (dohromady na jedno místo) ; shluknout se ; dát hlavy dohromady (k poradě) ; zakusovat se, zatínat zuby ; snášet, spojovat, slučovat, shrnout (své teze) ; shánět, sbírat, přispívat, odvádět (peníze na co) ; svádět (boj), srazit se (v boji)					
confero, ferre, tuli, latum	srovnávat, přirovnávat ; radit se, rokovat ; dopravovat co kam ; zvratně: odebírat se, uchylovat se, utíkat se někam ; prokazovat (dobrodiní) ; proměnit, přetvořit ; svádět, svalovat co na koho ; snést na koho, odevzdat ; vynakládat (co na co)					
confero, ferre, tuli, latum	udílet (např. o svátosti svěcení, tak RS 49:13)	DZ				
conferro, ferre, tuli, latum	odevzdávat, skládat					
conferro, ferre, tuli, latum	odložit					
conferro, ferre, tuli, latum	přirovnávat, srovnávat					
confertus, a, um	stěsnaný, stlačený, hustý					
confertus, a, um	stísněný, stlačený, nacpaný, hustý					
confertus, a, um	stísněný, stlačený, naditý					
confessio, onis, f.	doznání, přiznání ; vyznání hříchů, zpověď ; zpovědní tajemství ; výpověď, svědectví	LMALB				
confestim	hned, ihned					
confestim	neprodleně, rychle, okamžitě					
confestim	neprodleně, rychle, okamžitě, hned, ihned					
conficio, ere, feci, factum	dohotovit, vykonat, dokončit ; způsobit, připravit ; sehnat, sebrat, opatřit ; zeslabit, vysílit, zničit ; připravovat mísením různých látek (zejm. lék) ; proměňovat (podstatu chleba a vína, zejm. v pas., ale nejen) ; vymýšlet ; vyhotovit (např. listinu)	LMALB				
conficio, ere, feci, factum	dokončit, vykonat					
conficio, ere, feci, factum	dokončit, vykonat, urazit					
conficio, ere, feci, fectum	dokončit, vykonat					
conficio, ere, feci, fectum	popsat, sepsat, dokončit					
conficio, ere, feci, fectum	popsat, sepsat, dokončit, skončit					
conficio, ere, feci, fectum	skoliti, udolati					
conficio, ere, feci, fectum	vykonat, dokončit					
conficio, ere, feci, fectum	vykonati, zhotovovat, dokončit					
conficio, ere, feci, fectum	vytvářet, skládat, vyhotovit ; dokončit, sepsat ; urazit (kus cesty) ; sehnat, sebrat ; opatřit ; drtit, rozkousat, rozemílat, stravovat, ničit ; unavit, utrmácet, vyčerpat					
confido, ere, fisi, -	doufat, důvěřovat					
confido, ere, fisus sum	důvěřovat, spoléhat se					
confine, is, n.	hranice	nejčastěji v pl.				
confines, ium, m.	sousedé					
confinis, e	sousední					
confirmo, are, avi, atum	potvrdit, schválit ; upevnit ; posilnit, posílit, utužit ; povzbudit, dodat mysli ; stvrdit, dotvrdit, dokázat					
confirmo, are, avi, atum	ujistit, upevnit					
confirmo, are, avi, atum	ujistit, upevnit, vyhlásit, prohlásit					
confirmo, are, avi, atum	ujistit, upevnit, vyhlásit, prohlásit, ustanovit					
confirmo, are, avi, atum	upevnit, posilnit, zesílit, utužit ; posilnit, upevnit, utvrdit, zabezpečit, ustanovit ; potvrdit, schválit (usnesení apod.) ; posílit, vzmužit, povzbudit, dodat mysli ; stvrdit, dotvrdit, zjistit, dokázat ; s jistotou tvrdit, s určitostí prohlásit					
confirmo, are, avi, atum	vysvětit (do duchovního úřadu)	TDH 309:19 zcela jasně				
confiteor, eri, confessus sum	vyznat, uznat, doznat, přiznat ; vyjevit, dát najevo, prozradit (nějakým skutkem)					
confundo, ere, fudi, fusum	kárat, napomínat, plísnit ; dokázat vinu ; (pas.) být zahanben ; (pas.) být zmaten, být uveden ve zmatek, být přemožen, být rozdrcen ; zničit, přemoci, rozdrtit, uvést ve zmatek	MLLM				
confundo, ere, fudi, fusum	směšovat, slévat, spojovat ; vtéci ; sloučit, spojit, smísit, slít ; v pas. slít se, splynout ; mísit, uvádět v nepořádek, nedbat rozdílu, mást ; znetvořit, zohyzdit ; vyvést z rovnováhy, zmást, splést, poplést ; rozrušit ; pas. ztratit hlavu	Pražák				
confundo, ere, fudi, fusum	zahanbit, uvést do rozpaků ; hanět, urážet, tupit ; kazit se	toto má LMALB navíc oproti Pražákovi				
confundo, ere, fudi, fusum	zarazit (přivést někoho k tomu, aby se nad něčím pozastavil, DZ)					
confusio, onis, f.	sloučení, smíšení, spojení ; zmatení, zmatek, nepořádek, nelad ; hanba, ostuda, pohana, potupa, zahanbení ; stud ; hanebnost ; pohroma ; spousta, příval (vypsáno i z kontextů ve Vg.)					
confutatio, onis, f.	vyvrácení (teze, mylného názoru)					
confuto, are, avi, atum	porážet, zpřevracet ; zeslabovat, oslabovat, tlumit ; vyvracet (tvrzení)					
confutuo, ere + ak.	souložit s kým, zlíhati koho	Pražák				
congero, ere, gessi, gestum	spojit se					
congredior, gredi, gressus sum	setkat se, sejít se					
congregata manu	společně	LMALB				
congrego, are, avi, atum	shromažďovat, shánět, sdružovat ; shromažďovat se, sdružovat se, shlukovat se ; shrabovat	Pražák a LMALB				
congrego, ere, essi, essum	utkat se					
concha, ae, f.	lastura, škeble ; perla ; nádoba lastuře podobná, lahvička (např. se solí, voňavkou)					
conicio, ere, ieci, iectum	házet, metat, vrhat					
conicio, ere, ieci, iectum	uvrhnout, házet, metat, vrhat, svalit					
coniugatus, a, um	ženatý, (fem.) vdaná					
coniugium, ii, n.	manželské spojení, sňatek, manželství ; páření (o zvířatech) ; choť, manžel, manželka					
coniugo, ere, iuxi, iunctum	připojit se, spojit se					
coniunctim	společně					
conmendo	(viz commendo)					
conor, ari, atus sum	pokoušet se o co, podnikat co, usilovat o co, snažit se, namáhat se (+ alqd. nebo inf.), jmout se					
conplector, ari, complexus sum	objímat, brát do náruče					
conquiesco, ere, evi, etum	odpočinout si od čeho (ab, ex re) ; odpočívat, oddechnout si, dopřát si oddechu, nalézt klid, nabýt klidu ; váznout, ustávat	Toto Pražák ; LMALB nic!				
conquinisco, ere, quexi	sklonit se ; sklonit, schýlit					
conquiro, ere, sivi, situm	vyhledávat					
conquiro, ere, sivi, situm	vyhledávat, shledat					
conquisco, ere, quexi	sklonit se ; sklonit, schýlit					
consanguinea, ae, f.	pokrevná příbuzná, rodná sestra, vlastní sestra ; tchyně	LMALB a Pražák ; L. pokrevní, ne -ý				
consanguineus, a, um	příbuzný					
consanguineus, i, m.	pokrevní příbuzný, bratr					
consanguineus, i, m.	pokrevný příbuzný, rodný bratr, vlastní bratr	LMALB a Pražák ; L. pokrevní, ne -ý				
consanguinitas, atis, f.	příbuzenství	DZ ex Fournier I, 203				
conscedo, ere, cendi, cessum	vystoupit, nastoupit, vylézt					
conscientia, ae, f.	svědomí ; vědomí ; povědomost, vědomost (společná), společná vědomost, společná povědomost, spoluvědomí, souvědomost (tato česká slova Pražák) ; vědomí (něčeho u sebe sama) ; dobré svědomí ; špatné svědomí, výčitky svědomí	Pražák + LMALB, nic víc				
Conscientia, ae, m.	(Conscientia, mužské vlastní jméno)					
conscisco, ere, scivi, scitum	dopustit se, spáchat					
conscius, a, um	vědomý					
conscribo, ere, psi, ptum	zřídit					
conscribo, ere, scripsi, -	povolat					
consecratus, a, um	zasvěcený					
consecratus, a, um	zasvěcený, posvěcený, posvátný ; konsekrovaný (zejm. o obětních darech) ; propadlý (komu / čemu, např. peklu)					
consecro, are, avi, atum	zasvěcovat, obětovat (bohům) ; posvěcovat (spec. své počátky, tj. připisovat si božský původ) ; zaklínat ; dávat do klatby, proklínat ; zbožnit, zbožštit, zařadit mezi bohy, prohlásit za boha ; zvěčnit, učinit nesmrtelným					
consedo, ere, sedi, sessum	usadit se					
consentio, ire, sensi, sensum	souhlasit, stejně smýšlet, být stejného smýšlení, být zajedno, shodnout se s kým (cum alqo de re) ; být důsledný ; uzavírat co, usnášet se na čem ; sjednotit se, spolčit se, umluvit se, spiknout se, spřáhnout se					
consequenter	náležitě, důsledně, stejným způsobem ; následně, potom					
consequor, i, consecutus sum	následovat, pronásledovat, stíhat					
consequor, i, consecutus sum	pronásledovat, stíhat					
consequor, i, secutus sum	pronásledovat					
conservo, are, avi, atum	schránčlovat	DZ ex RS 47:18				
conservo, are, avi, atum	uchovávat, zachovávat, udržovat ; zachovat, zachránit ; zachovat při životě, ušetřit, přijmout na milost					
conservo, are, avi, atum	zachovat, udržet					
conservus, i, m.	spoluslužebník					
considero, are, avi, atum	pozorovat (zevrubně), prohlédnout si ; myslí pozorovat, v mysli přemítat, rozvažovat, rozvážit, uvažovat, uvážit	Pražák nic víc				
consido, ere, sedi, -	usadit se, usídlit se, posazovat, ustávat					
consido, ere, sedi, -	zastavit se					
consido, ere, sedi, -	zastavit se, usednout na soud, konat soud					
consilio	úmyslně, naschvál					
consilium assumere (+ anteponovaný gen.)	radit se s kým					
consilium ineo	pojat rozhodnutí					
consilium, i, n.	rada, porada, radění se ; rada, shromáždění rádců, poradní sbor, rádcové ; státní rada, senát ; rada, shromáždění soudců, porota ; dobrá rada, naučení, ponaučení ; rozvaha, rozmysl, důmysl, moudrost, důvtip ; chytrost, obmysl, lest, lstivost, úskok ; rada					
consilium, i, n.	rada, porada, radění se ; rada, shromáždění rádců, poradní sbor, rádcové ; státní rada, senát ; rada, shromáždění soudců, porota ; dobrá rada, rozvaha, rozmysl, důmysl, moudrost, důvtip ; chytrost, obmysl, lest, lstivost, úskok ; rada, návrh, mínění					
consilium, i, n.	úradek, usnesení, rozhodnutí, opatření, vůle ; rozhodnutí, předsevzetí, úmysl, záměr					
consilium, ii, n.	rozhodnutí, záměr					
consilium, ii, n.	rozhodnutí, záměr, plán					
consimilis, e	zcela podobný					
consisto, ere, stiti	zastavit se					
consisto, ere, stiti, -	usadit se					
consolamentum facere	udělit consolamentum (katarský křest)	TDH 313 aj.				
consolamentum, i, n.	consolamentum (katarský obřad křtu Duchem svatým ; pozn.: MLLM toto heslo obsahuje a právě jen jako označení katarského obřadu to uvádí)					
consolatio, onis, f.	potěšování, potěcha, útěcha ; spis o útěše (mysli)					
consolator, is, m.	utěšitel, těšitel					
consolor, ari, atus sum	těšit, upokojovat					
consolor, ari, atus sum	těšit, utěšit, potěšit, upokojit ; zmírnit, ulehčit ; těšit se, radovat se ; pomoci, podpořit (MLLM) ; obstarávat (jídlo, věci nutné k životu ; MLLM) ; vdechnout náboženskou radost (MLLM, ale DZ: jde spíše o opis založený na interpretaci)	Pražák, LMALB, MLLM				
consono, are, ui, -	souzvučet, spolu zvučet ; souhlasit (Flor. rit. 12,5: + ak.)	Pražák nic víc				
consoror, oris, f.	spolusestra (spoluřeholnice)					
conspectus, us, m.	dohled, pohled					
conspicor, ari, atus sum	spatřit, uzřít					
conspurcatus	zašpiněný					
Constantia, ae, f.	Kostnice					
constantia, ae, f.	odhodlanost, pevnost, vytrvalost					
constantia, ae, f.	pevnost, stálost, pravidelnost, nezměnitelnost, důslednost ; pevnost, vytrvalost, důslednost, odhodlanost, neohroženost ; klidnost					
consterno, ere, stravi, stratum	posypat, poset					
constituo, ere, tui, tutum	stanovit, rozhodnout se					
constituo, ere, ui, utum	pevně stanovit, zařídit, urovnat, spořádat ; ustanovit, usoudit, rozhodnout se k čemu, umínit si co ; zastavit, zakotvit, přistát ; postavit koho kam					
constituo, ere, ui, utum	usídlit, vykázat sídlo ; vložit ; ustanovit (do nějaké hodnosti) ; postavit, vystavět, zřídit ; ustavit, založit, zřídit, zjednat, získat, zavést ; stanovit, ustanovit, smluvit, určit ; rozhodnout, nalézt (soudně)					
constitutio, onis, f.	stav, povaha, ústava, dispozice, soustava, zřízení, ustanovení, konstituce					
constitutio, onis, f.	ustavení, stavba, uspořádání, stanovení, ustanovení, nařízení					
consto, are, avi, atum	být pevný, jistý					
consto, are, stiti	postavit se, zůstat stát					
consto, are, stiti	stát					
consubstantialis, e	soupodstatný					
consuesco, ere, consuevi, -	zvykati					
consuesco, ere, suevi, -	zvykat si (consuevi jsem zvyklý) ; obyčejně, zpravidla + sloveso ; mít důvěrné styky s kým ; být zvykem + inf. (DZ)					
consuesco, ere, suevi, -	zvykat si, mít ve zvyku					
consuesse	obyčejně					
consuetudo, inis, f.	zvyk, zvyklost, způsob života					
consuetudo, inis, f.	zvyk, zvyklost, způsob života ; důvěrný styk ; pohlavní styk, obcování					
consulatus, us, m.	konzulát					
consulo, ere, ui, consultum	rokovat, usnést, radit se					
consulta petere	hledat radu					
consulta, orum, n.	rady					
consultrix, icis, f.	rádkyně					
consultum, i, n.	usnesení, opatření					
consultum, i, n.	usnesení, opatření, nález, ustanovení					
consummatio seculi f.	skonání věku	pozd.				
consummo, are, avi, atum	sčítat, spočítat ; dovršit, dokonat, dokončit ; spáchat					
consumo, ere, sumpsi, sumptum	ničit					
consumo, ere, sumpsi, sumptum	ničit, trávit, spotřebovat					
consumo, ere, sumpsi, sumptum	pas. být vyčerpán, umořen, vysílen, zchvácen, sžírán, opotřebován					
consumo, ere, sumpsi, sumptum	spotřebovat, vypotřebovat, vyčerpat, vyplakat, vystřílet ; jíst, trávit, požívat ; promarnit, promrhat, prohýřit ; strávit, zničit, umořit, zahubit, zchvátit ; vynakládat, utratit ; marně vynakládat					
consumo, ere, sumpsi, sumptum	strávit, zmařit ; uplynout, minout ; strávit, trávit (čas čím) ; vynaložit, obětovat					
consumo, ere, sumpsi, sumptum	trávit, ničit					
consundo	(neexistuje, LMALB ani Pražák nic)					
consuo, ere, sui, sutum	sešívat, zašívat					
consurgo, ere, surrexi, surrectum	povstávat, zvedat se					
consurgo, ere, surrexi, surrectum	vstát, povstat, zdvihnout se, vztyčit se, vzpřímit se ; povstávat, zvedat se (metaf.) ; povstat, povstat do zbraně ; pozvedat se (ad gloriam)					
contagio, onis, f.	nákaza, styk					
contemno, ere, tempsi, temptum + ak.	pohrdnout, zhrdnout čím, nebrat na vědomí					
contendo, ere, tendi, tentum	důrazně tvrdit, stát na svém					
contendo, ere, tendi, tentum	měřit se, zápasit, válčit, spěchat					
contendo, ere, tendi, tentum	spěchat, pospíchat					
contendo, ere, tendi, tentum	usilovat, spěchat, měřit se, zápasit, válčit					
contendo, ere, tendi, tentum	zamířit, spěchat, měřit se, zápasit, válčit					
contentio, onis, f.	boj, svár, spor					
contentus + abl.	spokojený s čím	Regula Benedicti LXI:2				
contentus, a, um	natažený, napjatý ; úsilný, usilovný, horlivý ; silný, rázný, důrazný					
contentus, a, um	omezený ; omezující se, držící v mezích, spokojený s čím, spokojující se s čím					
contentus, a, um	spokojený ; obsažený, zahrnutý ; jmenovaný	LMALB				
contestor, ari, atus sum	brát si za svědky, poprosit					
contexo, ere, ui, textum	plést, spojovat, skládat se					
contexo, ere, ui, textum	spojovat, skládat se					
continens, ntis	souvislý, nepřetržitý					
continens, ntis, f.	pevnina					
contineo, ere, continui	zdržovat od něčeho					
contineo, ere, ui	omezovat, ohraničovat, držet pohromadě					
contineo, ere, ui, -	držet pohromadě, nepouštět ; spojovat ; udržovat, zachovávat ; omezovat, uzavírat, obkličovat, objímat, zaujímat, zabírat (v pas. být sevřen, uzavřen, omezen s abl.)					
contineo, ere, ui, -	držet v mezích, držet na uzdě, ovládat ; držet v sobě, objímat, chovat, obsahovat, být jádrem čeho, vztahovat se k čemu, spočívat, záležet v čem					
contineo, ere, ui, -	držet, udržovat, zadržovat, zachovávat					
contineo, ere, ui, -	udržet					
contineo, ere, ui, -	zdržovat, zadržovat, udržovat (koho v čem) ; zdržovat koho od čeho ; držet při sobě, zadržovat (ponechávat si) co, skrývat, tajit					
contineo, ere, ui,-	zaujímat, ohraničovat, držet pohromadě					
contingo, ere, -, - (též continguo)	svlažovat, pokropit ; posypat					
contingo, ere, tigi, tactum	být ve styku, být ve spojení, být spřízněn ; týkat se koho ; nakazit, dotýkat se rušivě koho ; jímat, dojímat, uchvacovat, zachvacovat					
contingo, ere, tigi, tactum	dotýkat se, políbit, potřít, přicházet ve styk ; okoušet, jíst, pít ; dosíci, dostihnout, dostat se, proniknout, zasáhnout, dospět, dojít ; stýkat se, sousedit, přiléhat, sahat, dosahovat kam ; hraničit s čím, sousedit s čím					
contingo, ere, tigi, tactum	dotýkat se, políbit, potřít, přicházet ve styk ; okoušet, jíst, pít, ; dosíci, dostihnout, dostat se, proniknout, zasáhnout, dospět, dojít ; stýkat se, sousedit, přiléhat, sahat, dosahovat kam ; hraničit s čím, sousedit s čím					
contingo, ere, tinxi, tinctum	dotýkat se, pronikat, sahat					
continuo, are, avi, atum	řadit, spojovat					
contor	ptát se	LMALB				
contor	tlouci kyjem	LMALB				
contor	váhat, otálet, meškat	LMALB				
contor, oris, m.	(LMALB nic ; jen v podobě slovesa ; viz pod hesly contor, srv. též contoralis ; vypsáno vše, co by mohlo souviset ; fr. conteur je jen vypravěč, povídkář, pohádkář ; to asi nesouvisí)					
contor, oris, m.	(LMALB nic ; jen v podobě slovesa, viz pod hesly contor, srv. též contoralis ; vypsáno vše, co by mohlo souviset ; fr. conteur je jen vypravěč, povídkář, pohádkář: to asi nesouvisí ; Šanjek ani Duvernoy přízvisko nepřekládají, nechávají "Contor")					
contoralis, e	manželský					
contoralis, is, f.	manželka					
contoralis, is, m.	kdo s někým sdílí lože ; manžel					
contra liceor	přihazovati v dražbě					
contra rationem	protiprávně, neprávem (tak zřejmě text v MLLM 659a) ; proti řádu (tak DZ pro DHC 306:14)					
contractus, a, um	ochrnutý	Sigal, M., 36				
contradictio, onis, f.	odpor, námitka ; hádka, spor ; protimluv, kontradikce	LMALB				
contraho, ere, traxi, tractum	sbírat, shromažďovat, sehnat, stáhnout					
contraho, here, traxi, tractum	shromažďovat					
contrarium, ii, n.	proti čelící, opačné (trámy)					
contrarius, a, um	protější, opačný					
contritio, onis, f.	lítost, zkroušenost, zkroušenost nad hříchy ; sklíčenost, hoře, žal, bolest ; útrapa, svízel, bída ; ničení, zkáza	Pražák a LMALB				
contumacia, ae, f.	vzdor, vzdorovitost, zarputilost, nepoddajnost					
contumax, acis	nadutý, vzdorný, vzdorovitý, zatvrdlý, nepoddajný, vzpurný					
contumelia, ae, f.	urážka, hana, pohana, pohanění, potupa ; potupné zacházení, špatné zacházení, špatné nakládání s kým ; nepohoda ; zhanobení, zprznění ; chlípnost ; vzdor, pohrdání ; domluva, pokárání ; krutost (LMALB) ; podlost? (Thouz. fr. abjection Florencie 11,18)	LMALB, Pražák Šenková nic víc				
contumelia, ae, f.	urážka, potupa, hana					
convaleo, ere, ui, -	uzdravit se					
convenientia, ae, f.	náležitost ; způsobilost, vhodnost ; podmínka ; zvykové právo ; obecní pozemek	Pražák, LMALB, MLLM				
convenientia, ae, f.	pánovo právo udílet souhlas s převodem nemovitostí ; zisk plynoucí pánovi z práva udílet souhlas s převodem nemovitostí ; dočasná smlouva (DZ podle MLLM contrat de précaire - precaria contract) ;	Pražák, LMALB, MLLM				
convenientia, ae, f.	shoda, souhlas, souhlasnost, soulad ; dohoda, úmluva ; smlouva (listina) ; klauzule (doložka smlouvy určující následky porušení) (výklad DZ podle příkladů v MLLM) ; 					
convenientia, ae, f.	urovnání, usmíření ; svolení, souhlas ; shromáždění, sbor, bratrstvo	Pražák, LMALB, MLLM				
convenio, ire, veni, ventum	1. scházet se, sejít se, shromažďovat se, přicházet, dostavovat se (in locum, ad alqm) ; (tranzitivně) setkat se s kým, zastihnout koho, navštívit koho, zajít ke komu, mluvit s kým (alqm) ; 2. stíhat, žalovat, obesílat koho	Pražák, LMALB, DZ				
convenio, ire, veni, ventum	3. shodovat se, souhlasit, být ve shodě ; shodnout se, smluvit se, ujednat, umluvit se ; 4. hodit se, slušet, padnout (např. o oděvu) ; hodit se, příslušet, náležet, patřit k čemu, slušet se, patřit se ; shodovat se, srovnávat se, snášet se s čím					
convenio, ire, veni, ventum	5. najmout, pronajmout ; 6. svolávat					
convenio, ire, veni, ventum	přijít, dostavit se					
convenio, ire, veni, ventum	sejít se, dostavit se					
convenio, ire, veni, ventum	shodnout se, souhlasit (s kým)					
convenio, ire, veni, ventum	usnést se					
conventiculum, i, n.	schůzka, shromážděníčko, spolek ; shromaždiště ; pokoutní schůzka, tajné shromáždění, spiknutí, kacířské shromáždění ; nedovolená milostná schůzka ; (zřejmě i meton. o těch, kdo se sešli, ač nikde nenal. ; DZ)	LMALB, Pražák, MLLM, DZ				
conventiculum, i, n.	schůzky (obyč. v pl.) ; shromaždiště [že by šlo užít o společenství, v Pražákovi není]					
conventus, us, m.	krajský soud					
conventus, us, m.	schůze, shromáždění, sněm					
conversa signa	učinivše obrat					
conversatio, onis, f.	asketický život, mnišský život	Řehole Benediktova 1998, 217				
conversatio, onis, f.	mravy, způsob života, jednání ; stav ; obcování, styk (s kým) ; prostředí ; potřeba (diurna c. urbium denní potřeba měst) ; zvyklosti (DZ) ; 					
conversatio, onis, f.	obcování, styk ; způsob jednání, způsob života, mravy, stav	LMALB jen toto				
conversatio, onis, f.	obcování, styk s kým ; prostředí ; potřeba (diurna c. urbium denní potřeba měst)					
conversatio, onis, f.	obcování, styk s kým ; prostředí ; potřeba (diurna c. urbium denní potřeba měst) (tolik Pražák) ; zvyklosti (DZ)					
conversatio, onis, f.	složení mnišských slibů, profese ; obrácení, konverze (sic MLLM) ; rozhovor, rozmluva, konverzace	Pražák, LMALB, MLLM, DZ				
converso, are, avi, atum	pohybovat, stále otáčet					
conversor, ari, atus sum	pobývat, zdržovat se ; obcovat s kým, být pospolu s kým ; žít, chovat se ; oddávat se ; stále se otáčet kde	Pražák a LMALB				
conversus, i, m.	bratr laik, konvrš					
conversus, i, m.	obrácený hříšník, kající hříšník ; mnich, člověk složivší mnišské sliby ; konvrš, bratr laik, řeholní bratr posluhující mnichům					
conversus, us, m.	mrav ; otáčení					
convertens, entis, f.	propozice, v níž byla provedena logická konverze	fil. ; LMALB				
converto, ere, ti, sum	dát se na pokání, obrátit se k lepšímu životu ; stát se členem řádu, složit mnišské sliby ; proměnit (chléb a víno v tělo a krev Kristovu) ; (pas.) být zaměnitelný (fil., log.) ; věnovat se, oddávat se čemu, obracet pozornost k čemu	Pražák a LMALB				
converto, ere, ti, sum	obracet, obrátit, učinit obrat ; obrátit co k čemu, co na co (alqd in / ad alqd) ; (reflex.) obrátit se, přiklonit se k čemu ; obrátit se, konvertovat (k nějakému náboženství)	Pražák a LMALB				
converto, ere, ti, sum	obrátit 					
converto, ere, ti, sum	převracet (špatně vykládat)??? (DZ ex RS 57:21, ale nakonec upřednostněn překlad "on mění na události..." ; WEH "to change")					
converto, ere, ti, sum	vynakládat, věnovat (veškerý čas studiu) ; užívat (co k čemu), vynaložit, věnovat, použít ; (pas.) dostat, připadnout ; obrátit v něco jiného, převrátit, zvrátit, proměnit, změnit ; překládat, převádět, tlumočit	Pražák a LMALB				
converto, ere, verti, versum	navrátit se, obracet, překládat					
converto, ere, verti, versum	obrátit					
convinco, ere, vici, victum	zjevně dokázat					
cooperio, ire, operui, opertum	přikrýt, zakrýt, pokrýt, zahalit, zcela pokrýt, zasypat (c. lapidibus ukamenovat) ; zakrýt, skrýt, ukrýt (DZ ex TDH 312:28, zcela jasně ; možná neklas.) ; pokrývat, pobíjet šindelem, pokrýt střechou ; uzavřít	Pražák + LMALB ; význam skrýt neuveden				
cooperio, ire, operui, opertum	skrýt (i ve smyslu zapřít něco někomu, tj. i přen.) ; zcela pokrýt, přikrýt					
cooperor, ari	spolupracovat, pracovat spolu, spolupůsobit					
coorior, iri, coortus sum	strhnout se					
copia, ae, f.	zásoba					
copia, ae, f.	zásoba, hojnost					
copia, ae, f.	zásoba, hojnost, bohatství, množství, prostředky					
copia, ae, f.	zásoba, vojenský sbor, lidi					
coquus, i, m.	kuchař					
cor, cordis, n.	srdce					
cor, cordis, n.	srdce ; břicho					
cor, cordis, n.	srdce ; srdce, cit, mysl ; srdce (jako sídlo rozumu), duch, rozum ; srdce, duše (k označení osoby ; ústí žaludku, žaludek					
coram	osobně					
coram	před					
coram	veřejně ; naproti, tváří v tvář					
coram	veřejně ; tváří v tvář, do očí ; upřímně					
corona, ae, f. 	věnec ; věnec zdi ; kruh posluchačů ; kruh vojska svírajícího město ; koruna ; tonzura ; souhvězdí Koruna ; růženec (zřejmě ; nalezeno sousloví dicare coronam v souvislosti s uložením pokání)					
coronam dicare	modlit se růženec, říkat růženec, odříkat růženec					
coronam dicere	modlit se růženec, říkat růženec, odříkat růženec					
corruptio, onis, f.	zkáza, zkažení, porušení ; svádění ; podplacení, podplácení, korupce ; zkaženost, zkažený stav, zvrácenost ; zetlení, proměnění se v prach, zánik ; pomíjivost, pomíjitelné (vypsáno i z kontextů ve Vg.)					
corruptio, onis, f.	zkažení, porušení, zkáza ; svádění ; podplacení ; zkažený stav, zvrácenost (též čeho, např. názorů) ; kalcinace (alchymický postup) ; pomíjivost	Pražák + LMALB				
cors	[omyl! Viz cor, cordis]					
costa, ae, f.	žebro ; bok, stěna					
cotana, orum	malé suché fíky					
cotidianis	každoročně					
cotidianus, a, um	běžný, obvyklý					
cotidianus, a, um	každodenní					
cotidie	každodenně					
cottana, orum	malé suché fíky					
cratis, is, f.	proutí, roští 					
creber, bra, brum	hustý, četný, hojný, bohatý ; (v čase) hojně opakovaný, častý, zhusta opakovaný					
creber, crebra, crebrum	četný, plný, hustý					
crebs, bis	(Pražák nic)					
credenter	(LMALB nic, Pražák nic, MLLM nic ; Bosansko-humski..., 144 ; snad "nábožně")					
credo, ere, didi, ditum	věřit, důvěřovat komu, spoléhat na koho ; věřit, víru přikládat čemu, mít za pravdu ; věřit, myslet, mínit, domnívat se, pokládat, uznávat (co za co)					
credulitas, atis, f.	lehkověrnost, důvěřivost ; důvěra	LMALB				
credulus, a, um	lehkověrný, důvěřivý ; věřící (o křesťanu) ;	LMALB				
credulus, i, m.	věřící, křesťan	LMALB				
Cremona, ae, f.	Cremona	geogr.				
creo, are, avi, atum	tvořit, plodit, rodit ; zřídit ; strojit (nebezpečenství) ; volit, ustanovovat, určovat (do úřadu)					
Croatia, ae, f.	Chorvatsko					
crucesignatus, a, um	označený křížem (odsouzený k nošení látkového kříže na oblečení)	Fournier I, 310				
cruciatus, us, m.	muka, trápení					
crudens	(LMALB nic)					
crudus, a, um	syrový, nezralý, nestrávený ; surový, nezpracovaný ; krvavý, surový ; nebílený, nebělený (o vlákně či tkanině) ; nepromyšlený	LMALB				
cruentus	krvavý, krvavě červený ; krvavý, potřísněný krví ; krvelačný, krvavý, krutý ; barvy pečetního vosku	LMALB, poslední mírně pozměnil DZ				
crus, cruris, n.	holeň, hnát, noha					
cubile, is, n.	lůžko					
cubitum, i, n.	loket ; loket (míra)					
cucufa, ae, f.	(Pražák nic, LMALB nic, MLLM nic ; snad form. cuculla, soudě podle kontextu Fournier I, 277: portantes cucufas in capite et capucium)					
cuiusque	viz quisque					
culpa, ae, f.	vina					
culpa, ae, f.	vina, provinění, hřích ; pokuta ; mužské vlastní jméno	LMALB				
cultus, us, m.	vzdělávání					
cultus, us, m.	způsob života, vzdělávání					
cum	(spojka s indikativem:) když (časově) ; když tu, a tu, když najednou ; když, kdykoli (cum iterativum) ; tím, když..., tím, že...					
cum	(spojka s konjunktivem:) když (cum historicum) ; poněvadž, ježto, když ; ač, ačkoli, jakkoli (konj. podle sousl.) ; kdežto (cum adversativum, konj. podle sousl.)					
cum	ačkoli					
cum	kdykoli (např. ve větě "cum cecidi, surgo")					
cum - tum	jak - tak (nejvíce, zvláště)					
cunctor, ari, atus sum	váhat					
cuneum facere	sestavit se v klín					
cuneus, i, m.	klín					
cupiditas, atis, f.	žádostivost, touha					
curae seculares	světské starosti	DZ ex Fournier I, 81				
curia, ae, f.	dvorec					
curia, ae, f.	kurie ; spojení několika rodů se společnou bohoslužbou ; radnice ; dvůr					
curo, are, avi, atum	pečovat, starat se o co, dbát, hledět, všímat si čeho, stát o co ; obstarávat, opatřovat, ošetřovat ; přát si ; spravovat, řídit ; léčit, hojit ; opatřit (o penězích), zaplatit					
curo, are, avi, atum	poručit					
curro, ere	(o čase: tempus quo currebat MCLXXIIII: takto TDH 319:32)					
currus, us, m.	vůz, povoz					
curs, curtis	dvůr (šlechtický, panovnický)					
cursu	během, tryskem, klusem					
cursus, us, m.	běh, směr					
cursus, us, m.	směr plavby, běh 					
curvus, a, um	zakřivený, ohnutý, zahnutý ; klenutý, sklenutý ; křivolaký					
custodes silvae	lesníci					
custodia, ae, f.	stráž					
custodio, ire, ivi, itum	střežit					
Dalmatia Maritima f.	Přímořská Dalmácie (chorvatská)					
Dalmatia Transmontana f.	Záhorská Dalmácie (srbská)					
damnatus, a, um	odsouzený					
damno, are, avi, atum	odsuzovat, trestat ; pokutovat, ukládat pokutu ; přivodit odsouzení, dát odsoudit ; odsoudit, zavázat koho k čemu, zasvětit, oddat, určit (zejm. záhubě) ; odsuzovat, zamítat, zavrhovat, zatracovat					
damno, are, avi, atum	vynést soud nad (Žd 11,7)					
damnum, i, n.	ztráta, škoda					
dare veniam	dát milost, udělit milost ; být po vůli, vyhovět, popřát sluchu					
de	o, co do, vzhledem k, stran čeho, co se týče čeho, pokud jde o (o předmětu a vztahu)					
de	s, se, z, ze (shora dolů) ; z, ze (o vzdalování odněkud) ; z, ze (o původu) ; z, ze (o celku, z něhož se ubírá část) ; z, ze (o látce) ; po, hned po ; za, o (ještě za noci apod.) ; pro, z, od (o příčině) ; podle, po (o způsobu)					
de bona voluntate	dobrovolně, se souhlasem					
de ceteris	vzhledem k ostatnímu, co do ostatního, ostatně, příště, napříště					
de cetero	vzhledem k ostatnímu					
de cetero	vzhledem k ostatnímu, co do ostatního, ostatně, příště, napříště					
de iure	podle práva					
de novo	nově (Pražák nenal., novum je novota, v románských jazycích je to znovu, ale albilyon 271:96 nepochybně takto)					
de versus	od, směrem od? (Fournier I, 343: veniebat cantando de versus Ax)					
debacchor, ari, atus sum	šílet, zuřit, bouřit, vybouřit se					
debellatrix, icis, f.	pokořitelka, podmanitelka, udatná lovkyně zvěře					
debello, are, avi, atum	doválčit, dobojovat, dokončit válku ; zdolat, nadobro přemoci, úplně pokořiti					
debeo, ere, debui, debitum	mít povinnost, zasloužit si					
debeo, ere, debui, debitum	muset, mít za povinnost ; mít (ve smyslu pravděpodobné budoucnosti s odstínem úmyslu, hodlání: až se vrátí, mám ho vyhledat opět na tomto místě apod.)					
decedo, ere, cessi, cessum	odejít					
deceptibilis, e	klamavý, klamný, nespolehlivý ; podléhající klamu	LMALB				
deceptio, onis, f.	podvádění, podvod, klam, klamání					
deceptio, onis, f.	podvádění, podvod, klam, lest, klamání, oklamání, přelstění	Pražák, LMALB, DZ				
deceptorius, a, um	klamavý, klamný, podvodný, úskočný (LMALB udává jen adv. ; převedl a doplnil DZ)					
decerno, ere, crevi, cretum	navrhovat, hlasovat ; rozhodnout se, umínit si, stanovit si ; bojovat, svádět rozhodný boj, zápolit, zápasit					
decerno, ere, crevi, cretum	rozhodnout se					
decerno, ere, crevi, cretum	rozhodnout se, nařídit					
decerno, ere, crevi, cretum	rozhodnout, rozhodnout s konečnou platností, činit rozhodnutí / usnesení / nález, nařídit, prohlásit, rozsoudit, vyhlásit ; povolit, přiřknout, přisoudit (usnesením)					
decerno, ere, crevi, cretum	rozhodnout, stanovit					
decerto, are, avi, atum	potýkat se, bít se					
decido, ere, cidi, cissum	spadnout, upadnout					
decima, ae, f.	desátek					
decipio, ere, cepi, ceptum	klamat, oklamat, mámit, omámit, šálit, ošálit, podvádět ; podchytit (o ptáčníkovi) ; ujít pozornosti, nebýt pozorován kým ; mařit, trávit, zabíjet (čas)	Pražák nic víc				
decipio, ere, cepi, ceptum	podvést, oklamat					
declaro, are, avi, atum	prohlašovat, vyhlašovat					
decresco, ere, crevi	ubývat, zmenšovat se, ztrácet se, opadat (o řece), mizet					
decrevi	[viz decerno a decresco]					
decumanus, a, um	desetinný, příslušný k desáté legii					
decurio, onis, m..	velitel dekurie, náčelník					
dedecus, oris, n.	hanba, zahanbující čin, neřest, ohavný čin					
dedicatio, onis, f.	vysvěcení kostela					
dediticius, a, um	podrobený, poddaný, kdo se vzdal					
dediticius, a, um	podrobený, podmaněný					
deditio, onis, f.	poddání, odevzdání, vzdání, podrobení					
dedo, ere, dedidi, deditum	oddat se, věnovat se					
deduco, ere, duxi, ductum	odvést, zavést					
deduco, ere, duxi, ductum	odvést, zavést, přivést, přimět, pohnout					
defagito, are, avi, atum	unavit, vysílit, utrmácet					
defectio, onis, f.	vzpora, odboj, odpadnutí, odpad ; ubývání, mizení ; zatmění ; mdloba, mrákoty, ubývání sil					
defectio, onis, f.	vzpoura, odboj					
defectrix, icis	nedokonalý					
defectus, us, m.	odpadnutí, odboj ; ubývání, úbytek ; vysílení ; nedostatek ; zatmívání (slunce) ; neduh (DZ ex Moneta 282a)					
defendo, ere	(ab alqa re) uchránit čeho	DZ podle TDH 314				
defensor, oris, m.	odvratitel (např. nebezpečí) ; obhájce, zástupce před soudem ; ochránce, obránce ; odpůrce	Pražák a LMALB				
defensor, oris, m.	ručitel? (viz Niquinta, ed. Šanjek, 778)					
defero, ferre, tuli, latum	brát ohled? (tak Vg Dt 28,50)					
defero, ferre, tuli, latum	donášet, přinést, donést, přivést, přivézt ; oznámit, hlásat, vyhlásit, dát zprávu, uvědomit, dát na vědomí ; učinit udání, obžalovat, udat, ohlásit					
defero, ferre, tuli, latum	octnout se, dostat se					
defero, ferre, tuli, latum	oznámit, udat, předat, dolů snášet, odnášet, odevzdat					
defero, ferre, tuli, latum	prokazovat úctu, mít úctu, ctít + dat. (takto samo o sobě, bez dalších slov ; takto Vg Est 1,20 a Tractatus manicheorum s. 87, ač Pražák ani některé jiné slovníky tento smysl neuvádějí)					
defero, ferre, tuli, latum	přenést ; snášet, nést shoda dolů ; nést, unášet (po proudu) ; vrhat dolů, svrhnout, řítit se, padat ; 					
defero, ferre, tuli, latum	snášet, nést shoda dolů, svést ; vrazit (meč do prsou) ; vrhat dolů, svrhovat, svrhnout ; řítit se, padat, střemhlav se vrhnout ; být zanesen, uchvácen, stržen ; dávat, nabízet ; svěřit (komu svou při, např. Bohu)					
defero, ferre, tuli, latum	unášet, odvážet ; být zanesen, zahnán, stržen, dostat se kam, octnout se kde ; donášet, přinášet, zanášet ; odevzdávat ; podívat, nabízet ; udělovat, propůjčovat ; předkládat					
defero, ferre, tuli, latum	unášet, odvážet ; být zanesen, zahnán, stržen, dostat se kam, octnout se kde ; donášet, přinášet, zanášet ; odevzdávat ; podívat, nabízet ; udělovat, propůjčovat ; předkládat ; oznámit, udat, předat, odevzdat					
defero, ferre, tuli, latum	zanést, přinést, odevzdat, svěřit					
defessus, a, um	vysílený, unavený					
deffinitivus, a, um	konečný, definitivní					
deficio, ere, feci, fectum	nedostávat se, chybět, nestačit					
deficio, ere, feci, fectum	odstupovat, odpadat, odtrhovati se ; ustupovat ; ubývat, scházet, nedostávat se, nestačit, docházet ; umdlévat, ochabovat, chřadnout, hasnout, umírat, vzdávat se naděje, nedoufat ; tranzitivně: opouštět někoho, nedostávat se, docházet (někomu)					
defidus, a, um	odevzdaný, nakloněný, podrobený					
defigo, ere, fixi, fictum	vrážet, zarážet					
defluo, ere, fluxi, -	téci dolů, stékat, valit se					
deformis, e	ohyzdný, ošklivý, znetvořený					
dego, ere, -, -	trávit, prožívat (čas, život), žít					
Dei gratia	z Boží milosti					
deiaceo, ere, ieci, iectum	shodit					
deicio, ere, ieci, iectum	odvrátit, shazovat					
deicio, ere, ieci, iectum	odvrátit, shazovat, strhnout					
deicio, ere, ieci, iectum	shazovat, svrhovat					
deicio, ere, ieci, iectum	svrhnout se, odvrátit, shazovat, strhnout					
deicio, ere, ieci, iectum	svrhnout, svrhovat, seskakovat, skočit kam, srážet, skolit, povalit, zabít, vrhnout se dolů ; sklápět, sklonit ; odhazovat, odhánět, odrážet ; zapudit, odvracet, odstranit, zbavit					
deiectus	svržený					
deinceps	po sobě, za sebou ; po pořádku ; hned potom ; následující po sobě, následující za sebou v řadě					
deinde	odtud, dále (o pořadí, posloupnosti) ; dále (místně) ; od té doby, od té chvíle, potom, na to ; pak (vytčení otázky: proč pak ovšem přišel?, tj. za těchto okolností) ; brzy, zakrátko, co nevidět					
Deipara, ae, f.	Bohorodička					
delectationes mundi	světská potěšení	Fournier I, 236				
delector, ari, atus sum	oblíbit si, mít rád					
delectus, us, m.	výběr, odvod					
deliberatio	úvaha (Pražák I, 167)					
deliberatio, onis, f.	uvažování, rozvažování, rozvaha, úvaha, rozmýšlení ; možnost úvahy ; porada					
delibero, are, avi, atum	uvažovat, rozvažovat					
deligo, are, avi, atum	připevňovat, poutat, uvazovat					
deligo, are, avi, atum	přivazovat, připevňovat					
deligo, are, avi, atum	přivazovat, připevňovat, vybírat					
deligo, ere, legi, lectum	odvádět, konat odvod, vybírat					
deligo, ere, legi, lectum	vybírat					
deligo, ere, legi, lectum	vybrat					
delitesco, ere, ui, -	skrývat se, uschovat se					
dementia, ae, f.	pošetilost, bláznivost					
demeto, ere, ui, messum	pokosit, požít					
deminuo, ere, ui, utum	zmenšovat, ubírat					
demitto, ere, misi, misum	spustit se, sestoupit					
demonstro, are, avi, atum	sdělovat, oznamovat					
demum	konečně					
demum	konečně (u posledního člena výčtu) ; teprve, konečně (později, než se čekalo) ; dokonce (vyčítavě)					
den	(střv.) (jihofr.) předložka "de" stažená se členem					
denego, are, avi, atum	odepřít, popřít					
deni, ae, a	po desíti					
denique	konečně, teprve					
denique	nakonec, konečně, teprve					
densus, a, um	hustý					
denuntio, are, avi, atum	oznamovat, ohlašovat					
denuntio, are, avi, atum	rozkazovat, vyzývat					
deperdo, ere, didi, ditum	utratit, zničit, pozbýt, přijít o					
depono, ere, posui, positum	odkládat, odevzdat					
depopulatus, a, um	zpustošený, vypleněný					
depopulor, ari, atus sum	zpustošit, vyplenit, vyloupit					
depositio, onis, f.	umístění relikvií do oltáře					
deprecator, oris, m.	prosebník, přímluvce					
deprecor, ari, atus sum	doprošovat se, prosit za odpuštění					
deprecor, ari, atus sum	odprošovat se, prosit za odpuštění					
deprimo, ere, pressi, pressum	stlačit, snížit, strhnout ; prohlubovat, hluboko vykopat, hluboko zapouštět ; potlačit, udusit					
depromo, ere, prompsi, promptum	vyjímat ; brát odněkud, čerpat, vybírat					
depromo, ere, prompsi, promptum	vyjímat ; brát odněkut, čerpat, vybírat 					
derelinquo, ere, liqui, lictum	opustit, nechat, zůstavit, zanechat ; zanedbat, opomenout					
derogo, are, avi, atum	odnímat, ubírat					
descendere in causam	ujmout se věci					
descendo, ere, cendi, censum	přistoupit, sestoupit					
descendo, ere, scendi, scensum	plout po proudu ; přistoupit, přikročit, sáhnout (k čemu) ; přistoupit na co, svolit k čemu, podvolit se, poddat se, snížit se ; odvozovat původ, pocházet, pocházet rodem ; záviset na čem ; (alch.) čistit látku	Pražák a LMALB				
descendo, ere, scendi, scensum	sestoupit, sejít, odebírat se, jít (z vyššího místa na nižší), táhnout (o vojsku) ; sklouzávat, padat, klesat, stékat ; klesat (o zpěvu, hlase) ; sestupovat, šířit se ; vnikat, pronikat (o zbraních či střelách) ; svažovat se, sklánět se ; rozlít se, zatop	Pražák a LMALB				
descisco, ere, scivi, scitum	odpadnout, odtrhnout se, odvrátit se ; odvracet se, odchýlit se (přen.)					
desero, ere, ui, ertum	opustit, zanechat					
desertor, oris, m.	zběh, uprchlík					
desidero, are, avi, atum	toužit, žádat si, přát si, požadovat, vyžadovat, stýskat si po ; postrádat, pohřešovat					
desidero, are, avi, atum	toužit, žádat, přát si					
designo, are, avi, atum	označovat					
desilio, ire, ui, -	seskakovat, spadnout					
desilio, ire, ui,-	seskakovat					
desisto, ere, stiti, -	ustat, přestat					
desisto, ere, stiti, stitum	odstoupit, přestat, upustit					
despero, are, avi, atum	nemít naději, ztratit naději					
despicio, ere, spexi, spectum	opovrhovat, podceňovat					
despicio, ere, spexi, spectum	pohlížet, shlížet, hledět zvysoka, spatra					
destituo, ere, tui, tutum	upouštět od něčeho					
destituo, ere, tui, tutum	upouštět od něčeho, přestat					
destituo, ere, ui, utum	zrazovat					
destringo, ere, strixi, strictum	roztahovat, tasit					
destruo, ere, struxi, structum	strhnout, zbourat, zbořit, pobořit ; ničit, hubit, vyhubit ; podrýt, podkopat (přen.)					
desuper	shora					
deteneo, ere, tinui, tentum	zdržovat koho od čeho ; zdržovat, zadržovat ; zabavovat, zaměstnávat, poutat ; zabavit čím, strávit ; udržovat se naživu ; zadržovat co komu (majetek, peníze)					
deterior, ius	horší, slabší					
determino, are, avi, atum	vymezit, ohraničit (místo) ; určit, stanovit ; končit, naplňovat ; vymezovat, určovat (pojem, význam slova) ; rozhodovat, rozsuzovat ; (refl.) rozhodnout se, dohodnout se ; vykládat, vysvětlovat, pojednávat ; disputovat	LMALB a Pražák				
deterreo, ere, ui, -	odradit, odstrašovat					
detestor	proklít					
detestor, ari, atus sum	proklet					
detestor, ari, atus sum	proklínat, zlořečit komu, svolávat (něco zlého na koho) ; prosbami odvracet ; zříkat se čeho	Pražák nic víc				
detraho, ere, traxi, tractum	stahovati, snímati, vzdáliti, odvésti					
detraho, ere, traxi, tractum	strhnout, strhávat, stahovat, stáhnout, snímat ; odnímat, ubírat, utrhnout ; odvléct, odvést, oddálit, vzdálit, odcizit					
detraho, ere, traxi, tractum	ubírat, odnímat					
detrimentum, i, n.	škoda, újma					
devenio, ire, veni, ventum	sejít, přijít, dostat se, dorazit, octnout se kde ; přejít, obrátit se (k čemu, metaf.)					
devoveo, ere, vovi, votum	zaslibovat, věnovat					
devrev-	viz decresco ; decerno					
dicendo	takto (orare dicendo = modlit se takto: ...)	DZ				
dicens	s tím, že...	DZ ; vhodné např. RS 48:33				
dicio, onis, f.	poddanství, poručnictví, moc					
dicio, onis, f.	poručnictví, moc					
dico, are, avi, atum	zaslíbit, zasvětit ; zasvětit, věnovat, oddat, odevzdat					
dico, are, avi, atum	zasvětit se, zaslíbit se, odevzdat se					
dico, ere, dixi, dictum	jmenovat, nazývat, zvát ; slout (pas.) ; mínit, totiž ; slovy líčit, vypravovat, prorokovat ; opěvovat, velebit, oslavovat ; skládat verše					
dico, ere, dixi, dictum	pohovořit, vylíčit					
dico, ere, dixi, dictum	pohovořit, vylíčit, probrat					
dico, ere, dixi, dictum	říkat, říci, vyřknout, pravit, dít, povědět, uvádět, tvrdit ; stanovit, ustanovit ; vynášet, soudit ; jmenovat, volit koho kým (+ dvojí ak.) ; přikazovat, nakázat, žádat aby ; mluvit, řečnit, mít řeč ; hájit					
dicta, orum, n.	výroky	DZ				
dictio, onis, f.	líčení, řeč, obhajoba					
dicto audiens	být poslušen					
diduco, ere, duxi, ductum	rozdělit					
dies communis	všední den					
dies confessionis	třetí neděle postní	LMALB				
dies continui	dny po sobě					
dies Iovis	čtvrtek					
dies natalis	den narození, narozeniny					
dies Veneris	pátek					
differentia, ae, f.	odchylka???	DZ				
differentia, ae, f.	odlišná podoba (ne odlišnost, ale samotná odlišná podoba: obřad má čtyři odlišné podoby TDH 315:2 ad.)	DZ				
differentia, ae, f.	rozdíl, rozdílnost, různost, odlišnost ; spor, neshoda ; umístění číslice v čísle podle její řádové velikosti, řád (sic) ; jedno z pěti Aristotelových predikabilií ; pravidelná melodická závěrová formule zakončující nápěv jednotlivých modů v mešní psalmod	LMALB				
differentia, ae, f.	rozdíl, různost	Pražák nic víc				
diffido, ere, fisi, fisum	nespoléhat se, nedůvěřovat					
diffundo, ere, fudi, fusum	rozlévat, vylévat, rozkládat 					
digitus, i, m.	prst					
dignitas, atis, f.	důstojnost					
dignor, ari, atus sum	pokládati za hodna, uznat za hodna, pokládat za slušné ; ráčit (v pozdní lat.)					
dignor, ari, atus sum	uznat za hodna, pokládat za hodného čeho ; pokládat za slušné ; ráčit					
dignum et iustum est	je to důstojné a spravedlivé (liturgická formule)					
dignus, a, um	řádný					
diligens, ntis	důkladný, pečlivý					
diligenter	pečlivě, bedlivě, dbale, svědomitě, horlivě ; přesně, správně, důkladně ; pozorně, obezřele, ostražitě, opatrně					
diligentia, ae, f.	bedlivost, opatrnost, ostražitost					
diligentia, ae, f.	pečlivost, opatrnost, obezřetnost					
dimano, are, avi, atum	roztákat se ; rozšířit se, rozhlásit se, roznést se					
dimano, are, avi, atum	roztékat se ; rozšířit se, rozhlásit se, roznést se					
dimensus, a, um	vyměřený					
dimetior, iri, dimensus sum	vyměřovat, rozměřovat					
dimico, are, avi, atum	potýkat se, bojovat					
dimidia pars	půle, polovice, polovina					
dimidius, a, um	poloviční, rozpůlený					
dimitto, ere, misi, missum	rozesílat					
dimitto, ere, misi, missum	rozeslat					
dimitto, ere, misi, missum	rozpustit					
dimitto, ere, misi, missum	rozpustit, pustit					
dimitto, ere, misi, missum	ztratit					
Dionysius, Dyonisius	Denis					
directus, a, um	přímý					
directus, a, um	přímý, podélný, vodorovný					
directus, a, um	přímý, rovný, kolmý					
diremitto, ere, misi, missum	přerušit					
dirigo, ere, rexi, rectum	zřídit					
discedo, cedere, cessi, cessum	odcházet, rozejít se					
discedo, ere, cessi, cessum	odejít					
discedo, ere, cessi, cessum	odcházet, odstupovat, odlučovat se od koho ; ustoupit od čeho, zanechat čeho, přestat s čím ; vzdálit se, uchýlit se (pryč od čeho), odbočit ; přejít, přestat, pominout, odstoupit, odeznít					
discedo, ere, cessi, cessum	odtáhnout, ustoupit, odcházet, vzdálit					
discedo, ere, cessi, cessum	rozejít se					
discedo, ere, cessi, cessum	rozcházet se					
discedo, ere, cessi, cessum	rozcházet se, rozptylovat se, jít na jinou stranu ; rozestoupit se ; přistoupit (~ in... přistoupit k něčímu mínění, Pražák sic) ; kráčet odkud, odcházet, odstupovat, opustit koho, odpadnout od koho, odejít od koho					
discensio	(viz dissentio)					
discessus, us, m.	odchod					
discludo, ere, si, usum	oddálit, odloučit, rozdělovat					
disco, ere, didici, -	učit se, naučit se (alqd. čemu), být vyučován, být posluchačem (koho), studovat (práva) ; poznávat, poznat ; dovědět se, zvědět (rozhodně nenalezen význam "vyučovat")	Pražák celkem nic víc, LMALB nic				
discordo, are, avi, atum	být nesvorný, nesjednocený, rozdvojený, ve sváru, znesvářen ; nesnášet se, svářit se ; bouřit se, vypovídat poslušnost ; různit se, lišit se, neshodovat se, rozcházet se, lišit se v úsudku					
discrepo, are, avi (ui), -	nesouhlasit, nebýt v souzvuku, neshodovat se, nesrovnávat se, uchylovat se, různit se, lišit se ; nesouhlasit, různě znít					
discretio, onis, f.	rozlučování ; rozeznávání, zkoušení ; opatrnost, obezřetnost, moudrost ; rozdíl					
discretus, a, um	rozdělený ; oddělený, odlehlý ; jemný, zdvořilý, vybraný (DZ), urozený ; prozíravý, moudrý, rozvážný, uvážlivý, opatrný ; rozumný, uvážený, promyšlený ; nespojitý, přetržitý ; zvláštní, vlastní (fil. o supozici či pojmu) ; význačný, znamenitý (DZ slovutný	LMALB a Pražák				
discretus, a, um	význačný, znamenitý (LMALB), slovutný (o osobách - viz RS 60:22, krit. aparát - leckdy lepší než "znamenitý")					
discrimen, inis, n.	nebezpečenství, krize					
discumbens, ntis, m.	stolovník	Pražák ani LMALB nic				
discumbo, ere, cubui, cubitum	rozesadit se, rozsadit se, rozložit se (každý na své místo), usadit se, sedět u stolu, zasednout, sedět ; stolovat, být na hostině, hodovat ; ulehnout ke spánku, jít spát ; zasedat v radě	Pražák a LMALB				
discurro, ere, curri, cursum	rozbíhat se, rozptylovat se ; rozvinout se (voj.) ; pobíhat, těkat ; obcházet, cestovat z místa na místo (DZ ex RS 48)					
disicio, ere, ieci, iectum	rozrazit, rozbít, rozehnat					
disidia, ae, f.	zahálka					
dismembratio, onis, f.	dělení ostatků					
dispensatio, onis, f.	rozvažování, odvažování ; rozdělování, vyplácení (peněz) ; správa, spravování, finanční správa ; rozdělování ; řízení, správa					
disperdo, ere, didi, ditum	zničit, zkazit, přivést v zkázu, přivést na mizinu ; pištět, vrzat písničku					
dispergo, ere, persi, persum	roztrousit, rozptýlit					
dispersus, a, um	rozptýlený, rozsypaný					
dispono, ere, posui, positum	klást na různá místa, tu a tam klást, rozestavovat (zejm. voj.), rozkládat ; pořádat, uvádět v pořádek, rovnat, urovnávat, upravovat ; určovat, ustanovovat, nařizovat ; připravit, přichystat					
dispono, ere, posui, positum	rozestavit					
dispositio divina f.	řízení Boží, Boží vůle	LMALB				
dispositio testamentalis f.	závěť, poslední vůle	LMALB				
dispositio, onis, f.	ukládání? (ve spojení dispositio penitencie ukládání pokání)	DZ ex TDH 315:1				
dispositio, onis, f.	upravení, uspořádání, zařízení ; rozdělení, rozvrh, osnova, dispozice (v rétorice, architektuře) ; rozestavení, dispozice (voj.) ; nařízení, ustanovení, rozhodnutí ; řízení, správa ; ustanovení n. nařízení papežské stolice ; právo zacházet n. nakládat s č	Pražák a LMALB				
dispositio, onis, f.	závěť ; urovnání sporu, dohoda, úmluva ; smrt ; dispozice, šíře, duševní schopnost, duševní mohutnost (jedna z Aristotelových kategorií) ; tělesný vzhled, vzezření ; tělesný stav, náchylnost ; způsob vypracování, výzdoba (o tkanině)	LMALB				
disputo, are, avi, atum	bádat, zkoumat					
dissensio, onis, f.	(ani LMALB nic víc)					
dissensio, onis, f.	nesouhlas, různost smýšlení, neshoda, nesrovnalost, spor, rozbroj, rozbroj, odchylka, rozbroj, roztržka, nesvornost, různice, spor					
dissensio, onis, f.	nesouhlas, různost smýšlení, neshoda, spor ; odchylka, nesrovnalost					
dissensio, onis, f.	roztržka, nesvornost, spor					
dissentio, ire, sensi, sensum	nesouhlasit, být jiného názoru, neshodovat se, nebýt zajedno, rozcházet se ; mít různá mínění, rozcházet se ; nesnášet se ; odporovat, být proti komu ; odporovat, lišit se, neshodovat se, odchylovat se, různit se (a + abl.) 					
dissero, ere, serui, sertum	vykládat, rozbírat, pojednávat, přednášet, rozmlouvat, rozprávět, hovořit (de re - o čem)					
dissero, ere, sevi, situm	rozsévat					
dissimulo, are, avi, atum	zatajit, zamlčet, zakrývat					
dissipo, are, avi, atum	roztrousit, rozmetat					
dissono, are, ui	lišit se, rozcházet se ; zazpívat falešně, vydat falešný tón, neladně znít	Pražák vůbec nic, Šenková neladně znít				
distans	odlišný, různý, rozdílný ; protivný, opačný, sporný					
distensio	(viz dissentio)					
distinctio, onis, f.	část řeči, teze, výklad ; teze, názor					
distinctio, onis, f.	přestávka, pauza (v řeči) ; oddělování slov interpunkčními znaménky ; znaménko ; souvětí	gram.				
distinctio, onis, f.	vymezení, ohraničení (pojmu apod.)	DZ ex RS 53:18				
distinctio, onis, f.	zpestření, vyzdobení, vytříbení ; rozeznávání, rozlišování ; rozdílnost, rozmanitost, různost ; rozdíl, odlišnost ; plán, řád (stavět budovu "sine distinctione" = bez plánu, naslepo) ; rozčlenění, rozdělení, roztřídění ; hranice, rozmezí ; oddíl (spisu)	Pražák a LMALB nic víc				
distineo, ere, ui	z obou stran držeti					
distinguo, ere, stinxi, stinctum	rozdělit, rozčlenit, rozrůznit, rozrůzňovat ; rozlišovat, rozeznávat ; určovat, stanovit, vyznačovat, vyznamenávat ; klást důraz na co ; vyšívat ; pestře barvit, pestře zdobit, krášlit					
disto, are, -, -	být vzdálen, být daleko, být odlehlý, mít daleko (kam) ; dělit (o dvou časech) ; rozcházet se, lišit se, různit se, neshodovat se					
disto, are, -, -	různo státi, být vzdálen, lišit se					
distribuo, ere, bui, butum	přidělit					
ditissimus, a, um	nejbohatší					
diucius	dlouho, déle, dost dlouho, příliš dlouho	diutius v klasické latině				
diurnus, a, um	denní					
diurturnitas, atis, f.	délka, doba trvání					
diutius	dlouho, déle, dost dlouho, příliš dlouho					
diuturnior, ius	déle trvající					
diuturnus, a, um	dlouho trvající, trvalý					
diuturnus, a, um	dlouhý, dlouhotrvající ; dlouhověký, dlouhožijící ; trvalý ; trvanlivý					
diversimode	různě, různým způsobem (LMALB ; Pražák nic, MLLM jen "diversimodus" a nic zásadního) ; odlišně, rozdílně, jinak (DZ ex RS 52:17)					
diversimode	různě, různým způsobem (toto LMALB ; Pražák nic) ; odlišně, rozdílně, jinak (DZ ex RS 52:17)					
diversimodus, a, um	různý, rozličný (LMALB) ; různý, rozdílný, odlišný (DZ)					
diversimodus, a, um	různých druhů					
diversus, a, um	odchylný, opačný, různý					
diversus, a, um	různý, nestejný, rozdílný ; rozmanitý (DZ) ; odporující si, různý, odlišný ; nepřátelský ; oddělený, vzdálený, daleký, odlehlý					
diversus, a, um	různý, rozdílný, odchylný, opačný, protivný ; v různé strany, z různých stran, na různých místech, na různých stranách ; oddělený, odloučený, rozptýlený ; oddělený, zvlášť, jednotlivě ; v různou stranu, z různé strany, na jiném místě					
divido, ere, visi, visum	oddělovat, dělit, odlučovat, odtrhávat ; odlišovat, rozlišovat, dělat rozdíl ; rozdělovat, rozlučovat, dělit ; rozdělovat, třídit ; rozvrhnout, uspořádat ; rozvrhnout látku (o slohu) ; trhat, rozrážet, tříštit ; rozdvojovat, rozštěpovat	Pražák a LMALB				
divido, ere, visi, visum	rozdílet, rozdávat, rozdělovat, přidělovat, dělit mezi koho ; odlišovat, činit rozdíl ; dělit (mat.) ; zdobit ; dělit rodinný majetek ; rozeslat (jezdce na všechny strany apod.) ; nemít podíl na čem (ab alqa re, v pas.)	Pražák a LMALB				
divina Pagina f.	božské Písmo					
divinus, a, um	boží, božský, svatý					
divisio, onis, f.	dělení, rozdělování, rozdělení ; rozdílení, rozdělení, rozdávání ; rozvrh, třídění, osnova, uspořádání ; (log.) rozdělování (rozsahu pojmu)					
divisor, oris, m.	oddělovatel ; dělitel (mat.) ; rozdělovatel (např. pozemků, peněz) ; rozhodčí (při rozdělování majetku) ; náhončí, rozdělovatel peněz (před volbami k podplácení voličů) ; správce a rozdělovatel kanovnických prebend ; rozdělovatel vytěžené rudy	LMALB a Pražák, vč. českých výrazů				
do, dare, dedi, datum	dát					
doblerium, ii, n.	(Pražák nic, LMALB nic, ani pod dovlerium, MLLM nic, uvádí jen dobletus, viz ; mohlo by to souviset ; doblerium Google 19.1.2004 nic ani pod -o, -i)					
dobletus	halena, kabátec (MLLM blouse - doublet, tvar gen. a rod neuvedeny ; LL sub doublet: mužský krátký přiléhavý kabátec z 15.-17. stol. ;					
dobletus	MLLM uvádí dobletus jako dosvědčené od 14. stol.) ; barvený korál (MLLM stained coral, čes. ekvivalent vyvozen z LL a Mill.)	MLLM ; LMALB nic, ani dubletus				
doceo, ere, cui, ctum	vysvětlit					
doceo, ere, ui, ctum	dokázat					
doceo, ere, ui, ctum	dokázat, vysvětlit					
doctor, oris, m.	učenec					
dogmaticus, a, um	dogmatický, věroučný	MLLM				
dogmatizo, are, avi, atum	vyučovat dogmatiku, vyučovat víru	MLLM				
doleo, ere, ui, iturus	cítit bolest, něco těžce nést					
doleo, ere, ui, iturus	cítit bolest, trpět ; rmoutit se, být zarmoucen, truchlit ; želet, litovat ; soužit se ; bolestně nést, těžce nést ; být rozčílen, mrzet se, hněvat se, být nevrlý					
dolor, is, m.	bolest ; vzrušení, pohnutí ; bolest, bol, trápení, hoře, žalost, zármutek, žal ; lítost ; trud ; rozčílení, rozmrzelost, hněv, rozhořčení, nevrlost ; příkoří, urážka ; cit, pathos (v řečnictví)					
dolor, oris, m.	hněv					
dolosus	lstivý					
dolum, i, n.	podvod, lest					
dolus, i, m.	podvod, lest					
domesticus, i, m.	člen rodiny ; v pl. služebnictvo, čeleď					
domicilium, ii, n.	příbytek, sídlo, domov					
Dominica Cena	Večeře Páně					
dominica oratio	modlitba Páně					
dominica, ae, f.	neděle (výpustka z dies Dominica)	DZ ex Fournier I, 238				
dominicella, ae, f.	slečna					
dominor + dat.	panovat komu / čemu					
dominor, ari, atus sum	vládnout, panovat, ovládat, být pánem, být vládcem					
Dominus Deus	Hospodin Bůh (Gn 2,4-9 atd., mnohokrát)					
dominus domus	pán domu	Fournier I, 308				
Dominus, i, m.	Pán (o Ježíši), Hospodin (o trojjediném Bohu či Bohu Otci ; takto velmi často Vg.)					
domuncula, ae, f.	domeček, domek					
domus, us i domus, i, f.	dům, příbytek					
donativum, i, n.	(částka placená některými nově zvolenými papeži prominentním Římanům, kterou si zajišťovali jejich věrnost)					
donum, i, n.	dar ; obětina, oběť, záslibný dar ; vojenská vyznamenání, čestné odznaky (v pl.)					
dos, dotis, f.	věno					
Dresda	Drážďany					
drudens	(LMALB nic, ani druens, druo, drudo, jedině drugo, bohemismus pro druh apod.)					
dubietas, atis, f.	pochybnost, nejistota					
dubitatio, onis, f.	rozpakování					
dubito, are, avi, atum	být plný pochybností???	TDH 309:23 bez předmětu, bez čekoholi				
dubito, are, avi, atum	pochybovat					
dubito, are, avi, atum	pochybovat, nemít jistotu, být v nejistotě, rozmýšlet se, nevědět (jistě) ; váhat, kolísat ; nebýt rozhodnut, rozmýšlet se ; zdráhat se, rozpakovat se, být v rozpacích ; otálet, meškat, zdráhat se ; uvažovat, přemýšlet, zamýšlet, uvážit co					
dubito, are, avi, atum	pochybovat, zdráhat se					
dubito, are, avi, atum	váhat					
dubla, ae, f.	dvojitá přikrývka 	MLLM				
duco, ere, duxi, ductum	meškat, zdržovat, odkládat					
duco, ere, duxi, ductum	mít za, domnívat se, pokládat, mínit					
duco, ere, duxi, ductum	táhnout, přitahovat, vléct ; vézt, odvážet, přivážet ; vytahovat ; vážit, čerpat, nabírat, dobývat ; vést, odvádět, přivádět ; protahovat, prodlužovat ; napínat (koho) ; vést, řídit					
duco, ere, duxi, ductum	usoudit					
duco, ere, duxi, ductum	vést k čemu, ponoukat, nabádat ; vábit, lákat, navnadit, svádět ; odvozovat (co od čeho) ; počítat ; uvádět, pokládat, uznávat, mít za něco, domnívat se, mínit, myslet ; provádět, tvořit, vytvářet ; působit ; zřizovat, strojit ; nabývat, dostávat					
dum	ještě, dosud ; zatímco, když (o současnosti) ; dokud, pokud (o současnosti a stejně dlouhém trvání) ; až, do té doby, až konečně, dokud ne ; až by, dokud by ne, aby zatím ; jen když, jen jestliže, jen aby, jen ať (uvozuje větu přací)					
dum	nuže tedy, nuže jen (příklonka k zesílení, někdy se ani nepřekládá)					
dům	ještě, dosud ; zatímco, když (o současnosti) ; dokud, pokud (o současnosti a stejně dlouhém trvání) ; až, do té doby, až konečně, dokud ne ; až by, dokud by ne, aby zatím ; jen když, jen jestliže, jen aby, jen ať (uvozuje větu přací)					
dum etiam	ještě ani					
dům etiam	ještě ani					
dummodo	jen když, jen jestli, jen jestliže, jen ať (s konj.)					
duodecim	dvanáct					
dupla, ae, f.	???					
dupla, ae, f.	dvojitá přikrývka	MLLM				
duplicando	(viz duplico ; MLLM, Pražák ani LMALB přímo nic)					
duplicando	dokola, znovu a znovu???	DZ ex RS 56:11				
duplico, are, avi, atum	ohýbat, křivit (bás. o raněných končetinách) ; (práv.) pronášet dupliku (odpověď na žalobcovu repliku)	Pražák a LMALB				
duplico, are, avi, atum	opakovat (DZ ex RS 56:11 (dicit ... et similia duplicando)					
duplico, are, avi, atum	zdvojnásobit, zvětšit					
duplico, are, avi, atum	zdvojovat, zdvojnásobovat ; zvětšovat, rozmnožovat, zmnožovat ; opisovat, duplikovat, vyhotovovat dvojmo (např. listinu) ; rozdělovat ve dví, půlit, rozdvojovat ; skládat, ohýbat, skládat na dvě poloviny	Pražák, LMALB, DZ				
duritia, ae, f.	otužování					
duro, are, avi, atum	otužovat, zesilovat					
duro, are, avi, atum	trvat ; vytrvávat, setrvávat, držet, vydržet ; činit tvrdým, tvrdit, tužit ; zatvrzovat ; otužovat, utužovat, zesilovat ; být tvrdý, zatvrzelý, zatvrdit se					
Durocortorum, i, n.	hlavní město v Belgické Galii					
durus, a, um	tvrdý, tuhý					
dux, ducis, m.	vévoda					
dyabolus, i, m.	(form. diabolus)					
e	(viz ex)					
ea	tudy					
ebrius, a, um	opilý, opojený, podnapilý ; zpitý, opilý čím (přen.)					
Eburodunum, i, n.	(dnešní Brno)	Goodrick-Clarke				
ecce	hle, hleď, ejhle					
ecce	hle, pohleď, podívej, hele	DZ				
ecclesia malignantium	církev zlovolníků					
Ecclesiastes	Kazatel (biblická kniha)					
Ecclesiasticus	Sírachovec (biblická kniha)	ověřeno v ČEP s. 908				
econverso	a obráceně, a vice versa	DZ ex RS				
econverso	naproti tomu, naopak, pak	LMALB s. 924				
econverso	obráceně, a naopak, vice versa (tj. v MLLM má domněnka potvrzena) ; naopak, naproti tomu	MLLM				
edisco, ere, edidici, -	učit se nazpaměť					
edo, edere, edi, esum	jíst					
edo, ere, edidi, editum	vykonat, provést, vytvořit					
edus, i, m.	kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)	neklas. pro haedus				
effemino, are,-,-	zženšťovat, činit ženou					
effero, ferre, extuli, elatum	vynést					
effero, ferre, extuli, elatum	vynést, rozhlásit					
efficio, ere, eci, etum	udělat, vykonat, učinit, provést, vytvořit, způsobit ; činit (o míře, rozměru atd.), obsahovat, vynést ; dojít čeho ; plynout, vyplývat (z toho plyne atd.)					
efficio, ere, feci, fectum	postavit, způsobovat, činit					
efficio, ere, feci, fectum	stávat se (v pasivu)					
efficio, ere, feci, fectum	udělat, vykonat, učinit, provést, vytvořit, způsobit ; činit (o míře, rozměru atd.), obsahovat, vynést ; dojít čeho ; plynout, vyplývat (z toho plyne atd.)					
efficio, ere, feci, fectum	způsobovat, činit					
effigies, ei, f.	obraz, figura, forma, vzhled, podobizna, zpodobení					
effudi	(viz effundo)					
effugio, ire, fugi, -	utéci, uniknout, ujít něčemu	přech.				
effugio, ire, fugi, - (přech.)	utéci, uniknout, ujít něčemu					
effundo, ere, fudi, fusum	vtékat, rozplývat se ; tonout, topit se v něčem, utápět se v něčem ; vydávat, plodit ; rozprostřít, rozestřít ; v hojnodsti vydat, vychrlit, vysypat					
effundo, ere, fudi, fusum	vtékat, rozplývat se ; tonout, topit se v něčem, utápět se v něčem ; vydávat, plodit ; rozprostřít, rozestřít ; v hojnosti vydat, vychrlit, vysypat					
effundo, ere, fudi, fusum	vylévat, vysypávat, rozlévat ; vylévat se (i z břehů), vytékat ; vysypat, vypustit ; shodit (o koni) ; rozházet, promarnit, prohýřit ; rozptýlit, rozházet, rozmetat, rozprášit ; rozpustit, rozvolnit, uvolnit, rozplést 					
Egelredus, i, m.	Aethelred (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 131)	antroponym.				
egestas, atis, f.	nuznost, chudoba					
egredior, i, gressus sum	vykročit, vytáhnout					
egredior, i, gressus sum	vykročit, vytáhnout, vylodit se					
egredior, i, gressus sum	vystoupit, vykročit, vytáhnout					
egregius, a, um	obzvláštní					
egregius, a, um	výtečný, znamenitý, výborný					
eicio, ere, ieci, iectum	vyhodit, vyhnat, vyloučit, vypudit					
eiusmodi	takový, podobný [Přímo nenal. v Šenkové ani Pražákovi. Pod eiusdemmodi právě takový, téhož způsobu. Toto vypsáno z Vulgáty.]	indekl.?				
elatio, onis, f.	pýcha ; zvedání, pozvedání					
eleemosyna, ae, f.	almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní	užíváno zejm. v pl.				
eleemosynas facere	dávat almužny					
elemonia, ae, f.	almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní	užíváno zejm. v pl.				
elemosyna, ae, f.	almužna (darování i darovaná věc), dar, dobrodiní	užíváno zejm. v pl.				
elevatio, onis, f.	pozdvihování					
elevatio, onis, f.	vyzvednutí ostatku ze země (tak Snoek, Medieval Piety, 16!)					
elicio, ere, cui, citum	vyloudit, vylákat					
emitto, ere, misi, missum	pustit					
emitto, ere, misi, missum	pustit, vypustit					
emo, ere, emi, emptum	kupovat, koupit, za peníze brát (od koho: ab alquo) ; vykoupit, zakoupit, koupí získat					
en	(střv.) (jihofr.) (člen užívaný někdy před mužskými jmény)					
enim	přece, vždyť	DZ				
enim	vždyť, totiž					
enim	vždyť, totiž, neboť ; zajisté, ovšem, jistě, opravdu, vskutku, skutečně ; někdy též výplňkové slovo, které se obvykle nepřekládá					
ens inquantum ens	jsoucno jakožto jsoucno					
ens, entis	jsoucno, jsoucí					
enuntio, are, avi, atum	prozradit					
eo	tam					
eo quod	protože	Cicero ; Ez 35,5				
eo sibi minus dubitationis dari	že tím méně přichází do rozpaků					
eodem	tamtéž, na totéž místo					
ephippium, ii, n.	sedlo, čabraka					
Epirus	Épeiros (dnešní Albánie)					
episcopus, i, m.	biskup					
eptaticum, i, n.	Heptateuch (pět knih Mojžíšových, Jozue a Soudců) (Regula Benedicti, 215)					
epulae, arum, f.	hostina					
equester, equestris, equestre	jezdecký					
equus	(form. aequus)					
er	(form. aer)	LMALB I:91 uvádí tvar eris				
erba	(form. herba)					
eremita, ae, m.	poustevník					
erigo, ere, eregi, erectum	zvednout se					
erigo, ere, erexi, erectum	vztyčovat, vzpřimovat, vyvyšovat, postavit, do výše zdvíhat ; vztyčit, vystavět, zbudovat, postavit ; vzmužit, povznést, vzpružit, povzbudit					
eripio, ere, ripui, reptum	osvobodit se					
eripio, ere, ui, ereptum	vzít, odnést, uchvátit					
eripio, ere, ui, ereptum	vzít, odnést, uchvátit, osvobodit					
eris	(form. aeris)	LMALB I:91				
error, is, m.	blud					
error, oris, m.	blud, bludné učení ; omyl, mýlka, klam ; kolísání, nejistota, váhání, pochybnost, nerozhodnost ; zabloudění ; bloudění, těkání, toulání, bludné cesty ; klam, podvod ; zaslepenost ; pobloudění, pochybení, poklesek, chyba, nedopatření	Pražák a LMALB				
error, oris, m.	chyba, vada ; chyba (při opakování přísahy po předříkávajícími)	práv.				
eructo, are, avi, atum	říhat, krkat ; vyvrhovat něco, vrhnout ; vyrážet (slova), pronášet					
esca, ae, f. 	jídlo, potrava					
esca, ae, f.	potrava					
esse	bytí					
essedarius, ii, m.	vozní bojovník, bojovník na dvoukolových vozech					
essedum, i, n.	válečný dvojkolový vozík					
essentia, ae, f.	bytnost, esence					
estas, atis, f.	léto (neklas. pravopis)					
et	a (zejm. slučovací spojka, ale i odporovací) ; a to (připojuje logicky nesouřadný člen: "jeden, a to velmi podivný zvyk") ; i, také (adverbium se stupňovacím významem: "et dona ferentes", zejm. v pozdější latině)					
et hoc ideo	a to proto??? (RS 43:10 ; spíš "tudíž", toto je zřejmě chybný výklad ; jinak RS 43:9, kde to je opravdu "a to proto, že")					
et hoc ideo quia	a to proto, že	RS 43				
et hoc quia	a to proto, že	DZ ex Fournier I, 81				
etenim	a opravdu, a věru, vždyť také, vždyť přece					
etiam	(někdy výplňkové slovo, které není nutné překládat, viz např. RS 52:2)					
etiam	ani ne... (v záporných větách)					
etiam	také již, také hned ; již, a to již, a to hned (v otázkách zastupujících rozkaz, např. tak budeš už zticha?)					
etiam	též, také, rovněž, dále, kromě toho, k tomu (přiřazení nového pojmu) ; také, ještě, ještě k tomu ; ještě, ještě stále, (v záporu) ještě ne, ještě pořád ne ; ještě, ještě jednou					
etsi	ačkoliv					
euangeliarium, ii, n.	evangelistář (obsahuje perikopy z evangelií ; jiné je evangeliář, tj. kniha 4 evangelií)	LMALB správně uvádí evangelistář				
euangelium, ii, n.	evangelium ; evangelium, radostná zvěst, dobrá zvěst ; evangelium (Kristovo učení, křesťanství) ; kázání ; evangeliář (LMALB uvádí! pozn.: jiné je evangelistář) ; (kterákoli kniha Nového zákona) ; čtení z evangelia, perikopa z evangelia	LMALB				
eufortunium, ii, n.	štěstí					
eulogia, ae, f.	dar, dárek (v šir. smyslu ; spec. pro dar biskupovi od kněze na znamení úcty a též pro dárek věřících biskupovi či arcijáhnovi u příležitosti synodu)					
eulogia, ae, f.	požehnaný chléb, svěcený chléb (rozdávaný na konci mše, odlišný od eucharistie ; zejm. zbylý, nekonsekrovaný)	MLLM ; Pražák nic				
Evangelium Lucae n.	Lukášovo evangelium, evangelium podle Lukáše					
evangelium, ii, n.	evangelium					
evello, ere, velli, vulsum	vyrvat, vytrhnout, vyškubnout					
evenio, ire, veni, ventum	dopadnout, připadnout					
eventus, us, m.	nezdar, katastrofa					
eventus, us, m.	událost, výsledek, nezdar, katastrofa					
everto, ere, verti, versum	vyvracet, vyvrátit ; rozvířit, zčeřit ; převrhnout, překotit, skácet, povalit ; rozvrátit, podkopat, zničit ; k pádu přivést, přivést na mizinu					
evito, are, avi, atum + ak.	vyhnout se čemu, uniknout čemu, uchránit se čeho, vyvarovat se čeho					
evoco, are, avi, atum	předvolat, povolat					
evoco, are, avi, atum	vybízet, vyvolávala					
evolo, are, avi, atum	(ex alqa re) vyletět odkud / z čeho ; vzlétnout, vylétnout ; (o rychlém pohybu) vylétnout, vypadnout ; vyřítit se, vyrazit ; povznést se, pozvednout se ; (ex alqa re) ujít, uniknout čemu					
ex	kvůli	tak zřejmě RS 55:11				
ex	kvůli, podle (TDH 311:28, částečně se i dobře shoduje s jedním bodem v Pražákovi)					
ex	vzhledem k, dle, podle, po, z, ze, s přihlédnutím k (podle zvyku apod.) ; od (o čase, označení začátku či trvání) ; jakmile (označení rychlého sledu dvou akcí: po nedostatku přišla hojnost) ; z, ze (o látce hmotné i abstraktní)	1				
ex	z, mezi (označení celku či části, k němuž část přísluší) ; na, z (označení příčinnosti, původu, důvodu, podnětu, podmínky: narodit se z koho, záviset na kom apod.) ; podle čeho ; pro něco, kvůli něčemu (přezdívat komu jak apod.)	2				
ex	z, ze (o ději z nitra věci či osoby vycházející) ; z, ze, s, se (východisko pohybu směrem dolů či nahoru, např. s nebe) ; z, ze (z roviny se tyčící) ; z, ze (východisko či stanovisko) ; z, ze (označení původu či vlasti)	3				
ex agris	z venkova					
ex communi consensu	podle všeobecného snesení					
ex diverso	od nepřátel, u nepřátel, z nepřátelského tábora					
ex eo tempore	od toho času					
ex itinere	hned za pochodu					
ex nihilo	z ničeho					
ex quo	jakmile, když [zřejmě jen střv. latina]					
ex traduce	plozením (pojem traducianismu, který učil, že lidské duše pocházejí ex traduce z duše Adama a Evy)	takto přel. RS 58:8				
ex tunc	od té doby	DZ ex Fournier I, 166				
ex usu	k prospěchu					
ex-	(předpona ; znamená pohyb z nitra ; změnu, při níž původní vlastnost mizí ; nedostatek čeho ; konec činnosti ; dovršení činnosti					
exactor, oris, m.	výběrčí					
exagito, are, avi, atum	pronásledovat, lovit, štvát, znepokojovat, týrat, trápit					
exalbo, are, avi, atum	bělit (prádlo)					
examinare se taxo	otrávit se šťávou z tisu					
examino, are, avi, atum	zkoušet, zkoumat, [zhodnotit (DZ)] ; odvažovat, vážit					
exanimo, are, avi, atum	zbavit života, usmrtit					
exaudio, ire, ivi, itum	přesně slyšet, vyslyšet, poslouchat					
excecatus	zaslepený, oslepený	klas. excaecatus				
excedo, ere, cessi, cessum	vystěhovat se, odejít					
excedo, ere, cessi, cessum	vzdálit se, odejít					
excello, ere, -, -	vynikat, předčit, převyšovat					
excelsus, a, um	vyvýšený, vysoký					
excepto	(abl.) mimo koho, kromě koho	DZ ex BosHum 142				
excipio, ere, cepi, captum	zachytit					
excipio, ere, cepi, ceptum	odolávat					
excipio, ere, cepi, ceptum	zachytit, pochytit, chytit					
excludo, ere, cludi, clusum	zdržovat, bránit					
excommunicatio, onis, f.	vyobcování ; exkomunikace	DZ				
excommunico, are, avi, atum	exkomunikovat, vyloučit z církevního společenství					
excruciatus	mučený					
excrucio, are, avi, atum	mučit, trápit, trýznit					
excusatio, onis, f.	omluva					
excuso, are, avi, atum	omlouvat, ospravedlňovat ; uvádět co na omluvu, vymlouvat se na co, ospravedlňovat se ; zbavit se čeho, být zproštěn čeho, být ušetřen čeho 					
excuso, are, avi, atum	omluvit se					
excussum	viz excutio					
excutio, ere, cussi, cussum	vytřásat, střásat ; shodit, vyrazit (z ruky), vyhodit, vystřelit, vymrštit ; zapudit, zahnat, odehnat, vyhnat ; vyloudit, vyvolat ; roztřásat (třesením rozvinovat ; prohledávat, prošťourávat, prozkoumávat ; rozvinout					
executio, onis, f.	exekuce	Fournier I, 299				
exeo, ire, ivi, itum	vyjít, odejít ; uniknout ; vypršet ; uplynout					
exequor, sequi, secutus sum	plnit, dosáhnout něčeho					
exerceo, ere, ui, itum	cvičit ; provozovat, konat, vykonávat co, zabývat se čím, pěstovat co, zacházet s čím					
exerceo, ere, ui, itum	vycvičit se					
exerceo, ere, ui, itum	zčeřit, zvířit, vzdouvat ; uvádět v pohyb ; orat, obdělávat ; prohánět, honit ; zaměstnávat koho čím, dávat práci komu ; znepokojovat, sužovat, trápit, trýznit					
exercitatio, onis, f.	obratnost, cvičení					
exercitatio, onis, f.	vytrvalé cvičení, cvik, výcvik					
exigua parte aestatis reliqua	na sklonku léta					
exiguitas, atis, f.	malý rozměr, skromnost					
exiguus, exigua, exiguum	nepatrný					
exire ex corpore	vyjít z těla					
existentia, ae, f.	existence, bytí					
existi	vyšel jsi (od exeo)					
existimatio, onis, f.	hodnocení, mínění, úsudek, víra, vážnost, dobrá pověst					
existimo, are, avi, atum	domnívat se, myslit					
existimo, are, avi, atum	oceňovat, hodnotit ; posuzovat, soudit o čem co ; domnívat se, myslit, mínit, soudit ; pokládat (co za co)					
existo, ere, extiti, -	(Dle Pražák I, 520 starší způsob psaní slova exsisto)					
exitus, us, m.	konec, zakončení, výsledek					
exitus, us, m.	výběžek??? (Niquinta, ed. Šanjek, 777 se to velmi hodí pro výběžek území, ale nenal. ani v LMALB)					
exitus, us, m.	východ, přístupová cesta ; vojenská výprava ; vývozní clo ; potomstvo, potomci, potomek ; výdaje, náklady, útraty, výlohy ; zisk, příjem, důchod? (MLLM fr. revenu - angl. revenue)	MLLM nic víc				
exitus, us, m.	vyjití, vycházka ; možnost vycházení, možnost vyjití ; východ (místo, kudy se vychází) ; konec, zakončení ; výsledek, cíl ; smrt, zánik, skonání, konec života, záhuba ; exodus, vyjití (Izraelitů z Egypta) ; hraniční přechod ; strouha, koryto ; tok	Pražák a LMALB				
exitus, us, m.	výtok ; porod ; stolice (lék.) ; výhřez konečníku					
exlego, are, avi, atum	postavit mimo zákon					
expedio, ire, ivi, itum	vykonat, umožnit ; vytahovat, vyndávat ; připravit k boji ; prospívat ; (expedit) prospívá, je na prospěch, [DZ hodí se, je lépe, je vhodné (např. v Mt 19,10)]					
expedio, ire, ivi, itum	vyprostit, vysvobodit ; vymotat, zbavit pout ; pas. zachránit se, utéct, uprchnout, uniknout ; vymrštit ; konat, provádět (něco obtížného), vyřizovat, uvést do pořádku ; vypravovat ; dovozovat, ukazovat, vykládat, vyložit (řečí) ; připravovat, chystat					
expeditus, a, um	mít větší přehled, připravený k boji, pohotový					
expeditus, a, um	pohodlný					
expeditus, a, um	pohodlný, volný					
expeditus, a, um	vybavený k boji, připravený k boji					
expensa, ae, f.	vynaložené peníze, náklad, náklady, vydání, výlohy ; strava					
experior, iri, expertus sum	zkoušet, zkoumat, okusit, zakusit					
expers, rtis	prostý čeho, nemající co, nedisponující čím					
explicit	končí... [bývá uváděno na koncích díla ; končí, tak se to většinou překládá, např. Spunar]					
explicit	končí..., zde končí..., konec (bývá uváděno na konci díla) ("končí" překládá např. Spunar, "konec" Regula Benedicti / Řehole Benediktova 1998)					
explorator, oris, m.	vyzvědač					
exploro, are, avi, atum	prozkoumat, vyzkoumat					
exponens, entis	vysvětlující (gram. a log.)					
exponens, entis, m.	pronajímatel					
exponens, entis, m.	vysvětlující propozice	fil.				
expono, ere, posui, positum	dávat k dispozici ; vydat na pospas čemu, vystavit čemu, vydat všanc ; nařknout, obvinit ; sít, sázet ; vystavit (listinu) ; odložit, pohodit dítě	Pražák, LMALB, DZ				
expono, ere, posui, positum	usilovat o co, účastnit se čeho, věnovat se čemu ; dát, odevzdat, pronajmout ; zastavit, dát do zástavy ; zrušit zápis, vymazat ; vynakládat (zejm. peníze), platit, utrácet ; vybavit, zařídit (místnost apod.) ; svěřit (koho komu)	Pražák, LMALB, DZ				
expono, ere, posui, positum	vykládat, interpretovat, vysvětlovat, ukazovat, líčit ; vystavovat, pokládat ven ; stavět na odiv ; vykládat na prodej ; vyložit, složit, vylodit (lodní náklad), vysadit na břeh (cestující z lodi) ; nalodit (tak LMALB vedle "vylodit")	Pražák, LMALB, DZ				
expono, ere, posui, positum	vystoupit					
expressa licentia in scriptis obtenta	výslovné písemné svolení					
expresse	výrazně, zřetelně ; výslovně, otevřeně, jasně	Pražák a DZ				
exprimo, ere, pressi, pressum	vymačkat, vytlačit, vytvořit					
exquiro, ere, sivi, situm	vyhledat, vynalézt, vypátrat					
exsequor, sequi, secutus sum	následovat, provázet ; vykonávat, provádět, plnit, vyřizovat ; vypátrat, vyzvědět, vyšetřovat ; stíhat, mstít, sledovat (za účelem trestu)					
exsisto, ere, exstiti (extiti), -	vystoupit ; vynořit se, vystoupit (zejm. z vody, země) ; vzcházet, zvedat se, vyvstat, vzejít, objevit se, vyrůst, vyprýštit, povstat, vzniknout ; vznikat, objevit se, nastat, vyskytnout se, povstat ; stát se ; osvědčit se jako ; být, existovat, vyskytova					
exsisto, ere, stiti, -	vzejít, vzniknout, vynořit se					
exspuo, ere	poplivat					
exsto, are, -	vyčnívat, vynikat ; zřetelně se jevit, být patrný, být zjevný ; být, existovat					
exsto, are, exstiti, exstatum (jiný sl.: -, -)	být vyzdvižen ; vyčnívat, vynikat ; být zřejmý, zřetelně se jevit, být zjevný, existovat, být patrný, ukázat se jako (RS 56:3: uituperabiles extiterunt)					
exsto, are, exstiti, exstatum (jiný sl: -, -) 	být vyzdvižen ; vyčnívat, vynikat ; být zřejmý, zřetelně se jevit, být zjevný, existovat, být patrný					
extendo, ere, tendi, tentum i tensum	natáhnout, napřáhnout, vztáhnout ; rozpínat, roztahovat, rozšiřovat, natahovat, rozestírat ; rozpřahovat ; rozšiřovat se, zvětšovat se, roztahovat se, rozvinout ; rozestavit, rozvinout (např. šik) ; protahovat, prodlužovat (čas.)	Pražák a LMALB				
extendo, ere, tendi, tentum i tensum	rozkládat se, táhnout se (o krajinách apod.) ; rozšiřovat, zvyšovat, zvětšovat ; zřídit, rozbít (tábor) ; rozetřít ; zvyšovat (tón) ; skládat se z čeho, spočívat v čem, činit, obnášet (o částce, polní míře ; pas. či refl.)	Pražák a LMALB				
extendo, ere, tendi, tentum i tensum	vztahovat se na koho, co ; vykládat, šířit o čem ; tvrdit, vykládat ; snažit se, usilovat o co ; zdvihnout, zvednout	Pražák a LMALB				
exterius	vně, vnějškově					
extiti (sic)	(viz exsto, exsisto)					
extra ordinem	mimořádně					
extraho, ere, traxi, tractum	vytahovat, vytrhnout co ; vyprostit, dostat koho odkud, vysvobodit ; vyrvat, násilně odejmout ; protahovat, zdržovat, prodlužovat, oddalovat ; mařit, marně trávit (čas), promarnit, přijít nazmar (v pas.)					
extraneus, a, um	cizí, přespolní					
extrema unctio f.	pomazání nemocných, poslední pomazání					
extremum iudicium n.	poslední soud	takto albilyon 271:101				
extremus, a, um	nejzazší					
extruo, ere, struxi, structum	nakupit, nastavět					
extumulo, are, avi, atum	exhumovat					
exuo, ere, ui, utum	svléci, odložit ; odložit co, vzdát se čeho ; zbavit se čeho, setřást co (např. jho) ; odejmout co komu, svléci co komu, obrat, oloupit koho o co, zbavit					
exuro, ere, ussi, ustum	spálit, vypálit					
faber armorum m.	zbrojíř					
faber cultellorum m.	nožíř, výrobce nožů					
faber cupri m.	kovář mědi, mosazi, mědnář (sic)	LMALB				
faber falcastrorum m.	výrobce kos, kosař (sic)	LMALB				
faber ferri m.	kovář, kovář železa					
faber gladiorum m.	mečíř					
faber telorum m.	šípař					
faber, bra, brum	dokonalý, mistrovský (o věcech) ; nadaný, chytrý, důvtipný (o člověku)					
faber, bri, m.	řemeslník, výrobce, umělec zpracovávající tvrdý materiál (dřevo, kámen, kov apod.) ; pilobřich ostnitý (druh ryby) ; mužské vlastní jméno	LMALB				
fabulor, ari, atus sum	hovořit, povídat, vyprávět ; tlachat					
fabulosus, a, um	bájný, vybájený, vymyšlený (LMALB) ; milující báje? (fabulosi Britones ; DZ)					
facere se + ak.	předstírat co, dělat se jakým, stavět se jakým					
facinus, oris, n.	čin, skutek, přečin					
facinus, oris, n.	čin, skutek, přečin, zločin					
facinus, oris, n.	čin, skutek, přečin, zložin					
facio, ere, feci, factum	dělat, činit, robit, zhotovovat ; stavět ; tvořit ; dát si dělat, nechat si udělat ; dělat se jakým, stavět se jakým ; skládat (verše) ; získávat, opatřovat, shánět, vydělat ; konat, vykonávat, provádět, pořídit					
facio, ere, feci, factum	spáchat, provést, dopustit se ; obětovat, konat oběť ; způsobit, přivodit ; dávat, poskytovat ; působit ; činit, dělat, ustanovovat, volit koho čím ; cenit, vážit si ; dělat, činit, jednat, být činný ; jednat, počínat si, vést si, chovat se					
factio, onis, f.	strana, spolek, rozkoly, různice					
factio, onis, f.	strana, spolek, skupina, dělání, konání					
factu	opravdu					
factum, i, n.	čin, skutek ; výkon, práce ; služby ; případ, příhoda, událost [DZ: též zřejmě situace, záležitost, ač Pražák neuvádí]					
facultas, atis, f.	možnost, příležitost					
facultas, atis, f.	prostředky, jmění, možnost					
facultas, atis, f.	prostředky, jmění, zásoba, možnost					
facultas, atis, f.	to, co mám (1K 13,3)					
fallacia, ae, f.	klamavost, klamání, klam, šalba, podvod, přetvářka, úskok, pleticha					
fallendo	podfukem, klamně					
fallo, ere, fefelli, falsum	klamat					
falsifico, are, avi, atum	padělat, zfalšovat, falzifikovat					
falsum, i, n.	klam, lež, nepravda, výmysl, klamná pověst ; mýlka ; podvod, klam, pokrytectví, přetvářka, přetvařování					
fama, ae, f.	řeč, pověst, vypravování, vyprávění, mluvení, zpráva, podání, tradice ; vyprávěnka, báchorka ; fáma ; úsudek ; veřejné mínění, hlas lidu, soud lidu ; dobrá pověst, dobré jméno, čest, sláva ; špatná pověst					
fames, is, f.	hlad					
familiaris, is, f.	přítel					
familiaris, is, m.	přítel					
famula, ae, f.	služebná	Lansing, Power and Purity				
farzellum	(Fournier I, 312)					
fas = fatum, i, n.	osud, řízení					
fastigate	šikmo					
fateor, eri, fassus sum	vyznávat, přiznávat se, hlásit se (alqd k čemu) ; vyznávat se z čeho, nezapírat ; prohlašovat, hlásat, pronášet, vypovídat ; projevovat, dávat najevo, prozrazovat, ukazovat					
faveo, ere, favi, fautum	přát, být nakloněn					
felicitas, atis, f.	úspěch					
felicitas, atis, f.	válečné štěstí					
fera, ae, f. = ferus, i, m.	divoké zvíře, zvěřina					
fere	asi, přibližně, skoro					
fere	asi, přibližně, skoro, téměř, přímo (při určení počtu, času, vlastnosti apod. ; bývá za slovem, ke kterému se vztahuje) ; obyčejně, zpravidla, skoro vždy, skoro všude, vůbec, vesměs, povětšinou					
fere	obyčejně, zpravidla, vůbec					
fere	skoro, velmi, zpravidla					
fere	téměř, skoro, velmi, zpravidla					
ferrum, i, n.	železný hrot (u šípu či kopí)					
ferus, a, um	divoký, surový, krutý, nevzdělaný, hrubý, necitelný					
festinantia, ae, f.	spěch, kvap	MLLM				
festine	(adv.) spěšně, nakvap	MLLM				
festino, are, avi, atum	(intrans.) spěchat, pospíchat, chvátat, kvapit ; (trans.) (alqd) spěchat s čím, spěšně dělat co, pospíšit s čím, uspíšit co, urychlit co	Pražák ; MLLM nic				
festivo, are, avi, atum	slavit, světit (slavnost)	MLLM vč. keep holy				
festum Ramispalmarum	Květná neděle	DZ ex Fournier I, 195				
festum, i, n.	svátek, slavnost					
fibula, ae, f.	skoba, svor					
ficta, orum, n.	nesmysly					
fideliter	věrně					
fideliter	věrně, spolehlivě, jistě, upřímně, oddaně ; poctivě, svědomitě					
fidem facere	dojít víry, uvěřit někomu (pas.)					
fidenter	sebevědomě, směle, odhodlaně, srdnatě, jistě, neohroženě					
fides, ei, f.	dané slovo, slib					
fides, ei, f.	ochrana					
fides, ei, f.	pravdivost, pravda, opravdovost, pravděpodobnost ; potvrzení, stvrzení, důkaz ; jistota, záruka ; slib, ujištění, dané slovo ; slib, zaručení bezpečnosti, ochrana, záštita					
fides, ei, f.	víra, důvěra					
fides, ei, f.	víra, důvěra, věření, uvěření ; úvěr ; věrnost, oddanost, spolehlivost, hodnověrnost, poctivost, spravedlnost, svědomitost, čest, dobré jméno, dobrá vůle					
fides, is, f.	struna					
fides, ium, f,	struny, strunný nástroj, lyra, kithara					
fido, ere, fisus sum	věřit, důvěřovat komu (alci, ale též re) ; mít důvěru ; osmělovat se, odvažovat se (s inf.) ; být přesvědčen, že					
fiducia, ae, f.	důvěra					
figura, ae, f.	podoba, útvar					
fingo, ere, finxi, finctum	předstírat, fingovat, vymýšlet si ; tvořit, utvářet, vytvářet, dělat, vyrábět, dávat hmotě tvar ; pořádat, rovnat ; myslit, tvořit v mysli, představovat si (Platón si duši představoval jako třídílnou)					
fingo, ere, finxi, finctum	tvořit, utvářet, vytvářet, dělat, vyrábět, dávat hmotě tvar ; pořádat, rovnat ; myslit, tvořit v mysli, představovat si (Platón si duši představoval jako třídílnou)					
fingo, ere, fixi, fictum	tvořit, předstírat					
fingo, ere, fixi, fictum	tvořit, předstírat, vymýšlet si					
finio, ire, ivi, itum	určovat, vyměřovat, stanovit					
finitimus, a, um	sousední					
fio, fieri	probíhat, stávat se					
firmamentum caeli n.	nebeská klenba					
fistuca, ae, f.	palice, tlouk, beran					
flagitium, ii, n.	chlípnost, vilnost, chtíč, žádost ; nemravnost ; smilství ; hanebnost, ohavnost, neřest, ničemnost, nestoudnost ; neřest, mrzký čin, hanebný čin, zlořád ; hanba, potupa, skvrna ; neřestník, padouch, ničema					
flagito, are, avi, atum	vyžadovat, naléhat, dožadovat se					
flavens, entis	žlutý, žlutavý ; (o vlasech) plavý, světlý	Pražák				
flaveus, a, um	(Pražák nic, MLLM nic)					
flecto, ere, exi, exum	ohýbat, zahýbat, sklánět, kroutit, křivit ; napínat ; zatáčet, otáčet, obracet, uhýbat, namířit, změnit směr, zamířit, uhnout ; řídit ; ohýbat, obracet jinam, uchylovat, měnit (smýšlení) ; pohnout, umírnit, obměkčit, oblomit, dojmout, přivést k povolnosti					
flecto, ere, flexi, flexum	obrátit					
fletus, us, m.	pláč					
flexio, onis, f.	ohýbání, ohnutí ; ohýbání hlasu, modulace ; záhyb (cesty) ; zacházka, oklika	Pražák nic víc				
flexus genu	pokleknuv					
Florencia, ae, f.	Florencie					
florens, ntis	vynikající, kvetoucí					
Florentinus, a, um	florentský					
flos aeris	měděnka					
fluctus, us, m.	vlna					
fluctus, us, m.	vlna, vlnobití					
fluo, ere, fluxi, fluctum / fluxum	přejít na koho, připadnout komu ; klesnout (k zemi) ; být v pohybu ; splývat (o vlasech, šatech) ; poletovat, vlát, vléct se	Pražák a LMALB				
fluo, ere, fluxi, fluctum / fluxum	téct, proudit, plynout, řinout se ; proudit, valit se (o davu) ; být tekutý ; téct, přetékat ; přetékat, oplývat čím, plavat, koupat se, topit se v čem ; být zbrocen, být zmáčen, být promočen ; vlhnout ; valit se, hrnout se, hnát se ; krvácet ; trpět polu	Pražák a LMALB				
fluo, ere, fluxi, fluctum / fluxum	vyplývat, plynout odkud, vyvíjet se z čeho ; plynout kam, směřovat kam ; rozplývat se, roztékat se, šířit se, rozplizovat se, rozpadávat se, mizet, pomíjet ; ochabovat, malátnět, slábnout ; vyklouznout (z rukou apod.) ; plynout (o řeči, čase aj.) ; dařit 	Pražák a LMALB				
foedo, are, avi, atum	zohavit, znetvořit, poskvrnit, potřísnit, zmrzačit, poskvrnit, zneuctít, znesvětit ; kazit, porušovat ; trýznit					
foedus, a, um	šeredný, ošklivý, ohyzdný, hnusný, odporný, ohavný ; mrzký, sprostý ; hrozný, krutý					
foedus, eris, n.	smlouva					
foemina, ae, f.	žena (form. femina)					
foetor, oris, m.	smrad					
folratura	(Fournier I, 315)					
foramen, inis, m.	díra, otvor, dírka					
foramen, inis, n.	(MLLM nic)					
foramen, inis, n.	díra, otvor ; dírka <n.(u dechových nástrojů	sic, n.				
foramen, inis, n.	díra, otvor, dírka ; dírka (u dechových nástrojů), vyvrtaná díra					
foramen, inis, n.	ouško (jehly apod.)	DZ ex Vg				
fore	[budoucí infinitiv od esse, náhrada za futurum esse]					
forefacio, ere, feci, factum	chybovat, dopouštět se přestupku ; páchat ; poškozovat, ničit	LMALB				
forma, ae, f.	vlastnost, povaha, duch ; představa, pojem, ideál ; tělo [DZ ; např. DHC 310:26 či Int. Ioh.]					
forma, ae, f.	vnější tvar, obrysy ; vzezření, vzhled, zjev, podoba, tvář, tvářnost ; forma ; obraz, obrazec, nákres ; obličej ; krásný zevnějšek, sličnost, spanilost, lepost, krása, pohlednost ; způsob ; sta ; ráz, výraz, znak, sloh					
formido, inis, f.	hrůza, strach ; posvátná hrůza, posvátná bázeň, bázeň Boží ; postrach, strašák					
formo, are, avi, atum	utvořit, vytvářet, tvořit, odlévat, vytesat, zpracovávat, formovat ; uspořádat, strojit, pořádat ; krášlit, zdobit, šlechtit ; uzpůsobovat, vzdělávat, učit, pěstovat					
fornicatio, onis, f.	kopulace, soulož					
fors f. (jen nom. sg. a abl. forte)	náhoda, osud					
forsan	snad, možná					
forsitan	možná					
forsitan	snad, možná					
fortasse	snad, možná, pravděpodobně, jak se zdá, jak myslím, podle všeho, nejspíš, asi ; asi (u číselného údaje)					
fortassis	snad, možná, pravděpodobně, jak se zdá, jak myslím, podle všeho, nejspíš, asi ; asi (u číselného údaje)	zř.				
forte	náhodou ; zrovna, právě ; maně, nazdařbůh, naslepo, slepě ; jednou (uváděcí slovo vyprávění) ; snad (ve spojení s ne, si, sin, nisi a básnicky i jinde) ; málem (forte dixit Tiberius = "il échappa ŕ Tiber de dire ; o tom Pražák neuvádí nic)	Pražák ani Šenková nic víc				
fortes Fortuna adiuvat	odvážnému štěstí přeje (Cicero)					
fortuna adversa	neštěstí, nezdar, nehoda, neúspěch					
fortuna secunda	štěstí					
fortuna, ae, f.	Fortuna, ae, f. Štěstěna, bohyně štěstí ; (střv.) právo na nalezené poklady ; (střv.) nástrahy moře (MLLM jen jako fortuna maris, ale i vypouštěno: Bech, ed. Šanjek, Bosansko-humski..., 140 ; dle MLLM od 13. stol.)	Pražák, MLLM				
fortuna, ae, f.	osud ; úděl (daný osudem) ; příležitost ; štěstí ; neštěstí ; rozhodnutí, výsledek ; stav, postavení, poměry, okolnosti ; (obvykle pl.) majetek, jmění, bohatství ; 					
fortunae, arum, f.	majetek					
fortunatus, a, um	bohatý, zámožný, blažený					
fossa, ae, f.	příkop					
fossata	příkopy					
fovea, ae, f.	jáma					
fractio panis	lámání chleba					
fractus, a, um 	zlomený, zesláblý					
Franci, orum, m.	Frankové					
Francia, ae, f.	Francie					
Francigena, ae, m.	(etnonym.) Francouz (LMALB nic víc, Frank neuveden ; Pražák nic ; MLLM nic, sic)					
Francigena, ae, m.	(Pražák nic)					
Francigena, ae, m.	Francouz (sic!)	LMALB nic víc, Frank neuveden!				
Francigenae	Frankové					
francigenum, i, n.	francouzština	LMALB				
Francigina, ae, m.	Francouz (sic!)	LMALB nic víc				
Francus, i, m.	(Pražák nic, ani Franci nic)					
francus, i, m. (též franchus)	frank (zlatá francouzská mince ; LMALB význam Frank neuvádí, ani Franci nic ; jde o diferenční slovník a navíc místně omezený)					
frango, ere, franxi, fractum	rozbít, přerazit, polámat					
fraterna, ae, f.	(střv.) (domácnost, v níž žijí společně sourozenci a jejich rodiny)	Lansing, PP, 51				
fraternus, a, um	bratrský					
fratres predicatores	bratři kazatelé, dominikáni					
freda et tributa	poplatky a dávky					
fremitus, us, m.	křik, řev					
frequens, ntis	v hojném počtu					
frequentare alqd	chodit kam					
frequenter	často					
frequento, are, avi, atum	často dělat, opětovat, být častým jevem, často se stávat, často docházet (k čemu)					
frequento, are, avi, atum	plnit, naplňovat, zaplňovat ; oživovat, naplňovat (lidmi), zaplňovat, osazovat, osidlovat ; hojně navštěvovat, hrnout se kam ; provázet ; obklopovat ; shromažďovat ; shromažďovat se, shlukovat se ; účastnit se, slavit					
frequento, are, avi, atum	zalidňovat, plnit					
fretus, a, um	spoléhající se					
frigidus, a, um	studený, chladný					
frigus, oris, n.	chlad, zima					
frons, ntis, f.	čelo					
frons, ondis, f.	listí ; věnec (bás.)					
front, ontis f.	čelo ; výraz obličeje, zevnějšek ; průčelí, přední strana ; šířka ; titulní strana ; čelo, fronta (voj.)					
fructifer, era, erum	plodný, nesoucí plody					
fructus vetitus m.	zakázané ovoce					
fructus, us, m.	úrok					
frui	užívat (těšit se z něčeho pro věc samotnou, jiné je uti, kde se věc užívá pro něco jiného)					
frumentarius, a, um	úrodný, hojný, bohatý obilím					
frumentor, ari, atus sum	opatřovat obilí, zásobovat obilím					
frumentum, i, n.	obilí					
frustra	nadarmo, marně, zbytečně, bezvýsledně, zbůhdarma, bez výsledku, bez užitku, s nepořízenou ; bezúčelně ; bezdůvodně, bez příčiny, neopodstatněně, neodůvodněně	Pražák, LMALB, DZ				
frustrarius, a, um	neopodstatněný, neodůvodněný, nepodložený					
frustrum, i, n.	úlomek, kus, kousek ; sousto, drobet, drobeček					
frutuasus, a, um	úrodný, výnosný					
frux, gis, f.	obilí, plodina, ovoce, plod					
fuga salutem petere	hledat spásu v útěku					
fugae se mandare	dát se na útěk					
fugitivus, i, m .	uprchlý otrok, uprchlík, zběh					
fulgur, uris/oris, n.	blesk ; (pl.) bouřka, blýskavice ; záře	Pražák				
funda, ae, f.	prak					
fundamentum, i, n.	základ, podklad ; hlavní věc, podmínka					
fundo, are, avi, atum	založit, dát čemu základ, opevňovat ; upevňovat, utvrzovat (přen.)					
fundo, ere, fudi, fusum	prolévat, ulévat ; lít se, řinout se, proudit, téct ; lít něco z kovu ; vydávat ze sebe (snadno a hojně), chrlit, vypouštět, sypat ; poskytovat ; plodit, rodit ; rozsypávat, sypat, rozhazovat ; rozšiřovat, roztahovat, rozkládat ; házet, metat, sypat					
fungor, fungi, functus sum	být činný v čem, vykonávat, konat, provádět, plnit ; zastávat, spravovat, zabývat se čím (o úřadu, zaměstnání, povinnosti) ; dostát čemu ; dodělat, vyřídit, pořídit, vykonat ; působit v úřadě, konat službu, zastávat práci, mít nějaké postavení					
fungor, fungi, functus sum	řídit, spravovat ; prožívat, zakoušet, zakusit, přestát ; účastnit se čeho ; mít údělem, dostávat, nabývat čeho					
funis, is, m.	lano, provaz					
funus, eris, n.	pohřeb					
furor, oris, m.	zběsilost, zuřivost, šílenství, zaslepení, delirium					
furor, oris, m.	zlost, zuřivost					
furtum, i, n.	krádež					
furtum, i, n.	krádež, zlodějství ; ukradená věc, lup ; pokradmé jednání, úskok, podvod, lest ; skrytý, zatajený ; válečná lest ; tajná láska, zálety, tajné spády (pl.) ; tajemství, tajnosti (pl.)					
Fuxensis, is	související s hrabstvím Foix					
Galfridus, i, m.	Geoffroi, Geoffrey					
Galia cisalpina	předalpská Galie					
Galia ulterior	zaalpská Galie					
Gallia citerior	předoalpská Galie					
Gallia ulterior	zaalpská Galie 					
gamba, ae, f.	(Pražák ani LMALB nic)					
gamba, ae, f.	noha (od kolene dolů ; MLLM) ; (lid. lat.) noha (noha vůbec ; DZ)					
gano, are, avi, atum	získat (střv. ; germanismus)	MLLM				
Gaudentius, i, m.	Radim, Radek, Radoslav, Radovan					
Gaufridus, i, m.	Geoffroi, Geoffrey					
gemitus, us, m.	lkaní, sténání, nářek					
generaliter	obecně, všeobecně					
generatim	po kmenech, po rodech					
generatio, onis, f.	rození, rasa, generace, plození, pokolení, vznik					
genimen, inis, n.	plod, produkt ; potomstvo					
genitivus, i, m.	genitiv, druhý pád, 2. pád (i takto zkráceně, ne jen casus genitivus: viz Moneta 282b)					
gentes, ium	národy ; (neklas.) pohané ; lidé					
genuflexio, onis, f.	klekání, pokleknutí, kleknutí	LMALB nic víc. Pražák nic				
genuflexio, onis, f.	pokleknutí	MLLM nic víc				
genus, eris, n.	povaha, rod, druh					
genus, eris, n.	způsob					
germino, are, avi, atum	pučet, vyrážet					
gero, ere, gessi, gestum	nést, nosit ; vést, řídit ; nosit na sobě co ; jevit ; chovat (něco v mysli) ; být někomu po vůli ; provozovat, konat, provádět					
gero, ere, gessi, gestum	nést, nosit ; vést, řídit ; nosit na sobě co ; jevit ; chovat (něco v mysli) ; být někumu po vůli ; provozovat, konat, provádět					
Gidius, i, m.	Jiljí	tak překlad Zlaté legendy				
gladius, ii, m.	meč					
Glastonia, ae, f.	Glastonbury	geogr.				
Glastoniensis	glastonburský (související s opatstvím Glastonbury)					
Glastoniensis, e	glastonburský (související s opatstvím Glastonbury)					
glorior, ari, atus sum	vychloubat se, honosit se, chvástat se					
grandis, e	veliký, statný					
grando, inis, f.	kroupy, krupobití					
gratia, ae, f.	(v souvislosti s inkvizicí) (viz Fournier I, 268, pozn. 105)					
gratia, ae, f.	obliba, laskavost					
gratia, ae, f.	oblíbenost, přízeň, uznání					
gratiam referre	odvděčit se					
gratulatio, onis, f.	radost, blahopřání					
gratulor, ari, atus sum	blahopřát, přát si štěstí					
gratum facere	zavděčit se					
gratus, a, um	milý, vítaný, žádaný, příjemný					
graves, ium, m. pl.	hluboké tóny					
gravis, e	hluboký (o zvuku, hlase, tónu) ; jadrný (o výroku) ; žírný (o půdě) ; vážný (o hříchu) ; nepřátelský, kladoucí překážky, činící potíže, nespravedlivý	Pražák a LMALB kromě části 1-3 hesla nic víc				
gravis, e	obtížený, tísněný, tlačený ; zesláblý, slabý, shrbený čím ; nemocný, starý ; těhotný, obtěžkaný, březí ; tíživý, tížící, tlačící ; nezdravý, škodlivý ; dusný ; obtížný, klopotný ; tvrdý, zlý, přísný, krutý, bolestivý ; obtížný ; tvrdošíjný, zarputilý, neo					
gravis, e	těžký, mající velkou váhu ; těžký, těžce stravitelný ; vysoký (o ceně), drahocenný ; závažný, vážný, významný, důležitý, značný, velký ; důstojný, vznešený, slavnostní ; pádný, důrazný ; důsledný, pevný, pevné povahy					
gravis, e	tvrdý					
gravissimum supplicium sumere de aliquo	co nejpřísněji potrestat					
gravitas, atis, f.	moc, síla					
gravius	přísněji (např. potrestat)	RS 45:2 aj.				
gravor, ari, atus sum	zdráhat se, nerad konati					
Guallia, ae, f.	Wales (William z Malmesbury, De antiquitate, ed. Scott, 64)	geogr.				
guttur, uris, n.	chřtán, hrdlo					
habeo, ere	shledat jakým (v případě dokonavého užití nelze přeložit "být pokládán za jakého")	DZ				
habeo, ere	shledat jakým (v případě nedokonavého užití nelze přeložit "být pokládán za jakého")	DZ				
habeo, ere, habui, habitum	mít, vlastnit, mít v držení, pokládat koho za, nakládat, jednat ; obývat ; moci, vědět ; mít povinnost					
habeo, ere, habui, habitum	mít, vlastnit, mít v držení, pokládat koho za, nakládat, jednat ; obývat ; moci, vědět ; mít povinnost ; shledat jakým (v případě dokonavého užití nelze přeložit "být pokládán za jakého")					
habere ex	vyvodit z 	Moneta 61a				
habito, are, avi, atum	obývat, bydlit v čem ; bydlit ; dlít, zdržovat se kde, být, bývat					
hac (oratione) exercitus capi	tímto způsobem obelstit vojsko					
hac intentione ut	s tím záměrem, že...	DHC 311:23				
hactenus	až sem, až potud (místně), až dosud (časově) ; tak dlouho, až do té doby ; až do té míry, tolik, potud, až sem ; jen tolik					
haedus, i, m.	kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)					
haeresiarcha, ae, f.	arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)					
haud	ne ; sotvakdo					
hemina, ae, f.	(Pražák nic pod hemina ani emina ; MLLM uvádí emina = hemina, ale sub hemina sám nemá nic)					
heminata, ae, f.	množství půdy, na které se vyseje jedna hemina obilí	MLLM				
hereditas, atis, f.	dědictví					
hereditas, atis, f.	dědictví, dědičný majetek					
heremita, ae, m.	poustevník					
heresiarcha, ae, f.	arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)					
heresimarcha, ae, f.	arcikacíř (toto a jen toto LMALB s výkladem: opinionum pravarum de religione conceptarum auctor, sectator, haereticorum caput)	sic				
heretica pravitas	kacířská zvrácenost (obecné označení hereze polemiky, inkvizitory apod.)					
hereticatio, onis, f.	pokacířštění (často o udělení katarské svátosti consolamenta)					
heretico, are, avi, atum	pokacířštit (často o udělení katarské svátosti consolamenta)					
hereticus, i, m.	kacíř, heretik					
Hesdra	Ezdráš					
hiberna, orum, n.	zimní tábor					
hiberna, orum, n.	zimní tábor, ležení					
hic	tam, tu					
hic	za těchto okolností, při této příležitosti					
hida, ae, f.	(střv. anglosas.) lán (MLLM ; dle angl. "hide" dohledáno v LL, že je to půda o rozloze 60-120 akrů)					
hiemo, are, avi, atum	přezimovat					
hiems, emis, f.	bouře, nepohoda, zimní počasí					
Hierosolyma, ae, f.	Jeruzalém					
Hierosolyma, orum, n.	Jeruzalém					
hilaliter	(form. hilariter)					
hilaris, e	veselý, bodrý					
hilariter	vesele, s radostí	Pražák nic víc				
hilariter	vesele, s radostí, s veselou myslí	Pražák, LMALB ani MLLM nic víc				
hilarus, a, um	veselý, bodrý					
hinc	odtud, odsud					
hinc	odtud, odsud, z této strany, zde ; od této doby, nato, potom ; odtud, proto (o původu či příčině) ; odtud, z toho (o závislosti)					
hoedus, i, m.	kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)					
holocaustum, i, n.	celopal, zápalná oběť	DZ, LMALB ; Pražák nic				
homagium, ii, n.	slib lenní věrnosti					
homo proprius m.	otrok ; nevolník	MLLM				
honestus, a, um	vážený, čestný, ctěný					
honores iusti	náležité pocty					
honorifico, are, avi, atum	ctít, uctívat					
honorificus, a, um	čestný, uctivý					
hordaceus, a, um	ječný, ječmenný					
hordeacealis, e	ječný, ječmenný					
hordeaceus, a, um	ječný, ječmenný					
hordeacius, a, um	ječný, ječmenný					
hordeatus, a, um	ječný, ječmenný					
horreo, ere, ui, -	děsit se, chvět se					
horribilitas, atis, f.	hrůznost, děsivost, strašlivost ; krutost ; trpkost, nepříjemná chuť	LMALB ; Pražák nic				
horribilitas, atis, f.	odpor, zhnusení, zhnusenost??? (RS 45:12 "ex horribilitate ac humana uerecundia" se incestu zdržují: to se nezdá být "hrůznost", ale spíš "hrození se" či "odpor" ; LMALB ani Pražák ale tento význam neuvádí)					
horribilitas, atis, f.	odpor, zhnusení, zhnusenost??? (RS 45:12 "ex horribilitate ac humana uerecundia" se incestu zdržují: to se nezdá být "hrůznost", ale spíš "hrození se" či "odpor" ; LMALB, MLLM ani Pražák ale tento význam neuvádí)					
hortor, ari, atus sum	povzbuzovat, popuzovat					
hospes, itis, m.	cizinec, pocestný, host					
hospes, itis, m.	host, hostitel					
hospitium, ii, n.	pohostinství					
hospitium, ii, n.	pohostinství, přátelství					
hostia, ae, f.	oběť (obětované zvíře), obětní zvíře, obětní dobytče, žertva ; tažné zvíře ; hostie (proměněná či neproměněná) ; svaté přijímání ; obětování sebe sama (o Kristově obětování za lidstvo)	Pražák a LMALB				
hovizatio, onis, f.	zálety, freje, smyslný požitek					
hovizator, oris, m.	záletník, sukničkář, frejíř					
huc	sem, až sem, až tak daleko					
huc	sem, až tak daleko, až sem					
huc	sem, k tomu					
huc	tam, sem, až sem, až tak daleko					
huius modi	takový					
huiuscemodi	takový ; tento, ten	LMALB				
huiusmodi	takový					
huiusmodi	takový (v Pražákovi pořádně není, Šenková nic ; zřejmě to znamená i tak, takto či možná "a tak podobně", jak se zdá z Moneta 282b ř. 4)					
huiusmodi	takový ; tento, ten	LMALB				
humanatus, a, um	polidštěný (asi, DZ ; Pražák nic ; užívá Moneta 248b nahoře)					
humanitas, atis, f.	vzdělanost					
humanus, a, um	lidumilný, zdvořilý, vyspělý					
humens, ntis	vlhký					
Humensus, a, um	humský (související s Humem, dnešní Hercegovinou)					
humeo, ere, -, -	být vlhký					
humeri, orum, m. pl.	plece	Pražák I. 692				
humerus, i, m.	rameno					
humilis, e	nízký rodem, postavením					
humilis, e	nízký, pokorný					
Hungari, orum, m.	Maďaři					
chaganus m.	kagan	Havlík				
Chelmensis, e	humský (související s Humem, dnešní Hercegovinou)	Šanjek, Bosansko-humski..., 70				
Cheruatia, ae, f.	Chorvatsko?					
Chroati, orum, m.	Chorvaté					
Iacobus, i, m.	Jakub, Jákob					
iacto, are, avi, atum	něco přetřásat, projednávat					
iacto, are, avi, atum	zmítat, pohybovat, mávat					
iactura, ae, f.	ztráta, škoda					
Iader	Zadar, Zara					
iam	hned, co nevidět					
iam	již ; hned, co nevidět, v okamžiku, v okamžení (o budoucnosti) ; dále, pak, dále pak, potom (slovo umožňující přechod: hamižnost tohoto konzula pak dosahuje takové míry, že...)					
iam cum	hned jak, jakmile, jakmile jen					
iam iam	již již, už už ; již (v běžném významu) již zajisté, již opravdu ; brzy - brzy, hned - hned, tu - tu					
ibi	tam, tu, na tom místě					
ibidem	tam (leckdy ne "tamtéž", viz např. jasně RS 54:16 ; 57:10)					
ibidem	tam také (DZ ex RS 57:16 ; někdy vhodnější než "tamtéž")					
ictus, us, m.	úder, rána, náraz					
id ipsum, idipsum	totéž, to samé					
idcirco	proto, z té příčiny ; proto, za tím účelem					
idem, eadem, idem	týž, tentýž ; totéž (jako subst.) ; neměnící se, stejný ; opětovně (ve spojení se zájmenem) ; právě (ve spojení se zájmenem) ; zároveň (značí jednotu)					
ideo	proto (příčina i účel) ; takže (DZ, např. TDH 319:29)					
ideo	proto (přičinně i účelově)	Pražák nic víc				
idest	to jest					
idoneus, a, um	příznivý, vhodný					
ieiunium, ii, n.	půst ; hlad					
ieiuno, are, avi, atum	postit se	DZ ; Pražák nic, ani pod jejuno				
ieiunus, a, um	lačný, hladový ; hubený, suchý, suchopárný ; ubohý, ničemný ; prázdný, suchý, nudný (o řeči)					
Iesu	Ježíši (vok.)					
igitur	tedy (logický důsledek, slabší než ergo) ; tedy (pokračování nedopověděné myšlenky, to stává často na zač. věty) ; zkrátka, tedy (shrnutí a zakončení)					
igitur	tedy, takže					
ignis, is, m.	oheň					
ignoranter	nevědomě, neznale, bez znalosti věci					
ignoro, are, avi, atum	nevědět, neznát					
Iheremias	Jeremjáš					
Ihesus	Ježíš					
ille et idem	jeden a tentýž	TDH 311				
illi de prato	[jistá skupina valdenských v okolí Milána, viz WEH 715.]					
illic	onde, na onom místě, tam					
illicitus, a, um	nedovolený, nepřípustný, nepovolený, zakázaný (poslední tři DZ)	Pražák nic víc				
illigatum, i, n.	upevnění, vazba sloupu					
illigo, are, avi, atum	upevnit					
illo	tam					
illuc	tam					
illudo, ere, lusi, lusum	hrát si s čím (alci rei) ; zahrávat si ; tropit si žerty z čeho, vysmívat se čemu, dobírat si co, tropit si úsměšky z čeho ; klamat, podvádět					
illusor, oris, m.	ten, kdo si s něčím hraje? násilník?	Pražák nic				
illustris, e	osvětlený, jasný, světlý, zářící ; skvělý, výtečný, znamenitý, slavný ; významný, vznešený, vážený					
illustrius, a, um	urozený					
Illyricum	Bosna-Hercegovina (v moderní době)					
im(n)munitas, atis, f.	osvobození od povinnosti, výsady					
imber, bris, m.	déšť					
immanis, e	obrovský, ohromný					
immediate	přímo, bezprostředně, nezprostředkovaně					
immineo, ere, ui, -	být blízko, blížit se, hrozit					
immitto, ere, misi, missum	házet					
immitto, ere, misi, missum	zapouštět, vpravovat					
immo	ano, ba docela, dokonce ještě (potvrzení a zesílení výpovědi) ; ba ne, naopak, nikoli, spíše, právě naopak					
immobilis, inmobilis	nehybný, nepohyblivý (i v pozit. smyslu: nepodléhající změně)					
immolo, are, avi, atum	obětovat					
immoror, ari, atus sum (alci rei)	zabývat se čím, prodlévat u čeho					
immortalis, e	nesmrtelný					
immuto, are, avi, atum	změnit, proměnit, přeměnit					
imo	(neklas. pro immo)					
impedimentum, i, n.	překážka					
impedimentum, i, n.	překážka, závada					
impedimentum, i, n.	překážka, závada, zavazadlo					
impedio, ire, ivi (ii), itum	poutat, zaplétat, zamotat ; dělat neschůdným, nepřístupným ; zaplést, zamotat, zmást ; překážet, zabraňovat, být na závadu, vadit, ztěžovat, zdržovat, mařit, znemožňovat, překazit					
impedio, ire, ivi (ii), itum	stát v cestě	DZ				
impeditus, a, um	nepřístupný, neschůdný					
impeditus, a, um	zaměstnaný, poutaný					
impeditus, a, um	zaměstnaný, zabavený					
impeditus, a, um	zaměstnaný, zabavený, zatížený zavazadly					
impello, ere, puli, pulsum	podněcovat, popouzet, pohánět					
impendeo, ere, -	hrozit					
impensus, a, um	drahý, nákladný					
imperfectus, a, um	nedodělaný, nedokončený					
imperium, ii, n.	nařízení					
imperium, ii, n.	říše					
impetro, are, avi, atum	dokončit, dosíci čeho, obdržet, provést, dosáhnout					
impetro, are, avi, atum	provést co ; dosíci čeho, dosáhnout čeho, dojít čeho, docílit čeho, obdržet co ; vymoci si co, vymáhat co	Pražák nic moc dalšího				
impetro, are, avi, atum	vymáhat					
impetro, are, avi, atum	vymoci, docílit, dosáhnout					
impetro, are, avi, atum	vymoci, docílit, dosáhnout, provést					
impetum ferre	vydržet útok					
impietas, atis, f.	bezbožnost ; bezpráví, zvůle, svévole (v Bibli i častěji než "bezbožnost" ; v NZ dle srovnání Vulgáty a ČEP hlavně "bezbožnost", v SZ "svévole")					
impio, are, avi, atum	[Pražák nic. Zřejmě deklasující neologismus podle pio, are.]	Durand 				
impius, a, um	bezbožný					
impleo, ere, evi, etum	naplnit, vyplnit, doplnit, zaplnit ; nasytit ; oplodnit ; ukojit ; provést, zadost učinit, naplnit					
imploro, are, avi, atum	prosit, dovolávat se					
imploro, are, avi, atum	s pláčem volat, vzývat, dovolávat se, plačky prosit ; prosit (snažně, plačky)					
imploro, are, avi, atum	snažně prosit, dovolávat se					
impono, ere, posui, positum	vložiti, naložiti					
impono, ere, posui, positum	vložiti, naložiti, uložiti					
importune	nadarmo					
impositio manuum	vzkládání rukou					
impositio, onis, f.	vkládání, vzkládání					
impregno, are, avi, atum	oplodnit					
imprimis	především					
improbo, are, avi, atum	neschvalovat, odmítat, zavrhovat, hanět, uznávat za špatné					
improperatus, a, um	pomalý, zdlouhavý					
impropero, are, avi, atum	hanlivě vytýkat [Jen toto Šenková. Pražák ani el. sl. vůbec nic. Vazba je v Tractatus Manicheorum s dat.]					
impropero, are, avi, atum	hanlivě vytýkat, nespravedlivě vytýkat	DZ				
impropero, are, avi, atum	vytýkat, vyčítat ; spílat ; posmívat se, vysmívat se	LMALB				
improviso	nenadále					
improviso	nepředvídaně					
impuberis, e	svobodný					
impudentia, ae, f.	drzost, troufalost ; neúmyslnost ; neprozřetelnost, neprozíravost ; nevědomost, neznalost ; nerozumnost					
impudentia, ae, f.	nestoudnost, nestydatost, drzost					
impugno, are, avi, atum	bojovat proti někomu, napadat, útočit					
impune	beztrestně					
imputatus	neořezaný					
imum, i, n.	nejnižší místo, hlubina, dno					
in	(rozhodně nenalezen smysl od, např. žádat něco od, ač má Thouz. Flor. rit. 240 demander ŕ Dieu)					
in	(též nahrazuje příležitostně v různých frázích jiné, obvyklejší předložky)					
in	na (místně) (na otázku "kde" s abl., na otázku "kam" s ak.)					
in	po (distributivně: po jednom konzulovi v každé obci) ; na, k (účelově: peníze na cestu, olej k osvětlení) ; jako (modálně: jako otroci)					
in	po (určitou dobu) ; na (určitou dobu) ; v (o změně podoby či stavu) ; na, k, za, kvůli (účelově) ; na (partitivně: rozdělit na části apod.) ; po, v, na (způsobově) ; 					
in	při (in creatione při stvoření, takto v DHC a minimálně ještě jednou jinde jasně ve významu "při")	DZ				
in	v, ve, na (místně) ; za, v, při (časově: dvakrát za den, v pravý čas, při pitce) ; mezi, v počtu (o označení části příslušející k celku) ; při (označení okolnosti: při tom, že mají dluhy, mají i velké majetky), v (nouzi)					
in	v, ve, na ; do, na ; až po, až do (časově)					
in	vůči (uvádí objekt citu) ; v, během, po (časově) ; ohledně, pokud jde o ; v (o okolnostech) ; (též nahrazuje příležitostně v různých frázích jiné, obvyklejší předložky)	LMALB				
in	vůči, pokud se týče, u (u krále to nic neznamená) ; do, na (místně, s ak.) ; až po, až do, do (časově) ; pro, na (označení doby, pro kterou je děj určen: to je na druhý den, příměří na 30 let) ; co (opakování, např. co rok)					
in actu	skutečně, řádně ; v této době, právě	LMALB				
in altari	na oltáři					
in animo esse	mít v úmyslu					
in annos	co rok, každý rok					
in armis esse	být ve zbrani, hotov k boji, v bojové pohotovosti					
in capite et membris	v hlavě i v údech (reforma církve)					
in cassum	nadarmo					
in casu necessitati	v případě nutnosti, v případě nouze					
in circuitu	vůkol, kolkolem, ze všech stran, odevšad					
in colloquim venire	přijít k rozmluvě					
in commune	veřejně, na veřejnosti					
in continenti	hned, ihned (MLLM, 264 ; též incontinenti, ač MLLM uvádí jen in continenti psáno zvlášť pod continens a tam má tuto informaci)					
in deditionem venire	poddat se, vzdát se					
in directum	přímo					
in dubium devocare	dávat v sázku					
in effigie	obrazně (popravit někoho obrazně, např. spálit jeho vyobrazení)					
in eternum	navěky (tak např. RS či Žd 6,20)					
in fugam conicere	dát se na útěk					
in fugam convertere	obrátit na útěk					
in modum crucis	ve tvaru kříže, v napodobení kříže (např. rozpažit ruce)	Otter, Inventiones, 38				
in morte	v okamžiku smrti	Fournier				
in ordinem	popořádku, po řadě					
in pane et aqua	o chlebu a vodě	DZ ex TDH 315:6 a 20				
in primis	předně, mezi prvními					
in primis	za prvé? [Pražák ani Šenková tento význam neudává, ale Pražák: mezi prvními]					
in primis, imprimis, inprimis	zvláště, obzvláště, především	ak. sl. nic víc				
in quantum potest	seč může	DZ ex albilyon 271				
in re	doopravdy, skutečně, ve skutečnosti					
in scriptis 	písemný					
in speciali	(Pražák nic ; WEH překládá "especially")					
in spem venire	pojmout naději					
in statu gratiae	ve stavu milosti					
in summa	v celku, v podstatě					
in veritate	vpravdě, ve skutečnosti					
in vestigium	vzápětí, za chvíli					
in vicem	na vystřídání					
inaccessibilis, e	nepřístupný					
inaccessus, a, um	nepřístupný ; nedostižný					
inane	prázdný prostor					
inanis, e	prázdný, bezobsažný, bez obsahu, dutý, bez (nápisu, ducha atd.) ; jalový, nicotný, marný, lichý, bezpodstatný ; ješitný					
inanis, e	prázdný, bezobsažný, bez obsahu, dutý, bez (nápisu, ducha atd.) ; jalový, nicotný, marný, lichý, bezpodstatný ; ješitný, domýšlivý, marnivý					
inaniter	neprávem, nepodloženě ; marně					
incassum	naprázdno, marně, nadarmo, bez úspěchu					
incautus, a, um	opatrný, obezřetný, netušící					
incendo, ere, endi, ensum	zapalovat					
inceptum, i, n.	začátek, to, co bylo započato, počaté dílo, podnik, záměr, úmysl					
incertus, a, um	neověřený, nejistý					
incertus, a, um	neověřený, nejistý, pochybný					
incestum, i, n.	krvesmilstvo, incest, smilstvo, čin proti cudnosti	lat-fr				
incestus, us, m.	krvesmilstvo, incest, smilstvo					
incido, ere, cidi, -	natrefit, vpadat, přepadat					
incido, ere, cidi, -	padnout, spadnout na něco / do čeho, dopadnout ; vpadnout kam ; upadnout v co, mezi co ; narazit na koho, natrefit na koho ; ústit, vyústit (o řece) ; upadnout do (nějakého stavu) ; vyskytnout se, udát se, stát se					
incido, ere, cidi, cisum	vřezat, vrýt, vtesat ; naříznout ; vyřezávat (zhotovovat řezáním) ; přeříznout, přerušit, zničit					
incitatus, a, um	napálený, naštvaný, pohněvaný					
incitatus, a, um	rozrušen					
incito, are, avi, atum	uvést v rychlý pohyb, pobídnout					
incito, are, avi, atum	v rychlý pohyb uvést, pobídnout, doléhat					
inclino, are, avi, atum	naklonit, sklonit ; naklánět se, chýlit se ke konci, nachylovat se ; kolísat, hotovit se k ústupu (voj.) ; svalovat, uvalit (břemeno na koho) ; nabýt moci ; přiklonit se k čemu ; měnit se					
incolo, ere, ui, cultum	obývat, obdělávat					
incolumis, e	bez úhony, bez ztrát, neporušený, nedotčený					
incolumis, e	neporušený, bez úrazu					
incommodum, i, n.	nehoda, neštěstí, nepohodlí					
incommodus, a, um	nepříznivý, obtížný					
incongruens, entis	nevhodný, nepřiměřený					
incongruus, a, um	nevhodný, nemístný					
incontentus, a, um	nenapjatý, nenaladěný [nespokojený v Pražákovi ani el. sl. nenal. ; jen toto. Stejně tak pod contentus nenal. spokojený.]					
incontentus, a, um	nespokojený (hypotéza DZ ; contentus je pozd. dle LMALB spokojený a analogie asi zapracovala)					
incontinens, entis	nezdrženlivý, nestřídmý, chtivý, smyslný, neuměřený, nemírný	LMALB a DZ				
incontinens, entis, 	nezdrženlivý, nestřídmý, neovládající se, chtivý, neskromný					
incontinenter	nezdrženlivě ; hned, ihned (MLLM odkaz: incontinenter = in continenti, to nal. sub continens jako hned, ihned)	Pražák, MLLM				
incontinenti	hned, ihned (MLLM, 264 ; uvádí jen in continenti psáno zvlášť pod continens a tam má tuto informaci ; dohromady Fournier I, )					
incontinentia, ae, f.	nezdrženlivost, nestřídmost					
incontinentus	[nic, nenal., zřejmě neexistuje ; viz incontinens]					
incontinentus, a, um	(LMALB nic ; asi jde skutečně o osobní chybu, kontaminaci incontinens a contentus)					
incorporalis, e	netělesný					
incredibilis, e	neuvěřitelný					
incredulus, a, um	nevěřící (nevěrný zřejmě ne!)	Pražák nic víc!				
incredulus, a, um	nevěřící ; neuvěřitelný					
increpo, are, increpui (-avi), increpitum (increpatum)	zaznít, zazvučet, zařinčet, zaskřípat ; rozezvučet ; lát, obořit se na koho, vyčítat, vyčítavě mluvit, plísnit, spílat					
incumbo, ere, cubui, cubitum	ulehnout na co ; opřít se o co ; doléhat, dotírat, dorážet na koho ; dát se do čeho, oddávat se čemu, usilovat o co					
incursio, onis, f.	útok, vpád					
incursio, onis, f.	vpád					
incuso, are, avi, atum	vytýkat, obviňovat					
inde	odkud (vztažně)	DZ				
inde	odtamtud	DZ ex RS 51:16				
inde	odtud (místně), z toho místa ; potom, pak, od té doby ; z toho, proto, odtud ; odtud, z toho (z materiálu, např. z látky), od koho (od Dareia, pokud byl zmíněn v předchozí větě) [DZ: Tractatus Manicheorum s. 87 též zřejmě ve smyslu o čem (si myslet co). T					
inde	odtud, od té doby					
indicium, ii, n.	udání					
indicium, ii, n.	udání, výpověď					
indico, are, avi, atum	udat, učinit udání, oznámit ; vyhlásit, ohlásit, vypovědět (válku) ; ukazovat, být důkazem					
indico, ere, dixi, dictum	oznámit, vyhlásit, ohlásit					
indico, ere, dixi, dictum	vyhlásit, ohlásit					
indico, ere, xi, ctum	vyhlásit					
indictio, onis, f.	výpověď, ohlášení, oznámení, vyhláška					
indignatio, onis, f.	hněv	LMALB				
indignatio, onis, f.	rozhořčení, zloba, nevole ; v pl.: projevy nevole					
indiscretus, a, um	nedílný, nerozdělený, smíšený ; nerozeznatelný ; bez rozdílu ; nedovolený, nepatřící se (v Pražákovi tento význam nenal., ale v jiném sl. ano)					
indubitanter	bezpochyby, jistě, zajisté ; bez váhání	LMALB				
indubitanter	nade vší pochybnost, bezpečně??? (DZ ; v RS dvakrát, mj. 59:23, lze přeložit i "bez váhání", což udává LMALB, ale toto ponechávám jako možnost)					
indubitanter	nade vší pochybnost??? (DZ ; v RS lze přeložit i "bez váhání", což udává LMALB, ale toto ponechávám jako možnost)					
indubitatus, a, um	nepochybný					
indubito, are, avi, atum	pochybovat (+ dat. o čem)					
indubius, a, um	nepochybný					
indubius, a, um	nepochybný (o věci, tvrzení) ; nepochybující (o lidech)					
induco, ere, duxi, ductum	seslat (např. potopu ; takto RS 56:15)					
induco, ere, duxi, ductum	vnášet ; citovat (koho na podporu své teze apod.)					
induco, ere, duxi, ductum	vnášet ; uvádět, citovat (koho na podporu své teze apod.)					
indulgeo, ere, dulsi, -	hovět, shovívat					
indulgeo, ere, dulsi, - (poklas. dultum)	hovět, shovívat, být shovívavý, promíjet, odpustit ; oddávat se (přílišně, horlivě), být náruživý, náruživě se věnovat ; dát, darovat, obětovat					
indusium, ii, n.	košilka (ženská) ; košilka (zbytek plodové blány, s nímž se rodí čarodějové, benandanti apod.)					
indutie, arum, f.	příměří					
ineo, ire, ii, itum	počít, začít, vejít					
inermis, e	bez zbraně, neozbrojení					
inermus, a, um	bez zbraně, neozbrojení					
iners, tis	líný, nečinný, zahálčivý					
infamatus, a, um	obviněný, očerněný, zhanobený, pomluvený					
infamia, ae, f.	hanba					
infamis, e	se špatnou pověstí, nečestný, nectný, hanebný [Pražák uvádí zlopověstný, ale dnešní užití slova zlopověstný tomu spíše neodpovídá]					
infamo, are, avi, atum	obviňovat, očerňovat, hanobit, pomlouvat, v zlou pověst uvádět					
infans diei unius	jednodenní dítě					
inferior, us	nižší					
inferior, us	opačný					
inferior, us	opačný, dolní					
inferiora, orum, n.	hlubiny					
infernus, i, m.	peklo, podsvětí (srovnání Vulgáty a ČEP: všude "podsvětí", nikde "peklo", ale v Kralických zase na mnoha místech peklo)					
infero, ferre, intuli, illatum	ukládat (trest)	DZ ex RS 46:29, 56:7				
infero, ferre, intuli, illatum	uložit (trest)	DZ ex RS 46:29				
infero, ferre, intuli, illatum	vnášet, zanášet, přinášet (něco do něčeho) ; zavést ; vznést se (o duši vznášející se ke hvězdám) ; vysadit (např. na koně) ; vydávat se (v nebezpečí) ; útočit, zaútočit, napadnout ; přinášet oběť, obětovat mrtvým ; přičíst, zapsat na účet					
infero, ferre, intuli, illatum	způsobit, vzbudit, učinit ; nahnat (strach) ; učinit (násilí komu) ; zavádět ; uvádět, přednášet (o řeči), udávat (za příčinu)					
infero, ferre, tuli, latum	uvádět					
infero, ferre, tuli, latum	vnést, způsobit					
infero, ferre, tuli, latum	vnést, způsobit, udeřit					
inferus, a, um	dolní, spodní					
infestis signis	připravený k boji					
infestus, a, um	připravený k boji					
infirma, ae, f.	nemocná					
infirmatus ad mortem	na smrt nemocný	TDH 309				
infirmitas, atis, f.	vrtkavost					
infirmitas, atis, f.	vrtkavost, slabost					
infirmus graviter	vážně nemocný	Fournier I, 284				
infirmus, a, um	slabý, chabý					
infirmus, i, m.	nemocný					
inflecto, ere, flexi, flexum	zahýbat, zakřivovat					
infra	dole, vespod, nízko, níže (adv) ; pod (předl. s ak.)					
infra	níž					
infra	níže					
infundo, ere, fudi, fusum	vlévat, vlít, nalévat, nalít, naplnit ; vpustit co kam, rozšířit, rozlít (i např. o světle) ; rozestřít, pokropit ; nasypat ; rozházet ; zasypat (šípy apod.) ; splývat (o vlasech)					
ingemisco, ere, gemui, -	vzdychat, vzdechnout, sténat, truchlit ; truchlit nad čím (alqd)					
ingens, ntis	ohromný					
ingredior, gredi, gressus sum	vkročit, vstoupit ; dát se do čeho, začít co, pustit se do čeho ; kráčet, vykračovat, stoupat ; vstoupit, vkročit do čeho, na co ; začít, nastoupit (např. cestu), roz- ; přistoupit (DZ ex RS 44:5 ingredior ad mensam)					
ingredior, ingredi, ingressus sum	vejít (biblicky eufem. pro pohlavní styk)					
inhio, are, avi, atm	otvírat ústa ; lapat po čem ; dychtit po ; hledět na co zvědavě, s podivem, chtivostí, touhou					
inhoneste	nečestně, hanebně, bezectně, nectně					
inhoneste conversare cum alqo	nepočestně obcovat s kým	DZ ex Fournier I, 303				
inhonestus, a, um	nečestný, bezectný, hanebný ; zneuctěný ; nepěkný, škaredý					
inicio, ere, eci, iectum	vzbudit, zavládnout					
inicio, ere, ieci, iectum	házet, naházet					
inicio, ere, ieci, iectum	vhazovat, házet, vrhat, metat, naházet ; klást ; nahnat, vzbudit, způsobit					
inicio, ere, ieci, iectum	vzbudit, zavládnout					
iniquitas, atis, f.	nepravost, špatnost, nepoctivost, provinění, přestoupení, hřích, vina, zločin, zlý čin, násilí, násilnictví, bezpráví (vypsáno z kontextů Vulgáty, ale neprojito všech 489 výskytů ; "nepravost" je daleko nejčastější, ale např. násilí také několikrát)					
iniquitas, atis, f.	nerovnost, přemíra					
iniquitas, atis, f.	nerovnost, přemíra, drsnost (nerovnost terénu)					
iniquitas, atis, f.	nespravedlnost, bezpráví ; nerovnost (terénu) ; obtížnost, nepříznivost					
iniquus, a, um	nerovný (o povrchu) ; srázný ; nestejný, nerovný, nespravedlivý ; nepříhodný, nevýhodný ; nepříznivý, nevraživý, nepřátelský ; neklidný, rozhořčený, hněvivý (o povaze) ; nehodný, nespravedlivý (DZ)					
iniquus, a, um	nerovný, nepříhodný, nespravedlivý					
iniquus, a, um	nerovný, nepříhodný, nevýhodný, nespravedlivý					
initium, ii, n.	počátek, původ					
iniuctio, onis, f.	ukládání (čeho komu, např. pokání)	DZ ex TDH 315:2 ; Pražák nic, jen sloveso iniungo				
iniungo, ere, iunxi, iunctum	vkládat, zapouštět ; připojit (alci rei k čemu), spojit s čím ; (ak.) uložit komu co ; způsobit					
iniungo, ere, iunxi, iunctum	vkládat, zapouštět ; připojit (alci rei k čemu), spojit s čím ; uložit komu co (+ ak.) ; způsobit					
iniuste	neprávem, proti právu, nespravedlivě					
iniustitia, ae, f.	bezpráví, nespravedlnost					
inmuratus, a, um	uvězněný, žalářovaný (nikoli nutně "zazděný", viz Fournier I, 295 o navštěvování vězňů)					
innascor, nasci, natus sum	narodit se, vyrůstat					
innocens, ntis	neškodný, poctivý, řádný					
innocens, ntis	neškodný, poctivý, řádný, nevinný					
innocentia, ae, f.	bezúhonnost, nevinnost					
inolesco, ere, olevi, olitum	vrůstat, zarůstat (alci rei do čeho) ; kvést, bujet (i přen.)					
inopia, ae, f.	nedostatek, nouze, chudoba					
inopinans, ntis	nic netušící					
inquam, inquis, inquit	pravím, pravíš, praví					
inquinamentum, i, n.	špína					
inquinatus, a, um	špinavý, znečištěný, nečistý, pokálený					
inquisitio haereticae pravitatis	vyšetřování kacířské zvrácenosti					
inquisitor, oris, m.	vyšetřovatel, (spec.) inkvizitor					
inscius, a, um	nevědoucí					
insector, ari, atus sum	stíhat, pronásledovat, útočit na co					
insensatus, a, um	pošetilý, šílený, pomatený?	Novotný Pražák nic				
insequor, sequi, secutus sum	pronásledovat, stíhat					
insero, ere, serui, sertum	vkládat, vsouvat, strkat, zastrkovat, vpravovat (alqd. alci rei co do čeho) ; vkládat, přiměšovat, vplétat ; (refl.) plést se do čeho, vměšovat se do čeho ; zařazovat mezi, řadit mezi, brát mezi					
insero, ere, sevi, situm	zasévat, zasazovat, vsazovat (alqd alci rei co do čeho) ; štěpovat (zahr.) ; (přen.) vštěpovat					
inserto, are, avi, atum	vstrkávat					
insideo, ere, sedi, sessum	obsadit ; zakořenit, usadit se (kde) ; utkvět (v paměti) ; mít v držení, zaujímat					
insideo, ere, sedi, sessum	sedět (na čem), posadit se (alci rei na co), usadit se kde, usídlit se kde, sídlit kde ; (in alqa re) vězet, pevně tkvít v čem ; spočívat v čem, tkvít v čem, vězet v čem ; 					
insideo, ere, sedi, sessum	usednout ; usadit se					
insidiae, arum, f.	léčky, nástrahy, úklady					
insidior, ari, atus sum	činit úklady, číhat					
insido, ere, sedi, sessum	sedět (na čem), posadit se (alci rei na co), usadit se kde, usídlit se kde, sídlit kde ; (in alqa re) vězet, pevně tkvít v čem ; spočívat v čem, tkvít v čem, vězet v čem ; 					
insigne, is, n.	znak, odznak, erb					
insignis, e	nápadný, pro výstrahu					
insilio, ire, ui	vskočit					
insimul	společně, vespolek					
insinno, are, avi, atum 	vedrat se, vniknout, vsunout					
insinuo, are, avi, atum	vniknout, vplížit se kam ; vedrat se, vniknout, proniknout kam ; vniknout, proniknout do čeho (přen. o proniknutí do nějaké disciplíny) ; vloudit se kam, získat si přízeň ; vkroutit, vsunout, strkat ; sdělit, oznámit, donést (v pozdní latině)					
insisto, ere, stiti, -	postavit se					
insisto, ere, stiti, - (in)	zabývat se (něčím)					
insolenter	zpupně, bezostyšně					
insolite	(Pražák ani MLLM nic)					
insolite	nezvykle, nevídaně, neslýchaně, kromobyčejně	DZ ; Pražák nic				
insolitum est	je nezvyklé, je bezpříkladné					
insolitum n.	nezvyklá věc, neobyčejná věc					
insolitus, a, um	nepřivyklý čemu, neuvyklý čemu, neznající co ; neobvyklý, nezvyklý, neznámý, cizí ; neobyčejný, zřídkavý, řídký, vzácný, kromobyčejný	Pražák, LMALB				
insolitus, a, um	neuvyklý čemu, nezvyklý čemu, neznající co ; neobvyklý, nezvyklý, cizí, neznámý ; neobyčejný, zřídkavý, řídký, vzácný, kromobyčejný	Pražák a DZ				
instar n.	stejný, stejná váha, tak těžký, tak velký, takový, rovnocenný ; rovnající se ; tak hojný, četný jako ; náhrada, podoba, obraz ; na způsob, po způsobu	nesklon.				
instinctus	podnícený ; popuděný, podrážděný					
instinguo, ere, stinxi, stinctum	pohánět (bodáním) ; podněcovat, dráždit, štvát					
instituo, ere, stitui, -	ustanovit					
instituo, ere, stitui, -	vštípit, postavit, ustanovit					
instituo, ere, ui, utum	někam stavět, klást, vkládat ; ustanovit, určit (o osobě) ; zřídit, vystavět, zbudovat (o věci) ; nařídit, zavést, uspořádat (o věci) ; začít, vzít na sebe, podniknout ; vyučovat, vychovávat	LMALB				
instituo, ere, ui, utum	vkládat, klást ; vystavět, postavit, udělat, zřídit, vytvořit ; ustanovit, zavést ; zařídit (např. slavnost) ; začít, počít s čím, dát se do čeho ; rozkázat ; umínit si, pojmout záměr ; vzdělávat, poučovat, vyučovat, učit					
institutum, i, n.	jako obyčejně, podle svého zvyku					
institutum, i, n.	zřízení, zařízení, zvyk, obyčej, zvyklost					
insto, are, stiti, -	nastávat					
insto, are, stiti, staturus	být blízko					
insto, are, stiti, staturus	být blízko, dorážet					
instrumentum militare	výzbroj					
instrumentum, i, n.	nářadí, nástroj					
instrumentum, i, n.	nářadí, nástroj, výstroj ; šat, okrasa ; nástroj, prostředek (přen.)					
insuefactus, a, um	navyklý, vycvičený					
insula, ae, f.	ostrov					
insula, ae, f.	ostrov ; obyvatelé ostrova, ostrované ; skupina (blok) budov nebo jediná budova stojící o samotě					
Insulensis	z Lille					
insuper	navrch, nahoru, nad to, kromě toho					
integer, gra, grum	netknutý, neporušený					
intellectio, onis, f.	rozumový akt					
intellectus	rozvažování					
intellectus agens m.	činný intelekt					
intellectus, us, m.	rozum, intelekt (jiné je ve střv. fil. terminologii ratio)					
intellectus, us, m.	rozum, intelekt (jiné je ve střv. fil. terminologii ratio) ; porozumění ; tušení ; představa, názor					
intellegens, entis, m.	znalec					
intellegere	úsudek	LMALB				
intellego	(význam "posoudit" Pražák ani Šenková neudává, ani náznakem)					
intellego, ere, lexi, lectum	(zřejmě někdy i konotace posouzení, zhodnocení: intellegentium iudicium je úsudek znalců, tj. stanovisko, a viz též TDH 315:38)	DZ				
intellego, ere, lexi, lectum	myslet na co, mít na srdci co, starat se o co	MLLM nic víc				
intellego, ere, lexi, lectum	poznat, zvědět, zjistit, vidět, seznat, postřehnout, spatřit, vnímat, uvědomit si, být známo komu, mít ponětí ; mít porozumění (Ž 5,2) ;	Vg. ; projito vše kromě deuterokanon. knih				
intellego, ere, lexi, lectum	poznávat ; pochopit, dovtípit se, snadno se domyslit, usoudit ; rozumět (alqd čemu) ; vědět ; myslet si, představovat si					
intellego, ere, lexi, lectum	rozvážit co ; uznat (uznej přece, že...) ; spatřit ; vzít si k srdci ; dokázat si představit, zvědět ; (rozhodně nenal. nic jako posoudit, ale viz ještě v jiném hesle intellego v DZ sl.)	Vg. ; projito vše kromě deuterokanon. knih				
inter	mezi (místně) ; v blízkosti, v dosahu ; vespolek, navzájem (inter nos apod.) ; mezi (časově) ; během, za					
inter alia	mimo jiné					
inter cetera	především, obzvláště (Pražák takto! viz inter alia)					
inter se concedere	dospět ke shodě, dospět ke kompromisu (asi ; Pražák I:269 nejasně)					
intercedo, ere, cedi, cessum pro + abl.	přimluvit se za koho	DHC 309:11				
intercedo, ere, cessi, cessum	rozkládat se					
intercedo, ere, cessi, cessum	stavět proti, vstupovat mezi					
intercedo, ere, cessi, cessum	uplynout					
intercedo, ere, cessi, cessum	vstoupit mezi, kráčet mezi, být mezi, rozkládat se ; uplynout (časově) ; padnout, připadnout ; být, trvat ; zakročit ; odporovat, postavit se proti					
intercessor, is, m.	prostředník					
intercludo, ere, usi, usum	uzavřít, zamezit, překazit					
intercludo, ere, usi, usum	zaskočit, překazit					
interdico, ere, dixi, dictum	zapovědět, zakázat					
interdico, ere, dixi, dictum	zapovědět, zakázat, dát do klatby					
interdico, ere, dxi, dictum	zapovědět, zakázat					
interdiu	ve dne, přes den					
interdum	doposud					
interdum	někdy, doposud					
interea	mezitím					
intereo, ire, ii, itum	zanikat					
intereo, ire, ii, itum	zaniknout, zahynout					
interest, esse, fui, futurus	záleží na tom        					
interim	zatím, mezitím					
intermitto, ere, misi, missum	nechat mezeru, uplynout					
intermitto, ere, misi, missum	přerušovat, ustávat					
intermitto, ere, misi, missum	uplynout					
intermitto, ere, misi, missum	ustat, přerušit, nechat mezeru, uplynout					
internecio, onis, f.	vyhlazení, povraždění					
interpello, are, avi, atum	zamezit, překazit, rušit					
interpolate	s přestávkami?	DZ ex Fournier I, 264 ; nedohledáno				
interpono, ere, posui, itum	vložit					
interpositum, i, n.	něco nastavené mezi, záminka, překážka					
interpres, dis, m. i f.	prostředník, tlumočník					
interpretor, ari, atus sum	vykládat, vysvětlovat					
interrogatio, onis, f.	otázka, dotaz ; otázky, dotazování se ; výslech ; usuzování otázkou, dokazování	Pražák nic víc				
interrogatio, onis, f.	otázka, dotaz ; řečnická otázka ; výslech ; sylogismus ; závazek, smlouva	LMALB				
interrogatio, onis, f.	slyšení, audience ; obsílka, předvolání ; požadavek, nárok	MLLM				
interrogatio, onis, f.	zpytování??? (Flor. rit. 246 interrogatio bonae conscientiae ; Thouz. demander ve smyslu žádat, ale nic takového v Pražákovi není)					
intersum, esse, fui, futurus	účastnit se, být přítomen					
intervallum, i, n.	mezera, vzdálenost					
intervenio, ire, veni, ventum	přijít, objevit se					
intra	uvnitř					
intra	uvnitř, vevnitř, v, ve (+ ak., místně) ; dovnitř, do ; v, za, po, během nějaké doby (časově)					
intra	v, za, po, během nějaké doby					
intra - ad	od - do					
intra se	mlčky (hovoře jen sám se sebou)					
intrinsecum, i, n.	nitro?	Pražák nic, ale subst. v TDH 311:29)				
intrinsecus	uvnitř, zevnitř, dovnitř					
introrsus	dovnitř, do vnitrozemí					
intueor, intueri, tuitus sum	hledět pohlížet, dívat se					
intus	uvnitř, zevnitř					
inusitatus, a, um	neobyčejný, neobvyklý					
inutilis, e	nezpůsobilý					
invenio, ire	nalézt, najít, (na něco) přicházet ; nalézat, dovídat se, shledávat ; vyhledávat, vymýšlet, vynalézat ; opatřovat si, zjednávat si, dosahovat ; zřídka též přijít ke komu, čemu					
invenio, ire, veni, ventum	nalézat, nacházet, objevovat ; shledávat ; dosáhnout (čeho), nabýt, získat ; umožnit ; zjistit, dovědět se, zvědět ; ustanovovat, rozhodovat ; obsadit (zmocnit se)	LMALB				
invenio, ire, veni, ventum	narazit na koho, setkat se s kým [tak v Int. Ioh. či TDH 308:23]	DZ				
invenio, ire, veni, ventum	opatřit, nalézt					
invenio, ire, veni, ventum	shledávat, mínit ; rozhodnout, stanovit ; rozsoudit, prohlásit, vynést (rozsudek) ; obstarat si, opatřit si, koupit si ; obstarat, opatřit	MLLM nic víc				
inventio, onis, f.	nález relikvií ; vyprávění o nálezu relikvií					
inventor, oris, m.	vynálezce					
inveterasco, are, avi, -	zestárnout ; zastarat ; zakořenit se					
invetero, are, -	nechat zestárnout					
invictus, a, um	nepřemožený					
invidia, ae, f.	závist ; nenávist ; nenáviděnost, neoblíbenost					
invidus, a, um	závistivý					
invidus, i, m.	závistivec					
inviolabilis, e	neporušitelný, nedotknutelný					
inviolabiliter	neporušitelně					
inviolate	bez porušení					
invitis	proti vůli					
invito, are, avi, atum	pozívat, vyzívat, zvát, vybízet					
invito, are, avi, atum	vyzývat, zvát, vybízet, pozvat					
invitus, a, um	nerad, proti vůli					
invitus, a, um	proti vůli					
involutus, a, um	zavinutý ; temný, nejasný					
ipse, ipsa, ipsum	sám					
iracundia, ae, f.	prchlivost					
iracundia, ae, f.	prchlivost, hněv					
iracundus, a, um	zlostný, popudlivý					
ire ad diabolum	táhnout k čertu	Fournier I, 289				
ire ad ecclesiam	jít / chodit do kostela					
ire contendere	zamířit					
irridicule	nevtipně					
irrumpo, ere, rupi, ruptum	vpadnout, vtrhnout, vniknout					
iste, ista, istud	ten, tenhle, tento ; tenhle (opovržlivě)					
Ister, tri, m. nebo Hister, tri, m.	Dunaj (na dolním toku)					
Istria, ae, f.	Istrie					
ita	totiž					
itaque	[často užíváno jako výplňkové slovo, jež se obvykle nepřekládá]					
itaque	[užíváno někdy zřejmě i při předestírání příkladů nějaké teze: "tak kupříkladu" či něco podobného.]					
itaque	a tak, tak tedy, tedy, tudíž, proto					
itaque	viz ita					
item	(adv.) též, rovněž, také, podobně, dále	Pražák nic víc ; dále DZ ; MLLM nic				
item	tak ; též, i také, rovněž, podobně					
item	také					
item	také, též					
item	též, také, rovněž					
item	též, také, rovněž, dále					
item ut	stejně jako					
item ut	stejně jako, rovněž tak jako					
itemque	a též					
iter assumere	vydat se na cestu					
iter facere	pochodovat, táhnout					
iter patet expedito	pro volného chodce					
iter, itineris, n.	cesta					
iter, itineris, n.	cesta, chůze					
iterato	ještě jednou, podruhé					
itero, are, avi, atum	cestovat	MLLM				
iterum	nicméně, na druhou stranu	MLLM nic víc				
iterum	opět (i ve významu opakování činnosti, ale s jiným obsahem: např. a opět jsem se zeptal (ale na něco jiného) ; pak (Pražák neuvádí, ale v Int. Ioh. cca toto: nejdříve svedl ďábel Evu, pak Adama)	Pražák				
iterum	opět, zase, zas, ještě jednou, po druhé ; naproti tomu zase, na druhou stranu	Pražák nic víc kromě výskytů				
iterum	opět, zase, zas, ještě jednou, po druhé ; naproti tomu zase, na druhou stranu ; znovu (opakovaně to stejné) ; 					
iterum	pak [Pražák neuvádí, ale v Int. Ioh. cca toto: nejdříve svedl ďábel Evu, pak Adama]					
iterum	znovu (opakovaně to stejné) ; opět (i ve významu opakování činnosti, ale s jiným obsahem: např. a opět jsem se zeptal					
iterum	znovu (opakovaně to stejné) ; opět (i ve významu opakování činnosti, ale s jiným obsahem: např. a opět jsem se zeptal [ale na něco jiného])					
iterum	znovu, opět					
iuba, ae, f.	hříva					
iudaismus, i, m.	židovství, judaismus	Fournier I, 178				
Iudas	Jidáš					
iudex, icis, m.	soudce ; posuzovatel, kritik ; rychtář					
iudicatio, onis, f.	rozsudek ; soudní obvod, soudní okrsek	MLLM				
iudicium, ii, n.	rozhodnutí, usnesení					
iudicium, ii, n.	rozsudek, soudní nález, výrok, rozhodnutí ; úsudek, mínění ; schopnost soudit n. posuzovat, soudnost, vkus ; rozvaha ; soud, soudní vyšetřování, jednání, řízení, přelíčení ; pře, proces ; soud, soudní úřad, soudce					
iudicium, ii, n.	vyšetřování					
iudico, are, avi , atum	soudit, rozpoznat					
iudico, are, avi, atum	disponovat čím, vládnout nad čím (alqd) ; odkázat, zůstavit ; stanovit (v závěti)	MLLM				
iudico, are, avi, atum	soudit ; posuzovat, oceňovat ; prohlásit za					
iudico, are, avi, atum	soudit, rozsuzovat, vynášet rozsudek, prohlásit za ; pokládat za, soudit, prohlašovat, posuzovat, pronášet soud, pronášet úsudek ; rozhodovat ; odsuzovat (DZ ; spíš asi zřídkavě ; Pražák ne, ale jasně Durand 138:30)					
iudico, are, avi, atum	uložit (trest) ; přisoudit, přiřknout, přiznat ; nařídit (prozatímním soudním rozhodnutím) ; uznat právo koho, učinit po právu komu (pečlivě dohledáno podle fr.) ; mít v rukou jurisdikci (nad oblastí)	MLLM				
iugum, i, n.	horský hřbet, pohoří					
iugum, i, n.	jho					
iumentum, i, n.	dobytek					
iumentum, i, n.	dobytek, tažné zvíře, kůň					
iumentum, i, n.	dobytek, tažné zvíře, tahoun					
iunctis manibus	se sepjatýma rukama					
iunctura, ae, f.	spojení, svaz, kloub					
iunctus, a, um	sousedící, spojený					
iunctus, a, um	sousedící, vedle sebe postavený					
iungo, ere, iunxi, iunctum	spojit ; sepnout (ruce)					
iupan	župan					
iuramentum, i, n.	přísaha (DZ ; Pražák nic)					
iuramentum, i, n.	přísaha (MLLM nic víc, význam "přísahání" neuvádí, ale vzhledem k významu fr. "jurement" i k RS 60:3 to nepochybně bude i přísahání obecně)					
iurare super librum Evangeliorum	přísahat na evangeliář					
iuratus ad sancta Evangelia	pod přísahou na svatá evangelia					
iuratus, a, um	pod přísahou					
iuratus, a, um	přísahavší, přísahu složivší, přísahou vázaný, (doplňkově) pod přísahou					
iure iurando inter se sanxerunt	přísahou se ve spolek zavázat					
iuro, are, avi, atum	přísahat					
ius dicere	konat soudy					
ius iurandum	přísaha					
ius, iuris, n.	polévka, šťáva, omáčka					
ius, iuris, n.	poplatek, dávka	MLLM nic víc				
ius, iuris, n.	právo ; právní ustanovení ; soud ; pravomoc, moc, nárok ; oprávněnost ; právní postavení ; spravedlivá věc ; vrchní moc, svrchovaná moc					
iusta altitudo	náležitá výška					
iustitia, ae, f.	justice, soudnictví, soudy					
iustitia, ae, f.	spravedlnost, spravedlivost ; spravedlivé jednání, dobrota, přímost					
iustum funus	řádný pohřeb					
iustum, i, n.	právo, spravedlnost	Pražák				
iustus, a, um	oprávněný, správný					
iustus, a, um	řádný, odůvodněný, náležitý					
iustus, a, um	spravedlivý (o člověku i jevu či ději) ; zákonný ; řádný ; zasloužený, náležitý, patřičný ; správný ; oprávněný, odůvodněný ; slušný	Pražák, DZ				
iuvenio, ire, veni, ventum	dosáhnout, nalézt, přicházet					
iuventus, tis, m.	mládež					
iuxta	podle, ve shodě s	DZ				
iuxta	vedle, blízko, nablízku ; stejně, rovněž tak					
iuxta	vedle, blízko, nablízku ; stejně, rovněž tak, stejně tak ; vedle, blízko (předl. s ak., často až za substantivem)					
iuxta illud + gen.	k čemuž, o čemž (praví Izajáš apod.), podle slov (Izajášových apod.) (takto RS 53:18.20 či Fournier I, 69 ; následuje genitiv: Ysaie, Apostoli, je to vlastně asi výpustka, snad z iuxta illud (verbum) apostoli)					
iuxta illud + gen.	k čemuž, o čemž (praví Izajáš atd. ; takto RS 53:18.20 ; následuje genitiv: Ysaie, Apostoli, je to vlastně asi výpustka, snad z iuxta illud [verbum] apostoli)	DZ				
iuxta quod	jak o tom (píše Apoštol Římanům)					
iuxta quod	k čemuž, o čemž (praví Apoštol atd. ; takto Tractatus manicheorum)					
Jadra, ae, f.	Záhřeb (rejstřík Iz dubrovačkog: Zara, viz Jadra)					
jampridem	již dříve					
Jesu	Ježíši (vok.)					
judico	(form. iudico)					
jupan maior m.	velký župan					
Karliun	Caerleon	geogr.				
Katerina, ae, f.	(antroponym.) Kateřina (Castanet 159)					
labo, are, avi, atum	viklat se, hýbat se, kolísat, klátit se ; potácet se, vrávorat ; kácet se, klesat ; být vrtkavý, nestálý, váhat, rozpakovat se ; otřásat se, být v nejistotě ; upadat, rozpadat se					
labor, labi, lapsus sum	sunout se, šinout se, smekat se, klouzat ; jet, sjet ; letět ; plazit se, plížit se ; plynout ; plout ; klopýtnout ; přen. klopýtnout, pochybit, zbloudit ; vklouznout kam, vkrádat se, plížit se ; spadnout kam					
labor, labi, lapsus sum	uplývat, míjet, ubíhat, mizet, sklánět se, naklánět se ; zhroutit se, sesout se ; ochrnout ; hasnout, vyhasnout (zejm. o zraku)					
laboro, are, avi, atum	být v nouzi, v tísni, v nesnázi					
laboro, are, avi, atum	být v nouzi, v tísni, v nesnázi ; být tísněn, být svírán, být v nouzi, v úzkých, v nebezpečí ; váznout ; stonat, mít bolesti ; trápit se pro někoho (o lásce) 					
laboro, are, avi, atum	být v tísni, nouzi					
laboro, are, avi, atum	pracovat, namáhat se (i duševně), lopotit se ; usilovat, přičiňovat se, snažit se (ut aby, ne aby ne) ; dbát, pečovat, starat se, mít starost, mít péči o koho, co ; dělat, zhotovovat, vyrábět co					
labrum, i, n.	okraj					
lacesso, ere, ivi	pokoušet, napadat, vyzývat, podněcovat, dorážet					
lacesso, ere, ivi, itum	napadat, vyzývat					
lacesso, ere, ivi, itum	pokoušet, napadat, vyzývat, podněcovat, dorážet					
lacrima, ae, f.	slzy					
lacrimo, are, avi, atum	slzet, ronit slzy, plakat					
lacrimor, ari	slzet, ronit slzy, plakat (Pražák uvádí jen nedep., ale lat-fr uvádí i dep. a tak užito i v RS)					
lactineus, ea, eum	mléčně bílý	MLLM				
lacto, are, avi, atum	kojit					
lacus, us, m.	jezero, rybník					
laedo, ere, laesi, laesum	porušit					
laesio, onis, f.	poškození ; urážka, uražení ; úmyslné dráždění odpůrce					
laetenter	radostně, vesele					
lagena, ae, f.	láhev, lahvice (hliněná či skleněná), džbán ; (dutá míra)	Pražák, MLLM				
lagoena, ae, f.	(viz lagena)					
laguena, languena, laguna, lagona, lacuna	(form. lagena)					
laicalis, e	laický	MLLM				
laicus, i, m.	laik					
lamina, ae, f.	plíšek, plát, plátek, plech, deska, destička, kousek kovu / dřeva / kamene ; kusy železa, rozžhavené železo (k mučení či vypalování cejchu) ; čepel					
Lamparticus, a, um	lombardský					
Lamperticus, a, um	lombardský					
lanterna, ae, f.	svítilna, lampa					
lanternarius, ii, m.	nosič svítilny (jeden z otroků) ; sluha, pochop					
lapis, idis, m.	kámen					
lapsus a fide	odpadnutí od víry	Duv. Rel. 207				
lapsus sum	(viz labor, labi, lapsus sum)					
largior, iri, itus sum	štědře rozdávat					
largiter	hojně					
largitio, onis, f.	štědrost					
lassitudo, dinis, f.	únava, ochablost					
late	do šířky					
latebra, ae, f.	skrýš, úkryt					
later, is, m.	cihla					
laterna, ae, f.	svítilna, lampa	pozd.				
Latini, orum m. pl.	Latinové					
latior	širší, rozsáhlejší ; více lidí zasahující, rozšířenější ; obšírnější					
latitudo, inis, f.	širokost, rozlehlost					
latrocinium, ii, n.	loupež, zákeřnictví					
latus	(part. perf. pas. od fero)					
latus, a, um	široký, širý, rozsáhlý					
latus, a, um	široký, širý, široširý, rozsáhlý, prostranný ; obšírný					
latus, eris, n.	bok, strana					
latus, eris, n.	bok, strana, stěna ; břeh ; křídlo ; kraj, končina ; bok (těla) ; prsa ; hřbet, záda ; tělo ; nejbližší okolí, blízkost ; síla, zdraví					
latus, eris, n.	křídlo					
lauter	(nenal. nic)					
lauterius	(nenal. nic)					
lauterius	(Pražák ani MLLM nic ; snad hráč na loutnu, viz "lautum")					
lauterius	(Pražák nic)					
lautum, i, n.	loutna	MLLM				
lautus, a, um	umytý, čistý ; hezký, švarný, lepý ; nádherný, skvělý, skvostný ; slušný, řádný, způsobný, uhlazený, vznešený ; znamenitý, vzácný, jemný					
lautus, i, n.	loutna	MLLM				
lavo, are, avi, atum	umývat, koupat					
laycus, i, m.	laik					
lectio divina	duchovní četba (mnišská četba Písma, popřípadě spisů církevních Otců či dalších textů a zbožné rozjímání nad nimi) (ekvivalent "duchovní četba" užívá Regula Benedicti / Řehole Benediktova 1998, ale s. 115 "svaté čtení")					
lectum, i, n.	lůžko					
legatio, onis, f.	vyslanectví					
legatum, i, n.	odkaz (v závěti)					
legatus pro praetore	velitelův zástupce					
legio veterana	legie ze starých vojáků					
legumen, inis, n.	(MLLM nic)					
legumen, inis, n.	luštěnina, bob ; obilnina	Pražák nic víc				
legumen, inis, n.	zelenina					
leguminae, arum, f. pl.	zelenina (viz legumen, ale leguminosus je zeleninový, ne jen luštěninový)	takto TDH				
lemovicensis, e	limousinský	Sigal, M., 119				
lenis, e	pomalý, klidný, tichý, mírný					
lenitas, atis, f.	povlovnost, mírnost					
Leodiensis, e	ličgeský	WEH 140				
levo, are, avi, atum	ulehčovat, činit lehkým ; zmenšovat, snížit ; zbavovat, zprošťovat, osvobozovat ; polehčit, prospět komu, zotavit, posílit ; obveselit ; slehnout, porodit ; nadlehčovat, opírat se ; zdvíhat, vznášet ; činit hladkým, hladit, leštit					
libenter	rád					
liber evangeliorum	evangeliář					
liber, a, um	svobodný, volný					
liberalis, e	laskavý, štědrý, vlídný					
liberalitas, atis, f.	blahovůle, ochotnost, velkorysost					
liberalitas, atis, f.	štědrost, šlechetnost, čestnost					
libero, are, avi, atum	osvobodit ; osvobozovat, na svobodu pouštět ; osvobodit (na sobě), propustit, zprostit, prohlásit nevinným ; zprošťovat ; vyklízet, uvolňovat					
libido, inis, f.	touha, chtivost, žádost, žádostivost, žíznění po čem ; chtíč, smyslná žádost, chlípnost, vilnost, smyslnost ; rozkošnictví, požitkářství, bujnost, zhýralost, prostopášnost ; chuť, záliba ; choutka, libovůle, rozmar, vrtoch					
licentia specialis	zvláštní povolení					
licentia, ae, f.	dovolení, možnost ; volnost, svoboda, dovolení ; vůle ; přemíra svobodomyslnosti, zpupnost, drzost					
liceor, eri, itus sum	podávati					
licet	ač, ačkoli, byť (s adj. i celou větou)					
licet	ať, třeba i, kdybych, bych i, dejme tomu, že					
licet	byť (např. + adj.)					
licet, ere, cuit, licitum est	jest dovoleno					
licet, ere, licuit, itum est	je dovoleno					
lignator, oris, m.	dřevorubec					
lignum prohibitum n.	zakázaný strom	DHC 310:29				
lignum vetitum	zakázaný strom, zapovězený strom [strom v ráji, na kt. roste zakázané ovoce]					
lignum, i, n.	dřevo ; strom					
ligo, onis, m.	motyka					
ligonizator, oris, m.	(Pražák nic, MLLM přímo nic, viz "ligonizo" ; několik překladů udává "hrobník", ale dle ligonizo se zdá, že by mohlo jít i o "kopáče")					
ligonizator, oris, m.	hrobník					
ligonizo, are, avi, atum	kopat, pracovat s motykou, rýt (MLLM bęcher, tj. očividně i rýt rýčem)	MLLM nic víc				
lingua laicalis	lidový jazyk					
lingua, ae, f.	jazyk (řeč), jazyk (v ústech) ; národ (přen.)					
lingua, ae, f.	jazyk ; řeč, mluva					
linter, is, f.	člun, loďka					
linter, tris, f.	člun, loďka					
liquamen, inis	ovocná šťáva, džus ; omáčka	MLLM				
littera absolutoria	absoluční dopis					
littera, ae, f.	dopis					
litteris mandare	sepisovat, zaznačovat písemně					
litus, oris, n.	břeh, pobřeží					
loci communes	obecné věty (zásady, principy, kategorie, poučky, myšlenky), schémata					
locus medius utriusque	místo uprostřed, mezi oběma ležící, patřící jim oboum					
locus requiesque	místo k odpočinku	hendiadys				
locus, i, m. (pl. loca, orum, n.)	místo, kout ; místo v přírodě ; poloha místa ; kraj, krajina, země, oblast ; dědina, osada, město ; místnost ; bydliště, byt ; rodidla, intimní (ženské) partie					
locus, i, m. (pl. loca, orum, n.)	vykázané místo, postavení, pozice, stanoviště ; postavení, stav ; rod, rodina ; místo, úřad, hodnost, pozice, postavení ; čas, doba ; pravý čas, vhodná příležitost, možnost, vhodný okamžik					
locus, i, m. (pl. loci, orum, m.)	místo v knize ; odstavec, část, díl, kus, partie ; obor ; nauka ; věc, předmět, látka					
Lombardia, ae, f.	Lombardie					
Lombardia, ae, f.	Lombardie (severní Itálie) ; jihoitalská oblast pod vládou Lombardů	Hamilton - Hamilton, 140				
Lonbardia, ae, f.	Lombardie					
longinquus, a, um	daleký, vzdálený					
longinquus, a, um	daleký, vzdálený, dlouhotrvající					
longurius, ii, m.	dlouhá tyč, dlouhé bidlo					
loquor de spiritu	mluvit z ducha (takto TDH 311:25-26, ale poté dvakrát i loquor spiritu, nepochybně v tomtéž významu)					
Lucifer, i, m.	Lucifer					
lucrum, i, n.	prospěch, zisk, bohatství,					
lucrum, i, n.	prospěch, zisk, výdělek, výtěžek, výhoda ; ziskuchtivost, hamižnost, hrabivost, chamtivost, zištnost, lakota, mamonářství ; mamon, bohatství (s příhanou)	Pražák nic víc, něco přidal DZ				
ludus scaccorum	hra v šachy, šachy					
Lugdunensis, e	lyonský					
lugeo, ere	naříkat, plakat					
Lumbardia, ae, f.	Lombardie					
Lumbardicus, a, um	lombardský					
luminar, aris, n.	světlík, okno ; svítilna, světlo	Pražák				
luminaria, ae, f. / orum, n. pl.	osvětlení, osvětlování ; osvětlení, světla, svítilny ; svíce, svíčka ; hvězda	MLLM				
luparius, ii, m.	lovec vlků ; vlkodav	MLLM				
luteus, a, um	z bláta ; jílovitý ; zablácený ; bezcenný, ničemný, darebný					
lutosus, a, um	blátivý, z bláta					
luxuria, ae, f.	chlípné spojení, hanebné souložení, nechutné hrátky (chlípnost je spíše vlastnost, což se nehodí do kontextu TDH 312:10) ; vilnost, smyslnost ; chtíč (potud DZ) ; změkčilost					
luxuria, ae, f.	nezřízenost	DZ				
luxuria, ae, f.	přemíra, přepych, bujnost, zbujnělost, nemírnost ; marnotratnost, hýřivost, prostopášnost, zhýralost, rozmařilost, chlípnost					
luxuria, ae, f.	přemíra, přepych, rozmařilost, chlípnost					
luxuriam complere	ukojit chtíč	DZ ex Fournier I, 221				
maccecharius	palcátník					
Macedonia, ae, f.	Makedonie, země na sever od Řecka, většinou vnímána jako oblast od Olympu až k řece Strymonu					
magnis itineribus	dlouhými pochody = velmi ryhle					
magnus, a, um	důležitý, závažný					
machina mundi f.	[přímo nenal. ; označení pro svět, světový mechanismus]					
machina, ae, f.	stroj, přístroj ; válec (ke zdvíhání či posunování), páka ; dobývací stroj, obléhací stroj ; lstivý výmysl, obmysl, úskok, lest					
machinatio, onis, f.	strojové zařízení, stroj, přístroj					
mala mali	jablka z jabloně	Nitze, Perlesvaus II, 57				
male	špatně, zle ; málo, téměř ne, ne, nedosti ; nešťastně, nepříznivě, s nezdarem ; sotva, nadobro (o nevhodné míře: listy sotva drží na větvích, nadobro ochraptělý)	Pražák nic víc				
malefactor, oris, m.	zločinec	Pražák nic				
maleficium, ii, n.	projev nepřátelství, zločin					
malitia, ae, f.	zlost, zlo, lumpárna, špatnost, zlomyslnost					
malitiosus, a, um	zlý, zlovolný, věrolomný					
malivolentia, ae, f., malevolentia, ae, f.	zloba, nepřízeň, nenávist ; zlomyslnost, škodolibost					
malum punicum, -i -i n.	granátové jablko					
malum, i, n.	zlo ; jablko					
malus, a, um	špatný, nekvalitní ; zlý ; škodlivý, zhoubný, neštěstí přinášející ; zlověstný, neblahý ; nešťastný, bídný, smutný ; nehezký, ošklivý ; slabý, špatný (spisovatel apod.)					
mancipium	otrok	Havlík 71				
mandatum, i, n.	příkaz, vzkaz, zákaz, nařízení					
mando, are, avi, atum	nařídit, uložit					
mando, are, avi, atum	odevzdat, svěřit					
mando, are, avi, atum	odevzdát, svěřit					
mane	ráno					
maneo, ere, mansi, mansu	zůstávat, trvat, nadále být ; zůstat (přes noc), přenocovat ; dochovat se, zachovat se, dosud být v platnosti ; čekat na koho, očekávat koho, vyčkat koho / čeho					
maneo, ere, mansi, mansum	zůstávat, trvat, nadále být ; zůstávat, sídlit ; zůstat (přes noc), přenocovat ; dochovat se, zachovat se ; dosud být v platnosti ; čekat na koho, očekávat koho, vyčkat koho/čeho	Pražák, DZ				
manifeste	očividně, jasně, zřetelně ; otevřeně (neskrytě)					
manifeste	očividně, zřetelně, jasně					
manifesto, are, avi, atum	odhalit, zjevit, vyjevit, učinit zjevným					
manifestus, a, um	zřejmý, očividný, zjevný, patrný, jasný, nepopiratelný ; usvědčený, při činu dopadený, přistižený ; dávající najevo (nesouhlas apod.), jevící (známky života apod.)					
mansis, mansum, mansa f., masus, masa, massus, massa	(form. mansus)	MLLM				
mansus	(délková míra, MLLM neupřesňuje)	MLLM				
mansus	dům, obydlí ; statek, hospodářství, usedlost, farma ; místo pro statek, místo k vystavění statku ; dvorec, hospodářství, jitro (statek a orná půda k němu patřící) ; država, panství ; tolik půdy, kolik zabírá dvorec ; jitro (plošná míra)	MLLM ; Pražák nic				
mansus	pozemek (sestávající z domu a zahrady, ve městě), pololáníkův / půlláníkův pozemek (snad, soudě podle "cotter's house", ač tam je to součást významu s tím městským domem, kde se dosti liší fr. překlad s výkladem od stručného angl. "cotter's house")	MLLM				
manuale confessionum	zpovědní příručka	LMALB				
manus, us, f.	branná rota, četa					
manus, us, f.	rota, četa, branná moc					
manuscriptum, i, n.	rukopis					
Maravi, orum, m. pl.	Moravané					
marca, ae, f.	občina (někdy ; různý význam)					
marciarius, ii, m.	kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání)	MLLM				
Mare internum n.	Středozemní moře					
mare Rubrum n.	Rudé moře	rubrum ověřeno				
Marchia Tervisina f.	Treviská marka (oblast Vicenzy, Trevisa, diecéze Feltre a Belluno, možná i část Furlanska zahrnuta do tohoto termínu, uvádí Duvernoy)					
marchio	markrabí (nom. Havlík v ČJ takto)					
Marchus	Marek					
Marchus, i, m.	Marek					
maritimus, a, um	mořský, při moři					
maritimus, a, um	námořní					
mas, aris, m.	samec					
massa	(form. mansus)	MLLM				
massa, ae, f.	dědičné léno, dědictví (o územích patřících velkému vlastníkovi) ; území (vlastněné určitou osobou), panství ; obvod, okrsek ("in massa Verona" aj. ; MLLM fr. finage, angl. township) ; dav, shluk, srocení	MLLM				
massa, ae, f.	hmota, masa	DZ				
massa, ae, f.	kus ; těsto, tvárná hmota ; spousta, chaos	jen toto Pražák a Šenková				
matara, ae, f.	galská kopí					
materia, ae, f.	téma, látka					
matrimonium, ii, n.	manželství					
matrimonium, ii, n.	svatba					
maturesco, ere, ui, -	zrát, uzrát, dozrát					
maturius	dříve					
maturo, are, avi, atum	spěchat					
maturus, a, um	včasný, časný					
maturus, a, um	včasný, zralý					
maturus, a, um	zralá					
maxime	a to tím spíš	vhodné v RS 47:25				
maxime	nejvíce ; ponejvíc ; celkem, přibližně ; obzvláště, hlavně, zejména, právě (právě před nedávnem apod.) ; zajisté, ano (kladná odpověď)					
maxime ratione	ponejvíc z toho důvodu					
media via f.	střední cesta	TDH 313:3				
media via f.	střední cesta (TDH 313:2)					
mediocris, e	neveliký					
Mediolanensis, e	milánský					
Mediolanum, i, m.	Milán					
medius, a, um	prostřední, uprostřed					
mel, mellis, n.	med ; sladkost, sladká věc					
melioramentum, i, n.	(Pražák nic)					
melioramentum, i, n.	zlepšení, vylepšení ; zvýhodnění (ve spojitosti s dědictvím ; přilepšení zde zřejmě užít nelze ; dle výkladu sub "melioro" jde o zvýhodnění jednoho dědice nad jiné)	MLLM ; nic víc				
melioratio, onis, f.	zlepšení, vylepšení ; zvýhodnění (ve spojitosti s dědictvím ; přilepšení zřejmě za ekvivalent tohoto významu pokládat nelze ; dle výkladu sub "melioro" jde o zvýhodnění jednoho dědice nad jiné)	MLLM ; nic víc				
melioratus, us, m.	zlepšení, vylepšení	MLLM				
meliores	velmoži	Havlík 68				
melioro, are, avi, atum	zlepšit, vylepšit, zvýšit hodnotu ; poopravit, vylepšit ; vyléčit, uzdravit ; (pas.) vyléčit se, uzdravit se ; opravit (věc, např. loď) ; obdařit, obdarovat, (spec.) obdařit donací	MLLM				
melioro, are, avi, atum	zlepšovat	Pražák nic víc				
melioro, are, avi, atum	zvýhodnit (jednoho dědice na úkor ostatních) ; (intrans.) zlepšovat se, (o člověku) dělat pokroky, lepšit se	MLLM				
mellificium, ii, n.	včelařství					
member, bris, m.	úd					
membrum, i, n.	část, úd					
memoria, ae, f.	paměť					
memoriam amittere	ztratit paměť					
memoriam remitterre	méně cvičit paměť					
mempheticus, a, um	memfidský	Durand				
mendicitas, atis, f.	žebrota, žebrání					
mensa, ae, f.	stůl ; oltář ; pokladna ; jídlo, hostina					
menstruum, i, n.	menstruace ; potraviny na měsíc ; měsíční služné	DZ, Pražák				
menstruus, a, um	měsíční (měsíčně se opakující) ; měsíční (měsíc trvající)					
mensura, ae, f.	míra, měření, měřítko					
mentio, onis, f.	zmínka					
mercator, oris, m.	kupec, obchodník					
mercatura, ae, f.	obchod, obchodování					
mercede arcessere	za mzdu najmout					
mercedem reddo	odplatit					
mercenaria, ae, f.	trh					
mercenarius, ia, ium	námezdný, najatý ; podplacený ; (o věcech) koupený, zakoupený, zaplacený	Pražák, MLLM				
mercenarius, ii, m.	nádeník, najatý člověk, brigádník ; obchodní cestující, agent, jednatel ; nájemník, nájemce ; obchodník s látkami, obchodník se střižním zbožím (vyvozeno z MLLM fr. a angl.)	Pražák, MLLM				
mercennaria, ae, f.	trh					
mercennarius, ia, ium	námezdný, najatý ; podplacený ; (o věcech) koupený, zakoupený, zaplacený	Pražák, MLLM				
mercennarius, ii, m.	nádeník, najatý člověk, brigádník ; obchodní cestující, agent, jednatel ; nájemník, nájemce	Pražák, MLLM				
mercerius, ii, m.	kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání)	MLLM				
mercerus, i, m.	kramář, obchodník, obchodník se střižním zbožím (ale i obecněji kramář, podobně jako historicky fr. mercier ; srv. citaci MLLM VII, s. 672 "tam mercerii quam negociatores", kt. také může ukazovat na nutnost širšího chápání)	MLLM				
merces, dis, f.	mzda, plat, odměna					
merces, edis, f.	mzda, plat, odměna, odplata ; odměna za práci, zvl. žold ; výnos ; cena ; podplacení, úplatek ; činže, nájemné					
merces, edis, f.	odměna, odplata ; mzda, plat, odměna za práci, (spec.) žold ; podplacení, úplatek ; činže, nájemné ; výnos ; cena (i přen.) ; 					
merces, edis, f.	přízeň ; blahosklonnost ; projev přízně ; libovůle (zejm. panovníkova) ; (pl.) díky, poděkování ; odměna (nebeská), spása ; zbožný dar, donace (pro spásu duše)	MLLM, Pražák, 				
mere	(MLLM ani Pražák nic)					
mere	čistě, bez příměsi (Pražák ani Šenková nic)					
merens, ntis	zasloužilý					
meretricium, ii, n.	prostituce					
meretrix, icis, f.	nevěstka, prostitutka, kurtizána					
merito	právem					
merum, i, n.	čisté víno, nemíšené víno, neředěné víno					
merum, i, n.	neředěné víno, čisté víno, nemíšené víno					
merum, i, n.	území, oblast	MLLM				
merus, a, um	čistý, nemíšený, neředěný, nesmíšený ; (přen.) čistý, pravý, opravdový ; plný, neomezený ; pouhý, čirý ; samý ("meri principes" samé významné osobnosti)					
merus, i, m.	dávka čistého / nemíšeného vína	MLLM				
messagarius, ii, m.	posel	MLLM				
metior, iri, mensus sum	vyměřit					
meto, are, avi, atum 	měřit, vyměřovat (častěji však depon.)					
meto, ere, ui, messum	kosit, žít					
mihi est aliquod curae	mám něco na starosti					
mihi opus est	potřebuji					
Milicius, i, m.	Milíč z Kroměříže					
mille passus	míle					
mina, ae, f.	mina (váhová a cenová jednotka)					
mina, ae, f.	mina (váhová jednotka)					
minae, arum, f.	hrozby, výhrůžky	Pražák nic víc, Thouz. potvrzuje				
minae, minarum f.	hrozby, výhrůžky					
minime	ani v nejmenším, ani zbla					
minime	ne, nikoliv, nikoli, vůbec ne, rozhodně ne, ani v nejmenším					
minime	vůbec (někdy vhodný překlad, viz RS 59:26)					
minister, tri, m.	hodnostář	DZ				
minister, tri, m.	služebník, sluha, pomocník, přisluhovač, podúředník, posluhující (při jídle), kněz ; náhončí, napomahač, podporovatel, vykonavatel					
ministerium, ii, n.	okrsek, obvod (na kterém vykonává nějaký úředník či pověřenec svou funkci) ; dvorec (oblast pod správou jednoho šafáře) ; okrsek, obvod (soubor statků, jejichž výnosy plynou do jednoho ?dvorce? ; MLLM angl. "household department", fr. "service")	MLLM				
ministerium, ii, n.	řemeslo ; cech ; nástroje, nářadí, náčiní ; nábytek ; mobiliář (např. chrámový) ; liturgické náčiní, kalich a paténa ; svěřenství (statky přidělené úředníkovi za odměnu) ; zásobování, zásobování potravinami ; nádobí, příbory, servis ; příborník ; patro, p	MLLM				
ministerium, ii, n.	služba ; úřad, veřejná funkce ; služebnictvo ; podúředníci ; funkce majordoma, majordomství, důstojenství majordoma (asi, DZ ex MLLM, přímo "majordom" tu v angl. ani fr. není)	Pražák, MLLM, DZ				
ministerium, ii, n.	služba, úřad ; služebnictvo, podúředníci					
ministerium, ii, n.	vysluhování svátostí, udílení svátostí, Boží služba ; péče o duše, pastýřská péče, pastorace ; církevní důstojenství, církevní úřad ; církevní okrsek (diecéze či farnost)	MLLM				
ministro + dat.	podsouvat (ve smyslu našeptávat)	DZ ex TDH 311:27				
ministro, are, avi, atum	přisluhovat, posluhovat, podávat (o jídle či nápoji) ; opatřit (i co čím), obstarat ; poskytovat ; vykonávat, provádět					
minor	mladší ; menší					
minuo, ere, ui, utum	urovnávat					
mirabile est	je divné, je podivné					
mirabilia n. pl.	zázraky	MLLM				
mirabilis, e	(MLLM nic)					
mirabilis, e	podivuhodný, zvláštní, podivný, neobyčejný					
mirabilis, e	zázračný	DZ				
Mirosclauus, i, m.	Miroslav					
mirum in modum	podivuhodně					
miser, era, erum	(v MLLM je fr. a angl. ekvivalent, kt. znamená zároveň "nebohý" i "ničemný", takže odtud, stejně jako z uváděných citací, nelze určit, zda má slovo i význam "ničemný")					
miser, era, erum	(ve významu mizerný, hnusný, odporný nenal. Pražák ani Šenková ; Moneta 61a píše miser haereticus, což ovšem také může znamenat nešťastník)					
miser, era, erum	bídný, ubohý, nešťastný ; chudý, skrovný, nepatrný (o věcech) ; špatný, smutný	Pražák ani Šenková nic víc				
miseria, ae, f.	bída, neštěstí, obtíž, trápení, utrpení					
miseror, ari, atus sum	naříkat, plakat, litovat					
miserum!	běda!					
misterium	(neklas. pro mysterium)					
mitigo, are	zmírnit					
mitis, e	jemný, měkký ; sladký, zralý, lahodný ; mírný, klidný, tichý ; krotký (o zvířeti)					
mittes	tiší (většinou mites)					
mitto + dat.	vzkázat komu??? [výskyt DHC 308:25]					
mitto, ere, misi, missum	poslat, odeslat, propustit					
mitto, ere, misi, missum	poslat, posílat, věnovat, seslat = způsobit (komu co), házet, metat, mrštit, položit, nasypat, vydávat, pouštět, vypouštět, vrhnout se na, snést se, propustit (koho ze služby), rozpustit (senát), upustit od čeho, přejít mlčením					
mitto, ere, misi, missum	seslat, metat, vrhnout, mrštit, hodit					
mitto, ere, misi, missum + dat. (bez předmětu, jehož místo zastupuje např. účelová věta)	vzkázat komu (co, aby udělal co atd.)	TDH 309:16				
mixtum, i, n.	nemíšené víno					
mobilitas, atis, f.	hbitost, pohyblivost					
moderor, ari, atus sum	krotit, ovládat, mírnit					
modicum, i, n.	troška, něco málo					
modo	hned potom					
modo	jen, pouze					
modo	jen, pouze ; právě (časově), právě teď, právě před chvílí, nedávno, nedávno ještě, hned potom					
modo	jen, pouze ; teď, nyní (nejlepší RS 42:7, 49:2 a Parnaclatin 146, ač Pražák neuvádí) ; právě (časově), právě teď, před chvílí, nedávno, nedávno ještě ; hned potom ; odnedávna (nejlepší v DHC 312:8 ; RS 58:15) ; za okamžik, ve chvilce					
modo	odnedávna (nejlepší v DHC 312:8 ; RS 58:15)					
modo	před chvílí, nedávno					
modo	teď, nyní	nejlepší v RS 49:2, ač Pražák neuvádí				
modo	teď, nyní (nejlepší RS 42:7 a 49:2, ač Pražák neuvádí)					
modo	teď, odnedávna [toto se zdá nejlepší v DHC 312:8, ač Pražák neuvádí]					
modo	za okamžik, ve chvilce					
modo + gen.	po způsobu, způsobem					
modo - modo 	brzy... brzy, hned... hned					
modo meliori	co nejlépe, nejlépe					
modus, i, m.	míra (nástroj i rozměr) ; takt, rytmus ; melodie, nápěv, píseň, harmonie ; míra, pravá míra, náležitá míra, uměřenost, umírněnost ; způsob ; pravidlo					
modus, i, m.	výměra					
Moesi, orum, m.	Moesové, národ v nynějším Srbsku a Bulharsku	Pražák.				
Moesiacus, a, um	moesský (takto v ČJ Pražák ; související s Moesií či Moesy)					
molimentum, i, n.	námaha					
molita cribaria	mouka					
molo, ere, ui, itum	mlíti					
moneo, ere	upomínat, upozorňovat, napomínat					
monitio, onis, f.	napomenutí					
Mons Alionis m.	(geogr.) Montaillou	DZ ex Fournier				
Mons Guimari	Montwimers (tj. Mont-Aimé v Champagne, ale výklady jsou různé)					
Mons Securus m.	Montségur 					
montana, orum, n.	horské krajiny, hornatina, pahorkatina					
mora, ae, f.	prodlení, meškání					
moram interpono, ere, posui, itum	zdržovat					
morans, antis	prodlévající, zůstávající ; přinejmenším ve střv. latině i bydlící, sídlící, dlící, žijící					
Moravia, ae, f.	Morava (ve Střední Evropě) ; Morava (ve Skotsku, viz Nitze, Perlesvaus II, 97)					
morbus, i, m.	nemoc ; slabost					
morior, mori, mortuus sum	zemřít, umírat					
moror, ari, atus sum	meškati, prodlévati, zdržovati se					
moror, ari, atus sum	sídlit (DZ ex RS 50:6) ; prodlévat, zdržovat se, meškat ; zdržovat koho ; prodlužovat, protahovat ; upoutat (zrak apod.) ; (zápor.) neváhat ; nil moror alqd.: nemám nic proti tomu, nedbám o co					
moror, ari, atus sum	zdržovat se, přestat, podléhat					
mors necessaria f.	přirozená smrt					
mors, mortis, f.	smrt ; mrtvola ; krev					
Mors, Mortis, f.	Smrt, bohyně smrti					
mors, mortis, f.	způsob smrti					
morsum, i, n.	kousek, kousíček					
morsus, us, m.	kousnutí, štípnutí, uštknutí ; kousání, jedení čeho ; rozštěp (dřeva) ; bolest (kousavá, hlodavá), palčivost, ostrost					
mortale peccatum n.	smrtelný hřích					
mos, oris, m.	zvyk					
moveo, ere, movi, motum	hýbat se, pohybovat se ; hýbat, pohybovat, pohnout čím ; dát se na pochod, táhnout dál, přesunout se ; potřásat, třást ; vrtět ; připravovat, chystat ; hýbat se, mít se k dílu ; (pas.) vlnit se ; zahnat, zatlačit, odstranit, vyloučit	Pražák				
moveo, ere, movi, motum	působit na koho, činit dojem na koho ; dojímat koho ; znepokojovat, soužit koho ; budit strach, (pas.) strachovat se ; popouzet, rozčilovat, dráždit, pobuřovat ; uvádět v pohyb, podněcovat, způsobovat, budit ; měnit	Pražák				
Moymir	Mojmír					
ms.	rukopis, rkp.	zkr.				
multitudo, inis, f.	množství, veliký počet ; množství lidí, lid, dav, obyvatelstvo ; prostý lid, luza					
multo die	když již den pokročil					
multociens	mnohokrát, často	klas. multotiens				
multotiens	mnohokrát, často					
multoties	mnohokrát, často					
multus, a, um	mnohý, četný ; velký, veliký, značný ; důkladný, obšírný, rozvláčný					
mundanus, a, um	světový					
mundialis, e	světský, pozemský	sic, světový Pražák jen pod mundanus				
munio, ire, ivi, itum	chránit, krýt					
munio, ire, ivi, itum	zakládat opevnění, opevňovat, opatřovat hradbou, ohradit ; stavět, vystavět ; dělat pevným, schůdným, pevně stavět ; chránit, krýt co					
munitio, onis, f.	opevnění, hradba					
munus, eris, n.	dar					
munus, eris, n.	povinnost, služba, dar					
murus, i, m.	zeď, hradba ; násep ; záštita, ochrana (význam stěna Pražák neudává, viz paries)					
mustela, ae, f.	lasička					
mustella, ae, f.	lasička					
mutilus, a, um	s tupými rohy, zkomolený					
naenia, ae, f.	pohřební píseň, žalozpěv ; kouzelné říkadlo, kouzelnická píseň ; píseň, popěvek					
nam	opravdu, zajisté, ano ; neboť, vždyť (ve větách oznam. i táz) ; totiž (vysvětlovací) ; -pak (kdopak apod.)					
namque	opravdu, zajisté, ano ; neboť, vždyť, tak například					
namque	totiž					
nanciscor, i, nan(c)tus sum	dostat, nalézt					
nanciscor, nancisci, nanctus sum	náhodou nalézt, dostat					
nanciscor, nancisci, nanctus sum	náhodou nalézt, dostat, získat					
Naretani, orum, m.	Neretvané					
nascor, nasci, natus sum	narodit se, vyrůstat					
nasus, i, m.	nos ; čich, jemný čich ; jemný vkus, vytříbený vkus, vytříbený úsudek					
natalis, e	narození se týkající					
nativus, a, um	přirozený					
natura loci	přírodní podmínky					
natura, ae, f.	přirozenost					
natura, ae, f.	ráz, přirozená povaha					
naturalis, e	pravý (asi ; MLLM naturales monachi, naturales carnifices, fr. pleinement qualifié, angl. fully authorized)	MLLM				
naturalis, e	přirozený, přírodní ; rodný (bratr) ; týkající se přírody					
naturalis, e	založený na zrodu ("rex naturalis" cca dědičný král, "servitium naturale" zrodem podmíněná služba, např. o dítěti otroka či zaslíbenci) ; nevlastní (o potomkovi ; vyvozeno z výrazu bâtard aj.: výraz "natural child" ibid. je, soudě podle LL, dvojznačný)	MLLM				
naturaliter	(MLLM přímo nic, viz "naturalis")					
naturaliter	od přírody, přírodou ; přirozeně, sám od sebe (Pražák ; význam "očividně" nenal., "pokud jde o podstatu, ve své podstatě" taky ne)					
navicula, ae, f.	loďka					
navigatio, onis, f.	plavba					
navigium, ii, n.	loď, plavidlo					
navis longa	válečná loď					
naxia, ae, f.	provinění					
ne ... quidem	ani					
nec	a ne, ani					
nec	ale ne, avšak ne, ale přece ne					
nec ideo	avšak proto přece					
nec virgines festinantur	s provdáním dívek se nespěchá (Tacitus)					
necessarie	nutně ; s logickou nutností, přesvědčivě, nutně					
necessario	bezpodmínečně	IZ				
necessario	nevyhnutelně, nutně					
necessario	nutně, nevyhnutelně ; z donucení, proti své vůli					
necessarius, a, um	přítel, blízký					
necessitas, atis, f.	nutnost, nevyhnutelnost, neodvratnost ; naléhavost, tíseň, nouze (nouze DZ) ; nutná potřeba, nutné vydání ; pouto, svazek, poměr					
necessitudo, inis, f.	přátelství, těsný poměr					
necnon	a ne, ani ; a tedy ne, tudíž ne ; avšak ne, ale přece ne					
necnon	a, i, a také, a zajisté také [Pražák odkazuje na neque, kde má drobné heslo nec non = a zajisté také, i, a také ; jde očividně o negaci záporu, tj. důrazné vyjádření kladu. Tak to alespoň chápu. Doplnil bych "jakož i".]					
Neemia	Nehemjáš	jedna z podob				
neglego, ere, lexi, lectum	nestarat se, nedbat					
nego, are, avi, atum	popírat, zapírat ; říci ne, dát odmítavou odpověď, pravit, že ne, tvrdit, že ne ; odpírat komu co, upírat komu co ; nedat, nedopřát (pokoje) ; stáhnout (plachty)					
nego, are, avi, atum	zapírat, tvrdit že ne					
negotium, ii, n.	práce, zaměstnání, činnost, úkol					
negotium, ii, n.	práce, zaměstnání, úkol					
negotium, ii, n.	věc, záležitost, práce					
nempe	ovšem, arci, zajisté, patrně					
nenia, ae, f.	pohřební píseň, žalozpěv ; kouzelné říkadlo, kouzelnická píseň ; píseň, popěvek					
nepos, otis, m.	vnuk ; synovec, příbuzný vůbec ; potomek ; mrhač, marnotratník, zhýralec					
neqauquam	nikterak ne, naprosto ne					
nequam	ničemný, špatný, darebný, zlotřilý	nesklon.				
neque	ale ne, avšak ne, ale přece ne atd.					
neque autem	vskutku ne					
neque enim	vždyť přece ne					
nequeo, ire, ivi (ii), itum	nebýt s to, nemoci					
nequitia, ae, f.	ničemnost, špatnost, darebnost ; lehkomyslnost, marnotratnost, zhýralost, bujnost ; šibalství					
nervus, i, m.	síla, jádro, podstata, šlacha					
nervus, i, m.	sval, síla, jádro, podstata, šlacha					
nescio, ire, ii (ivi), itum	nevědět ; neznat ; neumět					
nescius, a, um	neznalý, nezkušený	DZ ex Fournier I, 335				
neu = neve	ani, nebo, aby ne					
neve	ani					
Nicolaus	Mikuláš					
nihil novi	nic nového					
nihilo	o nic					
nihilo secius	nicméně, přece					
nichil	(viz nihil)					
nimia	krajnosti					
nimirum	rozhodně, bezpochyby, očividně					
nimis	velice, nesmírně (DZ) ; nadmíru, příliš					
nimius, a, um	převeliký, nesmírný, neobyčejně veliký ; přílišný, překračující míru, nadměrný					
ningere (3. os. ningit n. ninguit)	sněžit, chumelit, padat (o sněhu)					
ningit	padá sníh, sněží, chumelí					
ningor, oris, m.	sněžení, padání sněhu					
nisi	kromě					
nisi	leč, leda, než					
nisi	leda					
nisi forte	leda snad (DZ ; z Pražáka to nepřímo vyplývá, viz sub "forte")					
niteo, ere, tui,-	lesknout se, hýřit					
nitor	usilovat, snažit se					
nitor, i, nixus sum	usilovat, namáhat se					
nitor, niti, nisus (nixus) sum	opírat se (i nepřeneseně) ; spoléhat se na co ; usilovat					
nivis	(viz nix)					
nix, nivis, f.	sníh					
noctu	za noci, v noci					
nodus, i, m.	kloub, koleno					
nolo, nolle, nolui, -	nechtít ; nebýt nakloněn čemu ; kéž by ne, chraň bůh					
nomen capere	vzít si příklad					
nomen tantum	pouhé jméno					
nominatim	jmenovitě, výslovně, jménem					
non coniuges	nemanželé	DZ ex Fournier I, 303				
non dubitare	nepochybovat, být přesvědčen					
non item	ne však, nikoli však					
non item	nikoli však, ale ne					
non mediocriter	nikoliv nepatrně, značně, velice					
non recordari de pluri	na víc si nevzpomínat	Fournier I, 275				
nondum	ještě ne					
nondum	ještě ne, dosud ne					
nonnulus, a, um	(MLLM nic)					
nonnulus, a, um	(význam "mnozí" Pražák ani Šenková neuvádějí ; WEH překlad anonpojed také ne, ale Duvernoy anonpojed ano)					
nonnulus, a, um	nikoli nepatrný, dosti značný ; v pl. někteří					
nonnumquam	někdy, leckdy					
nonnus, i, m.	důstojný otec (zejm. v oslovení: nonne)					
Norici	Bavoři	Havlík 66				
norma, ae, f.	řehole ; mnišské společenství, řád	MLLM				
nota	věz					
notabilis, e	význačný, znatelný, nápadný, patrný ; pamětihodný ; významný, velký, značný (toto DZ)					
notabiliter	jasně, nápadně, znatelně (v RS 50:25 např. "notabiliter sciendum", tj. něco jako "je třeba vědět se vší jasností") ; význačně, významně					
notandum	důležité	DZ				
notandum	je třeba poznamenat	DZ				
notarius, i, m.	notář (MLLM jasně uvádí, ač ne jako samostatný význam slova, jen ve spojeních "notarius regis, imperatoris" aj. a "notarius publicus" ; u n. p. je pozn.: 1. výskytu ve 12. stol. Je tu i výklad: pův. písař, později soudní úředník)					
notarius, i, m.	písař (královský, u soudu, na úřadě, mnich věnující se v klášteře psaní atd.) ; 					
notarius, i, m.	písař ; tajemník ; rychlopisec, stenograf, písař užívající značkového písma ; notář (neklas. ; DZ)					
notitia, ae, f.	známost					
noto, are, avi, atum	poznamenávat, poznamenat, zaznamenat ; vnímat, pozorovat, vidět, zaznamenat (smyslově) ; udělit důtku, vytýkat, kárat ; vystavovat posměchu ; činit narážky na koho					
notus, a, um	známý					
novicius, ii, m.	novic ; nováček, nový ; nový otrok					
Novigentensis	z Nogentu					
novissima spes f.	poslední naděje					
novissime	nakonec (??? snad)					
novissimo	nakonec (MLLM ; přiklad neuveden a angl. i fr. ekvivalent znamená jak "nakonec", tak "konečně", tj. nevím)	adv.				
novissimus, a, um	(MLLM jen novissimo)					
novissimus, a, um	poslední [tak např. Int. Ioh. a Vg Iz 48,12.] ; nejhlubší (pekelná jáma)					
novissimus, a, um	poslední, nejmladší ; místně poslední, nejzazší, koncový, krajní ; nejhorší	Pražák				
novissimus, a, um	zadní, poslední					
novitas, atis, f.	novost, neobyčejnost, nebývalost					
Novum castrum n., Novumcastrum n.	Nové Hrady ; Newcastle	geogr. ; LMALB				
novum, i, n.	novota, novinka					
novus, a, um	nový					
nubo, ere, nupsi, nuptum	provdat, vdát					
nudi homines cum ferro	nazí lidé v okovech (označení pro kajícné poutníky)					
nudo corpore pugnare	bojovat bez štítů					
nudus, a, um	nahý, obnažený					
nullo modo	nijak					
numen, inis, n.	vůle					
numquid	cožpak?	Pražák nic				
nuncius, i, m.	posel					
nuncupatus, a, um	nazývaný					
nuntius, ii, m.	poselství, zpráva					
nuper	nedávno					
nuper	nedávno ; kdysi, před časem					
nutrix, icis, f.	kojná					
nutus, us, m.	pokyn					
nux, cis, f.	ořech					
ob	pro, za, kvůli, proto, pročež					
ob	před (místně) ; pro, kvůli ; proti, kolem (předpona)					
ob hanc causam	z té příčiny					
ob hoc	proto					
obaeratus, i, m.	dlužník					
obedio	(viz oboedio)					
obeo, ire, obii, obitum	jít ; zajít, zaniknout, zemřít, zesnout ; obcházet, procestovat ; jít kolem, táhnout se kolem, lemovat ; projít, probrat ; podnikat, konat ; zastávat, vykonávat, obstarávat					
obfero, ferre, tuli, latum	naskytnout se, objevit se, dát se na pospas					
obfero, ferre, tuli, latum	postavit se, dát se na pospas					
obfero, ferre, tuli, latum	prokázat, způsobit					
obicio, ere, obieci, obiectum	postavit proti nepříteli					
obicio, ere, obieci, obiectum	postavit, předhodit, hodit, nastavit					
obicio, ere, obieci, obiectum	vydáti na postas, postavit proti nepříteli					
obiurgo, are, avi, atum	kárat, napomínat					
objurgo	viz obiurgo					
oblique	šikmo, stranou					
obliviscor, i, itus sum (+g.)	zapomenout					
obmitto	(viz omitto)					
oboedienter	poslušně, ochotně					
oboedientia, ae, f.	funkce (mnicha, zejm. pověřeného vnějšími záležitostmi, správou grangie apod.) ; pozemek (patřící ke klášteru) ; okrsek ; duchovní moc (MLLM doslovně takto)	Pražák, MLLM ; přímo círk. obedience apod. tu není				
oboedientia, ae, f.	poslušnost (Pražák nic víc) ; disciplína ; (mnišský) slib poslušnosti ; úkol (uložený mnichovi či kanovníkovi na základě slibu poslušnosti) ; hodnost (mnicha či kanovníka) ; 					
oboedio, ire, ii (ivi), itum	poslouchat, být poslušen, dopřávat sluchu ; podlehnout (DZ ex RS 57:8 obedire peccato)					
oboedio, ire, ivi/ii, itum	(alci) poslouchat koho, být poslušen koho ; (alci) dopřávat sluchu komu	Pražák, tam nic víc ; MLLM nic, ale hodně pod oboe				
oboedire praecepto	uposlechnout příkazu					
obsecundo, are, avi, atum	podporovat, být přízniv, přispívat ; podřídit se					
observo, are, avi, atum	dbát, zachovávat					
observo, are, avi, atum	dbát, zachovávat, počítat					
observo, are, avi, atum	pozorovat co, dívat se na co ; dávat pozor na co ; vnímat ; číhat na co, hlídat ; počítat ; dbát čeho, zachovávat co ; ctít co, vážit si čeho					
observo, are, avi, atum	pozorovat, respektovat, dozírat					
obses, idis, m., f.	rukojmí, záruka					
obses, sidis, m., f.	rukojmí					
obsessio, onis, f.	obležení, uzavření, obklíčení					
obsidibus de pecunia caveo	zaručit se rukojmími, že složí peníze					
obsidio, onis, f.	tíseň, obklíčení, uzavření					
obsigno, are, avi, atum	pečetí opatřit					
obstringo, ere, inxi, ictum	zavázat					
obtempero, are, avi, atum	poslouchat, podrobit se					
obtempero, are, avi, atum + dat.	podřídit se, poslouchat					
obtempero, are, avi, atum + dat.	poslouchat, být poslušen, podřídit se, podrobit se					
obtineo, ere, ui, tentum	držet, mít, zastávat, zaujímat					
obtineo, ere, ui, tentum	držeti, zaujímati, zastávat					
obtineo, ere, ui, tentum	získat, nabýt, mít v držení					
obviam	vstříc, před (na otázku kam)					
occasio, onis, f.	příležitost (k čemu s gen.)	Pražák nic víc!				
occasus, us, m.	západ					
occido, ere, cidi, cisum	padnout, zahynout					
occido, ere, cidi, cisum	zabít, usmrtit					
occisio, onis, f.	popravování	DZ				
Occitania, ae, f.	(geogr.) Okcitánie (např. Christophorus Sandius, Nucleus historiae ecclesiasticae..., 390)					
occitanus, a, um	okcitánský	Fournier I, 121				
occulo, ere, ui, utum	zakrýt, skrýt, zatajit					
occultatio, onis, f.	zatajování, skrývání					
occulto, are, avi, atum	skrývat, zatajit					
occultum, i, n.	skrytost, tajnost 					
occupatio, onis, f.	obsazení, zaměstnání, zájem					
occupatio, onis, f.	úloha, činnost, zaměstnání					
occupatus, a, um	zaměstnaný					
occurro, ere, occucuri, occursum	pospíchat 					
occurro, ere, occucuri, occursum	pospíchat, běžet, potkat					
ocior, us	rychlejší, hbitější					
odiosus	nenáviděný, protivný, odporný, nepříjemný					
odium iustum	oprávněná nenávist					
odium, ii, n.	nenávist					
offendo, ere, di, sum	dotknout, narazit					
offendo, ere, di, sum	setkat se s někým, narazit, dotknout se					
offendo, ere, fendi, fensum	narazit (něčím do něčeho) ; vrazit, narazit ; setkat se s někým ; mít nehodu, dostat se do neštěstí ; dotknout se koho, urazit koho ; budit nevoli, vzbuzovat pohoršení ; horšit se nad čím					
offensio, onis, f.	urážka					
offero	přivést (např. k Bohu ; 1P 3,18 a Moneta 61a)					
offero, offere, obtuli, oblatum	nést vstříc, nastavovat, podávat ; prokázat (komu co), způsobit ; naskytnout se, objevit se, namanout se ; jít naproti, vstát ; vydat, dát na pospas, vystavit					
officium, ii, n.	služba ; konání, úkon, práce ; služby Boží (v pl.) ; úřad, funkce ; zaměstnání ; povinnost ; smysl pro povinnost					
OFM	minorité, menší bratři (Ordo fratrum minorum)	zkr.				
OFP	dominikáni, řád bratří kazatelů (Ordo fratrum praedicatorum)	zkr.				
olim	dříve (v některých kontextech vhodné, např. RS 58:15)					
olim	kdysi ; nedávno, před nějakým časem					
olim	v minulosti	DZ ; vhodné RS 49:19				
olorinus, a, um	labutí					
omitto, ere, misi, missum	pustit, opustit ; vzdát se, zanechat čeho, nechat stranou, nechat bez trestu, pustit ze zřetele ; mlčky přejít, pominout, opomenout co, nezmínit se o čem, nemluvit o čem					
omnes	celkem (spojení "sunt XVI omnes" je to dobré překládat "je jich celkem 16")	DZ				
omnia necessaria	vše potřebné	Fournier I, 294				
omnia que in eis sunt	vše, co je v nich [ČEP Sk 4,24 ; 14,15.]					
omnimo	celkem, všeho všudy					
omnino	celkem ; vůbec ; vůbec jen ; úplně, zcela, dočista, nadobro ; ovšem (částice jisticí a připouštějící)	Pražák nic víc				
omnino	celkem, vůbec úplně					
omnino	celkem, vůbec, úplně					
omnino	už už (někde to může být vhodný překlad ; např. TDH 315:15: zcela chtěl, nadobro chtěl spáchat hřích, ale neudělal to, tj. "už už" chtěl spáchat hřích)	DZ				
omnino	vůbec, zcela					
omnipotens	všemohoucí, všemocný					
onerarius, a, um	nákladní					
onus, eris, n.	břímě, náklad, tíha					
opera, ae, f.	práce, činnost, námaha, přičinění ; služba, pomoc ; možnost práce, čas ; pracovník, dělník, nádeník					
operatio, onis, f.	konání, díla, počínání, jednání (např. operatio daemonum, též jednání, činy ve Flor. rit. 248)	DZ				
operatio, onis, f.	pracování, práce ; výkon, dílo					
operatio, onis, f.	robota, služba ; dobročinnost	MLLM nic víc				
operor, ari, atus sum	pracovat, být zaměstnán ; provádět bohoslužebný úkon, konat oběť					
operor, ari, atus sum	působit	DZ, srv. TDH 313:14				
opinio, onis, f.	mínka, mínění, názor					
opinio, onis, f.	názor (užívá se i v pl., tak např. RS či Capelli 136)					
opinio, onis, f.	pověst, myšlenka, představa					
opinio, onis, f.	pověst, myšlenka, sláva					
opinio, onis, f.	tušení, očekávání					
opinionem habere	být proslulý					
oportet, ere, uit	má se, sluší se					
oportet, ere, uit	musí se, má se, je třeba					
oportet, ere, uit, -	sluší se					
opportunitas, atis, f.	výhoda, příznivá okolnost					
opportunus, a, um	příznivý, vhodný, příhodný					
oppositus, a, um	naproti stojící, protilehlý					
opprimo, ere, pressi, pressum	přepadnout, napadnout					
ops, is, f.	moc, síla, vliv, prostředky, bohatství					
optatus, a, um	žádoucí, milý, vítaný					
opus est	je třeba					
opus est facto	je třeba činu					
opus, eris, n.	(jako "úkon" v Pražákovi nenal.)					
opus, eris, n.	dílo, činnost, práce, zaměstnání ; rolnická práce ; stavění, stavba, opevňovací práce ; úkol. úloha ; námaha, úsilí ; čin, podnik ; práce, výtvor, dílo (výsledek práce) ; dílo (umělecké, literární)					
opus, eris, n.	stavba ; opevnění ; obléhací zákopy ; dobývací stroje, obléhací stroje					
opus, eris, n.	stavba, opevnění					
opus, eris, n.	úkon (DZ ; např. v sousloví účinnost svátosti ex opere operato, tj. i ve smyslu obřad)					
oratio, onis, f.	modlitba ; řeč, mluva ; výraz, projev ; vylíčení ; tvrzení, výpověď, výklad ; předmět, látka, téma (řeči) ; výmluvnost					
orbis terrarum m.	okršlek zemský, okrsek zemský					
orbs, is, n.	kruh, kolo					
ordenatio, onis, f.	(form. ordinatio)					
ordinamentum, i, n.	(Pražák ani Šenková nic)					
ordinamentum, i, n.	nařízení, ustanovení	MLLM nic víc				
ordinatio, onis, f.	1. řazení, seřazování, uspořádání ; 2. pořadí, řada ; 3. ustanovení (např. do funkce) ; 4. svěcení (kněžské, biskupské), vysvěcení (na kněze, biskupa) ; volba (patriarchy, opata ; výslovně MLLM "election... of a patriarch") ; pomazání (na krále)	MLLM, Pražák				
ordinatio, onis, f.	5. úřad, funkce ; 6. okrsek, obvod (na němž se vykonává určitá funkce) ; 7. výnos, dekret, vyhláška, nařízení ; 8. nařízení, příkaz, rozkaz ; 8. pověření, zmocnění, mandát ; 9. (poslední) pořízení, poslední vůle, závěť	MLLM				
ordination f.	kněžské svěcení					
ordinator, oris, m.	správce ; uspořadatel ; (biskupský) pověřenec (spravující světské záležitosti) ; rektor (kostela) ; světitel (osoba, která světí kněze či biskupa)	MLLM				
ordine	po řadě, za sebou, popořádku					
ordino, are, avi, atum	řadit, stavět do řady, roztřídit, uspořádat, zařizovat, určovat					
ordo, inis m.	pořádek, řád					
ordo, inis, m.	řád, pořádek, pořadí ; řada (v prostoru, času, logické souvislosti) ; vrstva ; řada, četa, šik, setnina ; stav, vrstva, třída ; (mnišský) řád ; duchovní stav ; uspořádání ; hodnost (DZ ex RS 47:30) ; hodnost centuriona					
ordo, inis, m.	řada, četa, pořádek, řád					
ordo, inis, n.	hodnost, družina					
ornamentum, i, n.	pocta, vyznamenání					
os, oris, n.	obličej, tvář, ústa					
os, oris, n.	ústa ; huba, tlama ; zobák ; zobec (lodi) ; otvor ; ústí (řeky) ; obličej, tvář ; drzá tvář, drzé čelo, drzost, nestoudnost					
os, ossis, n.	kost ; ostatky (v pl.) ; nitro, srdce, morek (pl. ; bás.)					
osculatorium, ii, n.	líbací medailónek (který nechával kněz kolovat mezi věřícími) (DZ podle Rubin, CC, 74-76 ; MLLM nic)					
ostendo	ozřejmit					
ostendo	projevovat, jevit, vykazovat	DZ				
ostendo, ere, ostendi, ostensum (ostentum)	prozrazovat, ukazovat, činit zřejmým					
ostendo, ere, ostendi, ostensum (ostentum)	ukázat					
ostendo, ere, tendi, tentum	prohlašovat					
ostendo, ere, tendi, tentum	prozrazovat, ukazovat, činit zřejmým					
ostendo, ere, tendi, tentum i tensum	nastavovat, natahovat ; předstírat, zdánlivě dělat co ; ukazovat (něco n. na něco) ; prozrazovat, ukazovat, činit zjevným ; dokazovat, ukazovat, řečí ukazovat, demonstrovat, vyslovovat, prohlašovat					
otiose	nadarmo, zbytečně, zbůhdarma	MLLM				
otiosus, a, um	bez práce, nezaměstnaný, nečinný ; neúčastnící se politických zápasů, žijící v ústraní, pokojný ; klidný, bezstarostný ; zdlouhavý [že by to znamenalo nehybný, to Pražák neuvádí]					
otiosus, a, um	zbytečný, k ničemu	adj.				
ovile, is, n.	ovčín, ovčí n. kozí chlév					
ovum, i, n.	vejce, jikra, vajíčko					
pabulatio, onis, f.	svážení píce pro dobytek					
pabulum, i, n.	pastva, píce					
pacatus, a, um	podroben, vzdělán					
paco, are, avi, atum	utišit, uklidnit, usmířit					
paene	skoro, téměř					
paenitentia, ae, f.	pokání ; lítost, žal ; změna smýšlení, obrat, změna mínění	Pražák nic víc				
paenitentia, ae, f.	pokání, kajícnost ; pokání (uložené knězem k odčinění hříchu) ; kajícná platba (význam MLLM, česky DZ, jde o platbu osvobozující od povinnosti vykonat uložené pokání) ; (význam "svátost pokání" nenal.)	MLLM				
paenitentiam agere	činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost					
paenitet = poenitet, ere, tuit	lituji, je mi líto, mrzí mne					
paenito, ere, ui, -	(impers. paenitet me) (alcis rei) lituji, je mi líto, želím, mrzí mě, nelíbí se mi, nejsem spokojen ; stydím se ; (pers.) kát se ; litovat, želet	Pražák, MLLM				
pagi, orum, m.	župy					
pagina, ae, f.	strana, stránka ; listina ; sloupec (písma) ; text, kniha, dílo, spis ; báseň ; "~ divina" Písmo svaté ; řada révových keřů ; pozemek ; oblast, region ; tržiště (Pražák, MLLM) ; průvod, slavnost (Rubin, CC, 280)	sic				
pagina, ae, f.	stránka, strana ; sloupec (písma) ; kniha, dílo, spis ; báseň ; řada révových keřů					
pagus, i, m.	kraj, okres					
pagus, i, m.	kraj, okres, župa					
palam 	veřejně					
palma, ae, f.	dlaň, ruka					
palus, udis, f.	bažina, bahno					
palus, udis, f.	jezero, řeka, bažina, močál					
pando, ere, pandi, passum	rozpínat, rozléhat					
paniculus, i, m.	hrst slámy ; došek					
pannus, i, m.	plenka, hadřík					
pannus, i, m.	plenka, hadřík atd.					
Panormus	Palermo					
Panormus, i, f. (též Panormum, i, n.)	Panormus, dnešní Palermo ; město na ostrově Samu ; název několika přístavních měst					
papa, ae, f.	papež					
Papia, ae, f.	(Pražák nic.)					
Papia, ae, f.	Pavie 	Hiér. I, 285 a 324				
par iuris libertatisque conditio	stejná míra práva a svobody					
par, paris	stejný, rovný					
Parabola	kniha Přísloví	zř. ; takto Durand 157				
paradisus terrestris	pozemský ráj					
paradisus terrestris m.	pozemský ráj (takto např. TDH 311:18)					
parapsid?	mísa [Pražák nic, Šenková nic, el. sl. nic. Jde o nádobu na jídlo, mísu, užito Vg. Mt 23,25 ; 26,23 (kdo z vás se mnou namáčí ruku...).]					
paratus, a, um	připravený					
parcitas, atis, f.	skrovnost, šetrnost, řídkost, střídmost					
parco, ere, peperci, - (+ dat.)	ušetřit (někoho), smilovat se					
parentela, ae, f.	příbuzenstvo ; příbuzenství					
pari intervallo	ve stejné vzdálenosti					
paria, ae, f.	dvojice, pár ; (od 13. stol.) pairové ; (od 13. stol.) bratrstvo	MLLM ; Pražák nic				
paria, ae, f.	poplatek	MLLM ; Pražák nic				
paries, etis, m.	stěna, zeď					
pario, ere, peperi, partum	získat, nabýt					
Paris	Paris (hrad v Audes, viz Duv. Hist. 157, n. 26) ; Paříž					
pariter	jak ... tak, i, a	DZ				
pariter	stejně, rovně, rovněž, stejnou měrou, zrovna tak ; zároveň, spolu, společně ; v téže době, současně, hned (také)					
Parma, ae, f.	Parma					
paro, are, avi, atum	opatřovat					
paro, are, avi, atum	připravit					
pars tertia f.	třetina					
pars, partis, f.	díl, část, oddíl, kus, složka, součást ; podíl, účast, účastenství ; účastník (m.) ; úkol, úřad, povinnost ; strana ; stránka (věci) ; směr ; 					
pars, partis, f.	díl, část, oddíl, kus, složka, součást ; podíl, účast, účastenství ; účastník (m.) ; úkol, úřad, povinnost ; strana ; stránka (věci) ; směr ; kraj, končina, území, země, oblast (zejm. partes v pl.) ; zápasící strana, sporná strana, nepřátelská strana, pro					
pars, partis, f.	kraj, končina, území, země, oblast (zejm. partes v pl.) ; zápasící strana, sporná strana, nepřátelská strana, pro					
partim	částečně, dílem, zčásti ; někteří... (zatímco jiní...)					
partior, iri, itus sum (cum)	rozdělit, dělit se (s)					
partior, iri, partitus sum	dělit, rozdělovat					
partium studium n.	stranictví, stranění					
parvo pretio	lacino					
parvus, a, um	malý, maličký, drobný, skrovný, nepatrný ; málo ; krátký (o čase, zejm. pak věku) ; slabý, slabounký, tichý ; neschopný, nedostatečný ; nízký, prostý (o postavení) ; malicherný, bezvýznamný, všední, obyčejný, nezávažný ; chatrný					
pasco, ere, pavi, pastum	krmit, živit, sytit ; vyživovat, poskytovat výživu, přiživovat, přikrmovat (i oheň apod.) ; být potravou (tigrů) ; (pas.) živit se, požívat, pojídat, zrád (alqd) ; pást ; chovat dobytek ; (pas.) pást se, spásat ; (pas.) strávit ; pěstit (vous), nestříhat 					
passim	na rozličné strany, hromadně					
passus, us, m.	dvojkrok					
patefacio, ere, feci, factum	otevřít ; činit přístupným, odkrývat, odhalovat, objevovat, ukazovat, vyjevovat, oznamovat, vyjít najevo ; vystavit ; činit schůdným, proklestit					
patens, ntis	otevřený, přístupný, ničím nechráněný					
pateo, ere, patui,-	rozprostírat se, být otevřen 					
pateo, ere, ui,-	být otevřen, přístupný, volný					
patientia, ae, f.	trpělivost, odvaha, výdrž, schopnost, otužilost, shovívavost, zdrženlivost					
patior, pati, passus sum	trpět ; zakoušet, zažít, přetrpět, přestát, utrpět ; nabývat čeho ; trpět, strpět, dovolovat, připouštět, nechávat ; poddávat se (alqm komu), poslouchat koho, oddávat se, podléhat (alqm komu)					
patior, pati, passus sum	trpět, dovolovat					
patrinus, i, m.	kmotr					
patrocinia	ostatky svatých (Snoek, MP, 20)					
patrocinium, ii, n.	ochrana, patronát ; hájení, zastupování (na soudě) ; ochrana, záštita, pomoc					
patronus, i, m.	patron, ochránce, zástupce ; zástupce před soudem, obhájce ; ochránce, obhájce, zastánce					
pauci, ae, a	málo, jen málo, nemnoho					
paucitas, atis, f.	nepatrné množství, malý počet					
paucites, itis, f.	hrstka					
paulatim	pomalu, ponenáhlu					
paulatim	pomalu, postupně, po troškách					
paulatim	pomalu, postupně, po troškách, ponenáhlu, znenáhla, pomalu ; po jednom	Pražák nic víc				
paulatim	postupně, po troškách					
paulo	krátce, o trochu					
paulo	o trochu					
paulum	maličko, trochu, v malé vzdálenosti					
paveo, ere, pavi, -	chvět se, třást se (strachem), mít strach, strachovat se, být zděšen, polekán (re z čeho)					
pax, pacis, f.	mírové shromáždění					
pax, pacis, f.	polibek pokoje (rituální úkon u katarů)					
pax, pacis, f.	polibek pokoje (rituální úkon u katolíků a katarů)	u katol.: Rubin, CC, 74				
paxbrede	(anglosas.) chléb pokoje (medailon ve tvaru hostie kolující po kostele a líbaný věřícími)					
peccatum mortale n.	smrtelný hřích					
peccatum veniale	lehký hřích					
pecco, are, avi, atum	provinit se, hřešit, chybovat					
pecunia, ae, f.	majetek, jmění, peníze					
pecus, oris, n.	dobytek					
pedem referre	ustupovat, couvat					
pedester, tris, e	na souši					
pelagus, i, n.	moře ; vodstvo, vodní spousty, proudy	z řec. pelagos				
pelliciarius (pellicerius, pellitarius, pelletarius, peltarius), ii, m.	kožešník					
pelliparius (pellipparius, peliparius), ii, m.	kožešník	MLLM (pelletier)				
pellis, is, f.	kožešina, kožich					
pellis, is, f.	kůže, kožešina (se srstí či vlnou, na zvířeti i stažená) ; kožich ; stan	Pražák, 				
pena, ae, f.	trest ; pokuta, náhrada (za spáchaný zločin) ; potrestání koho, pomsta nad kým ; trápení, utrpení, trýzeň ; nebezpečí	klas. poena				
pendo, ere, pependi, pensum	platit					
penes	u, při, na, v ; jest, záleží, závisí (o příčině, např. příčina čeho je ve mně)					
penitenciam facere	činit pokání	Fournier I, 228				
penitentia, ae, f.	pokání ; lítost, žal ; změna smýšlení, obrat, změna mínění	Pražák nic víc				
penitentiam agere	činit pokání ; litovat, želet, pociťovat lítost					
penitentiam iniungere	uložit pokání					
penito	(viz paenito)					
penitus	hluboko, dovnitř, do nitra					
penitus	mnohem (RS 52:13)					
penitus	vůbec (TDH 315:5: nichil penitus commedat)					
penitus	zcela, úplně, dokonale, docela					
penitus	zcela, úplně, dokonale, docela, veskrze, důkladně, hluboce, silně ; zevnitř, z vnitřku, z nitra, z hloubi ; uvnitř, v nitru, v hloubi, hluboko, do nitra ; ze srdce, upřímně					
penitus	zevnitř, z vnitřku, z hloubi ; uvnitř, v nitru, v hloubi, hluboko ; dovnitř, do nitra ; hluboce, silně ; důkladně, úplně, veskrze, zcela, docela ; ze srdce, upřímně					
penuria, ae, f.	(MLLM nic)					
penuria, ae, f.	nedostatek, nouze (+ gen.)	Pražák ani Šenková nic víc				
per	na základě (per hanc auctoritatem na základě tohoto citátu)					
per	pro co, s ohledem na co	MLLM nic víc				
per	skrze, přes (o místě), po (moři), napříč ; po (o trvání po všechen čas), za, v (časově) ; skrze, prostřednictvím čeho ; při (přísahat při čem) ; z, v, za (o způsobu) ; skrze, pro, z, kvůli (o příčinnosti)					
per	veskrze, úplně, zcela, dobře (adv., v ČJ lze někdy vyjádřit dokonavým videm) ; pro- (o úchylce jako propást, prohrát)					
per fidem	proti danému slovu, zrádně					
per fortunas!	probůh!					
per ordinem	po pořádku	DZ ex RS 43:22				
per partem	částečně					
per se	sám od sebe					
per subtus	spodem					
per vices	střídavě					
pera, capsella, sporta	mošna					
perago, ere, egi, actum	dokončit, dodělat					
perago, ere, egi, actum	dokončit, dodělat ; dovyprávět do konce, vypovědět úplně					
percipio, ere, cepi, ceptum	chápat, pochopit, osvojovat si, učit se, poznávat					
percipio, ere, cepi, ceptum	chytit, vnímat, chápat, nabýt					
percipio, ere, cepi, ceptum	pochopit, poznat, osvojit si					
percipio, ere, cepi, ceptum	pochopit, poznat, osvojit si ; vnímat					
percipio, ere, cepi, ceptum	uchopit, chytit ; zachytit ; sbírat ; sklidit (ovoce) ; přijímat (do sebe), pojímat ; přijímat, dostávat, obdržet, nabývat, získávat ; zmocňovat se ; vnímat, znamenat (slyšet, vidět) ; cítit, pociťovat ; zažít, pocítit					
percontatio, onis, f.	dotazování, vyptávání					
percutio, ere, cussi, cussum	postihnout, otřást, ochromit, pochroumat ; ranit, zasáhnout, zachvátit, uchvátit, dojmout (o duš. dojmech)					
percutio, ere, cussi, cussum	prorazit, protknout, probodnout, proklát, propíchnout, proniknout ; vrazit do čeho, udeřit, uhodit, tepat, tlouct, bít ; zasáhnout, zachvátit ; lámat se ; tepat, dupat ; podupávat (a tím udávat takt) ; uhodit, ranit ; zabít, ubít, usmrtit, zavraždit, spác	Pražák nic				
perdisco, ere, didici, -	důkladně se naučit nazpaměť					
perditio, onis, f.	zničení, zkáza, zhouba, záhuba, zpustošení, pohroma ; bědy (tak často v Bibli) ; ničení ; zatracení, záhuba (tak často v NZ) ; ztráta	vypsáno i z kontextů ve Vg.				
perditrix, icis, f.	zhoubkyně, škůdkyně 					
perduco, ere, duxi, ductum	provést, postavit, vystavět					
perduco, ere, duxi, ductum	přivést, dovést, zavést, získat na svou stranu					
pereo, ire, ii, itum	zahynout					
pereo, ire, ii, itum	zahynout, zemřít, zajít, hynout, vzít za své, být zničen ; hynout, zmírat láskou ; přicházet na zmar, vniveč, být zmařen ; zanikat, ztrácet se, mizet ; být zatracen (DZ ; např. RS 49:21)					
pereo, ire, ii, itum	zajít, zemřít					
perequito, are, avi, atum	projíždět					
perfacile	velmi snadné					
perfectus, a, um	udělaný, zhotovený					
perfero, ferre, tuli, latum	snášet					
perfero, ferre, tuli, latum	snést, přetrpět					
perferre	snést, dovolit					
perficio, ere, feci	dokončit, dosáhnout					
perfidia, ae, f.	zrada, zpronevěra					
perfidia, ae, f.	zrada, zpronevěra, věrolomnost					
perfringo, ere, fregi, fractum	prolomit, prorazit, porazit					
perfugio, ere, fugi, -	přeběhnout, zběhnout, utéci					
perfugium, ii, n.	útočiště, úkryt, azyl					
Pergamum	Bergamo	geogr.				
pergere iter	pokračovat v cestě					
pergo, ere, perrexi, perrectum	jít kupředu, postupovat, hnát se ; pokračovat, nezastavovat se, postupovat ; (alqd facere) dál dělat co, pokračovat v čem ; přikročit, přistoupit k čemu (přikročme nyní k dosud nezmíněným tématům)	Pražák ; MLLM nic				
pergo, ere, perrexi, perrectum	jít, pokračovat v cestě, postupovat, spět, směřovat, ubírat se ; táhnout se (např. o horském masivu) (DZ ex niquinta) ; 					
pergo, ere, perrexi, perrectum	jít, spět, pokračovat v cestě, postupovat, směřovat, ubírat se ; táhnout se (např. o horském masivu ; DZ ex niquinta) ; hnát se ; pokračovat, nezastavovat se, postupovat ; přikročit, přistoupit (přen.: přikročme nyní k dosud nezmíněným tématům)					
periclitor, ari, atus sum	uvádět do nebezpečí, být v nebezpečí					
periculum, i, n.	nebezpečenství, zkouška					
periculum, i, n.	nebezpečí, pohroma					
periculum, i, n.	nebezpečná pře, soud, proces, soudní stíhání, žaloba ; rozsudek ; zápis o soudním či úředním jednání, protokol					
periculum, i, n.	obava (těžko lze přeložit jinak v RS 49:18 ; samozřejmě může jít o individuální chybu)					
periculum, i, n.	zkouška, pokus ; zkušenost ; nebezpečná zkouška, nebezpečí, nebezpečenství, nebezpečný pokus (podnik, stav) ; pohroma, zkáza, zhouba ; boj (voj.)					
perlego, ere, lexi, lectum	prolétnout očima, pročíst					
perluo, ere, lui, lutum	koupat se					
permaneo, ere, mansi, mansurus	zůstat, setrvat					
permaneo, ere, mansi, mansurus	zůstávat (místně, časově, vztahově) ; setrvat, vytrvat, přetrvat, vydržet, zůstat ; trvat					
permitto, ere, misi, missum	poručit, přenechat, dovolit					
permoveo, ere, movi, motum 	pohnout, dojmout					
permoveo, ere, movi, motum 	znepokojit, pohnout, dojmout					
permulceo, ere, mulsi, mulsum	upokojit, ukonejšit, utišit					
pernicies, ei, f.	záhuba, zhouba, zkáza					
perniciosus, a, um	ničitel, velmi nebezpečný					
perniciosus, a, um	zhoubný					
pernities, ei, f.	zhouba, zkáza, záhuba					
perpauci, ae, a	velmi skrovný počtem, velmi málo					
perpaucus, a, um	velmi skrovný počtem, velmi málo, velmi málo					
perpendiculum, i, n.	olovnice					
perpetro, are, avi, atum	vykonat, dokonat, dokončit, provést, uskutečnit ; dokázat, dovést, způsobit (aby)					
perpetuo	nepřetržitě, stále, souvisle, ustavičně, neustále					
perpetuo	stále, ustavičně, neustále ; nepřetržitě, souvisle ; navždy, trvale, věčně, nekonečně					
perpetuus, a, um	nepřetržitý, ustavičný, stálý					
perquiro, ere, sivi, situm	vyptávat se, zkoumat					
perrumpo, ere, rupi, ruptum	proniknout, prorážet					
perrumpo, ere, rupi, ruptum	prorážet					
persequor, sequi, secutus sum	vykonávat, pokračovat					
persequtio	(form. persecutio)	Fournier I, 319				
persevero, are, avi, atum	vytrvat, neustat, dále dělat					
persisto, ere, stiti, -	setrvávat, tvrdošíjně vytrvávat ; ve tvarech perf. splývá s persto (are, stiti, -)					
persisto, ere, stiti, -	vytrvat ; trvat na něčem					
persolvo, ere, solvi, solutum	odpykat					
perspicio, ere, perspeci, spectum	prohlédnout, pochopit, poznat					
perspicio, ere, spexi, spectum	poznat, prohlížet					
perterreo, ere, ui, itum	postrašit, zastrašit					
perterreo, ere, ui, itum	zastrašit, zastavit					
pertica, ae, f.	tyč, tyčka ; míra, tyč k měření, sáhovka ; sáh? (délková míra) ; ? (plošná míra ; MLLM jen vysvětluje, neuvádí ekvivalent, ale odkazuje na fr. studii o těchto mírách)	Pražák a MLLM				
pertinacia, ae, f.	neústupnost, tvrdošínost					
pertineo, ere, nui, -	potřebovat, souviset					
pertineo, ere, tinui,-	zasahovat, dosahovat					
pertineo, ere, ui,-	dosahovat, směřovat					
pertineo, ere, ui,-	vztahovat, týkat se, být v souvislosti					
pertraho, ere, traxi, tractum	přivléci, dovléci, dotáhnout ; zatáhnout kam, vlákat, přilákat					
pertranseo, ire, ii (ivi), itum	(intrans.) sahat, rozkládat se ; (o čase) plynout, ubíhat, míjet ; (o pocitu) pominout, přestat ; přejít (z jednoho stavu k jinému) ; zemřít, zesnout					
pertranseo, ire, ii (ivi), itum	(trans.) procházet ; pronikat ; probodnout, propíchnout ; proběhnout (text) ; pominout, přejít ; předstihnout, překonat ; míjet, přecházet, procházet kolem	Pražák, MLLM				
perturbo, are, avi, atum	zmást, pomást, poděsit, polekat					
pervenio, ire, veni, ventum	přijít					
perversus, a, um	zvrácený, převrácený, křivý ; zlý, závistivý ; nerozumný, zpozdilý ; šilhavý					
peto, ere, ivi (ii), itum	zamířit					
peto, ere, ivi (ii), itum	zamířit, hnát se, ubíhat se					
peto, ere, petivi, petitum	vyhledávat					
Petragoricensis, e	périgordský	DZ ex albilyon				
phalanx, ngis, f.	falanga, bitevní šik					
Philippopolis	Plovdiv					
pilum, i, n.	kopí, oštěp					
pilus, i, m.	manipul					
pingo, ere, pinxi, pinctum	věšet, pověsit, ověsit, ozdobit					
pio, are, avi, atum	očišťovat (nábožensky), usmiřovat, zažehnávat, odčiňovat, napravovat ; odvracet ; usmiřovat, konejšit, naklonit si, uctívat					
piscus, is, m.	ryba					
pl.	chladné podnebí					
pl.	výpravy pro píci					
Placencia, ae, f.	(město ve Španělsku, jiné je Placentia, tj. Piacenza)	Dondaine, Durand, 262				
placenta, ae, f.	bochník (DZ) ; koláč (zejm. obětní) ; placenta, plodový koláč ; 	Pražák ; Kábrt et al. ; DZ ; MLLM nic				
placenta, ae, f.	koláč (zejm. obětní ; v souvislosti s katarským žehnáním chleba to překládá Duvernoy "demi-miche", tj. půlka bochníku chleba)					
Placentia, ae, f.	Placentia, dnešní Piacenza	Pražák				
placeo, ere, ui (+ dat. komu)	líbit se, zalíbit se, být oblíbený, být po chuti, vyhovovat					
placeo, ere, ui, citum	být milý, příjemný, vyhovovat					
placeo, ere, ui, citum	líbit se, zalíbit se, být oblíbený, milý, po chuti ; vyhovovat, stačit (+ dat. komu), být spokojený s čím, uznávat za dobré ; být libo, rád, souhlasí, schvaluje ; přestává, spokojuje se ; chce, hodlá, zamýšlí					
placeo, ere, ui, citum	schválit, usnést se, ustanovit, usoudit, rozhodnout, nařídit (o úřadech, božstvu apod. ; si dis placet po vůli boží, bůh ví, bohu díky, probůh, bohužel, z dopuštění božího ; např. pro vyjádření úžasu) ; myslit, mínit, být přesvědčen (jen tvar placet)					
placidus, a, um	klidný					
placo, are, avi, atum	usmířit					
plane	jistě, arci, ovšem					
plane	jistě, arci, ovšem ; přímo, jasně, zřejmě, zřetelně ; právě, úplně, docela, naprosto, rozhodně ; zajisté (v odpovědi)					
plango, ere, planxi, planctum	bít, tepat ; hořekovat					
planicies, ei, f.	rovina, pláň					
plantatio, onis, f.	vysazení, zasazení (rostliny)					
planus, a, um	rovný, plochý					
plasmo, are, avi, atum	vytvořit, vymodelovat, uhníst					
platea, ae, f.	náměstí					
plenarie	úplně					
plenarie	úplně, v úplnosti					
plene	plně, úplně, zcela, docela	DZ ex Fournier 214, 285 aj.				
plenitudo, inis, f.	vše, co je v ní (v sousloví terra et plenitudo eius)	DZ				
plenus, a, um	plný					
plerum	většinou					
plicabilis, e	ohebný					
plovo	pršet	lid.				
pluere (3. os. pluit)	pršet					
plus iusto	víc, než je slušné (Ovidius, Horatius)					
plus valere ( minus valere	mít převahu ( mít méně					
plus, pluris	víc, více					
poculum, i, n.	číše, pohár					
podensis, e	puyský, související s Le Puy	Sigal, M., 118				
poena, ae, f.	trest ; pokuta, náhrada (za spáchaný zločin) ; potrestání koho, pomsta nad kým ; trápení, utrpení, trýzeň ; nebezpečí					
poenas ab aliquo repetere	pokutu bráti na někom, trestat někoho					
Poetovio, onis, f.	město v Pannonii, nynější Ptuj (sic) (Pettau) ve Štýrsku					
policis	(MLLM ani Pražák nic)					
policus, a, um	nebeský					
polix	(MLLM ani Pražák nic)					
pollex	palec					
polliceor, eri, citus sum	nabídnout					
pollicitatio, onis, f.	slib					
pollinctor, oris, m.	omývač mrtvol					
Pomorani, Pomerani	Pomořané					
pomum vetitum n.	zakázané ovoce (takto Moneta 111b ; pozn. aparát ibid. cituje totéž vyjádření u Bonacursa)					
pondus, eris, n.	váha					
pono, ere, posui, positum	odložit, svléknout ; usadit, usazovat, umístit ; sít, zasévat ; vyhlásit, vydat (listinu) ; vytvářet, tvořit ; klást, hledat co v čem, uvádět v souvislost ; tvrdit, mínit, soudit					
pono, ere, posui, positum	umístit, postavit, dát, položit, odložit, klást, pokládat ; sázet ; přičinit, určit ; uvádět v nějaký stav					
populatio, onis, f.	plenění, pustošení					
populor, ari, atus sum	pustošit, plenit					
populus Israel	lid Izraele					
porca, ae, f.	prase, vepř					
porrigo	vztahovat, natahovat, napřahovat ; zdvíhat ; roztahovat, rozkládat, rozprostírat, šířit ; podávat, nabízet, dávat, poskytovat (i přen.) ; pokládat, ukládat, rozkládat ; natahovat ruku s něčím, podávat, nabízet, dávat, poskytovat					
porrigo, ere, porrexi, porrectum	vztahovat, natahovat, napřahovat ; zdvíhat ; roztahovat, rozkládat, rozprostírat, šířit ; podávat, nabízet, dávat, poskytovat (i přen.)					
porta decumana	zadní brána římského tábora					
portarius, ii, m.	vrátný, fortnýř					
porticus, us, f.	sloupová síň, sloupová chodba, sloupoví, podloubí, kolonáda, galerie, veranda, portikus ; ochranný kryt (voj.)					
portorium, ii, n.	daň, clo, poplatek, dávka					
portus, us, m.	přístav					
posco, ere, poposci -	požadovat					
possesio, onis, f.	pozemek, majetek, statek					
possesio, onis, f.	statek, pozemek, jmění, majetek					
possesio, onis, f.	usedlost					
possessio, onis, f.	držba					
possideo, ere, sedi, sessum	mít v držení, zaujímat, ovládat					
possum, posse, potui, -	moci ; moci (k vyjádření přibližnosti)					
post	za					
post modicum tempus	zakrátko, brzy poté					
post mortem	po smrti, posmrtně					
post multas hesitationes	po mnohém váhání					
postea	později					
posteaquam	jakmile					
postero die	další den					
posticium, ii, m.	zadní dveře, zadní vchod	sic				
posticus, a, um	zadní, zadnější					
postmodum	brzy potom, brzy nato, zakrátko poté					
postpono, ere, posui, positum	opomíjet, klást do pozadí					
postridie eius dei	den potom, druhého dne					
postulatum, i, n.	požadavek					
postulo, are, avi, atum	žádat, požadovat					
potentatus, us, m.	moc, panství, vláda, nadvláda					
potestas, atis, f.	moc ; síla ; vláda, svrchovanost ; úřední moc ; úřad, hodnost ; účinek ; možnost, schopnost ; oprávněnost, právo ; volnost, dovolení ; příležitost k čemu	Pražák jen toto				
potestas?, atis, m.	mocnář	DZ ex RS 60:5				
potior potiri, potitus sum	zmocnit se					
potius	spíše, raději					
potus, us, m.	pití, napití se (činnost) ; pití (tekutina)					
prae	pro (o překážce, pro kterou se něco nemůže uskutečnit)					
praeacuo, ere, ui, utum	zpředu zašpičatit, přiostřit					
praeacutus, a, um	zašpičatěný, přiostřený, nabroušený					
praecaveo, ere, cavi, cautum	být opatrný, vystříhat se					
praecedo, ere, cessi, cessum	předčit, předcházet					
praecedo, ere, cessi, cessum	předcházet (časově) ; předcházet, předstihovat (místně) ; předčit, předstihovat (přen. ; alqm virtute) ; jít / kráčet / pospíchat / letět vpředu, jít napřed					
praeceps, cipitis, n.	hlubina, sráz, strž, propast, výšina					
praeceptum, i, n.	rozkaz, příkaz, nařízení, předpis ; rada ; povzbuzení, napomenutí ; pravidlo, naučení ; nauka, učení					
praecipico, are, avi, atum	vrhat se, řítit se					
praecipio, ere, cepi, ceptum	nařizovat, rozkazovat					
praecipue	obzvláště, zvláště					
praecipuus, a, um (precipuus)	zvláštní, obzvláštní, výhradní, vynikající, přední, hlavní, výtečný, znamenitý, nejlepší, největší, nejvyšší					
praeco, onis, m.	hlasatel, vyvolavatel					
praeco, onis, m.	hlasatel, vyvolavatel ; kazatel (2P 2,5)					
praeconium, ii, n.	hlásání, zveřejňování, hlasatelství ; prodej, vyvolávání ; rozhlašování, vyhlašování ; oslavování, velebení					
praecurro, ere, curri, cursum	napřed běžet, spěchat, hnát se					
praeda, ae, f.	kořist					
praedicabilis, e	chvályhodný, hodný chvály, hodný oslavy					
praedicatio, onis, f.	hlásání, kázání, zvěstování (evangelia apod.)					
praedicatio, onis, f.	vyhláška, výpověď (o čem), hlásání, rozhlašování, oslavování, chválení, chvála, velebení, chvalořeč					
praedicator, oris, m.	kazatel					
praedico, are, avi, atum	hlásat, vyhlašovat, ohlašovat, prohlašovat, zvěstovat, oznamovat, rozhlašovat ; vychvalovat, velebit					
praedico, are, avi, atum	rozhlašovat, hlásat					
praedico, ere, didici	vyhlašovat, rozhlašovat					
praedico, ere, dixi, dictum	napřed říkat, předesílat, oznamovat, určit, nařizovat, přikazovat, poroučet ; předpovídat, věštit ; radit ; napomínat, varovat					
praedico, ere, dixi, dictum	oznámit, vyhlásit					
praedictus	uvedený, zmíněný, řečený					
praedor, ari, atus sum	kořistit, plenit, loupit					
praefatus	zmíněný, výše zmíněný					
praefectus, i, m.	velitel					
praeficio, ere, feci, fectum	ustavit do čela					
praemissus	(Pražák nic)					
praemissus, a, um	(MLLM přímo nic, viz praemitto)					
praemitto, ere, misi, missum	napřed posílat					
praemitto, ere, misi, missum	posílat zprávu, rozkaz					
praemitto, ere, misi, missum	předesílat, napřed posílat ; posílat zprávu, rozkaz, vzkazovat					
praemitto, ere, misi, missum	předesílat, napřed posílat, vzkázat napřed					
praemitto, ere, misi, missum	předeslat (zmínit předem)	MLLM nic víc				
praenominatus	výše zmíněný, řečený, jmenovaný?					
praenomino, are, avi, atum	oslovit křestním jménem ; výše zmínit, jmenovat?					
praeoccupo, are, avi, atum	zaujmout, uchvátit					
praeopto, are, avi, atum	raději chtít					
praepono, ere, posui, positum	usavit do čela					
praerogativa, ae, f.	předběžná volba, předběžné rozhodnutí ; znamení, známka, návěští, předzvěst ; přednost	Pražák nic víc				
praerogativus, a, um	na prvním místě hlasující, přední					
praeruptus, a, um	příkrý, prudký					
praescribo, ere, scripsi, scriptum	vytknout, naříkat					
praescriptum, i, n.	předpis					
praesens, entis	(někdy ve významu související s tímto světem, podle biblických pojmů "přítomný věk", srv. Ga 1,4 ; takto albilyon 271:103 ; projit celý NZ Vg. sub "praese*" a nenal. přímo v tomto smyslu nic)	DZ				
praesens, entis	hotový ku pomoci, pomáhající, pomocný, účinný ; spásný, milostivý (o bozích) ; očitý (svědek)	část 1 				
praesens, entis	přítomný (nyní jsoucí) ; tento (výslovně MLLM) ; "praesentia" tento dokument, tato listina ; "in praesenti" ihned ; "de praesenti" ihned, okamžitě					
praesens, entis	přítomný (v prostoru) ; přítomný (o čase) ; nynější, současný, této chvíle, tohoto okamžiku ; neodkladný, naléhavý ; důtklivý ; skutečný ; po ruce jsoucí, hotový ; brzký (např. smrt) ; patrný, zřejmý, očividný					
praesens, entis	tento (toto dílo pojednává...)	RS 42:9				
praesens, ntis	za přítomnosti					
praesentim	zvláště, především					
praesertim	především, zvláště					
praesidium, ii, n.	ochrana, záštita					
praesidium, ii, n.	záštita, vojsko					
praesidium, ii, n.	záštita, vojsko, stráž					
praestat	jest lépe					
praestigiator, oris, m.	kejklíř, taškář, šarlatán					
praesto	poblíž, po ruce	adv.				
praesto esse	být přítomen, být tu ; dostavit se, přijít ; být po ruce, být připraven, čekat ; být k službám, být nápomocen, posloužit					
praesto, are, avi, atum	předčit					
praesto, are, praestiti, praestitum	konat, vykonávat, plnit, zachovávat co, činit zadost čemu ; dávat najevo, projevovat, osvědčovat ; ručit, zaručit se, být odpovědný za co, být jako rukojmí					
praesto, are, praestiti, praestitum	předčit, vynikat, převyšovat, být lepší, být přednější ; poskytovat, odevzdávat, dávat, propůjčovat ; vyplácet, platit ; prokazovat komu co, věnovat komu co, činit co pro koho					
praesto, are, stiti, -	vykonat, vyplnit					
praesto, are, stiti, -	vykonat, vyplnit, uplatnit					
praesto, are, titi, -	prokázat, dokázat, zaručit, vykonat					
praesum, esse, fui, futurus	být v čele, řídit, spravovat					
praeter	kromě					
praeter	kromě, mimo					
praeter	mimo, před, vedle, podál, kromě					
praeterea	dále, kromě toho, navíc, nadto, mimoto ; ostatně					
praeterea	dále, kromě toho, navíc, nadto, mimoto ; ostatně ; dále, potom					
praeterea	dále, mimo to, kromě toho, ostatně					
praeterea	potom, dále					
praetereo, ire, ii, itum	postrašit, zastavit, polekat					
praetermitto, ere, misi, missum	pomíjet, opomenout, vynechat ; přecházet (mlčením), pomíjet, smlčet, nezmiňovat se, pomlčet o čem, nedotýkat se čeho ; zanedbávat, nedbat, zameškávat ; zdržovat se (nezdrželi se žádné ohavnosti) ; pouštět mimo					
praetermitto, ere, misi, missum	vynechat, zanedbat, přejít					
praetermitto, ere, misi, missum	zameškat, promeškat, zapomenout, přehlédnout, propást					
praeterquam	kromě, mimo, vyjma, s výjimkou					
praetextatus, i, m.	oděný praetextou (tj. nachem lemovanou tógou, kterou nosili chlapci do 17. let) ; vyšší úředník ; nedospělý hoch					
praetorius, a, um	velitelský, vůdcův					
praevaricatio, onis, f.	porušení povinnosti (úřední n. ve veřejném životě), zpronevěra, nepoctivost, prohřešení					
praevaricatio, onis, f.	přestupek, přestoupení					
Praga, ae, f.	Praha	geogr.				
prandium, ii, n.	oběd (ve střv. latině běžně ; jídlo uprostřed dne, tj. oběd, kdežto večer je "cena")	DZ				
prandium, ii, n.	snídaně (druhá, po 11. hodině) ; přesnídávka ; jídlo (Pražák jídlo neuvádí)					
pravitas, atis, f.	(MLLM nic!)					
pravitas, atis, f.	křivost, pokřivenost, zkřivenost, nepravidelnost ; zrůdnost ; převrácenost, zvrácenost ; nezřízenost, nenáležitost, nesprávnost, nezřízené chování, špatné vlastnosti, hanebnost ; špatnost, ničemnost, nešlechetnost					
pravitas, atis, f.	pošetilost, nerozum, nerozumnost, nesmyslnost					
precipue	zvláště, obzvláště, především, nad jiné, zejména, hlavně					
precor, ari, atus sum	prosit, vyprošovat si, doprošovat se, prosebně vzývat, přimlouvat se (za koho u Boha), modlit se (ke komu za co) ; přát si, žádat ; přát komu co (dobro apod.)					
predium, ii, n.	statek					
prehendo, ere, hendi, hensum	uchopit, zachytit, chytit, popadnout, vzít ; sklízet (úrodu) ; unést, uchvátit (osobu) ; zatknout, chopit se ; přivlastnit si, ukrást ; (alqm) vzít si koho, oženit se s kým, pojmout za manžela/manželku ; 					
prehendo, ere, hendi, hensum	zabavit, obstavit ; vybírat (daně, pokuty) ; (alqd per alqm) dostat v léno (co od koho)	Pražák, MLLM				
prehenso, are, avi, atum	uchopovat, chytat, zachycovat ; chytat se čeho ; objímat ; snažně prosit, ucházet se o přízeň ; kandidovat, ucházet se o úřad	Pražák				
premo, ere, pressi, pressum	stlačovat, tisknout, svírat					
prendo, ere, prendi, prensum             	uchopit, pochopit					
prendo, prindo	(viz prehendo)					
prenso	(viz prehenso)					
presto	(form. praesto)					
prétendre	tvrdit (zejm. mylně)					
pretio	za peníte					
pretio	za peníze					
pretium, ii, n.	cena, peníze					
prex, cis, f.	kletba, proklínání					
pridie	den předtím					
prima luce	za úsvitu					
primo	zpočátku					
primo	zpočátku, zprvu					
primo	zpočátku, zprvu, nejprve, nejdříve					
primo vere	počátkem jara					
primum	nejprve					
primum	nejprve, nejdříve ; zaprvé, předně ; po prvé, ponejprv					
primum pilum ducere	být prvním centurionem prvního pilu = nejvyšším 	centurionem celé legie				
primum principium n.	prvopočátek					
primus	nejprve, poprvé, prvně, původně, nejdříve					
primus, a, um	nejpřednější, přední ; nejbližší ; první (o čase či pořádku) ; první v minulosti, prvotní, počátečný, mladý					
princeps	nejdříve					
princeps huius mundi	vládce tohoto světa (označení pro ďábla)					
princeps, cipis, m.	předák, vůdce, náčelník, hlava ; kníže, vládce, král ; mistr, nejlepší znalec ; původ, počátek ; velitel, vůdce, náčelník (voj.) ; původce, původ ; strůjce, zakladatel ; pramen ; vzor ; kdo první učinil něco ; velmož, šlechtic, urozený muž					
principalis, e	hlavní ; přední, prvotní, prvopočáteční ; panovnický, císařský, císařův, císařské rodiny ; příčný (o cestě vojenským táborem)					
principaliter	hlavně, zvláště, zejména	MLLM nic víc				
principaliter	hlavně, zvláště, zejména (to poslední DZ) ; císařsky, panovnicky, knížecky	Pražák nic víc				
principaliter	povětšinou??? (viz RS 46:4)					
principatus, us, m.	vrchní moc					
principatus, us, m.	vrchní moc, vláda					
principium, i, n.	začátek, počátek, původ, vznik ; základ ; prvek, živel, základní látka, základní substance ; přední řady, přední šik ; hlavní cesta (vojenským táborem) ; shromaždiště, hlavní stan ; tábor (voj.) 					
prior, us	přední, přednější, bližší ; dřívější, starší ; starší, starý, bývalý, minulý ; přednější, mající přednost, vzácnější, význačnější, důležitější ; lepší ; vynikající ; dříve, nejdříve, nejprve (adv.)					
prioratus m.	prvenství	DZ ; zřejmě neklas. ; RS 48:10				
prioratus, us, m.	mimořádné postavení? (DZ pro TDH 315:9)					
prioratus, us, m.	prvenství, primát ; hodnost primase, důstojenství primase ; úřad převora či opata ; úřad převora či převorky (v opozici k úřadu opata či abatyše) ; klášterní dům (patřící k opatství a řízený převorem či převorkou)	MLLM				
prioratus, us, m.	přední osoby, významní lidé, význační lidé ; vysoké kněžstvo, vysoký klérus	MLLM				
prioria, ae, f.	převorství	MLLM				
priorissa, ae, f.	převorka, převořiše					
pristinus, a, um	dosavadní					
pristinus, a, um	dřívější, dávný					
pristinus, a, um	dřívější, prvotní, bývalý, někdejší, dávný, starý ; předešlý, předchozí, dosavadní					
pristinus, a, um	dřívější, předešlý					
pristinus, a, um	někdejší, prvotní, předchozí, dávný					
pristinus, a, um	prvotní, předchozí, někdejší					
prius	dříve					
priusquam	dříve než					
privatim	soukromě, v soukromí					
pro	pro (účelově) ; pro (příčinně) ; pro, vůči ; za (po slovesech vyslání) ; skrze, prostřednictvím (o věci i člověku) ; pro, na (nějaký čas, např. pro tuto chvíli) ; pro, na (o dočasném stavu)	MLLM				
pro	před					
pro	před (místně) ; na (čem), u (čeho) ; v čí prospěch, pro koho, za koho ; za koho, místo koho ; namísto koho ; jako, jakožto ; jakoby ; dle, podle (o způsobu a přiměřenosti)					
pro eo quod	protože?					
pro explorato habere	mít něco přesně vypátráno, mít něco za jisté					
pro omni anno	každý rok					
pro tempore	podle okolností					
probo, are, avi, atum	dokázat					
probo, are, avi, atum	uznat za příhodné, schválit					
probo, are, avi, atum	vážit si					
procaciter	tvrdošíjně, zatvrzele					
procedo, ere, cessi, cessum	putovat (např. z těla do těla ; takto DHC 311:4)					
procedo, ere, cessi, cessum	vycházet, pokročit					
procedo, ere, cessi, cessum	vycházet, pokročit, dojít					
procedo, ere, cessi, cessum	vycházet, pokročit, dojít, postoupit					
procedo, ere, cessi, cessum	vynikat, mít zdar, prospívat, dařit se ; postoupit, pokročit, dojít, dostoupit (určité meze) ; nepřetržitě postupovat, trvat, dít se ; [pocházet, vzejít (odkud, z čeho)]					
procedo, ere, cessi, cessum	vystupovat vpřed, vycházet, vykračovat ; předstupovat ; vyrazit, vyplout ; vystupovat, vycházet, objevovat se, ukazovat se, vzcházet ; jít vpřed, popojít, postupovat, pokročit, popojet, jít napřed ; pokročit (o čase), minout, uplynout					
procreo, are, avi, atum	plodit ; přivádět na svět, rodit, (o zvířatech) vrhat ; (přen.) vytvářet, tvořit					
procubo, are, ui, itum	ležet natažen, prostírat se					
procul	daleko, v dáli, opodál, stranou ; zdaleka, zdáli, z povzdálí ; (přen.) náramně, zdaleka ; (ve význ. adj.) vzdálen, dalek čeho					
procul	zdáli, opodál					
procul dubio	beze vší pochybnosti, jistě, jednoznačně	Pražák				
procumbo, ere, cubui, cubitum	chýlit se, klonit se					
procumbo, ere, ui, utum	ulehnout, položit se, upadnout					
procuro, are, avi, atum	starat se, obstarávat					
procurro, ere, cu(cu)rri, cursum	vyběhnout, vyrazit					
prodeo, ire, ii, itum	postoupit					
prodeo, ire, ii, itum	vycházet, šířit se, postoupit					
prodeo, ire, ii, itum	vyjít					
prodigus, i, m.	marnotratný syn [často takto, bez filius, např. Durand 288]					
proditio, onis, f.	zrada					
proditor, is, m.	zrádce, udavač					
proditor, oris, m.	zrádce					
proditor, oris, m.	zrádce, udavač					
prodo, ere, prodidi, proditum	vydávat, připomínat					
produco, ere, duxi, ductum	protahovat					
produco, ere, duxi, ductum	vyvádět, provázet					
proelior, ari, atus sum	bojovat, zápasit					
profanus, a, um	profánní, neposvátný, světský ; nezasvěcený (zejm. do mystérií) ; všední, neslavnostní ; nečistý ; bezbožný, bohaprázdný, bohapustý ; zvrhlý, hříšný, nečistý ; zlověstný (o zlověstném ptáku, tj. výrovi)					
profectio, onis, f.	odchod					
profectio, onis, f.	odchod, tažení, výprava					
profero, ferre, tuli, latum	tvořit, rodit, plodit, být přízniv vzrůstu ; nést kupředu, poponášet, posunovat, postoupit ; zvětšovat, rozšiřovat ; povznášet, vyvyšovat ; odkládat, oddalovat, zdržovat					
profero, ferre, tuli, latum	vynášet, přinášet ; vybírat, vyndávat ; vytahovat, ukazovat, předvádět, předkládat ; uvádět, citovat, jmenovat, připomínat ; ukazovat, objevovat, projevovat ; vynášet najevo, vynalézat					
professio, onis, f.	1. veřejné vyznání víry, dosvědčení víry ; 2. složení mnišského slibu ; 3. řehole ; 4. řád (mnišský) ; 5. úmysl, záměr ; 6. slib ; 7. profese, povolání, zaměstnání ; 8. poměry, společenské postavení, třída ; 9. doznání, přiznání	MLLM				
professio, onis, f.	10. zřeknutí se nároků, vzdání se nároků ; odstoupení, abdikace	MLLM				
professio, onis, f.	mnišský slib	Snoek, MP, 138				
professio, onis, f.	mnišský slib, profese (ekvivalent "profese" užíván in: Regula Benedicti / Řehole Benediktova 1998)					
professio, onis, f.	projev, osvědčení ; živnost, zaměstnání, provozování živnosti ; ohlášení, přihláška, udání (jména apod.)					
professio, onis, f.	přiznání, doznání	LMALB				
professio, onis, f.	služba? (RS 44:7 by se hodilo něco jako "služebně starší")					
professio, onis, f.	veřejné přiznání ; projev, prokázání, osvědčení (zbožnosti apod.) ; ohlášení, přihláška ; udání (jména, jmění n. zaměstnání) ; provozování (živnosti), živnost, zaměstnání ; zápis (přihlášky)	část 2 ; Pražák nic víc než 1-2				
professio, onis, f.	veřejné přiznání, projev, osvědčení (např. projev zbožnosti) ; provozování (živnosti, zaměstnání, magie)					
professus	zasvěcený	DZ ; Pražák nic				
professus, a, um	(MLLM jako adj. nic)					
professus, i, m.	mnich (který složil sliby) ; mistr, který obdržel "licentia docendi"	MLLM				
proficio, ere, feci, fectum	dostávat se kupředu, pokročit, postoupit, urazit (nějaký díl cesty) ; pořídit, vyřídit, prospět, mít úspěch, zdar ; prospívat, přispívat, pomáhat, být platný, být užitečný					
proficio, ere, feci, fectum	vykonat, urazit, mít úspěch, být užitečný					
proficio, ere, feci, fectum	vykonat, urazit, pobrat se, pustit se					
proficio, ire, feci, fectum	vykonat, urazit					
proficiscor, i, fectus sum	vyrazit, vydat se na cestu					
proficiscor, i, profectus sum	vyrazit, vydat se na cestu					
profiteor, eri, professus sum	přihlásit se k čemu, přijmout co					
profiteor, eri, professus sum	vyznávat (veřejně), přiznávat se ; veřejně prohlašovat, vyhlašovat, prohlásit ; ohlašovat úřadům, udat ; přihlásit se ; prohlásit se, jmenovat se ; slibovat, nabízet, nabízet se					
profiteor, i, fessus sum	přiznávat, ohlašovat, přiklánět se					
profluo, ere, fluxi, -	vytékat, prýštit, téci, řinouti se					
profugio, ere, fugi, -	utíkat, ubíhat, unikat					
prognatus, a, um	zrozený, pocházející					
progredior, di, gressus sum	kráčet kupředu, postupovat					
progredior, gredi, gressus sum	vykročit, vytáhnout					
prohibeo, ere, ui, bitum	odrážet, nepouštět					
prohibeo, ere, ui, bitum	odrážet, nepouštět, bránit					
prohibeo, ere, ui, bitum	odrážet, nepouštět, zabraňovat					
prohibeo, ere, ui, bitum	zabraňovat, odrážet, nepouštět					
prohibeo, ere, ui, itum	zabraňovat, zdržovat, nepouštět					
proicio, ere, ieci, iectum	vrhnout 					
proinde	právě, zrovna, zrovna tak (adv. přirovnávací ; proto, pročež, tedy (spojka důsledková, neklas.) ; nuže (vyzývací ; i klas.)					
proles, is, f.	potomstvo, potomek, dítě					
promiscuus, a, um	společný, smíšený, nerozdílný					
promissio, onis, f.	slib					
promoveo, ere, movi, motum	pohnout					
promoveo, ere, movi, motum	pohnout, kupředu pohybovat, hnout vpřed, posunovat, postrkovat ; dopravovat ; vést ; rozšiřovat, zvětšovat ; pořizovat, vyřizovat, mít úspěch					
pronuntio, are, avi, atum	vyhlásit, uveřejnit, přednášet, vyslovovat, prohlašovat					
pronuntio, are, avi, atum	vyhlašovat, oznamovat					
pronus, a, um	nachýlený, skloněný					
propago, are, avi, atum	rozmnožovat, rozplemeňovat, rozplozovat, rozsazovat ; rozšiřovat (místně) ; dál vést, udržovat, zachovávat, prodlužovat ; odsunout (do budoucna)					
prope	blízko, nablízku, zblízka ; nedávno, posledně ; skoro, téměř, málem, bezmála, takřka ; asi, jaksi, do jisté míry (v přirovnání)					
propello, ere, pepuli, pulsum	zahánět, vyhánět, zapuzovat					
propello, ere, puli, pulsum	zahánět, vyhánět					
propello, ere, puli, pulsum	zahnat, zapudit					
propere	spěšně, kvapně, nakvap, chvatně, honem ; rychle ; ihned					
propero, are, avi, atum	urychlovat, urychlit, zrychlovat, zrychlit, uspíšit, dodávat rychlosti ; spěšně konat (/ vykonat, činit, zjednat, opatřit, neklasicky i alqd.), pospíšit s čím ; spěchat, spět, pospíchat, pospíšit si, kvapit, chvátat ; toužit, dychtit, přát si					
properus, a, um	pospíchající, spěchající, spěšný, kvapný, rychlý, chvatný					
prophetia, ae, f.	dar proroctví (tak 1K 13,2)					
propheticus, a, um	prorocký ; starozákonní (tak výslovně MLLM)	MLLM				
propinqui, orum, m.	příbuzní					
propinquitas, atis, f.	blízkost					
propitius	nakloněný, příznivý, milostivý					
propitius, a, um	nakloněný, příznivý, milostivý					
propius	blíže ; z větší blízkosti					
propono, ere, posui, positum	oznámit, vykládat					
propono, ere, posui, positum	představovat, veřejně vystavovat, předkládat, vykládat, vyvěšovat, vztyčit, veřejně vyhlásit ; slibovat, dělat naději, těšit čím ; vyhrožovat čím ; předkládat, stavět ; představit si, mít na mysli ; uložit, stanovit ; zamýšlet ; vykládat, uvádět					
propono, ere, posui, positum	vyložit, vykládat					
proponor, ari, atus sum	zdát se					
propositum, i, n.	předsevzetí, úmysl ; látka, téma, děj (dramatu), hlavní věc ; návěst (úsudku), premisa					
propre (asi err.)	(MLLM nic)					
propria, ae, f.	otrokyně ; nevolnice					
proprium, i, n.	známka					
proprius, a, um	nevolnický ; "proprio jure" do plného vlastnictví					
proprius, a, um	vlastní, náležící komu, vyhrazený, soukromý ; zvláštní, speciální, týkající se jednotlivé osoby či věci ; osobní ; výhradní, vlastní, význačný, charakteristický, příznačný (DZ), podstatný ; náležitý, zasloužený ; trvalý, stálý, jistý					
proprius, a, um	vlastní, náležící někomu					
proprius, ii, m.	vasal ; nevolník ; totéž co "ministerialis"					
propter	1. pro, kvůli (účelově, tak výslovně MLLM) ; 2. k, aby vyhledal (se slovesy posílání: "propter te" abych tě vyhledal, k tobě) ; 3. podle, ve shodě (výslovně MLLM, tak též niquinta 776 a tak i angl. a fr. překlad tohoto místa)	předl. s ak. ; MLLM				
propter	kvůli (příčinně ; účelově, tj. např. dělat něco pro zisk, Pražák neuvádí)					
propter	kvůli (příčinně ; účelově, tj. např. dělat něco pro zisk, Pražák neuvádí) ; pro, skrze, kvůli, přičiněním, působením, zásluhou ; blízko, nablízku, vedle, u čeho ; 					
propter	podle? (Pražák neuvádí, ale velmi jasně niquinta 776 a tak i překlady tohoto místa)					
propter	pro, skrze					
propter	pro, skrze, kvůli, přičiněním, působením, zásluhou ; blízko, nablízku, vedle, u čeho					
propter	skrze, kvůli, blízko					
propterea	proto					
propterea	protože					
propulso, are, avi, atum	odrážet, odvracet					
prorsus	přímo, zrovna, právě ; docela, zcela, zhola, jistě ; velmi, tuze ; zkrátka, slovem (po výčtu)					
prorsus	zcela, úplně, plně, zhola					
prorumpo, ere, rupi, ruptum	vyrážet, vychrlit ; vyhrknout ; vypuknout, provalit se, vzniknout (o požáru apod.) ; promluvit (zejm. při přerušení ticha) ; vyrazit, vytrhnout ; vyřítit se, vrhnout se ; rozmáhat se, rozrůstat se ; oddat se čemu, propadnout čemu					
proscribo, ere, scripsi, scriptum	vypsat, vyhlásit, ohlásit, prohlásit, uveřejnit ; vyhlásit prodej, dát do prodeje, prodávat, pronajímat ; prohlásit někoho za zbavena statků, zabavit, konfiskovat majetek ; vyhlásit koho za psance, dát do klatby, proskribovat					
prosequor, sequi, secutus sum	pronásledovat ; provázet, doprovázet, jít s kým ; utrhačně pokřikovat na koho ; prokazovat, dokazovat ; darovat, dát, věnovat komu co, poctít koho čím, za hodna uznat čeho ; vést k cíli, pokračovat, postupovat ; líčit, vykládat, vystihovat					
prosequor, sequi, secutus sum	snažit se					
prosilio, ire, silui (ii, ivi), -	vynořit se (např. o nové nauce, herezi apod.)	DZ ex albilyon 271:96n.				
prosilio, ire, silui (ii, ivi), -	vyskočit, vyrazit, vymrštit se, vyběhnout, vzchopit se ; vytrysknout, vystříknout ; vyčnívat, vystupovat ; vynořit se, vyvstat, objevit se (zejm. náhle)					
prospectus, us, m.	obsah (soupis kapitol nějakého literárního díla)	DZ ex Ricchini				
prosper, a, um	zdárný, šťastný, se zdarem, šťastně ; zdar dávající, příznivý ; příznivý, šťastný, blahověstný					
prosperus, a, um	zdárný, šťastný, se zdarem, šťastně ; zdar dávající, příznivý ; příznivý, šťastný, blahověstný					
prospicio, ere, spexi, spectum	opatřovat, postarat se					
prosum, prodesse, profui, profuturus	dopomoci k čemu (DZ původně pro RS 42:21)					
prosum, prodesse, profui, profuturus	prospívat, být prospěšný (alci komu, ad n. in alqd k čemu), být platný, pomoci, pomáhat					
protestor, ari, atus sum	dosvědčovat, veřejně dosvědčovat, vypovídat, tvrdit, prohlašovat, přiznávat se					
protinus	přímo, hned, vpřed, kupředu, nepřetržitě					
protomartyr, is, m.	prvomučedník					
protraho, ere, traxi, tractum	vytáhnout, vyvléci (z úkrytu ven apod.) ; přitáhnout, přivléci, násilně přivést ; přinutit, přimět ; odkrýt, odhalit, objevit					
prout	podle toho jak, jak, jakož					
providentia, ae, f.	starostlivost, pečlivost ; prozřetelnost ; prozíravost, opatrnost, obezřelost, obezřetnost ; vidění dopředu, možnost vidět, možnost výhledu					
provideo, ere, vidi, visum	postarat se, opatřit					
provideo, ere, visi, visum	opatřovat, obstarávat, postarat se					
provideo, ere, visi, visum	starat se, opatřovat, obstarávat, postarat se					
providus, a, um	předvídající budoucnost, znalý budoucnosti, věštecký ; starající se, starostlivý, pečlivý (alcis rei o co) ; prozíravý, obezřelý, opatrný					
provincia citerior	předoalpská provincie					
Provincia, ae, f.	Provence					
Provinciales	Provensálci	TDH				
Provinciales m. pl.	Provensálci					
proxime	nedávno					
proxime	nejblíže					
prudens, ntis	prozíravý, obezřelý, bystrý, rozvážný, prozřetelný, rozumný, opatrný ; moudrý, chytrý ; znalý, umějící, zkušený, zběhlý v čem ; předvídající, předvídavý, vědoucí ; vědomě, s úplným vědomím, s rozmyslem, úmyslně, schválně, naschvál					
publice	všeobecně					
pudor, oris, m.	čest, stud ; úcta, vážnost, ohled na koho ; mravnost, počestnost, bezúhonnost, dobré mravy, slušnost, cudnost, čistota, nevinnost ; stydlivost, ostýchavost, skromnost ; hanba, potupa, ostuda					
pudor, oris, n.	čest					
pudor, oris, n.	stud					
puer non baptizatus	nekřtěňátko					
pueri non baptizati	nekřtěňátka					
puerilis, e	dětský, mladistvý, chlapecký					
pullum, i, n.	tmavá barva					
pullus, a, um	tmavý, temný, černavý, černý					
pullus, i, m.	mládě ; kuře ; kuřátko, ptáček (mazlivé označení)					
pulvis, eris, m.	prach, prachový mrak					
puniceus, a, um	růžový, purpurový					
punicum, i, n.	granátové jablko					
purgatio	(viz duv. hist. 115)					
purgatorius, ia, ium	související s očišťováním Panny Marie (MLLM jen toto, Pražák nic) ; očistný (DZ pro "ignis purgatorius", tj. očistný oheň, rozuměj očistec)					
purgatorius, ii, n.	očistný?	DZ ; Pražák nic				
purgo, are, avi, atum	čistit, ospravedlňovat, hojit					
purgo, are, avi, atum	ospravedlnit se					
purifico, are, avi, atum	očistit (od hříchů) ; očistit (porodivší ženu, považovanou za nečistou), znovu umožnit přístup do chrámu / kostela (ženě po porodu) ; (refl.) očistit se (od obvinění)	MLLM				
purus, a, um	čistý (i přen.) ; bezvadný, neznesvěcený ; bezúhonný, poctivý, nevinný, cudný ; čistý, jasný (o obloze) ; očistný ; holý, prázdný, volný ; prostý čeho, bez čeho, svobodný od čeho ; čistý, ryzí, správný (o slohu) ; prostý, jednoduchý					
pustella, ae, f.	dýmějový mor	MLLM				
putridus, a, um	shnilý, nahnilý, zkažený, ztrouchnivělý, zpráchnivělý, zetlelý ; (o zubech) vykotlaný ; zvadlý ; (ani náznak průběhového významu "tlející" apod.)	Pražák, doplnil DZ podle putresco				
quadam vice	jednou, tak jednou, kdysi					
quadragena	(Pražák nic, ale v TDH 315 jednoznačně pro čtyřicetidenní období postu u katarů ; srv. quadragesima)	DZ				
quadragesima, ae, f.	čtyřicetidenní půst ; postní doba ; (v šir. smyslu) čtyřicet dní, čtyřicetidenní doba, doba čtyřiceti dní	MLLM				
quadragesima, ae, f.	čtyřicetina ceny předmětu (jako daň)	Pražák nic víc				
quadragesima, ae, f.	doba postní, čtyřicetidenní období půstu a pokání před Velikonocemi (DZ ex Neumann: České sekty ; Adam: Liturgika a id.: Liturgický rok)					
quaero ex (ab) aliquo 	zeptat se někoho					
quaero, ere, sivi, situm	hledat, vyhledávat ; vymýšlet ; pohřešovat ; zjednat si, dobýt, vydobýt, nabýt, opatřit, získat ; chtít si vypůjčit (peníze) ; vydělávat si ; mamonit ; vyptávat se, dotazovat se, pátrat, hledět zvěděti ; vyšetřovat, dotazovat se soudně, vyslýchat ; zkouma					
quaero, ere, sivi, situm	hledět, snažit se, chtít, přát si, toužit					
quaero, ere, sivi, situm	pátrat, ptát se, tázat se					
quaero, ere, sivi, situm	ptát se, tázat se					
quaestio, onis, f.	vyšetřování					
quaestus pecuniae	peněžitý zisk					
quaestus, us, m.	zisk, výtěžek					
qualia	vlastnosti					
qualis, e	jako (vztaž. v přirovnání) ; nějaký, mající kvalitu					
qualiter	jak, jakým způsobem ; že (MLLM, bez příkladu) ; tak, že / tak, aby ; aby (MLLM, Pražák ; Pražák zpracoval velmi slabě, jen "jako, jak" bez pozn., MLLM několik příkladů)					
qualiter	jako, jak					
qualitercumque	jakkoli	Pražák, tam se spojovníkem, ale tak značí šev slož				
quam	jak velice, jak málo					
quam	jak, jak velice, jak málo ; jako ; než (ve srovnání) ; dříve než (u časových výrazů) ; co, co možná (u superlativu)					
quamobrem	pročež, z jakého důvodu, proč					
quamplures	(Pražák nic, MLLM nic)					
quamplures	přemnozí, velmi mnozí, tak mnozí					
quamquam	ačkoli, ač ; ačkoli, a přece, ovšem, vlastně (uvádí opravu předešlé výpovědi)					
quamvis	jakkoli, libovolně ; ač, ačkoli, třeba, třebaže (s konj.)					
quamvis pauci	ač nepatrní počtem					
quando	když					
quando	když, pokud	zřejmě neklas ; DZ ex TDH 316:8				
quando	někdy, jednou ; když ; když, kdykoli (jen) ; poněvadž, ježto, jelikož ; (ve smyslu přípustkovém "ač, ačkoli" Pražák ani Šenková neuvádí, nejisté)					
quandoque	někdy, jednou ; když, kdykoli (jen) ; poněvadž, ježto, jelikož					
quandoque	někdy, jednou ; když, kdykoli (jen) ; poněvadž, ježto, jelikož ; (ve smyslu přípustkovém ač, ačkoli Pražák ani Šenková neuvádí, nejisté)					
quantum	jak mnoho, jak velice, nakolik ; kolik ; o kolik, o co, oč ; čím (dále, tím...) ; pokud ; co + superlativ (co nejvíce apod.)					
quantum plurimum potuero	co možná nejvíce					
quantus, a, um	jak veliký					
quare	proč (vztaž. ; takto např. RS 45:9)					
quare	proč ; aby tím ; pročež ; a proto					
quare	proč? ; aby tím ; pročež					
quare	pročež, proč					
quare	proto					
quare	proto ; pročež					
quasi	jakoby, jako by ; téměř, takřka, skoro ; jako (přirovnávací)					
quatenus	pokud, jak daleko, až kam ; až pokud, až po kterou dobu (čas.) ; ježto (příčinně) ; aby (účel ; jen v pozdní lat.)					
quattuor tempora	kvatembrové dny, suché dny					
quattuor tempora n. pl.	kvatembrové dny, suché dny					
quemadmodum	jak, jakkoli					
quemadmodum	jako, tak jako (přirovnání)					
querela, ae, f.	nářek, hořekování, stesk ; žaloba, stížnost ; roztržky, rozmíšky (v pl.) ; žalostná píseň	sic, jedno l				
quero, queri, questus sum	stěžovat si, naříkat					
queror, queri, questus sum	stěžovat si, naříkat					
queror, queri, questus sum	stěžovat si, naříkat, vyčítat					
queror, queri, questus sum	stěžovat, klát, bědovat					
quia	poněvadž, protože (obvykle objektivní důvod, ale též s konj. na označení cizího mínění, překládá se protože prý) ; totiž prý (nejvhodnější v Moneta 110 ; DZ)	Pražák nic víc				
quia	vždyť přece??? (bylo by nejvhodnější anonpojed 103:11, ale nenal.)					
quia (spoj.)	ačkoli, i když, přestože, třebaže (MLLM explicitně: "bien que - although") ; (slovo uvozující přímou řeč - sic)	MLLM				
quia (spoj.)	neboť, vždyť (DZ pro anonpojed 103:11)					
quicumque, quaecumque, quodcumque	kdokoli, cokoli					
quid	co, jak, proč					
Quid novum?	Co (je) nového?					
quidam	jakýsi, jistý, nějaký					
quidam	jakýsi, kterýsi					
quidam, quaedam, quoddam	jakýsi, kterýsi					
quidditas	cost (filosofický termín)					
quidem	jistě, věru					
quidem	jistě, věru, právě					
quidem	jistě, věru, právě ; aspoň, ovšem ; však (odporovací) ; sice (přípustka)					
quidquid	cokoli, všechno	DZ				
quieta movere	rušit klid					
quin	proč ne? (ve větách hlavních) ; ba, ba docela, ba spíše (stupňující) ; jinak než (nemohu jinak než udělat co) ; aby ne (v záporných větých účinkových, např. nikdo z přítomných nebyl tak bezohledný, aby nepocítil hluboké dojetí)					
quin etiam	ba dokonce, ba spíše					
quingenti, ae, a	pět set					
quini, ae, a	po pěti					
quinquaginta	padesát					
quintadecimus, a, um	patnáctý					
quippe	vždyť, ovšem, neboť (uvádí samozřejmý důvod) ; ježto, neboť (vyznačuje důvodovou platnost vztažných vět ; ovšem (samostatná věta)					
quis(c)quam, quidquam	někdo, něco					
quispiam, quidpiam	někdo, něco, kdokoli, cokoli, nějaký					
quisquam	někdo					
quisquam, quicquam	někdo, něco					
quisquam, quidquam	někdo, něco					
quisque, quidque	každý					
quisque, quidque	každý, jeden každý					
quisque, quidque	každý, jeden každý ; právě (nejlepší je právě to nejvzácnější) ; kdo, který, každý, některý, kterýkoli (kterýkoli DZ ex TDH 316:36)					
quivis, quaevis, quodvis	jakýkoli, kdokoli					
quo	čímž (kam)					
quo	kam					
quo	někde					
quo consueverat intervallo	v obvyklých intervalech, v obvyklé vzdálenosti					
quo minus (po výraze překážek)	aby ne					
quo modo	jak	Pražák II, 100b				
quo modo	tak, jak (DZ ex RS 19 ; pod quomodo tento význam vypsán už někdy dříve, neznámo odkud)					
quoad	dokud					
quociens	kolikrát					
quocirca	pročež					
quocumque	(MLLM nic)					
quocumque	kamkoli (Pražák jen toto, ale TDH 311:26-27 odlišně ; buď pro kdekoli, nebo kdykoli)					
quod	který, co (vztažné a tázací zájmeno neutra, ale v RS 50:24 i maskulina: Albanenses qui... et quod errant in pluribus quam ceteri)					
quod	který, co (vztažné a tázací zájmeno neutra, ale v RS 50:24 i maskulina: Albanenses qui... et quod errant in pluribus quam ceteri, podobně asi i Cod. Iust.: "ministros creare, quod non sunt", ač to lze vyložit i jinak)					
quod	že ; vzhledem k tomu, a proto, pročež (vztažné připojení nevztažné věty) ; poněvadž, protože, ježto (ve větách důvodových) ; že, co se týče toho, že (na začátku věty) ; který (vztaž. a tázací zájmeno pro neutrum), co (tázací zájmeno)					
quod si	a jestliže, jestliže však					
quomodo	jak, jakým způsobem (táz.) ; jak (vztaž.) ; jak by (význam účelový) ; aby	Pražák, MLLM ; MLLM ještě que - that, bez příkladu				
quomodo	jak, jakým způsobem (táz.) ; jak (vztažné) ; jak by (význam účelový)					
quomodo	tak, jak	DZ				
quomodo - sic	jak - tak					
quondam	kdysi, jednou, druhdy (o minulosti) ; jednou (o budoucnosti)	DZ, Pražák				
quondam	kdysi, jednou, druhdy, někdy					
quondam	zesnulý	MLLM				
quoniam	že ; neboť					
quoque	rovněž, také, též, i					
quorundam	[viz quidam]					
quot	kolik (táz. i vztaž.)					
quotannis	každoročně					
quotiens	kolikrát					
quousque	jak dlouho ještě, až pokud ; dokud (vztaž., viz RS 60:18)					
quum = cum	když					
rabide	vztekle, hněvivě					
radius, ii, m.	paprsek ; paprsek (kola), loukoť ; poloměr (kruhu) ; hůl, hůlka ; měřítko, hůlka na kreslení ; tkalcovský člunek					
radix montis	úpatí hory					
radix, icis, m.	kořen					
radix, racis, f.	kořen					
Ragus?a?	Dubrovník [tak S. Rakova ; ověřeno v mapě Duv, Hist, 49 a ibid. 50 v textu, že je to Dubrovník]					
Ragusinus, a, um	raguský, dubrovnický					
Rama	Bosna	hist. ; takto Duv., Hist., 50, ale ne zcela jasně				
ramus, i, m.	větev, halus					
rapacitas, atis, f.	chamtivost, hamižnost, hrabivost					
rapiditas, atis, f.	dravost, prudkost					
rapina, ae, f.	loupež, loupežení					
rapina, ae, f.	loupež, loupežení ; lup, kořist ; uchvacování					
rapio, ere, ui, tum	chápat se čeho, prudce uchopit co ; unášet, hnát, táhnout, vést co ; chvatně jít, chvátat, spěchat ; rvát, vyrvat, urvat ; trhat, utrhnout, strhnout, vytrhnout ; vléct, vléci, táhnout					
rapio, ere, ui, tum	odvléct, unést, uchvátit, uloupit, ukořistit co ; dobýt, vzít ; rychle přijmout ; chytit, vzplanout (o ohni) ; uchvátit, strhnout, unést (přen.) ; vzít, uloupit					
Rassa, ae, f.	Raška					
ratio	počet, účet, účtování ; seznam ; částka, suma, účet ; obchod, obchodní záležitost ; záležitost (z. vůbec) ; výhoda, prospěch ; počet, účet (přen.) ; opatření ; jednání, plán ; poměr, vztah, ohled, dbaní čeho ;					
ratio militaris	vojenské umění, vojenství					
ratio, onis, f.	důvod	DZ ex TDH 315:32, jasné, asi neklas.				
ratio, onis, f.	ospravedlnění, zdůvodnění ; obhajoba, obhajovací řeč ; náhrada, náprava, zadostiučinění, satisfakce ; (obyč. pl., ale i sg.) proces, kauza, soudní proces, soudní řízení, soudní pře ; soudní stíhání ; (pl.) soudní slyšení, zasedání soudu	MLLM				
ratio, onis, f.	počet, seznam, účet					
ratio, onis, f.	počet, účet, účtování ; seznam ; částka, suma, účet ; obchod, obchodní záležitost ; záležitost (z. vůbec) ; výhoda, prospěch ; počet, účet (přen.) ; opatření ; jednání, plán ; poměr, vztah, ohled, dbaní čeho ; 					
ratio, onis, f.	rozvažování (pozor, ve střv. fil. terminologii ne rozum, to je intellectus, zejm. u Kusánského)					
ratio, onis, f.	spravedlnost, právo ; právní nárok ; nárok, požadavek ; žaloba, stížnost	MLLM				
ratio, onis, f.	účtování					
ratio, onis, f.	záležitost, povinnost ; majetek, jmění, vlastnictví ; panství, pozemky ; podíl (spoluvlastníka) ; část, zlomek ; podmínka ; smlouva ; zásobování (jídlem)	MLLM				
ratio, onis, f.	způsob, ráz, řád, jakost, stav, poměry ; rozum, rozvaha, rozmysl ; důvod, pohnutka ; důkaz, dokazování, závěr, argumentace, vývody ; mínění, náhled ; teorie, systém, soustava, věda					
rationem reddo pro alqa re	skládat účty z čeho					
ratis, is, f.	vor					
rauba lecti	povlečení	MLLM				
rauba, ae, f.	kořist ; (spec.) oblečení ukořistěné na nepříteli ; (od 13. stol.) oblečení ; (od 13. stol.) vrchní oděv (mužský i ženský) ; livrej ; cennosti, cenné věci	MLLM ; Pražák nic				
rebellio, onis, f.	obnovení války, opětná vzpoura					
rebellionem facere	vzbouřit se					
recens, ntis	čerstvý, nový					
recens, ntis	nedávný, nový, čerstvý					
receptator, oris, m.	přechovávač (technický inkviziční termín pro ty, kdo nejsou kacíři, ale kacíře ubytovávají a starají se o ně ; takto DZ pro RS 47:15)					
receptator, oris, m.	přechovávač (technický inkviziční termín pro ty, kdo nejsou kacíři, ale kacíře ubytovávají a starají se o ně)					
recepto, are, avi, atum	přijímat					
receptus, us, m.	útočiště					
recipio, ere, cepi, ceptum	dostat se zpět k					
recipio, ere, cepi, ceptum	přijmout, vzít					
recipio, ere, cepi, ceptum	přijmout, vzít ; dobýt, dostat do své moci, dostat do držení ; přijmout ; připouštět, dovolovat ; vzít na sebe, převzít ; zaručit se					
recipio, ere, cepi, ceptum	přijmout, vzít, podrobit si, uchýlit se, vzdálit se					
recipio, ere, cepi, ceptum	respektovat, uznávat	DZ ex RS 59:19				
recipio, ere, cepi, ceptum	utéci, vzdálit se, odebrat se, uchýlit se					
recipio, ere, cepi, ceptum	vzdálit se, odebrat se, uchýlit se					
recipio, ere, cepi, ceptum	vzdálit se, odebrat se, uchýlit se, dosta se zpět					
recipio, ere, cepi, ceptum	vzdálit se, stáhnout dozadu					
recipio, ere, cepi, ceptum	vzít zpět ; vytáhnout, vytrhnout ; dostat zpět ; vysvobodit, zachránit ; odebrat se ; uchýlit se, ustoupit ; sebrat se, zotavit se					
recipio, ere, cepi, ceptum	zastavit se, sebrat se,vzdálit se, odebrat se, uchýlit se					
reclino, are, avi, atum	ohýbat, naklonit, opírat					
recolo, ere, colui, cultum	opět vzdělávat ; obnovit, znovu zřídit ; uvažovat, uvážit, vzpomínat si, obzírat, v duchu přehlížet					
reconciliatio, onis, f.	opětné zjednání, obnovení ; smíření, usmíření					
reconcilio, are, avi, atum	obnovit, opět zjednat ; opět získat, smířit, usmířit, naklonit si					
recondo, ere, didi, ditum	uložit, uschovat, schovat ; skrýt					
recta regione	přímým směrem					
rector ecclesiarum	představený spravující kostely (např. biskup či opat)					
rector navis	kormidelník					
rector pagi	vévoda					
rector palatii	majordomus					
rector provinciae	vévoda					
rector, oris, m.	kněz spravující nebiskupský kostel (??? v MLLM se poněkud rozchází koncová část fr. a angl. ekvivalentu: ... église non-épiscopale - ... a church inferior to a bishopric) ; 	Pražák, MLLM				
rector, oris, m.	správce (úředník hmotně zajišťující chod kostela či kláštera) ; správce (hospicu) ; majordom (hlavní sluha v domácnosti) ; rektor (univerzity, resp. jednoho z "národů" na univerzitě) ; starosta, (v it. městech) podesta	Pražák, MLLM				
rector, oris, m.	vladař, vládce ; ředitel ; velitel ; královský úředník ; biskup ; opat ; 					
rector, oris, m.	vlastník (církevní či laický vlastník soukromého kostela či soukromého kláštera)	Pražák, MLLM				
rectus, a, um	rovný, přímý ; správný, dobrý, spravedlivý ; prostý					
recuperatus, a, um	znovunabytý					
recupero, are, avi, atum	opět nabýt, znovu nabýt, získat zpět, dostat zpět					
recupero, are, avi, atum	znovu nalézt	DZ				
recuso, are, avi, atum	odmítnout					
recuso, are, avi, atum	vzpírat se, vzpěčovat se, mít námitky					
recuso, are, avi, atum	vzpírat se, zpěčovat se, mít námitky					
reda, ae, f.	čtyřkolý vozík, kočár					
reddo, ere, didi, ditum	dát, ustanovit ; odpykat ; konat spravedlnost, rozsuzovat, zasedat na soudě, zavést (iudicium vyšetřování) ; vzdávat, prokazovat ; vydávat (počet), udávat (důvod) ; splnit ; učinit koho čím					
reddo, ere, didi, ditum	dávat zpět, vracet ; ponechat, dát, darovat ; vrátit dluh, zaplatit ; nést, vydávat (plody apod.) ; navzájem dávat, splatit, oplatit ; odpovídat ; překládat (z řečtiny apod.) ; vystihovat podobou, napodobovat					
redeo, ire	vrátit se					
redeo, ire, ii, itum	dostat se, dojít, přejít					
Redesi?um?	Razčs (město v jižní Francii)					
redigo, ere, egi, actum	sehnat, zpět hnát, zpět přivádět					
redigo, ere, egi, actum	učinit					
redimo, ere, emi, emptum	najmout, pronajmout, vykoupit					
redimo, ere, emi, emptum	pronajmout, vykoupit					
redintegro, are, avi, atum	obnovit					
reditio, onis, f.	návrat					
reduco, ere, duxi, ductum	táhnout zpět, odtahovat ; vést zpět, přivést zpět, zavést, uvést ; přivést, přimět k něčemu, vrátit koho čemu ; obnovit, znovu zavést					
reduco, ere, duxi, ductum	zavést zpět					
refello, ere, refelli	vyvrátit					
refero, ere, tuli, latum	podat zprávu, hlásit					
reficio, ere, feci, fectum	opravit					
reformido, are, avi, atum	bát se, obávat se					
regalia, ae, f.	obročí královského kostela (MLLM nic víc a skutečně uvádí f., Pražák nic)					
regalia, orum, n.	insignie (královské, biskupské, opatské apod.) (DZ ; MLLM ani Pražák nic ; Rubin, CC, 173 o biskupských insigniích)					
regimen, inis, n.	řízení, vedení ; vláda					
regnum, i, n.	království, královská moc					
rego, are, avi, atum	být řídícím větným členem čeho (nějakého závislého výrazu ve vedlejší větě ; podmětem věty může být právě "závislý větný člen" a sloveso rego pak bude v pasivu: vazba regor ab + abl.)	gram. ; DZ ex Moneta 282b				
rego, ere, rexi, rectum	řídit, vést ; ovládat, spravovat	Pražák nic víc				
regula, ae, f.	pravidlo ; řehole					
reicio, ere, ieci, iectum	zahánět					
reicio, ere, ieci, iectum	zahánět, střílet nazad					
reina, ae, f.	královna	neklas.				
relaxo, are, avi, atum	uvolnit ; ulevit, ulehčit, polehčit, vést ke zotavení čeho ; zbavit čeho, vyprostit se z čeho (reflex. či pas.)					
religio, onis, f.	náboženství					
religio, onis, f.	náboženství ; mnišský řád					
religio, onis, f.	pověra					
religiosus, i, m.	řeholník, mnich					
relinquit animus (+ ak.)	omdlet					
relinquo, ere, liqui, lictum	zůstat, zbývat					
reliquus, a, um	zbylý, zbývající ; budoucí ; ostatní					
remaneo, ere, mansi,-	zůstávat, setrvat					
remeo, are, avi, atum	vracet se, vrátit se, jít zpět ; znovu prožít, navrátit se (ve vzpomínkách do dětských let apod.)					
reminiscor, reminisci,-,-	rozpomenout se					
remitto, ere, misi, missum	poslat zpět					
remitto, ere, misi, missum	prominout, odpustit ; dovolit ; darovat ; propouštět, vracet, posílat zpět ; odrážet (jako ozvěnu), navzájem posílat ; vydávat, vypouštět (tekutinu apod.) ; povolovat, pouštět, uvolňovat ; nechat klesnout ; zmírnit co, povolit v čem ; ustat					
remitto, ere, misi, missum	zmírňovat, povolovat					
remitto, ere, misi, missum	zotavovat se, odpočívat					
remollesco, ere, -	stávat se změkčilým					
remotio, onis, f.	vyloučení, odstranění, vzdálení					
remotus, a, um	odlehlý, nepřítomný					
removeo, ere, movi, motum	odstranit, vzdálit, odklidit					
removeo, ere, movi, motum	vzdálit, odstavit					
remuneror, ari, atus sum	odměnit, odplatit					
remus, i, m.	veslo					
renuntio, are, avi, atum	podat zprávu, hlásit					
renuntio, are, avi, atum	podávat zprávu, hlásit					
renuo, ere, ui, -	odepřít, odmítnout, kývnout na znamení odporu					
repello, ere, ppuli, pulsum	zahnat, odvrátit					
repens, ntis	rychlý, náhlý, neočekávaný					
repente	nenadále, znenadání, najednou					
repentinus, a, um	náhlý, nenadálý					
reperio, ire, pperi, pertum	dozvědět se, shledat					
reperio, ire, pperi, pertum	dozvědět se, shledat, nalézt					
reperio, ire, pperi, pertum	dozvědět se, shledat, vypátrat					
reperio, ire, pperi, pertum	nalézt, objevit, dozvědět se, shledat					
reperio, ire, pperi, pertum	nalézt, vymyslet, vypátrat, dozvědět se, shledat					
reperio, ire, repperi, repertum	nalézt, objevit (něco ztraceného) ; nalézt, objevit, vypátrat, dopídit se čeho ; shledávat, že... ; shledat co jakým ; dovídat se, dočítat se ; vynalézt, objevit, vymyslet (něco nového)					
reperio, ire, repperi, repertum	vynalézt, vymyslet, objevit					
reperio, ire, repperi, reppertum	vynalézt, objevit, vymyslet, shledat					
reperio, ire, ui, ertum	dozvědět se, nalézt, objevit, vypátrat					
reperior, iri	vyskytnout se, objevit se	DZ ; Pražák nic				
repeto, ere, ivi, itum	zpět žádat					
reporto, are, avi, atum	přivézt zpět, zpět dopravit					
repositus, a, um	vzdálený					
repperi	(perfektum od reperio)					
repraesento, are, avi, atum	hned provésti					
reprehendo, ere, endi, ensum	kárat, vyčítat					
reprehendo, ere, hendi, hensum	uchopit ; zadržet ; kárat, vytýkat, vyčítat	Pražák ; Kábrt et al. ; MLLM nic				
reprehendo, ere, prehendi, prehensum	zastihnout					
reprehensibilis, e	hodný pokárání					
reprehensibilis, e	pokáráníhodný					
reprehensibilis, e	pokáráníhodný, hodný výtky, zavrženíhodný, odsouzeníhodný	Pražák vůbec nic				
reprehensibilis, e	pokáráníhodný, zavrženíhodný, odsouzeníhodný					
reprehensio, onis, f.	výtka, pokárání					
reprendo	(viz reprehendo)					
reprisio, onis, f.	[Pražák nic.]					
reprobatio, onis, f.	zavržení, neschválení	Pražák nic víc				
reprobo, are, avi, atum	neschvalovat, zavrhnout, neuznávat					
repudio, are, avi, atum	odpírat					
repugnantia, ae, f.	odpor, rozpor, odporování					
repugno, are, avi, atum	odporovat, protivit se, stát v cestě					
reputo, are, avi, atum	vypočítat ; uvážit, rozvážit, promyslet ; pokládat, mít za					
requies, etis (bás. iem, ie, gen. e), f.	klid, odpočinek, osvěžení, zotavení ; útěcha	Pražák nic víc ; ani náznak významu "příbytek"				
requies, etis, f.	klid, odpočinek, osvěžení, zotavení					
requiro, ere, quisivi, situm	hledat, vyhledat, vyhledávat ; pohřešovat ; toužit po čem, žádat, požadovat, přát si ; pátrat, vyptávat se, dotazovat se					
requiro, ere, sivi, situm	vyhledávat, žádat					
res certissimae	nejpatrnější důkazy					
res communis	společná záležitost					
res divinae	bohoslužby					
res, ei, f.	stav					
res, quae ad bellum usui sunt	válečné potřeby					
resartio, ire, resarci, resartum	spravit, nahradit					
rescindo, ere, idi, issum	strhnout (most)					
rescisto, ere, ii, itum	zvědět, dozvědět se					
reservo, are, avi, atum	nechat, uchovat					
reservo, are, avi, atum	uchovat, nechat (si), zachovat ; zachránit ; čekat koho (pas. ; DZ ex RS 45:1)	Pražák nic víc				
resipisco, ere, pui	navrátit se					
resistentia, ae, f.	odpor, odporování, maření ; nesouhlas?	DZ ; Pražák jen "odpor", nic víc				
resistentia, ae, f.	protipůsobení	DZ v RS 55:21				
resisto, ere, stiti	postavit se na odpor					
resolvo, ere, solvi, solutum	(pas.) rozložit se, zetlít	DZ ex RS 58:28				
resolvo, ere, solvi, solutum	rozvázat, uvolnit, zprostit ; odpřáhnout ; otevřít ; rozříznout ; rozpouštět, měkčit, tavit ; zničit, odstranit ; uvolnit, rozvolnit					
resolvo, ere, solvi, solutum	rozvázat, uvolnit, zprostit ; odpřáhnout ; otevřít ; rozříznout ; rozpouštt, měkčit, tavit ; zničit, odstranit ; uvolnit, rozvolnit					
respicio, ere, respexi, respectum	 (alqm) vzhlížet ke komu ; znovu přivolávat co (o vzpomínce) ; dbát na co, brát zřetel na co ; vztahovat se ke komu ; očekávat co	Pražák				
respicio, ere, respexi, respectum	(alqd) ohlížet se po čem, pohlížet zpět ; vidět vzadu (za sebou) ; (alqd) pohlížet na co, prohlížet si co ; 					
respicio, ere, respexi, respectum	obracet se na koho ; vést kam (o oknu apod.)					
responsorium, ii, n.	responsorium, responzorium					
respuo, ere, ui, -	zamítnout, odmítnout					
respuo, ere, ui, -	zamítnout, odmítnout, pohrdnout čím, odmítat ; vyplivnout, vyvrhnout					
restauro, are, avi, atum	obnovit, opět vystavět (Pražák nic víc), opravit					
restituo, ere, ui, tutum	obnovit, vrátit do původního stavu					
restituo, ere, ui, tutum	zachovat, obnovit, vrátit do původního stavu					
restituo, ere, ui, tutum	znovu rozestavit ; na předešlé místo dosadit, v bývalý stav uvést, dosadit zpět, opět uvést kam, povolat zpět (z vyhnanství) ; vrátit, zpět odevzdat ; nahradit ; smířit se s kým (se r. alci) ; opět získat ; znovu zavést, obnovit ; zachránit (bás.)					
restituo, ere, ui, tutum	zpět postavit, urovnat, opět zasadit ; znovu postavit, znovu vystavět, obnovit, znovu zřídit					
resumo, ere, sumpsi, sumptum	opět vzít, znova se chopit, opět na sebe vzít ; opět se dát do čeho, znovu se dát do čeho ; obnovit					
retectio, onis, f.	[Pražák, el. sl. ani Šenková nic. Souvisí to s retego (odkrýt, obnažit ; odhalit, zjevit, prozradit)?]					
retectio, onis, f.	odkrytí, odhalení, otevření ; nechráněnost ; zviditelnění, osvětlení ; zjevení, zveřejnění ; znovupokrytí	neklas.				
retego, ere, texi, tectum	odkrýt, obnažit ; odhalit, zjevit, prozradit					
retentio, onis, f.	zadržení, zastavení					
retineo, ere, ui, tentum	zadržet, zdržet					
retraho, ere, traxi, tractum	táhnout zpět, vléci zpět ; odvést, oddálit, zdržet ; vyhýbat se, zdržovat se (Pražák refl., ale nejen: RS 45:13 nerefl.) ; odcizit ; souvat, odvracet se, vyhýbat se (refl.) ; znova táhnout, opět vléci, znovu vytáhnout					
retro	vzadu, zadem, nazad					
retrorsum	nazpět, zpět ; obráceně (přen.)					
retrudo, ere, trusi, trusum	tlačit zpět, zatlačovat	Pražák nic víc!				
retrusus	zatlačený zpět, skrytý, zastrčený	Pražák nic víc				
revello, ere, velli, vulsum	vytrhnout, vyškubnout					
revera	vpravdě, skutečně, opravdu					
reverentia, ae, f.	uctivost, úcta ; vzdávání úcty, uctívání					
revincio, ire, revinxi, revinctum	uvázat, upevnit					
revoco, are, avi, atum	volat zpět, povolat zpět, odvolat ; povolat z vyhnanství ; obrátit zpět, odvrátit ; odvolat co ; zrušit ; znova volat, vyvolat (zpět na scénu apod.) ; znovu zavést, obnovit					
revoco, are, avi, atum	vzájemně volat, zvát, pozvat ; poukazovat, odvolávat se na co, vztahovat co k čemu, posuzovat podle čeho ; přivést, dovést co kam, nechat dojít k čemu, uvést (např. v pochybnosti)					
rheno, rhenonis	kožešinový oděv, který zakrýval ramena a hruď					
Rhenus citatus fertur	Rýn prudce teče					
ripa, ae, f.	břeh					
Romania, ae, f.	Byzanc	sic, někdy užíváno takto ; srv. Primov, Bougres, s				
romanum, i, n.	románština, románský jazyk					
ros, roris, m.	rosa ; kapičky, tekutina, která ukapává					
rota, ae, f.	kolo					
rudis, e	syrový, surový, nezpracovaný ; hrubý, drsný, neumělý ; nezkušený, nevzdělaný, neznalý					
ruina, ae, f.	zřícení, spadnutí, pád ; pád, zkáza ; zřícenina, rozvalina, trosky, sutiny	Pražák nic víc				
rumor, oris, m.	pověst, hlas, zvěst, zpráva					
rumor, oris, m.	řeč, zvěst, zpráva, hlas					
rursum	opět, znova					
rursus	opět, znova					
rustica, ae, f.	vesničanka ; služebná??? (Lansing, PP, 52)					
sacer	svatý, posvátný, hodný úcty a ohledů ; ve zvláštním postavení, nedovolující přibližovat se a dotýkat se					
sacerdos, dotis, f.	obětnice, kněžka					
sacerdos, dotis, m.	obětník, kněz					
sacramento rogare	dáti přísahat, vyzvat k přísaze					
sacramentum, i, n.	svátost, tajina ; peněžitá záruka skládaná při civilní při ; služební přísaha (voj.) ; přísaha					
sacrificium, ii, n.	oběť					
sacrilegus, a, um	svatokrádežný, rouhavý, bohaprázdný, bezbožný, hříšný, zločinný ; sbírající n. kradoucí posvátné věci					
saecularis, e	časný, světský ; pohanský ; stoletý					
saeculum, i, n.	lidský věk, pokolení, rod, generace ; lidé jedné doby, věk ; věk vůbec, doba ; časovost ; století					
saeculum, i, n.	světský život (jednoznačně nejvhodnější v TDH 310:2-3)	DZ				
saeculum, i, n.	věk ; věk (trvání světa) ; tento život, věci světské ; lidé, lidstvo, lidské pokolení, pozemská společnost	MLLM				
saepe	často, zhusta, mnohdy ; opětovně, opět a opět					
saepenumero	v mnohých případech, častokrát					
saepissime	nejčastěji					
saepius	častěji					
saevio, ire, ii, itum	zuřit, vztekat se, řádit					
saevitia, ae, f.	zuřivost ; přísnost ; bouřlivý stav					
sagimen, inis	tuk (živočišný), sádlo (MLLM, z ekvivalentů dost jasně vyvozeno i živočišný, rod neuveden, příklady, ze kt. by se dal vyvodit, taky ne ; Pražák vůbec nic)					
sagitta, ae, f.	šíp, střela					
sagmata, ae, f.	(dutá míra) (Pražák nic, toto dovozeno z ne zcela jasných ekvivalentů MLLM: fr. fardeau d'une bęte de somme, angl. pack-load, seam, výklad: míra na předměty nebo na tekuté či pevné komodity)					
Sala, ae, f.	Sála (řeka)					
saltem	aspoň, alespoň, přinejmenším, (v záp.) ani					
saltus, us, m.	rokle, sráz, stráň, úval					
salus, tis, f.	bezpečnost					
salus, tis, f.	ochrana, bezpečnost					
salus, utis, f.	spása, zdraví, výhoda, štěstí, blaho, záchrana					
salutem reperire	zachránit se					
salvo, are, avi, atum	spasit					
sancio, ire, sanxi, sanctum	posvěcovat, potvrdit					
sanctitas, atis, f.	svatost					
sanctus, a, um	svatý, nedotknutelný, neporušený					
sanitas, atis, f.	zdraví, zdravý rozum, rozvaha, rozumnost					
sapor, saporis, m.	chuť (vlastnost předmětu, nikoli jeden ze smyslů) ; pachuť ; pamlsek ; vkus					
sarcina, ae, f.	zavazadlo, břímě					
satellites m.	družiníci					
Sathanas m.	Satan					
satis	dostatečně					
satis	dosti					
satisfacio, ere, feci, factum	omluvit se, ospravedlnit se					
satisfacio, ere, feci, factum	splatit (dluh)					
satisfactio, onis, f.	omluva					
satisfactio, onis, f.	zadostiučinění, dostiučinění, odčinění ; ospravedlnění ; náhrada ; omluva	Pražák nekvalitně, doplnil DZ				
satisfactorius, a, um	odčiňující (např. hříchy ; Pražák nic, Šenková nic ; viz RS 46:24)					
saumata, ae, f.	(Pražák nic ; MLLM sub sauma: sauma et derivata v. sagm-)					
saumata, salmata, somata, somada	(viz sagmata)					
Savarthesium, ii, n.	(geogr.) Sabarthčs					
scampo	(MLLM ani Pražák nic)					
scampo	(Pražák nic)					
scandalizo, are, avi, atum	pohoršit ; pokořit, ponížit, zahanbit ; svádět, pokoušet ; uvést ve zmatek	MLLM				
scandalizo, are, avi, atum	svádět, pokoušet ; pohoršovat ; být komu kamenem úrazu					
scandalizo, are, avi, atum	v pas. pohoršovat se, být pohoršen ; odpadnout (Mt 26,33 aj.)					
scandalum, i, n.	úraz ; svádění ; pohoršení					
scapha, ae, f.	loďka, člun					
scapulae, arum, f.	ramena ; lopatky, plece					
sceleratus, a, um	zločinem poskvrněný					
sceleratus, a, um	zločinný, bezbožný, zločinem poskvrněný					
scelus, eris, n.	zločin					
scilicet	(někdy užíváno jako výplňkové slovo, tak myslím např. Flor. rit. 244 = 12,15 ; TDH 312:16 jistý učenec, totiž Lanfrancinus... To lze vynechat.)					
scilicet	(někdy užíváno jako výplňkové slovo, tak myslím např. Flor. rit. 244 = 12,15)					
scilicet	(někdy výplňkové slovo, např. TDH 314:12: drží knihu na prsou, scilicet zavřenou)					
scilicet	abys rozuměl, totiž					
scilicet	konkrétně (TDH 315:23 aj.)	DZ				
scilicet	konkrétně (vysvětlovací: přišel do Lombardie, konkrétně do Milána)	DZ ex TDH 308:23				
scilicet	přesněji, rozuměj	DZ ex TDH 312:4				
scilicet	samozřejmě, rozumí se ; ovšem, patrně, nepochybně, bezpochyby, arci ; totiž					
scilicet quod	a to tak, že...	RS 49:2				
scilicet quod	že (pro prosté "že" užívá často RS, např. 59:4)					
scio, ire, scivi (ii), scitum	vědět, zvědět ; znát, umět, rozumět ; rozsuzovat, rozhodovat ; domnívat se, mínit, usuzovat, soudit					
scio, ire, scivi (scii), scitum	vědět, zvědět ; znát, umět, rozumět ; rozsuzovat, rozhodovat ; domnívat se, mínit, usuzovat, soudit					
Sclavi, orum, m.	Slované					
scriptum, i, n.	spis					
scutis colligatis	když byly štíty spoutány					
scutum, i, n.	štít, záštita, ochrana					
se	sebe, se (akuzativ zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být totožný s podmětem) ; (střv. též) jeho, ji (akuzativ osobního zájmena pro 3. osobu, předmět nemusí být totožný s podmětem) (Quitt - Kucharský, Latinská mluvnice, 43) ; je? (DZ)					
se caleficiare ad ignem	hřát se u ohně	Fournier I, 235				
se custodire de alqo	mít se na pozoru před kým	Fournier I, 296				
se eiacio, ere, ieci, iactum	vyřítit se					
se habere ad alqm	chovat se ke komu jak					
se, sibi, se ; gen. sui 	sebe, se, sobě, si (sám sebe: každý miluje sám sebe atd.) ; ve vazbě ak. s inf. a větách vedl. k označení totožnosti s podmětem řídící věty					
secacio bladorum	žně					
secius (secus, a, um)	později (hůře, špatně)					
secreto	v ústraní, stranou, mezi čtyřma očima					
secta, ae, f.	nesouhlasný pokřik, vypískání??? (MLLM fr. "poursuite ŕ la huée", angl. podobně, ale přímo angl. ani fr. nenal.)					
secta, ae, f.	sekta					
secta, ae, f.	sekta ; družina, suita, ? dvořanstvo ; škola, filosofická škola ; proces, soudní řízení ; svědkové (u soudu) ; poskytování služeb ; výnosy (z farářské činnosti)	MLLM, DZ				
sector, ari, atus sum	honit se					
secundum	vzápětí					
secundum	vzápětí, vzadu ; na druhém místě ; podruhé ; vedle, podle (+ ak.) ; po, hned po (časově a o pořadí) ; podle čeho, ve shodě s čím ; pro koho, ve prospěch koho					
secundum quod	kterýžto??? (ve velmi neobvyklém spojení Moneta 61b nahoře)					
secundum quod	podle toho, co					
secundus, a, um	příznivý					
secure	bezstarostně, klidně ; bez nebezpečí, bezpečně					
securus, a, um	bezstarostný, klidný, nestarající se, nemající starosti ; bezstarostný, veselý, klidný ; bezpečný, jistý, bez nebezpečí					
sed	ale, avšak, však, nýbrž					
sed enim	vždyť zajisté					
sedecim	šestnáct					
sedeo	 (neos.) "sedit mihi" vyhovuje mi, hodí se mi, sedí mi ; (neos. akt.) je dohodnuto, je domluveno ; zaujímat, zastávat, držet (o profesuře, biskupském stolci)					
sedeo	sedět, zasedat ; trvat, meškat, prodlévat ; nečinně ležet ; pevně sedět, vězet, (perf.) uváznout, dopadnout, tkvít, pevně trvat ; sídlit, přebývat, pobývat ; 					
sedeo, ere	sedět ; trůnit					
sedeo, ere, sedi, sessum	sedět, zasedat ; trvat, meškat, prodlévat ; nečinně ležet ; pevně sedět, vězet, perf. uváznout, dopadnout, tkvít, pevně trvat					
sedeo, ere, sedi, sessum	sídlit, přebývat, pobývat ; (neos.) "sedit mihi" vyhovuje mi, hodí se mi, sedí mi ; (neos. akt.) je dohodnuto, je domluveno ; zaujímat, zastávat, držet (o profesuře, biskupském stolci)	MLLM				
seditio, onis, f.	rozkol, různice, spor, rozbroj ; vzpoura, odboj					
seditiosus, a, um	buřičský, nepokojný					
seduco, ere, duci, ductum	svést, svádět ; rozvést, odloučit, rozloučit ; odvést stranou					
seges, tis, f.	oseté pole					
seipsum	sám sebe					
sejungo, ere, junxi, junctum	oddělit					
semel	jednou					
semel	jednou, jedinkrát, jednou jedinkrát					
semel atque iterum	opět a opět, znovu a znovu, opětovně					
semel atque iterum	znovu a opět, opětovně ; najednou					
semet	[zesílené "se"]					
semetipsum	sám sebe					
semper	vždy, vždycky, stále, ustavičně ; jednou provždy ; stálý (u subst. lze přeložit přídavným jménem)	Pražák nic víc				
senescallia, ae, f.	(Castanet 137, 164)					
seni, ae, a	po šesti					
senspecta, ae, m.	senspekt (starší bratr, kterého opat posílá k vyloučeným, aby jim domlouval a posiloval je) (viz Regula Benedicti 27,2-3)	senspekt užit v českém překladu RB 1998				
sensum recuperare	přijít k sobě, znovu nabýt zdravého rozumu					
sentencia, ae, f.	smysl, myšlenka, obsah					
sentencio, are, avi, atum	odsoudit	DZ ex Fournier I, 275				
sententia, ae, f.	mínění, názor, myšlenka, úsudek ; úmysl, vůle, přání ; hlas, mínění, nález, úsudek (v poradě) ; rada, návrh ; myšlenka, smysl, obsah, význam ; výrok, rčení, věta, myšlenka ; rozsudek, rozhodnutí					
sententia, ae, f.	úsudek, rozsudek					
sentio, ire, sensi, sensum	poznat, zpozorovat					
sentio, ire, sensi, sensum	vnímat, pozorovat, zaznamenat (smysly), chutnat, okusit ; cítit, pociťovat, zakoušet, zakusit ; poznat, seznat ; mínit, myslet, mít za to, smýšlet ; hlasovat pro co					
sentio, ire, sensi, sensum	vnímat, pozorovat, zaznamenat (smysly), chutnat, okusit ; cítit, pociťovat, zakoušet, zakusit ; poznat, seznat ; mínit, myslet, mít za to, smýšlet ; hlasovat pro co ; (refl.) (+ ak.) cítit se jakým					
seorsum	odděleně, zvlášť ; nezávisle					
seorsus	odděleně, zvlášť ; nezávisle					
separatim	odděleně, odloučeně, zvlášť					
separatim	odděleně, zvlášť					
separatim	zvlášť, po jednom, odděleně					
separatus, a, um	oddělený, odloučený					
separo, are, avi, atum	oddělovat, odlučovat ; rozdělovat, dělit (vzájemně) ; pojednávat o čem zvlášť ; nechávat stranou, nehledět k čemu, nepřihlížet k čemu	Pražák nic víc				
sepe	často, zhusta, mnohdy ; opětovně, opět a opět	klas. saepe				
septemdecim	sedmnáct					
septentrio, onis, m.	sever					
septies	sedmkrát					
septimana, ae, f.	týden					
sepulcrum, i, n.	hrob, hrobka, pohřebiště ; náhrobek ; mohyla					
sepulchrum, i, n.	hrob, hrobka, pohřebiště ; náhrobek ; mohyla					
sepultura, ae, f.	pohřeb, pohřbívání					
sequor, qui, secutus sum	držet se někoho					
sequor, qui, secutus sum	následovat (v čase po sobě), dostavit se, přijít ; vyplývat, plynout (log.) ; poddat se, povolit, vyhovět ; řídit se čím ; připadnout, dostat					
sequor, qui, secutus sum	následovat, sledovat, provázet (alqm koho), jít za kým, držet se koho / čeho ; stékat po čem ; stíhat, pronásledovat ; honit se, pachtit se za čím, snažit se o co, shánět, pracně hledat ; 					
Serblia, ae, f.	Srbsko					
seriatim	postupně, popořadě (MLLM), v časovém sledu, chronologicky (De antiquitate Glastoniae ecclesie, trad. Scott, 87)					
series, ei, f.	řetěz, řada ; kolo (tanec) ; spojitost	Pražák				
serio	vážně					
serva empticia	dlužná otrokyně? (často se vyskytuje v Iz dubrovačkog archiva 3)					
Servator, oris, m.	Spasitel (Kristus)					
Servia, ae, f.	Srbsko					
servicium, ii, n.	služba ; otroctví, otrocký stav, otrocká služba ; jho, jařmo, poroba, poddanství ; otroci, otrocká třída	klas. servitium				
Servilia, ae, f.	[zřejmě spíše Slavonie než Srbsko, viz Thouz., Un traité, 34.]					
servilis, e	otrocký, s otrokem související					
servio, ire, ivi	dbát, dávat za pravdu					
servio, ire, ivi, itum	být otrokem, sloužit, otročit komu, konat otrocké služby, snášet porobu ; mít na sobě služebnost, být obtížen závazkem ; sloužit čemu, být oddán, hledět si čeho, věnovat se čemu, snažit se ; poslouchat, být ovládán					
servitium animae n.	(souhrn skutků pro spásu duše)					
servitium, ii, n.	mimořádný příděl jídla, (snad i) počastování ; poplatek (za poskytnutí výhody)					
servitium, ii, n.	služba (v šir. smyslu) ; robota, robotování ; vojenská služba, služba ve vojsku (zejm. královském) ; branná povinnost, povinnost poskytnout vojenskou hotovost a zásoby ; zásobování, (spec.) zásobování (povinné odvádění potravin, k němuž je území zavázáno)	MLLM				
servitium, ii, n.	služba ; otroctví, otrocký stav, otrocká služba ; jho, jařmo, poroba, poddanství ; otroci, otrocká třída					
servitium, ii, n.	vasalská služba ; vasalství, vasalské postavení, vasalský stav ; dvorská služba (přítomnost u dvora) ; výkon (funkce, pověření) ; vyživovací povinnost (k cestujícímu úředníku či pověřenci)	MLLM				
servitium, ii, n.	zbožný život (zejm. Domini/Dei ~) ; uctívání, kult ; mobiliář (zejm. kostelní) ; dvorští hodnostáři ; (církevní) hodnostáři ; úřednictvo					
servo, are, avi, atum	dodržovat co, zachovávat co					
servo, are, avi, atum	hlídat co ; pozorovat co, dávat pozor na co, konat pozorování ; zdržovat se kde, obývat co, neopouštět jaké místo ; dávat pozor ; zachovávat co, ostříhati ; chránit, zachránit ; uchraňovat, chovat ; vykonávat, obstarávat (DZ ; o nějaké funkci, činnosti ; 					
servorum modo	jako otroci					
sesquipedalis, e	dlouhý půldruhé stopy					
set	(viz sed)					
set	ale	neklas. pravopis				
seu	nebo jestliže, nebo kdyby ; nebo, či ; nebo zda, či zda (ve větách tázacích) ;	= sive				
seu - sive	ať už - nebo	DZ ; albilyon 271:104				
si	zda					
si fortuna ita fert	je-li to vůle osudu, chce-li tomu osud					
sibi	 (střv. též) jemu, jí (dativ osobního zájmena pro 3. osobu, předmět nemusí být totožný s podmětem) (Quitt - Kucharský, Latinská mluvnice, 43) ; jim (DZ ex TDH)	MLLM neuvádí sui, sibi ani se				
sibi	sobě, si (dativ zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být totožný s podmětem) ; 					
sic	tak					
siccitas, atis, f.	suchost					
sicut	(adv.) jako, tak jako ; jako, jakoby ; jako například ; jakožto, coby ; tak jak ; jelikož, vzhledem k tomu, že... (MLLM)	Pražák, tam víc příkladů ; MLLM				
sicut	jako					
sicut	jako, jak, tak ... jako, jakož, jakoby, jako například, tak jak	Pražák nic víc				
sicut eram, fugio sine vestibus	(Ovidius)					
sicut supradictum est	jak se praví výše, jak se píše výše					
sicut(i)	jako					
sidereus, a, um	hvězdný, hvězdnatý ; zářící, třpytný					
sidereus, a, um	hvězdný, hvězdnatý ; zářící, třpytný ; sluneční (Pražák nic víc ; sluneční skutečně v několika spojeních uvádí)					
sidus, eris, n.	souhvězdí, hvězda					
sigillifer, eris, m.	strážce pečeti	MLLM				
signa convertere	učinit obrat, obrátit se					
signa ferre	bojovat					
signa ferre	dáti se na pochod					
signa militaria	vojenské oddíly					
signa subsequere	jít se svým oddílem					
signifer, a, um	hvězdný ; praporečník, vůdce					
significo, are, avi, atum	dávat najevo, ukazovat, naznačovat					
significo, are, avi, atum	naznačovat, ukazovat, dávat znamení ; poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, zvěstovat ; označovat					
significo, are, avi, atum	značit, dávat znamení					
signis occurrere	narazit na					
signo, are, avi, atum	(alqm suo honore) prokazovat (náležitou úctu komu)					
signo, are, avi, atum	poznamenávat, opatřovat znamením, znamenat, poznačovat, označovat (co čím) ; vtiskovat ; zaznamenávat, zapisovat ; vpisovat, vrývat ; pečetit, opatřovat pečetí ; (o mincích) razit ; naznačovat ; pozorovat, zaznamenávat					
signum, i, n.	odznak oddílu, prapor, zástava					
simia, ae, f.	opice (i přen. o napodobovačích)					
similitudo, inis, f.	podobenství	Tractatus manicheorum s. 96				
simplex, icis	jednoduchý, nesložený, nesmíšený, pouhý ; jednotlivý ; jediný ; přirozený, obyčejný, neupravený ; přímý, bezelstný, prostý, prostomyslný, upřímný, poctivý ; sprostý, obyčejný					
simpliciter	jednoduše, prostě ; jednotlivě ; přímě, otevřeně, poctivě					
simpliciter	jednoduše, prostě ; jednotlivě ; přímě, otevřeně, poctivě ; (nic jako "zkrátka a dobře" v Pražákovi nenalezeno)					
simul	jakmile, hned jak					
simul	přitom, zároveň					
simul	přitom, zároveň, současně					
simul	přitom, zároveň, vzápětí					
simul	společně, zároveň, rovněž					
simul	zároveň, současně					
simul - simul	jednak - jednak					
simulacrum, i, n.	socha (bohů), modla					
simulatio, onis, f.	přetvářka					
simulatio, onis, f.	záminka, přetvářka					
simulo, are, avi, atum	vymlouvat se, předstírat					
sin	jestliže však, kdyby však					
sine	nechať, třebas, ať (tvar od slovesa sino)					
sine medio	bezprostředně, bez prostředníka	DZ ex TDH 312:23				
sine velamine	bez obalu, otevřeně	DZ ex RS 59:25				
singuli, ae, a	jednotliví, po jednom					
singulus, a, um	(Pražák takto v sg. nic ; viz singuli)					
singulus, a, um	jednotlivý					
singulus, a, um	jednotlivý ; vždy jeden (RS 48:19)					
sinister, tra, trum	levý ; nejapný, neobratný ; zvrácený ; nepříznivý, neblahý ; nešťastný					
sinistra, ae, f.	levice, levá strana					
sinistrorsus	nalevo, vlevo					
sino, ere, sivi, situm	dovolit, dopustit					
sino, ere, sivi, situm	dovolit, nechat, dopustit, strpět ; položit, postavit (tento význam přetrval jen v part. situs)					
siquidem	jestliže totiž					
siquidem	jestliže totiž (Pražák nic víc, ale viz RS 52:7 ; 57:22, kde to je zřejmě prostě takové shrnovací "takže" zřetězující novou větu s rozsáhlejším předchozím výkladem: takže vyjmenované rouhačské bludy Jan z Lugia vymyslel.)					
siquidem	jestliže totiž, jelikož					
siquidem	pak (synonymum "autem")	MLLM nic víc				
siquidem	takže, tudíž, pročež, proto (zřejmě i takto účinkově, viz RS 47:21, které Duvernoy překládá "c'est ainsi que" a WEH "since")					
siquidem	takže, tudíž, pročež, proto? (zřejmě i takto účinkově, viz RS 47:21, které Duvernoy překládá "c'est ainsi que" a WEH "since")					
siquis	(form. si quis ; např. RS 59:21)					
sisto, ere, steti (stiti), statum	zadržet, zastavit ; postavit ; zastavit se, stanout, obstát					
Siurbi, orum, m.	Srbové					
sive	čili (jednoznačně v RS 59:27 a mnoha dalších místech)					
sive	nebo (synonymum aut) ; a (synonymum et)	MLLM nic víc ; "čili" tu není				
sive	nebo jestliže, nebo kdyby ; nebo, či ; nebo zda, či zda (ve větách tázacích) ; [čili? Pražák toto nenal.]					
sive - sive	ať už - nebo					
sive - sive	buď - anebo					
sive - sive	buď - buď, ať - ať	Pražák				
sive = seu	nebo jestliže, nebo kdyby, nebo					
Slavi, orum, m.	Slované					
socer, i, n.	tchán					
societas, atis, f.	spoluúčast (vojenská)	Havlík				
socius, ii, m.	druh					
soffoco, are, avi, atum	zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo					
solemnis, e	pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní	pozd.				
solempnis, e	pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní	pozd.				
solennis, e	pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní	pozd.				
solitudo, inis, f.	pustina					
solium, ii, n.	trůn, sedadlo					
sollemne, is, n.	slavnost, bohoslužba ; oběť, žertva ; blahopřání					
sollemnis, e	pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní	Pražák nic víc				
sollicito, are, avi, atum	znepokojovat, pobuřovat, popouzet					
solum	pouze, toliko, jen					
solummodo	jen, pouze, jenom, toliko					
solummodo	pouze, jedině					
solvo, ere, solvi, solutum	rozpustit, odvázat, rozvázat, rozvolnit ; zvednout kotvy ;  zbavit, zprostit, osvobodit ; rozbít, zbořit, strhnout ; uvolnit, zeslabit ; rozluštit ; zapudit ; zahnat ; zrušit, odstranit					
solvo, ere, solvi, solutum	rozpustit, odvázat, rozvázat, rozvolnit ; zvednout kotvy ; zbavit, zprostit, osvobodit ; rozbít, zbořit, strhnout ; uvolnit, zeslabit ; rozluštit ; zapudit ; zahnat ; zrušit, odstranit					
solvo, ere, solvi, solutum	vytáhnout kotvy, odrazit loď					
somnus, i, m.	spánek, sen					
Sorabi, orum, m.	Srbové (zejm. ve franckých pramenech 9. stol. takto)					
sordes, is, f.	nečistota, špína ; špinavost, nízkost, sprostota (častěji v pl.)					
soror conversa	řeholní sestra určená k posluze					
sors, sortis, f.	los, losování, losovací kamének, věštba, osud ; práce, povinnost, úřad ; úděl, sudba ; úděl, účast v čem ; část ; jistina					
sors, tis, f.	los, losování, věštba, osud					
sotius, ii, m.	(viz socius)					
Spalatensis	splitský					
Spalato	Split					
spatium, ii, n.	prostor, čas					
spatium, ii, n.	vzdálenost, délka, prostor, čas					
specialis, e	(in speciali překládá WEH "especially")					
specialis, e	soukromý, důvěrný (význam "důvěrně známý" ani "soukromý" ve smyslu "vlastněný" z fr. ani angl. ekvivalentu MLLM nelze jednoznačně vyvodit)	MLLM nic víc				
specialis, e	zvláštní, speciální					
species, ei, f.	přelud, klamný zjev, vidina					
species, ei, f.	zjev					
species, ei, f.	zjev, přelud, klamný zjev, vidina					
species, ei, f.	zjevení, portrét, vzhled, podívaná, krása					
speculatorius, a, um	výzvědný					
speculor, ari, atus sum	pátrat, slídit					
spero, are, avi, atum	doufat, mít naději ; čekat, očekávat ; obávat se, bát se (nějaké nepříjemné věci)					
Spiritus sanctus	Duch svatý					
spiritus sumere	zhrdnout					
spiritus, us, m.	dech, vánek					
spiritus, us, m.	dech, vzduch, inspirace, život, pýcha					
splendor, oris, m.	lesk, třpyt, svit, záře ; vážnost nádhera ; vnější lesk ; jasnost, výraznost, zvučnost (řeči)	svit DZ ex RS				
Spolitanus, a, um	Spoletský	geogr.				
spongia, ae, f.	houba ; měkký krunýř šermířů, náprsník					
sponte	dobrovolně, úmyslně, sám od sebe, z vlastního popudu ; po vůli ; o své újmě, sám o sobě					
stabilitas, atis, f.	pevný postoj					
Stanislaus de Znoyma	Stanislav ze Znojma					
stans, ntis	vestoje, vstoje					
stare (subst. indecl.)	obydlí, příbytek	MLLM				
stare in suis distinctionibus	trvat na svém, stát na svém	LMALB				
statim	hned, ihned, stále, hned na místě ; pevně, stále					
statim	ihned					
statio, onis, f.	stráž					
statuo, ere, ui, tutum	postavit se proti					
statuo, ere, ui, utum	rozhodnout se					
statura, ae, f.	postava, vzrůst					
status	premisa??? (Moneta s. 90b, 4. odst.)					
status, us, m.	postoj ; postavení, stanovisko ; stav, poměry, okolnosti ; příznivý stav, dobré postavení, blahobyt					
status, us, m.	stav					
statuto, ere, ui, utum	postavit, vystavět, zřídit ; stanovit, ustanovit, určit, nařídit ; stanovit, soudit, představovat si ; ustanovit se, odhodlat se, rozhodnout se, umínit si					
Stiepanus, i, m.	Štěpán					
stipendiarius, a, um	poplatný					
stipendium, ii, n.	daň					
stlocus	(arch. pro locus)					
sto alci rei	trvat na čem, stát v čem					
sto, are, steti, staturus	čekat, nic nedělat ; bydlet, sídlit, zůstávat ; obstát (explicitně MLLM ; i např. o tvrzení, ověřeno jasně v Moneta 90b a asi i v jedné citaci MLLM) ; (impers. "stetit") je dohodnuto, rozhodnuto, stanoveno	MLLM				
sto, are, steti, staturus	dostát, dodržet					
sto, are, steti, staturus	stát (opak jiné polohy) ; stát v řadě, stát ve zbrani ; stát pevně, odolávat v boji, vydržet (neustupovat) ; být zakotven (o lodi) ; strmět, trčet, tyčit se ; třeštit, být vypoulen (o očích) ; stát, být za co (o ceně) ; být hotov					
sto, are, steti, staturus	stát při kom, být stoupencem koho, být na straně koho ; záviset na kom, záležet na kom ; zastavit se, stát (opak pohybu), nehýbat se, prodlévat ; uváznout ; stát pevně, trvat neporušen ; být rozhodnut, ustanoven, určen ; zůstávat, bydlet (DZ ex TDH 308:31					
sto, stare	obstát (i např. o tvrzení, srv. zcela jasně Moneta 90b)					
stola, ae, f.	dlouhé šaty, štóla					
strepitus, us, m.	hřmot, šustot					
strepitus, us, m.	skřípot, hřmot					
strictus, a, um	sevřený, těsný ; úsečný, řízný, přesný ; přísný (poslední dodal DZ ex TDH 315:32)					
striga, ae, f.	čarodějnice					
studium belli gerendi agricultura commutare	vyměnit válčivost za rolnictví					
studium, ii, n.	náklonnost					
suadeo, ere, suasi, suasum	doporučovat (alci alqd), radit, přimlouvat se za co ; vybízet, pobízet, navrhovat ; přemlouvat, přesvědčovat ; sibi suadere přesvědčit se, nabýt přesvědčení					
sub oculos cadere	bít do očí					
sub vexillo	jako zvláštní oddíl					
subaudior, iri	být zamlčený, být nevyslovený ; být napověděný, být obsažen, ale nikoli explicitně					
subditus	podřízený, poddaný ; svěřenec (DZ ; ve smyslu církevní jurisdikce či pastorace je to leckdy vhodnější než poddaný apod., ač nikde nenal. ; např. RS 48 ; DHC)					
subditus, a, um	ponížený, uctivý ; podřízený, ovládaný	MLLM				
subditus, i, m.	obyčejný (dobré v RS 44:2, kde je protiklad představený kontra obyčejný)					
subditus, i, m.	poddaný	Pražák nic				
subditus, i, m.	poddaný ; podřízený ; vasal	MLLM				
subdo, ere, didi, ditum	podložit, podstrčit ; porobit, podmanit ; podstrčit (podvodně) ; dosadit (někoho na čí místo) ; připojit, dodat (několik slov k již řečenému apod.)					
subduco, ere, duxi, ductum	vyvést					
subduco, ere, xi, ctum	vytáhnout, vyvést					
subeo, ire, ii, itum	podstoupit					
subeo, ire, ii, itum	vstupovat, vcházet do, pod něco jít					
subfero, ferre, tuli, latum	zdvihnout					
subfodio, ere, fodi, fossum	podkopati, zespodu probodnouti					
subiaceo, ere, -	ležet pod něčím, ležet vespod ; podléhat, být podroben, být podřízen					
subicio, ere, ieci, iectum	podhazovat ; podkládat, podstavovat, podstrkovat ; podrobit, podmanit ; podřadit, počítat k čemu ; podat, poskytnout ; napovědět, vnuknout, dát, vzbudit ; umístit, připojit co k čemu ; připojit, podotknout ; podvrhnout, podstrčit					
subicio, ere, subieci, subiectum	podhazovat, podstrkovat					
subicio, ere, subieci, subiectum	vystavit, podhazovat, podstrkovat					
subito	náhle					
subito	náhle, nenadále					
subitus, a, um	náhlý, nenadálý					
subjicio, ere, jeci, jectum	házet pod					
sublatus, a, um	zmařený					
sublatus, a, um	zpyšnělý					
sublatus, a, um	zpyšnělý, zhrdlý, vynášející se					
sublevo, are, avi, atum	postavit se					
sublevo, are, avi, atum	pozvednout, zdvihnout					
sublevo, are, avi, atum	pozvednout, zmírnit, ulehčit					
sublevo, are, avi, atum	ulehčit, zmírňovat, usnadňovat					
sublica, ae, f.	trám, kůl					
sublime	do výše, vzhůru ; ve výši, vysoko					
submergo, ere, mersi, mersum	utopit					
submersus esse	utopit se	DZ ex Fournier I, 237				
subministro, are, avi, atum	dodávat, dovážet					
subministro, are, avi, atum	dodávat, dovážet, podávat					
submitto, ere, misi, missum	poslat					
submoveo, ere, movi, motum	zahánět, zatlačit					
submoveo, ere, movi, motum	zahnat, odehnat					
submoveo, ere, movi, motum	zatlačit, odstranit					
suborior, iri?	vzejít, vzniknout?	Pražák nic.				
subruo, ere, rui, utum	podrýt, podbourat					
subsequenter	(Pražák nic)					
subsequenter	dále, potom (podle angl. ekvivalentu v MLLM ; fr. ekvivalent "ŕ la suite", tj. nesamostatné "následkem, po + subst." je divný)	MLLM				
subsequor, sequi, secutus sum	následovat, jít, táhnout, přidat se					
subsidium, ii, n.	pomoc, posila					
subsidium, ii, n.	záloha, pomoc, přispění					
subsido, ere, sedi, sessum	zůstat					
subsisto, ere, stiti	zastavit se					
substantia, ae, f.	podstata					
substantia, ae, f.	podstata, povaha (i pro kvalitu, nejen zcela abstraktně)					
subsum, esse	býti nablízku					
subsum, esse, -	být dole, ležet vespod, být pod čím ; být nablízku ; nastávat (o čase) ; vězet, tajit se v čem					
subterfugio, ere	uniknout					
subtraho, ere, traxi, tractum	odnímat, brát					
subtus	vespod, dole					
subveho, ere, vexi, vectum	dovážeti zdola nahoru (proti proudu)					
subverto, ere	podvracet					
subverto, ere, ti, sum	podvrátit, zkazit					
subverto, ere, verti, versum	podvracet, vyvracet, kácet, podkopávat					
succado, ere, successi, cessum	postoupit, blížit se, vzhůru stoupat					
succedo, ere, cessi, cessum	následovat, postupovat					
succedo, ere, cessi, cessum	následovat, postupovat, nastoupit					
succedo, ere, cessi, cessum	vystoupit, nastoupit					
succido, ere, cisi, cisum	podtít, podseknout, podežínat					
sudo, are, avi, atum	potit se ; přen. zapotit se, dát si práci, lopotit se, namáhat se ; být vlhký, být zbrocen ; vypotit, potit co (ze sebe myšlenky apod.)					
Sueones m. pl.	Švédi, Varjagové	Havlík				
sufferentia, ae, f.	trpělivost, rezignace					
suffero, ferre, tuli, altum	vézt					
suffero, ferre, tuli, latum	vzít na se, zbavit					
sufficienter	dostatečně					
suffoco, are, avi, atum	zardousit, uškrtit, zadusit, zadrhnout hrdlo					
suffragium, ii, n.	hlasování, soud, hlas, hlasovací právo					
suggestio, onis, f.	našeptávání, přemlouvání, vemlouvání, vnukání, radění ; otázka vložená do řeči i s odpovědí (rétor. ; z Pražáka nejasné, zda je odpověď vložena explicitně, nebo zda lze přeložit "řečnická otázka) ; podnesení, podložení					
suggestus, us, m.	tribuna, řečiště					
suggillo, are, avi, atum	pohmoždit, ztlouci, zmlátit, nadělat modřiny ; posmívat se, tupit					
sugillo, are, avi, atum	pohmoždit, ztlouci, zmlátit, nadělat modřiny ; posmívat se, tupit					
sui	sebe (genitiv zvratného zájmena pro 3. osobu, předmět musí být v klas. lat. totožný s podmětem)	DZ				
suma, ae, f.	úhrn, součet, počet, množství, souhrn, účet					
sumere animum	vzmužit se					
sumere liberos	adoptovat, za své přijmout, osvojit si (dítě)					
summum in cruciatum venire	propadnout nejhorším mukám					
summus, a, um	nejdůležitější, nejvyšší					
summus, a, um	nejvyšší					
sumo, ere, sumpsi, sumptum	vynaložit, užít (zřejmě i užít slovo, viz RS 53:16) ; mít za to, tvrdit, pokládat					
sumo, ere, sumpsi, sumptum	vzít si, brát					
sumo, ere, sumpsi, sumptum	vzít, brát, chopit se, vzít si, brát si					
sumo, ere, sumpsi, sumptum	vzít, brát, chopit se, vzít si, brát si ; obléct co, vzít na sebe co ; přiložit si ; vypůjčit si ; najmout ; koupit ; požít ; nabýt, osvojit si ; zvolit, vybrat si ; (pas.) být ustanoven ; vzít na sebe, podniknout, počít					
sumo, ere, sumpsi, sumptum	vzít, chopit					
sumptuosus, a, um	nákladný					
sumptus, us, m.	náklad, výdaj					
suo nomine	osobně, z osobních důvodů					
suo sumptu	svým nákladem, na své útraty					
super	(alqa re) o čem					
super	(neklas.) (ak./abl., pády se mísí) ; u, poblíž ; během ; nad (o moci) ; pokud jde o koho/co ; proti komu, na úkor koho ; proti (předpisu apod.) ; pod hrozbou čeho, pod trestem čeho	MLLM				
super	nahoře, navrchu, shora ; nadto, kromě toho, mimoto ; nad čím, na čem ; za ; stran čeho (s ak.) ; nad, přes (o míře) ; při (jídle - většinou ve spojení super cenam, super vinum)					
superbia, ae, f.	pýcha, opovážlivost, zpupnost					
supernus, a, um	horní, vrchní, nebeský					
supersum, esse, fui, -	zbývat					
supersum, esse, fui, -	zbývat ; přebývat, být navíc ; být ještě naživu, přežít, zůstat naživu					
supersum, esse, fui, futurus	zbývat					
supertunicale, is, n.	kabátec (MLLM surcoat, což je dle LL kabát, kabátec, suknice)					
supertunicalis, is, m.	kabátec (MLLM surcoat, což je dle LL kabát, kabátec, suknice)					
suppan, is, m.	župan (titul)					
suppeto, ere, petivi, itum	stačit					
suppeto, ere, petivi, petitum	stačit					
supplanto, are, -	podrazit nohy komu, nastavením nohy podrazit					
suppleo, ere	nahradit, doplnit, zaplnit					
suppleo, ere, plevi, pletum	opět naplnit ; doplnit, dolít, dodat, na plný počet uvést					
supplicatio, onis, f.	poděkování, děkovná slavnost, slavnostní pobožnost					
suppliciter	pokorně, prosebně					
supplicium de aliquo sumere	vykonat na někom popravu					
supplicium sumere de alqo	popravit koho, na hrdle potrestat koho					
supplicium, ii, n.	pokuta, trest					
supplicium, ii, n.	trest, pokuta					
supplicium, ii, n.	trest, potrestání					
supplicium, ii, n.	trest, potrestání, trest smrti					
supporto, are, avi, atum	dopravovat, dovážet					
supra	nahoře, nad tím, svrchu ; dříve (časově) ; nad to, přes to, více, výše (míra) ; nad co, nad něco ; na čem ; přes co ; před (čím) ; nad, přes (co)					
supradictus, a, um	svrchu řečený, výše zmíněný					
Surbia, ae, f.	Srbsko					
suscipio, ere, cepi, ceptum	chytit, podchytit, zespodu chytit, zachytit ; přijmout, vzít k sobě, ujmout se koho ; vzít na sebe, podstoupit, podniknout ; podrobit se, podvolit se ; být trestán, podrobit se trestu ; obtížit se zločinem ; odvětit, ujmout se slova					
suscipio, ere, cepi, ceptum	ujmouti se, chopiti se					
suscipio, ere, cepi, ceptum	vzít, přijmout, chytat					
suspicor, ari, atus sum	podezřívat					
suspicor, ari, atus sum	podezřívat, tušit, předvídat, předpokládat					
suspicor, ari, atus sum	tušit, podezřívat					
suspitionem dare	vzbudit podezření					
sustineo, ere, nui, tentum	zadržet					
sustineo, ere, nui, tentum	zadržet, odolávat					
sustineo, ere, tinui, tentum	podpírat, držet					
sustineo, ere, tinui, tentum	podpírat, nést, držet nahoře ; udržovat ; krýt se (zbraní) ; zadržovat (v pohybu), zdržovat, zastavovat ; nenechat klesnout, podporovat, chránit ; vydržovat, živit					
sustineo, ere, tinui, tentum	snést, vydržet co ; odolat čemu ; vzít na sebe, podstoupit, podrobit se čemu ; zdržovat, protahovat					
sustineo, ere, tinui, tentum	vytrpět, snést, podstoupit (trest, ale i něco pozitivního či neutrálního ; DZ ; vhodné např. albilyon 271:104 ; TDH 312:19)					
sutor, oris, m.	švec, obuvník					
suus, sua, suum	osobitý, svérázný, zvláštní ; určený, příslušný ; vhodný, náležitý ; milovaný, drahý ; nakloněný, přátelský	Pražák ; Kábrt et al.				
suus, sua, suum	svůj, svá, své (v klas. lat. jen pro přivlastňování 3. osobě sg. a pl., kde je vlastník totožný s podmětem) ; (střv. též) jeho, její (vlastník není totožný s podmětem) (Quitt - Kucharský, Latinská mluvnice, 45)	Kábrt et al. ; MLLM nic				
tabernaculum, i, n.	bouda, stan					
tabula, ae, f.	výkaz, deska, soupis, prkno, seznam					
tabulatum, i, n.	patro, poschodí					
taedium, ii, n.	odpor, hnus					
taedium, ii, n.	ošklivost, hnus ; odpor, nechuť, nelibost (alcis rei), omrzelost, nuda					
taedius, a, um	hnusný, nechutný (DZ ; Pražák nic, ale viz taedium)					
talis - qualis	takový - jaký					
talis ... ut	takový ..., že					
talis, e	takový (Pražák. MLLM nic. DZ zaznamenal též jako náhradu ukazovacího zájmena, asi jen neklas.)					
talis, e	ten [nahrazuje ukazovací zájmeno, zřejmě jen neklas.]					
taliter	takto					
talpa, ae, f.	krtek					
talus, i, m.	kotník ; hrací kostka					
tamen	(MLLM nic)					
tamen	(někdy očividně výplňkové slovo, které se nepřekládá, viz RS 45:17, 54:21)					
tamen	(někdy výplňkové slovo, které se nepřekládá??? viz RS 45:17)					
tamen	ostatně? [Durand 288 v kontextu, kde by se "ostatně" hodilo nejlépe, ač Pražák tento význam neuvádí.]					
tamen	přece, ale přece, přece však, však, nicméně ; aspoň 					
tamen	přece, přesto, nicméně					
tamquam	jako, jakožto, jakoby ; konečně, pak					
tandem	konečně					
tandem	konečně, pak					
tandem aliquando	přece jednou					
tango, ere, tetigi, tactum	dojít, dostoupit, dospět, vstoupit, vkročit, vystoupit, dostat se k čemu ; přistát (o lodi) ; dát se do čeho, začít co, zabývat se čím ; zažít, pocítit (pas.) ; dojmout, jímat, pohnout ; zachvátit, jímat, zasáhnout ; vynořit se, vyvstat (zejm. o myšlence)					
tango, ere, tetigi, tactum	dotýkat se, sahat na co, zavadit o co ; zasáhnout, bít, udeřit do čeho ; obestřít, obklopit ; pokropit, podkouřit čím ; dotýkat se čeho (a brát si z toho) ; okoušet, ochutnávat ; napálit, ošidit					
tanquam	jako, jakožto, jakoby ; konečně, pak					
tanquam	konečně, pak ; konečně, přece, jenom, jen, pak (zejm. v otázkách jako vyjádření nevole)					
tantopere	tak horlivě, tak velice, s takovým úsilím					
tantulus, a, um	tak malý, maličký, nepatrný					
tantum	(jen) tolik					
tantum	tak velice, tolik					
tantum ... quantum	tolik ... kolik					
tantum modo	jen, jenom, pouze, toliko					
tantummodo	jen, jenom, pouze, toliko					
tantus ... quantus	takový ... jaký					
tantus, a, um	tak velký, stejně velký					
tardo, are, avi, atum	zdržet, zadržet, ochromit					
tardus, a, um	pomalý, loudavý, váhavý					
Tartarus, i, m.	Tartar, podsvětí ; peklo					
Taurinensis, e	turínský					
taurus, i, m.	býk, vůl, tur					
taxus, i, f.	tis					
tectum, i, n.	střecha, krov, kryt, příbytek, byt, obydlí					
tegimentum, i, n.	přikrývka, pokryvadlo, pokrývka					
telum, i, n.	zbraň					
telum, i, n.	zbraň, oštěp					
telum, i, n.	zbraň, střela, šíp					
temerarius, a, um	neodpovědný, zaslepený, nerozvážný					
temere	lehkovážně, slepě					
temere	nesnadno, ne tak snadno, stěží, sotva					
temeritas, atis, f.	nerozvážnost					
temo, temonis, m.	voj					
temperantia, ae, f.	umírněnost, střídmost, vyrovnanost					
tempero, are, avi, atum	zdržet se, krotit, mírnit					
tempero, are, avi, atum	zdržovat se, ovládat se, zachovat mír					
tempestas, atis, f.	doba, chvíle, čas					
temporaliter	dočasně ; včasně					
temporaliter	dočasně ; včasně (Pražák v hranaté závorce, spíše brát s rezervou) ; časově, v čase, časně (DZ ex Flor. rit. 246)					
tempore gratiae	toho času? [WEH překládá jinak]	DHC 311:26				
tempto = tento, are, avi, atum	pokoušet, napadat, dráždit					
tempto, are, avi, atum	dráždit, napadat					
tempto, are, avi, atum	pokoušet se					
tempus, oris, n.	čas, doba (obecně i noční doba apod.) ; okamžik, chvíle, hodina ; lhůta, čas, určený čas, čas potřebný k čemu ; pravý čas, příhodná chvíle, vhodná příležitost 					
tempus, oris, n.	čas, doba (obecně i noční doba apod.) ; okamžik, chvíle, hodina ; lhůta, čas, určený čas, čas potřebný k čemu ; pravý čas, příhodná chvíle, vhodná příležitost ; poměry, okolnosti, stav, doba, osud, postavení ; počasí ; věk, život, čas života					
tempus, oris, n.	počasí (13. stol.) ; "quattuor tempora" 	MLLM				
tempus, oris, n.	poměry, okolnosti, stav, doba, osud, postavení ; počasí ; věk, život, čas života ; počasí (13. stol.) ; "quattuor tempora" ; základní doba taktu ; v pl. kvantita, rytmus (v metrice)					
tempus, oris, n.	spánek, skráň ; obličej, hlava					
tempus, oris, n.	základní doba taktu ; v pl. kvantita, rytmus (v metrice)					
tenax, acis	držící se čeho (neklas. alcis rei) ; pevný, silný ; zachycující nohy (neschůdný) ; tuhý, hustý, lepkavý, přilnavý, vazký ; pevný, stálý, houževnatý, vytrvalý ; neústupný, tvrdošíjný, urputný, zarputilý ; vzpurný ; šetrný, skoupý, lakomý ; trvalý					
tendo, ere, tetendi, tentum	tábořit, stanovat					
tenebrae, arum, f.	temnota, tma, temnost ; skrytost, ústraní ; chmury, pochmurnost					
teneo (v pasivu)	být vázán, být povinován	DZ				
teneo cum + abl.	držet s kým	DZ ex TDH 313:2				
teneo, ere	držet se čeho (i přen., např. TDH 311:6n.)					
teneo, ere, ui, tentum	dosáhnout, dospět, dostihnout					
teneo, ere, ui, tentum	držet ; objímat, držet v nějaké poloze ; obracet, zaměřovat, upírat (zrak) ; držet se čeho, dotýkat se čeho ; jít, spět, směřovat, plout kam ; chovat v paměti, pamatovat na co ; pojímat, chápat, rozumět, vědět					
teneo, ere, ui, tentum	zachvacovat, uchvacovat ; být usvědčen, být dopaden ; týkat se čeho ; zadržovat, zastavovat, překážet, zabraňovat ; zachovávat co, vytrvávat v čem ; držet, držet se, trvat ; dokazovat ; tvrdit					
teneo, ere, ui, tentum	zaujímat, mít obsazeno, mít v držení ; bydlet, obývat, sídlit, být usazen ; naplňovat ; pokrývat ; dospět, dorazit ; přistát, přirazit, zakotvit ; obdržet, dostat, dosáhnout, dojít čeho ; mít v moci, spravovat, řídit ; poutat, vázat ; zavazovat					
tenuis, e	nepatrný					
ter	třikrát					
terga vertere	dát se na útěk					
tergum, i, n.	záda, hřbet					
tergus, oris, n.	záda, hřbet					
terminus a quo	dřívější termín v nějakém rozsahu (např. pokud se něco rozhodně stalo mezi 1220 a 1227, tak je t. a quo 1220 ; v jedné renomované knize to je špatně, proto zapisuji ; takto jasně Dondaine, Durand, 243)					
terra Francigena f.	síran měďnatý (sic LMALB, zde citace textu, ověřeno ; název podle místa těžby)					
terrae commendare alqm	pohřbít koho					
terrenus, a, um	zemitý, ze země					
terror, oris, m.	strach					
terror, oris, m.	strach, zděšení, hrůza, bázeň					
testamentum, i, n.	závěť					
teste	jak dosvědčuje (abl. abs., např. teste Apostolo anonpojed 103:12)					
teste Apostolo	jak dosvědčuje Apoštol					
testificor, ari	dosvědčit, dokázat, potvrdit, svědčit, dokazovat, brát za svědka					
testimonium, ii, n.	svědectví, svědčení					
testimonium, ii, n.	svědectví, svědčení, důkaz					
testis, is, m.	svědek					
testor, oris, m.	tkadlec (správně textor)					
textor, oris, m.	tkadlec					
textus, us, m.	text ; Písmo (bible) (tak Biller in Heresy and Literacy, 68)					
Tholosa, ae, f.	Toulouse					
Tigern?um?	Thiers					
tignum, i, n.	břevno, kláda, trám					
timens Deum	bohabojný					
timeo, ere, ui, - 	bát se, obávat se čeho (de + abl. - sic ; též tranzitivně + ak.), strachovat se ; mít strach, obavu z čeho, o co (s dativem nebo předl. de + abl.), starost ; být starostlivý ; bát se, ostýchat se, rozpakovat se, váhat, neodvažovat se, nechtít (s inf.) ; s					
timidus, a, um	bojácný					
tinctio, onis, f.	omočení, ponoření, pohroužení [Pražák et al. neuvádí, ale jinde nal.]					
tolero, are, avi, atum	snášet, trpět, zakoušet					
tollo, ere, -, -	vzít pro sebe, sebrat, odebrat					
tollo, ere, sustuli, sublatum	odnít					
tollo, ere, sustuli, sublatum	odstraňovat, vymýtit, sprovodit ze světa					
tollo, ere, sustuli, sublatum	rušit, kazit, ničit					
Tolosa, ae, f.	Toulouse (město v narbonské Galii nad řekou Garumnou)					
Tolosanus, a, um	toulouský					
Tolosensis, e	toulouský					
tonitrua, orum, n.	hřmění	DZ				
tonitruum, i, n.	hrom					
tormentum, i, n.	mučidlo					
tormentum, i, n.	samostřel, metací stroj					
tortus, a, um	zkroucený, zkřivený, ohnutý ; zvířený, zbrázděný ; zmučený ; ztrápený, soužený, trýzněný					
tot	tolik ; tolikerý	indekl.				
totidem	právě tolik, zrovna tolik					
totus mundus	celý svět ; (přen.) všichni					
totus, a, um	celý					
totus, a, um	celý ; celý (zesiluje přídavné jméno)					
toxicum, i, n.	jed					
trabs, is, f.	kláda, břevno					
Trabunia, ae, f.	Travunja (v Bosně)					
tracto, are, avi, atum	tahat, vláčet, smýkat ; ohmatávat, hmatat, dotýkat se, brát do rukou ; držet co, mít v rukou co, zacházet s čím, vládnout čím ; strojit, připravovat ; řídit, spravovat ; vést ; zacházet, nakládat s kým, chovat se ke komu					
tracto, are, avi, atum	zpracovat ; vykládat, vypisovat, líčit ; zabývat se čím, pracovat na čem, provozovat, dělat, pěstovat, strojit, chystat, užívat ; jednat o čem, projednávat, vyjednávat ; pojednávat o čem, probírat, vykládat ; myslet, přemýšlet o čem					
traditorie	zrádně, proradně					
tradux, ducis	úpon (révový) ; převod	Pražák				
tradux, ducis (subst.)	přenos dědičností (zejm. o dědičném hříchu) ; rod, původ (ex traduce Judaeorum apod.)	MLLM				
tragula, ae, f.	tragula, házecí oštěp					
Traguriensis	trogirský (město v Dalmácii)					
Traguriensis	trogirský (související s městem Trogir v Dalmácii)					
Tragurium n.	Trogir (dalmatské město)					
Tragurium, ii, n.	Trogir (město v Dalmácii)					
traiectus, us, m.	převoz					
tramblus, i, m.	osika					
trano, are, avi, atum	přeplavat, pronikat					
transeo, ire, ivi, itum	přecházet, přejít, překročit, přestupovat ; přeběhnout, přejít k nepřátelům ; vpadnout, vtrhnout (do nějaké země) ; přecházet, přistupovat, přikročit ; přejít, měnit se ; pronikat, procházet ; míjet, pominout ; předejít					
transeo, ire, ivi, itum	překročit, přeplavit se, přebrodit se ; přestát, překonat ; procházet ; míjet (něco), přecházet, procházet, jít, táhnout přes co ; přejít (mlčením), pominout					
transfigo, ere, fixi, fixum	probodnout, proklát					
transglutire	(Pražák ani MLLM nic ; v Capelli zřejmě ve smyslu "chytit na lep")					
transglutire	(Pražák nic)					
transgressio, onis, f.	přecházení, přechod ; hyperbaton, přestavení slov					
transgressio, onis, f.	přecházení, přechod ; přestupek, přestoupení, prohřešek, hřích ; hyperbaton, přestavení slov	Pražák a MLLM				
transgressor, oris, m.	(Pražák nic)					
transgressor, oris, m.	porušitel (zákona), přestupitel, zločinec	MLLM, česky DZ ; Pražák nic				
transgressoris, e	(MLLM nic, zřejmě takto neexistuje)	adj.				
transmitto, ere, misi, missum	překládat, přendávat, přesazovat ; přepravovat, převážet, přenášet, převádět, přeplavovat ; odevzdávat, dávat, předávat, podávat, přenechávat, svěřovat ; pouštět, vpouštět ; přejít, nevšimnout si, minout ; projít, přestát ; prožít, strávit					
transmitto, ere, misi, missum	přenášet					
transporto, are, avi, atum	převést, přemístit					
trapasso	(Pražák nic)					
trebernaculum, i, n.	bouda, stan, barák, stánek					
tremblius, i, m.	osika					
tremulus, i, m.	osika					
trepido, are, avi, atum	třást se, být zmaten, bát se					
tribuo, ere, ui, utum	vyhovět, učinit pro					
triduum, i, n.	tři dny					
triennium	tři roky					
trini, ae, a	trojí, tři					
trinitas et unitas	trojjedinost	teol. ; DZ				
tripe(a)rtitus, a, um	rozdělený ve tři části					
tristitia, ae, f.	sklíčenost					
tristor, ari, atus sum	(de alqa re) být smutný z čeho	DZ ex Fournier I, 312				
triticum, i, n.	pšenice					
Triuisinus, a, um	treviský	geogr. ; RS 59, krit. aparát				
Triuizinus, a, um	treviský	geogr. ; RS 59, krit. aparát				
truncus, i, m.	kmen					
tueor, tueri, tutatus sum	uhájit, ubránit					
tum	tehdy, tenkrát, tu ; pak, potom, tehdy					
tum	tehdy, teprve, tenkrát					
tumor, oris, m.	nadutost, pýcha					
tumultus, us, m.	nepokoj, povstání					
tumultus, us, m.	vzruch, poplach, shon					
tumulus, i, m.	pahorek, kopec					
tumulus, us, m.	hluk					
tunc	(MLLM nic)					
tunc	pak, poté, nato (někdy v češtině vhodnější spojky pro zřetězení po sobě následujících událostí ; "tehdy poklekne. Potom vstane a" atd. ; např. TDH 314:32)	DZ				
tunc	tehdy, tenkrát, tu, pak	Pražák nic víc				
turba, ae, f.	zástup, nával, lidé, dav, hlouček, tlupa, smečka, hejno ; množství, hromada, kupa ; lid, národ ; hřmot, ruch, vřava, povyk ; zmatek, nepořádek					
turbo nivis	sněhová bouře, sněhová vánice	Fournier I, 320				
turma, ae, f.	četa					
turma, ae, f.	shluk, zástup					
turonensis, e	tourský	Sigal, M., 119				
turpis, e	potupný, hanebný					
turpis, e	šeredný, ošklivý, ohyzdný, škaredý, nehezký, ohavný ; znečištěný, špinavý, nečistý ; hanebný, ohavný, potupný, hnusný, sprostý, mrzký, nečestný ; sprostý (rodem a postavením) ; nemravný, neřestný, necudný					
turpitudo, inis, f.	ošklivost, škaredost, šerednost, ohyzdnost ; hanebnost, ohavnost, sprostota, mrzkost ; nemravnost ; potupa, hanba ; hanba (euf. pro pohlavní orgány)					
Tuscia, ae, f.	Toskánsko					
Tussia, ae, f.	Toskánsko ; běžněji v lat. Tuscia					
tutus, a, um	bezpečný					
ubi	jakmile					
ubi	kde (místně) ; kdy, když ; jakmile ; kdykoli (vztaž.) ; s konj. druhdy, někdy, v některých případech					
ubi	když, jakmile					
ubi primum	když, jakmile					
ulciscor, i, ultus sum	mstít se, potrestat					
ulciscor, ulcisci, ultus sum	mstít se					
ullus, a, um	někdo					
ulterior, us	vzdálenější, zadní					
ulterius	dále (o míře a způsobu)	adv. ; Pražák jen toto				
ulterius	napříště, dále?	DZ ex Dondaine, Traité, 73 dole				
ulterius	později ; nadále, dále (v záporné větě, např. neodvažuj se dále vzpírat ; DZ též v tomto smyslu "napříště" ; Cod. Iust., De haereticis..., I.V.2)	adv. ; spolehlivě podle MLLM				
ulterius iusto	dále, než je slušné					
ultimo	za poslední, konečně (DZ ; Pražák ani MLLM nic)					
ultimo	za poslední, konečně (Pražák nic ; viz RS 59:9)					
ultra	1. (adv.) tam, onde, na oné straně, na druhé straně ; dále ; (přen. o čase, způsobu, míře) dále ; déle ; nadto, navíc ; v budoucnu, příště, napříště ; 2. (předl. s ak.) za, na oné straně, na druhé straně, na druhou stranu ; dále, za, nad, přes					
ultra	za					
ultro	nad to, dokonce, k tomu					
ultro	nadto, dokonce, k tomu					
ultro	neočekávaně, sám, dobrovolně, od sebe					
ultro citroque	sem i tam					
umbra, ae, f.	stín ; přítmí, ústraní ; tmavost, temnost, tma, noc ; stín, odstín ; stín, duch, přízrak, mátoha, přelud, vidění ; záminka ; nohsled, ocásek (zejm. o nepozvaném hostu, kterého přivádí host pozvaný)					
umeo, ere, -, -	být vlhký					
una	společně					
una	zároveň					
unde	odkud					
unde	odkud ; tedy, tudíž, pročež, z čeho, čím, od koho					
unde	proto (vztahuje se zejm. k předchozí větě, kde byl důvod vyložen)	DZ				
undeunde	odkudkoliv					
undique	odevšad, ze všech stran					
universus, a, um	všechen, celý					
uno tempore	v témž čase, zároveň					
uno tempore	zároveň, zaráz					
unus solus	jeden jediný	DZ ex TDH				
unus, a, um	jedinečný, vynikající					
unusquisque	každičký, každý					
urbevetanus, a, um	orvietský (související s italským městem Orvieto)	geogr.				
urina, ae, f. 	moč					
urus, i, m.	zubr					
usque	až					
usque ad	do (ne nutně "až do", srv. TDH 315:29 aj.)					
usque ad effusionem sanguinis	do krve (zmlátit apod.)	Orvieto, Liber inquisitionis, 1268, fol. 18r				
usual?	obročí (LMALB tvar usualis ; asi to je adj. od usus)					
usura, ae, f.	(MLLM nic, jen složeniny)					
usura, ae, f.	úrok					
usura, ae, f.	úrok, úroky ; půjčka, výpůjčka ; užívání půjčených peněz ; užívání, požívání, požitek, braní požitku					
usus, us, m.	zkušenost					
usus, us, m.	zkušenost, užívání, přístup					
usus, us, m.	zkušenost, užívání, přístup, umění, výcvik					
usus, us, m.	způsob, zkušenost, užívání, přístup, umění, výcvik					
ut	aby ; jak (způsobově) ; jak (zvolací) ; jako, jakožto, jakož, jak (přirovnávací co do způsobu, kdežto tam ... quam co do stupně) ; jak, jakmile (s ind., časově) ; kéž (s konj. ve větách přacích, klas. utinam) ; kde (bás. o místě)					
ut	jak					
ut	jak, jako ; aby ; čím (např. čím více, tím lépe), 					
ut	jelikož					
ut	takže					
ut	že, aby (věty účinkové a určovací) ; ať, třeba, i kdyby, byť i (přípustkové věty) ; že by, aby (v otázkách značících podiv nebo nevoli)					
ut - sic	jak -tak					
ut ... ita	čím ... tím					
ut secundum naturam fluminis procumberent	aby byly nakloněny po proudu řeky					
uter, utra, utrum	který					
uterque, utraque, utrumque	oba, jeden i druhý					
uterus, i, m.	děloha, život (mateřský), lůno, břicho ; břišní dutina, břicho ; plod ; děti, potomstvo ; břicho (např. lodi)					
utilitas, atis, f.	užitek, prospěch, výhoda, dobro, zdar ; užitečnost, prospěšnost, výhodnost ; upotřebitelnost, vhodnost, schopnost, platnost ; potřebnost					
utilitates praebere (alci)	prokázat platné služby komu					
utique	jistěže	DZ ex anonpojed 106:18				
utique	naprosto, dokonce ; jistě ; jakkoli, buď jak buď, jakýmkoli způsobem ; a jak, a aby, že					
utique	samozřejmě, očividně, jistěže, bezpochyby ; totiž, to jest	MLLM				
utor, uti, usus sum	užívat, používat, upotřebit, zacházet s čím, zabývat se čím ; požívat, jíst, živit se čím, žrát ; užívat, využívat, těžit z čeho ; řídit se čím, zachovávat, dbát	utor re				
utor, uti, usus sum	vykonávat, provádět, projevovat, osvědčovat, dokazovat, zachovávat, šetřit ; obcovat, stýkat se, žít ; nakládat s kým, chovat se ke komu ; mít ; zastávat					
utpote	neboť, totiž, ježto, poněvadž, an ; jak možno					
utrimque	na obou stranách, z obou stran					
uxor iusta	zákonná manželka					
uxor, oris, f.	manželka					
vacatio, onis, f.	osvobození, zproštění					
vaco, are, avi, atum	být prázden, neobydlen, neosazen					
vaco, are, avi, atum	být prázden, pust, neobydlen					
vaco, are, avi, atum	být prázdný, být pustý, neobydlený ; být uprázdněný, volný ; být prost, zproštěn čeho, být svoboden od čeho, nemít co, být bez čeho, zdržovat se čeho, nezabývat se čím, mít prázdno od čeho, mít volno od čeho					
vaco, are, avi, atum	nebýt zaměstnán, nemít práci, nebýt zaneprázdněn, mít volno, mít kdy, mít čas ; oddávat se čemu, věnovat se čemu, zabývat se čím ; je možno, je dopřáno, může, mohlo by (mi být i hůř apod.) ; světit den odpočinku, odpočívat (v den odpočinku, neděli ; celé 					
vadum, i, n.	brod					
vagor, ari, vagatus sum	chodit, toulat se, bloudit					
valde	velmi, velice, tuze, silně	Pražák jen toto				
valeo , ere, ui, -	mít převahu, zavládat					
valeo , ere, ui, -	oplývat, mít převahu, zavládat					
vallis, is, f.	údolí, úval, dolina					
vallum, i, n.	ohrada, násep, val					
vanitas, atis, f.	jalovost, povrchnost, prázdnost ; nicotnost, prázdné zdání ; marnost, zbytečnost ; lehkomyslnost ; nepravdivost, lstivost, šalba, lest, prolhanost ; přelud, šalba, klam ; vychloubačnost, chlubičství, ješitnost ; pomíjivost, marnost	vypsáno i z kontextů ve Vg.				
vanus, a, um	prázdný ; planý, jalový, nicotný					
varietas ac dissensio f.	rozmanitost mínění	hendiadys				
Vasc? (Vascum, i, n?)	Gaskoňsko ("Gallus Vasco" in Ohler, Náb. poutě, 175 přel. "Francouz z Gaskoňska")					
vasto, are, avi, atum	pustošit, plenit					
vaticinatio, onis, f.	věštba, věštění					
vaticinor, ari, atus sum	věštit, prorokovat ; věštecky napomínat ; hlásat ; být ve vytržení ; blouznit					
vectigal, alis, n.	daň, poplatek					
vectigal, alis, n.	daň, poplatek, důchod					
vehementer	prudce, náhle, unáhleně, prchlivě ; rázně, rozhodně, důrazně, přísně ; úlisně, usilovně ; silně, mocně, tuze, náramně, velice, velmi	Pražák nic víc				
vehementer	silně, velmi, prudce					
veho, ere, vexi, vectum	vést, dovážet, táhnout					
vel	(spojka rozlučovací ; uvádí rozluku možnou, ale ne vždy nutnou, takže má leckdy význam slučovací ; někdy poopravuje předešlou výpověď)					
vel	ani (v záporných větách: non commedit vel bibit: nejí ani nepije ; TDH 315:12)					
vel	buď ; nebo ; nikoli ; i, třeba i ; jako ; zvláště, zejména					
vel	buď ; nebo, či (rozlučovací) ; nikoli ; i, třeba i (vytýkající pojem, buď prostě, nebo s přípustkou a omezením ; třeba jen, již, aspoň ; chceš-li, snad, tuším, možná, zajisté ; jako, jako zvláště, jako zejména (uvádí příklad)					
vel	nebo					
vel - vel	buď - anebo					
vel - vel	buď - nebo, buď - anebo (spíše), i - i, jednak - jednak, dílem - dílem, jak - tak, ani (po záporu) ; i, třeba i (vytýká pojem buď prostě, nebo s přípustkou a omezením) ; snad, tuším, možná ; jako, zvláště, jako zvláště, zejména					
vel - vel	jak -tak ; buď - anebo					
vel circa	nebo tak nějak (časté při udávání času v inkvizičních záznamech)					
vela cadunt	spouštějí se plachty					
velamen, inis, n.	přikrývka, pokrývka ; rouška ; roucho, oděv, šat ; obal ; stažená kůže ; (přen.) obal (říci něco "sine velamine" RS 59:25)					
velocitas, atis, f.	rychlost					
velox, cis	pohyblivý, rychlý, hbitý					
velut	jako, jakoby ; takřka, abych tak řekl ; například, jako například, jako, tak třeba					
velut si 	jako by					
venatio, onis, f.	lov, hon					
venator, oris, m.	lovec					
veneficium, ii, n.	kouzelný nápoj ; kouzlo ; připravování jedu, otrávení, travičství ; připravování nápoje lásky či jiného lektvaru					
venenatus, a, um	očarovaný, kouzelný, napuštěný kouzelnou šťávou ; otrávený, napuštěný jedem ; jedovatý					
veneno, are, avi, atum	otrávit, napustit jedem ; uštknout					
venenosus, a, um	jedovatý, otrávený, plný jedu (i přen.)	DZ ex lat-gr ; Pražák ani Šenková nic				
venenum, i, n.	jed ; otrava, otrávení, travičství ; otrava, nákaza ; nápoj lásky, kouzelný nápoj, kouzelná šťáva, lektvar ; kouzlo ; uměle připravená šťáva ; barvivo, barva					
veneror, ari, atus sum i venero, are, avi, atum	uctívat, ctít ; ozdobit ; prokazovat ; klanět se ; modlit se, vzývat, prosit ; snažně prosit					
venia, ae, f.	milost					
venia, ae, f.	milost, milostivost, vděk, přízeň ; laskavost, vlídnost, shovívavost ; slitování ; dovolení, svolení (+ gen. k čemu) ; odpuštění, prominutí	Pražák celkem nic víc				
venia, ae, f.	úklona (katarský obřadní úkon, viz Thouz. Rit. 83)					
venialis, e	lehký (o hříchu), odpustitelný	Pražák nic				
venialis, is, m.	lehký hřích	RS 46:12 dvakrát				
venor, ari, atus sum	lovit					
venter, tris, m. (gen. pl. ventrium)	břicho					
ventilabrum, i, n.	lopata					
ventito, are, avi, atum	přicházet, chodit					
ventito, are, avi, atum	přicházet, chodívat					
ventus, i, m.	vítr					
verba precantia	modlitba, prosba					
verbero, are, avi, atum	bičovat, šlehat, bít					
verbi gratia	kupříkladu, například, třebas					
verbis	ústně					
verbum e verbo	doslova, doslovně, slovo od slova					
verbum, i, n.	slovo ; řeč ; výrok, slova ; říkadlo, zaklínadlo, formulka ; znění, text ; pouhé slovo, planá řeč, povídačka					
vere	pravdivě, podle pravdy, správně ; vpravdě, opravdu, vskutku ; pravdivě, upřímně, opravdově, poctivě					
vere	skutečně					
verecundia, ae, f.	bázeň ; skromnost, uměřenost					
verecundia, ae, f.	ostýchavost, mravní cit ; ohled na něco ; nesmělost ; zdrženlivost, uměřenost, skromnost ; mravnost, slušnost, počestnost, ctnost, cudnost, ostych ; stydlivost, stud ; bázeň, ošklivost, odpor					
vereor, eri, veritus sum	obávat se					
vergente autumno	(Tacitus)					
vergo, ere, -, -	chýlit se, nachylovat se ; klonit se, sklánět se, chýlit se, nachylovat se, obracet se, směřovat ; 					
vergo, ere, -, -	vybíhat (o výběžku) ; chýlit se ke konci, nachylovat se, být na sklonku ; táhnout se, rozprostírat se, rozkládat se ; nalévat, lít, vylévat ; vlévat se	Pražák ; MLLM nic				
vergo, ere,-,-	chýlit se, obracet se					
vergogretus, i, m.	vykonavatel soudu					
verisimilis, e	pravděpodobný					
veritas rei ita se habet	tak se věc podle pravdy má	Fournier I, 298				
vero	(často výplňkové slovo, která lze přeložit "pak" či zcela vynechat ; viz např. RS 58:19)					
vero	(někdy, zejm. na 2. místě ve větě, též výplňkové slovo, které se obvykle nepřekládá, viz RS 59:13.16)					
vero	avšak					
vero	avšak, zvláště, vpravdě					
vero	kdežto	DZ				
vero	opravdu, skutečně, vskutku ; ano (v dialogu) ; vpravdě ; ale, avšak					
vero	ovšem (vysvětlovací: ne ovšem moudrost světská, nýbrž duchovní)					
vero	vpravdě, opravdu, věru, skutečně, zajisté, ovšem, ano ; docela, dokonce, pak, však, teprve					
Verona, ae, f.	Verona	geogr.				
verso, are, avi, atum	pohybovat, zmítat					
versor, ari, atus sum	pohybovat se, být					
versor, ari, atus sum	účastnit se					
versor, ari, atus sum	zúčastňovat se, být účasten					
versus	k, do, směrem					
versus	k, směrem k? (Fournier I, 246: fugit versus Bellum Podium)					
versus	směrem k čemu, k čemu, do čeho (o směru pohybu)					
versus, us, m.	verš					
vertex, verticis, m.	vír ; vír, vichr, vichřice, smršť ; témě, temeno (i hlavy, vrch, vršek ; hora, pohoří					
verto, ere, verti, versum	otáčet 					
verumtamen	ale přece, přece však, než aspoň	Pražák ani Šenková nic víc				
verumtamen	beztak, stejně??? (zdá se nejlepší RS 49:8 ; nic z Pražákových alternativ neodpovídá kontextu ; nikde ale nenal.)	DZ				
verumtamen	nicméně??? (zdá se nejlepší v RS 44:11, ale Pražák neuvádí)					
verus	správný, slušný, náležitý ; pravdivý, pravý, skutečný, opravdový ; upřímný, poctivý, spravedlivý					
verus, a, um	správný, slušný, náležitý					
vesper, eri, m.	večer					
vestigium, ii, n.	chvíle, okamžik, krok					
vestigium, ii, n.	stopa					
vestigium, ii, n.	stopa, místo, stanoviště					
vestimenta mutare	převléknout se					
vestimenta, orum, n.	oděv, oblek					
vestimentum, i, n.	šat, roucho					
vestis, is, f.	oděv, oblek, šaty, šatstvo, roucho ; šat, roucho (jednotlivé, ale toto jen pozd.) ; tkanina, látka ; přikrývka, pokrývka, koberec ; šátek (bás. a pozd.)					
vestitus, us, m.	oděv, šat					
vexillum, i, n.	prapor zvláštních oddílů					
vexo, are, avi, atum	plenit, pustošit					
vexo, are, avi, atum	sužovat, utiskovat, plenit					
vi contendo	prorážet					
viator, oris, m.	pocestný					
vice	místo, za (koho)					
vice	na místě koho, za koho					
vicem alicuius	jako kdo, po způsobu koho					
Vicencia, ae, f.	Vicenza (nepochybně)					
viceni, ae, a	po dvaceti					
Vicentinus, a, um	vicenzský	v ČJ takto dle kontroly pravopisu				
vicinitas, atis, f.	sousedstvo, blízkost					
vicis f. (gen., shodné pády, užívá se jen gen. vicis, ak. vicem, abl. vice, v pl. nom. a ak. vices, dat. a abl. vicibus)	střídání, vystřídání, změna ; místo (v řadě) ; úkol, úloha, úřad ; odveta, odplata, odměna, náhrada					
vicis f. (gen., shodné pády, užívá se jen gen. vicis, ak. vicem, abl. vice, v pl. nom. a ak. vices, dat. a abl. visibus)	střídání, vystřídání, změna ; místo (v řadě) ; úkol, úloha, úřad ; odveta, odplata, odměna, náhrada					
victina, ae, f.	obětní zvíře, oběť					
victus, us, m.	pokrm, jídlo, život, živobytí, způsob života					
victus, us, m.	život, živobytí, způsob života					
vicus, i, m.	osada, vesnice					
vicus, i, m.	vesnice					
videlicet	patrně, zřejmě, je zjevné, jistě, věru, ovšem, rozumí se ; totiž (vysvětlující)	Pražák nic víc				
videlicet	totiž (zejm. tam, kde může následovat pomyslná dvojtečka ; deset úkolů, totiž: zabít nezranitelného lva, atd.)					
video, ere, vidi, visum	vidět, znát, vědět					
video, ere, visi, visum	(refl. neos.) (videtur alci) zdát se					
videor, videri, visus sum	uznávat za vhodné					
vigeo, ere, ui, -	být svěží, být zdráv, být plný života, být plný elánu ; vzkvétat, kvést, být na vrcholu moci/slávy/štěstí, být na výsluní ; skvít se, vynikat, vyznamenávat se ; být ve vážnosti, mít moc ; bujet	Pražák ; MLLM nic				
vigesco, vigescere, -, -	nabývat živosti, nabývat síly	Pražák				
vigilia, ae, f.	noční stráž					
vigilo, are, avi, atum	(alqm) bdít u koho	alqm, sic několikrát Fournier I, 323				
vilica, ae, f.	šafářka, hospodyně, selka ; venkovské děvče					
vilicatio, onis, f.	správcovství, hospodaření (ve Vg. jen tento význam ; L 16,2-4) ; hospodářství (DZ ; takto Int. Ioh. byl vyhnán od Božího trůnu a z nebeského "villicatio", podle Boz. dohl. "hospodářská stavení" ; DHC 309:13: in tali vilicatione [Lucifer] seduxit angelos)	Pražák nic, viz Int sub vilicatio				
villa, ae, f.	ves	Havlík 92				
villanus, i, m.	obyvatel vesnice, vesničan					
villica-	[viz vilica-]					
villicatio, onis, f.	? Pražákův sl. neuvádí, ale zřejmě hospodářství					
villicatio, onis, f.	správcovství, hospodaření (ve Vg. jen tento význam ; L 16,2-4) ; hospodářství (DZ ; takto Int. Ioh. byl vyhnán od Božího trůnu a z nebeského "villicatio", podle Boz. dohl. "hospodářská stavení" ; DHC 309:13: in tali vilicatione [Lucifer] seduxit angelos)	Pražák nic				
villicus, i, m.	správce					
villicus, i, m.	šafář, dozorce, správce statku					
vimen, inis, n.	prut, proutí					
Vincentinus, a, um	vicenzský	v ČJ takto dle kontroly pravopisu				
vincio, ire, vinxi, vinctum	spoutat, svázat					
vinculum, i, n.	vazba, pouta					
violo, are, avi, atum	ublížit, dopustit se násilí					
viride aeris	měděnka					
virtus bona f.	ctnost	DZ ex Flor. rit. 248				
virtus, utis, f.	hodnost	DZ ex DHC				
virtus, utis, f.	mužnost, mužná povaha, mužná ctnost, mužný duch ; zmužilost, udatnost, odvaha, chrabrost, statečnost ; mravnost, ctnost, dobré vlastnosti ; síla ducha, mravní síla ; přednost, hodnota, cena					
virtus, utis, f.	schopnost, zdatnost, mohutnost, síla ; dokonalost, výtečnost, výbornost	 				
vis	spousta, hojnost					
vis maior f.	přesila					
vis, vim, vi, f.	ráznost, odvaha, energie					
vis, vim, vi, f.	síla					
vis, vim, vi, f.	síla (v širokém smyslu) ; tělesná síla, zdatnost ; ráznost, energičnost, energie ; schopnost, mohutnost ; odvaha, neohroženost ; vojenská síla, vojsko ; síla, moc ; užití síly					
vis, vim, vi, f.	úsilí ; násilí ; útok, výpad, odpor ; moc, platnost, váha, vliv, význam ; působení, působnost, účinnost ; úkol ; význam, podstata, povaha, pojem, obsah, základ ; význam, smysl ; množství, spousta, hojnost					
visio, onis, f.	úmysl??? (viz RS 46:16)					
visio, onis, f.	vidění, patření ; zjev, úkaz ; představa, obraz, pomysl, idea	Pražák nic víc				
visito, are, avi, atum	vídat, vidět ; navštěvovat					
viso, ere, visi, -	chtít vidět, podívat se, ohledat, prohlédnout si, spatřit, popatřit, vidět (zejm. po slovesech přacích a pohybových) ; dívat se, prohlížet ; navštěvovat, zajít kam, vstoupit, vkročit					
vita concedere	umřít, zemřít, zesnout					
vitia	neřesti					
vitiatio, onis, f.	zhanobení, zprznění					
vitis, is, f.	réva, vinná réva ; révové listí ; víno ; révovka, révová hůl (odznak centurionů)					
vitium, ii, n.	chyba, vada ; kaz, skvrna, zkaženost ; nedostatek, úhona, závada ; choroba, nemoc ; špatná vlastnost, nepravost, nectnost ; úhona ; hřích ; pochybení, poklesek ; závada, překážka					
vitium, ii, n.	neřest					
vituperabilis, e	zasluhující pohany, špatný					
vituperabilis, e	zasluhující pohany, špatný (Pražák), hanebný (DZ)					
vituperium, ii, n.	kárání, hanění, hana					
vix	sotva, stěží, jen					
Vizeliacensis, e	vézélayský	Duv. Hist. 137				
vocabulum, i, n.	název, pojmenování, jméno ; titul					
vocito, are, avi, atum	jmenovat, nazývat, říkat komu jak, prohlašovat koho za koho ; povykovat, křičet					
vocor, ari, atus sum	jmenovat se, nazývat se					
volgo = vulgo	obecně, všeobecně, vůbec					
volgus, i, n. = vulgus, i, n.	lid, nižší lid					
volucer, cris, cre	létavý, létající, okřídlený ; perutný, hbitý. rychlý ; vrtkavý, nestálý					
volucris, is, f.	pták, polétavec, okřídlenec					
voluntarie	dobrovolně	tak přímo Pražák				
voluntarius, a, um	dobrovolný					
voluntas, atis, f.	oddanost					
voluntas, atis, f.	svolení, oddanost					
voluntas, atis, f.	vůle ; svévole					
voluptas, atis, f.	rozkoš, slast, požitek, potěšení					
vota, ae, f.	jeptiška, řeholnice (dosl. "zaslíbená", rozuměj Bohu)	MLLM				
voto, are, avi, atum	zaslíbit (dceru Bohu apod.)					
votum paupertatis	slib chudoby					
votum, i, n.	votivní dar					
votum, i, n.	votivní dar, věc zaslíbená bohům/Bohu ; slib, zaslíbení ; modlitba ; přání, touha, snaha ; touha (předmět touhy) ; poplatek ; vymáhání poplatku ; (pl.) sňatek, svatba	Pražák, MLLM				
voveo, ere, vovi, votum	slibovat, zaslibovat					
vulgus, i, m.	lid					
vulnero, are, avi, atum	zranit, ranit, poranit, zasadit ránu ; dotknout se někoho, ublížit, urazit, uškodit					
vulnerus	(Pražák nic. V TDH vlastní jméno, resp. přízvisko.)					
vulnus, eris, n.	rána, poranění, zranění ; poškození, trhlina, díra ; rána, úraz, pohroma, škoda, ztráta, neštěstí, zlo ; bolest, bol, trýzeň, láska (duševní stavy) ; zraňující nástroj, zbraň, střela, šíp					
vultum fingere	nastrojit výraz tváře					
vultus, us, m.	tvář, obličej, výraz obličeje					
Winidi m. pl.	Vinidové	Havlík 88				
Wintoniensis, e	winchesterský (William z Malmesbury, De antiquitate, ed. Scott, 40)	geogr.				
ylen	(zmínka Fournier I, 240 dole)					
ymo	(neklas. pro immo)					
Yspania, ae, f.	Španělsko, Hispánie					
zabolus, i, m.	(form. diabolus)					
Zagrabiensis, e	záhřebský					
Zachlumia, ae, f.	Zachlum					
Zara	(někdy zřejmě Zara v Itálii, ne jen Zadar ; srv. rejstřík edice Petra z Vaux-de-Cernay, 3. sv. sub Zara)