'hampe f. žerď (na vlajku), držadlo, násada, topůrko ( !) (!) ( ?) (?) (3 cm) de rayon o poloměru (3 cm), (3 cm) v poloměru, s poloměrem (3 cm) (ak. sl. cz-fr ani fr-cz ani Mill nenal. pod destabilizace, -sace, déstabilisation ani débilitation tento význam ; déstabiliser udává jen Mill., ak. sl. vůbec) destabilizace (ak. sl. cz-fr nic! rendre q. incertain???) znejistit (ak. sl. cz-fr nic) detailněji (ak. sl. cz-fr nic, * pastoration neexistuje, na internetu ve fr. textech jen v příliš malém množství případů) pastorace (ak. sl. cz-fr nic, ani usouvztažnit, pod uvést nejlépe odpovídá mettre, tj. možná mise en relation f., čemuž odpovídá několik analogických konstrukcí) usouvztažnění (ak. sl. cz-fr pod blok nic, ale nal. aspoň vyjádření bloc socialiste m.) země východního bloku (ak. sl. cz-fr pod spása ani dějiny, fr-cz pod salut, Mill.: nikde z těchto nenal.) dějiny spásy (ak. sl. cz-fr, fr-cz ani Mill. nic ; asi to bude spíš nouveau baptęme než rebaptisation či podobně) překřtění (ak. sl. nenal., jen v pl. assistance f., někdy by šlo participant m.) přítomný subst. (ak. sl. nic pod výtka ani povýtce, Mill. par excellence, což je myslím chyba.) povýtce (ak. sl. nic, ani fr-cz pod baptęme a baptismal) křestní slib (ak. sl. přímo nic pod rakovinové ani bujení ; bujení tkáně je prolifération du tissu f.) rakovinové bujení (ak. sl., LL, Mill. nic, PR pod projet taky nic) grant (arriver) en nage (dorazit) zpocený (ennuyeux) comme tout neobyčejně (nudný) (neexistuje přesný ekvivalent, pro Francouze je to verbe + attribut) přísudek jmenný se sponou (tout) d'abord nejprve, napřed (v ak. sl. ani Mill. nic uspokojivého ; zřejmě "encore") teprve (např. ve větě "nic o tom neví, musí se teprve učit") (v ak. sl. cz-fr sub vůbec nenal. nic) pokud vůbec (viz "ils ont été jetés dans la męme forme") jako vejce vejci (viz casse-gueule) o hubu 2 heures passées po druhé hodině, po 14.00 5e Colonne Pátá kolona A. J. (zkr. Auberges de la Jeunesse) Turistické noclehárny pro mládež (mezinárodní organizace) abandon m. zanedbání, ponechání abandonner odevzdat abandonner la compétition zanechat závodu, odstoupit ze závodu abandonner q. au bras séculier odevzdat světskému rameni (předat odsouzence světské moci) abat-jour m. stínidlo, stínítko (lampy) neměn. abâtardir degenerovat abattage m. bourání, demontáž ; kácení, mýcení, porážení ; odbourávání, lámání (skály), odtesání ; rubání ; porážení (dobytka), skolení, odstřel (zvěře) ; sklopení ; páčení ; stahovací roleta (krámu) ; vyložené karty ; verva, živost, zápal (fam.) abattement m. sklíčenost, skleslost, ochablost, zemdlenost, malátnost, deprese ; snížení, srážka (financí) ; nezdanitelná část příjmu ; sleva abattre porazit, porážet, rubat, kácet, mýtit abattre zbourat abatture f. srážení (plodů, zvl. žaludů) abattures f. pl. stopy zvěře v houští Abbassides m. pl. Abbásovci abbatiale f. opatství, abatyšství (budova) ; opatský / abatyšský chrám abbaye f. opatství abbesse f. abatyše abhorrer qc. mít odpor k, ošklivit si, nenávidět (kniž.) abîmé, -e zkažený ; přezrálý (asi) abîmer poškodit (nevratně) abject, -e mrzký, podlý ablution f. omývání, umývání, smývání aboiement m. štěkot abois m. pl. poslední tažení, smrtelný zápas abominable hnusný, odporný, ohavný abondance f. nadbytek, dostatek abords m. pl. okolí aboutir dojít cíle, dovést ke zdárnému konci, mít úspěch aboutir dojít cíle, mít úspěch aboyer štěkat (i přen. o lidech) abréviation f. zkratka (písmeno či skupina písmen sloužící jako zkratka ; jiné je raccourci) abri m. úkryt, útočiště, přístřeší abrupt, -e srázný, strmý (i např. o schodišti) ; drsný, strohý (jen o sobě, ne o jiných) abrutir zmořit, zpitomět absorption f. absorpce, vstřebávání ; požití absoudre dát rozhřešení ; zprostit viny, zprostit trestu abstraction faite (de qc.) pokud odhlédneme od (čeho), odhlédneme-li od (čeho) abstraction faite de... pokud odhlédneme od... abus m. zlořád abusif, -ive nadměrný, přílišný, neoprávněný, protiprávní ; zneužívající ; klamný acacia m. akácie pl. akacias académicien m. akademik accabler zahrnout, přetížit accaparer qc. zabrat co, zmocnit se čeho acceptation f. přijetí, schválení, schvalování accepter přijímat (uznávat) accepter přijmout (i např. o jídle) accepter le poste přijmout místo (práci) acception f. význam (slova apod.) accident m., incident m., aventure f., événement m., histoire f. příhoda accidenté m. zraněný (v nehodě), člověk, který měl nehodu accidentel, -elle náhodný (i smrt) accidentel, occasionnel nahodilý accompagnateur m. průvodce, doprovázeč hud. accompagnement de (guitare) m. doprovod (např. kytarový) accompli, -e dokonalý (i o člověku) accomplir dokončit, skončit, uskutečnit, splnit accord des participes m. shoda příčestí, shoda participií accord m. souhlas accord m., harmonie f., entente f. shoda (soulad) accord salarial m. dohoda o mzdách accordailles f. pl. zásnuby arch. accordement m., accordage m. ladění, naladění hud. ; oba výrazy takto ak. sl. accorder l'autorisation de qc. ŕ q. dát svolení (komu k čemu) accoster přistát (o lodi) accouchement difficile m. těžký porod accoutrement m. podivínské / směšné oblečení accoutrer směšně nastrojit, vymódit accroc m. díra (na šatech), roztržení (nějakého kusu oblečení) ; nesnáz, překážka ; závada accrochage m. přestřelka, bojové střetnutí ; lehká autonehoda ; zachycení, zavěšení accrocher zavěsit ; rozvěsit (pavučiny apod.) ; zachytit accroissement de la tension vzrůst napětí accroître (part. passé accru ; od croître je crű!) zvětšit accroupi, -e v dřepu, v podřepu adj. accueillant, -e přívětivý, vlídný, pohostinný accueillir přijmout (hosta, někoho do nějaké instituce...) sic, cc, illi ; pozor na pravopis tohoto slova accueillir přijmout (i hosta) accueillir přijmout (i někoho do nějaké instituce) accueillir dignement náležitě uvítat acculer zahnat do úzkých, zahnat do kouta, zatlačit accuser q. de faire qc. obvinit koho z čeho acide gras (chem.) mastná kyselina ACN před Kristem (ante Christum natum) zkr. acné f. akné acoquiner zkazit (koho) acoustique sluchový, akustický acoustique f. akustika acquéreur m. kupující, kupec, nabývající, nabyvatel acquérir koupit, získat, nabýt acquérir (part. passé acquis) získat, nabýt, koupit acquérir une dextérité získat dovednost acquisition f. nabytí, koupě, nákup, akvizice, získání ; získaná věc, přírůstek, získaná zkušenost, poznatek acréage m. výměr (pozemku) ; polnost vyměřená v akrech Acropole f. Akropolis Act. Sk (zkratka biblické knihy, takto Thouzellier) Actes m. pl. Skutky (apoštolů - zkrácený název pro biblickou knihu) action f. akce, jednání (zdůrazněn je obsah jednání, samotná akce) actualité f. aktualita (naplnění možnosti) fil. actuellement dnešní (Lutecia, dnešní Paříž apod.) ve fr. adv. acuité f. naléhavost (zejm. v sousloví "se vší naléhavostí" Adam Adam adapter přizpůsobit, upravit ; adaptovat ; zpracovat (text) od "apte" addition f. přídavek, dodatek ; připojení ; přísada, příměs ; sčítání ; účet (v hostinci, fam.) addition f. účet (v restauraci, kavárně atd.) aďeuls m. pl. prarodiče aďeux m. pl. předkové adhérence f. přilnavost, adheze, lnutí ; srůst, přilnavost (sousedních tkání) tak ak. sl. adhérent m. následovník, stoupenec adhérer ŕ qc. patřit k, být příznivcem / stoupencem čeho ; přiléhat, přilnout, lnout, lepit se, lpět ; nasávat adhérer ŕ qc. přidržovat se čeho, zastávat co, ztotožňovat se s čím adhérer ŕ qc. ztotožňovat se s čím adhésion f. přilnavost, přilínání, lnutí, adheze ; přistoupení, připojení, vstoupení, vstup, přihláška tak ak. sl. adjectival, -e adjektivní (zejm. o koncovce) gram. adjoindre připojit, přidružit adjoint m. náměstek, zástupce ; pomocník Adjugé! Je to vaše. Můžete si to vzít. admettre (qc.) uvádět co (nějakou tezi ve vědecké práci apod.) admettre q. vpustit koho (kam, např. do sálu) admissible dovolený, přípustný ; platný adoptable osvojitelný adopter přijmout, přijímat adopter une loi schválit zákon adopter une suggestion f. přijmout návrh adoptif adoptivní, osvojený adoubement m. slavnostní předání zbraní a výstroje novému rytíři adoucir leštit (lesklý povrch, zrcadlo apod.) adoucir zjemnit, zmírnit ; osladit ; naostřit, nabrousit ; leštit, vyleštit (kov) adresse électronique f. e-mailová adresa, e-mail (adresa) adulation f. pochlebování adulation f. pochlebování, lichocení v ak. sl. nic víc, ale též zřejmě význam jistého o adultčre m. cizoložství adversité f. protivenství adversité f. protivenství, nepřízeň osudu ; nehoda, neštěstí ; strast, útrapa tak ak. sl. aérodrome m. letiště affaire f. věc (i předmět, např. v zavazadle) affaissé ochablý (i o člověku) affaisser ochabnout affecter q. dotknout se koho ; rmoutit koho, zarmoutit koho affidé m. nohsled, přisluhovač afficheur m. lepič plakátů affichiste m. malíř plakátů affirmer tvrdit (s jistotou, velmi přesvědčeně) affirmer tvrdit s jistotou avec certitude už není nutné dodávat, ale je to zř affirmer de concert shodně tvrdit affleurer objevit se na povrchu, vystoupit na povrch affligeant, -e zarmucující affolé, -e rozrušený affoler q. zneklidnit, rozrušit koho ; pobláznit koho affreux, -euse děsný, hrozný, strašný affrontement m. střet, vzdorování affronter des difficultés čelit těžkostem, čelit obtížím affronter qc., braver qc., faire face ŕ qc., faire front ŕ qc. čelit čemu afin de + inf., afin que + subj. aby agacé, -e podrážděný agacer rozčilovat, dráždit agacer q. dráždit, popouzet, rozčilovat, škádlit koho ; vzrušovat koho ; vábit, svádět koho âge des Lumičres m., sičcle des Lumičres m. osvícenství âgé, -e starý, letitý agence immobiličre f. realitní kancelář, agentura pro obchod s nemovitostmi agencement m. uspořádání, rozvrh (textu apod.) ; zařízení, rozvržení (bytu) DZ ex PR agenda m.! diář, zápisník agent de police m. policista agir en ami jednat jako přítel agir en connaissance de cause jednat se znalostí věci agissement m. jednání, způsob jednání (zdůrazněn je průběh) agnelet m. jehňátko ; skleněné očko agrafe f. háček, spínadlo, spona, sponka, kancelářská svorka agrémenter qc. zpestřit (např. pobyt) ; ozdobit, přikrášlit, zkrášlit, zdobit, vyzdobit agripper sevřít ; uchvátit acharnement m. náruživost ; vztek, zuřivost, vzpurnost achat m. nákup acheter qc. de seconde main koupit něco z druhé ruky achever q. dobít, dorazit aide f. pomoc aide m. pomocník ; příručí aide-mémoire m.! stručný přehled, stručný výtah aigle f. orlice (znak) aigle m. orel aigu, -e ostrý, špičatý aiguille f. jehla, jehlice ; ručička (hodin apod.) ; výhybka aile f. bok ; křídlo aileron m. křidélko ; lopatka (kola) ; hřbetní ploutev žraloka aimable avec q. přívětivý ke komu, milý na koho sic, avec aimable ŕ q. milé od koho (to je od vás milé) sic aimer qc. en q. [en!] mít rád (co na kom), líbit se (co na kom) Ainsi parla Zarathustra Tak pravil Zarathustra air árie, vzhled, vítr, vzduch... air doux m. příjemný vzhled, přátelský vzhled (i o psu) air frais du matin m. chladný ranní vzduch air m. árie, vzduch, vzhled air vague neurčitý výraz aire f. areál aisance f. blahobyt aise f.pohodlí ; radost aisé, -e lehký, snadný ; bohatý, zámožný aisément lehce, snadno (kniž.) aisément pohodlně, snadno ajiste m. člen organizace Auberges de la Jeunesse ajonc m. hlodaš, hlodašový keř bot. ; vysl. bez koncového c ajouter dodat (říci ještě něco) ajouter du bois přiložit dřevo ajouter foi ŕ q., faire confiance ŕ q. důvěřovat komu ajouter foi ŕ q., qc. věřit komu / čemu, důvěřovat komu ajustage m. dohotovení, adjustace, dovažování ; nástavec, hubice ; vyrovnání ; zastřílení ; seřízení ajustage m. seřízení ajustement m. seřízení, nastavení, nařízení, adjustace ; přizpůsobení, úprava, upravení, urovnání ajustement m. úprava (např. šatů) ajuster nastavit, seřídit, nařídit, nařizovat ; urovnat, vyrovnat, přizpůsobit ajuster přizpůsobit, nastavit, urovnat, upravit Al Mançour Al Mansúr albâtre m. alabastr alcooliser lihovat, dolihovat, alkoholizovat alcôve f. alkovna alcôve f. výklenek, přístěnek (místnosti), alkovna Alcuin Alkuin (Alkuin z Yorku, přední vzdělanec karolínské renesance) aléa m. náhoda, štěstí ; riziko aléas m. pl. zvraty, náhody aléatoire náhodný, nahodilý ; nejistý, riskantní ; nepředvídaný alentours m. pl. okolí (krajinné) alerter burcovat, vyburcovat, zburcovat, alarmovat, bít na poplach, volat na poplach alexandrin, -e alexandrijský Algérien m. Alžířan (obyvatel Alžírska) Algérois m. Alžířan (obyvatel města Alžíru!) algue f. chaluha, řasa, vodní řasa aliénation d'esprit f. choromyslnost f aliénation f. odcizení, zcizení ; převod (majetku) alignement m. podřízení, zarovnání, seřazení do řady aligner postavit do řady, zarovnat alimentation f. napájení (bateriemi apod.) alité, -e upoutaný na lůžko aliter připoutat na lůžko alléguer dokládat, dovolávat se, uvádět alléchant, -e lákavý, svůdný, vábný aller beaucoup plus loin jít ještě mnohem dál (shody obou rukopisů jdou ještě mnohem dál, než se zdá) aller de pair avec q., qc. vyrovnat se komu / čemu aller encore plus loin jít ještě dál (shody obou rukopisů jdou ještě dál, než se zdá) aller ensemble hodit se k sobě aller faisant qc. pokračovat v čem aller chercher (ne pouze "chercher") zajít pro, jít pro aller m. chůze tam (opak návratu, většinou zřejmě jen v této opozici, tj. musí být vyjádřen i návrat) aller quelque part de nuit chodit někam v noci aller ŕ un train d'enfer jet pekelnou rychlostí aller s'amincissant dále se zužovat aller sa route jít si po svém, jít svou cestou aller sa route jít svou cestou aller sa route jít svou cestou, jít si svou cestou allocation de chômage f. podpora v nezaměstnanosti allonge f. nástavec, přívěsek, alonž allonger prodloužit, protáhnout, natáhnout ; ředit Allons, ma vieille! Jedem, stará! Hyjé, stará! allume-feu m., allumoir m., briquet m. zapalovač allusion f. au qc. zmínka o čem, narážka na co Almohades m. pl. almohadé Almoravides m. pl. almorávidé aloi m. jakost, zrno alors vtom DZ ex Angebert, 322 alors que kdežto, třebaže, zatímco alors que kdežto, zatímco, třebaže alors que, tandis que zatímco alouette f. skřivan alpage m. horská louka alpage m. vysokohorská louka/pastvina altercation f., empoignade f. prudká hádka altéré porušit, padělat altérer falšovat, padělat, narušit (zde o změně barvy oblečení) alterner, varier, se relayer střídat se alvéole m.! buňka (vosku), alveola amabilité f. ochota, laskavost, přívětivost amaigrir vyhubnout ; způsobit hubnutí amande f. mandle, jádro jiné je amende amandier m. mandlovník amarrer ukotvit, zakotvit amarrer sa barque zakotvit s lodí amas hromada, shluk amasser nakupit se amateur m. milovník ; amatér ambages m. pl. okolky ambigu, fem. ambiguë dvojsmyslný, dvojznačný, nejasný ambre m.! ambra ambre m.! ambra ; jantar Ambroise de Milan Ambrož Milánský améliorer zvelebit (zlepšit) améliorer le record překonat rekord aménagement uspořádání, zařízení amender zlepšit, doplnit, změnit, pozměnit, připomínkovat ; hnojit amener přinést, přivést, přivodit, způsobit amener vzít (koho kam) nikoli prendre! amener q. oů vzít koho kam amener ŕ la raison přivést k rozumu amener ŕ la résipiscence přivést k pokání, k uznání chyby amener, causer, amener, déterminer, engendrer, entraîner, éveiller, faire, faire naître, occasionner, opérer, procurer, produire způsobit ameuter q. pobouřit, popudit koho ami d'enfance m. přítel z dětství ami intime m. blízký přítel, důvěrný přítel amiante m.! azbest, osinek amicale f. [ak. sl.], association f., groupement m. sdružení amnistie f. amnestie amonceler kupit, hromadit, nakupit, nahromadit amorcer vnadit, opatřit návnadou ; započít, zahájit ; opatřit roznětkou amorcer začínat, začít, zahájit ; opatřit roznětkou amorcer začínat, začít, zahájit ; opatřit roznětkou ; zapálit, roznítit ; podnítit ; uvést do chodu Amour m. Amur (řeka) ; Amor, Amorek ample obsáhlý (i o lit. díle), široký, obšírný, širý, zevrubný ample široký (i o ramenou) ; širý ; zevrubný, obšírný ample zevrubný, obšírný ; široký, širý ampleur f. rozsah ; zevrubnost, šíře ampleur f. šíře ampoule électrique f. žárovka ampoule f. ampulka, baňka, puchýř, žárovka ampoule f. žárovka ; nádobka ; ampulka amputation f. amputace amusement m. pobavení amusement m. ; délassement m. zábava analogique analogický, založený na analogii ; analogový ; ideografický (o slovníku) analogue analogický, shodný, podobný, obdobný analogue de ... ŕ ... analogický kde a kde (např. analogický v Bulharsku i ve Francii) analyse f. vyšetření (snad i lékařské, ale to fr-cz pod analyse ani cz-fr pod vyšetření nenal.: to je examen) Ancien Testament m. Starý zákon ancien, -enne starý, starodávný (v postpozici) ; bývalý, někdejší (v antepozici, ale neplatí absolutně: l'ancienne Université Charles IV.) ancien, d'autrefois někdejší ancienne usine bývalá továrna anciennes latines f. pl. Vetus latina, starolatinské překlady bible (sběrný termín) ancrer zakotvit, ukotvit, spustit kotvu ; ukotvit, upevnit (přen.) ancrer zakotvit, ukotvit, upevnit ange gardien m. anděl strážný ange m. anděl angevin, -e anžuský (český tvar Ostrá, Přehled vývoje... I, 62) angine f. angína Angkor Angkor Angkor-Wat Angkor-Vat pokud se to česky píše takto angle aigu m. ostrý úhel anglo-saxon, -nne anglosaský anguleux, -euse hranatý anhistorique nehistorický sic PR animal en voie de disparition m., animal en voie d'extinction ohrožený živočich animal m. zvíře ; živočich animateur m. moderátor ; konferenciér ; animátor (film.) ; programový referent (TV) ; iniciativní člověk ; duše podniku anneau m. kroužek, prsten années d'enfance f. pl. dětská léta annonce f. inzerát annuaire m. telefonní seznam annuler anulovat, zbavit platnosti, zrušit, vymazat, prohlásit za neplatné anodin bezvýznamný, nestojící za řeč, neškodný ânonner koktat, zadrhovat anonymement anonymně anormal, -e abnormální ; nepravidelný ; neobvyklý antécédent m. řídící větný člen antécédent m. řídící větný člen ; dřívější událost ; precedens antécédents m. pl. minulost Antéchrist m. Antikrist anthracite m. antracit anthropoďde antropoidní adj. anthropogonique antropogonický (související se stvořením či vznikem člověka) náb., fil. anti-juif, -ive protižidovský antialcoolisme m. odpor k alkoholu, boj proti alkoholu antibiotiques m. pl. antibiotika anticathare (adj.) protikatarský takto bez spojovníku např. Jiménez in Heresis 22 anticonstitutionnellement protiústavně nejdelší fr. slovo, 25 písmen anticulture f. antikultura (např. 60. let) antidate f. antedatování (na listině) antidote m. protijed antienne f. antifona círk. antienne f. antifona [círk.] Antigone Antigona antihygiénique nehygienický [tak ak. sl.] antichambre f. předsíň Antilles f. pl. Antily geogr. Antioche Antiochie antipape m. vzdoropapež antiparasiter zabezpečit proti poruše antipathie f. antipatie antipode protinožec antipode m. protinožec antiquaire m. antikvář antiquaire m. antikvář, obchodník se starožitnostmi Antiquité tardive f. (s určitým členem) pozdní antika takto Bozóky, Reliques, 291 antirationnel protirozumový antithčse f. protiklad, antiteze anxiété f. úzkost apaisement m. uklidnění situace apaisement m. uklidnění, utišení, upokojení apanage m. výsada aperception vnímání apercevoir qc. spatřit, zpozorovat apesanteur f. beztíže apesanteur f.! beztíže f. uvádí ak. sl. aplanir odstranit (překážky), urovnat, srovnat, vyrovnat, zploštit apogée f. vrchol (slávy apod.) ; odzemí, největší vzdálenost od země apostat m. odpadlík apostrophe f. (typogr.) apostrof, odsuvník ; (gram.) oslovení (DZ podle ak. sl. aj., mnoho potvrzení ; ak. sl. dává gram. a to zachovávám - neužíváno asi pro "oslovení" běžně, spíš v odborném jazyce) ; důtka, výtka ; slovní útok, slovní výpad (Mill. ; ak. sl. ne) ; (li ak. sl., DZ ; LL 2002 zpracovává velmi špatně ; f. apparaître de toute évidence být zcela jasný, být zcela zřejmý apparat scripturaire m. odkazy na Písmo, odkazy na bibli (v poznámkách pod čarou) apparemment bezpochyby ; patrně, pravděpodobně ; zdánlivě apparemment bezpochyby ; patrně, pravděpodobně ; zdánlivě [spíš to ale prý znamená patrně, zřejmě než bezpochyby] apparent, -e patrný, zřejmý, zjevný ; zdánlivý apparenté ŕ q., qc. spřízněný s appartement m. byt appât m. návnada, lákadlo, vnadidlo appâter lákat, nalákat, vábit, vnadit i přen. appauvrir la couche d'ozone narušovat ozónovou vrstvu, ztenčovat ozónovou vrstvu appauvrissement de la couche d'ozone m. narušování ozónové vrstvy, ztenčování ozónové vrstvy appelé m. povolanec (voj.) ; odpůrce stěžovatele appeler une réforme volat po reformě, vyžadovat reformu (situace volá po reformě) appellation f. volání, zavolání ; pojmenování, název ; uvedení původu (zboží) appesanti, -e ztěžknutý application de qc. sur qc. aplikování čeho na co, aplikace čeho na co appliquer ses soins ŕ q., qc. věnovat péči komu, čemu apporter des preuves de qc. přinést důkazy, snést důkazy o čem apporter en dot přinést věnem apporter ses soins ŕ q., qc. věnovat péči komu, čemu apporter une attention particuličre ŕ qc. věnovat zvláštní pozornost čemu apporter une modeste contribution skromně přispět, přinést skromný příspěvek apposition f. přístavek appréciable dosti značný ; odhadnutelný ; nedocenitelný ; cenný appréciable významný, dosti značný ; nedocenitelný, cenný ; odhadnutelný apprécié, -e uznávaný, oceňovaný, vážený apprécier qc. vážit si čeho, cenit si čeho, oceňovat co appréhender q. chopit se koho, zatknout koho ; bát se koho, obávat se koho apprendre qc. dovědět se co, dozvědět se o čem apprendre qc. dovědět se o čem, dozvědět se o čem apprendre une bonne nouvelle ŕ q. oznámit dobrou zprávu komu, dát dobrou zprávu komu apprentissage učení, učňovská léta appręté, -e upravený ; strojený, umělý apprivoiser ochočit (zejm. konkrétní kus ; domestiquer je spíš pro obecný proces, např. domestikaci koně jako takového) approbation f. schválení, souhlas, svolení, uznání, aprobace approfondir prohloubit (i přen.: své znalosti) ; probádat, důkladně prozkoumat approfondir rozebrat blíže, rozebrat podrobněji, blíže rozebrat (lze i přiřadit podmětu "téma" apod.) approuver schválit, svolit k čemu approuver qc. schválit, svolit k čemu approvisionnement m. zásoby appuyer sur (le bouton) zmáčknout (tlačítko) appuyer sur le bouton stisknout tlačítko appuyer sur le bouton stisknout tlačítko, zmáčknout tlačítko aprčs 2 heures po dvou hodinách (= 120 min) aprčs coup hned na to, chvíli nato aprčs coup pozdě aprčs seulement que teprve když aprčs tout celkem vzato, konečně, ostatně aprčs-midi m. i f. odpoledne âpre drsný, hrubý, krutý, nevlídný, ostrý, trpký, urputný apte schopný, způsobilý aptitude f. schopnost, vloha aptitude f. schopnost, vloha, způsobilost Apulée m. Apuleius aquatique vodní ; mokřinatý, bažinatý, mokřinový (arch.) ak. sl. nic víc aquilin orlí (o nose) arabesque f. arabeska Aragon Aragonsko geogr. arak m. arak (alkoholický nápoj z rýže či cukrové třtiny) PR ; ak. sl. nic víc araméen, -enne aramejský arasé seříznutý, zarovnaný arboriculteur m. sadař arbre f. strom ; osa, hřídel arbre fruitier m. ovocný strom arbuscule m. [sic, bu] stromek, stromeček, strůmek arc-en-ciel m. duha ardeur f. horlivost, zápal, zanícení, žár, horoucnost ardoise f. břidlice ardoisé, -e [jedno s] břidlicové barvy ; pokrytý břidlicí argent comptant m. berná mince argent liquide m. hotové peníze, hotovost argental* (V ak. sl. není ; zřejmě neexistuje) argenté, -e stříbřitý, postříbřený argentin, -e stříbrolesklý, stříbřitý ; stříbrný (o zvuku) argile f. jíl argileux, -euse hlinitý, jílovitý (nikoli jílový, nelze užít o materiálu!) archidiaconesse f. arcijáhenka archidiacre m. arcijáhen archiduc m. arcivévoda architectural architekturní, stavitelský archives f. pl. archiv, archív (spisy i budova), archiválie jen v pl. aride neúrodný, pustinný, suchý, vyprahlý, vyschlý ariégeois, -e aričgeský arien, -enne ariánský Aristote Aristotelés armagnac m. armagnac (francouzská pálenka z vína, chutí podobná koňaku) armature f. kostra, výztuž Armée du Salut f. Armáda spásy armée f. armáda, vojsko armes f. pl. erb, znak armoire f. skříň armoire ŕ linge f. prádelník armoirie f. znaky, erby arracher dobývat (i území) arracher les mauvaises herbes plít (vytrhávat plevel) arrangez-vous pour ętre lŕ zařiďte si to tak, abyste tam byl arrestation f. zadržení, dopadení, zatčení ; vazba, uvalení vazby arrestation f. zatčení arręt m. zastávka ; pracovní přestávka ; nečinnost, klidová poloha ; násep, hráz ; česlo arręter zadržet (o překážce: nic vás nezadrží) arrhes f. pl. záloha, peněžitá záloha arrhes f. pl. záloha, peněžitá záloha, závdavek arričre-garde f. zadní voj arričre-grand-mčre f. prababička arričre-pensée f. zámysl, postranní myšlenka, postranní záměr, vedlejší úmysl, skrytý úmysl, tajný záměr arričre-petit-fils m. pravnuk arriver podařit se pom. sl. ętre v Mill i v tomto významu arriver přijít, dojít (i o dopise) arriver au pouvoir, parvenir au pouvoir dostat se k moci arriver ŕ bride abattue přihnat se arriver ŕ faire qc. podařit se pom. sloveso normálně ętre arriver ŕ l'accord? dospět k dohodě arriver ŕ l'heure přijít včas, dorazit včas arriver ŕ la nage doplavat arriver ŕ mettre qc.? obléknout co, obléci co (ztloustl jsem, už to neobleču) ak. sl. nic pod obléci arriver ŕ suivre q.? stačit komu (rychlostí chůze) v ak. sl. cz-fr přímo nenal. arrondissement m. obvod, městský obvod, okrsek, okres ; zaoblení, zakulacení art dramatique drama article de foi m. článek víry article de foi m. věroučný článek article défini contracté m. určitý člen stažený gram. article m. zboží ; odstavec, článek, paragraf ; nářadí ; záznam articulé m. členovec articulé, -e kloubový, pohyblivý articulés m. pl. členovci artifice m. dovednost, důmyslnost, důmysl ; klam, úskok, lest ; zařízení ; kouzlo, výtvor (např. o námraze na oknech ; DZ) artificiel, -elle nepřirozený artilleur m. dělostřelec arts et métiers m. umělecká řemesla aryen, -enne árijský jiné je arien Asen Asěn Asénides m. pl. Asěnovci (bulharská dynastie v době 2. bulharského království) asile (des vieillards) m. domov důchodců asile m. útočiště aspect m. hledisko aspect m. vzezření, zevnějšek, tvářnost ; tvářnost, ráz asperge f. chřest ; (o člověku) čahoun asphalte m. asfalt aspirer nasát, nasávat, odsávat, pohlcovat, vysávat ; vyslovovat s přídechem aspirer nasát, nasávat, odsávat, pohlcovat, vysávat, vyslovovat s přídechem aspirer ŕ qc. usilovat o co, ucházet se o co, aspirovat na co aspirine f. aspirin sic, f. assaillir napadnout, přepadnout, útočit asséché, -e vyschlý assidu, -e horlivý, pilný, snaživý, svědomitý ; vytrvalý, neúnavný ; stále přítomný ; ustavičný, nepřetržitý, neustálý, stálý assidu, endurant, coriace, patient, persistant, soutenu, vivace vytrvalý assidűment pilně, horlivě, vytrvale assiettes ŕ entremets dortové talířky assimiler qc. ŕ qc. ztotožňovat co s čím assistance f. obecenstvo, přítomní assistance f. přítomní m. pl. -ance, sic assistance f. přítomní, účastníci, obecenstvo ; péče, podpora, pomoc, asistence Assistance publique f. sociální zabezpečení, sociální péče, chudinská péče assister q. pomáhat komu, podporovat koho assister ŕ účastnit se (pasivně, např. jako posluchač) association d'assurance f., office d'assurance m., entreprise d'assurance f. pojišťovna association f. sdružení, spolek, svaz, korporace, asociace association sans but lucratif f. nevýdělečné sdružení associé m. společník associer qc. ŕ qc. spojit co s čím, spojovat co s čím, připojit co k čemu, připojovat co k čemu (aniž by došlo ke sloučení) assommant, -e ubíjející (např. práce) assommer omráčit, utlouct, ubít, zabít (ranou do hlavy), ztlouct, skolit ; umořit, utrápit, udolat, ubíjet ; porazit, zničit ; soužit, trápit ; nudit, otravovat (fam.) assommoir m. krčma (lid.) assomption f. nanebevzetí assourdi tlumený assumer la responsabilité přijmout zodpovědnost assurance f. pojištění assurances de bonne santé ujišťování o dobrém zdraví, ujišťování, že je zdravý assurer, garantir zaručit co assyro-babylonien, -enne asyrsko-babylónský astérisque m. hvězdička (znak) astreinte f. pokuta, pokutování ; nucení astucieux, -euse obratný, šikovný, vynalézavý, vtipný asymétrie f. asymetrie asymétrie f. asymetrie, nesouměrnost jedno "s", ale čte se [s], ne [z] atelier monétaire m. mincovna Athčnes f. sg. Athény pozor, ve fr. jde o sg. athénien, -enne athénský Athonite m. athoský mnich, mnich na hoře Athos atmosphčre survoltée f. napjatá atmosféra atribuable přisouditelný, kterého lze přisoudit komu (spis přisouditelný sv. Augustinovi) attaché, -e přivázaný, připevněný, uvázaný ; lpící na, lnoucí k attacher připoutat, připnout, uvázat, svázat attacher le chien uvázat psa attacher qc. ŕ qc. spojovat (co s čím ; i přen.), spojit, svázat, přivázat, vázat, uvázat ; upírat (zrak) ; přisuzovat, připisovat ; přidělit attaquant m. útočník attaque f. ! útok attardé pozdní (např. chodec) attarder zdržet, zpozdit atteindre dohonit, dostihnout, zasáhnout atteler zapřáhnout ; spojovat, zavěšovat attendre que + subj. čekat, až... attendre un bébé čekat dítě attendre un enfant de q. čekat dítě s kým attendrir, émouvoir dojmout attendu que ježto, vzhledem k tomu, že..., uvážíme-li, že... attentat-suicide m. sebevražedný atentát attentivement pozorně, bedlivě ; pozorně, ohleduplně attesté dans qc. doložený v čem (slovo doložené v nějakém díle apod.) fr. korektor neopravil, tj. asi "dans" attesté par qc. doložený čím, dosvědčený čím Mill. attesté, -e dosvědčený, doložený, dokázaný attester doložit, dosvědčit attiédir mírně ohřát, ovlažit, zavlažit (ve smyslu oteplit) kniž. Attique f. Atika attirail m. krámy, zbytečné krámy (fam.) ; nářadí, náčiní, nástroje, potřeby (např. rybářské) ; zařízení, příslušenství ; ustrojení? attirer q. vers lui přivinout koho k sobě, přitáhnout koho k sobě attitré oprávněný, ustanovený, uznaný attraper chytit, dohonit attribut m. doplněk gram. attribut m. doplněk (gram.) ; osobitá vlastnost, charakteristický znak ; symbol, znak attristé de rozesmutněný z čeho au bas vespod, dole (např. v dolní části dopisu) au bord d'une rivičre u řeky au bout de na konci (něčeho určitého) au cas oů + cond. v případě, že (by) au cinq cents diables ke všem čertům au coin du feu u krbu, doma au contraire naopak (např.: ale naopak!) au contraire de qc. narozdíl od čeho au cours de během au crayon tužkou (napsat co tužkou) au cśur męme v samotném srdci spíše pocit, jiné je en plein cśur au déclin de qc. na sklonku čeho (dne, života...) au delŕ de nad, kromě (např.: kdo by vám kázal něco nad evangelium, které jste přijali, budiž proklet) au dépens de q., qc. na úkor koho / čeho au dernier point mimořádně, nesmírně, na nejvyšší míru, nejvýš, v nejvyšší míře, nanejvýš au détriment de q., qc. na úkor koho / čeho au devant de la scčne do popředí, do popředí scény / jeviště au fil de (l'eau) po (proudu) au flanc po straně, na boku au hasard nazdařbůh, bez cíle au lieu de místo, místo aby... au lieu de + inf. místo čeho, namísto čeho au micro u mikrofonu au moindre bruit při sebenepatrnějším zvuku au moins přinejmenším, alespoň au monde na světě au pair f. au pair au passage krátce, mimochodem ; cestou au passage v chůzi, při chůzi au pied levé bez přípravy, improvizovaně au plus proche coin na nejbližším rohu obrazně au plus tôt co nejdřív??? au point de + inf. v okamžiku, kdy au possible (dissimuler ~) co nejvíc (např. zatajit ~) au premier coup, du premier coup napoprvé au premier rang v první řadě au retour při návratu au revers na bok au sens large v širokém smyslu au sens large du terme v širokém smyslu slova au temps de v době (koho, čeho) Thouz. au travers de qc. přes co (dívat se na zvíře přes mříž) au Vatican ve Vatikánu au village męme (až) v samotné vesnici au-dedans, au dedans uvnitř au-dehors venku, vně ; v zahraničí au-dessous dole, vespod au-dessus du moyen / de la moyenne nadprůměrný aube f. úsvit ; svítáníčko aube f. úsvit, svítání, zora ; svítáníčko (žánr trubadúrské poezie) aucun rapport visible avec qc. žádný patrný vztah k čemu aucune tierce personne (nikoli "nulle") žádná třetí osoba audimat m. posluchačstvo ale spíše auditoire augmentation f., supplément m., surtaxe f. ... příplatek augmentation f., surtaxe f. přirážka augmenter de zvýšit se o aulique dvorský, dvorní aumône f. almužna aumône légčre f. drobná almužna takto La Fontaine auparavant dřív, předtím (bez následujícího časového údaje ; to by tam bylo avant) auparavant nejdřív, předtím auprčs de u aurait pu ętre évité se dalo zabránit (čemu) ve fr. osobní vazba: l'accident... aussi takže, a proto, proto, tudíž austčre drsný, přísný ; strohý, prostý austérité f. drsnost, přísnost, strohost ; spoření, šetření austrasien, -enne austrasijský (související s Austrasií) hist. autant tolik (de qc. čeho) ; stejně, právě tolik ; tak, tím způsobem ; to už raději ; zase (já zase, narozdíl od jiných) ; také, také tak autant - que jak - tak (jak angličtí, tak francouzští historici míní atd.) autant de qc. tolik (čeho) autant dire skoro, fakticky ; jinak řečeno, jinými slovy autant que pokud, jak dalece (pokud mohu soudit, myslím..., pokud vím...) auteur m. strůjce (např. něčího krachu) auteur présumé m. předpokládaný autor auto f. auto auto-collant m. samolepka auto-salon m. autosalón autocar m., car m. autokar autocrate samovládný autodiscipline f. sebekontrola autographe m. autograf, prvopis automobilisme m. automobilismus autoriser q. ŕ faire qc. dovolit komu udělat co autoroute f. dálnice autotélique samoúčelný podle ak. sl. i ve smyslu pejorativním! autour de lui kolem sebe autre jour m. někdy jindy autre part jinde ; jinam autrefois kdysi, jednou, druhdy, dříve, někdy (v minulosti) autrement jinak (i v podmínkových větách: nepřišel, jinak bych o tom musel vědět) autrement connu známý odjinud (zejm. v záporu: osoba tohoto jména je jinak neznámá, tj. v jiných spisech se neobjevuje) aux cinq cents diables (envoyer q. ~) ke všem čertům (poslat někoho ~) aux échecs v šachách aux galčres na galeje aux yeux de q. v očích koho přen. avaler goulűment qc. hltavě polykat co Avalokiteçvara Avalókitéšvara avance rapide f. přetáčení dopředu (fast forward) avancer comme un escargot vléct se jako šnek avancer une hypothčse vyslovit hypotézu, formulovat hypotézu avanie f. potupa, příkoří kniž. avant do (čas., např. do týdne) avant (deux ans) do (nějaké doby, např. dvou let) avant quinze jours do čtrnácti dnů avant une semaine do týdne avant-coureur de qc. předznamenávající co, věštící co jedno r, tak ak. sl. avant-courreur, avant-courrier předznamenávající avant-courrier předznamenávající, předběžný avant-courrier de qc. předznamenávající co, věštící co dvě r, tak ak. sl. avant-guerre f. předválečná doba avant-poste m. přední hlídka, předsunuté stanoviště avant-scčne f. poprsí fam. eufem. avantage m. výhoda avarice f. lakota, lakomství, skoupost avarice f. lakota, skoupost, lakomství avec aisance nenuceně avec assez de vraisemblance se značnou pravděpodobností avec certitude s jistotou avec cordialité, cordialement srdečně avec effet immédiat s okamžitou platností avec grand soin velmi pečlivě sic, zde bez členu Avec le plus grand plaisir. S největší radostí. avec le recul critique de l'historien s kritickým odstupem historika avec le recul du temps s odstupem času sic, du avec les męmes mouvements stejnými pohyby avec minutie pečlivě, přepečlivě avec ou sans s nebo bez Avec plaisir. S radostí. Rád. Avec plaisir. Avec joie. S radostí. Rád. avec plus d'impartialité nestranněji, nezaujatěji, méně zaujatě avec plus d'insistance naléhavěji avec un air de reproche vyčítavě avec un temps pareil v takovém počasí avenir m. budoucnost (něčí budoucnost, plány...) avenir m. budoucnost (plány, individuální budoucnost) Averročs m. Averroes (Ibn Rušd) averse f. liják avertir q. de qc. upozornit koho na co avertissement m. varování Avez-vous encore quelque chose ŕ ajouter? Chcete něco dodat? Chcete ještě něco dodat? aviation f. letectví Avicenne Avicenna (Ibn Síná) avidement chtivě avidité f. hltavost, lačnost, nenasytnost avis ŕ suivre m. dobrá rada aviser de pomýšlet na co aviver oživit ; jitřit, zjitřit ; leštit, vyleštit ; rozdmýchat avoine f. oves avoir affaire avec q. být ve styku s kým avoir affaire ŕ q. mít co dělat s kým, mít co do činění s kým, mít opletačky s kým (např. se soudem) ; padnout na koho ; mít jednání s kým, jednat s kým? avoir beau faire qc. marně dělat co avoir bon ton mít dobré chování avoir confiance en q. důvěřovat komu avoir confiance en q. [sic] mít důvěru v koho avoir confiance ŕ qc. mít důvěru v co (nikoli v koho!) avoir de l'argent plein les poches mít plné kapsy peněz avoir de l'argent plein les poches [zde shoda není] mít plné kapsy peněz avoir de la haine nenávidět avoir des connaissances en qc. (ex. en astronomie) mít znalosti (v jaké oblasti) avoir des migraines mít migrény avoir des points mít body přen. avoir des remords (de qc., d'avoir fait qc.) mít výčitky svědomí avoir des réticences váhat avoir du coeur mít odvahu avoir du foin dans ses bottes být zazobaný ak. sl. takto. Ne čouhat sláma z bot. avoir du tort zmýlit se, splést se, udělat chybu avoir foi požívat důvěry avoir grand faim mít velký hlad bez členu avoir chaud být horko komu ve fr. osobní vazba avoir l'estomac dans les talons mít hlad jako vlk avoir l'incidence sur qc. mít dopad na co snad ; znám s absol. záporem d'incidence avoir l'usage de qc. mít použití pro co avoir la foi mít víru avoir la tęte glacée být po smrti (nejde o fam. výraz!) avoir le cśur net de qc. mít o čem jasno avoir le désir toužit avoir le front de faire qc. být tak drzý, že... avoir le pied marin pohybovat se po palubě jako pravý námořník ; netrpět mořskou nemocí ; být duchapřítomný, nedat se vyvést z míry avoir maille ŕ partir avec q. dostat se do hádky s kým, pohádat se s kým, dostat se do křížku s kým avoir mention dosáhnout uznání? (pod mention v ak. sl. vazba nenal., pod avoir též ne, PR též nic) avoir moins d'un ennemi mít o nepřítele méně avoir moins de + subst. mít o ... méně (o nepřítele méně apod.) sic avoir qc. hors de prix ? avoir ŕ faire qc. mít udělat co, muset udělat co Mill. avoir raison de q., qc. přemoci koho/co avoir sa part dostat se na koho ve fr. osobní vazba avoir tort mýlit se, dělat chybu, nemít pravdu, nedělat dobře avoir tort de faire qc. neudělat dobře, že... avoir tout son temps mít dost času avoir tout son temps mít spoustu času avoir toute confiance en q. plně důvěřovat komu avoir tôt fait de faire qc. rychle udělat co, brzy udělat co, být brzy hotov s čím? avoir trčs envie mít velikou chuť avoir trčs faim mít velký hlad avoir un contretemps (infinitiv od "něco jim do toho vlezlo, něco jim do toho vstoupilo") avoir un recul ucouvnout avoir une grande affection pour q. záležet komu na kom, mít rád koho avoir une raison mít důvod avoir vite fait de faire qc. rychle udělat co avouable přípustný ; přiznatelný axe m. osa axe Rome-Berlin m. osa Berlín-Řím ve fr. v tomto pořadí ayez la complaisance de (faire qc.) buďte tak laskav (a udělejte co), laskavě (udělejte co) azur refraîchi m. jasně modrá obloha babil m. bublání, štěbetání, švitoření, žvatlání ; čmárání babillage m. klábosení, tlachání, žvanění babiller klábosit, tlachat, žvanit babouin m. pavián Babylonien m. Babyloňan Bacchus Bakchus bafouer tupit, vysmívat se, zesměšňovat baigné de larmes uplakaný (o očích) baignoire f. vana bail m. nájem, pronájem, (hist.) pacht ; nájemní poměr ; smlouva (stvrzující nájem, zapůjčení apod. za úhradu), nájemní smlouva ; (fam.) dlouho bail m. nájem, pronájem, pacht ; nájemní smlouva ; nájemní poměr bâiller nedovírat, nepřiléhat, zet baiser de paix m. polibek pokoje náb. baiser de paix m. polibek pokoje, políbení pokoje náb. kř. baisser klesat (např. o ceně ropy, o dolaru...) baisser klesnout (např. o horečce) baisser le guichet stáhnout okénko (snad, přímo nenal.) baisser les yeux de honte hanbou sklopit oči balances f. pl. váhy ; účty, rovnováhy balançoire f. houpačka, provazová houpačka balconnet m. podprsenka bez ramínek baldaquin m. baldachýn Bâle f. Basilej Baléares f. pl. Baleáry geogr. balle de match f. matchball balle f. míček ballot m. balík, štůček ; hlupák, balík (fam.) ballotter klátit se, kymácet se, zmítat se; houpat se, kývat se balustrade f. sloupek, kuželka (v zábradlí) ; sloupkoví, zábradlí, balustráda balustre m.! kuželka ; odpichovátko banal, -e (pl. m. -aux) panský (podrobený panské pravomoci) ; obecní banal, -e (pl. m. -s) všední, běžný, banální, obyčejný, otřelý, otřepaný bananier m. banánovník ; loď převážející banány banc m. lavice banc m., banquette f. lavice banc, la banquette lavice bancs de brouillard m. mlhy (zejm. v předpovědi počasí) bande dessinée (i sg.) komiks bandeau čelenka, rouška, páska, šátek bandeau obvaz, páska banderole de bienvenue f. mávátko banderole de bienvenue f. vítací praporek, mávátko banderole f. transparent, vlaječka, praporek, standarta, korouhvička, větrná směrovka Bangkok Bangkok banlieue f. předměstí (moderní, sídlištní) banlieue f.! [-e!] předměstí banni vyhoštěný, vypovězený banničre f. korouhev ; košile, podolek (lid.) bannir vyloučit, vyhostit, vyhnat, vypudit, zapudit, vyobcovat, odstranit banquet m. banket, hostina banquette f. lavice ; krajnice, okraj trati / silnice Barbe-Bleue Modrovous barbet m. pudlík barbiche f. bradka, vous barboter čvachtat ; čvachtat se, cáchat se, šplouchat se, šplíchat se ; bublat, probublávat Bardesane Bardésanés gnostik 2. stol. n. l. baromčtre m. barometr, tlakoměr barrage m. přehrada barrer kormidlovat ; přepažit, zahradit, zatarasit, zavřít na závoru, uzavřít závorou, zamřížovat ; přeškrtnout ; vést barričre f. závora ; zábradlí ; val ; bariéra ; hráz, přehrada ; mříž, městská brána ; mýto Barthélémy Bartoloměj bas du dos m. zadní část těla žert. bas m. pl. punčochy bas Moyen Age m. pozdní středověk bas, basse nízký ; pozdní (sic) bas-relief m. basreliéf base de données f. databáze base de données informatique f. počítačová databáze Basilide Basilidés gnostik 2. stol. n. l. basket m., basket-ball m. košíková basse antiquité f. pozdní antika basse-cour f. dvůr pro drůbež, dvůr s kurníky sic, f. bassesse f. nízkost, podlost, sprostota bassin de la mer Noire m. Černomoří bassin m. nádrž bassin m., bassin fluvial m. povodí bâtisse f. budova, stavba ; barák ; zdivo bâton d'encens m. vonná tyčinka, kadidlová tyčinka bâtonnier m. předseda advokátní komory, prezident advokátní komory battement du cśur m. bití srdce, úder srdce batterie f. baterie, sada ; víření bubnů, bubnování battoir m. klepač na koberce ; tlučka ; valcha ; plácačka ; pracka (fam.) battre les montagnes (viz "ne pas avoir de quoi faire battre les montagnes") bavard m. mluvka bave f. slina ; sliz (hlemýždě) bavette f. slintáček, bryndáček, bryndák Bčde le Vénérable m. Beda Ctihodný beau parti m. pour q. dobrá partie pro koho beau résultat m. pěkný výsledek, dobrý výsledek beau-frčre m. (pl. beaux-frčres) švagr beaucoup trop příliš, nadmíru, o mnoho překračující správnou míru beaujolais m. beaujolais (druh vína) bécasse (fam.) ; une oie husa bécot d'adieu m. pusa na rozloučenou, hubička na rozloučenou bedon m. panděro, pupek ; břicháč, pupkáč fam. beffroi hláska, strážní věž se zvonem bégayer koktat ; vykoktat béguine f. bekyně ; pobožnůstkářka, bigotní katolička bęcher rýt (zahradu) belle saison f. jaro a léto belle vue f. krásný výhled belle-fille f., bru f. snacha belligérant m. válčící strana belote f. druh mariáše belvedčre m. belvedér, vyhlídková terasa Ben Laden Bin Ladin bénédictin m. benediktin bénéfice m. prospěch, užitek, zisk, výsada bénéfice m. zisk, prospěch, užitek, výhoda ; výdělek ; výsada bénéficiaire prospěšný bénévole shovívavý béni, -e požehnaný ; blažený (např. blažená doba dětství) benjoin m. pryskyřice (jistý druh) Benoît m. Benedikt bercail m. ovčinec, ovčín berceau m. besídka ; kolébka ; rám ; lože (motoru) ; podstavec ; valená klenba ; zakotvení ; loubí bercement m. konejšení bercer konejšit, chlácholit ; kolébat, houpat Bérenger m. Berengar, Berengarius bergamasque bergamský (související s it. městem Bergamo) berge f. břeh, násep, svah, vyvýšený břeh bergeronnette f. konipas bernache f. berneška ; vilejš (korýš) besogne dílo, práce, úkol, uložená práce besogne f. dílo, práce, úkol, uložená práce bęte comme un panier blbý jak troky bęte comme un panier blbý jako troky bętise f. hloupost (která se dělá nebo říká) beurrier m. máslenka (nádoba na máslo) bibliographie de base f. základní bibliografie bibliographie des principaux ouvrages consultés f. bibliografie hlavní použité literatury, základní bibliografie bibliographie sélective f. výběrová bibliografie bibliophile m. bibliofil, knihomil, milovník knih bicentenaire dvěstěletý bičre blonde f. světlé pivo bičre brune f. tmavé pivo bidon falešný, nepravý, jen tak naoko neměn. adj. arg. bidon m. kanystr ; plechovka ; polní láhev ; kec (fam.) bidon m. kanystr ; plechovka ; polní láhev ; panděro (fam.) bidonville m. provizorní kolonie, shluk chatrčí (např. v chudých čtvrtích v Africe), periférie (v chudých zemích), chudinská čtvrť (z chatrčí, např. v Jižní Americe či Africe) bien určitě, jistě, přeci bien velmi, velice ; dobře bien au contraire právě naopak bien connu, -e dobře známý, důvěrně známý bien entendu to se rozumí, ovšemže bien m. jmění bien mis, -e dobře oblečený, vkusně oblečený bien plus mnohem víc bien plus que mnohem spíše než bien que ačkoli, i když, přestože, třebaže bien que přestože bien, en entier, fin, ŕ bloc zcela bien-aimé m. miláček bien-fondé m. oprávněnost, správnost, opodstatněnost bienfait m. dobrodiní, laskavost, přízeň ; blahodárný účinek bienfaiteur m. dobrodinec bienheureux, -euse blažený, šťastný ; blahoslavený bienséance slušnost (kniž.) bienveillance blahovůle, laskavost bienveillant, -e blahovolný, blahosklonný, laskavý biffez les mentions inutiles nehodící se škrtněte bifurcation f. rozvětvení, rozdvojení, bifurkace (o stromech, cestách, řekách aj.) ; dělení (na obory) biche f. laň bijou m., joyau m., perle f. skvost (přen. o uměleckém, architektonickém díle) Bilino Polié Bilino Polje biochimie f. biochemie biplan m. dvojplošník (letadlo) Birmanie f. Barma biscuit m. sušenka biscuit m. sušenka, suchar, piškot, biskvit bismuth m. vismut, vizmut chem. bistré osmahlý, snědý ; zahnědlý (i o látce) bizarrerie f. podivnost, divnost bizut m., bizuth m. nováček arg. bizutage m. šikana, šikanování, "křtění" (zejm. nováčků na vojně, ale i nových studentů na VŠ) arg. blafard bledý ; malátný blâmable zasluhující výtku, hodný pokárání blâmer kárat, pokárat, udělit důtku, kritizovat Blanche de Castille f. Blanka Kastilská Blanche-Neige Sněhurka blasphématoire rouhačský, rouhavý bld ulice, bulvár zkr. blęme bledý, sinalý blessé grave m. vážně zraněný bleu ardoise břidlicově modrá bleu de froid promodralý mrazem bleuir zmodrat blondasse mdle plavý, mdle blond, nevýrazně plavý ; fádní blondýn, fádní blondýnka blonde, la blondine blondýnka bloquer les prix zablokovat ceny (regulací) bloquer, geler zmrazit (ceny, zřejmě i platy, ač to přímo nenal. v ak. sl. cz-fr ani fr-cz) blouson m. bunda bocal sklenice (se širokým hrdlem), zavařovací sklenice Boccace Boccaccio Bogomile m. bogomil i Duvernoy někde s velkým B ; jiné je adj. bogomilisme m. bogomilství boire ŕ tire-larigot pít jako bezedný arg. bois doré m. zlacené dřevo boisson f.! nápoj, pití ; lihový nápoj ; pití (opíjení se) boîte crânienne f. lebeční dutina, lebka boîte de nuit f. noční podnik boiter kulhat, kolísat (i mezi 2 světy) boiter kulhat, napadat na nohu bol jídelní miska, šálek, velká pilulka bol ŕ aumônes m. almužní miska Bollandistes m. pl. bollandisté bombe ŕ hydrogčne f. vodíková bomba bomber la poitrine vypnout hruď bon sens m. zdravý rozum bon ton m. dobré chování, bontón ; pravidla slušného chování Bon, d'accord. No dobře. No dobrá. bond m. skok bondieuserie f. pánbíčkářství, pobožnůstkářství, svatouškovství ; pl. laciné, nevkusné devocionálie lid. pejor. bonifier zlepšit, nahradit, bonifikovat boniment m. balamucení, povídačky ; dryáčnické vychvalování ; vyvolávání (kupte si! apod.) bonjour dobrý den (při setkání) ; (kanad. též) nashledanou, sbohem bonnes intentions f. pl. dobré úmysly bonnet frygien m. frýžská čapka bonnet m. čepec, čepice bez štítku bord m. obruba, okraj ; pobřeží borde f. (arch.) (dial.) statek, hospodářství ak. sl. ; tam ještě ekv. dvůr bords tranchés seříznuté břehy bornage m., délimitation f. rozhraničení Bornéo m. Borneo Bosnie f. Bosna bossu hrbatý ; hrbolatý, pahorkovitý ; krabatý botte bod, bota, holinka, otep, svazek (např. pórku) bouc émissaire m. obětní beránek boucle f. kadeř, kučera ; smyčka ; přezka, spona, sponka, kroužek boucler les valises zapnout přezky zavazadel bouclier štít, záštita Bouddha Buddha bouder trucovat ; vzdorovat ; vyhýbat se čemu boudeur mrzoutský, nevrlý, trucovitý boudin (du boudin) jelito boue bahno, zde rozpuštěný asfalt boue f. břečka (ze sněhu) odhaduji z kontextu, že to má i tento význam boue f. břečka [ze sněhu] odhaduji z kontextu, že to má i tento význam boueux bahnitý, blátivý boueux, -euse zablácený, zabahněný (např. o botách) ; blátivý, bahnitý bouffer sežrat bouffi, -e (de sa victoire) nabubřelý, nadmutý (svým vítězstvím apod.), nadutý, nafouklý, opuchlý bouffon, -nne legrační, šprýmovný, šaškovský bouge f. brloh ; nuzné obydlí ; putyka bouger hnout se, pohnout se, hýbat bougre m. chlap fam. bougre m. chlap (fam.) bougrer??? (ak. sl. ani PR nic; zřejmě neexistuje) bouchée f. sousto ; plněný čokoládový bonbón boucherie hippophagique f. koňské řeznictví bouchon m. dopravní zácpa bouilli, -e vařený bouillie f. kaše bouillon m. vývar, polévka boulé, -e zakončený koulemi (ramena kříže, býčí rohy apod.) boulet m. koule, dělová koule boulette f. kulička ; knedlíček bouleverser být převratem v, otevřít zcela nové cesty ; rozrušit, znepokojit ; rozvrátit ; přeházet, zpřevracet, zpřeházet bouleverser vzrušit (např. čarokrásná scenérie nás vzrušila) bouleverser zpřevracet, převracet, zpřeházet ; rozvrátit, rozrušit (co), zmítat, otřásat ; vzrušit, rozechvět (koho) boum! bum! bouquet m. kytice bourgade f. malý městys ak. sl. nic víc bourgeon m. pupen, pupenec ; výhon ; uher, trud (ve tváři) bourgogne m. burgundské (víno) Bourchard de Worms Burchard z Wormsu bourrasque de neige f. sněhová bouře, sněhová vánice bourrasque f. poryv, prudký náraz větru bourré, -e znečištěný ; přecpaný, nacpaný ; ožralý (fam.) bourreau m. kat, katan bourse d'études f. studijní stipendium bousculade f. nával, tlačenice bousiller oddělat (zabít) bout de ressort m. nárazník? ak. sl. pod ressort ani bout nic, ani PR přímo nic bout de son nez m. špička nosu přivl. zájmeno změnit podle osoby bout du sein m. prsní bradavka bout m. konec ; okraj bouteille thermos f. termoska boutique f. krám, krámek, obchod, butik ; zboží v krámě sic, f.! boutiquier stánkař bouton m. klávesa, tlačítko (i virtuální tlačítko na internetových stránkách, ikonické tlačítko v aplikacích atd.) bouton m. knoflík (u šatů) ; tlačítko, knoflík boyau galuska, hadice, struna, střevo braillard, -e křiklavý, křikloun, vřeštivý fam. branchage m. větvoví, větve ; rozvětvení (např. stoky) ; parohy (jelení) branchement m. rozvětvení ; odbočka, přípojka ; výhybka ; hřadování (ptáků na větvích) branlant, -e uvolněný, vratký branle-bas m. neměn. rozruch, zmatek braver les sičcles vzdorovat staletím, odolávat staletím braver q., qc. čelit komu / čemu, vzdorovat komu / čemu bravoure f. odvaha, udatnost, chrabrost ; mistrovství, bravura sic, "ou" bredouiller breptat, drmolit, zabreptat brésilien, -enne brazilský breuvage m. nápoj briller vyniknout, zazářit brio m. oheň, vzlet, zápal, živost brioche f. brioška ; kebule ; panděro (fam.) brise f. vánek, větřík, bríza brise-glace m. ledoborec ; ledolom ; zařízení k odstraňování námrazy neměn. broche f. brož, spona, sponka ; osa ; vřeteno ; čep, kolík, kolíček ; rožeň broncho-pneumonie f. bronchopneumonie, lalůčkový zánět plic PR bez spojovníku, ak. sl. oboje bronchopneumonie f. bronchopneumonie, lalůčkový zánět plic PR bez spojovníku, ak. sl. oboje brosser zasklít (vyučování apod.) brou de noix m. ořechové mořidlo ; ořechovka brouet m. šlichta (i přen.), kašovitý pokrm brouette f. kolečko, trakař brouhaha m. halas (slyšíme směsici hlasů, ale nerozeznáváme slova) ; šumění brouillard épais m. hustá mlha brouillard gras hustá mlha brouille f. rozmíška, různice, nesvár, neshoda brouillé, -e znesvářený, rozkmotřený ; zamíchaný, zamotaný, smíchaný ; zakalený brouiller pokazit, poplést ; míchat, smíchat ; rozkmotřit ; rušit (vysílání) broussailles f. pl. houští, křoví, křoviska brouter zadrhovat, drhnout brouter qc. okusovat co, pást se na čem, spásat co broyer drtit, rozdrtit, lámat, mlít, rozemlít, šrotovat, rozšrotovat, rozmačkat, rozmělnit ; třít broyer du noir oddávat se chmurným myšlenkám, oddávat se černým myšlenkám bruine f. mrholení, mžení bruiner mrholit, mžít bruire šelestit, šumět bruissement bzučení, šelestění bruit sourd m. temný hluk brűler shořet ; připálit se (o pokrmu) brűler le feu rouge projet na červenou brűlure f. popálenina, spálenina brume f. mlha brume f. mlha, hustá mlha brume f., brouillard m. mlha brumeux, -euse mlhavý, zamlžený brumeux, nébuleux mlžný brusque drsný, hrubý, prudký ; náhlý, nenadálý, rychlý brusque descente f. prudké klesání, prudký spád brusquement náhle (ve smyslu rychle, nikoli ve smyslu naráz) brusquement najednou brusquerie f. prudkost, hrubost, drsnost, příkrost brutaliser q. surově nakládat / zacházet s kým bruyčre f. vřesoviště ; vřes bubonique dýmějový (o moru) Budapest f. Budapešť tak ak. sl. bűcher šprtat, dřít se (intenzivně se učit) fam. bűcher m. hranice ; dřevník (kůlna na dříví) bűcheron m. dřevorubec, drvoštěp, dřevař bűcheur m. dříč, šprtoun [fam.] buisson m.! houští, keř, křoví, roští, křovina ; ovocný zákusek Bulgarie f. Bulharsko bure f. (hrubá nahnědlá vlněná tkanina ; oblek z této tkaniny); (horn.) slepá jáma, slepá šachta, šibík bureau de tabac m. trafika bureau des objets trouvés m. ztráty a nálezy bureaucrate m. byrokrat but m. cíl m. vysl. büt buter klopýtat ; podepřít ; odkrouhnout (arg.) butin m. kořist butte pahrbek, návrší, kopeček buvoter popíjet, usrkávat byzantinisation f. pobyzantštění, byzantinizace Sigal byzantiniste m. byzantolog DZ podle Dossat in Fanjeaux 3 C'est ça! Jen tak dál! C'est ça! Tak! C'est ce qui me plaît en lui. To se mi na něm líbí. c'est cousu de fil blanc to je průhledné, očividné c'est du joli! to je krása! C'est du n'importe quoi. To jsou blbosti. Co nám to tu vykládá! C'est en tout cas ce qu'il dit. Alespoň to říká. Alespoň to tvrdí. c'est l'auteur qui souligne en italiques proložil autor c'est le mot propre to je to pravé slovo c'est lŕ le but (de q.) právě to je cílem (koho) c'est nous qui soulignons zdůraznil autor, kurzíva naše c'est par lŕ que právě tímto c'est ŕ prendre ou ŕ laisser Ber nebo nech být. Berte nebo nechte tak. Buďto tohle, nebo nic. c'est ŕ prendre ou ŕ laisser Berte nebo nechte tak. Ber nebo nech být. Buďto tohle, nebo nic. C'est toi qui le dis. To říkáš ty. C'est tout dire. Tím je řečeno vše. c'est un bourreau de travail je do práce jako kat, je celý divý do práce c'est un risque ŕ courir je třeba to riskovat, musíme to riskovat, musíme to risknout C.O.D. předmět přímý zkr. Ça c'est le comble! To je vrchol! Ça fait plaisir. To potěší. ça l'a rendu malade onemocněl z toho (onemocnět z čeho) ça m'arrangerait si vous... hodit se (hodilo by se mi, kdybyste...) ça m'ennui je mi to líto ça me plaît en lui to se mi na něm líbí ça n'a pas de sens to nemá smysl ça n'en vaut pas la peine to nestojí za to Ça n'en vaut pas la peine. Nestojí to za to. ça ne fait rien to nic ; nevadí ça ne tient qu'ŕ un fil visí to na vlásku ça ne va pas nejde to ; nic moc (např. o zdravotním stavu) Ça se peut. To se smí. Ça t'avance ŕ quoi? K čemu ti to bude? K čemu ti to je? ça va de soi samosebou, to se rozumí samo sebou cabane chatrč, chýše cabane de berger f. pastouška cabane f. chatrč, chýše ; srub cabochard, -e paličák, paličatý fam. caboche f. hlava, palice fam. cabossé, -e zprohýbaný, pomačkaný, vyboulený např. o klobouku cadre historique historická část [hradu] cadre m. kádr cadre m. rámec cafétéria bufet, automat cafetičre f. [sic, e, ne č] kávovar ; konvice na kávu ; kavárnice ; kebule (fam.) cage d'escalier místo pro schodiště cage thoracique f. hrudní koš cagot m. licoměrník, svatoušek, pokrytec, pobožnůstkář ; kagot? (v Itálii opovržená kasta pokládaná za potomky malomocných, český výraz nevím ; hist.) cahier de musique m. notový sešit zřejmě ; v ak. sl. cz-fr pod notový nenal. cahier m. deník cahot m. otřes, drkotání cacheter la lettre zapečetit dopis cachette f. skrýš, úkryt cachot m. kobka, cela cachotterie f. tajnůstkaření, tajnůstkářství caillouteux, -euse kamenitý, štěrkový, štěrkovitý cairn m. mohyla z kamení (ukazatel na cestě) caisse f. bedna caisse f. bedna ; korba caisses de la réserve f. pl. bedny ze skladiště asi caissičre f. pokladní f. caissier m. pokladník calabrais, -e kalábrijský Calabre f. Kalábrie calcul m. ledvinový kámen calculatrice f. kalkulačka, počítačka, počítač ; kalkulantka, počtářka calculer počítat (obecně ; např. když počítám, ruší mě i ten nejmenší zvuk calebasse f. láhev caleçon m. spodky, spodní kalhoty, podvlékačky caler podložit, zablokovat, podložit klínem calicot m. kaliko (text.) ; příručí (v obchodě s módním zbožím - lid.) calicot m. kaliko, kartoun califat m. chalífát calife m. kalif (DZ: foneticky přesnější khalife odpovídá českému chalífa, méně přesné calife českému kalif) caligineux, -euse mlhovitý ak. sl. v cz jen toto calmant m. utišující lék, utišující prostředek, uklidňující prostředek calme m. klid calomniateur m. pomlouvač, nactiutrhač, utrhač, hanobitel, tupitel calomnie f. pomluva, zostouzení, urážka na cti calomnier pomlouvat, zostouzet calotte f. kulatá čepička ; dýnko calotte f., taloche f., claque f., gifle f. pohlavek calumet de paix m. dýmka míru camarade m. kamarád, druh, soudruh, spolužák ověřeno, že se dosud jako spolužák užívá camaraderie f. družnost ; bratrstvo camaraderie f. družnost, kamarádství, soudružství Cambodge m.! Kambodža Cambodgien m. Kambodžan came f. zub, ozub, výstupek ; droga, kokain (arg.) camelote f. zboží ; brak ; šmejd, fušerská práce, hudlařská práce fam. camionnettte f. dodávka, dodávkové auto, malý nákladní vůz camomille heřmánek ; heřmánkový čaj camp d'extermination m. vyhlazovací tábor camp d'internement m. internační tábor camp de concentration m. koncentrační tábor camp m. tábor ; ležení camp socialiste m., bloc socialiste m. socialistický blok camper tábořit, stanovat, utábořit se ; přechodně se ubytovat canaille f.! darebák, špína, lump, otrapa, mrcha (o ženě) ; chátra, cháska, holota canal m. kanál (umělé řečiště) Cananéen m. Kenaanec, Kananejec canard m. plátek (noviny) cancer du sein m. rakovina prsu candidat m. uchazeč candide čistý, naivní, nevinný, upřímný canette f. pivní láhev ; kachnička ; cívka canif m. kapesní nůž, nožík canif m. nožík, kapesní nůž caniveau m. stružka, žlábek, rigol canot m. člun, loďka canotier m. slamák cantine scolaire f. školní jídelna Cantorbery Canterbury geogr. capacité f., aptitude f. schopnost capacité, le volume, la contenance objem cape f. kápě caprice m. rozmar, vrtoch captivant, -e poutavý (film...) car-navette (f.? ve slovnících rod nenalezen) autobusová kyvadlová doprava carabin m. medik fam. carabine f. karabina (puška) caractčre créné m. převislé písmeno, převislé písmo caractčre d'arręt m. CCA, znak zastavení caractčre fragmentaire m. roztříštěnost, rozkouskovanost, fragmentárnost caractčre m. barva (zvuku), barvivost, číslice, hodnost, charakter, litera, písmeno, písmo, povaha, ráz, rys, titul, typ, znak, známka (označení) caractčre m. písmenko caractčres glagolitiques m. pl. hlaholice, hlaholské znaky écrit en c. g. caractérisé, -e charakteristický, jasně vyhraněný caractéristique de qc. charakteristický, příznačný pro co adj. caractéristique f. charakteristický rys carafon m. karafka, karafinka, malá karafa, lahvička ; chladicí nádoba ; hlava, palice (fam.) carbonate m. uhličitan caręme m. postní doba, půst (období) caresser qc. hýčkat si co (přen. o myšlence apod.) carnage m. řež, krveprolití, jatka carreau m. dlaždice, dlaždička, kachel, obkládačka ; okenní tabulka ; žehlička (krejčovská) ; kule (v kartách) carreau m. okenní tabulka carrelage m. dlažba, dláždění, dlaždice, vydlaždičkování, vydláždění uvnitř budovy ; venku je pavé m. carrelage m. dlažba, dláždění, dlaždice, vydlaždičkování, vydláždění [uvnitř budovy ; venku pavé m.] carričre f. životní dráha, cesta, dráha ; kariéra ; povolání ; lom carrosserie f. karosérie carrure f. plece, šířka plecí carte d'embarquement f. palubní lístek? spojení nenal. v Mill. ani ak. sl. pod žádným z carte d'étudiant f. studentský průkaz, studentská legitimace, ISIC carte d'identité f. občanský průkaz, legitimace carte de paiement f. platební karta carte postale f. pohled, pohlednice carte routičre f. silniční mapa, automapa Carthage Kartágo cartulaire m. diplomatář, listinář (kniha) (ak. sl.) ; soubor listin týkajících se majetku a privilegií kláštera či kostela (DZ podle výkladu PR) cas m. případ ; (gram.) pád cas régime m. předmětový pád pád ve staré fr. ; gram. cas sujet m. podmětový pád pád ve staré fr. ; gram. case f. chaloupka, chatrč, chýše caser umístit, ubytovat caserne des pompiers f. hasičská zbrojnice, požární zbrojnice caserne f. kasárna casque d'écoute m. sluchátka (k poslechu hudby) casque m. helma, přilba ; kukla ; sluchátko ; sušák na vlasy (v podobě přilby) casque m. sluchátka (k poslechu hudby, telefonická...) casques bleus m. modré přilby (vojáci misí OSN) casquette f. čepice (se štítkem) casse-cou m. krkolomná cesta ; ztřeštěnec casse-croűte m.! přesnídávka, svačina casse-gueule m.! riskantní podnik, podnik o hubu neměn. fam. casse-noisettes m. louskáček neměn. casse-pipe m.! masakr, válka neměn. fam. casse-tęte m. hlavolam neměn. casse-tout m. nešika neměn. cassette-vidéo f. videokazeta castillan II. (adj.) kastilský ; II. subst. m. kastilština ; subst. m. Kastilec ; IV. Kastilka castor m. bobr ; bobrovina castral, -e související s hradištěm, související s castrem? (užívá Lobrichon ve spojení chapelle castrale ; ak. sl. nic, ani Dodatky) catalan, -e katalánský Catalogne f. Katalánie catamaran m. katamaran cataracte f.! vodopád, velký vodopád, peřeje, katarakt ; brzdový válec ; zákal, zákal čočky (lék.) catéchumčne m. katechumen cathare katarský, katarská cathare m. katar (Duv. Hist. všude malé písmeno, ověřeno, podobně Biget) catharisant, -e katarizující, navazující na katary (např. o moderních nových náboženských hnutích) catharisme m. katarství catin f. děvka, běhna fam. cause f. kauza cause majeure f. hlavní příčina causer de l'escalandre, faire de l'escalandre vyvolat skandál causer qc. ŕ q. způsobit komu co, přivodit komu co caution f. záruka ; ručení ; ručitel ; kauce cave f. sklep cave f. sklep, sklípek, sklepení Çavitrî Sávitrí cčne f. poslední večeře ce coin de la France tento kout Francie ce n'est lŕ qu'une hypothčse to je jen hypotéza ce n'est pas de ma faute není to má chyba Ce n'est pas la mer ŕ boire. Dá se to zvládnout. ce n'est pas le cas to není ten případ Ce n'est pas le lieu de... Není zde prostor k tomu, aby... (abychom tento problém blíže rozvedli apod.) Ce n'est pas le moment de lui marcher sur les pieds. Zrovna není vhodná chvíle ho otravovat. Ce n'est pas mon problčme. To není můj problém. Ce n'est pas mon rayon. Do toho nedělám. O tom nic moc nevím. Ce n'est pas pour demain. Bude to ještě trvat. ce n'est pas si fatigant que ça není to až tak únavné ce plat demande ŕ ętre servi chaud tento chod se podává ohřátý ce qu'il y a d'intéressant, c'est que zajímavé je, že ce qui l'en est [sic] jak to s tím je Ce qui veut dire? To jest? To znamená co? Což znamená...? ce travail tato práce Cécile f. Cecílie cécité f. slepota céder postoupit (i ve smyslu prodat někomu nějakou starožitnost apod.) céder au découragement propadnout beznaději céder au découragement propadnout malomyslnosti céder ŕ la panique propadnout panice ceinturé, -e obehnaný (hradbami); opásaný, přepásaný cela m'est égal to je mi jedno, je mi to jedno cela n'a ni rime ni raison to nemá hlavu ani patu Cela ne se fait pas tout seul. Někdo to udělat musí. cela non plus ani toto Cela passe les bornes! To přesahuje všechny meze! Cela s'entend soi-męme. To se rozumí samo sebou. Cela va sans dire. To se rozumí. cellier m. vinný sklep ; spíž ; komora ; obytná buňka cellule f. buňka cendrier m. popelník cendrier m. (zř.), boueur m., éboueur m. popelář Cendrillon f. Popelka censeur m. zástupce ředitele pro výchovné otázky ; cenzor, dozorčí, dozorčí orgán ; kritik centre d'accueil m. sběrný tábor ; turistické informační středisko centre d'incinération d'ordures m. spalovna Centre de Redressement pour délinquants m. polepšovna centre du pouvoir m. mocenské centrum i v pl. cercle m. kroužek (i o skupince osob) cerf m. jelen ; paroháč (podvedený manžel) cerisaie f. [sic] třešňový sad, višňový sad cerner obklíčit, obklopovat ; obtáhnout (čarou) ; udělat kruh certain nombre m. určitý počet certains někteří (jiné je quelques-uns) certains někteří (samostatné zájmeno) certes pas jistě ne ces derničres années v posledních letech, v průběhu posledních let ces derniers temps v poslední době Césaire de Heisterbach Cesarius z Heisterbachu cesser de fumer (jiné je finir de fumer) přestat kouřit Cette action revęt un caractčre officiel. Tato akce má oficiální ráz. Cette rčgle a beaucoup d'exceptions. Toto pravidlo má mnoho výjimek. cette sacrée garce ta zatracená děvka cette sorte de... takový... Cette voiture est des plus confortables. Tohle auto je (jedno) z nejpohodlnějších. Ceux qui prennent le glaive périront par le glaive. Kdo s mečem zachází, mečem schází. Ceylan m. Cejlon Ceylan m. Ceylon cf. srv., srov. (srovnej) Duvernoy to píše kurzívou cf. infra srv. níže cf. supra srv. výše cf. supra srv. výše, srov. výše ci-aprčs dále (ve spojení viz dále) ci-contre ; ŕ l'opposite ; en regard naproti ci-devant dříve (např.: ulice Galejníků, dříve Leninova) ci-joint přiložený (o příloze dopisu) ci-joint vous trouverez... v příloze, přiloženo cible f. terč cicatrice f. jizva ciel couvert m. zataženo (o počasí) ciels m. pl. nebesa (postele), baldachýn cigale de mer f. mořský koník cigale f. cikáda (zool.) ; kotevní kruh (loď.) cigogne f. [sic!] čáp ; zalomená páka cime vrchol, vrcholek, vršek cingler bičovat, mrskat, šlehat cintré vypasovaný (vesta...) cirage m. voskování, navoskování ; krémování ; leštění, cídění ; krém, leštidlo, pasta na parkety circonlocution f. opis ; zamlouvání (snaha od něčeho odvést v řeči pozornost) kniž. circonscription f. opsání ; obvod, okrsek, správní obvod circonscrire sepsat, pořídit soupis (např. o sčítání lidu) circonstance aggravante f. přitěžující okolnost circonstancié,-e zevrubný circulaire m. oběžník circuler en q. kolovat v kom, cirkulovat v kom cirer leštit (zejm. boty), natírat voskem cirer voskovat, navoskovat ; krémovat, nakrémovat ; leštit citadelle f. citadela, tvrz, bašta i přen. citation f. citát cité f. město, staré město cité universitaire f. koleje (studentská ubytovna) cité universitaire f. koleje (univerzitní) clairsemé, -e řídce vysázený (o stromech, rostlinách) clameur f. křik, povyk (zde o bouři ; jekot) clandestin, -e ilegální, pokoutný, tajný clandestinité f. podzemí (ilegalita) clapotis m. šplouchání claquement m. bouchnutí, cvaknutí, klapnutí, plesknutí, prasknutí, bití (křídly), pleskot claquer bouchat, práskat, cvakat, klapat ; mlaskat ; tleskat ; zhebnout (fam.) claquer la porte bouchnout dveřmi, prásknout dveřmi clarifier vyčistit, vyjasnit, objasnit ; čeřit, čistit, scedit clarinette f.! klarinet clarté f. zřetelnost, jasnost (i přen.), čirost, čistota ; svit, jas, světlo classe dirigeante f. vládnoucí vrstva classe f. třída classe ouvričre f. dělnická třída classement m. třídění, řazení classer seřadit, uspořádat, utřídit, setřídit, roztřídit claudiquer kulhat (kniž.) clavecin m. cemballo, spinet clavicule f. klíční kost clayon m. líska, ošatka ; košár agr. clayonnage m. pletivo z proutí ; hať (k ochraně břehů apod.) ; zajišťování hatěmi clé klíčový neměn. adj. clerc m. vzdělanec cligner zamrkat, zamžikat cliché m. klišé ; snímek cliquer kliknout, klikat cliquer kliknout, klikat (myší) clocher m. zvonice ; domov ; rodná obec ; farnost cloison f. přepážka, příčná zeď, mezistěna ; clona sic, f. clore zavřít ; uzavřít, skončit, ukončit clou de la soirée m. hřeb večera clou m. hřebík, hřeb clou m. hřebík, hřeb ; (fam.) rachotina, starý stroj clouer přibitý (zde: mezi dvě prostěradla = upoutaný na lůžko) clôture f. ohrada, ohrazení, plot ; uzavření, ukončení, skončení ; uzávěrka (např. účtu) ; klauzura ; chórová přepážka (círk.) club de voile m. jachtařský klub clunisien clunyjský clunisien, -enne clunyjský coasser kuňkat, kvákat (o žábě) coccinelle f. beruška coccinelle f. slunéčko (zool.) ; Volkswagen (nebo jen Volkswagen "brouk"?) cocontractant m. smluvní strana, spolusmluvník cocoricot kykyryký, kikirikí interj. cocufiage m. nevěra (manželská) fam. code du travail m. zákoník práce code secret m. tajné písmo codex m. kodex (starobylá kniha) coďncidence accidentelle f. náhodná shoda coďncidence f. shoda (seskupení, např. okolností) coercition f. donucení, nátlak coffre-fort m. sejf, ohnivzdorná pokladna, pancéřovaná schránka, nedobytná schránka cognée f. sekera, sekyra, širočina, hlavatka (druh sekyry) cohue f. strkanice, tlačenice, zmatek ; dav, nával cochonnerie f. prasárna, prasečinka ; sviňárna, svinstvo fam. coi, -te zticha, potichu adj. coiffer česat, učesat ; dát na hlavu komu co, nasadit na hlavu komu co (q. de qc.) ; nasadit si, nosit ; ovládat, dominovat ; spravovat, řídit coiffer son mari podvádět manžela, nasadit manželovi parohy, udělat z manžela paroháče coiffure f. účes coin-coin kač kač (interj. pro zvuk vydávaný kachnou) coincer I. (qc.) zaklínovat, podložit klínem co ; (qc.) zaklínit co, zablokovat co ; (q./qc.) sevřít, stisknout, přiskřípnout, vmáčknout, přimáčknout koho/co (přimáčknout DZ) ; (q.) skřípnout, čapnout koho (zločince apod.) ; (q.) zahnat do úzkých koho ; (absol.) coincer II. (refl./pas.) uváznout, uvíznout, vzpříčit se ak. sl., PR, LL coincer sevřít, stisknout ; skřípnout, přiskřípnout ; vzpříčit, zablokovat ; zaklínovat, podložit klínem coincer q. skřípnout (koho) přen. colérique prchlivý, zlostný ; cholerický collčge m. kolej (hist., např. jezuitská kolej) collčgue m. spolupracovník coller sedět (padnout) zřejmě i o oblečení, brýlích atd. coller qc. sur qc. přilepit (co na co) coller ŕ q., qc. sedět (ke komu / k čemu), pasovat (ke komu / k čemu) coller sur qc. lepit se na co, lepit se k čemu colocataire m. spolubydlící, spolunájemník colombium m. niob chem. colonne f. sloupec (i v novinách) colossal kolosální, monumentální colosse m. kolos, obr coma m. kóma, hluboké bezvědomí combientičme kolikátý lid. combine chytristika, podfuk (fam.) comčte f. kometa comité de conciliation m. smírčí komise commande f. objednávka commander objednat si commanditer qc. financovat, sponzorovat co, vložit peníze do čeho commando m. komando commčre kmotra (oslovení) commčre f. klepna ; kmotra (oslovení, zejm. ve starší literatuře, bajkách atd.) comme jako, jakož i, stejně jako comme ça jen tak comme cela s takovou, tahle comme des brebis d'abattoir jako ovce na porážku sic, jen d'abatoir a nic víc comme il faut jak má být, jak náleží, jak se sluší a patří comme ils l'ont mérité (zájm. se mění podle osoby) po zásluze, zaslouženě comme le fond de ma poche jako své boty (znát něco ~) comme on disait alors jak se tehdy říkalo comme si jako by, jako kdyby, jakoby comme tant d'autres fois [sic] jako tolikrát předtím comme tout hrozně, strašně, příšerně fam. comme tout neobyčejně, mimořádně, ohromně, hrozně comme un fou jako blázen comme un pauvre diable všemožně, seč mu síly stačily comme un pauvre diable zuby nehty commémorer připomínat co, připomínat si co, vzpomínat na co commencer par faire qc. nejdříve udělat co commencer par la fin začít od konce comment lui dire? jak mu to říci? comment se serait-il dispensé de faire qc. jak by mohl neudělat co comment voulez-vous proč by..., proč by ne... , jakpak by (nebyli v ráji ptáčci!) commerces obchody (i ve smyslu krámky!) commettre une erreur udělat chybu commis voyageur m. obchodní cestující, agent commis-voyageur m. (takto MLLM ; viz commis voyageur: jen tak PR a ak. sl. fr-cz) commissaire de police m. policejní komisař commissaire-priseur m. odhadce ; licitátor commission arbitrale f., commission de conciliation f. smírčí komise commission paritaire f. paritní komise commode pohodlný, příjemný ; vhodný ; (zast.) přívětivý (zast., ale "pas commode" i mod.) commode ŕ linge f. prádelník (se zásuvkami) commodément pohodlně commun všední, sprostý, veřejný commun, -e obvyklý (obyčejný) communauté de vues f. názorová shoda, shoda v názorech ak. sl. cz-fr communauté f. společenství, komunita communication f. příspěvek (i psaný v časopise apod. ; užívá se i častěji než contribution) communiquer být propojen, spojen (např. dvě místnosti dveřmi) communiquer qc. ŕ q. sdělit co komu compagnie f. tovaryšstvo compagnon m. tovaryš compartiment m. kupé ; oddělení ; přihrádka comparution f. dostavení se k soudu compatir mít soucit, sdílet compčre kmotr (oslovení) complaisance f., goűt m. záliba complčtement m. doplnění, doplňování, kompletování complément circonstanciel m. příslovečné určení complément d'agent m. konatel děje (pokud není totožný s podmětem: zejm. se objevuje v pasivu: ils ont été blessés par un fou) gram. complément de l'adjectif m. (větný člen vážící se k přídavnému jménu nebo větnému členu s adjektivní funkcí ; např. rouge de colčre, couvert de neige) complément du nom m. přívlastek neshodný complément m. rozvíjející větný člen complet, -čte úplný, kompletní compléter une explication doplnit výklad complétif, -ive obsahový gram. complexité f. komplexnost [pozor, první e nemá akcent: x jsou totiž foneticky dvě souhlásky] complice m. komplic complice m. komplic, pomahač compliment m., révérence f. poklona complot m. spiknutí comploter de faire qc. osnovat co comporter nést s sebou (riziko...) comporter un danger nést v sobě nebezpečí composante součást compostellan, -e compostellský Compostelle f. Compostella geogr. composter le billet označit si lístek compote f.! kompot compréhension f. porozumění comprendre zahrnovat, obsahovat comprimé m. pilulka, tableta comptable počitatelný adj. comptable m. účetní compte m. účet (v bance) compte m.! účet, propočet, výpočet, konto compte ŕ découvert m. nekrytý úvěr compte rendu m. recenze (na knihu apod.) compte rendu m. recenze (např. na knihu) compte tenu s přihlédnutím k, s ohledem na compter obsahovat compter q. parmi q. (on compte XY parmi...) patřit mezi (XY patří mezi...) comptoir m. pult ... comptoir m. pult ; stánek, prodejní stánek comtal, -e (pl. m. comtaux) hraběcí adj. comte m. hrabě concéder povolit ; udělit, přidělit, propůjčit conception du monde f. světonázor, světový názor conception f. početí ; pojetí, koncepce conceptualiser? konceptualizovat někde takto ; ak. sl. fr-cz nic, cz-fr nic concevoir chápat (i ve smyslu pojímat) concevoir, rédiger napsat (vytvořit, např. napsat článek pro časopis) concierge domovník/-ice, správce concitoyen m. spoluobčan conclure avec certitude s jistotou uzavřít concomitance f. současnost, současný jev, současná existence concordance des temps f. souslednost časová concourir sbíhat se ; pomáhat, napomáhat, přispívat, spolupřispívat ; soutěžit concours m. pomoc, přispění ; soutěž ; konkurs ; závod, utkání ; sběh (okolností) concours précieux m. cenná pomoc concupiscence f. chtíč, chtivost, lačnost ; smyslnost [kniž.] condamnable odsouzeníhodný, trestuhodný, zavrženíhodný condamné, -e uzavřený, vyřazený z užívání, zazděný condamner zazdít ; uzavřít, vyřadit z užívání condamner q. avec sursis podmíněně odsoudit koho sic, sursis condensation f. kondenzace, zhuštění conduire dovést, dovézt conduire comme un fou řídit jako blázen conférence f. porada conférencier m. přednášející conférer udělit (svátost, zejm. svěcení) confiant ; innocent ; crédule důvěřivý confier q., qc. ŕ q. svěřit (koho / co komu) confiner q. vykázat koho odkud confins m. pl. hranice, pomezí ; konec (konec světa, i pro zapadákov) confins m. pl. hranice, pomezí ; konec (konec světa, tj. zapadákov) confirmé par qc. potvrzený čím, dosvědčený čím, doložený čím confiseur m. cukrář confluence f. soutok conformité f. podobnost, shoda, shodnost, souhlas, souhlasnost ; konformnost conformité f., identité f. shoda (shodnost) confortablement pohodlně (usazený apod.) confortablement étendu pohodlně natažený (na pohovce apod.) confrčre m. kolega confus matný, nejasný, rozpačitý, zmatený congčre f. závěj congé m. dovolená congé m. dovolená (dny volna) congédier propustit, rozpustit congressiste m. účastník kongresu conjecture f. dohad, domněnka, konjektura conjoncture f. stav věcí ; shoda okolností ; politická situace ; konjunktura conjurer zaklínat, zapřísahat ; zažehnat, zažehnávat connaissement m. konosement (obch.) connaître des mésaventures projít nepříjemnými situacemi connaître qc. ŕ q. (ex. : tricoter, c'est la seule occupation que je lui connaisse) vědět o něčem, o něčí činnosti, znát koho jen jak (jen při jaké činnosti apod.) connexion f. spojení connivence f. shoda, souhlas ; dorozumění ; smluvení ; shovívavost connu de tous známý všem connu ŕ travers qc. známý odkud, "skrze co" (např.: tento text je znám z jediného dochovaného opisu) consacrant m. světitel (osoba udílející svěcení) consacré ŕ určený pro ; zasvěcený conscription f. odvod (branců) conseil municipal m. městská rada consensus social m. celospolečenská shoda DZ ex PR consentement m. souhlas, svolení consentement tacite m. tichý souhlas consentir povolit, přivolit, svolit, schválit consentir souhlasit consentir, accepter souhlasit, přijmout, akceptovat conséquence obligée de qc. nutný důsledek čeho conservateur, -trice konzervativní considérable významný considérablement podstatně, znatelně consigne f. úschovna, úschovna zavazadel ; nařízení, předpis, příkaz ; zákaz vycházky (z kasáren) ; nechání po škole ; domácí vězení ; záloha (na zapůjčený předmět, např. na láhev) ; pohotovost (voj.) consigner zapsat, poznamenat, uvést ; dát do úschovny ; dát do komise consister dans, en, ŕ qc. spočívat, záležet v čem (problém spočívá v...) ; skládat se z čeho consolateur utěšitel consoler utěšit consommé exquis lahodné jídlo Constance f. Kostnice f. geogr. Constantinople Konstantinopol, Cařihrad constantinopolitain, -e konstantinopolský constater qc. zjistit co, konstatovat co consterné, -e ohromený, vyděšený, zděšený, konsternovaný, překvapený (nepříjemně), zmatený consterner ohromit, vyděsit, zděsit, konsternovat, překvapit (nepříjemně constitution f. složení consulter q. sur qc. poradit se s kým o čem, konzultovat s kým co, pohovořit s kým o čem contact m. styk, kontakt container d'ordures m. kontejner, kontejner na odpadky contemporanéité f. současnost (aktuálnost) contenance f. držení (těla) ; chování, vystupování ; výměr, obsah, objem, rozloha contenance f. vystupování, chování ; držení těla ; rozvaha ; objem, rozsah, rozloha, výměra content de lui męme spokojený sám se sebou content de qc. spokojený s čím contentement m. spokojenost, uspokojení conter qc. ŕ q. navykládat co komu, napovídat co komu contestation f. odpor, námitka, spor, rozepře ; popírání, zpochybňování contester qc. zpochybňovat co, pochybovat o čem, upírat co, stavět se proti (zavedenému řádu) contester qc. ŕ q. upírat komu co contextuel, -elle kontextuální PR contigu, -uë styčný, přilehlý, blízký, sousedící continu, -e nepřetržitý, souvislý, spojitý, kontinuální, trvalý ; soudržný ; stejnosměrný (proud) continuer ses gammes pokračovat v přehrávání stupnic contraction f. stažení, kontrakce, smrštění, smršťování, zkrácení, zúžení ; uzavření ; snížení (výloh) contradicteur m. odpůrce, oponent, protivník contraindre q. ŕ faire qc. přinutit koho k čemu, přimět koho k čemu contrainte f. nátlak contrainte f. pravidlo (zejm. gramatické) contrainte f. pravidlo ; donucení, nátlak, útisk ; napětí, namáhání, pnutí ; vazba, vězení contrarié, -e rozmrzelý contrarier q., qc. odporovat, překážet (komu, čemu) ; zdržovat ; zlobit contre son gré nechtě contre-coup m. odraz (vzniklý nárazem) ; (přen.) odraz, následek contre-offensive f. protiútok i přen. contre-ordre (pl. contre-ordres) odvolání rozkazu contre-position f. obrácené umístění Contre-Réforme f. protireformace contre-temps m. (zřejmě neexistuje, viz contretemps) contrecarrer qc. čelit čemu, bránit čemu, překážet čemu, postavit se čemu, překazit co contrecoup m. odraz (vzniklý nárazem) ; (přen.) odraz, následek contrefaire falšovat, padělat, měnit contrefaire měnit, napodobit, padělat contrepoids m. protiváha, protizávaží contrepoison m. [sic] protijed contretemps m. nehoda, překážka contrevenir a, corrompre, violer porušovat contribuable m. poplatník, plátce (zejm. daně) contribuer ŕ qc., ŕ faire qc. přispět, přispívat k čemu contribution f. příspěvek (i o vědecké práci) contrition, le regret lítost contrordre m. odvolání rozkazu, odvolání příkazu controversiste m., polémiste m. polemik contrôle m.! dohled dozor kontrola prověrka punc punc šperku contrôle m.!, vérification f. prověrka contrôle rigoureux m. [sic!] přísná kontrola contrôler une conjecture ověřit domněnku convalescence f. zotavování, rekonvalescence convenir de domluvit se na čem nezvratné! convenir de (nezvratné!) domluvit se na čem convenir ŕ q. vyhovovat komu, hodit se komu conversion f., réduction f. přepočet (převedení na jiné jednotky) convertible převoditelný, směnitelný, konvertibilní conviction f. přesvědčení ; verva? convié, -e pozvaný, vybídnutý convive m. stolovník, spolustolovník, host, hodovník convoitise f. chtivost, žádostivost convoitise f. (de qc.) žádostivost (po čem), chtivost (čeho) convoquer svolávat cooccurrence f. společný výskyt PR coopération avec q. spolupráce s kým coopération avec q. ŕ qc. spolupráce s kým na čem coopération mutuelle f. vzájemná spolupráce coopération profitable aux uns et aux autres f. vzájemně prospěšná spolupráce coopération ŕ qc. spolupráce na čem copie f. kopie, opis, otisk, průklep, rukopis do tisku, školní úloha copie nulle f. zkažená kopie copier qc. sur q. opsat co od koho (při písemce apod.) sic, sur! copieusement hojně coque kostra (lodi), skořápka coquelicot barvy vlčího máku, zrudlý (obličej) adj. neměn. coquelicot m. vlčí mák coquetterie f. koketnost, koketování, snaha zalíbit se coquin m. šibal, taškář corbeille f. koš, košík corde d'Hippocrate f. Achillova šlacha nikoli Achillova pata cordialité f. srdečnost Cordou Córdoba? cordouan, -e córdobský Cordoue f. Córdoba cornard m. paroháč (podvedený manžel) cornélien, -enne corneillovský lit. cornemuse f. dudy corolle f. koruna (květu) corps m. látka (chemická) correcteur m. korektor (osoba) corrigible napravitelný, schopný nápravy, opravitelný corruption f. zkažení, zkaženost corsage m. živůtek cosmodrome m. kosmodrom cosmonaute m. kosmonaut costaud m. pořízek, vazba (o člověku) costume sport m. sportovní oděv, úbor cote f. kvóta ; signatura (evidenční značka knihy, typický číslo) (DZ výklad, LL význam) ; ocenění, ohodnocení cote f. pořadové číslo ; signatura (rukopisu) coteau m. kopec, návrší ; stráň, úbočí coteau m. stráň, kopec ; vinice cotičre m. pobřežní loď ; pobřežní lodivod ; obyvatel pobřeží ; přípřežní kůň do vrchu cotier, -čre pobřežní ; podél pobřeží ; přípřežní (přípřežní kůň do vrchu) cotisation f. příspěvek (i dobročinný), členský příspěvek, poplatek, peněžní sbírka coton m. bavlna, chmýří s dělivým členem cou m. krk cou tendu m. protáhlý krk couac krá (interj., např. o havranovi) ; kiks, kiksnutí (při zpěvu či hře na dechový nástroj) couacrer ???, croasser krákat coucou kuku (interj. pro zvuk vydávaný kukačkou) coude m. loket, koleno (roury), ohyb, zalomení couche d'ozone f. ozónová vrstva couche de vernis f. vrstva nátěru couche f. nátěr ; dětská plena, plenka ; nátěrová vrstva ; pásmo (horn.) coucher du soleil m. západ slunce coucher ŕ l'Hôtel de la Grande-Ourse spát v hotelu Velké Medvědice (eufem. či žert. pro spát pod širým nebem) coulée f. tok ; odlitek ; slévání ; tavba ; lití couleur passée f. vybledlá barva couloir ténébreux m. tmavá chodba coup d'État m. převrat (státní) coup de feu m. výstřel ; výbuch coup de frein m. zabrzdění, zabrždění coup de main m. přepad, přepadení, výpad ; odvážný kousek coup de masse m. pálka (vysoká cena) fam. coup de pied m. kopanec (i přen.) coup de tęte m. nepředloženost, nerozum coup dur m. těžká rána (i přen., např. o ráně osudu) coupe f. číše, kalich, pohár coupe f. číše, pohár, pohárek, kalich, kalíšek ; řez, řezání ; střih (šatů) ; mýcení ; sejmutí (karty) coupe f. střih (šatů) couper přeštípnout couper avec une pince přeštípnout couper en deux (avec une pince) přeštípnout couper les ponts přerušit styky s kým, strhnout mosty couple f. pár, dvojice (stejných věcí) jiné je couple m. couple m. pár, dvojice (živých bytostí) jiné je couple f. couplet m. sloka courir la campagne cestovat po venkově křížem krážem courir le cotillon běhat za každou sukní, být na ženské fam. courir qc. projít čím courir un danger čelit nebezpečí couronne d'épines f. trnová koruna náb. courrier m. pošta (souhrn zásilek) cours de + subst. hodiny čeho, kurz čeho cours de langue m. jazykový kurz cours de littérature m. pl. hodiny literatury cours de ski lyžařský výcvik cours de vie m. běh života cours m. běh (času, vody apod., ne člověka) ; kurs course f. běh (činnost) court krátce ; prudce adv. court-circuit zkrat, krátké spojení courtaud, -e podsaditý, špunt, malý a zavalitý courtoisie f. dvornost, zdvořilost, kurtoazie coussin m. polštář, poduška coussin m. polštář, poduška (zejm. hranatá) coűt m. cena, náklady couteau ŕ cran d'arręt m. vystřelovací nůž coűter mít cenu, stát coűter (des efforts) stát (úsilí) coűter cher ŕ q. přijít draho koho ; stát hodně coutumes locales f.! místní zvyky, místní zvyklosti couturičre f. švadlena, krejčová ak. sl. couturier m. krejčí, dámský krejčí couver hýčkat koho ; sedět na vejcích couver sedět na vejcích, doutnat ; podřimovat (přen. o myšlence dosud plně neuvědomené) couvert de neige zasněžený couvrir 100 m en 10 s uběhnout 100 m za 10 s côté du problčme m. stránka věci côté m. strana (i údolí) côte ŕ côte bok po boku, vedle sebe, těsně vedle sebe côtelette f. žebírko, kotleta côtoyer q. stát komu po boku côtoyer qc. být vedle čeho ; jít vedle, jet vedle, jít kolem (čeho) ; hraničit s čím crac křup, prask interj. crachat m. chrchel ; metál (fam.) cracher plít, plivat (arch.) cracher plivat ; chrchlat cracher plivat, chrchlat ; vypláznout (fam. o penězích) cracher ŕ q., qc. vykašlat se na koho / co crainte f. obava craintif, -ive bázlivý, bojácný, plachý cramoisi, -e karmínový, rudý, tmavočervený crâne m. lebka, hlava crapaud m. ropucha craquer zapraskat (např. o škrtnuté zápalce) crayon de trop m. jedna tužka navíc Crčte f. Kréta crčve-cśur m. veliké hoře, velké trápení, hoře přehoře cŕd tj. créateur, -trice tvůrčí création f. stvoření ; výtvor créer de nouveaux emplois vytvořit nová pracovní místa crémaillčre f. lanovka, zubačka (lanovka vláčkového typu) crémaillčre f. zubačka (druh lanovky) crémier m. mlékař Crémone Cremona (italské město) crępe f. palačinka, lívanec ; krep ; smuteční závoj, smuteční páska crępes f. palačinky crépitement m. praskání ; zde o trávě, zřejmě šustot crépiter praskat ; bubnovat (kapky deště na plechu apod.) crétin m. hňup, kretén crétin m. kretén creux m. dolík, prohlubeň, dutina, jamka creux m. dutina creux, -euse jalový, prázdný (např. jalové teoretizování) crevé, -e píchlý (o duši), prasklý (o džbánu apod.) cri m. výkřik ; vzlyk criard, -e křiklavý, uřvaný, vřískavý crier d'excitation vzrušeně křičet crier ŕ tue-tęte křičet z plna hrdla, křičet z plných plic crime de lčse-majesté m. zločin urážky majestátu hist. crinoline f. krinolína ; konzola cris lamentables m. pl. žalostné výkřiky ; žalostné vytí crisser entre les dents skřípat mezi zuby (např. o písku) cristal de roche m. křišťál cristallin, -e křišťálový ; krystalický critique corsée f. ostrá kritika critique de textes f. textová kritika sic, de critique f. kritika critique m. kritik critique m. kritik (z povolání) critiqueur m. kritik, kritikář pejor. Croatie f. Chorvatsko crochet m. hák, háček ; háčkování ; hranatá závorka, svorka ; klička (sport.) ; ostrá zatáčka croire le succčs věřit v úspěch croire ŕ qc. věřit na co (na strašidla) croisée f. křižovatka croisement m. křižovatka ; křižování, překřížení, zkřížení ; křížení, míšení (biol.) croiser zkřížit (cestu), potkat croiseur m. křižník croissance du trafic f. nárůst dopravního zatížení (ČJ ?) croissance f. růst (i člověka) croissant m. rohlík ; půlměsíc, měsíční srpek, srpek měsíce croix crochue f. hákový kříž častěji asi croix gammée croix gammée f. hákový kříž Croix-Rouge f. Červený kříž crottin de cheval m. kobylinec croűte f. kůrka ; skořápka croűton m. patička chleba, patka, skrojek, kousky smaženého chleba ; omezenec, zkostnatělec (fam.) cru, -e hrubý, drsný, neomalený ; bez obalu cru, -e hrubý, drsný, neomalený ; bez obalu ; drsný, hrubý, nezpracovaný, surový cruauté f. krutost, ukrutnost Crucifié m. Ukřižovaný (Kristus na kříži) crűment bezohledně, drsně, neomaleně ; ostře (např. o nasvícení jasným světlem) crűment zgruntu, pořádně??? v ak. sl. ani PR v tomto významu není cśur pauvre m. nevděčník cubisme m. kubismus cuculliforme kornoutovitý bot. cucurbitain m. článek tasemnice zool. cueillir načesat (ovoce), natrhat (ovoce) cueillir utrhnout (např. květinu) cuire péci, vařit ; vypalovat (hlínu, sklo), pálit (vápno aj.) ; sušit cuire qc. au four ŕ feu doux, cuire qc. au four ŕ température moyenne péci co v mírně vyhřáté troubě cuisiničre f. kuchařka (osoba) ; sporák, plotna cuisse f. stehno ; stehýnko, kýta cuisson m. vaření ; pečení (většinou + au four) ; pálení ; palčivost (rány) ; vypalování, vyváření, zahřívání cuivre m.! měď ; mědirytina cuivres m. pl. mědirytiny culbuter svalit se, převrhnout se culot m. benjamínek, nejmladší dítě ; dno, spodek ; usazenina, sedlina, usedlina ; objímka, patice culotte f. kalhotky cultivateur m. pěstitel, rolník cultivateur m. rolník, pěstitel ; kultivátor ; lehký pluh cultures f. pl. plodiny ; kultury ; pěstování Cunégonde f. Kunhuta cure f. léčba, kúra, léčení ; fara cure f., traitement médical m. léčení cure thermale f. lázeňská kúra, léčba v lázních curieuse histoire f. zvláštní historka curieux, -euse zvláštní, podivný, kuriózní ; zvědavý, všetečný ; zvídavý Çurya Šúrja cyanure f. kyanid cylindrée f. obsah válce n. válců aut. Cyrčne Kyréné čre f. období, éra d'Adam et Čve Adama a Evy d' se zde před Čve neopakuje d'ailleurs ostatně, konečně (užití je ale zřejmě širší než v ČJ, pokud nejde o chybu Duvernoy ; možná někdy až rysy výplňkového slova) d'aprčs des sondages récents podle nedávných průzkumů d'aprčs les sondages podle průzkumů d'arrache-pied neustále, bez přestání, bez ustání d'au moins 60 ans nejméně šedesátiletý d'au moins x ans nejméně x-letý d'aussi loin que + subj. jakmile d'autres encore (tento slovosled) ještě jiní (např. ve výčtu: ti tak, ti onak, ještě jiní zase tak) d'élite elitní d'emblée hned (poznala jsem ji hned) d'habitude obvykle, podle zvyku d'ici ŕ ce que odteď do, odteď až do d'occasion opotřebovaný, ojetý (o autě), z druhé ruky ; antikvární ; d'ores et déjŕ již nyní, od nynějška d'origine criminelle úmyslně založený (o požáru) d'un air ambigu dvojznačně (o vzhledu, výrazu obličeje apod.) d'un autre point de vue z jiného hlediska d'un certain âge postarší d'un côté - de l'autre jednak - jednak d'un goűt douteux nemístný, nevhodný, nechutný, pochybného vkusu d'un moment ŕ l'autre ; ŕ tout moment každou chvíli d'une certaine maničre v jistém smyslu, v určitém smyslu d'une pierre jedním vrzem, jednou ranou (dvě mouchy jednou ranou) dace dácký adj. dadais m. nemehlo, ťulpas daigner (faire qc.) ráčit, uráčit se (udělat co) bez předl. dais m. nebesa (nad trůnem) dallage m. dlažba, dláždění ; obkládání dlaždicemi ; podložka (pod stroj) dalle f. dlaždice ; chřtán (fam.) Dame Blanche f. Bílá paní damoiseau m. panoš arch. dangereux, -euse nebezpečný pozor, bez akcentu nad e! dans v (např. v literárním díle) dans v (o autorovi zástupně za dílo, např. ve svatém Augustinovi čteme) tak Nelli dans za (čas.) dans ce cas précis v tomto konkrétním případě dans l'échancrure za výstřih dans l'état actuel de qc. za současného stavu (čeho) dans la cour na dvoře, na dvorku dans la mesure oů... na to, jak (byl opilý, řídil celkem dobře) dans la plupart z většiny, ve většině, většinou dans la plus stricte intimité v nejužším kruhu přátel, v nejužším rodinném kruhu dans la semaine do týdne dans la soirée večer adv. dans la vie v životě dans le but de s cílem dans le journal v novinách dans le premier trimestre v prvním čtvrtletí, za první čtvrtletí dans le sens ve smyslu dans les premičres années de v prvních letech (toho a toho století apod.) dans notre enfance, nous... v dětství jsme... dans quelle mesure do jaké míry dans sa jeunesse zamlada, za mlada dans ses deux aspects v jeho dvou aspektech dans son ensemble v jeho celku, v jeho úplnosti, v celku dans tous ses aspects? ve všech jeho aspektech dans une certaine mesure do určité míry dans une grande mesure velkou měrou, do značné míry danse macabre f. tanec smrti, Totentanz (projev pozdně středověké zbožnosti) danseuse f. tanečnice datant du XIIe s. ; du XIIe s. ze 12. století date f. datum dater qc. du (XVIe sičcle) [sic, du!] datovat co kam (do 16. století) datte f. datle dčs demain hned zítra dčs l'aube už za svítání sic, za, ne jen "už od svítání" dčs que od té doby, co... (pro budoucnost i pro minulost) de a ŕ z [v Mill. malá písmena] od A do Z de beaux progrčs významné pokroky de bon aloi dobré jakosti, dobré pověsti de bon cśur ze srdce, od srdce (se smát apod.) ; ochotně, s radostí de bon matin brzy ráno de bonne heure záhy, brzy (nejen brzy ráno, i brzy v rámci života, tj. v dětství, atd.) de bons conseils dobré rady de bronze bronzový de conformité avec qc. shodně, souhlasně s čím de conserve společně, spolu, stejnou cestou (přen.) de dogmatique věroučný de façon significative významně, výrazně (hodně) de façons diverses různě, různým způsobem, různými způsoby de fait a opravdu, ... de fait fakticky de fil en aiguille postupně, povlovně ; slovo dalo slovo a... de gré ou de force po dobrém nebo po zlém de guingois napříč, nakřivo, našikmo (fam.) sic ak. sl. fr-cz de chaque côté z obou stran de l'an dernier loňský de l'entre-deux-guerres meziválečný de la nuit v noci (o jevech probíhajících souvisle celou noc) de la sorte tak, takovým způsobem (nekřičte tak apod.) de long en large sem a tam de longue haleine dlouhodobý (i ve smyslu "na dlouhou trať") de lundi en huit od pondělí za týden de maigres économies hubené úspory, skrovné úspory de maigres économies skrovné úspory de maničre que... tak, aby... de marbre kamenný (o výrazu tváře) de mauvais aloi nevalné pověsti, pochybné jakosti de męme (il en va de męme pour... ; elle l'aime, elle le craigne de męme) stejně ; rovněž, také, zároveň, současně de nos jours dnes, v dnešní době de nos jours dnes, v této době de pair avec společně s de pauvres habits chatrný oděv de petit format malého formátu de pierre, en pierre kamenný de plain-pied na stejné úrovni (avec qc.) ; přímo, rovnou, lehce, bez obtíží de plus navíc, o ... víc de plus en plus čím dám víc de préférence, éminemment obzvláště de prime abord na první pokus de quel droit...? jakým právem...? De quelle nationalité est-elle? Jaké je národnosti? dé ŕ coudre m. náprstek de réponde : na to: (a Marie ~; ve vyprávěcím stylu) de réserve v záloze voj. de rez-de-chaussée v přízemí (v adj. smyslu, např. byt v přízemí) de sitôt hned tak (ten hned tak nepřijde apod.) de soie hedvábný (materiálem) de son côté (St. Augustin, de son côté, le refuse) naopak, naproti tomu de son mieux nejlépe, jak dokázal de son nom véritable pravým jménem, občanským jménem (tj. nikoli pseudonymem) de sorte que aby, tak, takže de sorte que + ind. tak, že... de sorte que + subj. tak, aby... de suite ihned ; po sobě, za sebou, jeden za druhým de tous côtés všude, ze všech stran de tout ça o tom všem, toho všeho, z toho všeho de tout mon cśur z celého srdce de toute évidence bylo zcela zřejmé, že ak. sl. de toute évidence zcela (patrný, jasný, zřejmý ; viz apparaître de toute évidence) jiný význam d.t.é. v ak. sl. nenal. de toute façon v každém případě, na každý pád de toute façon v každém případě, tak jako tak, beztak de toute maničre v každém případě, tak jako tak, beztak de toutes sortes všeho druhu de trčs prčs velmi bedlivě ; hodně zblízka de trop navíc, přebytečný de trop navíc, přebývající de trop prčs příliš zblízka de Vatican vatikánský de vulgarisation scientifique populárně vědecký de, provenant de z (o původu) de je nutné minimum, lépe s provenant déambulation bloumání, chození bez cíle débâcle f.! porážka, debakl, rozvrat; pohroma; tání ledu débâcle f.! rozvrat, debakl, pohroma, zkáza, zhroucení ; útěk, útěk vojska ve zmatku, drtivá porážka ; vyproštění vraku ; uvolnění ledů débaptiser překřtít (o ulici apod.) débarrasser sklidit, uklidit (např. stůl) ; odstranit, zbavit (čeho), zprostit débarrasser de qc. zbavit čeho débarrasser le plancher, vider les lieux vyklidit pole débattre prodebatovat, probrat débit m. výčep ; dluh, debet ; výkon (stroje) ; odběr ; odbyt ; průtok, průtokové množství ; přednes débitant m. prodávající, prodavač débiteur m. dlužník déblai m. hlušina, vyvážka, výkop déblayer odstranit, uvolnit, vyklidit, vyvést débonnaire dobrácký, dobrotivý débordé zavalený (zejm. prací) déborder překypovat (zde o pálícím slunci) déborder přetékat (i o vaně), vylévat se z břehů déboucher odzátkovat, otevřít (láhev) déboucher prorazit, uvolnit, odzátkovat ; načasovat (bombu) ; vyjít (z ulice na náměstí apod.), vystoupit, vyrazit ; ústit, vyúsťovat, vyústit ; vlévat se déboussolé, -e zmatený débrancher la prise odpojit přívod débrancher la prise vypnout přívod, vypojit ze zásuvky débrancher qc. vypnout, vytáhnout (co ze zásuvky, např. ledničku) débris m. pl. trosky, zbytky, úlomky, střepy débrouillard, -e obratný, praktický, šikovný début littéraire m. literární prvotina début m. začátek, počátek débutant m. začátečník décade f. deset dní décalage entre qc. et qc. m. propast (mezi čím a čím), vzdálenost (mezi čím a čím) décalage horaire m. časový rozdíl (rozdíl časových pásem) décalage m. odchylka décalque m. obkreslování, obtiskování, pauzování décapotable se sklápěcí střechou (o autě) décapsuler otevřít (láhev s korunovým uzávěrem) décemment patřičně, slušně, vhodně, decentně décennie f. deset let décent, -e vhodný, způsobný, patřičný, slušný décentrer decentrovat opt. décidé, -e rozhodný, rázný décider rozhodnout o čem, rozhodnout se décider de rozhodnout, rozhodnout se décider de rozhodnout, rozhodnout se (bez delšího váhání) jiné je se décider ŕ décideur m. důležitá osoba veřejného života, ten, kdo rozhoduje décimable podrobený desátku hist. décimaliser převést do desítkové soustavy décision f., prescription f. ustanovení déclaration d'impôt f. daňové přiznání déclaration de revenus f. přiznání příjmů déclassement m. vyřazení déclenchement m. rozpoutání, zahájení ; spuštění (stroje) ; spoušť (fotoaparátu) ; rozpojení, rozevření déclencher rozpoutat, zahájit, spustit, uvést v pohyb, uvést v činnost déclinaison f. deklinace, skloňování ; odklon, úchylka déclinaison f. [sic] skloňování décollage m. odlepení ; start, vzlet (letadla) ; odstranění ; hospodářský vzestup décollement m. sloupnutí, odloupnutí, odlepení, odchlípení ; uvolnění décoller, prendre le départ startovat déconcerté, -e zaražený, uvedený do rozpaků décontenancé, -e vyvedený z míry décontenancer zarazit, zmást, vyvést z míry, přivést do rozpaků décor m. dekorace, ozdoba, výzdoba, výtvarné ztvárnění; atmosféra décoration f. zdobení, dekorování ; dekorování (udělení vyznamenání) découpage m. vystřihování, vystříhání, vyřezání, rozstříhání, rozřezání; přerozdělení, rozdělení découper vystřihovat si (z papíru) découpure f. výřez, zářez ; odstřižek, výstřižek découverte f. objev (vědecký, umělecký aj.) découverte f. objevení découvrir odhalit, obnažit, objevit, odkrýt découvrir (tęte découverte) odhalovat (o oblečení odhalujícím části těla) décrépi, -e sešlý, vetchý, zchátralý décrier qc. zhanobit co, hanobit co kniž. dédaigneux, -euse opovržlivý, pohrdavý dédale m. bludiště, spleť, změť dedans dovnitř ; uvnitř dédicacer připsat, věnovat, dedikovat (spis komu, chrám kterému svatému apod.) dédier qc. ŕ q. věnovat co komu, připsat co komu dédit m., rupture de contrat f., violation de (du) contrat porušení smlouvy dédommagement m., compensation f., réparation f. odškodnění dédommager, désintéresser, indemniser odškodnit défaillance bez ochablosti défait, -e porouchaný défaut m. nedostatek, defekt défavoriser poškodit, znevýhodnit défectueux, -euse vadný, závadný, defektní ; chybný défendre de faire qc. zakázat co déferler pěnit se ; propuknout ; vzdouvat se défiance f. nedůvěra sic défier vyzývat (k zápasu) ; čelit, odolávat, vzdorovat défiler dans sa tęte honit se hlavou komu définissable definovatelný, stanovitelný définitif, finale, ultime konečný défoncé, -e rozrytý, rozkopaný (např. o silnici) défricher klučit (les), orat (dosud neobdělávanou půdu) dégager rozptýlit se (o davu: rozejděte se!); vyplatit zástavu (ze zastavárny) dégager des conclusions vyvodit důsledky dégager des décombres vyprostit z trosek dégager l'entrée uvolnit vchod dégager l'essentiel vybrat to důležité, vyhmátnout to důležité, uchopit podstatu problému dégager le sens vyhmátnout smysl dégager le vis vyšroubovat dégager sa promesse/sa parole vzít zpět slib dégager une odeur vydávat vůni (sic!) dégât m. škoda, spoušť, zkáza dégel m. obleva, oteplení, oživení, tání, uvolnění (i v politice), opětovný rozmach dégénération f. degenerace častěji ale dégénérescence dégénérescence f. degenerace, úpadek dégénérescence f. úpadek, degenerace, zvrhání se dégradation f. ponížení, zbavení hodnosti, degradace, sesazení ; zbavení občanských práv ; chátrání ; poškození, rozrušení déguerpir klidit se, zmizet déguisement m. přestrojení, maska, převlek, přetvářka, převlečení décharner zbavit masa ; zapříčinit, že něco je kost a kůže déchausser zout, zouvat déchiffrable rozluštitelný, dešifrovatelný déchiffrer přečíst (rozluštit) [lire se užívá pro činnost, ale přečíst něčí písmo je takto] déchirable roztrhnutelný déchristianisé, -e odkřesťanštěný déictique deiktický (zejm. o výrazech času a místa) gram. ; takto ak. sl. déictique m. deiktikum (výraz času a místa) gram. déjeuner obědvat, naobědvat se déjouer zmařit, zhatit déjŕ auparavant již dříve, již předtím délabré, -e vetchý, starý, sešlý (o věci) ; zubožený, vetchý (o člověku) délai m. lhůta délai requis m. požadovaný termín délaisser vzdát se, opustit délasser zotavovat, odstranit únavu délégué m. vyslanec délibération f. jednání, porada, rokování ; rozhodnutí, usnesení ; soudní řízení ; úvaha ; rozvaha délibérer radit se, rokovat, uvažovat délicatesse f. lahůdka délicieux, -euse lahodný délimité, -e vymezený délinquant mineur m. mladistvý delikvent délire de l'amour milostné poblouznění délire m. blouznění, třeštění, šílení ; delirium ; poblouznění ; zápal, zanícení, nadšení, vytržení ak. sl. délire poétique básnické vytržení délire prophétique prorocké vytržení délirer blouznit (i přen.) délivrer osvobodit, vysvobodit, vyprostit; vydat (vstupenky...) demain matin zítra ráno demande ŕ ętre servi + adj. / compl. circonst. podávat se, podává se (toto jídlo se podává s bílým vínem) demander požádat, prosit prier je úpěnlivě žádat apod. demander prosit, žádat (neutrální) demander zeptat se demander a vyžadovat (i ve spojení tento chod musí být podáván / se podává ohřátý) demander pardon de qc. ŕ q (ak. sl.) žádat koho o prominutí čeho demander qc. vyžádat si co démanteler rozbít (i např. teroristickou síť, gang pašeráků drog...), zbořit, zbourat, rozložit, demontovat démarche f. krok ; zákrok, intervence démarche f. zákrok, zakročení, intervence ; chůze, krok, způsob chůze démarrage m. odplutí, rozjezd, rozběh stroje, rozjezd auta, odplutí, odvázání lan démarrer startovat, spustit motor, uvést v chod, rozjet se, vyjet démęlé m. spor, hádka, různice ; (pl.) opletačky démembrer rozdělit, rozkouskovat déménager přestěhovat se déménager, transférer přestěhovat (přemístit, např. nábytek) démenti m. dementi ; vyvrácení tvrzení ; usvědčení ze lži démentir qc. uvést na pravou míru co (i např. poopravit mínění jiného badatele) démesuré, disproportionné neúnosný, neodpovídající (např. o cenách či požadavcích) demeure f. sídlo, obydlí, příbytek demeurer ferme vytrvat, zůstat pevný, zůstat stálý demeurer médusé, demeurer interloqué zkoprnět demi m. půllitr (piva) demi-bain m. sedací vana demi-douzaine f. půl tuctu, půltucet, šestice demi-heure f. půlhodina demi-journée f. půlden, půl dne pl. demi-journées demi-litre m. půllitr, půl litru demi-mort polomrtvý dnes užíváno jen jako adv. ; adj. je "ŕ moitié mor demi-raison f. ? (nenal. v ak. sl., ani v dodatcích, PR také nic) demi-saison f. jaro a podzim (tak ak. sl.) demi-saison f. podzimní a jarní doba demi-savant m. polovzdělanec, poloučenec, pavědec demi-teinte lomená barva, polotón [výtv., fot.] f demi-tour m. obrat, obrat o 180 stupňů, půlotočka démonter rozebrat, rozebírat, rozmontovat, demontovat, rozložit ; vymontovat ; zmást, vyvést z míry démontrer qc. ukázat, prokázat, dokázat co démuni, -e zbavený ; chudý, ubohý, bez prostředků dénaturer překroutit, zkreslit dénégation f. popírání, popření, zapírání dénicher vypudit, vyhnat ; vyslídit ; vybrat hnízdo dénicher un livre vyslídit (získat) knihu dénombrer sčítat (zejm. obyvatele), sečíst, vypočítávat, vyčíslit dénoncer q. udat koho dénoyauter vypeckovat jiné je dénoyer dénoyer odvodnit, odvodňovat dent f.! zub ; radlička, hrot, spona dentage m. ozubení dentelage m.??? ozubení, vroubkování, zoubkování pozor, v ak. sl. ani PR není, jen dentage ; existu dentelage m.??? vroubkování, zoubkování pozor, v ak. sl. ani PR není, jen dentage ; existu dentelle f. krajka dentelure f. vroubkování, zoubkování, ozubení, drážkování dentelure f. zoubkování, vroubkování dentier m. umělý chrup dents cariées f. pl. zkažené zuby dents gâchées f. pl. zkažené zuby denture f. chrup ; ozubení, ozubí dépannage m. oprava, odstranění poruchy ; uvedení do chodu ; výpomoc dépanneuse f. odtahová služba départ m. odchod, odjezd, odplutí, odlet, rozdělení, rozjezd, odvod (plynu), vývod, výtok, vzlet départ pour odjezd do départementale f. silnice druhé třídy, silnice II. třídy, okresní silnice, okreska dépasser les limites de ses forces přepínat se, nadmíru se namáhat dépasser qc. projet kolem čeho dépenser utratit dépérir hroutit se, hynout, chřadnout, odumírat, pozbýt průkaznosti [práv.], rozpadat se, slábnout, stát se těžko dobytným (o dlu-zích), upadat, vadnout, ztrácet na hodnotě dépister vyslídit, vystopovat (i přen.) ; provádět depistáž (lék.) dépit m. zklamání ; nevole, roztrpčení, zlost dépiter rmoutit, roztrpčit, zlobit déplacé hors de son cadre historique mimo svůj historický rámec, vytržený z historického rámce déplacement ŕ l'étranger m. výjezd do zahraničí déplacer posunout, přeložit, přemístit déplanter, replanter přesadit déploiement m. projev, projevení, rozvinutí, rozložení déplorer želet, velice litovat ; oplakat, oplakávat déployer rozevřít, roztáhnout, rozvinout, stavět na odiv dépointer odvíjet, odvinout, rozmotávat déportement m. stočení (vozidla) od správného směru ; (pl.) uvolněné mravy, špatné chování déposer vysadit, (nechat vystoupit z auta, a to nejen proti vůli pasažéra) dépouille f. pozůstatek, ostatek ; stažená kůže ; (lék.) zbroušený zub ; kořist, trofej dépouiller svléci, odložit ; oloupit, obrat, zbavit ; zkoumat, prohlížet dépouiller le courrier prohlížet došlou poštu dépouiller q. de qc. zbavit koho čeho ; obrat, oloupit koho o co dépouilles f. pl. pozůstatky, ostatky déprédation f. rozkrádání, drancování, loupení ; zpronevěra ; vydírání, vyděračství ; poškození, škody dépression f. klesání, pokles ; deprese, skleslost, sklíčenost, ochablost, ; oblast tlakové níže depuis belle lurette už hezky dávno, už dost dávno fam. depuis des temps immémoriaux? odnepaměti depuis deux ans už dva roky, dva roky déraciner vykořenit (i přen.), vytrhnout z kořenů déraciner vyvrátit (strom z kořene) déraillement m. vykolejení, vyšinutí déraison f. nerozum, pošetilost kniž. déranger obtěžovat, rušit, vyrušovat ; narušovat ; přeházet, rozházet, uvést v nepořádek... derničre forteresse f. poslední bašta derničre ressource f. poslední naděje, poslední záchrana déroulement m. průběh déroute f. rozvrat, rozklad, porážka, rozprášení (vojska) ; zmatek, divoký útěk dérouter svést z cesty, zmást dérouter un navire změnit kurs snad i přen. des arrhes f.! peněžitá záloha, záloha, závdavek des cents et des mille tisíce a tisíce, velké peníze mille des deux z obou des haillons hadry, cáry des heures et des heures hodiny a hodiny (zdůraznění délky či zdlouhavosti) des Sept Douleurs Sedmibolestná náb. désaffecté zrušený, nepoužívaný, nesloužící původ-nímu určení désaffection f. odklon, ztráta náklonnosti, nechuť désaltérer uhasit žízeň, zahnat žízeň désapointer zklamat zř. désapprobation f. neschvalování, odsuzování, projev nesouhlasu désarmement m. odzbrojení désavantage m. nevýhoda désaveu m. neschválení, odřeknutí, odvolání ; popření, neuznání, nesouhlas, odmítnutí désavouer neuznat, neuznávat, popřít, popírat, odvolat désavouer neuznávat, popírat descendance f. potomstvo descendre snášet se (dolů) descendre vystoupit (z dopravního prostředku) descendre d'auto vystoupit z auta descendre ŕ l'hôtel ubytovat se v hotelu déséquilibré m. vyšinutý člověk, duševně vyšinutý člověk déséquilibrer porušit rovnováhu, vyvést z rovnováhy désert m. poušť ; pustina désert, -e opuštěný, pustý adj. désespérer hluboce zarmoutit, uvést v zoufalství ; zoufat (si), ztrácet naději désespoir m. beznaděj désherbant m. herbicid, přípravek proti plevelu déshérité m. vyděděnec désillusion f. rozčarování, deziluze, vystřízlivění désintéressé ŕ qc. nezúčastněný, nestranný v čem désintéressé, -e nezištný, nesobecký ; nestranný, nezúčastněný, nezaujatý, neúčastný désintéressement m. nestrannost, nezaujatost ; nezištnost ; uspokojení (věřitelů) désintéręt pour qc. m. nezájem o co désinvolte nenucený (v chování) ; nevázaný désinvolte neostýchavý ak. sl. cz-fr désinvolture f. nenucenost désobéir aux ordres neuposlechnout rozkazů désobéissance f. neposlušnost désobligeance f. neochota désobligeant, -e nezdvořilý, urážlivý désolation hoře, spoušť Désolé. Bohužel (ne). Je mi líto (ne). désordonné nezřízený ; nepořádný désormais napříště (od nynějška do budoucnosti ; mírně stylisticky odlišné od dorénavant) désormais od nynějška, příště desséché, -e vyschlý, vysušený dessein m. předsevzetí, úmysl, záměr desserrer uvolnit (šroub), povolit (brzdy), popustit dessin m. vzorek (ozdobný obrazec) dessins animés m. pl. kreslený film dessus nahoře ; nahoru, navrch dessus m. hořejšek, horní část désśuvrement m. nečinnost, zahálka destinataire m. adresát, příjemce (dopisu, sdělení...) désunion f. rozmíška, roztržka, různice désunir oddělit, rozdělit, rozloučit ; znesvářit détacher les yeux de qc. odtrhnout oči od čeho détacher ses yeux de odtrhnout oči od détail sans importance nedůležitý detail détecter odhalit, zjistit, odkrýt, detekovat détenir qc. zamlčovat? ; držet, pevně držet, držet v rukou ; zadržovat, zadržet détentrice držitelka, nositelka, majitelka détenu m. zatčený, chovanec (zejm. polepšovny), vězeň déterminant, -e určující adj. déterminer stanovit si déterrer vypátrat, vyslídit, zjistit, vykopat déterrer la hache de guerre vykopat válečnou sekeru détestable hnusný, odporný, ohavný détour m. objížďka, oklika, záhyb détour m. odbočka (i v hovoru, přednášce apod.) détournement de mineur m. pohlavní zneužití nezletilé osoby, pohlavní zneužití mladistvé osoby détournement m. defraudace, zpronevěra détournement m. zpronevěra, defraudace ; odvrácení ; odvedení (jiným směrem) ; (~ de mineur) pohlavní zneužití mladistvé osoby ve významu objížďka jen v belgické fr.! détourner unést, odcizit détourner les fonds zpronevěřit kapitál détourner les yeux odvrátit zrak détourner les yeux de qc. odtrhnout oči od čeho détourner ses yeux odvrátit oči détraction nactiutrhání détresse f. tíseň, nejvyšší nouze ; sklíčenost, úzkost détritus m. odpadky ; suť, drť deuce m. shoda sport. ; vysl. djus deuil m. smutek ; smuteční průvod ; smuteční šaty deux demi-douzaines dvě šestice deux doigts de qc. troška, kapka, krapet, drobet čeho deux ou davantage dva nebo více, dva či více dévaler řítit se, seběhnout, sejít, valit se (dolů), svalit se dévaler de la montagne řítit se ze skály dévaluation f. devalvace devant notre micro u mikrofonu máme dévaster zničit, zpustošit, ničit, pustošit développement rozpracování, rozvinutí, rozvoj développement m. rozvoj sic développer rozvinout, roztáhnout, rozvinout ; rozpracovat, rozvinout, vyvíjet, rozvíjet ; vyvolat (film, fotografie) devenir autonome osamostatnit se (o dítěti) devenir dramatique dramatizovat se devenir enceinte otěhotnět devenir indépendant osamostatnit se (ak. sl. uvádí jen příklad s osamostatněním kolonií, ne s člověkem) devenir q. stát se čím déverser vylít, vyvrhnout deviner uhodnout deviner, entrevoir tušit (vyciťovat) devis cenová nabídka ; rozpočet devise f. heslo (životní, na erbu apod.), deviza, devíza dévoiler odhalit, odkrýt i přen. devoir de citoyen m. občanská povinnost f. devoir m. povinnost devoir scolaire m. domácí úkol dévoré par la rouille rozežraný rzí, rozhlodaný rzí dévorer ses larmes polykat slzy dévotion eucharistique f. eucharistická úcta dévoyé, -e zbloudilý, pobloudilý, na scestí dextérité f. dovednost, obratnost, zručnost diacre m. jáhen diagnostic m. diagnóza diagnostic m. [nikoli diagnose] diagnóza diachronie f. diachronie dictionnaire analogique m. ideografický slovník dictionnaire inverse m.? retrográdní slovník (znám ústně, fr-cz nenal., cz-fr dictionnaire rétrograde, PR nic) dictionnaire m. slovník (příručka) dictionnaire rétrograde m. retrográdní slovník jaz. ; ak. sl. cz-fr dictionnaire vivant m. chodící slovník (o člověku) Dičgue d'Osma Diego z Osmy Didachč f. [sic] Didaché (jeden z tzv. spisů apoštolských otců) Dieu merci bohudíky (modernější než grâce ŕ Dieu) diffamer hanět, pomlouvat, hanobit, utrhat na cti (komu) différemment de + subst. jinak než kdo / co nikoli "différemment que" différenciation f. rozlišení (proces, postup ; možná nejen) différend m. avec q. neshoda s kým difficulté f. nesnáz difforme neforemný, ohyzdný, znetvořený diffuser vysílat (např. signál) diffusible schopný difúze ; šiřitelný, pronikající Digeste m. Digesta (právnická sbírka, součást Justiniánova zákoníku) (takto Thouz. Rit. 227 aj., vč. m. ; def. DZ) digitale f. [sic] náprstník (bot.) digne d'estime hodný úcty digne d'estime hodný úcty, hoden úcty digne de risée hodný posměchu dignement důstojně, náležitě, vhodně dignité f. vážnost, důstojnost digraphie f. podvojné účetnictví digression f. odbočka, odchýlení (od tématu) dilapider qc. promrhat co, rozházet co dîmaire m. (hist.) okrsek, kde se vybírá desátek ??? ak. sl. nic, DZ podle Biget in Zerner dîme f. (hist.) desátek ; (přen.) poplatek (nedobrovolný, vymáhaný) DZ podle ak. sl. dimension sacrale f. posvátný rozměr dinde f. hloupá husa (přen.), krůta Dioclée f. Dioklea (oblast v Dalmácii ; Mill. ani ak. sl. přesně nenal.) diplomatique f. diplomatika dire de + inf. říci aby dire des vertes et des pas mures de qc. říci mnoho nepěkného o čem dire du bien de qc. mluvit o čem v dobrém, chválit co dire mot vypravit slovo dire ses quatre vérités ŕ q. říci od plic co komu, říci komu pravdu do očí (tak ak. sl., nic víc ; zřejmě také vytmavit to komu, pěkně to vytmavit komu ; ta pravda říkaná do očí, ač to ak. sl. neuvádí, bývá zdá se většinou adresátovi nepříjemné.) dire ses quatre vérités ŕ q. říci pravdu do očí komu dire ses vérités ŕ q. říci od plic co komu, říci komu pravdu do očí (tak ak. sl., nic víc ; zřejmě také vytmavit to komu, pěkně to vytmavit komu ; ta pravda říkaná do očí, ač to ak. sl. neuvádí, bývá zdá se většinou adresátovi nepříjemné.) dire un mot ceknout, vyslovit něco, říci něco (už tu nesmím ani nic říct?!) directe f. (ak. sl. nic, jen jako adj. a jako subst. m.) direction f. vedení (podniku apod.) discerner rozeznat, rozlišit, rozpoznat discoďdal kotoučovitý discorde nesvár, nesvornost discours directe m. přímá řeč discours indirecte libre m. polopřímá řeč gram. discours m. pojednání, projev, rozprava, řeč discours m. projev (novoroční atd.) discours rapporté m. nepřímá řeč discrédit m. diskreditace, diskreditování, oslabení důvěry, oslabení vážnosti, ztráta důvěry ; nevěrohodnost, špatná pověst discrétion f. diskrétnost, mlčenlivost ; ohleduplnost, šetrnost ; rozvážnost, zdrženlivost, rezervovanost discutable, contestable sporný disgrâce f. nepůvabnost, nedostatek půvabu ; nelibost, nemilost, nepřízeň disgracieux nehezký, ošklivý disjoindre oddělit, odloučit, rozpojit, vypojit, odepnout disloqué, -e vykloubený disloquer vymknout, vykloubit ; rozebrat, rozložit, rozbít ; demontovat dispensateur m. dárce, obdarovatel, rozdávač disposer de mít co, disponovat čím disposer de qc. mít co, disponovat čím disposer en réserve de qc. mít v záloze co sic, v uvedeném pořadí dispositif d'alarme m. poplašné zařízení dispositions pour qc. nadání pro co disproportion f. nepoměr, disproporce disqualification f. diskvalifikace disque m. deska (gramofonová) disque m. disk (i CD) disséminé, -e rozptýlený, rozsetý dissension f. neshoda, různice dissimulation f. utajení, utajování dissimuler přetvařovat se, předstírat dissimuler qc. skrývat co, skrýt co (i o věci, která zastírá pohled na jinou) dissous, -ssoute (tak GR ; passé simple slovo nemá) rozpuštěný, zrušený dissuader q. de (faire) qc. odradit koho od čeho, vymluvit komu co dissymétrie f. [sic] asymetrie, nesouměrnost distinction f. rozlišování, rozlišení, rozeznávání (např. dobra a zla) ; rozdílnost, rozdíl, odlišný znak, odlišnost ; vyznamenání, pocta ; uhlazené chování, vybrané chování ; vytříbenost distraction f. nepozornost, roztržitost ; zábava, rozptýlení, vyražení, povyražení ; zpronevěra ; oddělení, odečtení, odtržení distraire q. de ses travaux vytrhovat koho z práce, vyrušovat koho distribuer les tracts rozdat / roznést letáky distribution de nourriture f. distribuce potravin, rozdělování potravin diverger rozcházet se, rozbíhat se, různit se (o přímkách i přen. např. o názorech) divers (v antepozici: diverses sociétés...) jednotlivý diversifier rozrůznit diversifier rozrůznit, rozrůzňovat, obměňovat, střídat divertissement de masse m. masová zábava divertissement m. rozptýlení divertissement m. zábava divine Providence f. Boží Prozřetelnost divinité f. božství ; božstvo, bůh ; modla, idol (zbožňovaná žena) sic, f. ak. sl. divorcé m. rozvedený m. subst. divorcer avec q. rozvést se s kým, rozejít se s kým ve fr. sloveso nezvratné divulguer prozradit, rozhlásit, zveřejnit, rozšířit na veřejnost dix-neuvičmiste (související s ideologií a orientací 19. století) adj. dixičme [bez une!] jedna desetina m. dizain m. desítka (deset věcí stejného druhu, zř.) ; decima (desetiveršový strofický útvar, metr.) ; desátek (růžence, círk.) docétisme m. dokétismus doctissime veleučený žert. nebo pejor. doctrine f. nauka document d'archives m. archivní dokument documenté, -e opřený o fakta, podložený doigt m. prst dollar m. dolar Dom Juan Don Juan sic, Dom domaine m.! statek (asi spíš ve smyslu majetek), majetek, oblast, obor, panství domaine privilégié m. výsadní území, výsadní oblast i přen., např. výsadní oblast výzkumu domicile m. byt, obydlí, příbytek si domination f. vládnutí dommages et intéręts m. náhrada škody i s úroky domptable zkrotitelný dompteur m. krotitel (zvěře) don de seconde vue m. dar jasnozřivosti don du Saint-Esprit m. dar Ducha svatého donataire m., f. obdarovaný, -á donateur m. dárce donation f. dar, darování, darovací listina Donne-moi de tes nouvelles. Co je u tebe nového? sic, de donnée f. údaj, informace ; námět ; veličina, daná veličina donnée f. veličina, údaj, informace... données f. pl. data, údaje donner dávat (v kině, v televizi) zásadně donner, nikoli projeter apod. donner carte blanche ŕ q. dát plnou moc komu donner congé ŕ q. vyhodit koho (z práce) donner du fil ŕ retordre dát komu zabrat, být pro někoho tvrdý oříšek donner en fief (qc. ŕ q.) udělit v léno (co komu) donner la priorité dát přednost (i v jízdě) donner le signal de dát signál k čemu donner le signal de dát znamení k donner lieu ŕ qc. vést k čemu, způsobit co, být podnětem k čemu, dát podnět k čemu, zavdat příčinu k čemu donner qc. ŕ q. pour ses dix-huit ans dát komu co k osmnáctým narozeninám donner ŕ sucer ŕ l'enfant dát dítěti pít, nakojit dítě donner ŕ sucer ŕ l'enfant nakojit dítě, dát dítěti pít donner raison a dát komu zapravdu donner sur vést do, otvírat se do donner un poids immérité ŕ qc. dodat nezaslouženou váhu (nějaké tezi) donner un prétexte vymluvit se donner un ŕ q. dát někomu jednu donnez-vous bien představte si, no jen si to představte donquichottesque donkichotský dont (deux + adj.) z toho (dva + adj.: dodal nám tři exempláře, z toho dva nepoužitelné) dont on dit que který prý pozor, nepřekládat otrocky "o kterém se říká, že" doré, -e pozlacený, nazlátlý, zlatavý dorénavant napříště (od nějakého minulého okamžiku dále ; mírně stylisticky odlišné od désormais) doreur m. zlatič, pozlacovač dorien m. dórština (starořecký dialekt) dormir la bouche ouverte spát s otevřenou pusou dormir sur ses deux oreilles spát klidně, spát bez starosti dormition f. zesnutí (círk. o zesnutí Panny Marie před nanebevzetím) dos des mains m. hřbet rukou dossier m. složka, adresář (na počítači) dossier m. svazek, fascikl, listina, akta ; opěradlo Dostoďévski Dostojevski douanier m. celník doubler zdvojnásobit ; dabovat ; podšít (šaty) ; předjet, předjíždět ; přetlumočit doubler dans un tournant předjíždět v zatáčce Doubrovnik m. Dubrovník douce émotion m'étreint f. uchopí mě něžné dojetí doucement pomalu, zvolna ; potichu ; zlehka, lehce, mírně ; laskavě doucement tiše, potichu doucement zvolna, zlehka Doucement! Pomalu! douceur f. mírnost, jemnost, laskavost, přívětivost ; hebkost (materiálu i přen.), měkkost ; sladkost doucifier osladit zř. douillet, -ette měkký, měkounký (o posteli apod.) ; útulný ; choulostivý, změkčilý Doura-Europos (geogr.) Dura Európos (fr. takto v cit. Cumontovy fr. práce in GEL) doute de q., qc. m. [sic] pochybování o kom, čem doute qualifié m. odůvodněná pochybnost douteux, -euse nevěrohodný DZ doux, fem. douce hebký, jemný, lahodný, libý, měkký, mírný, přívětivý, sladký doux-amer, fem. douce-amčre hořkosladký douzaine f. tucet doyen m. děkan, nejstarší člen sboru Dragovitza f. Dragovica geogr. dragueur de mines m. minolovka drap mortuaire m. příkrov na rakev (přímo nalezeno) drapé, -e potažený suknem ; zřasený draps m. pl. povlečení Drave f. Dráva geogr. dresser postavit, vztyčit, rovnat; vycvičit (zvíře) dresser vystavit (listinu) dresser la table, mettre la table prostřít stůl dresser un acte vystavit listinu dresser une liste sestavit seznam, sestavit soupis, vyhotovit soupis droguerie f. drogerie droit de sortie m. vývozní clo droiterie f. praváctví kniž. droitisme m. pravičáctví droiture f. přímost ; správnost (úsudku) drôle divný, podivný ; legrační, směšný, žertovný nikoli hloupý! drôle de guerre f. podivná válka (název pro chabou obranu Francie proti německým okupačním vojskům za 2. svět. války) du coin de l'oeil koutkem oka du côté de od (od vězeňské zdi k nám doléhaly zvuky výstřelů apod.) du fait de qc. z důvodu čeho du moins aspoň, alespoň du moins přinejmenším, alespoň du n'importe quoi blbosti, pitomosti neměn. du papier ŕ lettres dopisní papír du plus loin que + subj. pokud (se pamatuji), pokud (má paměť sahá) du point de vue de q., qc. z hlediska koho, čeho du tout au tout od základu, naprosto, úplně (se změnit apod.) du type: typu: (např.: nepoužívejte výrazy typu:) du verglas náledí du vrai něco pravdy dualisme absolu m. absolutní dualismus teol., fil. dualisme modéré m. umírněný dualismus teol., fil. duper oklamat, ošálit, podvést kniž. dur, -e tvrdý durant během (i o přerušovaném ději) durant během, v (o přerušovaném ději) adv. durant la nuit v noci (o jevech s přestávkami) duvet m. peří, prachové peří, chmýří, chloupky ; peřina ; péřový spacák dysentrie f. úplavice dzikr m. dhikr, zikr (opakované předříkání modliteb a Božích jmen u muslimů, muslimská modlitební a meditační technika) sic, dzikr eau bénite f. svěcená voda sic, bénite eau de Javel f. javelská voda, javelský louh ak. sl. takto, vč. velkého J eau transparente f. průzračná voda ébats m. pl. skotačení, bujná zábava ébats m. pl. skotačení, pobíhání ; bujná zábava ébauche f. náčrtek, nárys, nástin, návrh, skica ébaucher načrtnout, nastínit; zhruba opracovat i přen. ébčne f.! eben éblouir oslepit, oslnit, omámit i přen. éblouir q. omámit, oslepit, oslnit koho écaille f. šupina ; želvovina écarlate nachový, šarlatový écarlate m. šarlat, nach écart m. poklesek écarter odtahat écarter le rideau rozhrnout závěs, odhrnout závěs écarter un soupçon zbavit se podezření Eccl. (zkr.) Kaz (Kazatel, zkratka biblické knihy) takto dohledáno podle Thouz. Livre 250 ecclésial, -e církevní éclaboussement m. rozstříknutí, (výbuch?) (zde: světla) éclair m. záblesk ; zip éclairage artificiel m. umělé osvětlení éclairage m. osvětlení (svítidla) éclairage m. osvětlení ; svícení ; osvětlování ; osvětlovací těleso ; světlo (přen.: v tomto světle) ; průzkum éclaircir qc. objasnit co, osvětlit co, ozřejmit co éclairé ŕ la bougie osvětlený svíčkami éclairement m. osvětlení (proces, činnost) éclairer q. sur qc. [sic!] objasnit komu co éclat m. lesk, třpyt éclater propuknout ; lesknout se, třpytit se, skvět se ; uhodit, udeřit (o hromu a blesku), blýskat se ; roztříštit se, rozpadnout se, roztrhnout se, puknout, prasknout éclater uhodit, udeřit (o hromu a blesku) éclater de rire rozesmát se éclater en sanglots rozvzlykat se écologiste m. ekolog (ekologický aktivista) écologue m. ekolog (vědec) économe m. správce, hospodář économie de marché f., économie du marché f. tržní ekonomika économie du salut f. ekonomie spásy économiser našetřit écoperche f. štenýř (sloup v lešení) ; sloupový jeřáb écorce f. slupka écorcher odřít, stáhnout kůži écouter qc. poslechnout si co (např. kazetu) écoutez podívejte ; no, takhle: écran tactile m. doteková obrazovka??? écrire napsat (fyzicky napsat text, jiné je napsat nějakou práci apod.: rédiger) écrire napsat (fyzicky) écrire une lettre napsat dopis (důraz na činnost psaní) écriture f. písmo (vaše písmo je nečitelné) écrou m. matice (šroubu) ; záznam o přijetí vězně écueil m. úskalí (i přen.) écueil m., récif m. výspa écuelle f. mísa, miska ; sběračka écuelle f. miska écureuil m. veverka écusson m. štítek, tabulka s nápisem ; odznáček (školní) ; znak écuyer m. panoš ; podkoní, štolba ; krasojezdec éd. vyd., vydal zkr. Édesse Edessa geogr. édile m. městský radní édition phototypique f. faksimilované vydání, faksimile éditrice f. vydavatelka, editorka, nakladatelka éduquer vzdělat, vzdělávat effarouché vylekaný effectif m. počet, početní stav effectif, -ive účinný ; skutečný, opravdový effectivement prakticky, v podstatě ; ve skutečnosti ; účinně effectivement skutečně, opravdu effectuer un calcul provést součet effervescence f. kvas, vření, kypění, vzruch (i přen.: intelektuální kvas apod.) effervescence f. kvašení, kypění, vzkypění, kvas ; kvas (přen., např. kulturní kvas) effeuilleuse f. striptérka fam. efficacité f. účinnost, působivost, schopnost, síla pozor, slovo "*effectivité" ve fr. neexistuje effigie f. obraz, vyobrazení (osoby), podobizna, portrét, hlava (na minci, známce apod.), podoba (na penízku nebo medailonku) effilocher rozcupovat, roztřepit, třepit na vlákna effluve f. vůně, výpar ; koróna ; doutnavý výboj effondré, -e zhroucený, zřícený efforts inutiles m. pl. zbytečná námaha efforts m. pl. [raději užívat pro konkrétní snahu pl.] úsilí effraction f. vloupání effronterie f. drzost, nestoudnost égayer oživit, pobavit, rozveselit, zpestřit égayer pobavit, rozveselit, obveselovat, obveselit (koho) ; oživit, zpestřit (rozhovor, styl) ; dodat života (nějakému místu, zmenšit jeho ponurost apod. ; česká formulace DZ) ; prořezat (strom ; zahr.) églantine f. planá růže, šípkový květ (i ak. sl. jen toto) église paroissiale f. farní kostel égout m. kanál, kanalizace, stoka égout m. kanál, kanalizace, stoka ; splav ; okap, okapní roura, okapní žlab égrainer drolit, vydrolovat, vylupovat ; otrhávat, obírat (hrozen) ; mlátit, vymlátit (zrní), vyzrňovat ; odzrňovat ; trousit (trans. l'escalier égraine les arrivants) ; ohoblovat ; odzpívat, odříkat ; ztrácet čas??? též égrener égrener drolit, vydrolovat, vylupovat ; otrhávat, obírat (hrozen) ; mlátit, vymlátit (zrní), vyzrňovat ; odzrňovat ; trousit (trans. l'escalier égrčne les arrivants) ; ohoblovat ; odzpívat, odříkat ; ztrácet čas??? též égrainer échafauder vymyslet, dát dohromady (narychlo, zejm. nepodloženou domněnku), spíchnout échancrure f. výstřih (šatů) ; výstřižek ; výkroj ; drážka, zářez échange m. výměna (i poznatků, tj. spíše ve smyslu "sdílení", apod.) échanger qc. contre qc., échanger qc. pour qc. vyměnit co za co échanger une parole prohodit pár slov échanger une parole prohodit pár slov s kým échantillon m. ukázka, vzorek ; měřidlo ; cejch échantillon m. vzorek (ukázka) échapper uniknout, utéct, utéci (ze zajetí, z vězení) échapper belle qc. vyvléct se z čeho, vyvléci se z čeho, vyklouznout z čeho échapper ŕ q. (une plaisanterie vulgaire lui a échappé) utrousit co écharde f. tříska échauffourée f. bitka, potyčka, šarvátka, srážka (i vojenská) échéance f. lhůta ; doba splatnosti, splatnost échelle f. škála (ale především ve významu gradace, žebříček apod.) échelon m. příčel, příčka, stupínek échelonnement m. postavení na společenském žebříčku DZ écheniller zbavit housenek, sbírat housenky écheveau m. přadeno, spleť, zamotaná věc (i přen.) échine f. páteř, hřbet échiquier m. šachovnice ; státní pokladna, státní kasa élaboration f. vytváření, tvorba, zpracovávání, zpracování, vypracování élaboration f. zpracování élaboration la plus complčte f. nejúplnější zpracování élaborer (qc.) vypracovat co ; (qc.) zfabrikovat co DZ ex Biget in Zerner élaborer vytvořit, vypracovat, zpracovat élargissement m. rozšíření, roztažení, rozpínání, roztahování ; propuštění (obžalovaného) élargissement m. rozšiřování, šíření, rozšíření (dynamický proces ; nelze použít o teritoriu, rozšířenosti románských jazyků apod.) élčve m. žák élection f. volba élection f. volba (obecně) élections f. pl. volby élections législatives f. pl. parlamentní volby, volby do poslanecké sněmovny électro-aimant m. (pl. électro-aimants) elektromagnet m. élément douteux m. nekalý živel, pochybný živel éléments douteux m. nekalé živly, pochybné živly éléphante f. slonice Éleusis Eleusína geogr. élever vychovat (dítě) élitiste elitářský elle disparut aussi brusquement qu'elle était survenue zmizela tak rychle, jako se objevila elle m'a lancé un regard significatif vrhla na mě významný pohled elle n'a pas pu dire mot nemohla ze sebe slovo vypravit Elle n'a que faire de votre sollicitude. Vaše starostlivost je jí ukradená. elle y est allée de sa petite larme přišla se svou troškou do mlýna ellipse f. výpustka, elipsa ling. éloquence f. výmluvnost, výřečnost élucider un mystčre osvětlit záhadu, objasnit záhadu élucubration f. výplod, žvást éluder qc. vyhnout se čemu, obejít co (přen.) émaner de qc., procéder de qc. vycházet z čeho emballage m. obal, balení ; balení, zabalení (činnost) emballement m. vzplanutí, zanícení, nadšení (přílišné) ; splašení (koně) ; rozlet (stroje ; tech.) emballer balit, zabalit embarquement m. nalodění, nasednutí, nastoupení (např. do letadla), naložení ; odplutí (pour - kam) ; služba (námořníků a vojáků na moři) embarras m. potíž, obtíž, nesnáz, tíseň ; dopravní zácpa ; zatarasení ; nával embarras m. pl. potíže, obtíže, nesnáze ; rozpaky embarrassant, -e nepohodlný, obtížný, působící nesnáze ; trapný embarrassé, -e rozpačitý, zmatený ; zamotaný, spletitý ; stísněný embaucher q. najmout koho (do práce) embaucher q. najmout, najímat, přijmout (do práce) embellir zvelebit (esteticky pozvednout) embęter štvát, dopalovat, otravovat emboutir mon aile škrábnout mi bok auta fam. embrayer startovat, nastartovat (auto), zasunout (spojku), zapnout (motor) ; zařezávat, chrápat (fam. pro "spát") embruns m. pl. vodní tříšť, sprška embuscade f. léčka, nástraha, past, záloha émeraude f. smaragd émerveillé, -e užaslý, uvedený v úžas émerveiller naplnit obdivem, úžasem émetteur m. mluvčí, autor sdělení PR émettre vydávat (vůni, zvuk...), vysílat, vyzařovat ; vyjádřit émettre un ultime souffle vydechnout naposled éminent, -e výtečný (např. profesně zdatný) émissaire m. vyslanec emmagasiner hromadit, nashromáždit, uskladnit ; ukládat (do počítače, podle angl. store) emmailloter zabalit, ovázat, zavázat; zavinout do plenek Emmaüs m. Emauzy bibl. emménager nastěhovat se ; vybavit, zařídit emmener odvést, odvézt (osobu) emmener odvézt, odvést emmener (en voiture) odvézt (autem) emmieller osladit medem émoi m. pohnutí, rozrušení, vzrušení émonder prořezat (keř) ; pročistit (zrno) ; loupat (zrno) émousser qc. otupit, ztupit, zkosit, srážet hrany ; otupovat (přen.) ; odpěnit émouvoir aux larmes dojmout k slzám empęcher, parer, prévenir zabránit empętrer spoutat empierré, -e štěrkovaný empiler nahromadit, nakupit ; napálit (fam.) ; okrást (fam.) ; rovnat na sebe, skládat na hromadu, skládat na sebe empiler nakupit ; (zřejmě i) rozložit empirer zhoršovat se emplette f. nákup (činnost i věci) employé m., officier m. úředník employée f. úřednice employer qc. použít co, užít co employeur m. zaměstnavatel emporter odnést (věc) emporter vzít (si s sebou něco apod.) jiné je prendre emporter qc. dobýt, zmocnit se, dosáhnout čeho ; odnést, odvést, odvézt co emporter qc. odnést, odvést, odvézt, vzít s sebou co empreindre prostoupit, prodchnout empreinte f. stopa, otisk ; pečeť, známka emprise f. sur q. působení, velký vliv na ak. sl. en jako (např. nést se jako sultánka: marcher en sultane) en jako (např. v sousloví "jednat jako přítel") en v (o jednotkách, např. v sousloví "v kilometrech") en ancien français ve staré francouzštině en argot v argotu, v argotické mluvě en avant vpředu ; kupředu en bateau na lodi ; lodí en bonne et due forme jak je požadováno, v pořádku adj. en caractčres gras (typogr.) tučně (DZ z různých zdrojů) en caractčres gras tučně typograf. en cas d'indisponibilité když nebudete moci, když nebudete k zastižení en cas de + subst. v případě čeho en cas de nécessité v případě potřeby, v nouzi, v případě nouze en ce moment teď (teď se o tomto problému dost mluví apod.) en ce moment v téhle chvíli en ce qui concerne qc. co se týče (čeho) en ces lieux zároveň en ces lieux zároveň (jsi pro ni zároveň otec i bratr apod.) en conformité avec ve shodě s čím, podle čeho en conformité avec qc. podle čeho, shodně s čím en conséquence následkem, proto, tedy en contrebas de dole pod (hradem, svahem ; ne stolem) en contrepartie de náhradou za co en cours de la route cestou en croix na kříži (náb.) ; křížem (zkříženě) [ak. sl., ale častěji myslím sur la croix; dle PR lze obojí] en crue rozvodněný neměn. en d'autres pays v jiných zemích, v dalších zemích en dentelle krajkový en dépit de + subst. přes co, i přes co, ani přes co, nehledě na ; nedbaje čeho, bez zřetele k čemu, bez přihlédnutí k čemu, nehledě na co en dernier nakonec, naposled, jako poslední en détacher les yeux odtrhnout od toho oči en détail detailně en détresse ve stavu nouze, v nouzi ; topící se (o člověku), potápějící se (o lodi) en direct živě, v přímém přenosu en direction de qc. směrem k čemu, směrem na co en dix mensualités v deseti měsíčních splátkách en effet správně, přesně tak, tak jest DZ en effet vskutku, opravdu ; totiž (ak. sl. člení "vskutku, opravdu, totiž", ale to je podivné směšování: "totiž" vysvětlující či uvádějící příčinu se tu spojuje se "vskutku" ; "vskutku" ale výraz "en effet" znamená také, protože en effet je též "správně") en effet vždyť, přece (sám přece řekl, že to nesnáší) Duv. en effet vždyť, přece (tak dobrý výsledek si nezaslouží, vždyť se vůbec neučil) ; ve skutečnosti (dle ak. sl. jen kniž., ale to je omyl) en effet, ŕ savoir, c'est que totiž en échange de náhradou za co en enfer v pekle en espace v kosmu?, v prostoru (místně) en espace v prostoru en état de péché ve stavu hříchu teol. en état de péché mortel ve stavu smrtelného hříchu teol. en ętre quitte pour la peur odnést to jen strachem ; jen se pořádně polekat sic, pour, dle PR en ętre sur být si tím jist en étroite coopération / collaboration avec q. v úzké spolupráci s kým en exprčs expres, expresně (rychlou poštou) en face de naproti en face de naproti čemu (budově apod.) ; vůči en genre et en nombre v rodě a v čísle (shodovat se apod.) gram. en grande mesure velkou měrou en grande partie z velké části en gros zhruba, v hrubých rysech en hâte rychle, ve spěchu, spěšně, kvapně (odejít apod.) en italiques kurzívou en l'absence de q. v nepřítomnosti koho En l'absence du chat, les souris dansent. Když kočka není doma, myši mají pré. en l'espace v rozmezí (časovém) en l'espace de quelques semaines v několika týdnech (všechno rozkvetlo) en la présence de q. v přítomnosti koho en laine, de laine vlněný en laisse na vodítku en liquide hotově, v hotovosti (platit hotově) en majorité z většiny, ve většině (zejm. administrativní styl) en matičre de co se týče en mettre la main ŕ feu [nikoli au] dát za to ruku do ohně en mille morceaux na tisíc kousíčků, na tisíc kusů en moins de rien raz dva, v momentě en mon âme et conscience podle mého nejlepšího vědomí a svědomí en mon âme et conscience podle svého nejlepšího vědomí a svědomí en mon nom svým jménem en mon nom et au vôtre svým a vaším jménem en moto na motorce en noir et blanc černobílý en oblique šikmo, našikmo en occurrence v případě (koho je situace jiná apod.) en osier proutěný, z vrbového proutí en outre mimo to, nadto, navíc en outre mimoto, nadto, navíc en particulier zejména, zvláště en partie částečně (zčásti) en partie částečně, zčásti en personne, personnellement osobně (on sám osobně) en plein air venku, na vzduchu... en plein cśur v samotném srdci spíše místně en pleine campagne uprostřed polí, v poli (vlak zastavil uprostřed polí apod.) en premičres noces jako první manželku en premier napřed, nejdřív, jako první en premier trimestre v prvním čtvrtletí, za první čtvrtletí en principe (ve významu "většinou, obvykle" užívá, možná chybně, Duv. rel. Ak. sl. fr-cz ani PR pod en principe tento význam nenal.) en principe v podstatě, v principu, vlastně en principe v principu en principe většinou, povětšinou en proie ŕ qc. vydaný na pospas čemu en province mimo Paříž ("na venkově") en province na venkově ; na venkov En quel an es-tu né? V kterém roce ses narodil? en quelque endroit que ce soit kdekoli, ať už kdekoli en quelques jours za několik dní, v několika dnech en question dotyčný, projednávaný, zmíněný en raison de pro, kvůli (zejm. v oficiálním oznámení) en raison de qc. kvůli čemu en rapport avec v souladu s čím, odpovídající čemu en rentrant cestou domů en revanche naproti tomu, naopak (ve kontrastní, ale ne odporovací juxtapozici ; např. "jedni ano, druzí naopak ne") ; náhradou za, oplátkou za en ruines zřícený, zborcený en silence mlčky, potichu jiné je silencieusement en silence potichu ; (přen.) tiše, v tichosti, potají en silence tiše, v tichosti, potají en son for intérieur v nitru, ve svém nitru en stuc (m.) štukový en substance v podstatě, v jádru, shrnuto, stručně řečeno en surnombre navíc, přespočet en sursaut náhle (zejm. o náhlém probuzení) en tapinois, en sourdine, ŕ pas de loup kradmo, kradí, pokradmu en temps v čase (gram.: mění se v čase, rodu apod.) en terre cuite z pálené hlíny en Terre Sainte do Svaté země tak Novák, lit. fr. en tęte v čele en tęte de phrase v čele věty jaz. en tous sens všemi směry? en tout celkem, dohromady ; naprosto, úplně en tout et pour tout všeho všudy, všehovšudy ak. sl. Pozor, výslovnost prvního tout je [tut] en tout ou en partie částečně nebo úplně, zčásti nebo zcela en tout temps kdykoli, v každé době en toute bonne foi v dobré víře, s dobrým úmyslem en toute franchise upřímně řečeno, upřímně, ve vší upřímnosti, zcela upřímně en travers ex transverso Duv. Rel. 212 en travers napříč, proti en travers de qc. napříč přes co (strom padl napříč přes koleje) en trois coups de cuiller ŕ pot snadno, lehce en un clin d'śil v mžiku, v okamžení en un éclair náhle, najednou, rázem en vain zbůhdarma, nadarmo en venir aux mains pustit se do křížku en viager doživotně, na doživotní rentu en vie živý en ville ve městě en vrac bez ladu a skladu ; v sypaném stavu en vue de qc. za účelem čeho, pro co ; vzhledem k čemu encaisser inkasovat (dostat gól) encaisser un but inkasovat (sport.) encaisseur m. inkasista, inkasující encapuchonner zahalit do kapuce, dát kapuci encenser podkuřovat (i přen. pro lichotit) encensoir m. kadidelnice enclume f. kovadlina ; kovadlinka (anat.) encombrant, -e nepříjemný encombrant, -e neskladný, objemný, zavazející, zabírající mnoho místa ; nepříjemný, tíživý (přen.) ; závadný encombrement m. zácpa (dopravní) ; nával ; zacpání, zahrazení, zatarasení, překážka, zával ; rozměry encore navíc (např. ve větě: tento názor, navíc založený na pochybných předpokladech...) encore davantage ještě víc encore moins natožpak encouragement m., invite f. výzva, vyzvání (ve smyslu pozvání, nabídky) endimanché, -e slavnostně oblečený, ve svátečním, svátečně oblečený endive f. čekanka bot., kuch. endommager q. uškodit komu, poškodit koho endommager qc. poškodit, pokazit co (opravitelně) endormir q. uspat koho endroit m. místo endurance f. otužilost, odolnost, vytrvalost ; trvanlivost ; trpělivost endurer qc. snášet, trpět, vytrpět énerver podráždit, rozčilovat, rozčílit, unavovat, jít komu na nervy ; nervově vysílit ; vysilovat, oslabovat, vyčerpávat (klas.) ; učinit nudným či mdlým ak. sl. fr-cz nic víc énerver podráždit, rozčilovat, rozčílit, unavovat, jít komu na nervy ; nervově vysílit ; vysilovat, oslabovat, vyčerpávat, unavovat (klas.) ; učinit nudným či mdlým ; pálit šlachy na koleně a v podkolení (hist., středověké mučení) ak. sl. celkem nic víc enfant curieux m. zvědavé dítě ; zvídavé dítě enfant maltraité m. týrané dítě enfant perdu m. ztracený syn enfant vilain m. ošklivé dítě enfant vilain m. škaredé dítě, ošklivé dítě, nehezké dítě (fyzicky) enfantin, -e dětinský ; dětský enfantin, -e dětský jiné je infantile, ač protiklad není tak ostrý enfin, mais non en dernier lieu v neposlední řadě Enfin, on verra bien. No uvidíme. No tak uvidíme. enflammé, -e plamenný, žhnoucí, zapálený, zanícený, rozohněný enflé, -e nafouklý, opuchlý, oteklý enfoncé, -e ponořený, zanořený (např. šroub) enfouir zakopat, zahrabat, ukrýt enfourcher qc. sednout si obkročmo na co ; vyhoupnout se na co enfourcher qc. vyhoupnout se na co engager des frais investovat engager qc. zastavit (dát do zastavárny) co engin m. raketa, stroj, mašina englober obsáhnout, zahrnout, spojit, sloučit, přivtělit engloutir pohltit, spolknout engouement m. nadšení, zanícení, zaujetí ; horování engourdir ochromit, otupit, učinit zkřehlým engrais m. hnojivo engrenage m. ozubené soukolí, převod, ozubení enhardir q. ŕ faire qc. dodat komu odvahu k čemu Enchanté de faire votre connaissance. Rád vás poznávám. Těší mě. Enchanté de vous connaître. Rád vás poznávám. enchanter q. okouzlit koho enchanteresse okouzlující ; čarodějka enchanteur čaroděj, kouzelník enchevętré, -e propletený, spletený, zapletený, zamotaný énigme hádanka, záhada énigme f.! [vysl. enim] hádanka, záhada enjeu m. vklad (do hry), sázka ; věc, o kterou jde enjeux de pouvoir m. pl. mocenské zájmy enjoindre qc. ŕ q. nakázat komu co enlaidir zohyzdit ; (intrans.) zošklivět enlever odebrat, odstranit (lékařsky nějaký orgán) enlever zdvihnout, vyzdvihnout, zvedat, zvednout, vynášet (do výše) enlever le manteau odložit si kabát enlever qc. svléknout si co, svléci si co, vysvléci si co (trans.) enlever ses chaussures vyzout se ennemi commun m. společný nepřítel ennemi public m. veřejný nepřítel ennui m. mrzutost, nepříjemnost, trápení ; nuda ennui m., histoire f. nepříjemnost ennuis pécuniaires m. pl. finanční problémy zejm. problémy fyzických osob ennuyer mrzet ; nudit ennuyer sklíčit, trápit koho ; nudit koho ennuyer q. skličovat, trápit koho ; nudit koho énoncé d'un jugement (práv.) znění rozsudku énoncé des prétentions výčet požadavků (ak. sl. v podobě de ses prétentions) énoncé m. vyjádření ; znění, formulace ; výpověď, sdělení ; (spec.) (jaz.) sdělení (ak. sl.: výpověď, ale obvyklejší je v jazykovědě "sdělení") ; zadání (příkladu v matematice apod.) (DZ ze staré db.) ; (de qc.) vyhlášení čeho (soutěže apod.) (DZ ze staré db.) ; vý ak. sl., DZ énoncé m. zadání (např. příkladu v matematice) énoncé m. znění, slovní znění, vyjádření, výpověď ; zadání (příkladu apod.) énoncé m. de qc. vyhlášení čeho (soutěže apod.) énonciateur m. (jaz.) autor sdělení (DZ podle Martin - Wilmet, Syntaxe du moyen français, 13 ; ak. sl. fr-cz nic, PR nic) énorme obrovský enquęteur m. vyšetřovatel enracinement m. zakořenění enregistrement m. nahrávka enregistrement pirate m. pirátská nahrávka enregistrer nahrávat, zaznamenávat (např. na vypalovačce, videu atd.) ; chytit (vysílání na anténu) enregistrer l'émission chytit vysílání [na anténu] ensabler zapískovat, pískovat ; zanést pískem ; zahnat na písčinu enseignement ésotérique m. esoterická nauka enseignement m. nauka (např. náboženská, filosofická) ensemble m. oblečení, souprava, komplet ; sestava ensemble m. sestava ensevelir pohřbít, pochovat ensoleillé, -e prosluněný, osvětlený sluncem, slunný, slunečný, prosvětlený (sluncem) ensuite potom, pak, poté entaille f. vrub, zářez, zásek, zakrojení ; sečná n. řezná rána ; řez ; spára, štěrbina (geol.) ; široké dláto, dlabátko entailler naříznout, naseknout, dělat záseky, brázdit, vydlabat, začepovat entamer zahájit, začít, načít ; nakrojit, naříznout, nalomit, natrhnout, nastřihnout enterrer la hache de guerre zakopat válečnou sekeru entęter omamovat, stoupat do hlavy entęter stoupnout do hlavy, omámit (vůní...) entonner notovat, zanotovat ; stáčet do sudů, nalévat do sudů, sudovat entourage m. okolí (ve smyslu "osoby v okolí jiné osoby") entourer de tendresse zahrnovat něžností / láskou entracte m. přestávka, meziaktí entrain m. čilost, horlivost, jarost, veselost entrain m. nadšení, rozlet, verva (v pozit. smyslu) ; čilost, horlivost, jarost, veselost entraînement rigoureux m. tvrdý trénink entrave f. překážka přen. entre autre (možná chyba ; ak. sl. ani PR neuvádí, LL naopak jen toto a ne "entre autres") entre autre mimo jiné, kromě jiného entre autres mimo jiné, mezi jiným (ak. sl. a PR jen autres, LL naopak jen "entre autre qc." - sic) entre deux âges ve středních letech, středního věku entre guillemets v uvozovkách entre paranthčses v závorce entrecôte m. žebírko entremęler promísit, promíchat entremets m. dezert entreprendre qc. dát se do čeho, pustit se do čeho entreprendre une expédition punitive uspořádat trestnou výpravu entrepreneur m. podnikatel ; dodavatel ; stavitel entrer dostat se, vstoupit entrer dans le coma upadnout do kómatu entrer dans le contexte de qc. zapadat do kontextu čeho entrer en contact navázat styk entrer en négociation zahájit jednání (vyjednávání) entrer en scčne vstoupit na scénu, přijít na scénu entrer en vigueur vstoupit v platnost (o zákonu apod.) entretenir udržovat (v dobrém stavu...) ; vydržovat, živit entretenir vydržovat, živit entretien m. údržba, udržování ; vydržování, živení, výživa ; hovor, rozhovor ; chov (dobytka) entrevoir qc. tušit, vytušit, zahlédnout, nejasně tušit co entrevue f. schůzka, rozmluva envahi par qc. zarostlý (plevelem apod.) envahir obsadit, zaplavit envahir zaplavit ; přepadnout, vpadnout, vtrhnout, obsadit envahissement m. nájezd, vpád, invaze, vniknutí (do nějaké země) ; zaplavení (i přen. ve smyslu zahlcení) envelopper balit, obalit, obklíčit, obklopit, zabalit, zahalit, zaobalit zavinout envers q. k, ke, vůči komu nikoli vers envie f. závist ; chuť, dychtivost, chtivost ; mateřské znaménko ; záděr, záděra (kolem nehtů) envier qc. ŕ q. závidět komu co environ asi, okolo adv. environ ; quelque (adv.) ; ŕ peu prčs asi environnementaliste m. ochránce přírody, ekolog (ekologický aktivista) envisager pojímat envisager uvážit ; pozorovat, hledět (na koho / co) ; mít v úmyslu co, uvažovat o čem ; pojímat (co jak) envisager de faire qc. zamýšlet co, mít v úmyslu co envisager qc. uvážit ; pozorovat co, hledět na co, přihlížet k čemu, uvažovat co, uvážit co ; mít v úmyslu, zamýšlet envisager qc., de faire qc. uvažovat o čem, zvažovat co (vláda zvažuje zvýšení daní) envolée f. vzletnost, vzlet envoyer poslat (zejm. poštou) envoyer q. aux cinq cents diables poslat někoho ke všem čertům envoyer ŕ une adresse poslat na adresu épagneul m. křepelák (pes) épais hrubý, hustý, tlustý épais, -sse hustý épaisseur f. hustota, tloušťka épanouir rozveselit, rozvinout, vyjasnit épargner spořit, šetřit, šetřit čím, ušetřit co komu (qc. ŕ q.), uspořit, ušetřit épars, fem. éparse roztroušený, rozptýlený épaulette f. nárameník, náramenka, ramínko (u košile), vycpávka do ramen épeler hláskovat ; slabikovat (špatně číst) épeler qc. hláskovat (své jméno apod.) éperdument zoufale, šíleně, vášnivě Éphčse Efez geogr. Éphraďm Efraim (jeden z židovských kmenů) épicčne (adj.) (jaz.) vespolný (o podstatných jménech) (ak. sl., bez dalšího upřesnění ; ale já to znám jako adj., kt. je v obou rodech stejné ; ověřit ekv. i význam) épicerie f. smíšené zboží, obchod se smíšeným zbožím, koloniál, koloniální zboží épicier m. kupec, obchodník, obchodník se smíšeným zbožím Épictčte Epiktétos épicuréisme m. epikureismus filos. ; též épicurisme épicurisme m. epikureismus filos. ; též épicuréisme épier q. špehovat, sledovat, stopovat koho ; sledovat, pozorovat koho épigraphe f. moto, nápis épineux, -euse trnitý (i přen.), ostnatý; choulostivý épiphénomčne m. epifenomén ; průvodní jev Épire m. Epirus, Épeiros (dnešní Albánie) (v atlase ověřeno, že oblast Epiru odpovídá Épeiru, tj. je to totéž území) geogr. épisode f. díl (i TV seriálu) épitaphe f. epitaf épithčte f.! přívlastek shodný éploré, -e uplakaný (o člověku, hlase, obličeji) épointer otupit, ztupit, ulomit hrot, ulomit špičku éponger utřít, otřít, osušit (i zvratně: s'~ la bouche = utřít si ústa apod.) épouse f. manželka, nevěsta épouser la forme de qc. přizpůsobit se tvaru čeho, tvarem se přizpůsobit čemu épouser q. vzít si koho, oženit se s kým / vdát se za koho épouvantail m. hastroš, strašák, strašidlo épris, -e de q., qc. zamilovaný do koho, čeho éprouver cítit, zakusit, zažít, zkoušet éprouver pocítit, vyzkoušet, zakusit, zažít épuration f. čistka équipage m. mužstvo, osádka, posádka ; výstroj, vybavení, zařízení ; povoz, kočár, ekvipáž (arch.) tak ak. sl. équipe f. družstvo, mužstvo ; četa ; parta ; osádka ; štáb, tým ; směna (lidé) équipement m. příslušenství, vybavení, zařízení ; výstroj, vystrojení, výzbroj équipement m. zařízení, vybavení, výstroj équiper opatřit (de qc. čím), vybavit, vystrojit, vyzbrojit équitable nestranný, spravedlivý équivaloir ŕ qc. rovnat se čemu ; mít stejnou cenu, mít stejnou hodnotu, být stejné ceny jako co équivoque dvojsmyslný, dvojznačný, dvojaký équivoque f. dvojsmysl, dvojznačnost éreinter uhonit, udřít, uštvat, utrmácet errer toulat se erreur caractérisé f. jasný omyl, očividný omyl erreur f. chyba, omyl escabeau m. přenosné schůdky, stolička escalade f. horolezectví escalader qc. zlézat, zlézt (hradby, skálu apod.) escalope f. řízek (smažený) escalope panée f. obalovaný řízek escarcelle f. kapsář (váček na peníze ; ak. sl. nic víc) ; mošna (PR) ; sáček, váček? (DZ ex Sigal, kt. píše, že ostatky přechovávány v escarcelles ; zřejmě váčky / sáčky nošené na krku jako talismany, nikoli mošny) esclavagiste m. otrokář escompter qc. počítat s čím ; eskontovat, diskontovat, spekulovat na něco escrime f. šerm Esdras m. (bibl.) Ezdráš takto Thouz. Livre 476 Eschyle m. Aischylos ak. sl. ésotérisme m. esoterismus (myšlenkový směr) ; tajné učení ; nepřístupnost nezasvěceným, utajenost, esoterismus ésotériste m. esoterik espace f. mezera (znak mezery ve strojopisném či elektronickém textu) sic, f. v PR i jinde` jiné je espace m. espace interstellaire m. [sic, m.] mezihvězdný prostor espace Schengen m. Schengenská zóna, Schengenský prostor espčce de mot f. slovní druh espčce f. způsoba teol. espičgle nezbedný, šibalský, čtverácký espičglerie f. čtveráctví, šibalství essai m. zkouška (i prototypu) essaimer rojit se, rozptýlit se, rozšířit se essayage m. zkouška (jen o zkoušce šatů) essayer de faire qc. pokusit se udělat co essence f. benzín ; esence, podstata ; výtažek, tresť essentiel, -elle zásadní, důležitý essentiellement hlavně essieu m. náprava, osa (vozu) essor m. rozkvět, rozmach, vzlet essor m. vzestup essoufflé, -e zadýchaný essuie-glace m. stěrač (skel) essuie-glace(s) (pl. essuie-glaces) stěrač essuie-main m. ručník sic, m. essuie-mains (neměn.) ručník essuie-pieds m. rohožka essuyer otřít, osušit ; zakusit essuyer ses pieds očistit si boty, otřít si boty estaminet m. hospůdka, kavárnička estampe f. rytina ; razidlo estéeuse f. striptérka (fam. eufem. ; vzniklo z "fille pratiquant le S. T. = le strip-tease") estimable úctyhodný ; cenný estimation f., approximation f. odhad estimer q. vážit si koho, ctít koho estimer, honorer, respecter q. ctít koho estival, -e letní (o sezóně apod.) estomper zmírnit, mírnit, setřít, zaretušovat, zastřít, zeslabit estomper qc. zaretušovat co ; zmírnit, setřít (např. siluety - tvary) et - et i - i et alentours a okolí sic, bez členu et cela d'autant plus que... a to tím spíš, že... et Cie a spol. et Marie de répondre: a Marie na to: kniž. Et puis, quoi encore? Co ještě, prokristapána? et si a co když et tout a vůbec fam. et tout et tout a tak dále a tak dále, cokoli chcete et/ou a/nebo pozn.: v ČJ lze často vyjádřit prostě "či" établir qc. založit, zavést, zřídit, položit, stanovit, umístit co établir une hypothčse formulovat hypotézu établissement m. podnik ; ústav ; ustavení étagčre f. polička, police ; stojánek étalage m. výklad, výkladní skříň, výloha ; vykládání zboží (do výkladní skříně) ; vystavení zboží ; vystavení na odiv ; poprsí, ženská prsa (lid. až vulg.) étalement m. rozdělení, rozložení, časové rozložení, rozvržení ; rozprostření ; vystavování, vykládání, rozkládání (např. šatů étant donné que poněvadž, protože, jelikož, vzhledem k tomu, že étant donné que vzhledem k tomu, že état actuel de qc. současný stav čeho état d'âme m. duševní stav état d'apesanteur stav beztíže, beztížný stav État dans l'État m. stát ve státě état-major m. štáb étendage m. věšení (prádla), sušení (prádla) étendue f. doba ; rozloha, rozsah étoffer (un ouvrage) rozšířit, obohatit (dílo), dodat více látky (dílu) étoffer une préposition par un verbe (ak. sl. nic) étoile de mer f. hvězdice, mořská hvězdice (mořský živočich) étoile filante f. létavice, padající hvězda étourderie f. nerozvážnost, zbrklost, ztřeštěnost étourdi, -e nerozvážný, zbrklý, ztřeštěný ; omámený étourdissement m. ohlušení ; omámení, závrať ; omráčení étrangement zvláštně ętre absolument sans ressources být zcela bez prostředků ętre alité avec (+ une maladie) ležet s (+ název nemoci) ętre alité avec une angine ležet s angínou, být připoután na lůžko kvůli angíně ętre attentif ŕ qc. dávat pozor na co, dodržovat co ętre au courant (nikoli savoir!) vědět o (být informován) ętre au courant de qc. vědět o čem, být informovaný o čem ętre au pouvoir být u moci ętre au-dessus de tout soupçon být mimo podezření ętre au-dessus de tout soupçon být zcela mimo podezření ętre aux trousses de být komu v patách ętre bénéfique ŕ q. prospět komu (i např. o pobytu na horském vzduchu), být prospěšný komu ętre bien arrivé dorazit v pořádku, dojet v pořádku ętre classé qc. být veden jako, být řazen pod zřejmě bez předložky, ak. sl. fr-cz nic ętre coiffé au poteau par q. být naprosto oškubán kým ętre comme une âme en peine nebýt k utišení (plakat) ętre compétent en qc. vyznat se v čem ętre court, -e být krátký (na co), selhat ak. sl. cz-fr ani fr-cz nenal. ętre d'accord souhlasit (vnitřně) ętre d'éveil m. bytost probuzení (bódhisattva) ętre d'un excellent niveau mít skvělou úroveň ętre d'usage de (faire qc.) být zvykem (dělat co) ętre dans le coup být při tom, být účasten, být zasvěcen ętre dans ses petits souliers být jako na jehlách, být malá dušička v kom (ve fr. osobní vazba) ętre dans ses petits souliers být v nepříjemné situaci, být v trapné situaci, být v úzkých (zřejmě i být nervózní, ač to v ak. sl. nenal.) ętre de connivence avec q. být spolčen s kým, být smluvený s kým ętre de męme couleur mít stejnou barvu ętre de taille ŕ faire qc. být schopen něco udělat, dokázat (se bránit sám: se défendre) ętre doué/doté de být nadán čím, dostat do vínku co ętre en bisbille avec q. být na štíru s kým ętre en bonne forme být ve formě, být v dobré formě ętre en correspondance dopisovat si s ętre en correspondance avec q. dopisovat si s kým ętre en jeu být ve hře sic, en, dle NF ętre en passe de faire qc. být na nejlepší cestě k čemu (vyjádření průběhu) ętre en pays de connaissance být jako doma, cítit se jako doma ętre en postcure být na doléčení ętre en retard mít zpoždění ętre en retard pour (+ une localité) přijít pozdě kam sic, např. pour l'Opéra ętre en train de faire qc. právě dělat co ętre en veine de confidences být v náladě, kdy na sebe člověk prozrazuje důvěrné informace ętre en veine de qc. být ochoten k čemu, být připraven k čemu ętre en vente být v prodeji ętre en vente prodávat se, být v prodeji ętre encore pucelle být ještě panna ętre fâché avec q. být naštvaný na koho ętre frappé de cécité být stižen slepotou ętre hébergé, -e bydlet (ne o trvalém bydlišti, ani o hotelu ; dlouhodobější pobyt, ale ne trvalé bydliště) ętre hors de souffle být bez dechu ętre imminent, -e hrozit (hrozí nám válka apod.) ętre issu, -e vzejít, vyjít ętre joué, -e být napálen, být oklamán ętre long, -ue trvat dlouho, dlouho trvat ętre męlé ŕ divers scandales namočit se do nejrůznějších skandálů ętre menacé par qc. být ohrožen / ohrožován čím ętre mini nosit mini mini je neměn. ętre navré, -e de litovat, že..., velmi litovat, že... ętre obligé, -e ŕ q. de qc., de faire qc. být zavázán komu za co ętre ôté, -e ŕ q. být odňat komu ętre perdu, -e par qc. být ztracen kvůli čemu? ętre pieds nus být bos pieds nus je neměn. ętre prčs de být na spadnutí, být blízko, už už propukat ętre préparé, -e pour být připraven na ętre pręt ŕ tout (!) být připraven na vše ętre promu q. být povýšen na ętre ŕ couteaux tirés být na nože s kým ętre ŕ couteaux tirés avec být na kordy s kým ętre ŕ faire qc. zrovna dělat co, právě dělat co ętre ŕ l'aise žít v blahobytu ętre ŕ mille lieues de faire qc. ani náhodou neudělat co, být na hony vzdálen od čeho ętre ŕ un poil de faire qc. o chlup a... (dopadli bychom toho zloděje apod.) ętre renseigné (nikoli savoir) vědět o (být informován) ętre responsable de qc., répondre de qc. odpovídat za co ętre rigoureusement conforme ŕ qc. přesně odpovídat čemu ętre sans connaissance být v bezvědomí ętre sans moyens být bez prostředků Ętre Supręme m. Nejvyšší Bytost (božstvo uctívané za Francouzské revoluce) ętre sur l'heure přijít včas, dorazit včas ętre sur le point de (faire qc.) právě (dělat co) ętre tiré ŕ quatre épingles být v gala, být jako ze škatulky ętre toujours ŕ faire qc. pořád jen (dělat co, např. pořád si stěžovat) ętre tout portrait de q. být celý (otec - tj. podobat se otci), jako by z oka vypadl komu (ve fr. osobní vazba) ętre tout roses být procházka růžovou zahradou, být růžová zahrada sic, tout roses ętre trčs en avance sur son temps předběhnout svou dobu ętre une passoire mít děravé ruce (o brankáři) ętre vexé, -e de qc. být zmatený (z čeho), být uražený (čím) ętre victime de qc. stát se obětí čeho ętre voisin de 0 degré pohybovat se okolo nuly sic, degré étreindre sevřít, stisknout, tisknout étreindre sevřít, tisknout, stisknout étreinte f. objetí, sevření, stisk étroit, -e úzký, stísněný ; úzkoprsý, omezený étude approfondie f. podrobná studie étude approfondie f. zevrubné studium, podrobné prostudování ; podrobná studie étude d'ensemble f. přehledová studie étude magistrale f. mistrovská studie étude plus approfondie f. podrobnější studie études f. pl. studium, studia raději v pl. étymon m. etymon jaz. eucalyptus m. blahovičník, eukalyptus Euphrate Eufrat geogr. Eurydice Eurydiké Euthyme d'Akmonia Euthymios z Akmonie takto Duvernoy, sic, k a a évanescent, -e pomíjivý, prchavý (silueta apod.) évanouissement m. mdloby évasion d'impôt f. daňový únik évasion f. únik, uniknutí, uprchnutí, prchnutí, útěk évasionisme m. eskapismus (fr. užívá Zambon, česky DZ ; ak. sl. fr-cz cz-fr, PR, LL nic) évasionisme m. eskapismus (fr. užívá Zambon, česky DZ ; ak. sl. fr-cz cz-fr, PR, LL, TLFI nic) éveil m. bdělost, bdění ; probuzení ; výstraha événement m. příhoda, událost éventail m. škála ; výběr, sortiment ; vějíř éventuellement eventuálně, případně éviction f. vypuzení évidemment očividně évidemment samozřejmě (spíše expr.) évier m. dřez ; výlevka évitement m. vyhnutí se évitement m. vyhnutí, vyhnutí se évoluer vyvíjet se ; točit se, natočit se, pootočit se ; kroužit, vířit (při tanci) ; provádět obraty, měnit postavení, manévrovat ; měnit se évoquer qc. připomínat co, vypadat jako co? (v PR ani ak. sl. tento význam nenal., ale v jistém textu "il évoquaient des ombres") évoquer qc. zmínit se o čem, zmínit co évoquer un souvenir vyvolat vzpomínku, zavzpomínat si ex-sociétaire m. bývalý člen divadelní společnosti ex-voto m. votivní dar, votivní destička Ex. : příklad: exaction f. vydírání exactitude f. přesnost exactitude f. přesnost, správnost, zevrubnost examiner kontrolovat, prohlížet examiner prohlížet ; vyzkoušet, zkusit ; prověřit ; zkoumat, prozkoumat examiner prověřit (hypotézu rozborem apod.) examiner vyzkoušet, zkusit ; prověřit examiner zkoumat, prozkoumávat exaucer une pričre vyslyšet modlitbu excčs de vitesse m. nedovolená rychlost excéder rozčílit čím (par qc.) ; překračovat, přesahovat, převyšovat, přetížit ; unavit, vysílit exceller dans / en / ŕ qc. vynikat v čem exception ŕ la rčgle f. výjimka z pravidla exception ŕ une rčgle f. výjimka z pravidla excessif, -ive nadměrný, přílišný, přehnaný, výstřední, nesmírný excessivement přílišně, příliš, nadmíru adv. exclure vyloučit, vylučovat, nepřipouštět exclusion f. vyloučení exclusive f. vyloučení (jur.) ; výhrada exécuter (q.) popravit (koho) ; (qc.) spustit co (počítačový program) (DZ podle Nero) exécuter les ordres vykonat rozkazy exégčse f. exegeze, výklad (zejm. bible či posvátného textu) akcenty takto exemplaire m. exemplář, výtisk ; ukázka exemplarité f. příkladnost exercer une influence sur q., qc. ovlivnit co, mít vliv na koho / co (zejm. o jednorázovém vlivu) exercer une profonde influence sur q., qc. hluboce ovlivnit, silně ovlivnit koho / co exercice m. cvičení exercice m.! cvičení m. exhorter povzbudit, napomenout exhorter q. ŕ qc., ŕ faire qc. povzbuzovat koho k čemu, nabádat koho k čemu, napomínat koho k čemu exigence f. náročnost, nárok, požadavek ; potřeba exigent, -e náročný exigu, -uë malinký, malinkatý, nepatrný, skromný exil m. exil bez akcentu a jakéhokoli e na konci exil m. vyhnanství, exil, vyhnání exonération de qc. f. zproštění čeho, osvobození od čeho exorbitant, -e přemrštěný, přehnaný, přílišný exorciser vymítat expansif, -ive sdílný (charakterový rys) expansion f. rozvíjející větný člen expatrier vyhnat, vypovědět (z vlasti) expédition f. tažení (výprava, i voj.) expédition f. vyřizování ; výprava, tažení expédition punitive f. trestná výprava expérimentation f. experimentátorství explication f. vysvětlení explicit m. explicit expliquer, éclaircir vysvětlit exploitation des foręts f. vytěžování lesů, vytěžování dříví exploiter vykořisťovat, využívat exploiter qc. využít čeho i bez negat. konotace exploser explodovat, vybuchnout, vybouchnout exponentiel, -elle exponenciální exposition f. vystavení (se slunci) ; expozice (fyz., fot.) ; expozice, výstava expression f. vyjadřování ; vyjádření (slovo či skupina slov) ; projev (svoboda projevu) ; (mat.) výraz ; výraz (umělecký výraz, tj. ráz díla) expression f. výraz (i ve smyslu "projev", např. "typický výraz středověké zbožnosti") expression relevée f. vznešené vyjádření exprimable vyjádřitelný, vyslovitelný exquis, -e jemný, lahodný, vybraný, znamenitý exténuer umořit, vyčerpat, vysílit extinction de voix f. ztráta hlasu extinction f. hašení, uhasnutí ; vyhynutí, vymření, zánik extinction f. uhasnutí, zhasnutí, zhašení ; vyhynutí, zahlazení, zánik ; prošlost extorquer vydírat, vymámit, vynutit extorquer qc. ŕ q. mámit, vydírat, vynucovat si co na kom extracanonique mimokanonický extralinguistique mimojazykový extręmement navýsost tak přímo nalezeno! extręmement velmi (nikoli příliš či přes míru!) exubérant, -e bujný (např. o rostlině) Ezech. Ez (zkratka biblické knihy, takto Thouzellier) fabriquer qc. vyrábět co (auta apod.) façade f. omítka, fasáda façade f., devanture f. průčelí facétie f. žert, šprým facile ŕ réaliser snadno uskutečnitelný facilement abordable snadno dostupný, pohodlně dostupný (např. o vydání nějakého díla) facteur m. listonoš facteur m. pošťák, listonoš faction f. frakce f. (odbojná) tak ak. sl.! fraction je také frakce, obyčejná facturer le montant zaplatit sumu, uskutečnit platbu sumy faculté f. mohutnost fil. ; PR faculté f.? puissance f.? (v ak. sl. cz-fr ani fr-cz uspokojivě nenal., tyto dvě snad odpovídají nejlépe ; PR "faculté" mohutnost) možnost, potence fil. fade bez chuti, bezvýrazný ; mdlý, fádní, nevýrazný, všední faďence f. kamenina, fajáns; keramika, polévané nádobí, majolika fâcher rozhněvat, pohněvat fâcheusement mrzutě ; velmi fâcheux, -euse mrzutý, nazlobený ; nepříjemný faible écho m. chabá ozvěna přen. faille f. zlom (geol.) ; trhlina ; mezera (vzniklá oddělením částí) faillible omylný (o člověku) kniž. faillir zmýlit se, chybit, selhat ; udělat úpadek faillir ŕ qc. nedostát čemu, zpronevěřit se čemu kniž. faillite f. neúspěch, krach ; bankrot, konkurs, úpadek, krach faillite f. úpadek, krach, bankrot, konkurs faine f. bukvice faire (des morts, des blessés, des victimes) vyžádat si (nehoda si vyžádala 10 mrtvých apod.) ak. sl. faire allusion ŕ qc. zmiňovat (co), narážet (na co) faire amende honorable přiznat chybu, uznat omyl, žádat za prominutí faire amende honorable (bez členu!) přiznat chybu, žádat za prominutí faire attention ŕ dávat pozor na co faire avancer le schmilblick popohnat co, přispět k pokroku čeho fam. faire bon/mauvais accueil ŕ q. pěkně/špatně přijmout koho faire clair být jasno (o počasí) faire confiance ŕ mít důvěru v koho, důvěřovat komu n. čemu faire connaissance de seznámit se s faire de l'auto-stop? stopovat (auto ; v ak. sl. jen (auto-)stopper, ale to není myslím vhodné pro činnost obecně, pro nedokonavé užití) faire de l'escalade věnovat se horolezectví faire de la gymnastique cvičit (tělesně) faire de remarquables progrčs dělat významné pokroky faire défaut chybět ; selhat, nedostát faire défaut chybět, nedostávat se (ve fr. osobní vazba) faire défaut ŕ ses engagements nedostát závazkům, nedostát svým závazkům faire des découpages vystřihovat si (dítě si vystřihovalo) faire des démarches podniknout kroky faire des difficultés? působit těžkosti faire des pieds et des mains dělat všechno možné, udělat všechno možné, nasadit všechny páky faire des progrčs dělat pokroky faire des provisions předzásobit se, dělat si zásoby faire des recommandations ŕ q. dávat komu rady, doporučovat komu faire disparaître une tache odstranit skvrnu faire du bruit dělat hluk, dělat rámus ; mít ohlas ; způsobit rozruch faire du Droit studovat práva sic, du faire du feu rozdělat oheň, zatopit faire du mal a, faire du tort ŕ ublížit komu faire du sabre šermovat šavlí faire du tralala dělat ciráty fam. faire étalage de qc. stavět na odiv co faire état de qc. přihlédnout k, brát v úvahu co faire face ŕ q., qc. být naproti komu / čemu ; čelit čemu, postavit se čemu faire face ŕ qc. čelit čemu, postavit se proti čemu ; být naproti čemu faire faire qc. nechat udělat co faire faux bond ŕ q. nedodržet dané slovo, nechat na holičkách koho faire feu střílet, pálit faire fortune zbohatnout, nadělat si jmění faire front ŕ qc. postavit se n. čelit čemu faire gaffe dát si bacha, dávat si bacha fam. faire irruption vtrhnout faire justice ŕ q. uznat právo koho, učinit po právu komu faire la grasse matinée lenošit (po ránu) faire la grasse matinée vyspávat, lenošit (po ránu) faire la lessive, laver du linge prát prádlo faire la planche splývat, ležet na vodě, splývat na znaku faire la pluie et le beau temps být všemocným pánem, mít hlavní slovo, rozhodovat o všem faire la sourde oreille dělat hluchého faire le lézard vyhřívat se na slunci, lenošit na slunci faire le marché, faire son marché nakupovat faire le mur utéci (přes zeď, např. z vězení) faire le nécessaire udělat, co je třeba, udělat, co je nutné faire le pitre dělat šaška faire le point de provést rozbor situace, ujasnit si situaci faire le tour de qc. být po obvodu čeho, roubit co, vroubit co faire les frais de qc. zaplatit za co přen. faire les gros yeux (ŕ q.) dívat se přísně na koho, dívat se vyčítavě (na koho) faire les quatre cent coups hýřit, tropit kousky faire les siennes vyvádět hlouposti, dělat skopičiny, dělat psí kusy, řádit fam. faire main basse loupit, plenit faire mieux de + inf. udělat lépe, kdyby (udělal bych lépe, kdybych...) faire naître qc. zapříčinit co faire noir být tma ("il fait noir" je tma) faire obstacle působit potíže, klást překážky, zabraňovat, bránit, mařit, překážet, vadit faire obstacle ŕ q. překážet komu faire part de oznámit faire part de qc. ŕ q. sdělit komu co faire partir la balle odpálit míček faire parvenir poslat (obecně) faire penser naznačovat (DZ, ověřit) faire qc. en sorte que + subj. / de + inf. hledět, aby... faire rage zuřit, řádit (o bouři, válce, epidemii...) faire remonter ŕ datovat do (datovat do nějaké dávné doby nějaký trvající jev, například existenci náboženské skupiny) faire rire rozesmát (koho) faire route ensemble jít spolu, jít společně faire savoir qc. ŕ q. dát vědět komu co faire savoir qc. ŕ q. oznámit (komu co) faire semblant de faire qc. předstírat co, dělat se čím PR jen + inf. (vyjádřený či eliptický) faire ses adieux rozloučit se faire ses choux gras (hovor.) namastit si kapsu faire signe de faire qc. ŕ q. dát znamení komu k čemu faire son (droit) studovat (práva) v PR jasně nepejor. faire son clown dělat ze sebe šaška faire tort ŕ q. ublížit komu, uškodit komu, ukřivdit komu faire un beau voyage mít pěknou cestu faire un bon gouter připravit si dobrou svačinu, připravit si vydatnou svačinu??? ak. sl. sub gouter nic faire un mouvement? pohnout se faire un rapprochement spojovat co (např. dva jevy hypotézou) faire un récit ŕ q. vyprávět někomu příběh / příhodu faire un voyage podniknout cestu faire une conduite de Grenoble ŕ q. vyběhnout s kým faire une démarche zakročit faire une gaffe udělat botu, znemožnit se, blamovat se fam. faire une grande impression ŕ q. hluboce zapůsobit na koho faire une liste sepsat, sestavit seznam, pořídit soupis faire une mention de q., qc. zmínit se o kom, čem, zmínit co faire une révérence ŕ q. složit poklonu komu faire une semonce vytknout, vyhubovat (dok.) faire une traduction pořídit překlad přímo tato vazba v ak. sl. faire une visite ŕ q. navštívit koho faire virer roztočit ; stočit (kola auta volantem) faire-part m. oznámení (svatební, inzertní...) neměn. Fais un petit effort! Snaž se trochu! Fais-y attention! dávej na to pozor! faisable možný, proveditelný, vykonatelný fait m. čin fait notoire m. notoricky známá skutečnost falaise f. svah, útes, strmá pobřežní skála, srázný břeh falot, -e nicotný, směšný famélique hladový, vyhladovělý (kniž.) fameux, -euse par qc. slavný čím familiarité f. důvěrnost, důvěrný styk, familiárnost ; obeznámenost, povědomost familier, -čre běžný, dobře známý, povědomý ; důvěrný, důvěrně známý ; nenucený, familiární ; domácí (bůžek, duch) ; hovorový fanal m. lucerna, svítilna fanatisme m. fanatismus ; vášnivé zaujetí fantomatique přízračný fantôme stínový (stínová vláda apod.) tak ak sl. cz-fr; jistě neměn. farceur, -euse vykutálený fardeau de la preuve m. důkazní břemeno jur. fardeau m. břemeno, břímě, náklad, zátěž, tíha i přen. fatigue f.! únava, námaha Fatimides m. pl. Fátimovci faubourg m. předměstí (historické, se staršími domy) faucher sekat, posekat, pokosit fausse finale f. nepravá věta účelová gram. fausser compagnie ŕ q. opustit koho, náhle opustit koho, ztratit se komu faute d'orthographe f. pravopisná chyba faute de + subst. bez (čeho) faute de + subst. pro nedostatek, pro absenci čeho, pro chybějící co faute de + subst. protože ne (protože se na zkoušku dobře nepřipravil: faute de bonne préparation...) faute de certitude nemáme-li jistotu,... faute de grammaire [Mill. sic] mluvnická chyba faute de local disponible jelikož není volná místnost faute de qc. pro nedostatek čeho, protože chybělo co, protože nebylo co faute de quoi bez čehož faute de votre carte d'identité bez vašeho občanského průkazu (nelze platit šekem apod.) fautif chybný, vadný, provinilý fauves m. pl. fauvisté výtv. faux m. padělek, falsum, falzum faux témoin m. křivý svědek, falešný svědek faux-fuyant m. výmluva, vytáčka faux-semblant m. přetvářka, faleš féerique pohádkový, čarovný, kouzelný fęlé, -e naprasklý, nakřáplý, naťuklý féliciter q. de qc. popřát komu k čemu féliciter q. de qc., congratuler q. ŕ propos de qc. pogratulovat komu k čemu féminité f. ženství, ženskost femme de la noblesse f. šlechtična Sigal fenętres jumelles f. pl. dvojitá okna fente štěrbina (i o oku), trhlina ; rozparek fente f. štěrbina (i oko), trhlina, škvíra, spára ; rozparek ; žlábek, zářez fer čepel, hrot, železo fer m. železo ; žehlička fer recourbé zahnutá čepel ferme důsledný, jistý, rázný ferme f. statek, farma fermé pour cause d'inventaire inventura (jako nápis na dveřích obchodu), z důvodu inventury zavřeno fermé pour cause de maladie pro nemoc zavřeno ferme propos m. předsevzetí, pevné rozhodnutí fermé, -e uzavřený (i např. uzavřený ze čtyř stran vysokou stěnou) fermer au loquet zavřít na závoru fermeture f. uzavření, zavření, uzávěrka, uzávěr ; zapínání fermičre f. selka, farmářka fermier m. statkář, farmář ; nájemce, pachtýř féroce divoký krutý ferraille f. staré železo, železný šrot ; (fam.) drobné (kovové peníze) ferré sur / en qc., calé en qc. kovaný v čem (obeznámený s čím) ferré, -e kovaný (okovaný) fertile en événements bohatý na události ferveur f. horlivost ; vroucnost festoyer vítat (okázale), hostit, častovat ; hodovat arch. ; souvisí etymologicky s fęte feu (před subst. bez shody, za subst. se shodou v rodě a čísle) zesnulý, nebožtík, nebožka feu ma mčre [bez shody!] nebožka matka feuille f. list feuille f., double feuille f. arch (papíru) feuilleton m. fejeton ; televizní pořad na pokračování feutre m. plst, plsť ; plstěný klobouk feutré, -e tichý (o krocích) fiançailles f. pl. zasnoubení, zásnuby fiançailles f. pl. zásnuby, zasnoubení ficelle f. 1. (s dělivým členem) motouz, provázek; 2. (s určitým členem) tenká dlouhá veka ; 3. (s určitým členem) trik, klička ficelle f. motouz, provázek (s dělivým členem); tenká dlouhá veka ; trik, klička ficus m. fíkus fičrement (kniž.) povýšeně ; hrdě ; (zast.) hodně, velmi PR fidčle m. věrný ; věřící subst. fier pyšný (negativní zabarvení, bývá v postpozici) fier imbécile m. náramný hlupák ; zatracený hlupák fier, -čre hrdý (fičre allure = hrdé vzezření, bývá v antepozici) fifrer nasávat (o opilcích) arg. figure f. postava, tvar, obličej, podoba, figure longue f. protáhlý obličej figurer znázornit, označit, zpodobit figurine f. [sic] figurka fiche f. formulář fichier m. kartotéka, lístkový seznam ; soubor (počítačový) fichier m. soubor (počítačový) fichu de dentelle m. krajkový šáteček, krajkový šátek fichu m. šátek (velký) fichu, -e zatracený, zpropadený adj. fil d'Ariane m. Ariadnina nit fil de fer m. drát filandreux, -euse vláknitý ; (přen.) zamotaný ; rozvláčný, rozvkleklý ; žilkovaný (zejm. o mramoru) filer příst (vlákno, vlnu) filer ŕ bride abbatue jet tryskem filer ŕ l'anglaise nenápadně zmizet, vytratit se, po anglicku se vytratit filet de fumée m. pramínek kouře filet m. síť filičre f. postup, pořadí, procedura filičre f. postup, procedura, cesta (jednání) ; služební postup, pořadí ; uzávěrkový list fille f. dívka ; dcera ; (zř.) nevěstka fille ŕ marier f. dívka na vdávání, holka na vdávání fille sčche f. hubená / vyschlá / vyzáblá dívka fille simple f. prostá dívka fillette f. holčička, děvčátko fillette f., petite f., petite fille f. holčička, děvčátko film d'espionnage m. špionážní film film de marionnettes m. loutkový film film triste m. smutný film filmer natočit, natáčet, zfilmovat, nafilmovat filmothčque f. filmotéka, kinotéka filou m. podfukář, šejdíř, zloděj filouterie f. lstivá krádež fils bâtard m. nemanželský syn fils mineur m. mladší syn ; (spec.) mladší syn, filius minor (postavení v katarské hierarchii) fils prodigue m. marnotratný syn filtrer prosvítat fin de ce mois, fin courant koncem měsíce (tohoto) fin, -e jemný (dotekově, chuťově atd.) ; mazaný finage m. obvod (zemědělský, soudní, farní) final, -e koncový (např. v morfologii: le "s" final, koncové "s", jako znak plurálu) finalement ovšem (na začátku věty ; v jiném postavení: nakonec) finasseur m., finasseuse f. pěkný ptáček, vychytralý ptáček, filuta, lišák zast. finasseur, -euse vychytralý, přechytralý finassier, -iere vychytralý, přechytralý, filuta, lišák finaud, -e chytrý, mazaný, liška podšitá finauderie f. chytrost, mazanost ; chytračení finesse f. jemnost finir de fumer (jiné je cesser de fumer) dokouřit finir le vin dopít víno finir par faire qc. nakonec udělat co finir par faire qc. nakonec udělat co (nakonec ještě budeš mít nehodu apod.) finitude f. konečnost fil. fiston m. synátor (fam. pro "syn") fixe nehybný, neměnný, pevný, stálý fixer fixovat, poutat, připevnit, upřeně hledět, ustálit, vytyčit flamboyer planout, plápolat, vzplanout ; blýskat se, zářit flamme f. plamen flanc m. strana, bok flanc m.? strana (např. údolí) flatter q. hladit ; lichotit, polichotit flatter q., qc. hladit ; lichotit, polichotit ; konejšit ; lahodit (komu / čemu, např. zraku) flatterie f. lichocení, pochlebování flatteur m. lichotník, pochlebník fléau m. bič, cep, metla ; (přen.) metla, pohroma, rána ; vahadlo ; závora (u dveří) fléchir obměkčit, ohnout ; ochabovat, podlomit se flétri, -e zvadlý, uvadlý, povadlý flétrir zbavit svěžesti, způsobit zvadnutí (čeho) ; hanobit, zhanobit, zneuctít, pošpinit ; vypálit znamení, pranýřovat fleuri, -e květový, kytičkovaný, květovaný fleuriste f. květinářka fleuron m. kvítek ; květinová výzdoba ; klenot, skvost (přen.) fleuve m. veletok, řeka flirt m. flirt, koketování flocon m. vločka, chomáč, chumáček floraison f. doba květu, rozkvět Florence f. Florencie flot m. nával ; proud ; příval ; příliv, vlna flottable splavný (pro lodě) flotter kolísat ; plavit se, plout ; poletovat, vznášet se, vlát ; vlnit se ; zmítat se ; plavit (dříví) flou, -e mlhavý fluctuation f. kolísání, výkyvy, změna fluide gazeux m. plynná látka??? (dle PR je "fluide" obecnější než jen "kapalina", ale přímo toto nenal.) fluidité f. kapalnost flux de conscience m. proud vědomí flux m. příliv, příboj ; příval, tok, proud ; výtok focaliser sur qc. soustředit pozornost na co ; zaostřovat, fokusovat na co (telev.) foi f. víra, důvěra ; slovo, slib ; věrnost, poctivost, upřímnost foie gras (kuch.) husí/kachní játra foie gras m. husí játra foin m. seno ; (pl. zast.) kupka sena foirade f. běhavka, sračka ; krach lid. foire f. výroční trh ; veletrh foisonnement m. bujení (množení) foisonnement m. hemžení ; bujení, množení ; hojnost, oplývání čím foisonnement m. nabývání na objemu, zvětšení objemu ; bobtnání ; nakypření folâtre čtveračivý, laškovný, skotačivý folie f. šílenství fonction phrastique f. větná funkce, větněčlenská funkce fonctionnaire m. funkcionář fonctionnaires m. pl. úřednictvo n. fondé, -e sur qc. založený na čem fondre roztát (o sněhu, čokoládě apod.) fontaine f. kašna footballeur m. fotbalista PR for extérieur m. lidská spravedlnost arch. for intérieur, for interne m. svědomí, nitro, soud vlastního svědomí for m. nitro force motrice f. hybná síla force procréatrice f. plodivá síla forcément nutně, nevyhnutelně forcené, -e šílený, zuřivý (i přen.) ; náruživý, vášnivý forcer q. ŕ faire qc. nutit koho k čemu, přinutit koho k čemu forcer q. ŕ faire qc. přinutit koho k čemu forestier ; (kniž.) sylvestre lesní forestier m. lesník forgé, -e kovaný (vyrobený kováním) forger kovat, kout ; tvořit, vytvářet, utvářet, vymýšlet forgerie f. hutnictví, hutnický průmysl ; padělek, vyfabrikovaný doklad (DZ) forgeron m. kovář forme affirmative f. kladná forma forme f., apparence f., vue f., mine f. vzhled former un projet vypracovat projekt, pojmout úmysl? formidablement úžasně (fam.) ; hrozně, strašně formule f. obrat ; vzorec ; předpis, recept ; formule ; formulář formule incantatoire zaříkávací formule fort velmi, pořádně adv. fortuit, -e nahodilý, náhodný fosse f. hrob, jáma ; doskočiště fossé m. propast (i přen., mezi bohatými a chudými apod.), příkop; stružka, rýha, stoka; příkopová propadlina foudre f. blesk, hrom ; nádrž, velký sud foudroyer rozdrtit, srazit, zdrtit (i přen.: někoho pohledem) ; zabít bleskem, zabít elektrickým proudem fouet m. bič, bičík ; metla (na šlehání bílku) ; bičování, zbičování, mrskání, zmrskání fougueux, -euse bujný, bujarý, prudký ; vzletný, nadšený (i o člověku) ; ženoucí do dřeva (zahrad.) fouille f. kopání, vykopávky fouiller dans ses affaires hrabat se ve věcech komu fouilles f. pl. vykopávky fouler mačkat, pošlapat four m. trouba, pec four micro-ondes m. mikrovlnná trouba často takto bez předl. ŕ four ŕ micro-ondes m.! mikrovlnná trouba fourberie f. podvádění, podvod ; prohnanost, šibalství, fourbu, -e zchvácený, utrmácený, uštvaný, rozlámaný fourmi f. mravenčice (manželka mravence, např. v bajce) fournir dodat, opatřit, poskytnout fournir opatřit, poskytnout, dodat co (qc.) ; vynaložit co (qc.) ; zásobit čím (de qc.) fournir vynaložit, zásobit fournir des explications ŕ q. podat vysvětlení komu explications v pl.! fournir qc. dodat, opatřit, poskytnout co fournir une explication podat výklad fourrage m. krmení, krmivo, píce ; náplň (dortu) foutre kašlat na co foutre šoustat, mrdat (arch. silně vulg., význam se ale postupně změkčil) foyer m. ohniště fraction f. frakce f. (ve straně, chem. aj.) fraction f. zlomek fracture f. zlomenina fragile choulostivý (i koberec) fraîcheur f. čerstvost frais svěží ; čerstvý ; chladný frais bâti právě postavený, právě vystavěný frais émoulu nedávno ukončivší školu franc, fem. franche opravdový, přímý, upřímný Francfort m. Frankfurt geogr. franciscain, -e františkánský franciscanisme spirituel m. spirituální františkánství Brenon in Édifice, 276 franciser (qc.) pofrancouzštit / pofrancouzšťovat co francisque f. franciska (válečná sekera Franků) François de Sales František Saleský François-Xavier m. František Xaverský frange f. třásně, třepení, třáseň ; ofina ; malá skupina, skupinka, menšina ; proužek ; řetízek franchir přejít, přestoupit, překonat, překročit (nějakou linii, řeku, pohoří, práh, něco podélného) franchir překročit, přejít, překonat, projít, přelézt, zdolat franchir les bornes de qc. překročit hranice čeho, překročit práh čeho (slušnosti apod.) franchir qc. přejít, přestoupit, překonat, překročit (nějakou linii, řeku, pohoří, práh, něco podélného) ; překročit (přen., např. práh slušnosti) franchise f. přímost, upřímnost, otevřenost ; svoboda, volnost, výsada, zproštění, osvobození (od cla) frapper de paralysie ochromit, způsobit ochrnutí frapper l'oreille ŕ q. dolehnout ke sluchu koho (kdo zaslechl co) frapper q. au cśur dotknout se koho, zranit koho, ranit koho frapper ŕ la porte ; taper zaklepat na dveře fraude f. podvod, podvádění, podvody, šizení ; podloudnictví, pašeráctví sic, f. frauder šidit, ošidit, podvádět, podvést ; pašovat fraudeur m. podloudník, podvodník frayer razit si cestu frayer avec stýkat se s frayeur hrůza, zděšení frčre de lait m. soukojenec frčres et sśurs m. sourozenci Frédéric Barberousse Fridrich Barbarossa Frédéric m. Fridrich, Friedrich fredonner (une chanson) prozpěvovat si, pobrukovat si (písničku) frein m. brzda ; uzda ; uzdička (jazyka, anat.) frémissement m. chvění, záchvěv ; šum, hučení fréquentations f. docházka Fribourg m. Freiburg geogr. Frioul m. Furlansko, Friuli geogr. fripouille f. darebák, ničema (fam.) ; šibal (o dítěti ; fam.) friselis m. jemné chvění Frison m. Frís etnonym. frisson m. chvění, třesení, zachvění frisson m. chvění, zachvění, zatřesení, třesení, mrazení, mráz (přebíhající po zádech) frissonner chvět se, zachvět se (i o stromech) froc m. kutna (mnišská) froid m., frais m. chladno froissé, -e pomačkaný, zmačkaný froissement m. šustění ; zmačkání, mačkání, pomačkání ; zhmoždění, pohmoždění froment m. pšenice frontalier m. hraničář frontalier, -čre pohraniční, hraniční ; hraničářský frôlement m. dotek ; šelest frôler lehce přejet po, hraničit s frugal, sobre, tempérant, (v jídle či pití) abstinent střídmý fruit défendu m. zakázané ovoce i přen. fuard m. člověk, který se vytáčí asi; ak. sl. neudává, ani v Dodatcích, PR nic fulminer bouřit, hromovat, hřímat, metat blesky fumerolle fumarola (výron par) ; krtonožka fumeuse f. kuřačka fumier m. hnůj, mrva ; hnojistě ; brak ; svině, lotr, ničema fumiste m. chlubil, kecal fam. funeste smrtelný, zhoubný, neblahý, osudný funeste zhoubný, neblahý, smrtelný, osudný furtif, -ive kradmý, letmý, skrytý, tajný fusillade m. střelba, přestřelka, zastřelení fustiger pranýřovat, tepat fut m. sud, bečka ; stojan ; pažba ; peň, kmen ; dřík (sloupu) fut-ce třebas i, byť, byť třeba futaie f. vysoký les ; kmenovina, skupina vysokých stromů futaille f. sudy futée f. tmel futilité f. hloupost, hloupůstka (předmět) futur m. budoucnost (obecně, časově, gramaticky) futur m. budoucnost (obecně, gramaticky) futurisme m. futurismus futurologue m. futurolog fuxéen, -e foixský, související s Foix geogr. G.T.I. Grands Travaux Inutiles (žertovný název pro velké projekty v Belgii 80. let 20. stol., kde se např. postavil most, ale pak už nebyly peníze na to, aby přes něj vedla silnice) zkr. gagne-pain m. výdělek, prostředek k obživě gagner qc. plížit se kam, vplížit se kam (o tmě: do pokoje se pomalu vplížila tma) gagner qc. zmocňovat se čeho gâcher kazit (radost apod.) gâcher kazit, zkazit, mrhat, promarnit gâcher zkazit (v šir. smyslu) gaieté f., gaîté f. radost gaine f. podvazkový pás, pochva, pouzdro galanterie f. dvornost, galantnost ; dvorné lichotky, ? zdvořilostní fráze ? galčres f. pl. galeje galerie-marchande f. (pl. -s -s) obchodní galerie galérien m. galejník, člověk odsouzený na nucené práce galette de pommes de terre bramborová placka galette des Rois tříkrálový koláč galette f. placka ; (reg.) omeleta z kukuřice či pohanky ; suchar ; polštářek (na sedadlo židle) ; (lid.) ňouma ; (lid.) prachy ; (tech.) plochá cívka (ak. sl. tech., LL cin. - tj. asi nejlépe film., ale není to jisté) ak. sl., PR ; ak. sl. ještě koláč (plochý) společn Galice f. Galicie (oblast v severním Španělsku) geogr. galon m. prýmek ; šňůrka, ozdobná šňůrka, lemovka ; galon (asi 4,5 l) gamme f. stupnice, škála (i hud.) ; rozsah (technicky o vlnění) gamme f. škála (často užívané ; échelle označuje spíš stupňovitost) Ganga f. Ganga geogr. garagiste m. majitel garáže, vedoucí garáže garantir qc. zaručit garce f. děvka ; mrcha, potvora, děvka garde f. opatrování, hlídání (např. dětí), dozor, péče ; úschova ; střeh, pozor ; střeh, kryt (v šermu, boxu) garde f. předsádka (knihy) garde m. [sic] dozorce, hlídač, hlídka, strážce ; gardista ; garda ; kryt ; péče ; pečovatelka garde-boue m. neměn. blatník garde-boutique m. ležák, neprodejné zboží garde-côte m. pobřežní stráž, pobřežní hlídkový člun garde-fou m. (pl. garde-fous) zábradlí garde-frontičre f. pohraniční hlídka, pohraničník pl. asi gardes-frontičre ; v ak. sl. chybí garde-chasse m. hajný, myslivec garde-chasse m., chasseur m. myslivec garde-magasin m. skladník, správce skladu garde-malade m. pečovatel garde-phare m. strážce majáku neměn. garde-robe f. šatstvo, garderóba ; šatník se spojovníkem! garder la chambre zůstat doma, nevycházet (např. kvůli nemoci) garder q. de qc. ochránit koho před čím, uchránit koho před čím garder qc. ponechat si co, nechat si co garder son poste udržet si místo garder une dent contre q. mít na koho vztek garder une dent ŕ q. mít pifku na koho gardeur m. pasák, pastevec gardien m. strážce, dozorce, hlídač ; uschovatel, opatrovník ; brankář gare f. nádraží (budova) Gare ŕ la peinture! Pozor, čerstvě natřeno! garnir de linge povléct, povléci (postel) gaspillage de qc. m. plýtvání čím gaspillage m. marnotratnost, plýtvání, mrhání (de qc. čím), nehospodárnost gaspiller plýtvat, mrhat, rozhazovat, promrhat, utrácet gaspiller qc. plýtvat čím gâté, -e zhýčkaný, rozmazlený gâter zkazit (rozmazlit) dítě gauche communiste f. komunistická levice gaucher levácký, užívající levé ruky gaucher m. levák gaucherie f. nešikovnost, nemotornost, neobratnost gauloiserie f. rozpustilý žert, nevázaný vtip Gautier Walter (např. Gautier Map v Duv. Hist. 146) antroponym. gaz carbonique m. oxid uhličitý (běžným, neodborným názvem) gazouiller cvrlikat, štěbetat, švitořit ; broukat si, žvatlat (o dítěti) ; zurčet gazouillis m. broukání, žvatlání (dítěte) ; cvrlikání, štěbetání, švitoření ; zurčení ; šumění geignard m. fňukal, ufňukanec geindre sténat, lamentovat, fňukat ; skřípat, vrzat geisha f. gejša gel m., gelée f. mráz bez accentu gel, gelée [bez accentu] mráz gelée blanche f. jinovatka gelée f. mráz ; želé ; huspenina, rosol, aspik geler ŕ pierre fendre mrznout až praští gémir kňučet ; úpět, lkát gendarmerie f. četnictvo, četníci ; četnická stanice gener bránit, rušit, obtěžovat, vadit généralement répandu obecně rozšířený généralisation abusive f. přílišné zobecnění généralisation f. zobecnění, zevšeobecnění, generalizace générer působit, způsobit, přivodit ; vyrobit, vytvářet générosité f. štědrost ; šlechetnost, velkodušnost, velkomyslnost Gęnes Janov genet m. španělský koník (berberské rasy) genęt m. kručinka, janovec [sic, n], čilimník (bot.) Genevičve Jenovéfa antroponym. gens de l'Église m. pl. představitelé církve, církevní hodnostáři gentil avec q. laskavý na koho sic, avec gentil ŕ q. hodný na koho gentil, -ille laskavý gentillesse f. roztomilost, laskavost ; půvab ; zdvořilosti? (vyměňovat si ~) Gentils pohané, pronárody gentiment mile (přijmout apod.) géomčtre m. geometr, zeměměřič geôle f. žalář, vězení ak. sl. fr-cz nic víc geôlier m. žalářník géranium m. pelargónie ; kakost gérant m. správce, vedoucí gercé, -e popraskaný, potrhaný, roztrhaný, roztržený germanisme m. germánství, němectví gésir ležet, odpočívat (o nebožtíkovi) Gestapo f. ! Gestapo geste d'amitié f. přátelské gesto geste f. gesto, posunek ; čin ; úkon geste f. de qc. gesto čeho geste m. úkon gestion f. řízení, správa, vedení gestionnaire I. (subst. m.) vedoucí, správce ; II. (adj.) správní gestionnaire de fichiers správce souborů (DZ podle Nero) gibecičre f. brašna, mošna, chlebník, lovecká brašna gibelin, -e ghibellinský gibet m. šibenice girouette f. korouhvička, větrná korouhvička gisement de pétrole m. ropné ložisko gisement m. ložisko (nějaké těžitelné suroviny) glacé, -e zmrzlý, zmrazený, ztuhlý; ledový, mrazivý; lesklý; glazovaný, hladký, polévaný glacer le sang de q. dans les veines zmrazit krev v žilách komu glacial, -e ledový, mrazivý ; ledovcový ; zledovatělý glande f. žláza glas m. umíráček glisser vklouznout, klouzat glisser (qc. ou) zastrčit (co kam) globe m. glóbus ; zeměkoule ; poklop, příklop, skleněný poklop gloriole f. ješitnost ; malicherná sláva, nicotná sláva ak. sl. nic víc gloussement m. kvokání ; chichotání gluau m. vějička gobelet m. kelímek, pohárek, číše, kalíšek gobelin m. gobelín, goblén, nástěnný koberec golf m. golf golfe m. záliv, zátoka gorgée f. doušek, hlt, lok gorger zahrnout (zde sluncem: spalovat) gosier m. hrdlo, chřtán, hltan gothique gotický ; gótský goudronner asfaltovat, dehtovat goulu, -e hltavý, žravý, žrout goűlument hltavě, žravě gourde f. čutora, polní láhev ; husa (nelichotivě o ženě) ; tykev goűt relevé m. vybraná chuť goűter m. svačina (odpolední) goutte de sang f. kapka krve gouttelette f. kapička gouvernement en exile m. exilová vláda grâce ŕ Dieu chválabohu grâce ŕ qc. díky čemu grâce ŕ qc. díky čemu (pozitivní výsledek) gradé, -e s hodností gradin m. schod, stupínek Graduel m. graduál círk. grainage m. drcení, rozdrcení (tech.) ; vypěstování vajíček hedvábníka ; zrnění ; zrnitost graisser la patte podmazat (fam. pro podplatit) graisser la patte de q. podmazat koho, podmazávat koho, podplatit koho, podplácet koho fam. grand air m. širý prostor grand débutant m. mírně pokročilý grand homme m. velký člověk (velký duchem) grand roi m. velekrál grand-chapelle f.? hlavní kaple ve fr-cz i PR chybí grand-messe f. slavná mše grande fut sa surprise velké bylo jeho překvapení grande terre f. pevnina grange f. stodola graphologie f. grafologie grappe f. hrozen ; hlouček, skupinka gras, grasse (adj.) tučný, mastný ; zamaštěný, umaštěný ; tlustý ; kluzký ; mazlavý ; tučný, tlustý, silný ; vydatný, žírný ; sprostý, ulepený (o řeči) (ak. sl. sprostý, kluzký) ; (adv.) tučně, mastně ; (subst.) tlusté maso ak. sl. grasse récolte hojná žeň gratiner zapékat, zapéct (v troubě) gratuit, -e nepodložený, laciný (např. nepodložená spekulace) gravats m. pl. rum (ze stavby) grave problčme m. vážný problém gravement se vší vážností gravement vážně gravement malade vážně nemocný graver rýt, vyrýt graves problčmes m. vážné problémy graveur m. vypalovačka (k vypalování na CD) gravir stoupat nahoru, zlézat graviter autour de qc. potloukat se v okolí čeho, motat se okolo čeho, potulovat se v okolí čeho DZ gravure sur bois f. dřevořezba gravure sur cuivre f. mědirytina Grčce f. Řecko grčle smršť (zde kulek) grčve f. břeh, pobřeží ; stávka grčve f. stávka ; břeh, pobřeží, písčitý břeh gréco-latin, -e řeckolatinský, řeckořímský gréco-romain, -e řeckořímský greffe f. transplantace greffer qc. sur qc. naroubovat co na co i přen. Grégoire de Nysse Řehoř z Nyssy grelot m. rolnička ; štěbetání, brebentění, žvanění (fam.) ; bláznivé veselí, rej grelotter drkotat zuby, jektat zuby, třást se Grenade Granada geogr. grenade f. granátové jablko grener drtit na zrnka, sypat (o obilí) grenier m. půda, podkroví ; sýpka grever zatížit, zatěžovat, obtížit ; ztížit grever les finances zatížit rozpočet / finanční možnosti gréviste m. stávkař gričvement vážně (jen v kontextu vážně zraněný ; jinak existuje adv. gravement) gričvement blessé (výjimečný tvar ; jen v tomto spojení) těžce raněný grief m. stížnost, škoda, újma grignoter hryzat, chroustat, chroupat, hlodat, ohlodávat ; přivydělat si, vytěžit grille mříž, mřížka, rošt grille forgée f. kovaná mříž grimper vyskočit ; lézt grimper ŕ (l'échelle) lézt po (žebříku) grincer skřípat, vrzat, rachotit ; šustit (o hedvábí) grincer des dents [sic, des] skřípat zuby grinche m. [sic] chmaták, čór arg. grincher vrčet, brblat, mudrovat grippé, -e stižený chřipkou, mající chřipku gris-vert šedozelený grisaille f. šeď, šedivost ; bezútěšnost grisâtre zšedlý, našedivělý, šedivý griser q. omámit, opojit (přen.) Groenland m. Grónsko (koncové d se tu obvykle vyslovuje) geogr. grognement m. bručení, mručení, vrčení, chrochtání grogner chrochtat ; bručet, mručet, vrčet grognon m. bručoun, mrzout grommeler bručet, bručet si, brumlat, mručet, zabručet, zamručet gronder bručet, brumlat, reptat, vrčet ; burácet, dunět, hučet ; vyčinit (q. komu) gronder q. hubovat koho, vyhubovat komu gros bonnet m. papaláš, velké zvíře gros comme le doigt nepatrný, maličký gros plan m. velký detail film., fot. grosse f. veletucet grosse jupe f. teplá sukně, hustě tkaná sukně grossier, -iere hrubý (o látce apod.) ; hrubý, sprostý, nezdvořilý ; povšechný, přibližný grossier, -iere hrubý, sprostý, nezdvořilý ; povšechný, přibližný grossir ztloustnout ; vzrůstat, zesilovat, stávat se větším, zvětšovat se ; činit tlustším grosso modo přibližně, v hrubých rysech groupuscule m. skupinka gruger obrat, podvést kniž. gruyčre m. ementál s dělivým členem GSM m. mobil, mobilní telefon belg. gué m. brod guelfe guelfský guépard m. gepard guéridon m. stolek (kulatý, konferenční) guéridon m. stolek (ne jen kulatý, nalezeno spojení guéridon rectangulaire) guérir q. vyléčit koho guérison f. léčení, vyléčení, vyhojení, uzdravení guérison f. vyléčení, zahojení, vyhojení, uzdravení ; léčení guérissable vyléčitelný, léčitelný, vyhojitelný guérisseur m. léčitel ; mastičkář, pokoutný lékař, felčar guerre d'extermination f. vyhlazovací válka guerre de Cent Ans f. stoletá válka guerre du Golf f. válka v Zálivu guerre éclair f. blesková válka guerre franco-prussienne f. prusko-francouzská válka guerres puniques f. punské války guerrier, militant, belliqueux, combatif bojovný gueule f. huba, jícen, tlama ; otvor, ústí guidage m. vedení (činnost), řízení guichet m. přepážka guichetičre f. úřednice u přepážky sic, guiche-, bez akcentu Guillaume de Champeaux Vilém ze Champeaux habillé de façon ŕ ne pas attirer l'attention, habillé avec discrétion nenápadně oblečen habilleuse f. kostýmérka, oblékačka (manekýn nebo herců v divadle) habit m. (sic) hábit 'habit habiter bydlet (o trvalém bydlišti) habituel, -elle obvyklý (opakující se) habituer q. ŕ qc. uvyknout koho čemu Hadrien Hadrián haďssable hodný nenávisti, nesnesitelný hache de guerre f. válečná sekera 'hache hacher [bez accentu] rozsekat, rozřezat hachis m. sekaná, sekané / mleté maso ; haše hachure f. čárka (na stínované kresbě), šrafa (v pl. šrafování) ; poškrabání haie (vive) f. živý plot 'haie haie f. živý plot 'haie haillon m. hadry, cáry (užíváno zvláště v pl.) 'haillon, dyšné h haine f. nenávist haleine f. dech haleter prudce oddychovat, supět, supat, oddychovat námahou ; dychtit, prahnout po (~ aprčs qc.) halo m. kruh kolem slunce, měsíce ; aureola halo m. (pl. halos) kruh kolem slunce, měsíce ; aureola hamac m. hamak, visuté lůžko, síťová houpačka Hamas m. Hamás (hnutí) hameau m., écart m. samota (osamělé místo) 'hameau, h aspiré hameçon double m. dvojháček hameçon m. háček ; udice, udička handicap physique m. tělesné postižení hanche f. kyčel, bok ; záďový výbok (loď.) ; břicho (keramické nádoby) hanter strašit; pronásledovat; navštěvovat (často, pravidelně); stýkat se, obcovat s kým hanter le château strašit na hradě sic, tato vazba hantise f. utkvělá představa, utkvělá myšlenka ; styk se špatnými lidmi, se špatnou společností (kniž.) hapax m. (jaz.) hapax (slovo, forma či užití dosvědčené jen jednou v určitém korpusu či době) PR, česky DZ ; ak. sl. LL Mill. nic happer lapat, chňapnout, polapit hardi, -e odvážný, smělý ; odvážný (např. o neověřené teorii) hareng saur m. uzenáč, uzený sleď hargne f. nevraživost, svárlivost ; nevrlost, mrzoutství harmattan m. harmattan (suchý teplý vítr v západní Africe) hâtivement spěšně, rychle, kvapně ; narychlo leckdy méně vhodné než en hâte hausse podložka, podstavek, klínek ; stoupání, vzestup (cen...) ; hledí ; zaměřovač ; stoupání, přibývání haussement m. zdražení, zvýšení cen prix už se nedodává: toto stačí hausser stoupat (o cenách apod.) haut les mains se zdviženýma rukama neměn. haut Moyen Age m. raný střv. haut pays m. hornatina haut, -e vysoký ; špičatý (o střeše) hautain, -e povýšený, pyšný ; vznešený, ušlechtilý ; vysoký ; špičatý (o střeše) haute mer f. širé moře haute terre f. hornatina, horská oblast??? (ak. sl. fr-cz, cz-fr ani Mill. nenal. ; haut pays = hornatina) hebdomadaire m. týdeník héberger q. ubytovat koho Hébr. Žd (zkratka biblické knihy, takto Thouzellier) hégélien, -enne hegelovský hélas! bohužel Héliogabale Heliogabal héliotrope m. otočník (nízká rostlina) hellénisme m. helénismus, helénství (helénská kultura) ; helénismus, grécismus (lingv.) ; helénismus (v ak. sl. fr-cz ani PR tento význam nenal., ale v cz-fr nal.: helénismus hist., lingv.) hennissement m. ržání Henri l'Oiseleur m. Jindřich Ptáčník hist. henricien m. (hist.) jindřichián (tak Jiménez, Heresis 39, 55, český ekv. podle Lambert, Střv. hereze) héraut m. herold le héraut herbage m. pastvina, pastva, tráva herbe f. tráva (marihuana) herbes aromatiques f. vonné byliny herbette f. pažit, travička poet. herbier m. herbář ; přístřešek na trávu ; zarostlé místo (ryb.) hérésiarque m. heresiarcha, hereziarcha, kacířský učitel hérissé, -e zježený, naježený, ježící se ; načepýřený ; posázený (něčím ostrým, špičatým ; předl. de) ; nabitý čím, plný čeho ; sršatý, naježený, nasupený hérisson de mer m. mořský ježek, ježovka hérisson m. ježek ; štětka (kominická, na čištění lahví) ; ostnatý drát ; ježek (druh zátarasu) hériter qc. zdědit co (o majetku) héritier m. dědic hermétisme m. hermetismus héroď-comique hrdinskokomický Herzégovine f. Hercegovina hésiter ŕ faire qc. [ŕ] váhat s čím hętraie f. bučina, bukovina, bukový les / hj heureux, -euse šťastný heurt m. náraz, rána (i duševní), úder, srážka (aut apod.) ; střet, srážka, konflikt ; nejvyšší bod, nejvyšší místo (mostu apod.) heurter narazit 'heurter heurter qc. narazit do čeho hexagonal, -e (týkající se francouzské centralizace či nedílnosti francouzského území) DZ ex Historiographie 325 hibou m. sova hideux, -euse ohyzdný, odporný, ohavný Hincmar Hinkmar (biskup Remeše v 9. stol.) hippodrome m. hipodrom, závodiště pro koňské dostihy hippophagique koňský (týkající se jedení koňského masa) hirondelle f. vlaštovka hisser qc. vztyčit, vytáhnout (vlajku apod.) ; vyzdvihnout, vytáhnout co histoire ancienne f. dějiny starověku histoire de famille f. rodinná historka histoire des religions f. religionistika histoire f. příběh (vyprávění), příhoda (která se vypráví) histoire f. příhoda (která se vypráví ; historka) historiette f. historka historique historický ; dějepisný, o historii (livre ~) Hittites m. Chetité hocher (zast./reg.) (qc.) klátit, třást čím ; střásat co ak. sl., PR hocher la tęte potřásat hlavou hocher la tęte potřást hlavou, potřásat hlavou hocher la tęte přikývnout, potřást hlavou ; zavrtět hlavou (sic, oboje ; PR explicitně uvádí oboje) hocher les pommes střásat jablka hollande m. holandský sýr s dělivým členem Homčre Homér homme d'armes m. ozbrojenec homme fier pyšný člověk homme grand m. vysoký člověk homonyme m. homonymum ; jmenovec (de q.) honnęte [m. i f. stejně!] čestný, počestný, poctivý, slušný honnęteté f. čestnost honnęteté f. poctivost honoraire čestný, honorární honoraires m. pl. honorář, plat jen v pl. honorer q. de qc. poctít koho čím horaire m. jízdní řád horloge f.! orloj horloge ŕ gaine kyvadlové hodiny horreurs m. pl. zvěrstva (nacistická apod.) horripiler dráždit, přivádět k šílenství, dráždit k nepříčetnosti hors du commun mimořádný, neobyčejný, kromobyčejný hors du commun [sic, du] neobyčejný hors-d'oeuvre přístavek, mimo hlavní stavbu ; doplněk, přídavek ; předkrm hospitalier, -čre špitálnický houillčre épuisée f. vytěžený uhelný důl houleux, -euse vzdouvající se (o vodě), rozvlněný, rozbouřený, zneklidněný (i např. o davu) houssaie f., houssaye f. cesmínový porost houx m. cesmína bot. hôte m. hostitel ; host hôte m. hostitel ; host ; obyvatel (bás.) ; bytný (arch.) ; hostitel (parazita) ak. sl. nic víc hôtel de ville m. radnice (ve velkých městech, starobylá radnice apod.) hôtesse de l'air f. letuška, stevardka hôtise f. (ak. sl. fr-cz ani PR nic, ani hôttise nic) Hrosnate Hroznata (dle Sigal, Marcheurs, 44 jde o ženu, světici) antroponym. huée f. projevy nevole n. odporu, pokřikování, vypískání ; pokřik (lovců) huissier m. dveřník, ceremoniář ; zřízenec; exekutor huit jours m. pl. týden humain m. lidství humaniser zlidštit, polidštit, přiblížit člověku, humanizovat humer vdechovat humeur f. nálada, povaha ; rozmar (kniž.) Humiliés m. pl. humiliáti (středověká skupina na hranici hereze) velké H humilité f. pokora hurlement m. vytí ; řvaní, řev, ječení, jekot hussite husitský hussitisme m. husitství hussitisme: Duvernoy hutte f. chatrč, chýše hyalin, -e čirý, průzračný, pohledný hybridation f. křížení, hybridizace sic, -dation hyčne rayée f. hyena žíhaná hyčne tachetée f. hyena skvrnitá hydrargyre m. rtuť, živé stříbro arch. (tak ak. sl.) hydrocarbure m. uhlovodík ; pohonná látka hydrogčne m.! vodík hydrophile hydrofilní, navlhlý hymne f.! hymnus (sic!) hymne m. hymna hypercorrection f. hyperkorektnost DZ ex Zerner hyperémotif přecitlivělý hyperémotivité f. přecitlivělost hypocoristique mazlivý, lichotný, domácký, hypokoristický (o vyjádření) hypotension f. podtlak, nízký krevní tlak, nízký tlak, hypotenze Hyrcanien m. Hyrkánec Chacun est artisan de sa fortune. Každý svého štěstí strůjcem. Chacun prend son plaisir oů il le trouve. Někdo vdolky, jiný holky. Někdo rád vdolky, jiný zas holky. chacun ŕ son gré každý podle svého vkusu, po svém Chacun récoltera ce qu'il aura semé. Jak člověk zaseje, tak sklidí. Jak zaseješ, tak sklidíš. chaîne hi-fi f. věž (hi-fi) chaîne ininterrompue f. nepřerušený řetěz, nepřerušená posloupnost chaînette f. řetízek ; řetízkový steh chair blanche des racines bílá hmota kořenů chair f. dužnina ; maso ; tělo Chalcédoine Chalkedon geogr. chalet m. chata, chatka chaleur torride f. palčivé vedro, úmorné vedro, úmorné horko chambranle m. veřeje, zárubeň ; obložení (oken nebo dveří) ; římsa (krbu) chambre f. pokoj chambre noire f. temná komora chambre ŕ coucher f. ložnice chambré, -e uskladněný za pokojové teploty (zejm. o víně) chambričre f. pokojská, komorná, panská chamito-sémitique semitohamitský chamois světle žlutý, šamoa neměn. adj. chamois m. kamzík ; kamzičina, kamzičí kůže ; zámiš, jelenice Champ-de-Mars m. Martovo pole (např. v Paříži) champenois, -e šampaňský (český tvar Ostrá, Přehled vývoje... I, 62) champenois, -e šampaňský, z Champagne chandail m. svetr, tlustý svetr Chandeleur f. Hromnice chandelier m. svíce, svícen ; výrobce svíček, svíčkář Chang-Haď Šanghaj geogr. changer d'avis změnit názor, rozmyslet se changer de dossier vybrat jiný adresář inform. changer de robe převléci se changer de vitesse přeřadit rychlost chanoine m. kanovník chanoine régulier řeholní kanovník chanson paillarde f. přisprostlá píseň, obscénní píseň, obhroublá píseň chansonnette f. písnička, popěvek chant du cygne m. labutí píseň přen. chantonner prozpěvovat chaos m. chaos, zmatek vysl. kao chapeau haut de forme m. cylindr (vysoký klobouk) chapeau haut-de-forme m. cylindr (vysoký klobouk) chapeau chinois m. čínský klobouk ; vozembouch (PR udává, že jde i o označení hud. nástroje, ale pod vozembouch v cz-fr nenal.) chapelet m. růženec (modlitební pomůcka) chapelet m. růženec ; sada, řada, série ; věnec chapelier m. kloboučník Chapelle Sixtine f. Sixtinská kaple chaperon čepička, karkulka ; gardedáma chaque fois vždy (pokaždé) chaque fois que pokaždé, když... charbonnier m. uhlíř charcuterie f. uzenářství ; uzeniny, uzenářské zboží, masné výrobky, droby chardon m. bodec, hrot ; bodlák charge d'âmes f. péče o duše, pastorace (takto fr. MLLM sub lat. "ministerium") chargé de neige pokrytý sněhem (střecha ~) chariot m. povoz, vůz, vozík charme m. půvab, šarm, kouzlo (o krajině i člověku) ; čáry ; habr, habrové dřevo charmer očarovat, okouzlit charmeur m. kouzelník ; okouzlující muž charnier m. kostnice, společný hrob charogne mrcha, svině (nadávka) charogne f. mršina, mrtvola v rozkladu Charon Cháron (převozník přes řeku mrtvých) charpente f. trámoví, břevnoví, krov charrette f. kára, dvojkolka, vozík charrier odvážet, unášet chartrain, -e chartreský chartreuse f. kartouza chartreux m. kartuzián chartrier m. archivář ; archiv, listovna ak. sl., PR châsse f. schrána na ostatky svatých chasse-neige m. sněhový pluh neměn. chasser le démon vymítat Chassez le naturel, il revient au galop. Lidská přirozenost se nezapře. Chassons le naturel, il reviendra au galop. Lidská přirozenost se nezapře. chaste cudný, čistý adj. chasteté f. cudnost, čistota Chat botté m. Kocour v botách chat-huant m. puštík (druh sovy) châtaigneraie f. kaštanový sad châtain clair světle kaštanový neměn. adj. château en ruines m. zřícenina hradu château m. zámek, zámeček (budova) ; hrad (zejm. s adj. féodal, fort) chaton m. kotě ; kočička (z vrby) chaud lapin m. teplouš vulg. chaud, -e teplý (i o oblečení) chaud? teplý (homosexuální; též tata, ale chaud přinejmenším v sousloví chaud lapin také) vulg. chaudron m. kotel chauffard m. pirát silnic, špatný řidič chaumičre f. chalupa chaussettes f. pl. ponožky chaussures f. pl. boty (nejobecnější výraz) chčque de voyage m. cestovní šek chčque de voyage m., chčque de voyageur m., chčque touristique m. cestovní šek chčque postal m. poštovní poukázka chef de chantier m. stavbyvedoucí chef de service m. výpravčí (vlaků) chef-lieu m. hlavní město (departmentu), krajské město cheikh m. šejch, šajch, šejk chemin creux m. úvoz chemin de fer ŕ crémaillčre ozubená dráha, zubačka chemin de la Croix m. křížová cesta chemin de terre m. polní cesta, "polňačka", nedlážděná cesta chemin fléché m. značená cesta (šipkami), cesta značená šipkami chemineau m. (takto ak. sl.) vandrák, tulák cheminée f. komín ; krb cheminée f. komín ; krb ; světlík ; šachta ; cylindr na lampu ; kanál cheminée f. krb chęnaie f. doubrava, dubina, dubový les / háj chęnes centenaires m. pl. stoleté duby chenille f. housenka chenu, -e bělovlasý, bílý kniž. chercher asile hledat útočiště chercher les histoires provokovat (lid.) chercher q. zajít pro někoho, vyzvednout koho (na nádraží apod.), vyhledat koho chercher ŕ faire qc. usilovat o co, snažit se o co chercheur m. badatel chétif, -ive neduživý (i o stromu), chatrný, bídný, slaboučký, vetchý chevalier sans peur et sans reproche m. rytíř bez bázně a hany chevreau m. kozinka, kozlečina, kůzlečina ; kůzle chevreuil m. srnec chevron m. krokev (ve stavebnictví i heraldice) ; hranolek řeziva ; prýmek ; páska na rukávě, ševron chialer brečet (fam.) chic elegantní, vkusný neměn. adj. chicane f. přepážka, příčka ; malicherný spor, tahanice ; šikanování, šikana ; vytáčka chicaner sužovat, týrat ; hašteřit se, přít se chicanerie f. týrání, šikanování chien de fusil m. kohoutek (pušky) chien mauvais m. zlý pes chien méchant m. zlý pes Chien qui abois ne mord pas. Pes, který štěká, nekouše. chiendent m. pýr bot. chiendent m. svízel, potíž fam. chiens ŕ longs poils dlouhosrstí psi chiffon de papier m. kousek papíru chimérique blouznivý, iluzorní, chimérický, přeludný chlorure de sodium f. chlorid sodný chlorure f. chlorid chocolat au lait m. mléčná čokoláda chocolat aux noisettes m. oříšková čokoláda chocolat blanc m. bílá čokoláda chocolat noir m. hořká čokoláda (ak. sl. nic, dovozeno z PR) choisir la carričre de zvolit si dráhu čeho, vybrat si kariéru čeho (ekonoma) choisir parmi vybrat mezi, zvolit mezi (více možnostmi) chorégraphe m. (bez o!) choreograf choriste m. chórista, sborový zpěvák chou-fleur f. (pl. choux-fleurs) květák choucroute f. kyselé zelí, nakládané zelí sic, bez spojovníku chouette fajn, prima, príma fam. Chouette alors! To je fajn! fam. chouette f. sova choyé, -e hýčkaný chômage m. nezaměstnanost christianisateur m. pokřesťanšťovatel Hagman ; PR nic christianisme primitif m. prvotní křesťanství Christophe Colomb Kryštof Kolumbus chronomčtre m. časoměr, chronometr, stopky chrysanthčme m.! chryzantéma chśur m. chór, sbor chu, -e spadlý (kniž.) I GM první světová válka zkr. iconodoulie f. ikonodúlie, uctívání ikon idée f. nápad idée préconçue f. předsudek idées suicidaires f. pl. sebevražedné myšlenky / nálady identifier q., qc. ŕ/avec q. qc. ztotožnit koho/co s kým/čím idiote blbá, pitomá, idiotka idiotie f. blbost, pitomost, pitomina ; idiotie (lék.) Ier. Jr (zkratka biblické knihy, takto Thouzellier) igné, -e sopečný, ohnivý ignoble hanebný, odporný, podlý, sprostý, hnusný ignominie f. hanebnost, mrzkost, ostudnost ; ostuda, hanba II GM druhá světová válka zkr. Il a du se forcer pour ętre poli. Musel se do zdvořilosti nutit. il a eu du mal ŕ trvalo mu, než il a failli tomber málem spadl il a fichu le camp je v tahu, je pryč il a mis des années ŕ trvalo mu léta, než... il demeure que je ale pravdou, zůstává pravdou il en est certain je si tím jistý il en est de męme pour qc. stejně je tomu u, stejně je tomu s il en va de męme avec q. / qc. podobně je tomu s kým, čím, podobně je tomu u koho, čeho Il est beaucoup plus de minuit. Je dlouho po půlnoci. Il est cependant vrai que... Je nicméně pravdou, že... Nicméně je pravda, že... il est conseillé de faire qc. je doporučeno (dělat co) il est exclu que je vyloučené, že ; je vyloučeno, aby Il est impossible de contrôler l'une ou l'autre de ces conjectures. Ani jednu z těchto domněnek nelze ověřit il est intéressant de constater que je zajímavé, že il est naturel je přirozené il est permis de demander si... lze se ptát, zda... il est question de jde o, jedná se o ; pojednává o (kniha pojednává o) ; prý, mluví se o (něm jako o budoucím řediteli) il est question de se pojednává o il est ŕ + inf., on peut, il y a lieu de + inf., il est permis de + inf. lze il est vain de (faire qc.) je zbytečné (dělat co) il fait encore nuit noire je ještě černá noc il fait noir ici je tu tma Il faut extirper les chiens. Je třeba vyhubit psy. Il faut faire la vaisselle en famille. Špinavé prádlo se má prát doma. Il faut laver son linge sale en famille. Co se doma uvaří, má se doma sníst. toto a jen toto ak. sl. Il faut laver son linge sale en famille. Špinavé prádlo se má prát doma. il faut se faire une raison je třeba se s tím smířit il importe que je třeba, aby il m'a gardé une dent má na mě pifku il m'arrive de někdy (dělám co), stává se mi, že (dělám co) il me faut qc. potřebovat co (potřebuji co) il me le paiera! za tohle mi zaplatí! il me tarde de nemohu se dočkat..., už bych rád... il me tarde de + inf. nemohu se dočkat, až il me tarde de + inf. těšit se na co ve fr. neosobní vazba il me tarde de le voir nemohu se ho dočkat Il n'a pas le moral. [moral m.!] Nemá na to. Il n'avait l'air de rien. Nedával nic znát. il n'est pas question que + subj. nepřichází v úvahu, aby... il n'est que temps de... je nejvyšší čas aby Il n'y a pas de problčme. V pohodě. Není problém. Il n'y a rien de quoi tu doives t'inquiéter. Ničím se neznepokojuj. Nedělej si hlavu. Il n'y avait rien ŕ répondre. Nebylo co odpovědět. Il ne fait que rire. Pořád se jen směje. Il ne faut jamais remettre ŕ demain ce qu'on peut faire le jour męme. Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. il ne m'appartient pas de (faire qc.) nepřísluší mi (dělat co), není mým úkolem (dělat co) Il ne s'en est pas vanté. Zrovna se tím nechlubil. Moc se tím nechlubil. Ne že by se tím zrovna chlubil. Il nous en a conté de belles. Prášil až hrůza. Lhal, až se mu od huby prášilo. Il nous est impossible de... Nemůžeme... Není nám možno (arch.)... il nous semble utile de + inf. zdá se nám užitečné... il paraît jak se zdá (někdo to říkal) jiné je il semble il pleut ŕ seaux (fam.) leje jako z konve il ressort de cette argumentation... z této argumentace vyplývá... il ressort que z toho plyne, že il reste que zůstává pravdou, že..., každopádně..., každopádně lze říci, že... il s'en est fallu de peu que nescházelo mnoho a..., scházelo málo a... Il s'en fallut de bien peu que... Stačilo málo k tomu, aby... (uspěl apod.) il s'ensuit nécessairement que... z toho nutně plyne, že sic, ensuit dohromady il s'est découvert vyjasnilo se il se fait tard, il se fait nuit, il commence ŕ faire nuit připozdívá se il se trouve des gens qui..., on trouve des gens qui... najdou se tací, kteří il se trouve, on trouve qc. najít se (vždy se najde někdo, kdo atd.) il semble zdá se (mně) jiné je il paraît il serait intéressant de savoir... bylo by zajímavé vědět... il tombent des cordes lije, lije jako z konve, déšť se snáší v provazcích z nebe il travaille tout en écoutant la musique pracuje a zároveň poslouchá hudbu il va sans dire je samozřejmé i např. v odborném jazyce il vaut mieux lepší by bylo... il vous faut je třeba, abyste... ; potřebujete il y a belle lurette je to už pěkně dávno fam. Il y a des années que je ne vous ai pas vu. Neviděl jsem vás celé roky. il y a deux ans před dvěma lety il y a lieu de (remarquer...) ne na místě (poznamenat...) illicite neoprávněný, nedovolený, protiprávní, nezákonný, zakázaný illumination f. osvětlení, osvícení ; iluminace ; vnuknutí illusoire iluzorní, klamný illustration f. ilustrace, ilustrování, vyobrazení ; osvětlení ; ilustrace, přiblížení (na příkladu apod.) îlot m. ostrůvek ; ostrůvek (nástupní) ; obytný okrsek, blok domů ils auront un contretemps něco jim do toho vlezlo, něco jim do toho vstoupilo ils évoquaient des ombres připomínali stíny ils ont été jetés dans la męme forme podobají se jako vejce vejci ils ont gagné comme ils l'ont mérité zaslouženě zvítězili, po zásluze zvítězili image f., vue f. snímek imaginaire m. neskutečno, imaginárno imaginer qc. představit si ; vymyslet imbécile m. imbecil imbécillité f. imbecilita, slabomyslnost ; blbost, pitomost dvě "l" imbuvable nepitný, nevhodný k pití imminence f. blízkost (s konotací neodvratnosti, naléhavosti, nebezpečí) immortalité f. nesmrtelnost immuable neměnný, neměnitelný, neproměnný, nezměnitelný, stálý immuniser činit imunním, imunizovat impair, -e lichý impassible nehybný ; necitelný, nepohnutý ; nepřístupný citu impérativement rozkazovačně, velitelsky, imperativně imperceptiblement nepozorovatelně imperméable m. nepromokavý plášť, plášť do deště impétueux, -euse bouřlivý, dravý, prudký (i o člověku) impétuosité f. bouřlivost, prudkost, zápal impitoyable nelítostný, neúprosný, nemilosrdný implanter zapustit, zasadit ; zanést ; implantovat importance des dégâts f. rozsah škod importance fondamentale f. zásadní důležitost importation f. import, dovoz importer de faire qc. (il importe beaucoup de faire qc.) být důležitý / závažný, mít důležitost importunité f. (i v pl.: les importunités) dotěrnost, nemístnost, obtěžování imposant vznosný imposition des mains f. vzkládání rukou impossible m. nemožné subst. impréparation f. ŕ qc. nepřipravenost (na co) imprimé publicitaire m. reklamní tiskovina imprimer une direction, orienter usměrnit (na určitý cíl) imprimeur m. tiskař impromptu bez přípravy, improvizovaný, spatra improvisé, -e improvizovaný imprudent, -e neopatrný (o člověku i činnosti) impudicité f. necudnost, nemravnost kniž. impuissance f. bezmoc, bezmocnost in-quarto m. foliant inactivité f. nečinnost inactivité f. nečinnost, nehybnost ; odpočinek ; dočasný důchod inadaptation f. nepřizpůsobení ; nepřizpůsobivost inadaptation f. nepřizpůsobení, nepřizpůsobivost inadéquat, -e neodpovídající inadéquation f. (kniž.) nepřiměřenost (ak. sl. a tam nic víc) ; (entre qc. et qc.) nesouhlas mezi čím a čím (DZ ex Zerner ; možná přímo nepoměr) inanimé, -e neživotný gram. inanité f. prázdnota ; marnost, prázdnost, zbytečnost inanition f. hladovění, vysílení / vyčerpání (hladem) inattention f. nepozornost incapacité de comprendre q., qc. neschopnost rozumět komu, čemu incapacité de la direction de l'entreprise neschopnost vedení podniku incapacité f. neschopnost incarner ztělesňovat (představovat, zastupovat: osoby tohoto dramatu ztělesňují jednotlivé nešvary společnosti) incendie d'origine criminelle m. úmyslně založený požár incendie m. požár incidence f. dopad, důsledek, následek incisif, -ive břitký, ostrý, řízný (tón) incitation f. pobídka inclinaison f. naklonění, sklon, spád ; inklinace ; odchylka tak ak. sl. inclinaison f. nakloněnost, odchylka, sklon, shrbení inclinaison f. sklon, spád, inklinace ; odchylka inclination f. sklon, náklonnost, náchylnost; úklon tak ak. sl. inclure zahrnout, zahrnovat, pojmout, vložit inclure qc. zahrnout co (kam, např. mezi prameny, které bereme v úvahu) incompatibilité f. neslučitelnost, inkompatibilita ; nepřípustnost inconduite f. špatné chování inconnu m. neznámo inconscient m. nevědomí inconstance f. nestálost, vrtkavost incrédule nevěřící, pochybovač (v náboženských otázkách) ; nedůvěřivý incriminé, -e inkriminovaný inculpé m. obviněný indélicatesse f. nešetrnost, netaktnost indicatif m. oznamovací způsob gram. indication f. označení Indien m. Indián ; Ind indigence f. chudoba, nedostatek (i přen.: ~ d'esprit) indigent m. chudák, nuzák indigent, -e chudý, nuzný, chudobný indigestion f. zažívací potíže, špatné trávení, špatné zažívání indignation f. nevole, rozhořčení indiquer uvádět indiquer l'importance des dégâts uvést rozsah škod indiquer, marquer naznačovat indiscipline f. nekázeň, nedisciplinovanost indispensable neodmyslitelný, nepostradatelný indivision f. spoluvlastnictví ; nedílnost, nedílnost majetku (práv.) indolence f. nedbalost, netečnost, nevšímavost indolent, -e nedbalý, netečný, nevšímavý induire en erreur uvést v omyl indulgence pléničre f. plnomocný odpustek inédit, -e nevydaný ; zcela nový, neznámý, dosud neznámý inerte bezvládný, netečný, nehybný (i o zraněném) inexpérimenté, -e nevyzkoušený ; nezkušený infante f. infantka infanterie f. pěchota infantile (jiné je enfantin) dětinský infantiliser q. jednat s kým jako s dítětem, jednat s kým jako v mateřské školce inféoder dát v léno, podřídit infernal, -e pekelný ; hrozný, strašný (fam.) infidčle nevěrný (porušující dané slovo, dopouštějící se manželské nevěry aj.) ; nepřesný infime maličký, nepatrný infiniment nekonečně, nesmírně ; mnohem infirmer vyvrátit, zeslabit, oslabit (argument), zrušit, zvrátit infirmičre f. ošetřovatelka informatique f. informatika infortuné m., -ée f. nešťastník, nešťastnice kniž. ingéniosité f. důmysl, důvtip, vynalézavost, důmyslnost ingérence f. vměšování, zasahování inhabile neobratný, nešikovný, neschopný inimaginable nepředstavitelný, nemyslitelný inimitié f. nepřátelství (kniž.) initier q. ŕ qc. / ŕ faire qc. zasvětit (koho do čeho), naučit (koho čemu) injure, offense, outrage urážka injurieux, -euse potupný (i o jednání), urážlivý, hanlivý Innocent m. Inocenc m. inonder qc. zatopit co Inquisition réguličre f. stálá inkvizice (tj. neustavovaná jen pro konkrétní případy, ale stále vyhledávající kacíře) insatisfaction f. nespokojenost, neuspokojenost ; neukojenost insécurité f. nejistota insensiblement ponenáhlu ; nepozorovaně insérer včlenit, začlenit, zahrnout insérer vložit, vkládat, vplést (do řeči), vsunout, vsadit, vsazovat, zařadit, zasadit, zasunout, dát (např. do novin) insertion f. vložení, vsunutí, začlenění, zařazení, zápis, inzerát, vklad, vložení, vložka, záznam insigne m.! hodnostní označení, odznak insinuation f. narážka insinuation f. narážka ; našeptávání ; dotěrnost ; vnikání insistance f. naléhavost insolation f. oslunění, ozáření sluncem, osvit sluncem ; úpal ; úžeh ; doba slunečního svitu insolation f. úpal ; úžeh insolence f. drzost, opovážlivost, nestoudnost, nestydatost ; nadutost insolent m. drzoun, opovážlivec, nestyda insouciant, -e, sans-souci (neměn.), serein, -e bezstarostný insoutenable nesnesitelný (kniž.) inspiré, -e duchem prostoupený, oduševnělý DZ instant m. chvíle instiller vkapat, vkapávat instructif ; informatif ; édifiant poučný instruction f. vyšetřování instruire poučit, instruovat insuccčs m. neúspěch, nezdar insupportable neúnosný (nesnesitelný) insurger [sic, -er] pobuřovat insurrection povstání, vzpoura intact, -e bezúhonný nedotčený neporušený netknutý intčgre bezúhonný, neúplatný intégral, -e nedílný, celistvý, celý, úplný intégrant, -e integrující ; podstatný intempérie f. nečas, nepohoda, nepřízeň počasí (lze i v pl.) intention f. záměr intention f., projet m., propos m. záměr intercepter zadržet, zastavit, zachytit ; přerušit intercession des saints f. přímluva svatých náb. intercompréhension f. vzájemné dorozumění intercompréhension f. vzájemné porozumění intéressé m. zájemce intéręt m. zájem intérieur m. vnitrozemí intérieur, -e vnitřní, vnitrozemský interlinéaire meziřádkový (např. o poznámce v rukopise) interlocutaire m. člověk, s nímž hovoří (jsem hovořil atd.) PR interlocuteur m. člověk, s nímž hovoří (jsem hovořil atd.), účastník rozhovoru, společník (při rozhovoru) ; zástupce, představitel, mluvčí (sporné strany) interlocuteur m. mluvčí, účastník dialogu interminable nekonečný (o čase nebo ději) interminence f. nekonečnost PR, LL ani ak. sl. ale neudávají internement m. internace sic, ne nějaké internation! interpeller dotázat se, vznést dotaz interpénétration f. vzájemné pronikání, prorůstání interphone m. domácí telefon ; závodní rozhlas interpolation plus tardive f. pozdější vsuvka, pozdější interpolace interpolation tardive f. pozdní vsuvka, pozdní interpolace interprétable vyložitelný, vysvětlitelný, tlumočitelný interprétation f. chápání (výklad) interrogatoire f. výslech intersubjectif, -ive intersubjektivní ověřeno intervenir dans zasáhnout do intervention f. zásah (i vojenský) intime m. důvěrný přítel intimement bezprostředně (např. se týkat - tj. ne časově, to by bylo immédiatement) intimement lié ŕ qc. úzce spojený s čím (i o věcech, nejen o lidech) intolérance f. nesnášenlivost, netolerance, intolerance intransigeant, -e nesmlouvavý, nekompromisní intraveineux, -euse nitrožilní intrépide nebojácný, neohrožený intriguer q. znepokojit koho ; vzbudit zvědavost koho, vzbudit zájem koho ; dráždit koho inusité, -ée (adj.) neužívaný, nepoužívaný (o nepoužívaném slově apod.) (vysvětlení DZ podle užití v textu Martin - Wilmet, Syntaxe du moyen français) inutilité f. zbytečnost neužitečnost, bezúčelnost, nepotřebnost ; bezvýslednost invendu, -e neprodaný, nevyprodaný, nedoprodaný inventer vymyslet, vynalézt, objevit inviolé, -e neporušený invité m. host inviter q. ŕ faire qc. dovolovat komu co (tato poznámka nám dovoluje dílo datovat do 14. stol.) inviter q. ŕ qc., convier q. ŕ qc., engager q. ŕ qc. / ŕ faire qc. vyzvat koho k čemu invoquer qc. dovolávat se čeho, odvolávat se na co invoquer un prétexte vymluvit se, odvolat se na záminku, uvést záminku Iob Jb (zkratka biblické knihy, takto Thouzellier) Ioh. J (zkratka biblické knihy, takto Thouzellier) Irakien m. Iráčan irisé, -e [sic] duhový Irlande f. Irsko irraisonné, -e nerozumný, pošetilý irréalité f. neskutečnost, ireálnost, irealita irrégularité f. nepravidelnost irrespect m. neúcta, nevážnost irrévérence f. neuctivost irriguer zavlažovat, zavodňovat irritation f. podráždění, dráždění, rozčílení ; zarudlost irruption f. nájezd, vpád Is. Iz (zkratka biblické knihy, takto Thouzellier) Iseut aux Blanches mains Isolda Běloruká, Isolda Běloručka islam m. islám malé "i" i ak. sl. cz-fr a fr-cz isolation f. izolace (tepelná, elektrická), izolování isolément odloučeně, osamoceně (např. mimo dosah civilizace, na samotě) isolement m. izolace, izolování, izolovanost (přen.), oddělení, odloučení, osamění, osamocení ; samovazba issu, -e vzešlý, pocházející issue de qc. f. východisko z čeho issue f. otvor (východ) issue f. otvor ; východ ; východisko ; výsledek issue f. východ (ze sálu apod.) italique m. kurzíva itinéraire des trains m. jízdní řád (vlakový) ivoire m.! slonovina j'ai un vertige točí se mi hlava J'aurais l'air de quoi? Jak bych to vypadal? j'étudie le français depuis quinze ans studuji francouzštinu patnáct let j'y suis allé už jsem tam byl déjŕ se tu může vynechat jacasserie f. klábosení jacinthe f.! hyacint jacobite (jinde jacobéen) jakubský (např. související se sv. Jakubem) Jacques de Voragine Jakub Voraginský (dominikán, 13. stol.) jadis kdysi (dávno) adv. jaillir planout, plát, vzplát ; prýštit, tryskat, vytrysknout, stříkat, vystříknout ; vyšlehovat, vyšlehnout ; jiskřit ; tyčit se jaillir prýštit, tryskat jalonner vytyčit, vyznačit směr, zde asi vroubit Jamaďque f. Jamajka, Jamaica jamais de la vie nikdy v životě Jamais de la vie. Nikdy v životě. jamais de ma vie nikdy v životě sic, de janséniste m. jansenista náb. jardin publique m. sady jardinet m. zahrádka jardinier m. zahradník jaser tlachat, žvanit jauni, -e zažloutlý (např. o fotkách) je crois partir, moi aussi myslím, že půjdu taky je le regardait... podíval jsem se mu je me ferai votre guide budu vám dělat průvodce je me plais la líbí se mi tam je me sauve už musím běžet je meurs de sommeil padám únavou Je n'ai rien ŕ regretter. Nemusím ničeho litovat. je n'aime pas le dimanche nemám rád neděli Je n'en ai rien ŕ faire. S tím nemám nic společného. Je n'en mourrai pas. Přežiju to. Nezabije mě to. Je ne connais pas l'endroit. Neznám to tu. Jsem tu cizí. (Na otázku "jak se dostanu atd.".) Je ne m'en vante pas. Nechlubím se tím. Zrovna se tím nechlubím. Ne že bych se tím chlubil. Je ne m'y vois pas du tout. Necítím se na to. Ani trochu se na to necítím. je ne sais le combientičme kdovíkolikátý, bůhvíkolikátý je ne veux pas dire par lŕ que... tím nechci říct, že... Je ne vous le cache pas. Nezapírám. To nezapírám. Je regrette. Lituji. je sens mon cśur se serrer srdce se mi svírá, cítím, jak se mi srdce svírá takto zvratně Le Clézio Je soussigné... Já, níže podepsaný... Je suis contre. Jsem proti. je suis déjŕ allé (nikoli j'ai déjŕ été!) už jsem byl (kde) je suis désolé je mi líto Je suis désolé de vous avoir fait attendre. Velmi mě mrzí, že jsem vás nechal čekat. je suis disponible mám čas Je suis en démon, repartit la voix ; vous venez ici fort ŕ propos pour me tirer d'esclavage. Le Sage, Le diable boiteux je suis mal ŕ l'aise / ŕ mon aise není mi dobře Je vais vous demander de bien vouloir... Směl bych vás prosím požádat, abyste laskavě... (blízká budoucnost pro vyjádření zdvořilosti) je veux bien que... připouštím, že... je vois chápu Je vous en prie. Není zač. je vous laisse opustím vás Jean Asěn Jan Asěn Jean Assen Jan Asěn (Ivan Asěn) takto S. Rakova Jean de Lugio Jan z Lugia Jean Tzimiscčs Jan Cimiskes (byzantský císař, 969-976) jeanculer souložit arg. Jeannette Janička, Žanetka Jeannot Honzík dvě "n" Jermenie ani ak.! Jérôme Jeroným, Hieronymus Jérusalem Céleste f. Nebeský Jeruzalém sic, f. jésuite m. jezuita Jésus, fils de Sirach Sírachovec jeté dans le monde vržený do světa (obrat existencialistické filozofie) fil. jeter hodit (bez přesného cíle, odhodit) jeter du pain ŕ qc. házet chléb čemu (zvířatům) jeter l'interdit sur uvalit interdikt na jeter le manche aprčs la cognée hodit flintu do žita, házet flintu do žita jeter qc. sur le dos de q. hodit na krk (co komu) jeter son dévolu sur qc. mít spadeno na co, pošilhávat po jeter un coup d'śil ŕ qc. podívat se na něco, mrknout se na něco jeter un coup d'śil sur nahlédnout do jeter un regard podívat se, mrknout se jeu d'enfant m. hračka (přen., např. je to pro mě hračka) jeu m. hra jeune fille f. dívka ("mladá" se v překladu obvykle nedodává) jeune génération f. mladá generace jeűne m. půst jeune saison f. jaro, vesna bás. Jeunesse hitlérienne f. Hitlerova mládež (Hitlerjugend) Jo Jan (zkratka bibl. knihy ; takto Brenon) Joachim de Flore Jáchym z Fiore Joachim m. Jáchym m. joaillier m. klenotník joindre připojit, spojit, být těsně u sebe joindre les deux bouts vyjít/vystačit s penězi joindre par téléphone dovolat se, spojit se telefonicky joindre qc. ŕ qc. spojit co s čím, přidat co k čemu joint m. spára, šev, spoj ; těsnění ; kloub ; joint (cigareta z marihuany) jointure f. kloub, spára, spoj, spojování joliment pěkně, hezky ; pěkně, pořádně, notně jonc m. sítina bot. joncher posít, pokrýt (květy, trávou, cáry papírů apod.) joncher posypat kvítím (též cáry novin apod.) jonquille f. narcis jonquille f.! narcis žonkyla (bot.) joue f. tvář (v užším významu) jouer en bis opakovat, přehrát ještě jednou (nějakou skladbu unešenému publiku) jouer la fille de l'air vzít roha, frnknout lid. jouer ŕ la marelle skákat panáka (provozovat druh dětské hry) jouer ŕ qc. hrát si na co (děti si hrály na indiány) jouer sa carričre dát v sázku svou budoucnost, dát v sázku kariéru??? přímo nenal. Viz jouer sa réputation. jouer sa réputation dát v sázku svou pověst, dávat v sázku svou pověst jouer un mauvais tour ŕ q. provést nepěkný kousek komu ŕ, tak ak. sl. jouer un rôle hrát roli... jouet m. hračka joug m. jařmo, jho joug m. jho, jařmo jouissance f. požitek, rozkoš, slast, smyslný požitek ; braní úroků ; splatnost joujou m. hračka joupan m. župan (hodnost) hist. jour et nuit dnem i nocí jour et nuit ve dne v noci jouvenceau m. mladíček žert.; arch. joyeux luron m. veselá kopa jubilé m. jubileum jubiler jásat, plesat judicieux, -euse účelný ; soudný, rozvážný Jugement dernier m. poslední soud náb.; ak. sl. velké J jugement favorable m. příznivý rozsudek juif, -ive židovský juifs m. pl., communauté juive f. Židovstvo juiverie f. Židovstvo (v nacistickém lexiku ; takto, ač v uvozovkách, Bernadac) jumelle f. dvojče (dívka) ; dalekohled, triedr ; divadelní kukátko, kukátko juré m. porotce jurement m. přísahání, zapřísahání ; zaklení kniž. jurer přísahat ; klít jurer entre les mains de q. složit přísahu do rukou koho Dondaine, Durand 237 juridictionnel, -elle jurisdikční ak. sl. jus de framboise m. malinovka jusqu'au až do (+ století) jusqu'au bout skrz naskrz (promočit apod.) jusqu'en až do (+ rok) jusqu'ici ještě ne, dosud ne jusqu'ici peu traité zatím málo zpracovaný, zatím málo probádaný jusqu'ici peu traité, -e zatím málo zpracovaný, zatím málo probádaný jusque-lŕ zatím, dosud jusque-lŕ zatím, dosud, (v záporných větách) ještě ne, dosud ne v souslednosti časové místo jusqu'ici juste guerre f. spravedlivá válka juste milieu m. zlatá střední cesta, zlatý střed justicier, -čre vykonávající spravedlnost (rozsudek) ; mající soudní pravomoc ; trestající (o Bohu) ; spravedlivý (milující / uplatňující spravedlnost) hist. juteux, succulent šťavnatý Kamtchatka m.! Kamčatka kénôse f. kenóze, kenose teol. khalife m. chalífa, kálif Khazar m. Chazar Khazars m. Chazaři Kiev Kyjev geogr. Koweďtien m. Kuvajťan Koweit m. Kuvajt Kurde m. Kurd l'A. T. SZ (Starý zákon) zkr. ; takto Dondaine l'affaire des Placards plakátová aféra (roku 1534) l'affaire des placards plakátová aféra (roku 1934 ; někde ve fr. s malým p, jinde s velkým) l'apôtre des gentils apoštol pohanů (Pavel z Tarsu) bibl. l'atmospčre est ŕ l'orage panuje nebezpečná atmosféra (např. o vztazích v rodině) l'autre jour další/druhý den l'Édit de Nantes Edikt nantský, Nantský edikt L'entrée est interdite ŕ toute personne étrangčre au service. Nepovolaným vstup zakázán. L'entrée est interdite ŕ toute personne étrangčre. Nepovolaným vstup zakázán. l'heure de faire qc. čas udělat co (čas v rámci dne, např. čas vstávat) l'Italie de son temps tehdejší Itálie l'océan Pacifique Pacifik, Tichý oceán l'un aprčs l'autre jeden po druhém l'un d'entre eux jeden z nich sic, ustálené spojení ; nikoli d'eux l'un de jeden z pozor na člen před un, často by tu být měl l'un l'autre navzájem (o dvou) La boucle s'est refermée. Kruh se uzavřel. la bouche ouverte s otevřenou pusou La différence n'est que de degré. Rozdíl je jen kvantitativní. Rozdíl je jen ve stupni. Rozdíl je jen v míře. La différence n'est que de degré. Rozdíl je jen ve stupni. Rozdíl je jen v míře. Rozdíl je jen kvantitativní. la fičvre baisse horečka klesá la mélancolie m'envahît zmocňuje se mne zádumčivost la męme chose vaut totéž platí o spíše než le męme est valable la moitié nord du pays severní polovina území la moitié sud du pays jižní polovina území la montagne de la Table Stolová hora geogr. La neige allait son train. Vytrvale sněžilo. La nuit descend. Padá noc. La nuit descend. Padá tma. Stmívá se. La nuit tombe. Snáší se noc. la Pucelle (d'Orléans) Panna Orleánská (Jana z Arku) d'Orléans se většinou nedodává La question mérite d'ętre posée. Tato otázka je oprávněná. To je oprávněná otázka. La saison d'été commence dčs le mois de mai. Léto začíná v květnu. la tęte en bas vzhůru nohama La vie n'est pas tout roses. Život není procházka růžovou zahradou sic, tout roses labeur m. práce kniž. lacérer roztrhat, rozškubat, rozdrásat lacérer roztrhat, rozškubat, trhat, škubat, rozdrásat lacet m. šňůra, tkanice, tkanička ; smyčka, oko (na chytání zvěře), poutko ; serpentina ; čep Lactance Lactancius lâchage m. uvolnění, popuštění ; puštění, vypuštění ; svrhnutí ; nechání na holičkách, opuštění (fam.) lâcher nechat lâcher les chiens pustit psy, vypustit psy lâcher un rire zasmát se lâcherie f. zbabělost (zbabělý čin, zbabělé chování) ak. sl. fr-cz, cz-fr ani PR ale neudává lâcheté f. zbabělost (vlastnost) lai m. lejch lit. laideron m. ohyzda i o ženě m. lainage m. úplet, vlněná látka, vlněné zboží laine f. vlna (ovčí) lainé, -e česaný laineux, -euse zplstnatělý, vlnatý laisse f. vodítko, řemen (na vodění psa) laisser en carafe nechat na holičkách laisser en plan nechat na holičkách? cz-fr pod holičky uvádí jen jiná spojení laisser en rade nechat na holičkách laisser passer ponechat volnost podnikání ; nepozastavit se nad čím, pustit koho (nebránit mu v cestě) laisser tomber vypustit, vyřadit laisser traîner nechat válet, rozkramařit laissez-passer [neměn.!] propustka, volný lístek m. laissez-passer m. propustka, průvodní list ; volný lístek laitier m. mlékař ; skelná pěna ; škvára, struska laiton m. mosaz lambeau m. cár, hadr (aux ~ v hadrech) lambrequin m. závěs (nad oknem) lamentablement žalostně (i štěkat apod.) lampe ŕ alcool f. lihová lampa lance-flammes m. plamenomet neměn. lance-fusées m. raketomet neměn. lance-pierres m. prak neměn. lance-torpilles m. torpédomet neměn. lancement m. hod, hození, vrhání ; uvedení do provozu lancéolé, -e kopinatý (bot.) lancer hodit, vrhnout, svrhnout (s přesným cílem, např. bombu na Hirošimu), vypustit (např. raketu) lancer uvést na trh (au marché se nedodává, stačí lancer) lancer vypustit (raketu apod.) lancer la recherche vyhledat! lancer la recherche vyhledat, hledat (příkaz na tlačítku na stránce WWW) lancer un programme spustit program (na počítači) sic lancer un regard podívat se, mrknout, pohlédnout lancer un regard pohlédnout lancer un sourire ŕ q. usmát se na koho lande f. step (ve Francii) ; suchopár ; vřesoviště lande f. vřesoviště ; step langage m. mluva, jazyk (např. úřední, hovorový, tajný) langue artificielle f. umělý jazyk jaz., inf. langue naturelle f. přirozený jazyk jaz. langueur f. malátnost, ochablost, skleslost ; unylost laničre f. řemínek, pásek, proužek Lao Tseu Lao-c' Laozi Lao-c' takto Duteil in Reliques, jinde jinak lapin en civet m. králičí ragú laps de temps m. časový úsek large public m. široká veřejnost large-ouvert, -e dokořán otevřený PR ani ak. sl. fr-cz ale nic larmes de joie f. slzy radosti larmoyant, sentimental uplakaný (smutný, např. o písni) las [vysl. las!] žel las de qc. omrzelý (kniž.), unavený, přesycený las, lasse unavený ; omrzelý, přesycený (kniž.) las, lasse de qc. omrzelý, přesycený, unavený čím lasser q. unavovat, omrzet, obtěžovat koho lassitude f. omrzelost, únava, zemdlenost lavable omyvatelný ; mycí, prací lavage m. praní, mytí, propírání, promývání, proplachování vymývání, máchání, plavení (chem.) ; výplach (lék.) lavandičre f. pradlena kniž. lave-glace m. ostřikovač předního skla lavement m. výplach, klystýr, klyzma ; lázeň ; mytí, umývání (arch.) ; otrava, dotěra, protiva (lid.) laver son linge en famille prát špinavé prádlo doma přen. laverie f. prádelna ; pračka laveuse f. pračka ; myčka ; umývačka lčse-majesté f. urážka majestátu hist. neměn. le bon sens réclame ses droits zdravý rozum se hlásí o svá práva le Cap de Bonne-Espérance Mys dobré naděje le cas échéant podle potřeby, je-li třeba (často se objevuje jako vložená věta) Le ciel se dégagea. Vyjasnilo se. Le débat reste ouvert. Debata zůstává otevřená. le délai est expiré lhůta vypršela Le fait reste, faute de preuves, du domaine de l'hypothčse. Tento údaj zůstává vzhledem k nedostatku dokladů v oblasti hypotéz. sic, du! Le feu a passé au rouge. přebliknout na červenou (na semaforu přeblikla červená) le jour baisse, le jour s'achčve den se chýlí le long de kolem (podélně - spíše zřejmě dlouhá stavba nebo útvar - DZ) le lundi de Pâques velikonoční pondělí takto ak. sl. ; nikoli des Le matin des magiciens Jitro kouzelníků (název lit. díla) le męme comme qc. stejný jako le męme que takový jako le moment de chvíle čeho, chvíle k čemu le Mont d'Everest Mount Everest le pantalon tire-bouchonne na kalhotách jsou záhyby le plus fréquent nejpoužívanější le plus possible co možná nejvíc, co možná nejvíce le plus possible co nejvíc, co možná nejvíce (lze přiřadit i slovesu: co možná nejvíce zakrýt nervozitu) le plus tôt possible co nejčasněji jiné je vite le plus vite possible co nejdřív jiné je tôt le plus vite possible co nejdříve jiné je tôt Le problčme est insoluble dans l'état actuel de notre documentation. Tento problém je za současného stavu bádání neřešitelný (lze též: za současného stavu naší dokumentace). le Roi pęcheur Král Rybář (postava artušovských romancí) le s final koncové s le sang me bat aux tempes krev mi buší ve spáncích Le Seigneur des Anneaux Pán prstenů le sommeil me gagne zmocňuje se mě spánek le Stoudite Studita (přízvisko různých osob z kláštera Studion, např. Mikuláše či Simeona) le temps me dure mám dlouhou chvíli Le travail rend libre. Práce osvobozuje (nacistický slogan v pracovních táborech, Arbeit macht frei) le voilŕ (venir) vtom (přišel apod.) leçon f. čtení (např. odlišné čtení nabízí rukopis MK 34 A) Dondaine leçon f. lekce, hodina ; naučení, ponaučení lecture f. čtení, četba légat pontifical m. papežský legát Légende dorée f. Legenda aurea, Zlatá legenda Légende dorée f. Zlatá legenda, Legenda aurea (dílo dominikána Jakuba Voraginského ze 13. stol.) Légion étrangčre f. cizinecká legie législation canonique f. kanonické právo legs m. (sic) odkaz léguer odkázat, zůstavit, zanechat přen. léguer zanechat, zůstavit légume m.! zelenina Lénine m. Lenin lenteur f. pomalost, váhavost ; průtah, zdlouhavost Léone f. Leona les Beatles [se členem] Beatles Les circonstances exigent une action immédiate. okolnosti vyžadují okamžitý zásah. les dégâts sont importants škody jsou značné les événements se précipitent všechno jde ráz naráz les plus justes possible [possible je tu bez shody] co nejspravedlivější les uns aprčs les autres (f. les unes...) jeden po druhém (o více než dvou) les uns les autres navzájem (o více) lésine f. skrblictví (kniž.) lessive f. špinavé prádlo lettré, érudit sečtělý Levant m. Levant (Blízký východ) levant m. východ (DZ: kniž. asi i světová strana, nejen slunce či Blízký východ) lever du rideau m. zvednutí opony lever l'ancre zvednout kotvy lever le loquet zvednout petlici lévrier m. chrt Leyde (geogr.) Leyden (DZ podle Dossat in Fanjeaux 3 a dalších, rod doplnit) liaison téléphonique f. telefonní spojení libération f. osvobození libraire m. knihkupec librairie centrale f. ústřední knihovna libre pensée f. volnomyšlenkářství libre-service m.! samoobsluha (nejen obchod!) licence f. licenciát ličvre m. zajíc lien m. odkaz (např. hypertextový) lier avec spojit s lier qc. ŕ qc. spojit co s čím lieu commun m. locus communis lieu fortifié m., emplacement d'un château (fort) m. hradiště lignage m. rod ligne f. šik lignite m. hnědé uhlí, lignit lilas, rose lilas šeříkový (o barvě) adj. limace f. slimák limage m. pilování limaille f. odřezky, piliny, štěpiny limer pilovat, vypilovat, opilovat limite f.!, frontičre f. hranice limpide čirý, jasný, průzračný lin m. len ; lněná látka linguiste m. jazykovědec, lingvista linguistique jazykový ; jazykovědný, lingvistický linotype m. linotyp lionceau m. lvíče lire les pensées číst myšlenky Lisbonne f. Lisabon geogr. liste f. seznam, soupis ; listina ; výkaz sic, f.! liste noire f. černá listina lit d'un torrent asséché m. vyschlé řečiště lit m. řečiště ; vrstva ; lehátko, lože, lůžko, postel literie f. lůžkoviny, ložní souprava, povlak na peřiny litičre f. nosítka ; podestýlka, stelivo, stlaní littéralement doslova, doslovně littérateur m. literát, spisovatel littoral m. pobřeží (mořské) livraison f. dodání, dodávka ; vydání, výdej ; příděl livre anglaise f. anglická libra livre de pričres m. modlitební kniha, modlitební knížka livré ŕ lui-męme ponechaný sobě samému, odkázaný sám na sebe, zůstavený sobě samému livrer dodat (nějaké zboží) ; vydat, vydávat livrer dodat (nějaké zboží) ; vydat, vydávat (viníka soudu atd.) ; zůstavit, ponechat (jemu samému) ; svést (bitvu) livrer dodat, vydat, vydávat livrer qc. vydat co (naleziště konečně vydalo svá tajemství apod.) livres de dogmatique m. pl. věroučné knihy livret m. knížka ; libreto, scénář locataire m. nájemce, nájemník locataire m. nájemník location f. nájem, pronájem ; nájemné ; prodej, distribuce ; půjčovna loger bydlet (dočasně, zejm. v placeném ubytovacím zařízení, v hotelu) loger ŕ l'hôtel, descendre ŕ l'hôtel ubytovat se v hotelu loi sur qc. f. zákon na co (na ochranu osobních údajů apod.) loin de (faire qc.), ... místo aby (udělal co), ... lointain cousin m. vzdálený bratranec lollard m. lollard (příznivec lidového viklefismu) -ll- v překladu Lambert, Střv. hereze Lombard m. Lombarďan tak ak. sl. vč. české podoby -ďan lombard, -e lombardský Lombardie Lombardie longer qc. jít kolem čeho, jít podél čeho loquet m. petlice, závora, zástrčka (u okna a dveří), západka ; klika ; zámek loqueteux, -euse odraný, oděný v hadry kniž. louable chvályhodný, chvalitebný ; vhodný k pronajmutí louer pochválit ; pronajmout, pronajmout si louer q. chválit koho, pochválit koho loupe f. lupa, zvětšovací sklo ; boule loupiot m. fakan, capart fam., souvisí s "loup" Lourdes Lurdy louvoyer křižovat, lavírovat loyalisme m. loajalita, loajálnost pozor, loyalité neexistuje! loyauté f. loajálnost, loajalita, poctivost, věrnost, oddanost pozor, loyalité neexistuje! lŕ ou tam, kde (často užívané vztažné příslovce) lŕ-dessus nahoře, navrchu, navrch, nahoru, tady nahoře, tady navrchu ; potom, nato ; o tom Luc. L (zkratka biblické knihy, takto Thouzellier) lucarne f. okénko (zejm. střešní), vikýř ; otvor ve stěně / zdi lucarne f. okno, vikýř, střešní okénko ; otvor ve stěně / zdi lucratif, -ive výnosný, výdělečný, rentabilní, lukrativní lueur f. svit, přísvit, světlo ; záblesk lueur terne f. mdlé světlo luminosité f. světelnost lunaire měsíční (související s Měsícem) lunette f. dalekohled ; okénko, průzor lunettes arričre f. (sg. -tte a. ; arričre tu nepřibírá znak pl.!) zadní skla lunettes bifocales f. pl. dvouohniskové brýle lurette (viz depuis belle lurette) luron m. kurážný chlapík fam. lutte pour le pouvoir f. boj o moc luxe m.! luxus, přepych luxure f. chlípnost, smilství ma bonne moje milá (spíše kniž.) ma fęte tombe le 10 mai mám svátek 10. května ma feue mčre má nebožka matka ma feue mčre [se shodou!] nebožka matka ma fortune monte ŕ... mé jmění tvoří... ma mémoire est une passoire mám hlavu děravou ma mie, m'amie drahoušku, miláčku (oslovení ženy) mac m. pasák (prostitutky) pl. macs Maccabées Makabejští takto Thouz. Livre 476 ; sic, -ées Macédoine f. Makedonie macédonien, -ienne makedonský macération f. vyluhování, macerování, macerace ; umrtvování těla (náb.) madelaine f. madlenka, magdalenka (hruška, broskev či slíva) ; druh čajového pečiva madrilčne madridský sic ak. sl. magazine m. (sic!), journal m. časopis (zábavný) maghrébin, -e maghrebský pozor, takto: Mill. i text magistral, -e mistrný, mistrovský, velkolepý magistral, -e mistrovský (např. o díle) magistrat m. úřední osoba ; člen zastupitelstva magnanimité f. velkodušnost, šlechetnost magnétisable magnetovatelný, zmagnetizovatelný magnétiser magnetovat, magnetizovat ; zmagnetovat, zmagnetizovat ; hypnotizovat, zhypnotizovat magnifique, superbe, splendide nádherný machinal mechanický (i přen. o pohybu, životě jako tělo bez duše apod.) machinal, -e mechanický (i přen. o pohybu, životě jako tělo bez duše apod.) machinalement mechanicky machinateur m. pletichář, intrikán machine de combat f. bojový stroj machine ŕ calculer f. kalkulačka, počítačka machine ŕ laver f. pračka machinisme m. mechanizace, uplatňování strojové techniky ; strojová výroba ; mechanicismus (fil.) tak ak. sl. machiniste m. kulisář, kulisák ; řidič (tramvaje, autobusu) ; strojník maigre bezmasé jídlo bezmasý hubená žena hubený hubený člověk chatrný libový postní postní jídlo ubohý chudý maigrelet, -ette hubeňoučký maillot de bain m. plavky maillot m. dres, trikot ; tričko, tílko ; plavky ; pleny mairie f. radnice mais ce n'est lŕ qu'une hypothčse ale to je jen hypotéza Duv. mais parce que přece protože... ! mais qui který ale Mais revenons ŕ notre sujet. Ale vraťme se k tématu. maison borgne f. vykřičený dům maison publique f. veřejný dům (nevěstinec) maisonnette f. domek, domeček maître, maîtresse hlavní (i trám) maîtrise f. diplomová práce, diplomka Maj Shift (klávesa) zkr. majoration f. přirážka, penále Majorque f. Mallorca majuscule f. velké písmo ; velké písmeno mal de mer m. mořská nemoc mal élevé nevychovaný PR mal graissé, -e špatně promazaný maladie de Naples f. neapolská nemoc (eufem. o syfilis) maladie funeste f. zhoubná nemoc, zhoubná choroba maladie incurable f. nevyléčitelná nemoc, nevyléčitelná choroba maladie insidieuse f. zákeřná nemoc maladresse f. neobratnost, nešikovnost maladroit, -e nešikovný, neobratný (nejen ručně) maladroit, -e nešikovný, neobratný, nemotorný malaise passagčre f. přechodná nevolnost malaisé, -e nepohodlný, obtížný, svízelný malencontreux, -euse nevhodný ; neblahý, nešťastný malgré qc. navzdory čemu malgré tout přese všechno, přes to přese všechno malgré tout stejně, přesto přese všechno malheur m. neštěstí malin plaisir m. škodolibá radost mallarméen, -enne mallarméovský malle f. cestovní kufr ; vak, tlumok malléable kujný, tažný, poddajný malmener zle zacházet s kým, špatně nakládat s kým Malouines f. pl. Malvíny geogr. malsain, -e nezdravý, mravně závadný ; zdraví škodlivý maltraiter týrat, špatně zacházet malveillance f. nepřízeň, zaujatost, zlomyslnost, zloba malveillant, -e zlomyslný, zlý ; nepřátelský, zaujatý malveillant, malicieux, méchant, malintentionné zlomyslný mam'selle, mam'zelle f. slečinka lid. mammifčre m. savec mamour, m'amour m. miláček, drahoušek mamours m. pl. lichotky ; něžnosti, laskání, mazlení Manassé Manases, Menaše (jeden z židovských kmenů) mandarine f. mandarinka mandat-poste m. poštovní poukázka (na peníze) mandchou, -e mandžuský mandorle f. mandorla manducable jedlý, poživatelný kniž. manette f. držadlo, páčka, rukojeť, ručička ; západka, klika manger les chiens sníst psy manger ŕ sa faim jíst podle chuti (důraz na kvantitu) manger ŕ son gout jíst podle chuti (důraz na kvalitu) manche f. rukáv manche m. násada maniable poddajný, tvárný, ohebný, zpracovatelný ; ovladatelný ; pohodlný do ruky maniement m. ovládání manier ovládat, užívat, pracovat s manier qc. manipulovat s čím manier qc. ovládat co, užívat co, pracovat s čím, zacházet s čím, vládnout čím manifestant m. demonstrant manifestation f. demonstrace manifestement očividně, jasně manque de clarté m. nejasnost manquer provokovat??? manquer de + inf. málem (se stalo co) manquer qc. propást co, zmeškat co manquer qc. zmeškat co manquer ŕ (son devoir) nedostát, nesplnit (povinnost) manquer ŕ q. chybět komu manquer ŕ q. chybět komu (chybí mi čerstvý vzduch) ve fr. lze tedy užít s manquer i neosobní vazbu manquer ŕ q. chybět komu (ve smyslu: chybíš mi) manquer ŕ qc. nedostát čemu manquer ŕ qc. opomenout udělat co (DZ ; v určitém kontextu je tento překlad vhodný) manśuvre f. manévr (voj. apod.) manśuvre m. pomocný dělník manteau de vison m. norkový kožich manuscrit m. rukopis maquiller líčit, malovat (obličej), maskovat ; kamuflovat Marcelle f. Marcela mare kaluž, louže mare f. kaluž, louže marée f. příliv a odliv ; čerstvé mořské ryby marelle f. panák (dětská hra, ale zde i figura) marchandage m. smlouvání, obchodování marchandise f. zboží marché aux puces m. bleší trh marcher de pas (+ claudiquant) jít (+ kulhavým) krokem marcher en montagne chodit po horách? marcher la tęte haute chodit s hlavou hrdě vztyčenou marcher la tęte haute chodit se vzpřímenou hlavou (hrdě) marcher ŕ quatre pattes lézt po čtyřech marcher sur les plates-bandes de q. lézt do zelí komu (přen. ; obvykle se užívá přivlastňovací zájmeno: sur ses p.-b.) mariage civil m. svatba na radnici mariage d'amour m. svatba z lásky mariage d'argent m. svatba pro peníze mariage de raison m. svatba z rozumu mariage m. svatba marial, -e mariánský marial, -e (pl. m. -als, někdy -aux) mariánský náb. Marie-Madelaine f. Maří Magdalena, Marie Magdalská marier qc. ŕ qc. spojit, spojovat (co s čím) marin m. jihozápadní vítr od Středozemního moře dial. marin m. námořník sic, viz též marine m. a marine f. marin, -e mořský, námořní, námořnický marine f. námořnictvo ; loďstvo, námořní loďstvo ; námořnictví ; marína (výtv., obraz moře) ; mořské pobřeží sic, f. marine m. voják námořní pěchoty (britské nebo americké) maritime přímořský ; námořní marmaille f. houf dětí, houf křičících dětí (fam.) marmonnement m. bručení, mumlání marmouset m. klouček, klučík, klučina, špunt, mrňous, škvrně (fam.) ; prcek, prtě, skrček (fam.) ; groteskní figurka marmousette f. špunt, mrňous, škvrně (fam. o jedinci ženského pohlaví) ; prcek, prtě, skrček (fam. o jedinci ženského pohlaví) většinou marmouset m., ale lze užít i ve tvaru f. Maroc m. Maroko geogr. marodeur m.? marodér (ak. sl. fr-cz ani PR nic. Marodér je traînant m. či malade imaginaire m., ale Chateaubriand prý takto.) maroquin m. ministerské křeslo ; marokén (kůže) marquant, -e významný (i o události) marqué, -e příznakový marquer ocejchovat, poznačit, poznamenat marquer la place označit místo (např. ve vlaku knihou při přechodném opuštění místa) Marrakech Marrakeš (česky: ?) geogr. marron hnědý, kaštanově hnědý, kaštanový ; zdivočelý (o zvířeti) adj. neměn. marron m. kaštan (jedlý) ; rána pěstí (fam.) marron, -onne pokoutní jiné je marron adj. neměn. marsouin m. [ak. sl.] sviňucha mořská ; (námoř.) přídní sluneční plachta ; mariňák, voják námořní pěchoty ; koloniální pěšák (lid.), voják ; (arch.) špinavec, čuně, prase martyre f. mučednice masque ŕ gaz m. [sic, m.!] plynová maska masquer qc. zamaskovat co, zakrýt co massenie f. (?) (ak. sl. fr-cz, Mill., PR ani LL nic, zřejmě cosi spojeného se zednářstvím) Mat Mt, Matouš (zkratka bibl. knihy ; takto Brenon, jinde Matth.) mât m. stěžeň ; stožár, žerď ; vzpěra matelot m. lodník, námořník matériel de plongée věci na potápění (šnorchl atd.) match nul m. nerozhodný zápas, remíza matičre f. učivo, látka matičres enseignées f. pl. učivo, látka matin vif chladné ráno matinée f. ráno, dopoledne matraque obušek, pendrek Matth. Mt (zkratka biblické knihy, takto Thouzellier) maugréer bručet, reptat, proklínat maugréer contre q., qc. bručet, reptat (proti komu, čemu), proklínat (co) mausolée m.! mauzoleum maussade mrzutý, nevrlý ; pošmourný mauvais temps m. špatné počasí mauvaise foi f. nalhávání si mauvaise foi f. nepoctivost, neupřímnost, lstivost, obmyslnost, zrádnost (ak. sl.) ; nalhávání si, neupřímnost (k sobě) mauvaise herbe f. plevel maxime f. mravní zásada, životní pravidlo, maxima Mayence f. Mohuč Mayeul m. Majolo (osobní jméno ; např. opat Cluny) mayonnaise f. majonéza mčche f. kadeř, pramen (vlasů) mčche f. knot ; doutnák; pramen vlasů, kadeř mčl m. e-mail, mail me revoici už jsem tu zas, tak jsem tady zase méandre m. zákrut (řeky) mécčne m. mecenáš méconnaître nepoznat ; neuznávat, přehlížet, zneuznávat méconnaître neuznávat, zneuznávat, přehlížet ; nepoznat mécontent m., insatisfait m. nespokojenec mécontentement m. nespokojenost médaille f. (vysl. medaj - ověřeno) medaile Médée Médeia, Médea médio-passif, -ive (gram.) mediopasivní (podle Zink, L'ancien français, 76) méfait m. zlý čin, zlý skutek mégalomanie f. megalomanie, velikášství, slavomam mégarde f. nedopatření, omyl ; nepozornost méchancetés f. pl zlomyslnosti méchant garçon zlobivý chlapec méchantes langues f. pl. zlí jazykové mélecture f. špatné čtení (mající za následek např. chybu v edici pramene ; nikoli špatné čtení jako název pro samotnou chybu) Institut de recherche et d'histoire des textes in mélomane m. meloman, milovník hudby mélomane m. milovník hudby melon m. meloun ; buřinka membrane f. blána, membrána membre de phrase m. větný člen ak. sl. membre éminent m. významný člen (nějaké společnosti) męme dokonce męme pas ani, ani ... ne-, dokonce ani ... ne (ani přísná bezpečnostní opatření nepomohla) nikoli "ni les..." męme pas dokonce ani... ne męme pas - encore moins (il n'y pousse męme pas d'herbe, encore moins des fleurs) ani - natožpak (neroste tam ani tráva, natožpak květiny) męme pas un... ani takový..., ani třeba takový... męme que (nal. přes veškeré úsilí jen nepřímo, ale snad je to dobře) stejný jako męme si přestože by mémoire collective f. kolektivní paměť mémoire de maîtrise m. diplomová práce, magisterská práce mémorial m. památník menace supplémentaire f. možná hrozba, možné ohrožení??? menacer q. hrozit komu menacer q. de qc., de faire qc. hrozit komu čím ménager qc. šetřit koho / co, šetrně zacházet, ohleduplně jednat s kým / čím ; uspořádat, zařídit co mener en bateau vodit za nos mener en bateau (q.) napálit koho, střílet si z koho, vodit za nos koho mener l'affaire ŕ bout dovést záležitost do úspěšného konce mener ŕ bout dovést do zdárného konce mener ŕ la victoire dovést k vítězství mener ŕ terme dokončit mener son équipe ŕ la victoire dovést mužstvo k vítězství ménestrel m. minstrel (potulný pěvec) mensuel, -elle měsíční (související s měsícem = 30 dny) menteur, -euse klamný, lživý, prolhaný mention f. zmínka ; uznání menu ennui m. drobná nepříjemnost, drobná mrzutost menu, -e drobný, malý menuiserie f. truhlářské výrobky menuiserie f. truhlářství, stolařství ; truhlařina, stolařina ; truhlářský výrobek, stolařský výrobek ; truhlárna, stolárna ; drobný zlatnický či stříbrnický výrobek mépriser qc. pohrdat čím, nedbat čeho mer des Antilles f. Karibské moře mer Égée f. Egejské moře mercenaire námezdný, žoldnéř mercerie f. galanterie, obchod se střižním zbožím ; střižní zboží merci mille fois mnohokrát děkuji, tisíceré díky, děkuji nastokrát mercier m. obchodník mercier m. obchodník, kramář méreau m. (ak. sl. fr-cz, PR ani LL nic ; asi medailon, medailónek) mérite m. [sic!] zásluha méritoire chvályhodný, záslužný merlin m. štípací sekera mésalliance f. nerovný sňatek, mezaliance mésange f. sýkora, sýkorka mésentente f. nedorozumění mésentente f. nedorozumění ; neshoda mésestimé, -e podceňovaný, znevažovaný mésestimer podceňovat, znevažovat mésintelligence f. nedorozumění, nesoulad, neshoda kniž. mésintelligence f. neshoda, nedorozumění messager m. zvěstovatel DZ messie m. mesiáš mesure f. opatření méthode f. metoda métissage m. křížení (ras), míšení (ras) métisse f. míšenka mets m. pl. jídlo, chod mettre dát i např. ve smyslu: sloveso do passé composé mettre dát (co kam) ; nanést (barvu, lak) mettre nanést (barvu, lak) mettre au courant (q. de qc.) dát vědět (komu o čem), informovat (koho o čem) mettre au point dát do pořádku ; upřesnit ; sestrojit ; vylepšit, vypiplat mettre au point upřesnit ; vylepšit, vypiplat ; sestrojit mettre cartes sur la table vyložit karty (přen.) mettre cartes sur table vyložit karty na stůl mettre du temps ŕ faire qc. zabrat čas, trvat vazba je osobní: il a mis du temps... mettre en cause, remettre en question zpochybnit mettre en colčre rozzlobit mettre en danger ohrozit, ohrožovat mettre en échec přemoci, na hlavu porazit mettre en éveil probudit mettre en évidence jasně ukazovat mettre en chantier rozestavět mettre en interdit uvalit interdikt na (město) mettre en relief zdůraznit (i přen.) mettre en service zprovoznit, uvést do provozu mettre la main ŕ la pâte přiložit ruku k dílu, postit se do toho ; strčit ruku do vosího hnízda??? (ak. sl. a PR jen první význam) mettre le grappin sur q. osedlat si koho (přen.) mettre le grappin sur q. uhnat (získat) koho (do milostného vztahu / manželství) mettre les chiens ŕ leurs trousses poslat po jejich stopě psy mettre les chiens ŕ leurs trousses poslat psy po jejich stopě mettre les points sur les i psát nad i tečku mettre plus d'une heure pour faire qc. trvat víc než hodinu, potřebovat víc než hodinu na co, zabrat víc než hodinu komu (užívá se v osobní vazbě: j'ai mis plus...) ověřeno též v Mill., ale tam je předložka ŕ mettre q. en demeure de faire qc. vymáhat na kom splnění čeho, vyžadovat co od koho mettre qc. obléct si co mettre ŕ feu et ŕ sang obrátit vniveč mettre ŕ l'index dát na index (míní se: Index zakázaných knih) přen. mettre ŕ pied propustit (z práce), zbavit funkce, suspendovat mettre ŕ sac qc. vyplenit, vyloupit, vyrabovat mettre sa main au feu de qc. dát za co ruku do ohně (ak. sl.) mettre sous les verrous dát pod zámek, zavřít mettre sous les verrous strčit pod zámek, dát za mříže mettre sur pied uvést do chodu, vypracovat, postavit, vybudovat mettre un disque pustit desku (na gramofonu) mettre un terme ŕ qc. skoncovat, ukončit, učinit konec čemu, učinit přítrž čemu meuble m. kus nábytku meubles de jardin m. pl. zahradní nábytek meubles m. pl. nábytek meubles ŕ éléments m. sektorový nábytek meubles ŕ éléments m. pl. sektorový nábytek meunier m. mlynář meurt-de-faim (sic) hladovějící lidé meurtrir pohmoždit, potlouct ; pomačkat, otlačit, potlouct ; zranit, zmučit ; ztlumit (barvy, výtv.) Mgr Monsignor zkr. mi-caręme f. třetí čtvrtek o masopustě mi-clos, -e přivřený (nepřekládat napůl zavřený apod.!) mi-temps s'est terminé sur un score inespéré de 3 ŕ 1 en faveur de q. poločas skončil s nečekaným výsledkem 3:1 ve prospěch koho microcéphale mající malou hlavu, s malou hlavou microcéphale mikrocefalický lék. microsillon m. dlouhohrající deska miette f. drobeček, drobek, kousek, troška mieux renseigné, -e lépe informovaný, spolehlivější migraine f. migréna miche de pain f. bochník chleba Michel Pselle Michael Psellos Michelange Michelangello milanais, -e milánský milanais, e milánský milice f. vojsko (např. andělské) DZ ex Bozóky milicien m. milicionář ; (belg.) voják základní služby milicienne m. milicionářka mince hubený mine f. obličej (grimasa, zatváření se) minerai m. ruda mineur m. nezletilý mineur m. nezletilý m. mineur, -e nezletilý minier, -čre důlní, hornický ministčre pastoral m. pastýřská služba, pastorace (takto fr. MLLM sub lat. "ministerium") ministre du Travail m. ministr práce (v ČR: a sociálních věcí) minium m. (chem.) minium, suřík ; nátěr (antikorozní) (sl. ciz. sl. uv. oranžový až jasně červený pigment, součást antikorozních nátěrů) PR, fr-cz ; fr-cz nic víc, LL taky ne minotier m. obchodník s moukou, vývozce mouky ; majitel velkomlýna, majitel parního mlýna minuit m. strana půlnoční, sever minutie f. důkladnost, pečlivost, úzkostlivá pečlivost ; maličkost, drobnost, malichernost miroitier m. výrobce zrcadel ; obchodník se zrcadly misanthrope m. misantrop, mrzout mise en demeure f. obsílka, upomínka, úřední výzva mise en liberté propuštění na svobodu mise en marche d'un moteur zprovoznění motoru mise en rapport f. uvedení do vztahu, uvedení ve vztah, usouvztažnění fr. korektor to nevyškrtl mise en relation f.? uvedení do vztahu, usouvztažnění misogyne misogynský, nepřátelský k ženám mission délicate f. choulostivé poslání, choulostivý úkol MM. pánové... (pánové X a Y) mobilier m. zařízení, vybavení, nábytek ; mobiliář ; movitosti, movité jmění ; svršky mobylette f. moped modčle m. předloha modčle ŕ imiter m. vzor hodný následování modčle réduit m. model (ve zmenšeném měřítku, např. autíčko, model auta) mode d'emploi m. návod k použití modeleur m. modelář ; návrhář modeste contribution f. skromný příspěvek modifier (nikoli corriger: to je např. opravit žákům domácí úkol) korigovat moellon m. kámen moi non plus já taky ne moineau m. vrabec moins ... moins čím méně, tím méně moins de o ... méně moiré, -e moarový, s měňavým leskem moisissant, -e plesnivějící moisonneuse-batteuse f. kombajn, žací mlátička moisson f. sklizeň, žeň, zně ; doba sklizně moissonner sklízet, žnout molette f. barvicí kolečko mollasse příliš měkký, rozměklý ; změkčilý, poddajný, měkký, slabošský ; netečný, apatický momentanément momentálně momification f. mumifikace mon médecin reçoit le mardi můj lékař ordinuje v úterý mon pauvre ami milý příteli mon pauvre pčre můj nebožtík otec mon pčre avait l'habitude de dire: otec říkával: Mon royaume pour un cheval! Království za koně! mon site mé internetové stránky mon voisin de palier můj soused na patře monastčre double f. dvojklášter (mužský a ženský klášter v téže stavbě ; slovo dvojklášter užito v překladu Lawrence a Kadlec, v jiné knize dvojitý klášter) mondain, -e světácký, mondénní ; společenský monde m. lidé monder oloupat, luštit, čistit Moneta m. Moneta (osobní jméno) takto bez akcentu Duvernoy in Roché et al. 1965 monial m. řeholník, mnich monial, -e řeholní, mnišský moniale f. řeholnice, mniška, jeptiška monition f. napomenutí (zejm. před církevním trestem, ale i "napomenutí" celebranta před recitací Otčenáše) círk. monogamie f. jednoženství, monogamie monoplan m. jednoplošník (letadlo) monseigneur m. monsignor (titul biskupů, arcibiskupů, prelátů) Mont des Oliviers m. Olivová hora, Hora olivetská Mont-Cassin m. Monte Casino sic, m. mont-joie f. mohyla z kamení (označující cestu či připomínající význačnou událost) ; korouhev (hist.) ; (válečný pokřik francouzských vojsk ve středověku, citosl.) pl. monts-joie montage m. montáž montagnette f. hůrka, malá hora ; horská pastvina montant jdoucí nahoru, stoupající ; vysoký (boty) montant (de 500 F) obnos ; úhrn montée f. chůze nahoru, výstup montée f., hausse f., relčvement m., augmentation f. vzestup monter naskočit (do rozjíždějícího vlaku apod.) sauter by bylo skutečně o skoku monter vycházet (o hvězdách) monter au ciel vstoupit na nebesa náb. monter dans le ciel stoupat k nebi (kouř apod.) monter en courant vyběhnout (nahoru) monter en voiture nastoupit do auta monter la garde být na stráži, jít na stráž monter sur ses grands chevaux rozčílit se, nafouknout se monteuse f. střihačka (filmu) ; montérka montjoie f. (viz mont-joie f. ; bez spojovníku Oursel a Sigal, ak. sl. se spojovníkem) montrer, signifier dát najevo monts des Géants m. pl. Krkonoše geogr. monts et merveilles hory doly montségurien, -enne montségurský moquette f. kovral užívá se se členem dělivým morceau de sucre m. kostka cukru mordiller okusovat, ohryzávat, hryzat, hrýzt morganatique nerovný, společensky nerovný (o sňatku) morgue f. márnice ; domýšlivost moribond m. na smrt nemocný morne zasmušilý ; ponurý, pochmurný morose mrzutý, nevrlý mort par accident f. náhodné úmrtí Moscou m. Moskva mosquée f. mešita mot výrok mot de passe m. heslo (při vstupu do chráněné oblasti či otevření chráněného souboru) inf. mot ŕ mot doslovně, doslova moto f. motorka motocycliste m. motocyklista mots en italiques slova psaná kurzívou mou (f. molle) měkký; chabý, choulostivý; malátný, mdlý mouette f. racek mouchard m. špehoun, donašeč, špicl, práskač mouchard, -e vznětlivý??? v ak. sl. tento význam není moucheron m. muška ; prcek, špunt (fam.) mouchet m. pěvuška modrá zool. mouchette f. žlab, žlábek, okap ; žlábkovač, profilovací hoblík mouchoir m. kapesník mouillage m. máčení, namáčení, vlhčení, navlhčování ; ředění, rozřeďování ; kotvení, kotviště mouillement m. namáčení, vlhčení, navlhčování, smášení mouiller namočit, namáčet, navlhčit, smáčet, pokropit ; podlít, zalít (kuch.) ; ředit, rozředit ; zakotvit moulage m. odlévání, výroba odlitků ; lisování ; mletí ; odlitek ; výlisek moule f. slávka ; (vulg.) přirození (ženské) ; (fam.) trouba, moula, hlupák ak. sl., PR moule m. forma, kadlub ; (kuch.) formička, tvořítko, forma ; bábovička (dětská hračka) ; bucna (dřevěný podklad pro knoflík potažený látkou) ; (geol.) ~ externe zkamenělý otisk, ~ interne zkamenělina ; sáh palivového dříví (asi 2 metry krychlové) ak. sl., PR, Mill., LL mouler tvarovat, formovat, odlévat i přen. moulin m. mlýn, mlýnek ; kraksna (o motoru) moulinet m. mlýnek ; kroužení, točení ; turniket ; naviják ; vrtulka mousseux, -euse pěnivý, perlivý, šumivý moutier m. klášter (arch.) mouvement dada m. dadaismus moyenne montagne f. hornatina geogr., jinak běžně neužíváno môme m. / f. dítě, kluk, holka ; capart mśurs f. pl. kluci od mravnostní (policie) muet d'étonnement oněmělý údivem, oněmělý obdivem muezzin m., muézin m. muezzin mugir hučet, ječet, bučet, řvát mulet m. mezek, mula, soumar mulot m. myš lesní multitude f. spousty műr, -e zralý műrir přivést k rozumu ; uzrát murmurer, chuchoter šeptat musc m. pižmo, pižmový parfém muscat m. muškát (réva) muškát (víno) ; muscles de granit m. pl. ocelové svaly musée m.! muzeum museler dát náhubek ; umlčet, zacpat ústa musulman, -e muslimský mutation f. přemístění, přestěhování ; změna ; převod (majetku aj.) ; přeložení (úředníka) mutin šibalský, dovádivý mutin m. vzbouřenec, buřič mutuellement navzájem, vzájemně myriapode stonohý, mnohonohý mythique, fabuleux bájný n'hésitez pas ŕ (faire qc.) neváhejte (udělat co) n'importe comment jakkoli, jakkoliv n'importe lequel kterýkoli, kterýkoliv samostatné užití n'importe oů kdekoli, kdekoliv ; jen tak někde n'importe quoi cokoli, cokoliv ; jen tak něco, hned tak něco n. pozn. zkr. N.D.T. pozn. překl. (poznámka překladatele) zkr. nacre f. perleť naďveté f. naivita, naivnost, prostoduchost, hloupost, dětinskost ; prostota, nelíčenost, přirozenost pozor, s "e", ověřeno v ak. sl. nagučre nedávno (kniž.) nain, -e trpasličí, zakrslý (i např. o keři) naissant, -e rodící se, počínající, začínající naître sous une bonne étoile narodit se pod šťastnou hvězdou naître, prendre naissance, provenir vzniknout nanti, -e zajištěný, zabezpečený, zaopatřený, hmotně zajištěný, majetný Naples f. Neapol geogr.; ověřeno nappe f. ubrus napperon m. dečka, dečka pod vázu, ubrousek narguer q., qc. pohrdat kým / čím, vysmívat se komu / čemu narine f. chřípí, nozdra narration f. líčení natif m. domorodec ; rodák natif, -ive rodilý ; vrozený ; přírodní, přirozený national-socialisme m. národní socialismus, nacionální socialismus (nacismus) naturaliste m. naturalista ; přírodovědec ; preparátor, vycpávač zvířat ak. sl. nauséabonde hnusný, vyvolávající zvracení navette spatiale f., planeur aérospatial m. raketoplán navigateur m. mořeplavec, námořník ; navigátor ; letovod navigateur m. prohlížeč (internetový) naviguer prohlížet (pohybovat se v síti Internet) navire m.! loď, plavidlo navré, -e zarmoucený, sklíčený nazi m. nacista nazi, -e nacistický [pozor, má speciální tvar pro f. a taktéž tvar pro pl.!] nazillon m. nácek (posměšně pro "nacista", zejména o neonacistovi ; fr. "nazillon" běžně i v psaných textech, čes. "nácek" ne) ne ... gučre skoro ne, téměř ne [tak ak. sl.] ; nemnoho, nepříliš, nevalně, málo Ne fais pas ŕ autrui ce que tu ne veux pas qu'on te fasse. (zlaté pravidlo) Ne fais pas ŕ autrui ce que tu ne veux pas qu'on te fasse. Nečiň svému bližnímu, co nechceš, aby jiní činili tobě. ne pas aboutir nevést k výsledku ; nedospět k cíli, nebýt úspěšný ne pas aller jusqu'ŕ faire qc. nedojít až k čemu, nedospět až k čemu ne pas avoir aucune idée nemít ponětí ne pas avoir de quoi faire battre les montagnes nemít ani halíř ne pas avoir le choix nemít na vybranou ne pas avoir que faire de qc. být ukradený komu ve fr. osobní vazba ne pas daigner répondre ŕ q. neuznat koho za hodna odpovědi ne pas entrer dans la question nepřicházet v úvahu ne pas ętre de ceux qui... nepatřit k těm, kdo..., nebýt z těch, kdo... ne pas ętre exempt de certains défauts nevyhnout se určitým chybám, nebýt ušetřen jistých chyb ne pas ętre ŕ calmer nebýt k utišení cz-fr pod utišení ani fr-cz pod calmer nenal. ne pas exposer aux rayons du soleil chraňte před sluncem ne pas manquer q. dát komu co proto ne pas s'attendre ŕ qc. nenadít se čeho ne pas songer ŕ ani nepomyslet na ne pas tarder ŕ faire qc. brzy udělat co ne pas voir plus loin que le bout de son nez vidět si jen na špičku nosu i přen. ne pas y aller par quatre chemins jít přímo k věci / cíli, jít rovnou k věci / cíli ne pas y aller par quatre chemins jít rovnou k věci / cíli ne rester ŕ q. que... nezbývat než... ne s'inquiéter de rien nedělat si s ničím starosti ne saurait (faire qc.) nemůže (udělat co) ne savoir faire qc. nemoci (udělat co) "pas" tu není, savoir je v kondicionálu ne t'avise pas de recommencer ať tě ani nenapadne začít s tím znovu ; ne ať se tahle věc opakuje! Ne vous dérangez pas. Neobtěžujte se. Není třeba. néanmoins stejně, přece jen, přesto nébuleux, -euse matný, mlhavý, nejasný, pošmourný nécessiter vyžadovat, vymáhat nécromancien m. nekromant nef f. chrámová loď sic négligeable zanedbatelný, nevýznamný, bezvýznamný, pominutelný négociation f. obchod, prodej ; jednání Néhémie m. (bibl.) Nehemjáš takto Thouz. Livre 476 neige glacée f. zledovatělý sníh nemrod m. [sic, s e], fervent m. de la chasse nimrod néo-kantisme m. novokantovství néo-paďen novopohanský néotestamentaire, du Nouveau Testament novozákonní (PR, ak. sl. cz-fr ani fr-cz nic ; nevím, zda tam není spojovník) Népal Nepál Népal m. Nepál geogr. nerfs solides m. pl. pevné nervy net, nette čirý ; zřetelný, jasný, zřejmý net, nette jasný, zřejmý nettement zřetelně nettement + adj. očividně DZ nettoyage m. čištění nettoyer la plaie vyčistit ránu, vymýt ránu neuvaine f. novéna ni plus ni moins ani víc, ani méně niais, -e bláhový, hloupoučký, prostinký, pošetilý niais, -e bláhový, prosťáček niaiserie f. bláhovost, pošetilost nid d'aigle m. orlí hnízdo i přen. o sídle, např. hradě nid m. hnízdo ; domov, hnízdečko (přen.) nietzschéen, -enne nietzscheovský Nil m. Nil noblesse f., grandeur f. ; sublime m. (kniž.) ušlechtilost noces d'argent f. pl. stříbrná svatba nocturne m. nokturno (hud.) ; večerní prodej, večerní prodejní doba ; zápas za umělého osvětlení, utkání za umělého osvětlení (sport.) Noé m. Noe noeud m. mašle ; motýlek (k obleku) noeud m., noeud-papillon m. motýlek (součást oděvu) noir neblahý (např. symbol) DZ noir comme l'enfer černý jako peklo noir m. tma noir profond m. hustá tma noirâtre černavý, načernalý noiraud, -e snědý, jako cikán pejor.! noirceur f. černota (černá barva ; nejen temnota) noircir les faits zatemňovat fakta, zamlžovat fakta noix de galle f. duběnka nom collectif m. jméno hromadné, podstatné jméno hromadné gram. nom commun m. jméno obecné gram. nom de jeune fille m. jméno za svobodna nom propre m. vlastní jméno gram. nomadiser kočovat nombre de + subst. četný nombre neměn. non en dernier lieu ? v neposlední řadě (znám v sousloví "a nakonec, ale v neposlední řadě": enfin, mais ~ ; neposlední: ak. sl. ani Mill. nic) non négligeable nezanedbatelný non plus taky ne ; zároveň (v záporné větě) non que + subj. ne že by... non sans amusement ne bez pobavení non valable neplatný non visible neviditelný, něco, co (zrovna) není vidět (jiné je invisible - skutečně neviditelný) non-comparution f. nedostavení se k soudu non-comptable nepočitatelný gram. non-conformité f. nesouhlas ; neshodnost ; nekonformnost non-ętre m. nebytí, nejsoucnost, neexistence non-gréviste m. nestávkující, stávkokaz non-ingérence f. nevměšování, nezasahování non-intervention f. nevměšování, nezasahování non-production f.? nevyrábění ak. sl. fr-cz, cz-fr, PR, LL nic non-renouvelable neobnovitelný non-violence f. nenásilí nonchalance f. ledabylost, nenucenost, nonšalance nonne f. mniška i o osobě notabilité f. významnost notamment obzvláště, zejména, především notamment zejména, především note d'hôtel f. hotelový účet note de bas de page poznámka pod čarou (takto Heresis, Préconisations) noter qc. všimnout si čeho ; hodnotit, ohodnotit, oznámkovat co notion f. pojem, ponětí, představa, znalost notoire notoricky známý notoire notoricky známý, všeobecně známý (kombinovat to do sousloví *notoirement connu apod. je chybné) notoriété f. obecná známost, proslulost Notre-Dame Panna Maria ; chrám Notre-Dame, chrám Matky Boží v Paříži Notre-Dame des Sept Douleurs Panna Maria Sedmibolestná nous avons eu raison de dobře že jsme... nous avons vu que viděli jsme, že Nous sommes ŕ leurs trousses. Jsme jim na stopě. nous voilŕ tak jsme tu, tak jsme tady nouveau venu čerstvě dorazivší nouveau venu m. nově příchozí i takto, substantivizovaně nouveaux emplois m. pl. nová pracovní místa nouvelle f. novela nouvelle sensationnelle f. senzační zpráva Nouvelle-Guinée f. Nová Guinea nouvellement fauché, -e čerstvě pokosený, nedávno posekaný nouvelliste m. novelista noyau m. pecka, jádro noyé, -e zaplavený noyer utopit, zaplavit noyer m. ořech, jádro ; ořešák nu-pieds bos, naboso, bosky neměn. nuancer tónovat, odstiňovat (barvu) ; (přen.) odstiňovat, přesně formulovat (své myšlenky) ; odlišovat jemné rozdíly, vystihovat jemné rozdíly nuire ŕ q. poškodit koho, škodit komu, uškodit komu nuire ŕ q. poškodit, poškozovat (koho), škodit, uškodit (komu) nuit de juin f. červnová noc nuit noire f. černá noc nuit s'est épaissie noc zhoustla nul, nulle bezcenný, bezvýznamný ; nerozhodný nulle part nikde; nikam numérique elektronický (o textu: text v elektronické podobě) numéroté, -e číslovaný nutritif, -ive výživný oasis f. oáza objectif m. cíl (této práce apod.) objection f. námitka ; obrana, odpor obliger q. de qc. posloužit komu čím obliger q. ŕ qc. nutit, přinutit, přimět, zavázat koho k čemu oblique kosý, příčný, šikmý (i oči) obliquer zahnout, odbočit obnubiler zatemňovat, zatemnit, zaslepit obnubiler son esprit zatemňovat jeho ducha obscurément nejasně, nesrozumitelně, zastřeně, temně ; matně (tušit) observance f. zachovávání, zachování, dodržení ; řád, řehole, observance observation f. dodržování, zachovávání ; pozorování ; poznámka, připomínka, výtka observation participante permanente f. zúčastněné pozorování obstacle m. překážka obstacle m. (sic), entrave f. (přen.) překážka obtenir un résultat dosáhnout výsledku obtenir une médaille dostat medaili obtenu zámožný??? ak. sl. neuvádí, může jít o chybu obus de campagne ostrý granát??? PR, ak. sl. nic obus m. granát, dělostřelecký granát, dělový granát; bomba; láhev occasionner qc. zapříčinit co, způsobit co, působit co, zavdat příčinu čemu, zavdat podnět k čemu dvě "n" i ak. sl. occidentalisé přizpůsobený Západu Occitanie f. Okcitánie occulte okultní (skrytý) occultiste okultní (spjatý s okultismem), okultistický occupant m. okupant ; majitel, držitel ; host, obyvatel (zejm. hotelového pokoje) occupation f. obývání occurrence f. výskyt occurrence f. výskyt (slova, gramatického jevu apod.) ocré, -e okrový office f. přípravna jídel ; jídelna pro služebnictvo jiné je office m. office m. služba, úřad, funkce, povinnost ; služba, zprostředkování ; oficium ; úřad, úřadovna, kancelář ; služebnictvo jiné je office f. officialiser qc. oficiálně potvrdit, úředně potvrdit, dát úřední ráz čemu offre f. nabídka offrir dát (jako dárek) nikoli donner! offusquer urážet, zlobit ogive f. žebro, žebro klenby, lomený oblouk ogre m. obr ; lidožrout Oh! ce temps! To je počasí! oignon m. cibule (i květiny, např. tulipánu) vysl. oň- oisillon m. ptáče, ptáček oisillon m. ptáček Okhrida Ochrid (česky podle mapy v Dějiny Byzance Ochrid, ne Ochrida) Olympiens m. pl. Olympané ombragé, -e zastíněný, zakrytý ombrageux, -euse nedůtklivý, nedůvěřivý, podezřívavý, podezíravý, urážlivý ; plachý ; lekavý (o koni) ombrelle f. slunečník omission de l'article f. vynechání členu omission f. opomenutí Ommeyades m. pl. Umajjovci Sigal, M., 94 omnibus f. prostitutka fam. eufem. omniprésent, -e všudypřítomný omoplate f. lopatka on dirait zdálo by se on l'a dit jak jsme řekli vložená věta on l'a vu jak jsme viděli (vložená věta) on lui donnerait 30 ans vypadá tak na třicet let On n'en dit que du bien. Mluví se o tom jen dobře (jen v dobrém). on ne peut plus navýsost, nesmírně, velice, hrozně on ne peut plus nesmírně, velice, navýsost, maximálně (spokojený apod.) On ne peut rien vous cacher. Před vámi člověk nic neutají. on ne sait oů kdovíkam on ne saurait (faire qc.) nelze udělat co on ne sert pas d'alcool aux mineurs nepodáváme alkohol nezletilým on peut considérer lze předpokládat on peut considérer que... lze předpokládat, že... on-dit m. pl. klepy nepřibírá znak pl. oncologie f., carcinologie f. onkologie oncques nikdy (po záporu ; silně arch.) ondoyant vlající, vlnící se onomatopée f. zvukomalba, onomatopoie ; zvukomalebné slovo opaque neprůhledný, neprůsvitný ; temný, tmavý ophtalmologue m., ophtalmologiste m. oční lékař opiniâtreté f. neústupnost, houževnatost opinion f. (sur qc.) názor (na co) opinion publique f. veřejné mínění opportunément, ŕ propos vhod opposition f. protiklad opprobre f. hanba, potupa kniž. opter rozhodnout se, volit (kniž.) opter pour qc. klonit se k čemu or a přitom or nuže, tedy ; a přitom, vždyť Or il n'en est rien. A přitom vůbec ne. oraison f. modlitba orange f. pomeranč jiné je orange m.; ověřeno v ak. sl. orange m. oranž, oranžová barva jiné je orange f. orangeraie f. pomerančový háj / sad ordinant m. světitel kněží ordination d'évęque f. biskupské svěcení Duv. v překladu niquinta takto ordination f. svěcení, ordinace, kněžské svěcení, vysvěcení na kněze náb. ordonner prętre vysvětit na kněze (sic, mill. i ak. sl.; -rdi- jako sloveso ani neexistuje) ordre des mots m. slovosled ordre hospitalier m. špitálnický řád ordre m. řád oreiller m. polštář (zejm. kulatý) organiser, donner, aménager pořádat orge f. ječmen orge mondé ječné kroupy ; odvar z krup orgue bruitiste m. vozembouch orgueilleux, -euse pyšný orientation ŕ qc. f. zaměření na co orienter, régulariser usměrnit (dát správný směr) originaire rodilý (rodák, původem z) ; původní ; vrozený original m. [sic, -al!] originál original, -e originální, původní ; pravý ; osobitý ; podivínský origine f. původ, zdroj (i v kauzálním smyslu) originel, -elle původní, prvotní orničre f. kolej, brázda (vyjetá od aut či vozů), vyšlapaná cesta (i přen.) Orphée Orfeus orphéon m. kapela orteil m. prst (u nohy) orthodoxe pravověrný, ortodoxní ; pravoslavný orthodoxe m. pravověrný (subst.) orthographe f. pravopis oseraie f. vrbina, vrboví, vrbové dřevo osier m. vrba (ne smuteční) ; vrbové proutí osier m. vrba ; vrbové proutí osier m. vrbové proutí ; vrba Osročne Osroéné geogr. ost m. vojsko hist. ostension f.? odhalování, vystavení? (zřejmě relikvie při obřadu ; ostension, sic Sigal in Bozóky - Helvétius, Reliques ; ak. sl. ani PR nic) otage m. rukojmí, zástava Ou ça? Kde že to? ou inversement nebo obráceně, nebo opačně ou mieux nebo ještě lépe (i ironicky) ou plus exactement či přesněji oů que (+ subj.) kdekoli, kamkoli, ať už kdekoli, ať už kamkoli ou quoi nebo co, či co Oů veux-tu en venir? Kam tím míříš? oů voyez-vous que + subj. cožpak kdy, což kdy (almužna někoho přivedla na mizinu? apod.) ou, qui pis est, ... nebo ještě hůře... ouate f. vata de la ouate oubliette f. hladomorna oui, ai-je répondu "Ano", odpověděl jsem. oui-da arciť, ba právě zast. oulipien, -enne (související s literární skupinou OULIPO) ourlet m. lem, obruba ; záložka oursin m. ježovka, mořský ježek ourson m. medvídek outil m. nástroj ; nástroj, prostředek outre kromě, vedle (slučovací: kromě tohoto ještě tamto) outre mimo, kromě ouverture f. otvor ouvreuse f., placeuse f. uvaděčka oxyde d'azot m. oxid dusný? sic, tvrdé y ôter odklidit, odstranit, odstrčit ; odčítat ; odložit, svléknout, svléci, smeknout, sejmout ôter odložit, svléknout ; smeknout ; odklidit, odstranit ; odčítat ôter qc. svléknout si co p. s., str. (strana) zkr. p. ex. např. GR 96 pacificateur, -trice mírotvorný DZ ex Boz. - Helvétius, Reliques, 272 pacifique klidný (o stavu či jednání) pactiser paktovat se, smlouvat se (s kým), vyjednávat page d'accueil f. úvodní stránka (internetová) paillasse f. slamník paille f. sláma ; stéblo slámy ; hobliny ; kaz (tech.) paille f. sláma ; stéblo slámy ; slámka ; hobliny pain d'épices m. perník pair, -e sudý paire de claques f. pár pohlavků paire de lunettes f. brýle paisible klidný (vlastnost) paître pást se, spásat ; pást (v tomto druhém významu pouze arch.) ak. sl. palabres tlachání, žvanění Palamite palamasovský (související s Řehořem Palamou) pale f. rameno, křídlo, lopatka, list (vrtule) paléographie f. paleografie paléochrétien, -enne starokřesťanský Palerme Palermo palet m. kotouč, puk palette f. paleta palier m. společná chodba ; odpočívadlo pâlir učinit bledým (kniž) ; zblednout palis m. kůl (zašpičatělý) ; kolový plot, tyčkový plot palissade f. dřevěná ohrada, ohrada z kůlů, palisáda, kolový plot, tyčkový plot palliatif m. nic neřešící opatření, nouzové opatření, přechodné opatření, provizorní opatření, výpomocný prostředek, lék zdánlivě účinkující palliatif, -ive paliativní, zdánlivě zmírňující, výpomocný pallier zastírat ; mírnit, zmírnit, omlouvat (kniž.) Palmyre Palmyra geogr. pâlot, -tte pobledlý, bleďoučký palpiter dmout se, trhat sebou, zachvívat se paludisme m. malárie, bahenní zimnice pan m. cíp látky (zde asi cár ; i bás. cár nebe) pan! pan! buchy buch interj. panais m. pastinák (zelenina) ; podolek panier ŕ salade m. zelený anton fam. panique f. panika Pannonie f. Panonie panonceau m. návěstní štít/tabule panorama m. panorama pansage m. hřebelcování, kartáčování pansement m. obvazování, obvázání ; obvaz ; vložka (zubní) panslavisme m. panslavismus, všeslovanství pantin m. hadrový panák pantouflard m. pecivál pantouflarde f. peciválka paperasse f. starý papír, staré papíry, sběrový papír, nepotřebný papír, halda papírů, makulatura, popsaný papír, potištěný papír papesse f. papežka papeterie papírenství, papírna, papírnictví papeterie f. papírenství, papírna, papírnictví papiers de la voiture m. pl. papíry (doklady od auta) papiers de la voiture m. pl. papíry od auta (doklady) papiste m. papeženec (stoupenec papeže, podporovatel papežské politiky) par affirmatif kladně (odpovědět apod.) par blague žertem par commodité z pohodlnosti, pro jednoduchost par conséquent tudíž, tedy par contre, en revanche zato par contrecoup zpětně (působit) ; nepřímo par désśuvrement z nudy par excellence hlavně, zvláště, typicky (význam "povýtce" je v Mill., ale jinde nenal. a jde možná o chybu) par excellence typický, v pravém slova smyslu, par excellence par exemple jako například *comme par exemple je pleonasmus par chčque šekem par l'amour de q. z lásky ke komu (udělat co apod.) par l'intermédiaire de qc. prostřednictvím čeho par le biais de qc. prostřednictvím čeho, prostřednictvím zorného úhlu čeho, skrze aspekt (jaký) ak. sl. nic ; vyvozeno z PR par lŕ tímto, tím, prostřednictvím toho (o prostředku) ; (míst.) tudy, tamtudy par lŕ tudy, tamtudy par mčl e-mailem, mailem par mčl mailem, e-mailem par mégarde omylem, nedopatřením par mégarde omylem, nechtě, nedopatřením, z nepozornosti par moments chvílemi par ordre alphabétique abecedně, podle abecedy par suite proto, důsledkem toho par suite de qc. důsledkem čeho, pro co (důvodově) par surcroît navíc, nadto, nádavkem par-dessus tout především, nadevše (poctivost především, milovat něco nadevše apod.) Paracelse m. Paracelsus paradigme m. paradigma paradis de la terre m. pozemský ráj parachever úplně skončit, dokončit parachuter vyhodit (zejm. vyloučit ze školy) paraît-il prý (někdo říká, že) jiné je semble-t-il paraître zdát se (i iluzorně a klamně, ověřeno na příkladu "ils veulent paraître ce qu'ils ne sont pas" v ak. sl.) paraître (sur scčne, sur le petit écran...) vystoupit (účinkovat) paraître sur le petit écran vystoupit v televizi parallčle m. [sic!!!] paralela ; rovnoběžka paralogisme m. paralogismus, paralogie (chyba v procesu myšlení) paraphe m. [tak ak. sl.] parafa, podpisová značka paraphrase f. parafráze, volné zpracování ; rozvláčný výklad, rozvláčnost parasite cizopasný, parazitní, příživnický parasite m. cizopasník, parazit, příživník parasol m. slunečník parc m., parc auto m., parcage m., parking m. parkoviště parcourir, faire urazit (10 km / hod ...) parcours m. trať sport. pardonnable odpustitelný, prominutelný pare-boue m.! blatník, lapač bláta pare-brise m. čelní sklo, přední sklo pare-brise m. (neměn.) přední ochranné sklo pare-feu m. protipožární pás (v lese), ochranný průsek (v lese) pare-chocs m. pl. neměn. nárazník pareille stejná mince parent éloigné m., vague parent m. vzdálený příbuzný parente f. příbuzná parenté f. příbuzenství, příbuznost parents pauvres m. pl. (přen.) paběrkující lidé, (DZ) výminkáři parer odvrátit vystrojit vyzdobit zabránit zdobit parer, prévenir, empęcher zabránit parfaire dovršit, završit parfaitement dokonale, úplně, naprosto parfaitement naprosto, dokonale parfois někdy (nelze užít pro občas) parfois, quelque fois, de temps en temps občas parfum m., (kniž.) senteur f., bonne odeur f. vůně parfumé, -e voňavý (i o mase) parier sázet, vsadit se ; tvrdit (přen.) parlant vzato (např. philosophiquement parlant: filosoficky vzato) parler avec q. mluvit s kým, povídat si s kým (nezávazně) parler gras ráčkovat ; mluvit sprostě parler ŕ q. (il veut te parler) mluvit s kým (o něčem důležitém) parmi autres + adj. mimo jiné, vedle jiného + adj. (např. jsou tu i jiné příčiny, mimo jiné politické) parmi eux six mezi nimi šesti parole f. výrok, řeč, hovor ; slib, slovo, dané slovo Parousie f. parúsie, druhý příchod Kristův parrain m. kmotr (ve vlastním významu) part du lion f. lví podíl partenaire partnerský parti m. politická strana, užitek, zisk, postoj (kniž.) participant m. účastník particule de poussičre f. prachová částečka particule f. částečka, částice ; hmotný bod (fyz.) particuličrement neobyčejně partie du discours f. slovní druh partie du discours f. slovní druh (znám ústně, částečně ověřeno ak. cz-fr v pl. pro "druhy slov" jaz., přímo v sg. nenal. pod slovní ani druh, fr-cz pod partie též jen "druhy slov") partie f. část, díl, hlas, hra, part, partie, vycházka, strana (práv.) partie intégrante f. nedílná součást partiellement částečně (ne úplně) partiellement částečně (neúplně) parties du discours f. pl. druhy slov ak. sl. cz-fr i fr-cz takto parties postérieures f. pl. zadní část těla žert. partir vyběhnout na dráhu dráha už se tam nedává partir d'un éclat de rire vybuchnout smíchem partir en randonnée vydat se na túru partition f. partitura (hud.) pas davantage de q., qc. o nic víc než pas encore ještě ne (např.: ještě jsem nebyl v Americe) pas le moins du monde ani dost málo, ani v nejmenším, naprosto ne pas m. práh pas marqué, -e nepříznakový pas moi já ne Pas question! Ani nápad. [sic!] pas un ; ni l'un - ni l'autre ani jeden Pas un mot de cela ŕ quiconque! Nikomu ani muk! pas un seul ani jeden, ani jediný Pascale Paskala (ženské jméno) DZ passable ucházející, obstojný, uspokojivý, dostatečný passable uspokojivý, přijatelný, obstojný, dostatečný passage clouté m. přechod pro chodce, značený přechod pro chodce passage m. průchod passage ŕ niveau přejezd, železniční přejezd, přechod trati passant matinal ranní chodec passe průliv ; paklíč ; nahrávka (sport.) passe-carreau m. žehlicí prkno passe-corde f. šicí jehla, vázací jela passe-droit m. nadržování, úleva (neoprávněná), protěžování passe-partout m. paklíč, univerzální klíč ; průvodní list passeport m. pas passeport m. pas, cestovní pas, průvodní list passer přejít (kam, např. k oknu) passer zastavit se kde, stavit se kde, zajít kam passer devant qc. procházet před čím passer en stát se čím passer en qc. stát se čím passer les bornes zacházet příliš daleko passer par des hauts et des bas prožít si svoje, vytrpět si svoje passer qc. jít kolem čeho passer qc. ŕ q. podat komu co passer ŕ (la boulangerie) zajít kam (do nějakého obchodu apod.) passer ŕ la clandestinité přejít do podzemí (do ilegality) passer ŕ qc. přejít k čemu, dostat se k čemu passer son enfance... prožít dětství (kde, jak...) passer sous silence přejít mlčením passer sur qc. pominout co, přejít co GR passer tout un mois cloué au lit prostonat celý měsíc passer un concours zúčastnit se soutěže passer un coup de fil zavolat, volat, zatelefonovat jiné je téléphoner passer un coup de fil ŕ q. zavolat komu, brnknout komu passerelle lávka, můstek, přechod, schůdky passez chez (le boulanger) zajít ke komu (k nějakému obchodníkovi apod.) passion f. Umučení (Ježíše) passionnant, -e strhující, úchvatný, uchvacující, unášející ; zneklidňující (zast.) passionné, -e vášnivý, náruživý, nadšený passionnel, -elle vášnivý passionner, ravir nadchnout passoire f.! síto, cedník, filtr Patarin m. patarín hist. pataud, -e neohrabaný, nemotorný patčre f. věšák na zdi, hák, skoba ; rozeta, růžice (na upevnění závěsu) pâtée f. žrádlo (pro kočku, psa) ; šlichta ; šiška (na krmení hus) pathologique chorobný, patologický patinage m. bruslení ; prokluzování, protáčení, klouzání ; patinování patinoire f.! kluziště pâtisserie f. cukrářství, lahůdkářství ; cukrovinky, jemné pečivo ; paštiky patois m. nářečí patricien m. patricij, šlechtic patrie f. vlast patrimoine culturelle f. kulturní dědictví patrimoine m. [sic!] dědictví, jmění, rodinné jmění ; knižnice (volněji) patron střih (krejčovský vzor ; to se ale říká skutečně jen o střihu - papíře, ne o střihu šatů) patronat m. vedení podniku patronne f. patronka, ochránkyně ; majitelka podniku, zaměstnavatelka, šéfová, vedoucí patté, -e s velkýma nohama (o člověku pejor.) ; tlapovitý (o zvířeti, zejm. na erbu) Paul de Tarse Pavel z Tarsu Paul Diacre Pavel Jáhen, Paulus Diaconus paulicien, -enne paulikiánský pauvre d'esprit chudý duchem pavé gras kluzká dlažba (DZ ex stará db.) pavé gras m. kluzká dlažba pavé m. dlažba, dláždění (venkovní) pavé, -e dlážděný paver, carreler vydláždit pavés inégaux m. pl. nerovná dlažba payante placený [sic!] payer (régler, acquitter) une note (une facture) zaplatit účet payer en qc. platit čím (např. medvědími kožešinami) payer qc. doplatit na co přen. payer ŕ l'heure platit na hodinu (za hodinu práce) payer une dette par paiements partiels splácet půjčku po částech pays candidat m.? kandidátská země pays membre m. členská země pays montagneux m. hornatina paysage lunaire m. měsíční krajina paysage m. krajina paysan m. rolník, sedlák, venkovan pčre nourricier m. otec živitel Pčres de l'Église m. církevní Otcové peau de cerf f. jelenice pécuniaire peněžní, peněžitý, majetkový pédérastie f. pederastie pédologie f. nauka o dítěti ; pedologie, půdoznalství i ak. sl. takto pęche abondante f.! hojný úlovek ryb péché mortel m. smrtelný hřích Pechenčgues m. pl. Pečeněhové etnonym. peine f. útrapa peiner dřít, lopotit se peiner q. mrzet koho, soužit koho, působit starosti komu peintre m. malíř ; natěrač, lakýrník peintre m. natěrač peinture f. malba, obraz ; malířství ; malování, natírání ; barva (na natírání) ; nátěr peinture murale f. nástěnná malba pęle-męle bez ladu a skladu, směsice, změť pendage m. sklon, spád, úklon pendant během (o nepřerušovaném ději) pendant v (o období, 2. světové válce apod.) nikoli dans pendant que zatímco (časově) pendeloque f. přívěsek k náušnicím, skleněná ozdoba (i na lustru) pendiller houpat se, plandat pendre pověsit, věšet ; viset ; oběsit pencher vers qc. sklánět se nad čím (doslovný smysl) péniche f. nákladní člun, říční nákladní loď, vlečný člun pénitentiel m. penitenciál náb. pénombre f. polostín, pološero pensée f. maceška pensée f. myšlení pension-retraite f. důchodová penze Pentagone Pentagon (americké ministerstvo války) pentagone m. pětiúhelník pentagramme m. pentagram (ak. sl.), pěticípá hvězda (DZ) penture f. závěs (pant) perçant, -e pronikavý, bystrý perce-neige (neměn.) podsněžník, sněženka percepteur m. výběrčí daní, výběrčí pokut, berní úředník percevoir inkasovat, vybírat (daně, pokuty) percevoir inkasovat, vybírat daně ; postřehnout, vnímat ; chápat percuter vrazit do čeho (i o autě), narazit do ; proklepat (lék.) ; udeřit na co perdre de vue pustit z hlavy / ze zřetele / z očí / z dohledu perdre de vue ztrácet ze zřetele, ztratit ze zřetele perdre du temps ztrácet čas perdre la compétition prohrát zápas perdre la raison přijít o rozum perdre la trace de q., qc. ztratit stopu koho, čeho perdre la vue oslepnout, ztratit zrak perdre le contrôle de qc. ztratit kontrolu nad čím perdre le fil ztratit nit perdre q. ztratit koho perdre sa journée mít neúspěšný den perdre son pucelage přijít o panenství, přijít o věnec, ztratit panenství perdre tout l'espoir ztratit všechnu naději perdreau m. koroptvička, mladá koroptev pérégrin m. cizinec pérégrination f. putování péremptoire strohý, rozhodný ; pádný, nezvratný ; neprodloužitelný perfidie f. věrolomnost, proradnost, proradný čin perforation f. proděravění, perforace perche f. bidlo, čahoun perche f. bidlo, tyč, tyčka, žerď ; prut na ryby ; čahoun, bidlo (člověk) perche f. čahoun, bidlo (člověk) ; bidlo Péribleptos Peribleptos (konstantinopolský klášter) période f. období (spíše delší nebo opakující se) périphrase f. opis, opsání (např. slova nějakým obratem podobného významu), perifráze périple m. plavba, obeplutí, okružní cesta, obeplutí moře périssable pomíjející, podléhající zkáze ; snadno se kazící périurbain, -e příměstský perler perlit se (např. o potu na tváři) perler sur le visage de q. perlit se na tváři koho permettre, admettre, laisser dovolit perpendiculaire ŕ kolmý na perpétuer udržovat, zachovávat perpétuité f. ustavičnost, stálost, nepřetržitost, trvání Perse f. Persie persévérer vytrvat, vydržet, setrvávat, setrvat persienne f. žaluzie ; okenice persiennes f. pl. okenice persister, s'obstiner trvat na svém personne interposée f. prostředník, zprostředkující osoba ; nastrčená osoba perspicace předvídavý, prozíravý perspicace, prévoyant prozíravý persuader, convaincre přesvědčit perte de temps f. ztráta času pertinemment náležitě, případně, vhodně, patřičně ; znalecky (mluvit apod.) pertinence f. průkaznost ; příhodnost, patřičnost, náležitost, případnost perturbation atmosphérique f. atmosférická porucha perturbé, -e (ak. sl. nic uspokojivého ; souvisí to s atmosférickými poruchami) perturber narušit péruvien, -nne peruánský pervers, perverse perverzní, úchylný, zkažený, zlý perversité f. zvrácenost, zvrhlost, perverze pesant, -e těžký ; neobratný, těžkopádný pesanteur f. tíha, váha, tíže; těžkopádnost peser tížit (zde o slunci zahřívajícím zemi) peser sa décision zvážit své rozhodnutí peson m. mincíř, přezmen, běhounové váhy, váhy ak. sl. žádné další zákl. významy peste bubonique f. dýmějový mor pétale (pl. les pétales!) okvětní lístek petit cuiller m. malá lžička petit m. mládě (o zvířeti) petit Noël m. Ježíšek (Vánoce, příležitost vánoční ; ne o osobě) petit paquet m. balíček petit, -e drobný (nebohatý, např. drobný rolník) petite f. děvčátko, maličká petite fortune f. jmění, celé jmění (stojí to celé jmění) petite table f. stolek petits paysans m. pl. drobní rolníci pétrobrusien m. (hist.) petrobrusián (tak Jiménez, Heresis 39, 55) pétrole m. (sic) ropa ; nafta ; petrolej peu aprčs brzy po čem, brzy nato peu auparavant krátce předtím Duhamel-Amado peu souvent málokdy peu véridique nevěrohodný peut-ętre non sans raison možná nikoli neprávem, možná nikoli chybně pharaonique faraónský phare m. maják (i přen.) ; reflektor, světlomet pharisaisme m. farizejství, pokrytectví, licoměrnost pharmacie f. lékárna philatélie f. filatelie philosopher filosofovat philosophiquement parlant filosoficky vzato phonothčque f. fonotéka, archiv zvukových nahrávek, archiv zvukových pásků phosphorescent, -e fosforeskující photocopie f. kopie (pořízená na kopírce), xerokopie photocopier okopírovat, zkopírovat, oxeroxovat photomčtre m. fotometr, světlometr, expozimetr photomontage m. fotomontáž phtisie f. souchotiny, úbytě physicien m. fyzik pic m. vrchol i přen. pičce de 1 franc jednofranková mince pičce f. hra (divadelní) ; místnost ; mince pičce jointe f. příloha (dopisu) pičtre mizerný, prašpatný, ubohý Pie Pius (osobní jméno) takto Zambon pied m. noha (i židle) pied m. noha ; pata (stromu) pied-noir m. Francouz žijící v Alžírsku, Francouz z Alžírska arg. pieds nus bosý, naboso, bosky neměn. pierraille f. štěrk, kamení Pierre Damien Petr Damián Pierre de Sicile Petr Sicilský pierre f. kámen Pierre Jean Olieu Petr Jan Olivi (jeden z vůdců spirituálních františkánů) Pierre le Vénérable Petr Ctihodný pierre tombale f. náhrobní kámen pierreries f. pl. drahé kamení, drahokamy pierreries f. pl. drahokamy, drahé kameny, i ak. sl. v pl. Pierrette f. Petra f. antroponym. pierreux, -euse kamenitý, jako kámen, tvrdý jako kámen ; též kamenný (ale ne ve smyslu materiálu nějakého objektu) piétiner dupat, podupat, pošlapat pietŕ f. pieta (socha Panny Marie) pieu m. "aller / se mettre au pieu" jít na kutě pieu m. kůl piger hovět čemu (fam.) ; kouknout, mrknout se na co (vše fam.) pile f. baterie, článek (el.) ; hranice, hranice dříví ; mostní pilíř ; nářez ; halda, štos ; drtidlo pillage m. drancování, loupení, plenění, rabování piller vydrancovat, vyplenit, vykrást pilosité f. chlupatost, ochlupení pimpant, -e půvabný, nastrojený pince klepeto, kleště, klíšťky, klínek, sochor, sponka (lze přidat "ŕ cheveux", ale není to nutné) pince-nez m. skřipec (brýle) neměn. pinceau m. štětec ; (lid.) haksna, hnáta pincette f. klíšťky, pinzeta, skřipec pinčde f. borový les / háj, sosnový les / háj Pindare Pindaros ping-pong m. ping-pong pinson m. pěnkava piquer vyfouknout fam. piquer q. dát injekci komu piqure intraveineuse f. nitrožilní injekce pirater být pirátem piraterie f. pirátství ; piráti, pirátstvo piraterie f. pirátství, námořní loupež ; piráti, pirátstvo ; pirátství (nezákonné kopírování, např. nahrávek či počítačových programů) ; plagiátorství ; vyděračství piscine f. bazén, plovárna, koupaliště ; rybník (menšího rozsahu) piste de roulage f. startovací dráha piste f. dráha (běžecká apod.) piste f. stopa (i zvuková) piste f. trať, dráha (běžecká apod.) pistolet m. pistole ; bambitka ; pistole (nanášecí, např. na silikon) piteux, -euse politováníhodný, žalostný, zbědovaný pitié f. soucit pitoyable bídný, politováníhodný, žalostný pittoresque barvitý, malebný place-forte f. pevnost (stavba) placette f. náměstíčko placide klidný, mírný, vyrovnaný plafonner zastropit, opatřit stropem, stropovat ; dosáhnout stropu (i přen. o maximální únosné hranici mezd apod.) plafonneur m. štukatér (stropů), sádrař plaidoyer m. obhajoba, obhajovací řeč plaie f. rána, poranění, zranění ; hoře, soužení plain-pied m. byt se všemi místnostmi na témž podlaží plainte nářek, sténání, stížnost plaintif kvílivý, sténavý Plaisance f. Piacenza geogr.; ověřeno plaisanterie d'un goűt douteux f. nejapný žert, nevhodný žert, nemístný žert plan m. nákres, plán, půdorys, mapa ; náčrt, výkres, nárys ; plán, rozvrh ; plocha, rovina ; (film., fot.) záběr ; (lit., sloh.) osnova plan m. ; projet m. plán plan, -e plochý, plošný, rovný, rovinný planer plachtit, vznášet se ; rovnat, vyrovnávat, hladit, uhladit planche f. prkno planchette f. destička, prkénko plantation f. plantáž ; sázení, vysazování, výsadba (činnost) ; sadba (plodiny) planter un clou zatlouct hřebík, zatlouci hřeb plaque d'égout f. mříž kanálu, poklop kanálu plaque de chocolat f., tablette de chocolat f. tabulka čokolády plaque f. plát, plíšek ; deska ; tabule, tabulka ; plotna ; značka (státní poznávací značka) plaque f. skvrna ; plíšek plaque f. značka (státní poznávací značka) plaquer dýhovat, polepit ; skládat ; plátovat kovem plastique m. plast, umělá hmota plat comme une galette plochý jako prkno (PR, bez uvedení, zda se to užívá spíš o věcech, o ženách či obojím, ak. sl. toto úsloví neužívá vůbec) plat m. chod, jídlo ; mísa, podnos ; plocha, plochá strana, podnos ; plat, -e rovný, plochý ; (přen.) plochý, všední, fádní, bezvýrazný, nevýrazný, mdlý, jalový, prázdný adj. plat-bord m. obrubnice, okrajnice, dřevěná okrajnice loď. platane m. platan plate-bande f. (pl. plates-bandes) záhon, záhonek ; obruba, lem ; rovná klenba, monolitický překlad plate-forme f. platforma plein, -e plný (i o ploše: plné kolo, tj. ne kolo s loukotěmi, apod.) plénipotentiaire plnomocný, zplnomocněný pleurer de tout son cśur usedavě plakat, hořce plakat pleurer des larmes ronit slzy pleurer pour qc. plakat pro co pli m. záhyb, přehyb, fald ; ohyb, lom ; obálka plier ohnout, ohýbat ; poddat se, podrobit se, podřídit se plier překládat, ohýbat, ohnout ; poddat se, podrobit se, podřídit se plier une feuille přeložit papír, přehnout papír, složit papír Pline Plinius plissage m. plisování, skládání, řasení, zřasení, záhyby na šatech plissement m. skládání, plisování, řasení ; svraštění, zvrásnění, krabatění, zkrabatění, zvlnění ; vraštění (čela), mračení se ; (geol.) vrásnění plombier m. instalatér ; klempíř plongée f. ponoření, ponořování, potápění (i sportovní) ; sklon, svah ; nadhled (film.) plongée f. ponoření, potopení, potápění ; nadhled ; sklon, svah plongée f. potápění (sport) plongement m. ponoření se (do problému) přen. plongeon m. skok do vody pluie fine f. jemný deštík plumage m. peří plume f. pero pluridisciplinaire víceoborový, mnohooborový, mnohaoborový plus circonstancié, -e zevrubnější, podrobnější plus d'un nejeden plus d'un nejeden (lze užít samostatně i nesamostatně) plus ou moins více či méně plus... plus čím víc, tím víc plusieurs několik (docela dost) Plutarque Plútarchos pluvieux, -euse uplakaný (deštivý) pneu avant m. pneumatika předního kola podestat m. podesta (nejvyšší úředník ve středověkých italských městech) hist. poęle f. pánev ; pekáč ; kamna vysl. pwal pochette f. kapsička ; kapesníček, krajkový kapesník ; malá obálka ; sáček ; pouzdro poids et mesures m. míry a váhy poignant, -e drásavý, srdceryvný, svíravý poil de barbe m. vous (jednotlivý) poil m. chlup ; ochlupení point de contact m. styčný bod point de controverse m., point litigieux m., point de fliction m. (fliction teď nenal. v PR, LL, fr-cz, cz-fr ani Mill.) sporný bod point de départ m. východisko, výchozí bod (argumentace apod.) ; výchozí bod (časový, od kterého se něco děje) point de départ m. výchozí bod (např. časový, od kterého se něco děje) point de repčre m. orientační bod point de vue m. hledisko point de vue m. pohled, hledisko point-virgule m. středník pois m. hrách ; puntík (na látce) poivrier m. pepřenka ; (bot.) pepřovník poker m. poker polémiste m. polemik poli, -e hlazený, leštěný police d'assurance f. pojistná smlouva, pojistka polir brousit, leštit, hladit ; pilovat, vypilovat, tříbit, vytříbit, vybrousit (přen.) polir leštit (za účelem dosažení lesklosti či hladkosti) politicien m., homme politique m. politik politique de qc. politika čeho pouze de, člen tu není polluant m. znečišťující látka, zplodina, (err.) * splodina poltron, -onne bázlivý, bojácný, zbabělý poltronnerie f. bázlivost, bojácnost, zbabělost polyandrie f. mnohomužství, polyandrie polyglotte polyglotní (mluvící mnoha jazyky) adj. (pro m. i f. takto) polyglotte m. / f. polyglot / polyglot (ak. sl. fr-cz neudává v češtině možnost přechýlení na * polyglotka) polygraphe m. polyhistor polychrome mnohobarevný, vícebarevný polymorphe mnohotvárný, polymorfní polynésien, -enne polynéský polytechnique polytechnický pommeraie f. jabloňový sad, (jabloňová) štěpnice pommes frites sautées f. opečené brambory, smažené brambůrky pommette f. lícní kost pommier m. jabloň pompiste m. pumpař, zaměstnanec benzínky ponce f. pemza, pěnovec pontife m. pontifex, papež pontificat m. pontifikát populace f. lůza popularité exceptionnelle f. mimořádná obliba porche m. portikus portail m. portál porte cochčre f. vrata, vjezd porte ouverte toute grande dveře otevřené dokořán porté, -e náchylný, nakloněný ; vržený (o stínu) porte-affiches m. návěstní tabule, plakátovací plocha neměn. porte-aiguilles m. jehelnice neměn. porte-avion m. mateřská letadlová loď porte-bagages m. nosič zavazadel neměn. porte-bonheur m. předmět pro štěstí, talisman neměn. porte-bouteilles m. nosič na láhve neměn. porte-cigarettes m. pouzdro na cigarety neměn. porte-clés m. kroužek na klíče neměn. porte-monnaie m. [se spojovníkem, tak ak. sl.] peněženka porte-parole m. mluvčí neměn. porte-voix m. hlásná trouba, zvukovod (ne však ten v uchu) ak. sl. takto, vč. m., a nic víc portée f. dosah, dostřel, osnova, rozsah, rozpětí, význam, závažnost portée f. význam (důležitost, např. nějakého spisu pro vývoj evropské filozofie) portée générale f. obecný dosah portemanteau m. věšák porter mít (na sobě), nosit (šaty, plnovous) porter nosit (šaty, plnovous) porter garantie (f.) ŕ qc. zaručit co, garantovat co porter haut la tęte (haut je tu adv. ; bez shody) mít nos nahoru, nosit hlavu vzhůru ; být hrdý, chodit s hlavou hrdě vztyčenou porter la culotte nosit kalhoty (o ženě, která doma poroučí) ak. sl. v ČJ takto porter le pantalon nosit kalhoty (o ženě, která doma poroučí) ak. sl. v ČJ takto porter q. devant une commission paritaire pohnat koho před paritní komisi? porter un coup zasadit ránu, uštědřit ránu porter une attention particuličre ŕ věnovat mimořádnou pozornost portillon m. dvířka portrait en pied portrét stojící postavy ; portrét v životní velikosti poser des problčmes dělat potíže, dělat problémy poser les rideaux pověsit záclony poser sa candidature a kandidovat na poser sa candidature ŕ kandidovat na poser sa tęte sur l'oreiller položit hlavu na polštář poser un lapin ŕ q. napálit koho, dát košem komu, nepřijít na schůzku poser une échelle contre le mur opřít žebřík o zeď positionnement m. nastavení, nařízení, seřízení, seřízení do správné polohy, uvedení do správné polohy positionnement m.??? pozicování (grafická technika v CSS, neověřeno) inf. post-tridentin, -e potridentský postcure f. doléčení poste de radio m. rozhlasový přijímač, rádio (přístroj) poste f. pošta (instituce, budova) poste plus haut placé m. výše postavené místo poste vacant m. volné místo (v zaměstnání) poster la lettre podat dopis postérieur, -e pozdní (tento spis je poměrně pozdní apod.) postičre f. poštovní úřednice pot ŕ eau m. hrnec na vodu (tak nalezeno!) pot-au-feu domácký, domácky založený adj. fam. pot-au-feu m. přední hovězí, vařené hovězí se zeleninou pot-au-feu m. vařené hovězí maso se zeleninou poteau m. cíl, meta, sloup u cíle ; sloup, tyč, stožár, kůl ; ukazatel cesty poteau m. kůl, sloup potion f. nápoj ; lék (tekutý) ; lektvar pouding m. pudink poudreux, -euse prašný, zaprášený ; prachový (např. sníh) poudrier m. pudřenka pouffer de rire vyprsknout smíchy, propuknout v smích, rozchechtat se na celé kolo pouilleux, -euse bídný, otrhaný ; zavšivený poule d'eau f. vodní slípka poulet m. kuře, kohoutek, slepička ; psaní, milostné psaníčko (fam.) ; policajt (fam.) poulet m. policajt, polda fam. poulette f. slepička ; holčička (fam.) ; miláček, zlatíčko (fam.) poulie f. kladka ; řemenice pour u (Descarta je východiskem pochybování) pour + inf. aby ; i když, ač, přestože pour + inf. i když (přípustkově) pour abréger zkrátka, krátce řečeno pour autant proto ještě, přece jen ak. sl. fr-cz nevysvětluje pour autant que pokud, jak dalece (pokud mohu soudit..., pokud vím...) + ind. n. subj. pour autant que je sache pokud vím pour cause de pro, kvůli (zejm. v oficiálním oznámení, pro nemoc zavřeno apod.) DZ pour conclure závěrem (lze užít i jako nadpis závěru) pour en avoir le cśur net pro klid duše pour exagérer un peu? s jistou nadsázkou ak. sl. cz-fr sub nadsázka nenal. pour la bonne raison que z toho prostého důvodu, že..., z toho dobrého důvodu, že... pour la raison de (santé) pro (nemoc), ze (zdravotních důvodů) pour le cas oů pro případ, že pojí se s kondicionálem pour le compte de q. na účet koho, na čí účet pour le coup tentokrát, protentokrát pour le moment prozatím, zatím ak. sl. pod moment jen toto pour le moment zrovna teď, právě teď, teď pour le sens commun v obecném povědomí pour peu que kdyby jen... (kdyby ses jen trochu snažil); jen když (~ se budeš trochu snažit, podaří se ti to); kdyby jen trochu (kdyby vám to jen trochu vadilo, odejdu) pour peu que + subj. jen když, stačí když (podaří se ti to, jen když / stačí když se budeš trochu snažit) pour peu que + subj. kdyby jen... Pour qui tu me prends? Za koho mě máš? Za co mě máš? pour quoi to, pro co..., to, za co... pour se tirer de l'affaire aby se z toho vyvlékl zřejmě skutečně de l' pour son âge na svůj věk pour tout aller pro každou příležitost pour tout dire po pravdě řečeno, řečeno naplno? PR toto ne, ale DZ ex Brenon pour tout dire zkrátka, prostě, jedním slovem pour tout qc. místo čeho (např.: místo pomoci, která mu byla slíbena, se setkal jen s pohrdáním: pour tout aide, il n'a rencontré que le mépris), jediný ... byl (jeho jediná reakce byla, že se zvedl a odešel) pour toute réponse (il a...) jediná odpověď byla, že (udělal co) pour un certain temps na nějaký čas pour une bouchée de pain za babku, levně, lacino, za pusu pour-cent m. procento neměn. ; sic, se spojovníkem pourceau de mer m. sviňucha pourceau m. prase, vepř ; čuně, prase (o člověku) pl. -x pourparler m. vyjednávání pourparlers m. pl. vyjednávání, jednání, rozhovory pourquoi proč, nač pourquoi voulez-vous que proč si myslíte, že... narativní styl pourrir hnít, práchnivět, tlít, trouchnivět ; působit hnití / hnilobu poursuite f. honba (za čím), stíhací závod ; pronásledování, sledování ; trestní stíhání ; perzekuce ; donucování pourvu de qc. vybavený, nadaný čím pourvu que pokud, pokud ovšem (půjdu, pokud mi vysvětlíš proč) pourvu que + subj. jen když, jen ať, jen aby, jen jestli (s konotací přání: jen jestli ještě mám mouku) ; jestliže ovšem, pokud ovšem, pokud pousse-café m. sklenka alkoholu po kávě neměn. pousser ŕ l'extręme vyhrocovat do extrému, domýšlet do extrému, táhnout do extrému pousser un aboiement vyštěknout, štěknout pousser un cri vyrazit výkřik, vykřiknout pousser un éclat de rire zasmát se pousser un roucoulement zavrkat pousser un soupir vydechnout pousser un soupir vzdechnout, povzdechnout si poussin m. kuřátko poutre f. břevno, nosník, trám, traverza, kladina poutre maîtresse f. nosník, nosný trám pouvoir politique m. politická síla (lze užít i v pl.) pouvoir qc. face ŕ q. zmoci co proti komu (co zmůžeme proti atd.) pp. s., str. (pokud je stran více) praticable použitelný, schůdný pré m. louka, palouk préau m. dvůr, klášterní dvůr, rajská zahrada (kláštera), nemocniční dvůr, vězeňský dvůr, nádvoří, krytá část školního dvora prébendier m. prebendář, obročník ; špitálník, osoba živená z náboženské nadace précaire dočasný, nejistý, nestálý précipitant, -e spěšný précipitation f. chvat, kvap, překotnost, překot ; ukvapenost, unáhlenost ; (chem.) srážení, precipitace (jen chem. aspoň dle PR a ak. sl.) préciser upřesnit, zpřesnit préconisations aux auteurs (sic) f. pl. pokyny pro autory / přispěvatele préconiser qc. ŕ q. vřele doporučovat, vřele doporučit ; hlásat, velebit prédécesseur m. předchůdce prédicat m. přísudek prédicat m. rozvitý přísudek prédicat nominal m. přísudek jmenný prédicateur m. kazatel prédication f. kázání, hlásání prédication itinérante potulné kázání, potulné kazatelství (tak Brenonová, Femmes, 205) prédilection f. záliba; obliba prédire předpovídat, prorokovat, předpovědět préfabriqué, -e prefabrikovaný ; předem domluvený ; zfalšovaný préférer (qc.) upřednostnit co préglaciaire předledový préglaciaire m. předledová doba, preglaciál pręcheur m. kazatel ; (přen.) mentor, moralista pręcheur m. moralista, mentor prélčvement m. odebrání (vzorku...) préluder ŕ qc. být předehrou k, být úvodem k prématuré předčasný ; nedonošené dítě prémice f. první známka (častěji v pl., PR sg. ani neudává) ; prvotina (první plody, mláďata atd., obětovaná božstvu) Premičre guerre mondiale f. první světová válka premier m. první polovina??? (Lobrichon in Reliques, 103 a ještě na 2 místech užívá: le premier, resp. le deuxičme XIIe sičcle, sic, bez předl. ; první polovina? Raný? Moitié: většinou seconde, ne deuxičme, ověřeno ibid. ; je to tedy spíš první čtvrtina?) Ak. sl. nic, Mill. nic. premier plan m. popředí prémisse f. premisa prendre vzít (zejm. do ruky) jiné je emporter prendre (+ une durée) zabrat (tolik a tolik času) prendre dans ses bras pochovat (dítě v náručí) prendre des bains de soleil opalovat se, slunit se (zde zřejmě pl. proto, že vyjadřuje opakování ; jednou se opalovat by bylo asi v sg.) prendre des mesures přijmout opatření prendre des précautions, prendre des mesures přijmout opatření prendre du soin ŕ faire qc. pečlivě dělat co prendre en considération (q. / qc.) vzít v úvahu, brát v úvahu (koho / co) prendre garde dát pozor, mít se na pozoru prendre garde que... všimnout si, že... prendre garde ŕ dávat pozor na prendre garde ŕ qc. dát pozor (na co), mít se na pozoru (před čím) prendre la faute sur soi vzít vinu na sebe prendre la mouche vypěnit, naštvat se (zejm. zřejmě kvůli maličkosti, pronic zanic) prendre la relčve vystřídat, nastoupit směnu i přen. prendre le large vyplout na moře, vydat se na moře sic, le ; tak ak. sl. prendre le parti postavit se za prendre le parti de q. přidat se ke komu, postavit se za koho prendre le train en marche naskočit do jedoucího vlaku? prendre le un přeřadit na jedničku prendre part ŕ ; participer ŕ účastnit se prendre part ŕ, participer ŕ účastnit se (aktivně) prendre parti rozhodnout se, zaujmout stanovisko (sic!) prendre plaisir ŕ qc. nacházet potěšení, nalézat potěšení prendre plusieurs jours zabrat několik dní prendre position zaujmout stanovisko prendre pour qc. chápat jako co, mít za co, pokládat za co prendre q. pour mít koho za co prendre q. pour mít koho za, považovat koho za prendre ŕ droite dát se vpravo prendre ŕ l'hameçon zabrat (o rybě) prendre sa responsabilité vzít na sebe zodpovědnost prendre sa revanche pomstít se prendre ses distances avec q. distancovat se od koho sic, avec prendre soin de qc. starat se o co prendre son congé dát výpověď prendre son courage ŕ deux mains vzmužit se, dodat si odvahy, dodat si kuráže fam. prendre sur ses genoux pohoupat (dítě na kolenou) prendre un congé vzít si dovolenou prendre un médicament brát lék, užívat lék preneur du bail m. nájemník, najímající prénom m. jméno, křestní jméno prénom m. křestní jméno présager předpovídat (i ve smyslu "šedočerné mraky předpovídaly bouři"), předem tušit, věštit, předem dávat vědět o prescription f. lékařský předpis présent, -e přítomný ; tento, (zř.) přítomný (přítomná práce se snaží analyzovat...) présent, actuel, d'aujourd'hui dnešní présente étude f. tato studie, tato práce présenter nabízet (českému čtenáři apod.) nikoli offrir présenter představovat présenter q. ŕ q. ukázat (komu někoho) nikoli montrer présenter qc. předložit co (např. doklady ke kontrole) présenter qc. ŕ q. odevzdat komu co présenter sa démission ŕ q. podat demisi (do rukou koho), složit funkci présentification f.? zpřítomnění (takto Schmitt in Reliques, skutečně ve smyslu zpřítomnění obsahu obrazem, ale ak. sl. cz-fr ani fr-cz nenal. a zpřítomnit je rendre présent ; présentifier nenal. ani v PR ; možná jde o chybu) présidence f. předsednictví ; prezidium presque takřka presser ses mouvements zrychlit pohyby presser une femme obtěžovat ženu, dotírat na ženu pressoir m. lis, lisovna prestidigitateur m. kouzelník (provádějící triky), eskamotér présumé, -e předpokládaný (např. předpokládaný autor Odyssey) ; údajný, domnělý ; považovaný za, pokládaný za présumé, -e předpokládaný ; domnělý ; považovaný za, pokládaný za présumer domnívat se, předpokládat pręt pour připraven k čemu pręt ŕ qc., ŕ faire qc. ochoten k čemu prétendant m. nápadník prétendre hodlat, mít v úmyslu, zamýšlet, chtít (qc., faire qc.) ; trvat na čem, tvrdit co (qc.) ; předstírat ; (kniž.) činit si nároky na co, požadovat co, žádat co (ŕ qc.) ; (klas.) ucházet se (o koho, o čí ruku) ; holedbat se čím (ŕ qc.) prétendre předpokládat??? (ve slovnících při ověřování nepotvrzeno) prétendre tvrdit (s možností mýlky či přímo mylně nebo nepravdivě) prétendre ętre q. / qc. předstírat o sobě, že je kým / čím prétention f. požadavek, osobování si, dožadování se, nárok ; okázalost ; domýšlivost pręter le flanc ŕ qc. vystavovat se čemu (kritice apod.); odkrýt bok čemu prétexte m. záminka, výmluva preuve matérielle f., preuve tangible f. hmatatelný důkaz PR preuve tangible f. hmatatelný důkaz prévenir upozornit koho (q.) ; předejít, zabránit čemu (qc.) prévenir q. dát vědět komu ; upozornit koho prévention f. předpojatost, zaujatost, předsudek prévenu m. obviněný, obžalovaný prévision f. předpověď prévoir tušit (neutrální) prévoir qc. počítat s čím prévoir qc. předpovídat, předvídat co, počítat s čím prévoir qc. předvídat, předpokládat, tušit, počítat s čím prévoir, entrevoir, flairer, préjuger tušit pričre f. modlitba ; přímluva (i náb., např. přímluva svatých) prier prosit (snažně, zdvořile, poníženě) prier snažně prosit, úpěnlivě žádat prier q. de faire qc. poprosit koho, aby udělal co prieuré m. převorství primevčre f. petrklíč principal, -e hlavní, přední principe m. zásada prioritaire sur qc. prioritnější než co, důležitější než co, přednější než co pris de panique zachvácený panikou pris, -e zamrzlý prise de bec f. hádka (fam.) prise f. snímek prix contractuel m., prix convenu m. smluvená cena prix de passage cena cesty prix exorbitant m. přemrštěná cena prix vont augmentant ceny se dále zvyšují proaméricain, -e proamerický (Ducháček ; ak. sl. a Mill. nic jednoslovného; PR uvádí jen obecně předponu pro-, ale se spojovníkem) probablement pravděpodobně procčs de Nuremberg m. norimberský proces procčs m. proces, spor, pře soudní proces ; jiné je zřejmě processus procčs-verbal m. protokol, zápis, záznam (zejm. soudní) procčs-verbal m. zápis, protokol procédé m. postup, pracovní postup ; (kniž.) chování, jednání, způsob procéder ŕ qc. přistoupit k čemu, přikročit k čemu processus m. proces, pochod, postup, průběh proclamer hlásat procuration f. svolení, souhlas procurer opatřit, obstarat, přivodit procurer qc. zajistit co procurer un bénéfice přinést užitek prodige m., miracle m. div, zázrak produire vyvolat profčs m. vyznavač proférer pronést, vyslovit professer hlásat, vyznávat, veřejně vyznávat profil m. [sic, -f-] profil (i o postavě) profitable výhodný, výnosný profiterole f. větrníček z páleného těsta s náplní (kuch.) profonde bonté f. nesmírná dobrota / laskavost / přívětivost profondeur vertigineuse f. závratná hlubina progresser postoupit kupředu, pokračovat, postupovat, jít kupředu, dělat pokroky, zvýšit proche collaborateur m. blízký spolupracovník Proche-Orient m. Blízký východ v ČJ malé "v" (ověřeno v pravidlech) proie f. kořist projet de loi m. návrh zákona práv. proliférant, -e bující, množící se, šířící se prolifération du tissu f. bujení tkáně prolifération f. bujení prolongation f. prodloužení (časové) prolongement m. prodloužení (prostorové) promenade en voiture/a cheval projížďka promeneur m. procházející se, chodec na procházce Prométhée Prométheus promotion f. povýšení, postup ; výhodná koupě promouvoir jmenovat, povýšit ; podporovat prompt, -e brzký, hbitý, pohotový, rychlý, promptní, čilý promptitude f. hbitost, pohotovost, rychlost, ochota, čilost pronom adverbial m. zájmenné příslovce pronom de rappel m. odkazovací zájmeno? pronom m. zájmeno pronostic m. prognóza, předpověď prophétie f. prorokování ; proroctví prophylactique ochranný (přinášející ochranu, např. o účincích talismanu) proportionné a v závislosti na (~ l'importance de: podle důležitosti čeho) propos (subst. m.) záměr, úmysl ; rozprava, rozhovor ; (ŕ propos) mimochodem ; vhod, ve vhodné chvíli propos m. výrok proposer comme hypothčse navrhnout jako hypotézu, navrhnout hypotézu proposer une correction navrhnout opravu (chybného textu apod.) proposition complétive f. vedlejší věta obsahová gram. ; takto ak. sl. proposition incise f. vložená věta proposition introductrice f. uvozovací věta gram. proposition relative adjective f. vztažná věta přívlastková gram. proposition relative f. vztažná věta gram. proposition subordonnée relative f. vedlejší věta vztažná gram. proprement dit vlastní, ve vlastním slova smyslu, v pravém slova smyslu propret, -ette čisťounký propriétaire m., détenteur m. majitel propriété f. pozemek ; majetek, statek, vlastnictví, vlastnost prosateur m. prozaik prosopographie f. (ak. sl. fr-cz nic, LL nic, Mill. nic, PR nic) prospecter prozkoumat Protée m. Próteus protéger chránit, ochraňovat, hlídat (neužívá se ve špatném smyslu pro cestu hlídanou nepřáteli apod., narozdíl od garder) protester namítat protester de ujišťovat o, zaklínat se čím protomartyr m. prvomučedník (nepochybně ; užívá Bozóky a též Helvétius pro Štěpána ; Mill., ak. sl. cz-fr ani fr-cz nic) Provence f. Provence, Provensálsko (Provensálsko např. Malory, trad. Rodriguez) geogr. Providence f. Prozřetelnost provincial m. provinciál (řeholnická hodnost) provision d'hiver f. zásoby na zimu provoquer vyvolat, přivodit, způsobit proxénčte f. kuplířka proxénčte m. kuplíř proxénétisme m. kuplířství prunelle f. panenka (v oku), zřítelnice ; trnka ; trnkový likér prunelle f. zřítelnice, panenka (v oku) ; trnka ; pálenka z trnek, trnkový likér Ps. Ž (zkratka biblické knihy Žalmů; takto Thouzellier) psalmodier jednotvárně odříkávat, monotónně odříkávat, odříkávat pořád dokola ; zpívat žalmy pseudépigraphe m. pseudepigraf puberté f. puberta pucelle f. panna (žert. či zast.) puceron m. mšice puceron m. prcek (malé dítě) fam. puer smrdět, páchnout puîné m., -e f. druhorozenec, mladší bratr, mladší sestra arch. puîné, -e druhorozený, mladší arch. pulpe f. dřeň, dužnina ; punaise f. kurva vulg. punique punský (kartaginský) punk m. pank, pankáč, punk pl. punks purée f. kaše (se členem dělivým) pusillanime malomyslný, malodušný, bázlivý kniž. putain f. děvka, kurva vulg. Qoumrân (geogr.) Kumrán (podle Heresis 1996, č. 26-27, s. 197, fr. text ; sic, Qoumrân) Qu'a-t-il pu lui arriver? Co se mu mohlo stát? Qu'en dira-t-on? Co si o tom lidé pomyslí? Qu'est que tu veux que ça me fasse? A co jako? A co má být? qu'il soit anathčme budiž proklet (ve formulacích proklínajících heretiky: kdo věří tomu a tomu, budiž proklet) Qu'y a-t-il pour votre service? Čím posloužím? Čím vám mohu sloužit? Čím mohu sloužit? quai m. nástupiště quaker m. kvaker quakerisme m. kvakerství, kvakerské hnutí qualifier q. de q. označit koho za koho qualités f. dobré vlastnosti, přednosti (o lidech) quand bien męme i kdyby, i kdyby třeba Quand bon vous semble. Kdy uznáte za vhodné. quand il le faut když je třeba quand męme přesto, stejně, i tak ; i kdyby, i když quantité de qc. spousta čeho zřejmě bez členu quartier m. čtvrt, čtvrtina ; čtvrť (městská) ; čtvrť měsíce (nebeského tělesa) quasiment málem, skoro (fam.) quatre ŕ quatre po čtyřech (brát schody po čtyřech) quatuor m. kvartet ; kvarteto que + subj. (ex.: que je t'apprenne une bonne nouvelle) kéž (bych ti mohl dát dobrou zprávu) Que ceci reste entre nous. Ať to zůstane mezi námi. que je ne l'aurais voulu než bych byl chtěl que je veuille ou non ať chci nebo nechci, ať chci nebo ne quel but poursuis-tu en + part. prés. co sleduješ tím, že... quelqu'un de tel někdo takový quelque ... que ať ... sebe- (ať je sebelepší, toto nedokáže) quelque cent soixante [vše takto] nějakých 160 quelque chose ŕ déclarer něco k proclení quelquefois někdy, občas quelques několik (málo) quelques-uns, quelques-unes několik (jiné je certains) quenouille f. kužel, přeslice querelle des Investitures f. boj o investituru querelleur m. svárlivec, hašteřivec querelleur, -euse hašteřivý, svárlivý quérir hledat (s úmyslem přivést), jít pro koho, co question subsidiaire f. doplňující otázka výslovně v PR questionnaire m. dotazník quęter slídit queue du cheval f. ocas koně Qui cŕ? Kdo že? Kdo že to? Kdo to? quinze jours dva týdny quitte prostý dluhu, prostý závazku, zbaven dluhu, zbaven závazku adj. quitter la maison vyjít z domu quoi qu'on en dise ať se o tom říká cokoli quoi que ce soit cokoli quotidien m. každodenní záležitost, každodenní chléb (přen.) quotidien m. každodennost, každodenní úděl ŕ aubes lopatkový, kolesový (o parníku, turbíně...) ŕ bas (q.)! pryč (s kým)! Ŕ bas les traîtres! Pryč se zrádci! ŕ bout de forces na konci sil jen ŕ ŕ bout de nerfs [sic, jen ŕ] na konci s nervy ŕ carreaux károvaný (např. kapesník) ŕ cause de qc. kvůli čemu, pro co (zejm. negativní výsledek) ŕ ce moment vtom ŕ cet endroit tady, zde, na tomto místě ŕ cette époque-lŕ v té době ŕ cette occasion při té příležitosti, při této příležitosti tak ak. sl. ŕ contre-temps, mal ŕ propos v nepravý čas, v nevhodný čas ŕ contrecśr, ŕ regret, de mauvaise grâce nerad ŕ contrecśur neochotně, proti svému přesvědčení, nechtě, nerad ŕ cor et ŕ cri mermomocí ŕ cor et ŕ cri s velkým hlukem, s velkým rámusem ; mermomocí ŕ coup sur, assurément, certainement určitě ŕ côté de q., qc. vedle (koho / čeho) ŕ craquer? k nakousnutí? (Ducháček ŕ croquer, což nal. narozdíl od ŕ craquer přímo ve spojení jolie ŕ croquer ; craquer má zhruba stejné významy, ale možná nelze použít přímo v tomto sousloví; ak. sl. ani PR je neuvádí.) ŕ croquer k nakousnutí ak. sl. ŕ dentelle krajkovaný, s krajkou ŕ deux lits dvoulůžkový ŕ deux vitesses dvojrychlostní, dvourychlostní ŕ en croire (q.), ... pokud věříme (komu), ... ŕ en juger par (qc.) soudě podle (čeho) ŕ entendre q. podle toho, co říká kdo ŕ fois najednou, zároveň ŕ force de následkem čeho ŕ force de (faire qc.) protože (dělal co) ŕ force de + inf. následkem (pití...) ŕ force de faire qc. kvůli, tím, že..., tím, jak... (zejm. úsilně, např. "tím, jak tolik studoval", nebo o opakující se či dlouhotrvající příčině) ŕ force de faire qc. tím, že... ŕ force de ses poignets vlastní silou zřejmě takto ; jinde ŕ la force du poignet ŕ géométrie variable v proměnlivém způsobu a míře (jde o těžko přeložitelné úsloví, které se užívá např. pro míru evropské integrace jednotlivých členských zemí: všechny přijímají něco, ale v různé míře a po svém) ŕ l'aide de (qc.) s pomocí (čeho) ŕ l'ancienne mode staromódní ŕ l'article de la mort in articulo mortis (tak Jiménez, Heresis 39, 47) ŕ l'avenant ve shodě s čím ŕ l'aventure bez cíle, bezcílně ŕ l'en croire dá-li se mu věřit, podle něho ŕ l'en croire podle něj, pokud se mu dá věřit ŕ l'encontre oproti n. proti komu / čemu, narozdíl od koho / čeho, ve srovnání s kým / čím ; proti čemu (jednat proti zákonu) pro běžné narozdíl od raději au contraire de ŕ l'encontre de oproti n. proti komu / čemu, narozdíl od koho / čeho, ve srovnání s kým / čím ; proti čemu (jednat proti zákonu) ŕ l'entendre když ho (tak) člověk slyší, podle něho tak ak. sl. ŕ l'envers naopak (opačně, převráceně) ŕ l'envers naruby (o oblečení i přen.) ŕ l'envi jako o závod, o závod, jeden přes druhého, opřekot tak ak. sl. i PR; envi, ne -e ŕ l'époque tehdy ŕ l'époque de q., qc. v době koho / čeho ŕ l'étourdie zbrkle ŕ l'extrémité de na kraji, na konci ŕ l'instant ihned, hned, právě, právě teď ŕ l'instar de (kniž.) jako kdo, co ; po způsobu ; podle vzoru ; po vzoru ŕ l'insu de q. bez vědomí koho ŕ l'issue de qc. na konci čeho ŕ l'opposé de oproti n. proti komu / čemu, narozdíl od koho / čeho, ve srovnání s kým / čím ŕ la barbe de q. před nosem komu (ale ne v sousloví ujet před nosem, zavřít před nosem apod.) ŕ la cour u dvora (královského apod.) ŕ la derničre minute v poslední minutě ŕ la derniere mode podle poslední módy ŕ la dérobée skrytě, tajně ŕ la fin na konci, nakonec ŕ la fois současně, najednou, zároveň, zaráz ŕ la fois zároveň, zaráz ŕ la hâte ve spěchu, narychlo, nakvap ŕ la lueur de la torche ve světle pochodně ŕ la maničre de po způsobu koho / čeho, jako kdo / co ŕ la montagne na horách ; na hory ŕ la montagne na hory ŕ la Noël (+ adj. / příslovečné určení) na Vánoce (je-li rozvito, dává se se členem) ŕ la rigueur přesně vzato ; v nejhorším případě ŕ la suite de qc. následkem čeho ; po čem ŕ la télé v televizi ŕ la tęte de qc. v čele, na špici (pokroku apod.) ŕ le voir když ho člověk vidí ŕ le voir když to člověk vidí ŕ leur âge v jejich věku ŕ lui seul (elle, eux, elles) jen samotný (jen samotná Paříž má milióny obyvatel) ŕ lundi prochain. Na shledanou za týden v pondělí. Uvidíme se za týden v pondělí. Ahoj za týden v pondělí. ŕ ma place místo mě ŕ merveille nádherně ŕ mesure que (zapisujte je) postupně, jak (přicházejí) ŕ mi-chemin entre qc. et qc. na půli cesty mezi čím a čím ŕ mi-mollets do půli lýtek ŕ mille lieues de na sto honů od (i přen.) ŕ moins que ledaže by zřejmě nikoli "pokud ovšem" ŕ moitié mort, -e polomrtvý ŕ moitié sourd, -e napůl hluchý ŕ mon avis podle mě ŕ Noël na Vánoce (tohoto roku) ŕ Noël o Vánocích, na Vánoce ŕ part kromě, mimo, až na, vyjma ; odděleně, zvlášť, stranou ŕ part oddělený, zvláštní ŕ part ça kromě toho, jinak ŕ part de qc. kromě čeho ŕ partir od té doby, co... (jen pro budoucnost) ŕ pas feutrés tiše, tichounce (o chůzi) ŕ peine sotva (i v časovém významu: sotva přišel a už je zase na odchodu) ŕ petites gorgées malými doušky ŕ peu prčs asi tak ŕ peu prčs ; par approximation ; ŕ l'estime přibližně ŕ peu prčs certain téměř jistý ŕ pieds joints snožmo, sounož ŕ pleins poumons z plných plic ŕ présent teď, v současné době ŕ propos de co se týče ŕ propos de riens o maličkostech, (hádat se) o maličkosti ŕ quel point nakolik, jak mnoho, do jaké míry ŕ quoi bon... k čemu je dobré... bon je tu neměnné, nepřibírá znak f. ani pl. ŕ raison de, en raison de v poměru k ; po (ŕ raison de 100 F le kilo = po 100 F za kilo) ŕ rebours opačně, obráceně, pozpátku, proti srsti ŕ riches broderies bohatě vyšívaný ŕ sa guise po svém, podle svého, jak je libo ŕ se rompre le cou sebevražedný (zejm. přen.) ŕ sens plein plnovýznamový gram. ŕ ses dépenses na své náklady, ze své kapsy ŕ ses frais et dépenses na vlastní nebezpečí a náklady? v ak. sl. přímo nic pod frais, dépense ani náklad ŕ ses yeux v jeho očích ŕ son tour tentokrát zase (udělal něco někdo jiný apod.), tentokrát ŕ supposer que za předpokladu, že..., předpokládejme, že ŕ supposer que + subj. za předpokladu, že... ŕ taille humaine velikosti člověka DZ ex Brenon ŕ tel point que do té míry, že ŕ télécharger ke stažení (z internetu) ŕ titre d'intéręt pro zajímavost ŕ tout de suite za okamžik nashledanou ŕ tout hasard pro všechny případy, pro každý případ ŕ tout moment každou chvíli, kdykoli ŕ tout prendre celkem vzato, když se to vezme kolem a kolem, koneckonců, konec konců, když to zvážíme, když vše uvážíme ŕ tout ŕ l'heure brzy ahoj ; brzy nashledanou Ŕ tout ŕ l'heure ! Brzy nashledanou. Brzy ahoj. ŕ toute allure plnou rychlostí ŕ toute épreuve osvědčený, spolehlivý, vyzkoušený (větněčlenská funkce: nejen complément du nom, ale i complément de l'adjectif) ŕ toute force mermomocí ŕ toute heure v jakoukoli hodinu ŕ toute heure v kteroukoli dobu ŕ toute minute každou chvíli, každou minutu ŕ toute vitesse co nejrychleji, nejvyšší rychlostí, plnou parou ŕ tue-tęte z plna hrdla, z plných plic ŕ un tiers třetí osobě, třetí straně (něco sdělit apod.) ŕ vau-l'eau (sic) k ničemu, nadarmo ŕ vocation + adj. (PR nic) ŕ vocation + adj. povahy (jaké, např. "slovník encyklopedické povahy"), s rázem (jakým) ŕ votre aise jak je vám libo ŕ y regarder de prčs když se na to podíváme zblízka, z bližšího pohledu ŕ y regarder de prčs při bližším pohledu R.A.F. (f.) Royal Air Force zkr. Raban Maur Rabanus Maurus, Hrabanus Maurus antroponym. rabattre nadhánět, (~ le gibier nadhánět zvěř), zahnat do kouta ; přehrnout, ohrnout, zahnout ; zarovnat ; sklopit ; slevit raccourci m. zkratka (samotné zkrácené vyjádření, např. zkrácené vyjádření problému ; jiné je abréviation) raccourcir (o 20 cm: de 20 cm) zkracovat se (např. o vývoji v módním trendu) není zvratné race blanche f. bílá rasa race f. rasa, plemeno, pokolení, kmen, rod raconter vyprávět, vypravovat radiateur m. radiátor, topné těleso ; chladič (aut.) radieux, -euse zářivý, zářící, vyzařující, sálající radio f., radiodiffusion f. rozhlas rafale f. poryv, prudký náraz o větru, ale zřejmě i o sněhu ve vánici raffinage m. čištění (cukru), rafinace, rafinování raffiné, -e přejemnělý raffinement m. zjemnělost, jemnost, vytříbenost ; rafinovanost (dle ak. sl. pejor.) raffinerie f. rafinérie rageant, -e dohánějící ke vzteku rageur, -euse vzteklý, zuřivý ragusin, -e dubrovnický ragusin, -e raguský, dubrovnický hist. racheter vykoupit ; vyvážit raid m. nájezd ; nálet raide škrobený (i přen.) rail m. kolej, kolejnice, železnice railler dobírat si koho, vysmívat se komu raillerie f. posměch ; žert rainure f. drážka, rýha, žlábek, zářez raisins m. pl. (pozor, pl.) hrozny, víno (ve smyslu hrozny) raison d'Etat f. státní zájem raison d'ętre f. smysl bytí, vnitřní smysl raison de plus pour (faire qc.) o důvod víc proč (udělat co) raisonnable promyšlený, zvážený??? (ak. sl. ani PR neuvádí) raisonnable rozumný ; rozumný, přiměřený ; (přijatelný), raisonneur hloubavý, mudrující ; rozumující ; odmlouvající raisonneur m. hloubal, mudrlant ; odmlouvač ; myslitel râler bručet, nadávat ; řvát ; chrčet, chroptět ; troubit (o jelenovi) rallier dorazit ; získat ; dát znovu dohromady, sebrat ramasseur de champignons m. houbař rameau d'olivier m. olivová ratolest rameau m. ratolest, větev, haluz ; odnož, výhonek ramener dovést, přivést, znova dovést... ramier m. holub hřivnáč, hřivnáč ramier m. hřivnáč, holub hřivnáč ramoneur m. kominík rampe f. zábradlí, schodišťové zábradlí ; svah, stoupání ; podjezd ramure f. parohy, paroží ; větve, větvoví ; trámoví rancśur f. záští, zatrpklost rancune mstivost, nevraživost, záští rancune f. mstivost, nevraživost, záští rancunier, -ičre mstivý, nevraživý randonnée f. túra randonneur m. turista? ak. sl. nic, ani cz-fr pod výletník ani turista ranger spořádat dát do pořádku dávat do pořádku klást řadit řídit se seřadit spořádat uklidit uložit urovnat uspořádat zařadit ranger qc. (oů) dát, uklidit, uložit (co kam) rapace dravý ; hamižný, hrabivý, chamtivý rapace m. dravec, dravý pták rapace nocturne m. noční dravec rapatriement m. repatriace sic, ra- râpe f. struhadlo râper strouhat, nastrouhat ; orašplovat, zdrsnit ; škrábat rappel biblique m. biblická aluze, narážka na bibli rappeler připomenout (qc. ŕ q. co komu) ; svolat, svolávat ; volat, zavolat (znovu) ; upomenout rappeler zavolat (zpátky komu - opětovat telefonát) rappeler qc. ŕ q. připomenout komu co rapport m. vztah, poměr, relace ; souvislost ; hlášení, oznámení, zpráva, raport ; podobnost, souhlasnost, příbuznost, styčnost ; užitek, výnos, výtěžek rapporter aportovat, donášet, přinášet, oznámit, přidat... rapporter přinést, donést rapporteur m. úhloměr rapprochement m. srovnání rapt m. únos rare zřídkavý rarissime převzácný, jedinečný Rascie f. Raška (západní Srbsko) hist. raté m. selhání ; zmetek ratifier schválit, potvrdit, ratifikovat rattraper dopadnout, znovu dopadnout ravagé, -e par qc. zpustošený čím (ohněm apod.) ravager les cultures zničit úrodu Ravenne f. Ravenna geogr. ravissant, -e kouzelný, rozkošný, úchvatný rayé, -e proužkovaný (např. kalhoty) rayonnement m. sálání, záření, vyzařování ; propagace rčgle f. pravidlo ; pravítko ; pořádek, řád ; příklad, vzor (příkladný vzor apod.) ; (astr.) Norma, Pravítko (jméno souhvězdí) rčgle f. řád rčgle m. zásada rčglement du loyer m. zaplacení nájemného rčglement m. nařízení, předpis, provozní předpis ; směrnice, stanovy, domovní řád, jednací řád ; úprava, upravení ; vyřízení (nějaké záležitosti) ; úhrada, zaplacení, vyrovnání rčgles f. pl. menstruace, měsíčky, perioda rčgne m.! vláda, kralování, panování, vládnutí réadaptation f. převýchova, opětovné přizpůsobení réadaptation f. převýchova, přizpůsobení, opětné přizpůsobení réaffirmer formellement formálně potvrdit réagir sur qc. reagovat na co ; působit na co, působit proti čemu réaliser des bénéfices mít zisky réaliser un exploit provést soudní příkaz ; vykonat hrdinský čin réalité extralinguistique f. mimojazyková skutečnost réapparition f. znovuobjevení réapparition f. znovuobjevení (skutečnost, že se něco znovu objeví, se zdůrazněním aktivního aspektu) réassortiment m. doplnění skladu rebaptisant m. znovukřtěnec círk. ; ČJ takto ak. sl. rebaptiser překřtít (udělit nový křest komu) rebasculer houpat se, kývat se, překlopit rebattu, -e stále omílaný, do omrzení omílaný, ohraný rébellion f. vzpoura rebondissement m. odrážení, odrážení se, odskok ; nečekaný zvrat, obrat, propuknutí rebougrer??? (nenal. v ak. sl. ani PR, stejně tak bougrer: zřejmě neexistuje) rebrousser chemin vrátit se stejnou cestou, vrátit se zpět, náhle se obrátit recčlement m. přechovávání, skrývání, přechovávačství (předmětů i osob) ; utajení, zatajení (porodu) recension f. recenze (dílo se dochovalo ve dvou recenzích apod.) e bez akcentu! réception f. přijetí ; recepce recevoir přijímat, mít otvírací dobu recevoir přijmout, přijímat, dostat, pobírat ; ordinovat (lékař ordinuje v úterý) recevoir un accueil aimable/glacial být mile/chladně přijat recevoir une taloche / une calotte / une gifle dostat pohlavek récif, -ive úskalí, útes récipiendaire m. příjemce réciprocité f. oboustrannost, vzájemnost, souvztažnost, reciprocita, obapolnost récit m. vyprávění (nejen literární, i běžné) réclamation f. protest, stížnost, výtka ; odvolání, dovolání se (práva) réclame f. reklama (psaná, zř.) ; sborová odpověď (v gregoriánském chorálu) jiné je réclame m. réclame m.! zavolání (zpět) ; vábení (dravého ptáka) jiné je réclame f. réclame pour... (nejen publicité) reklama na réclamer ses droits hlásit se o svá práva réclamer un peu d'habitude vyžadovat trochu cviku réclusion f. uvěznění, vazba recoin m. skrýš, zákoutí, tajný kout recommandation f. doporučení ; pokyny ; přímluva sic, s "a" recommander q., qc. ŕ qc. poručit komu koho / co (např.: poručit rodinu Bohu a vydat se na pouť) recommencer začít znovu réconfort m. posila, útěcha réconforter posilovat reconnaissable rozpoznatelný, rozeznatelný, poznatelný, zjistitelný reconnaissance unanime f. všeobecné uznání reconnaître uznat ; rozpoznat reconnaître ŕ qc. poznat podle čeho record international m. mezinárodní rekord recoudre přišít (zejm. něco, co upadlo, např. knoflík) recourbé, -e ohnutý, zahnutý recourir (ŕ qc.) sáhnout k čemu, použít co (násilí apod.) ; znovu běžet, opět běžet recours m. odvolání, stížnost (práv.) ; útočiště ; uchýlení se (k čemu) ; odvolání se, odvolávání se (na co) ; postih recours m., plainte f. stížnost recouvrer nabýt čeho, dosíci čeho, znovu nabýt čeho (paměti apod.) ; vymáhat recrudescence f. zesílení, oživení, nové vzplanutí ; nové vzplanutí nemoci, opětovné zhoršení zdravotního stavu rectification f. narovnání i přen. reçu m. složenka, stvrzenka, stvrzenka o příjmu, potvrzení recul critique m. kritický odstup recul m. krok zpět, krok zpátky recul m. odstup (kritický ~, časový ~, s ~em času) ; zpětný náraz, odraz ; zpětný chod ; zpětný pohyb ; krok zpět, ucouvnutí, ustoupení, ústup ; (sport.) prostor, volný prostor (prostor za hrací plochou, např. v tenise) recul m. ucouvnutí, krok zpátky reculade f. ústup, couvání, zpětný pohyb reculement m. pokles, klesání (cen, obratu) ; ústup, zpětný pohyb ; zpětný chod ; posunutí zpět ; (klas.) ustupování, ústup ; (klas.) vzdalování ; pohřbetník (součást koňského postroje) reculer la voiture couvat, zacouvat (s autem) récupérer nahradit, napracovat, sebrat récuser odmítnout, zpochybnit rédacteur en chef m. šéfredaktor, vedoucí redaktor rédaction f. sepsání, sestavení, psaní ; slohové cvičení, slohová práce ; redakce reddition f. kapitulace, vzdání se redécouverte f.? znovuobjevení (skutečnost, že je něco znovu objeveno, se zdůrazněním pasivního aspektu ak. sl. slovo redécouverte neuvádí redécouvrir znovu objevit, znovu odkrýt, znovu odhalit redéfinition f. znovuvymezení, nové vymezení redevance f. poplatek, dávka ; nájemné ; dluh rédiger napsat, sepsat, sestavit réédition anastatique f. reprint? réédition f. nové vydání, reedice réenfouir (sic) zakopat, zahrabat, ukrývat refaire předělat, přepracovat, udělat znovu, přepsat refaire předělat, udělat znova, zopakovat refaire la paix usmířit se (po hádce apod.) refaire, remanier předělat refait m. parožení (vzrůst parohů) mysl. refermer la boucle uzavřít kruh réfléchir ŕ qc. přemýšlet o refluer proudit opačným směrem, zpět reflux m. odliv (mořský) ; zpětný tok ; ústup, zpětný pohyb réfraction des rayons f. [gram. pozn. : de la r. de r.] lom paprsků refuge sűr m. bezpečné útočiště réfugié économique m. uprchlík hledající lepší ekonomické podmínky réfugié politique m. politický uprchlík refuser odmítat réfuter (les objections) vyvrátit (námitky) regagner Paris vrátit se do Paříže regagner qc. vrátit se kam, znovu dorazit kam régalade f. pohoštění, častování, počastování ; (klas.) pobavení, radovánky, kratochvíle ; požitek, pochutnání ; (arch.) větve na oheň ; (arch.) oheň (plápolavý) regarder autour de lui rozhlédnout se, podívat se kolem sebe regarder fixement qc. upřeně pozorovat co régime gras výkrmná dieta régir ovládat, řídit régisseur m. pořadatel, správce ; režisér ; intendant régisseur m. pořadatel, správce, režisér, intendant réglage m. seřízení, nařízení, nastavení, vyladění ; linkování (papíru) régler le loyer zaplatit nájem régler qc. zaplatit co réglisse f. lékořice regretter qc. litovat čeho regretter que + subj. litovat, že regroupement m. seskupení, uskupení ; přeskupení, nové uspořádání régularité f. pravidelnost réguličrement pravidelně réhabiliter rehabilitovat (něčí památku apod.) réchauffement global m. globální oteplování (takto několik ekologických stránek ; na jiných též réchauffement planétaire ; ak. sl. ani Mill 5 nic) recherche sur qc. f. výzkum čeho rechercher vyhledat rechigner mračit se, kysele se tvářit rechute f. opakovaný prohřešek, recidiva ; recidiva, návrat choroby réimpression f. přetisk, reprint Reims m. Remeš f. geogr. reine de Saba f. královna ze Sáby reine-claude f. (pl. -s -s) renklóda f., ryngle f. reine-marguerite f. astra (čínská) reins m. pl. bedra, kříž réinstallation f. opětovné uvedení (do úřadu); přeinstalování (počít.)??? rejeter odhodit, vyhodit, hodit zpět ; odmítnout ; vypudit, vyhnat, vyhánět ; vyhánět nové výhonky, vyhánět rejeter qc. odmítnout co, odmítat co rejetons m. pl. potomci, potomstvo ; výhonky rejoindre q. připojit se ke komu ; znovu se spojit s kým, sejít se s kým, setkat se s kým ; vyhledat koho, přijít za kým ; dohonit, dostihnout koho réjouir bavit, pobavit, rozradostnit ; těšit se z (de) relâcher propustit relâcher zmírnit, povolit, uvolnit relâcher les freins popustit uzdu relais m. směna, turnus (pracovní), střídání (směn) ; štafeta (závod) ; (hist.) zastávka, přípřežní stanice ; čerstvá přípřež ; čerství psi ; spojka ; (tech.) relátko, relé sic relais m. zastávka ; střídání (směn), štafeta ; spojka ; relé relancer (qc.) znovu spustit co (zejm. počítačový program) relation f. poměr, vztah, relace ; spoj, spojení, styk ; výpověď (o nějaké události) relayer střídat, vystřídat ; vysílat přenosem reléguer dát pryč, odstranit ; poslat pryč reléguer vyhostit, vypovědět, vykázat ; dát pryč, odsunout, odstranit ; poslat pryč reléguer au second plan odsunout do pozadí, upozadit relent m. pach, zápach ; (přen.) stopa, náznak, zavánění (tento zločin zavání rasismem) relever vytknout, zdůraznit ; zakreslit, zaznamenat ; zdvihnout, zvednout, pozdvihnout, zvýšit ; vykasat ; napřimovat ; zprostit ; zvelebit ; odečíst ; odvolat ; sesadit ; sebrat ; určit polohu (pobřeží apod.) ; najít (všechny hledané jevy apod.) relever de la compétence de q. (nal. i v pl.: des compétences de q.) spadat do kompetence n. pravomoci relever, développer, encourager zvelebit (přinést pokrok a rozvoj) relief compliqué m. těžký terén, členitý reliéf relier spojovat / spojit, svazovat / svázat relier qc. ŕ qc. spojovat co s čím, svazovat co s čím relieur m. vazač (knih) religion du Livre f. náboženství Knihy religion naturelle f. přirozené náboženství religion révélée f. zjevené náboženství reliquaire m. relikviář sic, -quaire relire přečíst si po sobě, znovu přečíst, znovu pročíst reliure f. vazba (knihy) remake m. remake remanié, -e přepracovaný, opravený remarquable významný, značný remarque f. poznámka, zmínka ; poznatek remarque f. zmínka, poznámka remarquer poznamenat (i ve vědeckém jazyce) remarquer en passant mimochodem poznamenat remarques préliminaires f. předběžné poznámky rembourser splatit, zaplatit remercier q. du concours précieux qu'il a bien voulu m'accorder poděkovat komu za cennou pomoc, kterou mi laskavě poskytl remercier vivement velmi děkovat, vřele děkovat remercier vivement vřele děkovat remettre doručit, odevzdat ; dát zpět ; odkládat, odložit, odročit ; odpustit, prominout remettre du bois dans la cheminée přiložit do krbu remettre en état dát do pořádku ; opravit remettre en ordre uspořádat remettre les lettres doručit dopisy remettre qc. odevzdat remettre qc. odevzdat co (např. písemnou práci) remettre qc. ŕ qc. svěřit, odevzdat (co komu) ; odpustit, prominout (co komu) remise f. odložení, odročení ; odpuštění, snížení (trestu) ; navrácení, vrácení na místo, opětovné uložení, zpětné uložení ; doručení, odevzdání, předání ; (sport.) remíza ; sleva ; vozovna ; kůlna rémois, -e remešský remonter dostihnout, přemoci, dohnat ; sahat do (určité doby, např. "historie mého rodu sahá až do 15. stol.") ; vzpružit ; jít proti proudu, plout proti proudu remonter dostihnout, přemoci; dohnat (un handicap nevýhodu) remonter popotahovat remonter aux sources jít k pramenům (ad fontes) remorquer přivolat (např. odtahovou službu) remorqueur m. remorkér, vlečná loď remous m. vření (duševní, společenské), (duševní) kolotání remplir la fiche vyplnit (tiskovinu, která se vyplňuje: formulář atd.) remploi m. znovuvyužití, nové využití, opětovné užití remporter qc. vyhrát co, dobýt co (i ve sportu), získat co ; odnést s sebou, odnést zpět remporter un succčs mít úspěch, dosáhnout úspěchu remue-ménage m. nepořádek ; shon, ruch ; přemisťování, přestavování neměn. remuement m. pohnutí renaissance carolingienne f. karolínská renesance rencontre f.! setkání ; střetnutí ; srážka rencontre sportive f. utkání sport. rencontrer des difficultés narazit na obtíže, setkat se s obtížemi rendement m. účinnost, efektivita, efektivnost, výtěžnost, výkonnost, výkon rendre compte ŕ q. skládat účty komu rendre compte ŕ q. de qc. podat zprávu, poreferovat (komu o čem) rendre grâce ŕ q. vzdát dík komu rendre qc. ŕ q. vrátit co komu rendre qc. ŕ q. vrátit komu co (knihu apod.) rendre ŕ César ce qui est ŕ César odevzdat císaři, co je císařovo bibl. ; takto např. bible Louis Segond 1910 rendre raison de zdůvodnit, vysvětlit rendre un service ŕ q. poskytnout komu službu, přispět komu Renée f. Renata, Renáta renégat m. odpadlík (od nějaké skupiny, např. náboženské) užívá např. Duv. o RS ręnes f. pl. otěže renflouer dostat nad vodu, dostat z finančních nesnází, vytáhnout z nesnází renfoncement m. výklenek, zákoutí renfrogné, -e zamračený, zachmuřený, zakaboněný (o člověku či obličeji) renifler popotahovat ; čenichat renifler le sol čenichat po zemi renom m. [sic] dobrá pověst, jméno, dobré jméno, proslulost renommé, -e proslulý, slovutný, renomovaný, renoncer ŕ un projet vzdát se plánu, vzdát se záměru renouer obnovit, znovu navázat ; znovu zavázat renouveler obnovit, obrodit, osvěžit, oživit ; opakovat ; vyměnit (za nové) ; renovovat, obnovit renseignement m. informace (na kterou se ptáme apod.) rentable rentabilní, výnosný rentrer vrátit se (neutrální ; z USA i ze školy) pom. sl. ętre rentrer qc. uklidit co, dát co zpět na své místo renverser překotit, svalit, svrhnout ; srazit (autem) renverser srazit (autem) ; porazit, povalit ; převrhnout, překotit, svalit renvoyer odeslat zpět, zaslat zpět ; poslat pryč ; propustit ze služby ; zprostit ; odročit répandre [-é-!] rozházet, rozlít, rozsypat réparage m. oprava zř.? ak. sl. nic, PR nic repartir (jiné je répartir) znovu odejít, znovu odjet ; odtušit, hbitě odvětit ; dát se znovu do pohybu répartir (jiné je repartir) rozdělit, rozložit, rozvrhnout répartir de façon égale rozdělit rovným dílem repas collectif m.? společné jídlo asi ; Duv. Rel. 212 repas m. jídlo (oběd, večeře...) repęcher q., qc. vylovit, vytáhnout, vytáhnout z vody, znovu vylovit repęcherie f. vytažení z vody, vylovení repeindre znovu natřít, přetřít repeindre qc. (en blanc) přetřít co (na bílo) en repenser ŕ qc. znovu uvažovat o čem, znovu přemýšlet o čem reperler perlit se ; pečlivě propracovat, vyšperkovat répertorier qc. sepsat co, udělat seznam čeho, udělat rejstřík, sestavit rejstřík, zapsat do rejstříku / seznamu, zanést, zaregistrovat repli m. přehyb, záhyb, zátočina ; vráska ; ústup, ústup vojska replié sur soi-męme uzavřený (charakterový rys) sur lui-męme etc. réplique cinglante f. břitká odpověď, ostrá odpověď, odseknutí répliquer odpovědět, odvětit, odpovídat ; namítnout ; odmlouvat répondre de q., qc. zodpovídat za koho, za co répondre de qc. odpovědět čím (např. pokrčením ramen) répondre par lettre odepsat répondre qc. zodpovědět co répondre ŕ qc. odpovědět na co répondre ŕ qc. odpovídat čemu (např. to odpovídá očekávání, zboží odpovídá požadovaným parametrům atd.) répondre ŕ qc. zodpovědět co, odpovědět na co répondre ŕ une question odpovědět na otázku, odpovídat na otázku (lze i tranzitivně répondre qc., ale pokud je užito přivlastňovací zájmeno, např. mes questions, je nutno užít netranzitivní vazbu) répondre une question zodpovědět otázku sic, tranzitivně ; lze i ŕ une q. reporter qc. odložit co (např. schůzku), odročit co reporter ŕ huitaine odložit o týden reposer sur qc. spočívat na čem, opírat se o co repousser potlačit, odsunout reprendre začít znovu, opakovat, začít od začátku ; obnovit ; znovu nabýt, dostat zpět, dobýt zpět, vzít si zpět ; kárat, obnovit ; zahájit ; sebrat (odvahu apod.) reprendre connaissance přijít k vědomí, znovu nabýt vědomí reprendre courage sebrat odvahu reprendre le fil znovu najít nit přen. reprendre qc. začít znovu, začít od začátku représentation f. představa, zobrazení, znázornění ; představení ; reprezentace, zastoupení ; zastupování ; námitky représentation historique f. dobová představa (snad) représenter ukazovat, představovat, předvádět réprimander q. de qc. kárat, pokárat (koho za co), dát důtku (komu za co), vyčinit (komu za co) repris dans qc. přetištěný v čem (např. o článku později přetištěném v knize) réprobation f. nesouhlas, neschválení, neschvalování, odmítnutí, zavržení ; výtka ; zatracení reprocher de vyčítat, vytýkat République tchčque f. Česká republika ak. sl. cz-fr malé "t" répugnance physique f. fyzický odpor réputé proslulý, pověstný, s dobrou pověstí requalification f. rekvalifikace requęte f. žádost, prosba (písemná), požádání ; návrh ; poptávka requin m. žralok zool. réquisitoire m. obžalovací řeč, řeč prokurátora před soudem, obžalovací spis ; návrh trestu ani ak. sl. nic víc réseau de distribution m. distribuční síť réseau de terroristes m. teroristická síť réseau m. síť (i přen. letecká, silniční, počítačová) réserve f. skladiště ; zásoba, rezerva ; depozitář ; záloha (voj.) ; zdrženlivost, rezervovanost ; rezervace ; výhrada résignation f. odevzdanost ; rezignace ; vzdání se, zřeknutí se, postoupení résipiscence f. uznání (a napravení) chyby ; (teol.) účinná lítost résipiscence f. uznání (a napravení) chyby, účinná lítost résistant m. odbojář résolution f. rozřešení, rozluštění, řešení résoudre qc. vyřešit co (problém, rovnici) résoudre qc. vyřešit, rozřešit co respectable úctyhodný, ctihodný, vážený respecté, -e vážený respectif, -ive příslušný, dotyčný ; vzájemný Respectueusement... S úctou..., S uctivým pozdravem... respectueux, -euse uctivý (o věci, jednání i člověku) resplendir skvět se, třpytit se, zářit responsabilités f. pl. povinnosti, zodpovědnost ressasser omílat, opakovat do omrzení ressembler ŕ q., qc. podobat se komu / čemu ressentir de la peur mít strach, pociťovat strach ressentir qc. cítit, pociťovat co ressentir qc. pour q. pociťovat, cítit (nenávist apod. vůči komu), chovat (jaké pocity ke komu) ressortir [časované podle sortir] opět vyjít ; vystupovat, vynikat, odrážet se ; vyplývat, plynout jiné je ressortir časované podle finir ressortir nettement zřetelně vystupovat, zřetelně se ukazovat ressortir ŕ q., qc. [časované podle finir!] náležet, spadat, týkat se čeho, vztahovat se k čemu jiné je ressortir časované podle sortir ressortissant d'un État étranger? cizí státní příslušník ressortissant d'un État m., citoyen m. státní příslušník ressource f. útočiště, záchrana ressource non-renouvelable f. neobnovitelný zdroj ressouvenance f. reminiscence (kniž.) restauration hostinství, stravování restaurer opravit (restaurovat) rester coi zůstat zticha rester du domaine de l'hypothčse zůstat v oblasti hypotéz, zůstat dohadem sic, du! rester lettre morte (sg.!) zůstat (pouze) na papíře rester sans écho zůstat bez odezvy, zůstat bez ohlasu rester sur les bras du marchand nevyprodat se, zůstat nevyprodaný? résultat ??? (ak. sl. cz-fr, Mill. ani LL nic ; nejvíc se zdálo odpovídat sortie, ale v PR ani náznakem tento význam nenal.) výstup (výsledek grantu, studia) résulter vyvěrat kiž. pro pocházet résulter de být výsledkem čeho résurrection des morts f. vzkříšení mrtvých náb. rétablir obnovit, ozdravit rétablir obnovit, uvést do původního stavu, znovu zavést ; uzdravit ; ozdravit retapisser znovu vytapetovat, vyměnit tapety retarder zpožďovat se (o hodinkách) nezvratné retarder q. dans qc. zdržet koho v čem (nemoc ho zdržela ve studiu) retenir zapamatovat (ale nelze užít ve smyslu pamatuj, ať atd.) retenir qc. pamatovat si co, zapamatovat si co retenir son souffle zadržet dech, zadržovat dech retenue f. zdrženlivost, zadržení ; nechání po škole ; odpočet ; vzdutí (hladiny) réticent ŕ qc. zdrženlivý k čemu, zdrženlivý vůči čemu retirer de l'argent vybrat si peníze retomber opět upadnout, splývat, viset dolů retour rapide m. přetáčení dozadu (rewind) retourner vrátit se (odněkud zpátky, na původní místo) pom. sl. ętre retourner qc. ŕ q. vrátit komu co retracer, ébaucher načrtnout retransmettre vysílat (v TV, rádiu) retransmis en direct vysílaný v přímém přenosu, živě rétrécir zúžit / zužovat ; omezit / omezovat, smrštit / smršťovat ; srazit se (o látce při praní) rétroactif, -ive zpětný, zpětně působící ; se zpětnou platností retrousser les manches vykasat si rukávy retrouvaille f. shledání sg. arch. ; dnes spíše pl. a jen o osobách retrouvailles f. pl. shledání retrouver najít, znovu najít rets m. síť, tenata rets m. síť, tenata, osidlo, léčka réunir shromáždit, sezvat, svolat réussi, -e podařený, zdařilý, povedený (i např. o fotografiích) réussir l'examen (bez předložky) udělat zkoušku, uspět u zkoušky réussir qc. uspět v čem réveille-matin m. budík ; budíček révélateur de qc. zjevující, jasně ukazující co révéler objevit, odhalit, odkrýt, prozrazovat revendiquer une responsabilité [Mill. sic!] brát na sebe odpovědnost revenir vrátit se (z dlouhé cesty nebo zpět tam, odkud jsme vyšli, tj. vrátit se kam, ne odkud) pom. sl. ętre Revenons ŕ notre sujet. Vraťme se k tématu. ręver (intrans.) snít, blouznit ; být duchem jinde, být duchem nepřítomen ręver de qc. snít o čem (přen. o tužbě) ; mít sny o čem, zdát se (komu o čem, ve fr. osobní vazba) ak. sl. ręver qc. představit si co ręver qc. snít o čem, toužit, dychtit po čem tak ak. sl. ; lze též s předložkou de ręver ŕ qc. přemýšlet, dumat o čem, obírat se čím, zaobírat se čím réverbération f. odraz světla, lesk reverdir opět se zazelenat, znovu se zazelenat révérer qc. ctít, uctívat koho revirement m. zvrat, náhlá změna revivifier znovu oživit, znovu dát život revoir qc. znovu se podívat na co, znovu si prohlédnout co revue f. časopis (zejm. odborný či populárněvědecký) Rhénanie f. Porýní Rhode Rhodos geogr. rhum au cointreau m. ??? (asi neexistuje, PR nic, ak. sl. nic) rhumatisme m. revmatismus sic ribambelle f. houf, dlouhá řada ricaner pošklebovat se, uštěpačně se smát, zlomyslně se smát, pochechtávat se ; hloupě se smát ride f. vlnka, vlnka na vodě ; vráska rideau m. závěs, záclona ridicule směšný, legrační rien d'exceptionnel nic mimořádného rien de plus nic víc rien ne permet de (faire qc.) nic nedovoluje, nic nám nedovoluje rien qu'en France jen ve Francii, jen v samotné Francii rien que de faire qc. už při pouhém..., již při..., při pouhém... rien ŕ déclarer nic k proclení Rien ŕ faire. Co se dá dělat. rigolade f. legrace, psina rigolo divný, legrační, zvláštní (fam.) rigolo m. šprýmař, vtipálek, legrační chlapík ; divný chlapík? ; (arg. arch.) bouchačka Richard Cśur de Lion Richard Lví Srdce richesse du sous-sol f. nerostné bohatství rinçage m. máchání, praní, propírání, vyplachování, vymývání rincer vypláchnout, omýt, propláchnout, propírat, prát ringard m. druhořadý herec / zpěvák ; nula, neschopný člověk (fam.) ; hřeblo ; pohrabáč riposte f. protiúder, riposta ; hbitá odpověď, odseknutí, pohotová odpověď rire smát se, nasmát se rire comme une baleine smát se jako velryba risée f. výsměch, posměch risqué, -e riskantní risquer de hrozí, že ve fr. osobní vazba! risquer de riskovat, že... rite m. rituál, obřad (takto např. Brenonová, spolehlivě ověřeno) rivage m. břeh, pobřeží riverain m. člověk bydlící u řeky rivičre en crue f. rozvodněná řeka robe de bal f. plesové šaty Robert le Pieux Robert Zbožný rocheux, -euse na skále? (viz Rahn, Croisade 1999, 106) Roi Chevalier Král rytíř (František I. ; v ak. sl. pod roi ani chevalier přímo nenal., ale analogie ukazuje, že oboje bude velké) Rois Mages m. pl. Tři králové roitelet m. střízlík, králíček (zool.) ; (pejor. či žert.) králík (bezvýznamný král) romain (adj.) římský ; nekurzívní (o písmu) ; (subst. m.) nekurzívní písmo (ak. sl.: jako název jazyka nenal., možná chyba z romaique nebo roumain) romain m. nekurzívní písmo romaique (adj.) novořecký ; (subst. m.) novořečtina roman, -e románský (o jazyce i uměleckém slohu) roman-fleuve m. román-řeka romancier m. romanopisec Rome Řím (o papeži, kúrii apod.) bez členu Rome f. Řím m. sic, f. romieu m. poutník do Říma hist. rompre les fiançailles zrušit zasnoubení rompre les ponts spálit mosty, zbořit mosty ronces f. pl. ostružiní rondel m. rondel ronflement du moteur hukot motoru ronflement m. hukot (moře, motoru), hučení, bzukot, vrčení ; chrápání ronflement m. chrápání ronger hlodat, hryzat ; leptat ronron m. předení (kočky, motoru) ronronnement m. předení (kočky, motoru) roseau m. rákos, rákosí, třtina (i přen. o člověku, třtina ve větru se klátící apod.) roseaux m. pl. rákosí rosée f. rosa roseraie f. růžový sad, rozárium rosette f. růžice, rozeta ; čistá měď rosier m. růžový keř roturier m. nešlechtic, neurozený člověk roucoulement m. vrkání, zavrkání roue de devant f. přední kolo rouer q. lámat koho kolem ; zmlátit někoho rouge m. červeň, červená barva ; červené líčidlo ("rouge ŕ lčvres" rtěnka, růž) ; růž (kožní nemoc) ; (lid.) červené (červené víno) ; červená (barva v kartách či ruletě) rouge sang krvavě rudý neměn. adj. rouge-gorge m. (pl. rouges-gorges) červenka (pták) rouget m. (načervenalá ryba, např. parmice nachová) ; červenka (nemoc vepřů) rougeurs m. červené skvrny (červánky?) rouillé zrezlý, rezivý rouille f. rez ; sněť rouiller rezavět, rezivět, zrezavět, zrezivět roulade f. kotoul, kotrmelec (sport.), kozelec ; ruláda (hud.) rouler kymácet se, kývat se (zejm. o lodi) rouler převézt, napálit fam. rouler q. napálit, převézt koho fam. roulis m. příčné kymácení lodi (příznakově i o člověku) roulotte f. vozík (v samoobsluze) Roumanie f. Rumunsko geogr. rouspéter remcat, reptat, nadávat fam. rousseauiste rousseauovský roussin d'Arcadie m. osel arch. roussin m. fízl, chlupatý arg. roussin m. zavalitý kůň, těžký kůň arch. route nationale f. silnice I. třídy, silnice první třídy routier m. silničář ; řidič, šofér (nákladního automobilu na dálkových tratích) ; rover, starší skaut ; potulný žoldnéř, stupka ; plavební mapa, plavební příručka roux, f. rousse rusý (o vlasech) rôder potloukat se, potulovat se rôder potloukat se, potulovat se, obcházet rôle déterminant m. určující role, určující úloha rôle fondamental m. zásadní role, základní role ruban m. pramen text. rude bataille f. tvrdý střed, tvrdá bitka rudesse f. drsnost, hrubost, tuhost, příkrost ruelle f. ulička rues animées f. rušné ulice rugbyman m. hráč rugby rugueux, -euse drsný, zvrásněný, hrbolatý, nerovný rugueux, -euse hrbolatý, drsný ruisseler řinout se, téci potůčkem, stékat, téct ruisselet m. potůček kniž. rumeur f. hučení, hukot, nesouhlasné hlasy ; pověst rumsteck m. ramstek kuch. runique runový rupture d'avec qc., q. rozchod s kým, čím Rus' de Kiev Kyjevská Rus Rus' de Kiev f. Kyjevská Rus Rus' f. Rus rusé comme un renard mazaný jako liška Russie f. Rusko russo-japonais rusko-japonský rutilant [jedno l] blýskavý, třpytivý, rudě zářící s'abattre zbořit se s'abîmer kazit se, zkazit se, ničit se, zničit se; ponořit se, propadnout se s'abîmer les yeux zkazit si oči s'abolir zrušit se, odstranit se s'abonner ŕ qc. předplatit si co s'abriter ukrýt se s'abrutir mořit se s'absenter odjet, být pryč s'absenter vzdálit se, odejít, odjet (nakrátko), být pryč s'abstenir de tout commentaire zdržet se komentáře, zdržet se jakéhokoli komentáře s'accomplir splnit se s'accouder opřít se s'accoupler souložit s'accoutumer ŕ qc. zvyknout si na co s'acoquiner zkazit se, spustit se ; spřáhnout se, spolčit se (ŕ, avec q.) s jedním "c" s'acquitter de qc. vykonat co, zhostit se čeho, vypořádat se s čím (i s překážkou) s'adonner ŕ la boisson opíjet se, pít s'adonner ŕ qc. věnovat se čemu (náruživě) s'adresser ŕ qui de droit [sic ; ustálené spojení] obrátit se na někoho kompetentního s'affairer přičiňovat se, činit se s'affairer autour de q. točit se kolem koho, obskakovat koho s'affairer ŕ faire qc. být velmi zaměstnán čím s'affilier připojit se, přidružit se s'affronter střetávat se s'agiter la tęte potřást hlavou s'acharner (sur, contre, aprčs q.) vrhnout se (na koho), pustit se (do koho) ; zuřivě / krutě pronásledovat koho s'acharner ŕ qc. horlivě se pouštět (do čeho), vášnivě se věnovat (čemu), usilovně se snažit o co s'allonger prodlužovat se (např. o dnech na jaře) s'allumer rozzářit se, rozsvítit se s'amender změnit, zlepšit s'amonceler nahromadit se, nakupit se s'amuser ŕ qc. / ŕ faire qc. bavit se čím s'amuser, se divertir, se donner du bon temps bavit se s'apercevoir de qc. všimnout si s'appręter ŕ qc. chystat se k čemu s'approcher de trop prčs přiblížit se příliš s'appuyer sur q. opřít se o koho s'appuyer sur q. opřít se o koho / co s'appuyer sur qc. opřít se o co (i přen.) s'arracher vytrhnout se z práce, vytrhnout se od práce s'arranger avec q. dohodnout se s kým s'arranger pour zařídit se tak, aby s'assimiler ŕ un échec smířit se s porážkou s'assoupir usnout s'attarder zdržet se, zpozdit se, opozdit se s'attarder zdržovat se ; zpozdit se s'attarder zpozdit se s'attarder sur qc. / ŕ faire qc., zdržovat se čím, dlouho se zabývat čím s'attendre ŕ qc. čekat co, tušit co (neutrální vyjádření), nadít se čeho, být připraven na co s'augmenter ŕ [sic, zvratné] zvýšit se na s'aventurer odvážit se, vydávat se v dobrodružství, riskovat ; zajít hluboko kam (dans la foręt) s'aviser de usmyslet si s'aviser de faire qc. usmyslet si co, předsevzít si co, dát si za úkol co s'aviser de faire qc. usmyslet si co, rozhodnout se pro co s'ébattre skotačit, pobíhat, prohánět se s'écarter odchýlit se ; rozestupovat se s'écarter rozestoupit se s'éclipser vypařit se, zmizet, ztratit se (fam. o člověku, který odejde) s'écrire psát si, dopisovat si s'écrouler svalit se, upadnout s'écrouler, s'effondrer zhroutit se s'écśurer hnusit se sám sobě??? PR refl. nic, ak. sl. taky nic s'effeuiller svlékat se / svléct se / svléci se, vysvlékat se / vysvléct se (fam. eufem., zejm. o postupném svlékání, např. striptérčině) s'effondrer probořit se, prolomit se s'efforcer de faire qc. pokusit se, pokoušet se o co s'échapper utéct, utéci, prchnout, uprchnout, vyváznout ; ucházet, unikat (o plynu, kapalině) ; vyčnívat, trčet (např. o praménku vlasů) s'élancer vyřítit se, vyrazit (kupředu), rozběhnout se ; vymrštit se, vznést se, vzlétnout ; (gymn.) vyšvihnout se, vyskočit ; vytrysknout, vystříknout, vyšlehnout ; povznést se (zejm. k Bohu) ; vytáhnout se (do výšky) s'élever tyčit se s'élever, protester (contre q., qc.) ozvat se (projevit odpor) proti komu / čemu s'éloigner vzdalovat se s'emballer rozletět se, splašit se (kůň), dát se strhnout / unést s'embourber uváznout v blátě, zabřednout, zapadnout do bláta ; zamotat se, zaplést se (i přen.) s'embrouiller zaplést se (zmást se, např. při výslechu) s'emparer de qc., prendre qc. dobýt co, zmocnit se čeho s'empęcher de faire qc. ubránit se čemu (smíchu apod.) s'empoigner, se quereller pohádat se s'emporter nechat se unést hněvem, dát se unést hněvem s'empresser de faire qc. přičinit se, aby..., zasloužit se, aby... ; snažit se udělat co s'en falloir de peu scházet málo (scházelo málo a...) s'en ficher kašlat na co, vykašlat se na co s'en prendre ŕ q. rozzlobit se na koho, vynadat komu, vyčinit komu s'en prendre ŕ q. rozzlobit se na koho, vynadat komu, vyčinit komu, obořit se na koho ; svalovat vinu na koho s'en prendre ŕ q. vynadat komu, obořit se na koho, vyčinit komu, rozzlobit se na koho ; klást komu za vinu, dávat vinu komu, svalovat vinu na koho s'en remettre ŕ q., qc. odvolat se na koho / co s'en tenir au thčme držet se tématu s'en tenir ŕ qc. držet se čeho, přidržovat se čeho ; spokojit se s čím, omezit se nač s'en tirer vyvléct se z toho, vyvléci se z toho, dostat se z toho s'endormir usnout s'enfermer dans la mélancolie uzavírat se do melancholie s'enfourner nacpat se (kam), vtěsnat se (kam) ; zaplést se, namočit se do čeho (fam.) s'enfuir ŕ toutes jambes vzít nohy na ramena zvratně! s'engager dans la Légion étrangčre nechat se naverbovat do cizinecké legie sic, dans s'engager ŕ, s'obliger ŕ qc. zavázat se, zavazovat se k čemu s'engouffrer být stržen do propasti, být pohlcen s'engrener zapadat (do sebe) s'enchevętrer dans qc. zaplétat se do čeho, zamotávat se do čeho (i přen. do úvah) s'enrhumer dostat rýmu s'enrouer ochraptět s'enrouler autour de qc. ovíjet se kolem čeho s'ensabler uváznout na písčině, uváznout na mělčině (o lodi) ; zanést se pískem (o přístavu apod.) s'entasser mačkat se, tlačit se s'entr'égorger vyvražďovat se, vzájemně si podřezávat krky, vzájemně se vraždit sic s'entraider navzájem si pomáhat s'entraider pomáhat si navzájem tak a nejinak s'entraider pomáhat si, navzájem si pomáhat s'entraider vzájemně si pomáhat, navzájem si pomáhat s'entrecroiser křížit se, přetínat se s'envoler odlétat, odletět s'envoler odletět, odlétnout, vzlétnout, ulétnout s'envoler ulétnout s'épaissir zhoustnout s'épanouir rozveselit se, vyjasnit se s'épauler opírat se o s'épuiser vyčerpat se, unavit se s'érailler la voix ŕ crier ochraptěl křikem s'esquiver nenápadně odejít s'essayer ŕ qc., ŕ faire qc. pokusit se o co, zkoušet co s'estomper zmírnit se, zaretušovat se... s'estropier mrzačit se s'éteindre vyhasnout s'étonner que být překvapen, že s'évader utéct, utéci (obecně) s'évanouir omdlít ; rozplynout se s'éventer ovívat se s'excuser de qc. omluvit se za co s'expatrier vystěhovat se (z vlasti) ; odejít do vyhnanství s'habiller chaudement teple se obléct s'habituer uvyknout, přivyknout, zvyknout si s'harmoniser, ętre en harmonie souznít (v harmonii) s'il est vrai que + ind. pokud opravdu S'il ne tenait qu'ŕ moi... Kdyby to záleželo jen na mně... s'imaginer představovat si s'inquiéter de qc. znepokojovat se (nad čím) s'inquiéter ŕ propos de qc. znepokojovat se nad čím s'inspirer de qc. inspirovat se čím s'installer ŕ son compte osamostatnit se obch. s'instruire poučit se s'insurger contre qc. [sic, -er] povstat, bouřit se / vzbouřit se s'interpeller vzájemně na sebe volat s'interrompre přerušit se s'obstiner ŕ faire qc. stát na svém, trvat na svém, vzít si do hlavy co s'occupant de qc. zabývající se čím s'occuper najít nějakou činnost, najít si nějakou práci, zaměstnat se s'occuper ŕ qc. dělat co, pracovat na čem s'y connaître vyznat se, vědět si rady v s'y connaître en qc. (en électricité) vyznat se v čem (v elektrice apod.) s'y connaître ŕ qc., en qc. vyznat se v čem s'y prendre počínat si, vést si s'y prendre bien počínat si dobře, jít na něco dobře s'y prendre mal počínat si nešikovně s'y prendre mal počínat si špatně, počínat si nešikovně, jít na něco špatně S. T. striptýz eufem. zkr. S.I. kancelář pro cestovní ruch zkr. S.S. SS (Schutzstaffel) zkr. sables mouvants m. pl. pohyblivé písky sabre d'abordage mačeta sabre m. šavle ; (zahr.) nástroj na stříhání živých plotů ; (sport.) šerm šavlí ak. sl. ; žádný další ekvivalent neuveden: scimita sac ^2 m. plenění, loupení, rabování, drancování sac m. obležení sac ŕ main m. kabelka sacoche f. brašna, taška, kabela sacré posvátný, svatý ; zatracený, zpropadený sacré coquin zatracený taškář, zatracený ničema Sacré-Cśur m. Srdce Ježíšovo i obecné označení dle Oursela se spojovníkem sacrifice de la messe m. mešní oběť náb. sacrifice expiatoire m. smírčí oběť, smírná oběť, oběť na usmířenou sacrifice rédempteur m. spásná oběť náb. kř. Saddam Hussein Saddám Husajn sagesse populaire f. lidová moudrost saharien, -enne saharský sachet m. sáček sain et sauf (fem. saine et sauve) živ a zdráv, bez úhony Saint Esprit m. Duch svatý Saint Sépulcre m. Boží hrob (Ježíšův hrob v Jeruzalémě, poutní místo) Saint-Sépulcre m. Boží hrob (Ježíšův hrob v Jeruzalémě) Saints Innocents m. pl. Neviňátka betlémská (svatá ~) Saints-Innocents m. pl. Neviňátka betlémská, svatá Neviňátka saisir l'occasion aux cheveux chytit příležitost za pačesy saisir le pouvoir uchvátit moc saisir qc. (une idée) pochopit co (myšlenku) salace chlípný, oplzlý salade f. salát ; nepořádek, zmatek (fam.) sic, f. salade ŕ la parisienne f. pařížský salát salage m. nasolení, posolení, osolení, solení salamandre f. salamandr, mlok salaud m. lump, potvora saler osolit, nasolit saler osolit, posolit, solit, nasolit ; přísně potrestat, osladit co komu (fam.) ; ošidit (zákazníka) salinage m. získávání soli odpařováním ze solného roztoku salir špinit, zašpinit, pošpinit, ušpinit, umazat, zamazat, znečistit salle de séjour f. obývací pokoj salle de séjour f., living-room m. ; living m. obývací pokoj salon d'automobile m.??? autosalón Salonique Thessalonika, Soluň saloperie f. svinstvo fam. saluer qc. par un prix udělit cenu čemu salutaire blahodárný, prospěšný salvateur, salvatrice spásný Salvo Burce Salvo Burci antroponym. sanctionner par (un diplôme) potrestat ; potvrdit (čím: diplomem), schválit sandwich m. (pl. sandwiches nebo sandwichs) sendvič sang-de-dragon m. dračí krev (druh pryskyřice) ; šťovík (lid.) sanglier m. kanec, divočák sanglots m. pl. vzlykot Sanche Sancho antroponym. sans attirer l'attention nenápadně ak. sl. cz-fr zprac., viz fráze sans aucun doute bezpochyby jiné je sans doute: tam je nejistota sans bouger nehybně sans ça jinak (nebýt toho) sans cela bez toho ; jinak, nebýt toho sans délai neprodleně, bezodkladně sans dire un mot mlčky sans doute asi, asi ano, jistě (nikoli skutečně bezpochyby, to je sans aucun doute) sans équivoque jednoznačně (jasně) sans équivoque jednoznačný, jednoznačně sans exclusive bezvýhradně sans faire attention nepozorně sans fondement nepodložený sans frapper bez klepání sans les plus brefs délais bez sebemenšího otálení, okamžitě sans limites bezmezný sans moyens bez prostředků sans parler de qc. ani nemluvě o čem sans peur et sans reproche bez bázně a hany sans précédent bezprecedentní, nemající precedens adj. sans prétention aniž bych o to usiloval sans que aniž by sans que qc. soit ŕ considérer aniž bychom mohli předpokládat (co), aniž by se dalo předpokládat (co) sans s'en rendre compte bezděky, nevědomky sans scrupule bez skrupulí [sl. v tomto významu jen pl. (sans scrupules), ale v novinách i takto] sans situation bez prostředků, nezabezpečený sans vergogne nestydatý, beze studu, nestoudný ; nestydatě, nestoudně sans-fil m. bezdrátová telegrafie ; depeše ; radiogram sans-travail (neměn.) nezaměstnaný sanskrit m. sanskrt sanskritiste m. sanskrtolog santon m. fakír, derviš ; betlemák (dialekt. v Provenci figurka do betléma) saoudien, -nne saudský sardines sardinky Sardique f. Sredec, Serdica (středověká Sofia v Bulharsku; Serdica uvádí dějepisný atlas, Serdika Dějiny Byzance) sardonique trpký, zatrpklý, sardonický ; křečovitý sarmate sarmatský Sarrasin m. Saracén sartrien, -enne sartrovský satellite m. družice satire f. satira satisfaisant, -e uspokojivý satyre m. satyr saucer hubovat, peskovat (fam.) ; omočit, namočit sauf kromě, mimo, vyjma (vylučovací: všechno kromě tohoto) sauf-conduit m. propustka, glejt saugrenu, -e podivný, směšný saulaie f. vrboviště ; vrbové dřevo, vrbové dříví saule f. vrba (smuteční) sauna m. sauna sic, m. sauriez-vous... ? uměli byste...? sauté m. minutka (jídlo) sauté, -e opečený, osmažený sauter en selle vyskočit do sedla sauter par-dessus qc. přeskočit co sauter qc. přeskočit co sautiller hopsat, poskakovat sautiller sur un pied skákat na jedné noze sauvagerie f. divokost, krutost ; plachost sauvegarder zálohovat počít. sauvegarder qc. zachovat co (např.: druhý díl si nezachoval působivost prvního; tak Nelli; možná err. či příznakové) sauveteur m. záchranář Sauveur m. Spasitel sauveur m. zachránce, osvoboditel, spasitel savant, -e znalý, zkušený savantasse m. pavědec, takzvaný vědec, rádobyvědec kniž. pejor. savantissime veleučený, nadmíru učený žert. nebo pejor.; ak. sl. savarin m. rumová bábovka (se šlehačkou nebo ovocem) savate f. obnošený pantofel, obnošený střevíc Save f. Sáva geogr. Savoie f. Savojsko savoir faire qc. umět dělat co savoir gré ŕ q. de qc. být vděčný komu za co, být povděčen komu za co savoir qc. (savoir les rues désertes) vědět, že (jsou ulice liduprázdné) savoir qc. ŕ q. vědět o někom, že má co (o vlastnosti: např. že má takovou odvahu: je ne lui savais...) savoir se taire umět mlčet savoureux, appétissant chutný scabreux, -euse choulostivý, pohoršlivý scandaliser q. pohoršovat koho [sic!] scie f. pila ; odrhovačka scie ŕ métaux f. pila na železo science des religions f. religionistika zř. science-fiction f. science fiction, sci-fi sciences occultes f. pl. okultní vědy sciure f. piliny, drtiny Scot Erigčne Jan Scotus Eriugena (sic Brenonová, Erigčne) scripturaire biblický, související s Biblí scruter qc. pozorně prohlížet, zkoumat, prozkoumávat sculpté, -e vyřezávaný ; tesaný sculpteur m. sochař se baigner koupat se (nedokonavě / opakovaně!) se baser sur qc. vyjít od čeho, opírat se o co, zakládat se na čem se borner ŕ qc./a faire qc. omezit se na co, spokojit se s čím se boucher les yeux avec les mains zakrýt si oči rukama se brouiller zaplést se, zamotat se se cacher schovat se (při hře apod., aby nás nebylo vidět) se casser la tęte lámat si hlavu, namáhat se (s řešením hádanky nebo problému) se concentrer sur qc. zaměřit se na co, zaměřovat se na co, koncentrovat se na co se concerter smluvit se, domluvit se, dohodnout se na společném postupu se confondre měnit se, mísit se se conformer ŕ qc. podřídit se čemu, přizpůsobit se čemu se consacrer ŕ, se donner ŕ, se livrer ŕ, se vouer ŕ věnovat se čemu se contenter de qc. spokojit se s se couper les ongles stříhat si nehty se créer vytvořit se, vzniknout se creuser la tęte namáhat se, úporně se snažit (si na něco vzpomenout apod.) se creuser la tęte namáhat se, úporně se snažit (si na něco vzpomenout apod.) ; lámat si hlavu se crever de... u- se (udřít se k smrti apod.) se croire + subst., adj. myslet si o sobě co se croiser potkat se, potkávat se, míjet se (na schodišti apod.) ; křížit se, křižovat se se décider rozhodnout se, rozhodovat se se décider ŕ nakonec se rozhodnout, rozhodnout se (po jistém váhání) jiné je décider de se décider ŕ odhodlat se, rozhodnout se (po jistém váhání) se décider ŕ faire qc. rozhodnout se pro co, rozhodnout se, že... se déclencher rozpoutat se, uvést se v pohyb, uvolnit se (mechanicky) se découper (sur le mur) stříhat se ; črtat se (na zdi) se défier de q., qc. mít se na pozoru před kým / čím, nedůvěřovat komu / čemu se défouler odreagovat se, vyřádit se se dégager vytrhnout se se déchausser vyzout se, zout se se demander v duchu se ptát, ptát se sám sebe se démener namáhat se, snažit se ; zmítat se se démener comme un pauvre diable všemožně se snažit se dépęcher pospíšit si, pospíchat se déplacer cestovat, odcestovat, opustit své místo, přemístit se / přemisťovat se, přesunout se / přesouvat se, stěhovat se / přestěhovat se, pohybovat se se déplacer přemístit se, pohybovat se ; opustit své místo se déplacer přesouvat se, přemisťovat se se déployer rozestoupit se (např. o mlze) ; rozevřít se, rozvinout se se dérober ŕ ma vue zmizet mi z očí (není pejor.!) se dérober ŕ qc. vyhýbat se čemu, ztratit se z čeho se dérouler odehrát se se déshabiller svléknout se, svléct se, svléci se, vysvléci se (užíváno netranzitivně) se détailler rozkrájet se, rozsekat se na kusy se détendre oddechnout si, uvolnit se, odpočinout si ; relaxovat, bavit se ; rozpínat se (o páře apod.) se déverser přetékat, vytékat se dilater rozšiřovat se, roztahovat se, prodlužovat se (např. o okamžiku) se dispenser de obejít se bez čeho ; odpustit si co, upustit od čeho ; nedbat čeho se dissiper rozptýlit se, rozplynout se (např. o mlze) se documenter sur qc. sbírat materiál o čem, sbírat doklady o čem, informovat se o se dominer ovládnout se se donner beaucoup de mal pořádně se zapotit při čem (přen.), velmi stěží udělat co se donner beaucoup de mal pour velmi stěží udělat co se donner ŕ qc. oddat se čemu, věnovat se čemu se dorer chytat bronz, opalovat se se doubler násobit se se douter de qc. tušit co, nadít se čeho se fâcher rozzlobit se, zlobit se se faire + adj. začínat být + adj. (např.: turisté začínají být po konci sezóny vzácnější) se faire assister par q. nechat se podporovat kým se faire couper les cheveux dát se ostříhat se faire des soucis dělat si starosti se faire tard připozdívat se se faire un malin plaisir škodolibě se radovat, mít škodolibou radost se faire une fęte vřele uvítat co se faire une fęte de qc. být velmi potěšen, že..., velmi se radovat z čeho ; vřele uvítat co se faire une fęte de qc. být velmi potěšen, že..., vřele uvítat co, velmi se radovat z čeho se faufiler nastěhovat se kam se figurer představovat si (qc. co) ; domnívat se (que že) se fixer un but stanovit si cíl se flatter de těšit se z čeho (mít co) se forcer pour faire qc. nutit se do čeho se frayer un passage proklestit si cestu se garder de qc. chránit se čeho, vystříhat se čeho, zdržet se čeho, rozhodně neudělat co, mít se na pozoru před čím se gęner ostýchat se ; vadit si, překážet si ; stěsnat se, tísnit se se glisser (oů) vplížit se (kam) se hâter spěchat pozor, h aspiré, nestahuje se se heurter ŕ qc. narážet na co (na nepochopení, na předsudky) se hisser vylézt si se chamailler hašteřit se, hádat se se jeter vrhnout se (kam), skočit (kam) se jeter (ŕ la mer) skočit kam (do moře apod.) se joindre ŕ la manifestation připojit se k demonstraci se jouer de q. mít koho za blázna, vysmívat se komu se jouer de qc. hrát si, pohrávat si (s čím) ; hravě překonat co, hravě si poradit s čím, hravě zdolat co ; nedbat čeho (zejm. zákonů) se jouer de qc. hravě si poradit s čím, hravě zdolat co, hravě překonat co se jouer ŕ q. postavit se komu, pustit se do koho kniž. se justifier de qc. ospravedlňovat se z čeho, ospravedlnit se z čeho se laisser emporter nechat se unést se lamenter bědovat, naříkat se lamenter sur qc. bědovat nad čím, naříkat nad čím se lasser de q. / de qc. / de faire qc. nabažit se koho / čeho se lever vycházet (o slunci) se lever du pied gauche vstát levou nohou, vstát špatnou nohou se maintenir en forme udržovat se ve formě se maquiller nalíčit se, namalovat se se marier ŕ q. / avec q. oženit se s kým, provdat se za koho, vdát se za koho, vzít si koho se méfier de qc./q. nedůvěřovat komu / čemu, mít se na pozoru před kým / čím se męler ŕ qc. (p.ex. ŕ une querelle) zaplést se do čeho (přen.) se méprendre zmýlit se ; přehmátnout se se mettre au lit zalézt do postele, zalehnout, uložit se k spánku se mettre dans la tęte usmyslet si, vyvzpomenout si se mettre dans une colčre noire naštvat se, hrozně se rozzlobit se mettre en marche rozjet se, rozběhnout se (o stroji apod.), uvést se do chodu se mettre en quatre snažit se ze všech sil, dělat všechno pro co se mettre en rapport avec q. kontaktovat koho se mettre en relation avec q. spojit se s kým, kontaktovat koho se mettre ŕ začít, dát se do (nejen o člověku, i např. rozpršelo se: la pluie s'est mise ŕ tomber) se mettre ŕ + inf. (courir) dát se do čeho (do běhu apod.), roz- (rozběhnout se apod.) se mettre ŕ faire qc. dát se do čeho se mettre ŕ l'aise / ŕ son aise udělat si pohodlí se mettre ŕ pleurer rozplakat se se mettre ŕ rire rozesmát se se mettre ŕ rire, commencer ŕ rire rozesmát se se mettre ŕ son aise udělat si pohodlí se mordre les doigts vyčítat si fam. se mordre les doigts de faire qc. litovat čeho se moucher smrkat, vysmrkat se, utřít si nos se multiplier množit se, zmnožovat se, rozmnožovat se, rozhojňovat se se noyer, périr par noyade utopit se se nuire škodit si, škodit sám sobě se passer de qc. (p.ex. commentaire) obejít se bez čeho (např. komentáře) se passionner pour qc. nadchnout se pro co, vášnivě si zamilovat co ; vášnivě se zajímat o co, vášnivě milovat co se passionner pour qc. vášnivě milovat co, vášnivě si zamilovat co se passionner pour qc., ętre passionné pour qc. (avoir une passion je spíše o osobách) mít vášeň pro co se pencher par la fenętre vyklánět se z okna sic, par se pencher sur qc. usilovně dělat co, sedět nad čím se pencher sur qc. zabývat se čím ; naklonit se nad čím, naklonit se nad co se permettre qc. dovolit si co se perpétuer pokračovat se plaire líbit se navzájem, nalézt v sobě zalíbení ; líbit se sám sobě se plaire (oů) líbit se (komu kde, např. líbilo se nám tam) pozor, nedochází ke shodě příčestí se plaire avec q. být rád s kým, cítit se s kým dobře se plaire avec q. cítit se dobře ve společnosti koho, být dobře (komu s kým) se plaire ŕ faire qc. rád dělat co, libovat si v čem, mít zalíbení v čem se planter zmýlit se, splést se ; neuspět ; vybourat se se plier ŕ qc. sklonit se před čím se plonger dans + subst. ponořit se do čeho, zabrat se do čeho se poursuivre honit se, stíhat se, pronásledovat se ; pokračovat se poursuivre pokračovat ; pronásledovat se, stíhat se, honit se se pousser, se fourrer, se bousculer strkat se se précipiter (dans la locution "les événements se précipitent") jít ráz naráz se précipiter sur vrhnout se na se prélasser povalovat se, rozvalovat se, válet se, hovět si se prendre zachytit se, zaklesnout se, uvíznout, uváznout se prendre aux buissons uvíznout v keřích, zachytit se v křoviscích se prendre aux buissons zachytit se v křoví se prendre, se couvrir d'une couche de glace zamrznout sic, i pouhé se prendre se produire vyskytnout se (užíváno např. v jazyce předpovědi počasí) se proposer pour faire qc. nabídnout se, nabízet se (na co, např. na hlídání dětí) se proposer un but stanovit si cíl se prosterner padnout na tvář se quitter rozejít se, odloučit se se rabattre sur le peu spokojit se s málem se rabattre sur qc. vzít zavděk čím, spokojit se s čím se ranger seřadit se, ustoupit se rappeler qc. vzpomínat si (na co), vzpomenout si (na co), připamatovat si (co), připamatovávat si (co, zejm. nějaký fakt; mírně odlišné od se souvenir) se raviser rozmyslet si to, rozmyslit si to, změnit názor, změnit plán se réconcilier avec q. usmířit se s kým, smířit se s kým, udobřit se s kým (s osobou) se recueillir sebrat se, sebrat své síly ; rozjímat, soustředit se se référer ŕ qc. odvolávat se na co, dovolávat se čeho, poukazovat na co se refroidir ochlazovat se (i o počasí, ale i v tomto případě bude podmět explicitně vyjádřen: le temps...) se réfugier, s'abriter schovat se (ukrýt se před deštěm apod.) se refuser ŕ faire qc. odmítat (dělat co ; o něco zdvořilejší než prosté refuser de) se regarder en chiens de faďence nevraživě se po sobě dívat se regrouper pour voyager cestovat ve skupině se rechercher hledat se (v mlze apod.) se réjouir de qc. mít radost z čeho se réjouir de, se féliciter de mít radost z, radovat se z se relâcher rozvolnit se (např. o kázni), uvolnit se (např. o kázni) se relever narovnat se, postavit se... se relever vstát (ze země apod., ne ráno ; nejobvyklejší vyjádření), pozdvihnout se, zvednout se se remettre uzdravit se, zotavit se, dát se do pořádku, vzchopit se, sebrat se ; znovu se dát do čeho (ŕ faire qc.) ; usmířit se, udobřit se se remettre avec q. usmířit se s kým, smířit se s kým, udobřit se s kým (s osobou) se rencontrer potkat se (zejm. náhodně, na ulici) se rencontrer setkávat se, nacházet (např. v tom a tom rukopise se setkáváme s jistým Janem z Brescie, odjinud neznámým ; takto Dondaine, Durand, 254, ale DZ: možná spíš nezvratně) se rendormir znovu usnout, znovu upadnout do spánku se rendre célčbre par qc., s'illustrer par qc. proslavit se čím se rendre ŕ q. vzdát se komu, vydat se komu se renseigner sur qc. zjistit si co se repaître de qc. krmit se čím knižně ; 3. os. pl.: repaissent se répandre rozlévat se, rozlít se, šířit se, rozšířit se, rozhlásit se, rozhostit se se repentir de qc. litovat čeho, želet čeho ; kát se z čeho se repentir de qc., regretter qc. litovat čeho se reporter přenášet se na, odkazovat se na, odvolávat se na se reposer, se détendre, se délasser, prendre du repos odpočinout si se reprocher (d'avoir fait qc.) vyčítat si (co) se reprocher de vyčítat si, že... se résigner ŕ faire qc. smířit se s tím se résigner ŕ qc., ŕ faire qc. nakonec souhlasit s čím, smířit se s čím se résigner ŕ qc., ŕ faire qc. smířit se s čím se résoudre ŕ qc., ŕ faire qc. odhodlat se k čemu, rozhodnout se udělat co se ressembler podobat se (navzájem) se retenir odolat se retirer být v odlivu, ustupovat (o moři) se retourner otočit se (méně než 360 stupňů) se retrancher derričre q., qc. krýt se za kým / čím, schovávat se za koho / co se rétrécir zúžit se, zužovat se; srazit se (při praní) se retrouver (někde snad bezpředložkově" place Michel samedi soir", ale PR jen ŕ Paris) sejít se (tam a tam v 5 hod apod.) se retrouver, se joindre, se réunir sejít se se révéler objevit se, odhalit se, ukázat se se revoir znovu se setkat se rhabiller [sic!] opět se obléci se rider scvrkávat se, scvrknout se, svrašťovat se, vraštit se, svraštit se se rire de qc. hravě překonat co, hravě si poradit s čím, hravě zdolat co se risquer ŕ odhodlat se se risquer ŕ faire qc. odhodlat se k čemu se rompre le cou zlámat si vaz se ruer vrhnout se, tlačit se (k východu apod.) se saisir de q. chopit se koho, zmocnit se koho se saisir de qc. chopit se čeho, uchopit co ; zmocnit se čeho se secouer vzchopit se, oklepat se, vzchopit se, vzmužit se ; oklepávat se, otřepávat se ; natřásat se ; hnout sebou se sentir de mauvais poil nebýt ve své kůži? se serrer svírat se (např. o srdci: srdce se mi svírá) se servir de qc. použít co se servir qc. dát si co, nalít si co (čaj apod.) se souvenir de qc. vzpomínat si (zejm. na zážitek, osobu) mírně odlišné od se rappeler se succéder vystřídat se, jít po sobě, jít za sebou, následovat po sobě se surmener přetěžovat se, přepínat své síly, přepracovat se, předřít se se taillader říznout se se teindre les cheveux barvit si vlasy se tenir de qc. zdržet se čeho se tenir debout stát (nesedět) se tenir ŕ přidržet se čeho, vytrvat v (např. o názoru) se tirer d'affaire dostat se z toho, vysekat se z toho, vyvléknout se z toho (z nějaké nepříjemné situace, aféry apod.; někdy s určitým členem, což zřejmě značí, že se už o tom, z čeho se vyvlékáme, již mluvilo, tj. že to je determinované situací.) se tirer d'affaire vyvléknout se z toho, dostat se z toho, vysekat se z toho (někdy s určitým členem ; to zřejmě značí, že se už o tom, z čeho se vyvlékáme, již mluvilo, tj. že to je determinované situací.) se tirer de l'affaire vyvléct se z toho se tirer de qc. dostat se z čeho se tordre la cheville vyvrtnout si kotník, zvrtnout si kotník se tourner otočit se (nejčastěji o 360 stupňů) se tourner vers q. obrátit se na koho (i na Boha s prosbou - takto Camus - apod.) se traiter de qc. jednat spolu jako se traverser bočit se (kyčlemi, plecemi ; o koni) jezd. se tromper dans qc. mýlit se v čem, zmýlit se v čem (souslednosti časové apod.) se tromper fort velmi se mýlit se trouver stát (nacházet se: stojím na zastávce apod.) se trouver ŕ (100 km de Brno) být vzdálen ętre éloigné je skutečně "být daleko" se trouver ŕ la base de být u základu čeho, být východiskem čeho se tuer zabít se (zejm. pro sebevraždu či smrt následkem vlastního riskantního jednání) se tuer en moto zabít se na motorce se vanter chlubit se se vendre une fortune prodávat se za celé jmění, být prodáván draho (o zboží) se vexer, s'offusquer, s'offenser urazit se se voir (intrans.) navštěvovat se, vídat se, scházet se ; (avec q.) setkat se s kým, sejít se s kým (zejm. plánovaně, jít k někomu na návštěvu); představit si (sám sebe) se voir potkat se, setkat se s kým (zejm. plánovaně, jít k někomu na návštěvu) séance f. představení, filmové představení seau d'enfant kyblíček (dětská hračka) seau m. vědro seau m. vědro, kbelík, kýbl ak. sl., PR seau ŕ charbon uhlák (železná nádoba na uhlí) ak. sl., doplnil DZ second plan m. pozadí second, -e druhý (ze dvou) secouer la tęte potřást hlavou secourir les malheureux pomáhat ubožákům, pomáhat nebožákům secret de polichinelle m. veřejné tajemství secrétaire m. sekretář ; sekretář (stůl) sectateur m. sektář séculaire staletý (přeneseně ; ne přesně 100 let, ale velmi dlouho: staleté jho apod.) seigneurial, -e šlechtický, panský, vrchnostenský séjour m. obývák (obývací pokoj) séjour m. pobyt, pobývání ; setrvání ; (kniž.) místo pobytu, sídlo ; (arch.) sídlo (budova) ; obývák, obývací pokoj ; ponechání ; výdrž sel de cuisine m. kuchyňská sůl sélectionner vybrat, označit (myší) ; zvolit, vybrat sélectionner zvolit, vybrat sélénique měsíční (související s Měsícem; ak. sl. uvádí příznak astr., ale možná též bás.); (chem.) selenový Séleucides m. pl. Seleukovci Séleucie f. Seleukie, Seleukeia Seljoukide seldžucký adj. Seljoukide m. Seldžuk selon certains podle některých selon l'opinion de q. podle názoru koho selon q. podle koho semblable m. bližní semblablement podobně semble-t-il jak se zdá spíš než paraît-il semble-t-il jak se zdá, zdá se semble-t-il zdá se (mně) jiné je paraît-il sembler zdát se (subjektivně) semelle f. podrážka, podešev ; vložka (do bot) ; chodidlo (ponožky, punčoch) ; skluznice (lyží) ; stopa, píď (délková míra) semi-auxiliaire polopomocný gram. sempiternel engrenage m. nekonečné soukolí Sénčque Seneca sens commun m. obecné povědomí sens de l'honneur m. smysl pro čest sens interdit des entrées et des sorties des véhicules m. zákaz vjezdu motorových vozidel sens interdit m. zákaz vjezdu sens m. smysl, cit, rozum, směr, úsudek sens unique m. jednosměrný provoz ; jednosměrka sensationnel m. senzace (to, co působí senzaci) sentence interlocutoire f. prozatímní rozhodnutí, prozatímní rozsudek senteur m. vůně (kniž.) sentier balisé m. značená stezka sentiment inqualifiable m. neurčitý pocit (lze za to dodat i čeho, nebo lze jen samostatně?) sentinelle f. hlídka, stráž, strážný sentir cítit (nos i pocit), pocítit ; být cítit, zapáchat, zavánět séparément odděleně, odloučeně (zejm. o manželích nežijících spolu) septantičme sedmdesátý (reg., zejm. belg., švýc.) ; sedmistý? (takto zcela jasně Bernadac, Montségur, 272, možná err.) Serbie f. Srbsko serein, -e bezstarostný, klidný, pokojný, poklidný ; klidný a jasný (o počasí) ; jasný ; nezaujatý, věcný sérénité f. klid, pohoda, vyrovnanost ; věcnost sergent m. seržant Sermon de la Montagne (bibl.) Kázání na hoře (takto Heresis 9, 125 ; v názvu práce, ale velké písmeno není kvůli tomu) sermonner q. kázat komu, dát kázání komu přen. serpentin m. serpentina ; hadice, had (topný apod., ne pro plaza) serre f. spár, dráp sertir zasadit (drahokam apod.) ; zapustit, zatlačit, zasadit (co do kovu) ; sdrápkovat ; zakroužit (okraj náboje ; mysl.) ak. sl. nic víc serveuse f. číšnice, servírka, sklepnice ; kávová konvice ; (sport.) podávající / servírující hráčka service d'ost m. lenní hotovost (povinnost vojenské služby lennímu pánu) service m. služba (požádat někoho o službu) service secret m. tajná služba (agenti) servilement otrocky, servilně ; nízce servir comme q. chez q. sloužit jako co u koho (dělat řidiče řediteli) comme + chez q. nebo de + ŕ q. servir de q. ŕ q. sloužit jako co u koho (dělat řidiče řediteli) comme + chez q. nebo de + ŕ q. servir qc. podávat co, servírovat co servir ŕ q., rendre un service ŕ q. prokázat službu komu ses faits et gestes jeho činy ustálené spojení Sésame, ouvre-toi! Sezame, otevři se! session f., séance f. zasedání seul + subst. jenom sévérité f. přísnost, strohost sévillan, -e sevillský? ak. sl. udává jen "de Seville". Séville Sevilla Séville f. Sevilla čti Sevil sévir zuřit, řádit (o epidemii, válce...) ; přísně zakročit shérif m. šerif Schéhérazade Šeherezáda sic, s "a" si ... que ať jakkoli (ať ... jakkoli) si bien que tak, že..., do té míry, že... si ce n'est que... až na to, že... GR 477 si ce n'est... ne-li si matin takhle po ránu, takhle poránu, takhle zrána si matin takhle poránu si que + subj. jakkoli, ať jakkoli, ať sebe-, i kdyby sebe- (sebelépe apod.) s inverzí podmětu si seulement... kdyby jen... si tant est que jestliže je pravda, že..., je-li pravda, že..., jestliže opravdu..., jestliže vskutku..., jestliže skutečně... si tant est que jestliže je pravda, že..., jestliže vskutku..., jestliže opravdu... si tu es un homme jestli jsi chlap sicaire m. nájemný vrah sičcle d'or m. zlatý věk, zlatá doba SIDA (syndrome immuno-déficitaire acquis) m. AIDS sidérurgique hutní, hutnický, železářský, metalurgický siéger zasedat ; sídlit (přen.) ; obsadit stolec (papežský apod.) ; vězet, tkvít ak. sl. fr-cz nic víc siennes f. pl. hlouposti, psí kusy fam. sifflement m. pískot, pískání, hvízdání, syčení, sykot, fičení sifflet m. píšťala, píšťalka ; zapískání sigillée f. (ak. sl., LL ani PR nic ; pečetidlo? druh keramiky?) signal de qc. m. signál k čemu signaler qc. uvádět co signaler qc. ŕ q. upozornit (koho na co), ohlásit, signalizovat, dát znamení signaleur m. hradlař ; vyzváněč, hlásič ; (voj.) signalista signaleur m. signalista signataire m. podpisovatel, signatář, podepsaný signature f. podpis ; podepisování signe de reconnaissance m. poznávací znak (podle kterého se poznají osoby, které se neznají či se dlouho neviděly) signer podepsat, podepisovat ; označit značkou silencieusement mlčenlivě (nelze užít pro mlčky či potichu!) silencieux, -euse oněmělý (o krajině) silencieux, -euse tichý śillet m. dírka, očko, kroužek, šněrovací dírka, zdířka, puchýřek sillon m. brázda, drážka, vráska, rýha śils de grasse m. oka na polévce śils de chat m. smaragdy simple prostý, jednoduchý ; pouhý ; obyčejný ; prostoduchý simple geste f.! pouhé gesto simple soldat m. obyčejný voják simplicité f. jednoduchost ; prostota ; prostoduchost, prostodušnost simpliste jednostranný, zjednodušující, příliš zjednodušující, simplifikující sincérité f., franchise f., candeur f. upřímnost Singapour Singapur geogr. singer q. opičit se po kom singulier, -čre zvláštní, podivný, neobvyklý, výjimečný ; ojedinělý, jedinečný (klas.) ; jednotný (gram. o čísle) ak. sl. nic víc sinistre zlověstný, neblahý ; chmurný, pochmurný, ponurý ; zlý sinistré m. postižený, poškozený, postižený živelnou pohromou, poškozený kalamitou, oběť (pohromy) subst. sinon jinak, nebo (např. vezměte si kabát, nebo se nachladíte) sirvente m., sirventčs m., sirventois m. sirvent (střv. poetický žánr) site Internet m. internetové stránky, internetová stránka, web site site m. internetové stránky site m. stránky (internetové), internetové stránky sitôt hned, jakmile situation lamentable f. žalostná situace situation limite f. mezní situace sixaine půl tuctu, půltucet, (asi šest (ak. sl. sic, vč. sixaine) ; šestka??? Sixte Cinq Sixtus V. (papež v avignonské linii, jiná osoba je Sixte Quint) Sixte Quint Sixtus V. (papež v římské linii, jiná osoba je Sixte Cinq) ski de fond m. běžky ski de piste m. sjezdové lyže skier lyžovat, provozovat lyžování (obecné ; pro vyjádření momentální činnosti raději "faire du ski") skis m. pl. lyže sic, m. slavon m. církevní slovanština (tento termín ověřen v ak. sl.) slavon, -nne slavonský ; církevněslovanský Slovčne m. Slovinec Smyrne Smyrna snob (adj.) snobský sobre prostý, střídmý, zdrženlivý, střízlivý, bez příkras sobriété f. střízlivost, střídmost, zdrženlivost, prostota, jednoduchost sobriquet m. přezdívka, přízvisko société f. jednota, konsorcium, sdružení, společnost, společnost (např. obchodní), spolek société f. společnost (i obchodní) socle m. podstavec, sokl, stojan, spodek ; patice (žárovky) ; zásuvka ; základní deska Sodome et Gomorrhe Sodoma a Gomora bibl. sofa m. pohovka sofa m., canapé m. pohovka soie f.! hedvábí ; štětina soigner qc. dbát o co soirée dansante taneční večírek sol m. půda, země (povrch) sol pauvre m. neúrodná půda soldat professionnel m., militaire de carričre m. voják z povolání solde f. [sic] výprodej ; žold, gáže ; saldo, obchodní zůstatek solennel, -elle okázalý, slavnostní solidarisé, -e solidární solidarité des opprimés f. solidarita utlačovaných solidifier zpevnit, vyztužit, ztužit, ztužovat sollicitation f. nabádání, naléhavá žádost, úpěnlivá prosba, popud, podnět, vybídnutí solliciter nabádat, vybízet, pobízet, podněcovat, prosit ; ucházet se o co sollicitude f. péče, starost, starostlivost solution f. rozřešení, rozluštění, řešení ; roztok, rozpuštění solution finale f. konečné řešení (např. nacistické "konečné řešení židovské otázky") solutionner vyřešit o problému možná i častěji než résoudre sombrer dans la folie zešílet (kniž.) sombrer dans le désespoir propadnout beznaději sombrer dans le désespoir propadnout beznaději, upadnout v zoufalství sommaire m. souhrn, obsah (knihy) somme toute koneckonců, v podstatě, celkem vzato, když se to vezme kolem a kolem ; zkrátka, zkrátka a dobře somme toute v podstatě, když se to vezme kolem a kolem somme toute, rien n'a changé vcelku se nic nezměnilo sommeil m. spánek sommer vyzvat ; upomenout sommier m. matrace ; polštář ; trámový nosník somnoler klímat, podřimovat son m. zvuk ; hláska ; tón ; otruba, otruby sondage m. průzkum, průzkum veřejného mínění sonde f. olovnice, sonda sonde f. sonda sonde spatiale f. vesmírná sonda songer pomyslet si songer ŕ qc. pamatovat na co, mít na paměti co songeur, -euse zadumaný, zasněný, snivý, zamyšlený sonner odbít (o hodinách, čase: odbila půlnoc apod.) sonner ensemble souznít (znít zaráz) sonnette f. rolnička, zvonek, zvoneček ; beranidlo ; bič, bičík sonneur m. zvoník ; zvonař ; beranidelník (čes. DZ), člověk obsluhující beranidlo sorbet m. sorbet (zmrzlinový nápoj s ovocnou šťávou) sorcellerie f. kouzelnictví, čarodějnictví, kouzla, čáry sortie f. výdaj sortilčge m. čarování, čáry sortir jít ven, vyjít z domu sortir objevit se (i o novém filmu apod.) sortir vystupovat (např. o pramínku kouře) sortir (en courant), se précipiter vyběhnout (ven) sortir qc. pustit do oběhu co, vytasit se s čím, uvést do prodeje co sortir un pied chaussé et l'autre nu vyběhnout jen tak (neoblečen, neupraven) sot, sotte hloupý, hlupák sotie f. (divadelní žánr, druh burlesky) lit. hist. ; též sottie sottie f. (divadelní žánr, druh burlesky) lit. hist. ; též sotie sottise f. hloupost souabe I. (adj.) švábský ; II. Souabe m. (etnonym.) Šváb ; III. Souabe f. (etnonym.) Švábka ; (geogr.) Švábsko souci m. starost soudain náhle (najednou) Soudanais m. Súdánec etnonym. souder spojit, stmelit, sjednotit ; svářet, svařovat, přivařovat, spájet, pájet, připájet soudoyer najmout, naverbovat (vrahy, žoldnéře apod.) ; podplatit, zaplatit si koho soudoyer m. (ak. sl. fr-cz ani PR nic, jen jako sloveso ; snad verbíř?) soudure f. letování, pájení ; pájka (slitina) ; pájený šev, spájené místo, svar, šev soufflant úžasný (přen.) ; udýchaný souffle m. dech, dechnutí, fouknutí ; vanutí, vánek, van, závan souffle m. závan, vánek, vanutí soufflé m., flan m. nákyp souffler smést (o výbuchu, např. smést budovu) soufflerie f. dmychadlo ; větrák, ventilátor ; měchy (varhan) souffrir la mort podstoupit smrt soufre sírový (o barvě) neměn. adj. soufre m. síra souhait m., désir m. ; demande f., vśu m. ; compliment m. přání souhaiter ŕ q. sa fęte blahopřát komu k svátku (Mill. skutečně takto) souiller špinit, znečistit ; pošpinit, zneuctít souillon m. špindíra i o osobě ženského pohlaví m. soulagé, -e ulehčený (zdá se, že se mu ulehčilo) soulagement m. ulehčení, úleva ; potěcha, posila soulager odlehčit, ulehčit soűler q. opít koho ; nasytit koho (kniž.) soulever nadzdvihnout, pobouřit, podnítit, pozdvihnout, vzbouřit, zdvihnout soupçonner qc. tušit co (něco negativního, čeho se obáváme, o čem nechceme, aby to nastalo) soupe au lait f. horká hlava (o člověku) soupe f., bouillon m. polévka soupe-au-lait f. horká hlava (o člověku) soupir m. vzdech, povzdech soupirer qc. vydat ze sebe co souple měkký, ohebný, poddajný (i přen.), pružný, přizpůsobivý, vláčný, ústupný souplesse f. hebkost, měkkost, pružnost, ohebnost ; poddajnost (i přen.), povolnost, ústupnost source d'inspiration f. inspirační zdroj sourcier m. proutkař sourdement tlumeně sourdine f. dusítko (hud.) sourire m. úsměv sourire q. usmát se na koho sourire radieux m. zářivý úsměv sous l'angle + adj. z úhlu (jakého) TLFI sous l'effet de působením čeho, kvůli čemu (zejm. nejednorázová příčina, která trvá ještě v dané chvíli) sous le coup de qc. pod dojmem čeho (fam.) sous prétexte de pod záminkou čeho sous réserve que + subj. s výhradou, že..., s tou výhradou, že..., pokud ovšem... sous-bois m. mlází, podrost sous-claviculaire??? (err.) podlopatkový (spíš err., v ak. sl. ani PR "sous-claviculaire" vůbec není a pro podlopatkový je v cz-fr "sous-scapulaire") sous-clavier, -čre podklíčkový tak ak. sl. sous-marin m. ponorka sous-scapulaire podlopatkový sous-titré, -e s titulky soutenir qc. obhajovat (diplomovou práci apod.) soutenir qc. avec succčs obhájit (diplomovou práci apod.) souvenir sur q. vzpomínka na koho (zvláštní, ale takto v předmluvě k Le grand Meaulnes; možná chyba) souvent, fréquemment často soyeux, -euse hedvábný (pouze přen., pro podobnost či jakost, ne pro materiál) Soyez gentil de me répondre par retour du courrier. Odpovězte mi prosím obratem. soyez le bienvenu buďte vítán spadassin m. šermíř, duelant, rváč ; vrah, najatý vrah, hrdlořez spécificité f. svébytnost, svéráz spéculation f. spekulace (hloubání) spéléologue m. speleolog, jeskyňář sphérule f. kulička spolier q. obrat, oloupit, okrást (koho) spontanéité f. bezprostřednost, spontánnost ; živelnost spontanéité f. spontánnost ; živelnost sport nautique m. vodní sport sports de combat m. pl. bojové sporty square m. náměstí (s parkem, s parčíkem) ss. nn., a násl. (a následující, zkr. tak Duvernoy śsophage m. jícen sśur de lait f. soukojenka station de ski m. ? (sousloví udává PR) station f. nádraží (stanice) station-service f.! čerpací stanice, benzínová pumpa ; autoservis statuette f. soška statut de réfugié m. status uprchlíka sic, ve fr. s -t statut m. statut, stanovy steppe f. step steppe f. step (pampa) stock m. sklad ; zásoba ; zboží na skladě stopper, auto-stopper stopnout (auto) strabisme m. šilhavost, šilhání stress m. stres stresser stresovat, vystresovat strideur f. ostrý a pronikavý zvuk nebo hlas ak. sl.; PR jen stridor (lék.) strie f. proužek, pruh, rýha, žlábek stupéfaction f. ohromení, úžas (silnější než étonnement) stupéfait, -e ohromený, užaslý, v úžasu stupéfait, éberlué ; consterné ohromený stupéfiant m. droga, narkotikum, omamná látka, omamný prostředek stupeur f. ohromení, úžas style soutenu m. vytříbený styl, pečlivý styl suaire m. rubáš kniž. suave líbezný, libý, slastný subalterne podřízený, subalterní subalterne m., f. podřízený, podřízená (subst.) subconscient m. podvědomí subir un échec podstoupit porážku, býr poražen subir un échec utrpět porážku sublime m. ušlechtilost, vznešenost (kniž.) submergé de travail zavalený prací, mající práce nad hlavu submerger ponořit, potopit, zaplavit, zatopit ; zavalit (přen.), zachvátit submersible zaplavitelný, zatopitelný ; ponorný ; zaplavovaný (o povodních - patřící do inundačního pásma) ; submersní (rostoucí pod vodou) subordonnée f. věta vedlejší subside m. podpora, přispění, výpomoc ; příspěvek ; záloha subsidiaire podpůrný, pomocný subst. + de trop subst. + navíc (přebytečný) substance chimique f. chemická látka substitut m. náměstek, zástupce subvertir podrývat succčs mondial m. světový úspěch succédané m. náhražka (i přen.) ; derivát succéder přibýt (o událostech: jen čekáme, kdy přibudou další krádeže) succéder ŕ q. následovat po kom, nastoupit po kom sic, ŕ! succéder ŕ q. nastoupit po kom (např. na trůn), následovat po kom successoral, -e dědický succomber klesnout, padnout, zhroutit se, hroutit se succomber zemřít, podlehnout kniž. succulent, -e chutný, šťavnatý sucer cucat, nasávat sucrerie f. cukrovar ; cukrovarnictví sucreries f. pl. cukrovinky, sladkosti, cukroví sucrier m. cukřenka ; cukrovarník, cukrovarský dělník sud-ouest-sud m. jihojihozápad suer vypotit, potit, zapotit se suer qc. cedit (krev, pot...) sueur de sang f. krvavý pot sueur froide f. studený pot śuf frais pondu m. čerstvě snesené vejce suffire ŕ qc. stačit k čemu, stačit na co, vystačit na co (peníze nám na jídlo vystačí) nikoli pour apod. suffocant, -e dusný, k zalknutí (vedro apod.), dusivý ; ohromující, zarážející suffoquer dusit se, zalykat se ; dusit, udusit, zadusit suffoquer de colčre zalykat se zlostí, zalykat se hněvem suffoquer de rage zalykat se zlostí, zalykat se hněvem suggérer ŕ q. de faire qc. navrhnout komu co suie f. saze subst. látkové suinter prosakovat ; potit se suivi m. dohled ; výstup (grantu či výzkumného projektu)??? ak. sl. fr-cz vůbec nic suivre sledovat (i v televizi) suivre ŕ la télé sledovat v televizi sujet m., thčme m. námět sulfate m. síran Sulspice Sévčre m. Sulspicius Severus Sumatra Sumatra geogr. superflu m. nadbytek, přebytek supercherie podvod, podvrh supérieur m. nadřízený (subst.) superposer překrývat, vrstvit, klást na/nad sebe suppléer q. / qc. doplnit co ; nahradit, zastoupit koho, suplovat za koho ; uhradit co jiné je suppléer ŕ qc. suppléer ŕ qc. nahrazovat co, být náhradou čeho / za co jiné je suppléer qc. supplémentaire dodatečný ; náhradní ; doplňkový ; možný supplice de Tantale m. Tantalova muka supplier q. snažně prosit koho supposer domnívat se suppression f. potlačování supprimer zrušit ; zakázat ; vypustit, vyřadit, vyškrtnout, škrtnout, potlačit, odstranit ; potlačit ; odstranit (zabít) supputer odhadnout, přibližně vyčíslit / vypočítat suprasensible nadsmyslový, nadpřirozený sur demande na požádání, na vyžádání sur internet na internetu sur la croix na kříži (některé slovníky uvádějí en, ale sur se používá možná i více; lze obojí) sur la tęte na hlavě (i např. o přilbě) sur le dos za zády (jednat za zády koho apod.) sur pilotis na pilířích, na sloupech (např. chatrč) sur-le-champ ihned, okamžitě, namístě surcroît m. přídavek, přírůstek surdité f. hluchota surélévation f. zvýšení, převýšení ; nástavba surexposé, -e přeexponovaný fot. surface f. povrch surface sensible f. citlivý povrch surfait, -e přeceněný, předražený ; přechválený surgeon m. odnož i přen. surgir dans l'esprit de q. vytanout na mysli komu surgir sous ses yeux vytanout před očima surhomme m. nadčlověk surin kudla, zabiják surmoi m. nadjá, vyšší já surmonter zdolat, překonat ; přečnívat surnom m. přezdívka surnom m. příjmení ; přezdívka surnombre m. přespočet, nadměrný počet surpeuplement m. přelidnění surplomber přečnívat, vyčnívat ; viset surprime f. přirážka, prémiová přirážka, zvýšená pojistná prémie surproduction f. nadvýroba sursauter au moindre bruit při sebenepatrnějším zvuku nadskočit (polekat se) surtout zejména (i s adjektivem) surveillant m. dohlížitel, dozorce ; vychovatel (v internátě) survente f. předražování, prodej za nepřiměřené ceny survie f. přežití, zachování života ; přežitek, pozůstatek ; posmrtný život survivre dochovat se (např. o rukopisu díla) survivre au naufrage přežít ztroskotání lodi survolté, -e napjatý susceptible de qc. / de faire qc. schopný čeho, vhodný pro co, způsobilý k čemu sic, de i v ak. sl. ; ŕ nenal. vůbec v žádné vazbě susciter podnítit, vyvolat, vzbudit susciter un grand engouement vzbudit velké nadšení, vzbudit mimořádnou pozornost (s konotací nadšení) susciter un intéręt profond vzbudit velkou pozornost PR suspens m. nejistota, napětí ; adj. sesazený susurrer šeptat, šumět (i např. o potoku) susurrer, murmurer šumět śuvre f. dílo (zejm. umělecké) jiné je m. śuvre m. dílo (stavba) jiné je f. śuvre m. dílo (stavební), stavba svelte štíhlá Sviatoslav Svjatoslav antroponym. symbole m. symbol ; vyznání víry, symbolum, symbolon symptôme m. příznak, symptom ; známka, náznak, předzvěst syndicats m. pl. odbory synodique m. synodik syntactique skladebný, syntaktický syntaxique skladebný, syntaktický lze s "x" i "ct" systématiquement systematicky t'en parler ti o tom říci table de jardin f. zahradní stolek table de matičres f. obsah (soupis názvů kapitol) table de négociations f. jednací stůl tableau m. obraz tableau vivant m. živý obraz tableaux vivants m. pl. živé obrazy Tacite Tacitus taciturne zamlklý (i momentálně, nejen pro povahový rys) Tage m. Tajo (řeka) geogr. tache f. skvrna, poskvrna, zašpinění, úhona, vada jiné je tâche tâche f. práce, úkol, úloha tâche f. úkol, úloha, práce; směna jiné je tache tâche ingrate f. nevděčný úkol, nepříjemný úkol tâche sacrée f. svatá povinnost tacher poskvrnit, umazat, zamazat, ušpinit, znečistit, zašpinit tâcher de faire qc. snažit se, vynasnažit se, hledět (aby...) tacher, souiller zamazat tailler brousit, opracovat tailler les arbres prořezávat stromy tailler q. ostříhat, odírat (koho o peníze ; Sigal, Marcheurs, 49) tailleur m. kostým, dámský kostým ; krejčí ; brusič (skla, drahokamů) taillis m. houští, mlází tailloir m. abakus (archit.) ; deska na krájení masa taillover m. (ak. sl. ani PR nic) taire qc., passer qc. sous silence zamlčet co talent acquis m. svěřené hřivny? ak. sl. ani PR přímo nic talentueux, -euse talentovaný, nadaný talon m. podpatek ; patka (chleba, pušky) ; dřík ; ozub talus m. svah, sklon ; škarpa tamiser prosévat ; rozptylovat (i světlo) tamponner ucpat, zacpat ; otřít, otírat ; prudce narazit, najet do čeho, narazit do čeho ; orazítkovat tandis que zatímco (v kontrastním srovnání: ona se učí, zatímco on se baví) tanker m. tanker tanner otravovat, jít na nervy komu ; vyčiňovat, vyčinit (kůže), tříslit tanneur m. koželuh tant tolik a tolik tant ... que jak ... tak tant bien que mal jakžtakž, jak se dá tant de fois tolikrát (např.: tolikrát opakovaná věta) tant et si bien que takže tant et si bien que takže (důsledkově) tant qu'il est temps dokud je čas tant s'en faut ani zdaleka, ani dost málo, vůbec ne, ale kdepak tantôt - tantôt brzy - brzy, hned - hned, jednou - podruhé tapage m. povyk, lomoz taper napsat (na psacím stroji nebo počítači) taper q. mlátit koho tapissé de feuilles jaunies pokrytý zežloutlými listy tapisser ozdobit, vytapetovat, pokrýt, vyložit koberci tapisser, tendre un mur de papier peint vytapetovat tapisserie f. gobelín, tapiserie ; tapetování ; čaloun, čalounění, čalounictví tapuscrit m., texte dactylographique m. strojopis taquet m. rána pěstí, herda ; špalík ; západka taquiner šťouchat, škádlit (i fyzicky, např. lechtat) tard dans la nuit dlouho do noci tarder ŕ faire qc. dávat si načas s čím tarder ŕ faire qc. otálet s čím, váhat s čím, dlouho nedělat co, dávat si načas s čím (jaro si dává načas apod.) tarderie f. rachejtle, stará rachejtle, stará rašple (o ženě) ; škvár (o díle, např. obrazu) ak. sl.; tam příznak arg. tartarin m. chvastoun, chlubil tartelette f. koláček, košíček (cukroví) tartine f. krajíc chleba tassé, -e sehnutý ; nacpaný tata teplý (homosexuální) vulg. neměn. adj. tâter ohmatat, zkoumat, hmatat teint, -e pleť (především obličeje) teinte f. odstín, nádech (barvy), barva tel ou tel takový či takový tel ou tel (fem. telle ou telle) ten či onen tel, telle jako télécabine f. kabinová lanovka téléfilm m. televizní film télégraphique telegrafní, telegrafický télécharger stáhnout (z internetu) téléphoner telefonovat (provádět činnost telefonování) télésičge m. lanovka, sedačková lanovka (otevřená, pro 1-2 osoby) télésičge m. sedačková lanovka téléski m. vlek, lyžařský vlek téléspectateur m. televizní divák télévision couleur f. barevný televizor, barevná televize témoigner de qc. svědčit o čem témoigner qc., manifester qc. dávat najevo témoin m. pamětník témoin m. svědkyně sic, postrádá tvar feminina tempérance f. střídmost, zdrženlivost tempęte de neige f. sněhová bouře tempęte f. vichřice temporaire dočasný, přechodný temporel, -elle časový ; pozemský, světský, časný temps clair m. jasno (údaj o počasí) temps de loisir m. volný čas temps nuageux m. zamračeno, zataženo (údaj o počasí) temps verbal m. slovesný čas gram. tenace houževnatý, tvrdošíjný, neústupný tenant du titre držitel titulu (sport.) tendre ŕ qc. směřovat k čemu, mířit k čemu tendu, -e napjatý (i např. o situaci) tendu, -e napjatý, napnutý (i např. o látce) ; natažený ; potažený ; vytapetovaný teneur f. přesné znění, doslovné znění ; obsah (~ en or d'un minerai - sic - obsah zlata v rudě) tenir zachovat, držet (např. ceny na určité hladině) tenir compte de qc. brát v úvahu co, brát zřetel na co tenir dans ses bras chovat (dítě v náručí) tenir en profonde estime velice si vážit, hluboce si vážit tenir en propreté udržovat čistotu, udržovat v čistotě tenir hors de portée des enfants uchovávejte mimo dosah dětí, uschovejte mimo dosah dětí tenir mal la route špatně sedět na silnici, špatně držet na silnici (o autu) tenir q. au cśur (ça me tient... ; sic!) záležet komu na čem ça le tient..., nebo ça lui tient...? tenir qc. de q. zdědit (po kom nějakou vlastnost) tenir qc. de q. zdědit co po kom (o povahovém či fyziognomickém rysu) tenir ŕ trvat na čem, chtít udělat co ; lpět na čem tenir ŕ qc. lpět na čem, záležet (komu na čem; ve fr. osobně, čes. neosobně) tenir ŕ qc. záležet (komu na čem) tenir sa langue držet jazyk za zuby tenir tęte ŕ q. čelit komu, odporovat komu, vzdorovat komu ténor m. tenor (typ hlasu i člověk), tenorista tentacule m.! chapadlo, tykadlo tentant, -e svůdný, lákavý, vábný přen. o hypotéze apod. tentation f. pokušení tentative f. pokus tenter pokusit se (v ak. sl. užíváno normálně, i např. ve spojení pokusit se o útěk) tenture f. čaloun, čalounění ; tapeta, tapetování ténu, -e tenký (i přen. pro vágní vazbu dvou myšlenek apod.) DZ podle Zerner 146 tenue f. chování, konání ; oblek ; správa, vedení ; vystupování ; doba zasedání terme de proposition větný člen terminé zakončený terminer en (par. ex. -al) končit na (např.: na příponu -al) sic, en! terminer qc. dokončit co terne matný, nevýrazný ; terno terne mdlý (o světle, barvách) ternir poskvrnit, zbavit lesku, zkalit terrain (de sport) m. hřiště terrain d'investigation fécond m. plodné pole výzkumu terre aride f. suchopár terre f. půda (prsť) terre jaune f. spraš terre noire f. černozem Terre Promise f. Země zaslíbená, Zaslíbená země terre ŕ terre přízemní, všední, prozaický adj. neměn. terre-ŕ-terre přízemní, všední, prozaický adj. neměn. tertre m. návrší, výšina ; mohyla Tes pčre et mčre honoreras. Cti otce svého i matku svou. test m. test testicules m. pl. varlata tétanos m. tetanus, strnutí šíje sic tęte de linotte f. slepičí mozek, ztřeštěnec dle PR f. tęte f. hlava (i přen. pro vůdce apod.) tęte-ŕ-tęte (adv.) sami dva, mezi čtyřma očima tęte-ŕ-tęte m. rozhovor mezi čtyřma očima, důvěrná rozmluva, pohovor dvou osob tétracorde čtyřstrunný texte biblique m. biblický text texte source m. zdrojový text (možná i předloha překladu, ale pod předloha, texte ani source nenal.) Thčbes f. Théby pozor, ve fr. jde o sg. thčse dactylographié f. strojopis, strojopisná práce Théodose Theodosios théologien m. teolog théologien m. (sic!) teolog, bohoslovec théorie creuse f. jalová teorie, prázdná teorie théoriser qc. konceptualizovat co, teoreticky propracovat co, vytvořit teorii o čem thérapie de groupe f. skupinová terapie thrace thrácký thuya m. túje, thuje Tchandra Čandra tibétain m. tibetština tic m. tik (stařecký) tic-tac m. tikot, tikání tičde vlahý ; vlažný ; vlažný, netečný (o člověku) tiers m. třetí osoba, třetí strana tiers ordre m. třetí řád (lidé, kteří patří k řádu, ale nesložili slavné sliby) círk. tillac m. svrchní paluba (ak. sl. ani PR nic víc) Tim Timoteovi (zkratka bibl. knihy ; takto Brenon) timbre-poste m. poštovní známka timbre-quittance m. kolek tintinnabuler zvonit, cinkat (o tramvaji) tire-au-flanc m. flákač, ulejvák neměn. fam. tire-bouchon m. vývrtka ; lokýnka tire-braise m. hřeblo tire-clou m. vytahovák na hřeby tire-dents m. zubní kleště tirer le cordon otevřít domovní dveře tirer parti de qc. mít použití pro co, využít co, využívat čeho ; mít prospěch z čeho, mít zisk z čeho tirer ŕ sa fin chýlit se ke konci, nachylovat se, končit tirer sa révérence ŕ q. vyseknout poklonu komu tirer son origine de pocházet tirer sur qc. tahat za co (např. za provázek) ; přecházet (např. do fialova) tiret de séparation m. rozdělovník (znak označující rozdělení slova na dva řádky) ak. sl. fr-cz tiret m. pomlčka tiret m. pomlčka, spojovací čárka, spojovník (dle PR nesprávně pro trait d'union; stejně tak české "pomlčka" užité pro spojovník nerespektuje typografickou terminologii) ak Tirnovo Trnovo, Tărnovo geogr. tisane f. bylinný čaj, bylinkový čaj, bylinný odvar, odvar tissandičre f. tkadlena (O. Novák takto, ale ak. sl. a PR jen tisserande) tisser tkát, utkat tisserand m. tkadlec tisserande f. tkadlena ak. sl. tissu m. látka, tkanina ; (přen.) předivo ; (biol.) tkáň tituber potácet se, vrávorat Tobie m. (bibl.) Tóbijáš takto Thouz. Livre 476, česky ČEP přesně takto toile cirée f. voskované plátno toile f. plátno ; plátno (obraz) ; opona ; plachta sic, f. toiture f. krov ; střecha ; zastřešení ; krytina Tolstoď Tolstoj tombe f. hrob, náhrobní deska tombeau m. hrob, hrobka tombée f. padání, pád ; pokles tomber dans le pičge padnout do pasti i přen. tomber dans les filets de q., qc. upadnout do tenat koho, čeho tomber dans une embuscade padnout do léčky, padnout do pasti tomber dans une embuscade padnout do pasti tomber malade de (grippe) onemocnět čím tondre le brebis ostříhat ovci tonnelet m. soudeček, soudek, malý barel tonnerre m. (sic!) hrom, hřmění, burácení toponymie f. místopis, toponymie tordre zakroutit ; vyždímat torche f. pochodeň tornade f. ! tornádo, větrná smršť torpeur m. malátnost, ochablost, otupělost, strnulost, necitlivost torrent m. bystřina ; příval ; proud (i přen.) ; potoky (např. slz) torrentiel, -elle bouřlivý, bystřinný, bystřinový, divoký, dravý torride žhavý, horký, palčivý tortiller sa moustache kroutit si kníry total, -e úplný, celkový pl. m. totaux totalement zcela, úplně touffe d'herbe f. trs trávy touche-ŕ-tout m. všetečka neměn. toucher q. dotknout se koho (urazit) toujours encore stále ještě toujours pas ještě ne (např.: ještě mi na dopis neodpověděl) toujours que vždy, když..., tehdy, když tour d'assaut f. obléhací věž (na dobývání hradeb) tour d'honneur m. slavnostní kolo (jízda rytíře, který zvítězil v turnaji ; nevím, jak se to vyjadřuje v ČJ) tour de Babel f. babylónská věž tour ŕ tour po řadě, jeden po druhém, postupně, střídavě tourbillon de vent větrný vír tourelle f. věžička Tourguéniev Turgeněv tourmenter mučit, soužit, týrat tournant de (du XIIe s.) přelom (dvou staletí, v uvedeném příkladu 12. a 13., tj. kolem 1200; na jednom místě ale zřejmě pro polovinu století, snad err.; PR ani ak. sl. fr-cz příklad se stoletím vůbec neuvádí) tournant m. přelom, obrat, zvrat, mezník, dějinný mezník ; otáčka; zatáčka, zátočina, zákrut, ohyb ; mlýnské kolo ; (arg.) sviňárna, svinstvo, lumpárna ; (arg.) ksicht tourne-disque m. gramofon pl. tourne-disques, tak ak. sl. tournée f. obchůzka, pochůzka ; turné ; objížďka tourner soustružit, obrábět tourner les feuilles převracet listy, listovat tourner une ronde obletět kolem dokola, obletovat kolem dokola tourneur m. soustružník tournoiement m. kroužení, víření tournure f. obrat, slovní obrat tourterelle f. hrdlička tous ceux qui všichni, kdo... Tous ceux qui en ont envie... Všichni, kdo mají chuť... tous les ... possibles všechny možné... (se shodou, např. toutes les langues possibles, ověřeno v ak. sl.) tous les cent mčtres každých sto metrů tous les deux ans každé dva roky tous les trente-six du mois, la semaine des quatre jeudis na svatého Dyndy tout + article indéfini úplný, hotový (hotové neštěstí), celý ("celá věda", "úplná věda", ale i "celá krabice") tout au contraire právě naopak tout au moins přinejmenším, aspoň, alespoň tout au plus maximálně, nanejvýš tout autre každý jiný právě takto tout bien considéré po zralé úvaze, když všechno uvážíme tout ça tohle všechno Tout ce qui reluit n'est pas or. Není všechno zlato, co se třpytí. tak ak. sl. tout cela tohle všechno tout compris se vším všudy, vše dohromady, všechno dohromady ; včetně všech přirážek tout compte fait celkem vzato, koneckonců, konečně, nakonec, vlastně tout compte fait celkem vzato, koneckonců, nakonec ; (a tak) přece jen tout d'abord nejdříve, nejprve, především tout d'un coup najednou tout de meme stejně, přesto tout de męme ale, ale přece jen (i např.: tohle je ale přece jen trochu moc!) tout de męme přece, nicméně, přesto tout de męme přesto, přece jen tout de męme stejně, přesto, nicméně, a přece, vzdor tomu, přece jen tout en + part. prés. a zároveň, při ; a přitom (odporovací) ; ačkoli tout en étant vraisemblable... ačkoli to je pravděpodobné... tout fait (fem. toute faite) ustálený (o sousloví) ; hotový, konfekční (o šatech) tout jeune, toute jeune mladičký tout juste tak akorát tout laine čistá vlna, z čisté vlny užíváno adjektivně, neměn. tout le long du jour celý den tout le monde všichni, každý tout le monde aura sa part / son compte dostat se (dostane se na každého - je toho dost) tout le monde y passe projde tím každý, potká to každého PR tout le temps neustále, pořád Tout qui brille n'est pas or. Není všechno zlato, co se třpytí. "ce" tu není tout ŕ coup náhle, najednou, zničehonic, naráz tout ŕ fait docela, naprosto, úplně ; přesně tout ŕ fait quelconque úplně obyčejný tout ŕ l'heure hned tout ŕ l'heure za chvíli, hned ; před chvílí, právě Tout-Paris m. pařížská smetánka, celá vznešená Paříž (umělci, vědci, finančníci atd.) tout-puissant, -e všemocný, všemohoucí Toute infraction au rčglement sera punie. Každé porušení nařízení bude potrestáno. Toute infraction au rčglement sera sanctionnée. Každé porušení nařízení bude potrestáno. toute la famille celá rodina toute une gamme celá škála toutefois nicméně, přece jen, přesto toutes les demi-heures každou půlhodinu toutes les langues possibles (se shodou, ověřeno v ak. sl.!) všechny možné jazyky toxicité f. jedovatost, toxicita trac m. tréma tracasser soužit, sužovat, trápit trace f. stopa, památka ; stopa, šlépěj ; dráha, trasa tracer nakreslit, načrtnout tracer une liste sepsat, sestavit seznam tradition locale f. místní tradice, lokální tradice traduire přeložit (i přen.) traduire vyjádřit (i např. o grimase, kt. něco vyjadřuje) trafic de drogues m. obchod s drogami trafiquant de réfugiés m. pašerák rukojmí? (převaděč je passeur m.; toto je zřejmě ten, kdo je veze např. v kamiónu, tj. "pašuje", ne převádí, v ČJ asi existuje jen opisné označení) tragique m. tragika ; tragik, autor tragédií trahir son serment porušit přísahu, porušit slovo trahir son serment zpronevěřit se slovu, porušit přísahu trahison f. zrada train de ceinture m. okružní vlak (kolem města) train de neige m. rekreační lyžařský vlak train de plaisir m. rekreační / výletní vlak train de vie m. způsob života traînant m., malade imaginaire m. marodér traîner ležet, válet se, povalovat se (např. o oblečení) traîner loudat se, táhnout se, vláčet se (být pomalý); válet se, povalovat se (všude se povalují odpadky) traîner (qc. ŕ terre) courat (co po zemi apod.) traîner sa jambe napadat na nohu, kulhat traire dojit, podojit, nadojit traire la vache podojit krávu trait animé m. rod životný gram. trait d'union m. spojovník typograf. trait d'union m. spojovník, spojovací čárka (typograf.); (přen.) pojítko trait inanimé m. rod neživotný gram. trait m. obrys, rys, šíp, znak, doušek, čára, tah trait m. rys, znak ; rysy, tahy (obličeje) ; čára, obrys ; vztah, souvislost ; čin, skutek, kousek ; doušek, lok, hlt ; postraněk ; tah (činnost tažného zvířete) ; tah (ve hře) ; kopí, šíp, šipka, vrhací zbraň ; trait m. znak traite des blanches f. obchod s bílým masem (s bělošskými dívkami a ženami) traite des ętres humains f. obchod s lidmi traite f. směnka ; obchod ; cesta bez zastávky ; (horn.) zával ; dojení traitement m. léčba, léčení ; zacházení, jednání, nakládání ; zpracování ; služné ; gáže traitement mécanographique m. strojové zpracování (dat) traiter avec q. jednat s kým, obchodovat s kým ; vyjednávat s kým traiter de qc. pojednávat / pojednat o čem ; jednat o čem, vyjednávat o čem, sjednávat co lze s předložkou de i bez ní traiter q. jednat s kým (jak) ; léčit koho ; přijmout, pohostit, častovat, obsluhovat koho ; jmenovat, nazývat, titulovat (koho jak) traiter qc. pojednat o čem traiter qc. pojednávat o čem, rozebírat co ; zpracovávat co (un minerai rudu) ; projednávat co ; zacházet, nakládat, jednat (s čím jak) ; jmenovat, nazývat (co jak) traître m. zrádce traîtrise f. zrádnost, proradnost, věrolomnost, záludnost (vlastnost) Trajan Traján, Traianus trajet m. cesta (průběhový aspekt cesty, např. spal jsem celou cestu) trame f. osnova, předivo ; zápletka tramer osnovat, zosnovat ; snovat, utkat (pavučinu...) trancher vif ostře seříznout transfert culturel m. kulturní přenos, kulturní transfer transfigurer proměnit (k lepšímu), přeměnit, přetvořit ; rozzářit (zejm. o tváři) transition f. přechod transmettre tradovat tak ak. sl. transmission télévisée f. televizní vysílání transport en commun m. hromadná doprava, hromadná přeprava transport m. doprava transposition f. konverze (přechod pod jiný slovní druh) jaz. traquer le gibier hnát zvěř traquer q. pronásledovat, štvát koho travail bénéficiaire m. prospěšná práce travailler ŕ son salut pracovat pro svou spásu travailleur de choc m. úderník (mimořádně výkonný pracovník) hist. nebo žert. travaux forcés m. pl. nucené práce traverser projít, projet ; přejít, přejet, přeletět, přeplout ; procházet, protékat ; proniknout, proletět, projet ; prodělat, prožít co traverser přejít ulici traversin polštář, podhlavník trčs zrovna, právě, dvakrát (ta prodavačka není zrovna / právě / dvakrát příjemná) trčs en avance sur son temps předbíhající svou dobu trčs malade vážně nemocný, vážně nemocen trčs saint, -e přesvatý trčs vieux prastarý Trčves f. Trevír (město v Německu) tréma m. rozlučník (gram. pro dvě tečky nad písmenem, jejichž funkcí je povýtce zabránit splynutí v dvojhlásku či jedinou hlásku) tremblement de terre m. zemětřesení trembloter lehce se chvět, zachvívat se trempé, -e zmáčený tremper namáčet si (např. rohlík v mléce) tremper dans (une affaire) namočit se do (nějaké aféry) trépassé, -e zesnulý trépasser skonat, zesnout (s avoir i ętre) kniž. ; ak. sl. fr-cz nic víc trépasser zesnout tresse f. cop, pletenec vlasů tręve f. oddech, odpočinek, klid ; příměří Trévise f. Treviso (město v Itálii) geogr. tribulation f. soužení tricolore tříbarevný (jen o vlajce či znaku ; např. o kočce jedině "de trois couleurs") tricot m. trikot ; svetr ; pletená látka, pletenina, pletené zboží, úplet ; pletení (činnost) tricoter plést (jehlicemi) tricoter ŕ la main plést ručně trident m. trojzubec, tříhroté vidle, trojzubá harpuna tricheur m. podvodník, podfukář triomphal, -e, pl. m. -aux triumfální, vítězoslavný triompher zvítězit, vítězit, slavit triumf, triumfovat tripartition f. rozdělení na tři části (stejné části) Trismégiste Trismegistos (přízvisko Herma v hermetismu) triste (v antepozici) žalostný (i výsledek) ; otrhaný triste (v postpozici) smutný, zarmoucený triste ŕ pleurer smutný k pláči triste ŕ pleurer smutný, že by člověk brečel triste résultat špatný výsledek tristement célčbre neblaze proslulý, mající nezáviděníhodné prvenství troc m. směna, výměna, výměnný obchod Trois Rois m. pl., Rois Mages m. pl. Tři králové troisičme śil m. třetí oko tromper q. oklamat koho tromperie f. klam, klamání, oklamání, podvod, podvádění, šizení, levárna tronc m. kmen, peň trophée m.! (tak ak. sl.) trofej troquer vyměnit / vyměňovat, směnit / směňovat trotter cupitat, cupat, klusat, pobíhat trou m. díra, otvor troubler kalit, kazit troubler le regard kalit zrak troué, -e proděravělý trouée f. brána, díra, otvor, průsek trouer qc. proděravět co troupe de théâtre f. divadelní spolek troupe f. stádo ; (voj.) jednotka, mužstvo ; houf, dav sic, f. trousse a ongles f. pouzdro s manikúrou trousse de toilette f. necesér, pouzdro s toaletními potřebami trousse f. brašna, kufřík trousse ŕ couture f. šití, šitíčko trousse ŕ outils f. brašna s nářadím trousseau de la mariée m. výbava (nevěsty) trousseau m. výbava, svazek trouver sehnat (např. zaměstnání) trouver sehnat (určité zboží apod.) trouver bon, accepter, approuver schvalovat trouver la mort najít smrt (kde), zemřít trouver le temps pour najít si čas na, udělat si čas na trouver q. (+ adj.) mít koho za, považovat koho za, shledávat (koho jakým) trouver q. + adj. (je le trouve sympa) zdát se komu jaký truc m. to, todlen (fam. když si nevzpomeneme na název) ; fígl, fortel, trik trucage m., truquage m. falšování ; užívání triků truffé, -e poďobaný truffer prošpikovat ; poďobat ; nadívat truquer falšovat, padělat, švindlovat, užívat triků Tu as besoin d'un dessin? To ti to mám namalovat?! Tu m'as bien regardé? Se mnou teda nepočítej. Tu n'es pas gęné? Nezlobíš se? Nevadí? Tu n'y es plus. Nerozumíš tomu. Seš mimo. Tu plaisantes ou quoi? Děláš si srandu? tu serais bien aimable de + inf. buď od té lásky a (udělej to a to) Tu te prends pour qui? Co si o sobě myslíš? Kdo si myslíš, že jsi? Tu veux rire? Nenech se vysmát! tubulure f. potrubí, trubky tuer q. zabíjet koho, ubíjet koho (je pro mě ubíjející dělat co) tulle f. tyl (textilní materiál) tumeur f. nádor, tumor Turcs Seljoukides m. pl. seldžučtí Turci etnonym. Turin Turín Turin f. Turín (město v Itálii - Torino) sic, ak. sl. f. turpitude f. hanebnost, podlost, mrzkost tutelle f. dozor, kuratela, poručnictví tutelle familiale f. rodinný dozor??? PR přímo nic ani pod jedním ze slov type m. chlap, chlápek Tyr f. Tyr, Tyros tzigane cikánský, romský (ve fr. není považováno za pejor.) U. R. S. S. (f.) SSSR zkr. ulcčre m. (sic) vřed ultérieur další, příští ultérieur, -e následující, příští, další (např.: jak se mělo ukázat v dalších staletích) ; pozdější (např. pozdější vsuvka do původního textu) ultérieur, -e pozdější (např. pozdější vsuvka do původního textu) ultra-perfectionné, -e mimořádně dokonalý un drôle d'individu divný člověk, podivné individuum un ou un autre ten či onen un petit peu trošičku, trochu, trošku un peu partout skoro všude, prakticky všude un peu trop trochu moc ; až příliš un point, c'est tout! tečka! (Prostě to uděláš, tečka!) un ŕ un ; une ŕ une jeden po druhém un seul et męme jeden a tentýž un trčs bon jeden moc dobrý. une bonne part de qc. velká část čeho sic, part (PR) une drôle de chaleur hrozné horko, příšerné vedro une grosse galette balík, velké prachy une nuit d'hiver jedné zimní noci une oriflamme f. praporec, korouhev ; vlajková výzdoba une pure hypothčse pouhá hypotéza une seule fois jedinkrát, jen jednou unidirectionnel, -elle jednosměrný union libre f. nemanželský svazek ; volná láska union personnelle f. personální unie Union soviétique f. Sovětský svaz uniquement pouze, jedině, jen, toliko Uranus m. Uran (planeta) Urbain m. Urban urgence f. naléhavost uriner močit, vymočit se urinoir m. pisoár Ursule f. Uršula, Voršila us et coutumes m. pl. zvyky a obyčeje usager m. uživatel (jazyka apod.) usager m. uživatel ; spotřebitel usé, -e obnošený, ošoupaný user de qc. použít co, užít co kniž. ; sic, de usine ancienne f. stará továrna, starodávná továrna ussatois, -e ussatský (související s Ussatem) geogr. utilisateur m. uživatel (počítače apod.; PR užívá příklad blízký počítači jen u utilisateur, u usager ne) vacance f. prázdné místo vacances f. pl. dovolená (pobyt) vacances f. pl. prázdniny ; dovolená (pobyt) vacancier m. rekreant, letní host vaciller chvět se, zachvívat se ; komíhat se, kmitat ; potácet se ; mihotat, blikat, plápolat ; váhat vague matný, mlhavý, nejasný, neurčitý, vágní vague parent m. vzdálený příbuzný vain, -e ješitný, marnivý, samolibý ; lichý, planý, marný, zbytečný vaincre son peur přemoci svůj strach vaisseau m. koráb, loď, plavidlo valeur f. veličina vallée f. údolí vanité f. domýšlivost, ješitnost, marnivost ; marnost, zbytečnost, nicotnost vantard m. chlubil, chlubivec, chvástal vantard, -e chlubivý, chvástavý vaquer ŕ qc. hledět si čeho, zabývat se čím variable proměnlivý, kolísavý variété f. rozmanitost, pestrost, rozličnost Varouna Varuna hinduistický bůh vassal m. vasal vasselage m. vazalství, manství, vazalita hist. vaste prostorný, rozsáhlý, široký (prostorově) ; rozsáhlý, obšírný (rozsahově) vaste panorama m. široký rozhled (rozhled daleko do krajiny) vaste sujet m. široké téma vastement rozsáhle (nal. jen ve smyslu územním ; ve smyslu "rozsáhle se inspirovat čím" apod. ak. sl. cz-fr nenal.) Vatican II druhý Vatikán, Druhý vatikánský koncil vaticane vatikánský (jen f., dle ak. sl. jen o knihovně a politice) vécu m. zážitek, prožitek, životní zkušenost vedette f. hvězda (o člověku, např. mediální hvězda) i o osobě mužského pohlaví f. végétal m. rostlina veiller jour et nuit bdít dnem i nocí veiller ŕ dbát o veiller tard bdít dlouho do noci veilleuse f. lampička, kahánek, noční světlo, noční lampička, tlumené světlo ; pohotovostní stav televize (standby) veilleuse f., lampe de chevet f. lampička vęler otelit se (o krávě) vélomoteur m. motorové kolo ; pomocný motor pro kolo velours côtelé m. manšestr velours m. samet Venceslas Václav antroponym. vendange f. vinobraní ; sklizené hrozny vendre un canard prodávat zajíce v pytli, prodat zajíce v pytli ; pustit do světa kachnu (o novináři) Vendredi saint m. Velký pátek vénérable vieillard velebný kmet DZ ex Biget in Zerner vénérer, adorer uctívat Vénétie f. (geogr.) Benátsko DZ ex Merlo in Zerner vengeance f. pomsta, msta vengeresse f. mstitelka vengeur m. mstitel venimeux, -euse jedovatý (o zvířeti) venir aux mains přikročit k fyzickému napadání, dát se do rvačky, pustit se do rvačky venir de vzejít od koho (iniciativa vzešla od...) Sigal, 17 venir dîner přijít na večeři venir ŕ bout de qc. zvládnout co, dokázat co, dovést co, zdolat co venir ŕ bout de tout zvládnout všechno, překonat všechno venir ŕ l'esprit napadnout, vytanout na mysli venir ŕ l'esprit vytanout na mysli venir ŕ résipiscence uznat svou chybu (dodatečně) venir ŕ son secours přijít na pomoc (komu) venir voir navštěvovat / navštívit venir voir q. navštívit / navštěvovat koho, přijít ke komu vénitien, -enne benátský vent défavorable m. nepříznivý vítr venter foukat vítr, být větrno ventre bombé m. vypouklé břicho ventre de biche světle rezavý neměn. adj. véracité f. pravdivost, věrohodnost ; pravdomluvnost verbe introducteur m. uvozovací sloveso (sloveso v uvozovací větě nepřímé či polopřímé řeči) gram. verbe m. sloveso ; přísudek, holý přísudek verbe ŕ valeur pleine m. plnovýznamové sloveso verbe semi-auxiliaire m. polopomocné sloveso gram. verdâtre nazelenalý, zelenavý verdure f. zeleň (barva) ; zeleň (rostlinstvo) verger m. ovocný sad, sad verglacé, -e namrzlý, zledovatělý, pokrytý náledím vergogne f. stud kniž. véridicité f. pravdivost vérifier les billets zkontrolovat jízdenky (o revizorovi či průvodčím) véritable opravdový (nelíčený) verlainien, -enne verlainovský vermeil, -eille rudý, červený, ruměný vermine f. chátra, verbež (kniž.) ; hmyz, havěť vermoulu, -e červotočivý, prožraný červotočem, prožraný červy vernir nalakovat (dřevo atd.) vernis m. lak, povlak verričre f. sklo, zasklená plocha ; skleněná střecha ; mozaikové okno verroterie f. skleněné nádobí, drobné skleněné zboží ; barevné sklo, barevná sklíčka (na výrobu bižuterie) verrou m. překážka, zábrana, zástrčka verrue f. bradavice vers le soir k večeru vers le sud k jihu vers m. verš versant m. svah, úbočí versatile proměnlivý, měnlivý, nestálý verser zaplatit, platit, splatit, splácet ; sypat / nasypat, vlévat / vlít, nalévat, nalít, lít ; vylít, vysypat ; překotit, převrhnout, překlopit verser des arrhes ŕ q. dát zálohu komu, zaplatit zálohu komu verser des larmes ronit slzy verser son sang pour q., qc. prolít krev za koho, za co verser une cotisation zaplatit příspěvek, přispět verser, verser de l'argent, payer un acompte splácet sic, acomte verset m. biblický verš version numérique f. elektronická verze (dokumentu, textu) vert bouteille lahvově zelený neměn. adj. vertčbre f. obratel verte čilá, hbitá, křepká, nezralá, zelená vertige m. poblouznění, závrať vertigineux, -euse šílený, závratný vertu f. ctnost, cudnost ; moc (kniž.) vésicule biliaire f. žlučník vestige m. stopa, šlápota ; pozůstatek, zbytek veston m. sako ; kabát vétérotestamentaire, de l'Ancien Testament starozákonní (PR, ak. sl. cz-fr ani fr-cz nic ; nevím, zda tam není spojovník) vétuste zchátralý (např. o budově), chatrný, vetchý Veuillez agréer mes vives condoléances. Přijměte mou nejhlubší soustrast. vexé, -e uražený ; zmatený vexer q. dotknout se koho, ranit, urazit koho ; týrat, trápit, soužit koho vézélien, -enne vézelayský (související s Vézelay) viande maigre f. libové maso viande séchée f. sušené maso vicaire zástupný??? adj. vicaire zástupný??? (jako adj. v ak. sl. ani PR nenal., ale možná "zástupný", podle významu vikář jako zástupce vládce v úřadu, čemuž ostatně odpovídá kontext Sigal, Marcheurs, 44-45, kde se hovoří o zástupných poutích ; tam sousloví "pčlerinage vicaire") adj. vicarial, -e vikářský ; vikariátní Vicence f. Vicenza geogr. victime f. oběť (neštěstí, nehody, piklů) vidange f. odpad, fekálie; výměna oleje ; čištění vide de contenu nicneříkající, nic neříkající, bezobsažný, prázdný vie privée f. soukromý život vie retirée f. život v ústraní vieillard m. stařec, kmet vieillerie f. haraburdí, veteš (i přen.) ; otřepané názory vieillot, -tte zašlý ; obstarožní ; zastaralý, nemoderní vient de paraître právě vyšlo vierges folles f. pl. pošetilé panny bibl. vierges sages f. pl. rozumné panny, moudré panny bibl. vies successives f. pl. převtělování vieux routier m. starý praktik, rutinér fam. vif d'un sujet m. jádro věci, jádro problému vigoureux, -euse prudký ; silný, statný, zdatný ; silný (o magnetu aj.) ; výrazný vigueur f. důraz, ráznost ; síla, statnost, zdatnost ; platnost viguier m. soudce (hist., v jižní Francii před 1789) Viking m. Viking pl. -s vil, fem. vile mrzký, nízký, podlý vilain enfant m. darebné dítě vilain enfant m. zlobivé dítě, darebné dítě villa f. vila vindicatif, -ive pomstychtivý, mstivý viol m. znásilnění (i přen.); znesvěcení (svatyně) violacé, -e nafialovělý, promodralý violacées f. pl. violkovité bot. violâtre nafialovělý violente querelle f. ostrá hádka violenter znásilnit, znásilňovat kniž. ; i přen. o smyslu textu apod. violet clair světle fialový neměn. adj. violette f. fialka violon d'Ingres m. koníček, vášeň violoniste m., f. houslista, houslistka virage m. zatáčka ; obrat, obrátka ; přechod, barevný přechod, změna barvy virer točit se, měnit směr ; měnit barvu, otočit se (o lodi) ; vířit ; poukázat na jiný účet virer točit se, měnit směr ; otočit se (o lodi) ; měnit barvu ; poukázat na jiný účet ; vířit virer ŕ změnit se v co (naše cesta se změnila ve skutečný horor) virevolter rychle se otáčet (kolem své osy) viride zelený, zelenavý, zelenkavý ak. sl. ani PR nic viridité f. zeleň, zelenost, zelenkavost visa m. vízum visage de cendre m. popelavá tvář visant ŕ na, o (účelově: plán na odstranění chudoby, úsilí o omezení inflace) viser zacílit, zamířit, cílit, mířit visionnaire vizionářský visitation f. Navštívení (Alžběty Pannou Marií) ; Navštívení Panny Marie (svátek připomínající navštívení Alžběty Pannou Marií) náb.; ak. sl. ani PR nic víc visite du diocčse f. vizitace diecéze visite f. návštěva visite pastorale f. vizitace círk. visiter (un château) prohlédnout si (zámek) visiteur m. návštěvník vitesse de pointe f. maximální rychlost vitesse permise f.? povolená rychlost, dovolená rychlost ak. sl. cz-fr, fr-cz ani PR nenal. vitesse vertigineuse f. závratná rychlost vitrine f. vitrína vive angoisse f. velká úzkost, hluboká úzkost vive concurrence f. tvrdá konkurence, velká konkurence vivier m. sádka, rybník vivre dans la nonchalance žít v přepychu??? (v ak. sl. nonchalance nenal. v žádném takovém významu; možná spíš žít lhostejně, žít v apatii) vivre vieux dožít se vysokého věku vivres m. pl. potraviny, proviant Vladislas Vladislav antroponym. vocable m. slůvko, slovíčko, slovo ; ochrana, záštita (světce), zasvěcení (kostela, kaple, oltáře apod. některému svatému) vocabulaire m. slovník (literárního díla, profesní skupiny apod.) vocal hlasový, vokální vocation f. kvalifikace ; poslání, úkol ; sklony (+ adj.) povolání (Bohem apod.) vocation f. určení, poslání voďvodat m. vojvodství, vojevodství (titul) hist.; takto ak. sl. voďvode m. vojvoda vogue f. de qc. móda, obliba čeho Voie lactée f. Mléčná dráha astr. voie rapide f. rychlostní silnice (ČJ ?), silnice pro motorová vozidla? (přímo v ak. sl. pod v. ani r. nenal.; PR ve fr. udává) voile d'une roue m. zdeformovaný ráfek (kola) voile f. plachta ; plachetnice, plachetní loď ; plachtění, jachting jiné je voile m. voile m. závoj, rouška ; flór ; opona ; látka (zahalující sochu či pomník před odhalením) ; (kniž.) roucho, háv ; závoj, clona, rouška (přen., např. mlžný opar, rouška tajemství) ; závoj (u hub) ; disk (automobilového kola) ; zborcení, zkroucení, zkřivení, prohnut jiné je voile f. voilé, -e zahalený ; zakalený ; zastřený (čím) voiler qc. zastírat co voilier / barque ŕ voile plachetnice voilŕ la mi-mai passé... už je za námi polovina května voilŕ qui pose un problčme tady narážíme na problém voilŕ tout a to je všechno, toť vše voir viz voir ci-aprčs viz dále voir ci-aprčs, p. ... viz dále, str. ... voir ci-dessous viz níže voir ci-dessus viz výše voir des gens stýkat se s lidmi voir infra, pp. viz níže str. infra bývá psáno kurzívou voir q. (rencontrer je jen pro náhodné setkání a nepoužívá se až tolik) setkat se s kým voire ba, ba i, dokonce voirie f. silniční síť, silnice ; údržba silnic, silniční správa ; skládka, smetiště, mrchoviště ; odvoz odpadků voisin, -e vedlejší (sousední) voisinage m. sousedství, blízkost ; sousedské vztahy ; sousedé voiture f. auto, vůz ; vůz, kočár, povoz ; vagón voix active f. aktivum, rod činný gram. voix distinguée f. uhlazený hlas voix passive f. pasivum, trpný rod gram. voix passive f. trpný rod volable uloupitelný ; oloupitelný volet m. okenice ; klapka ; lopatka, křídlo, list (hřídele, vrtule) voleter (3. sg. volette) poletovat volonté de puissance f. vůle k moci fil. Volontiers. Rád. Volontiers. Rád. S radostí. V pohodě. Pohoda, jasně. voltiger přelétnout (i o úsměvu) volute f. voluta, spirála, závit? ; spirála, kotouč ; (zool.) voluta (rod mořských plžů) vote m. hlas (ve volbách) vote ŕ mains levées m. hlasování zvednutím ruky (tak ak. sl., jinde veřejné hlasování) votre serviteur k vašim službám vouer q./qc. ŕ qc. odsoudit k čemu (i přen. dům odsouzený k demolici apod.) vouer qc. ŕ q. věnovat komu co (např. obdiv) vouer une vénération ŕ q. chovat obdiv k voulez-vous... mohl byste... vouloir bien faire qc. laskavě udělat co vouloir bien que + ind. připouštět, že voulu, -e požadovaný ; žádaný Vous avez tort! To byste měl! / To děláte chybu! vous avez vos points máte body vous de męme vám taky, vy taky (odpověď na přání zdaru apod.) vous ętes ma derničre ressource jste moje poslední záchrana Vous y ętes? Chápete to? Rozumíte mi? voűté, -e sehnutý, shrbený voyageur infatigable m. neúnavný cestovatel vôte m. hlasování vôte m. volba (odevzdání hlasu) ; hlasování vrai, -e opravdový (i ve smyslu hotový, např. hotový poklad) vraisemblablement pravděpodobně vrombir bzučet (o hmyzu, stroji) ; hrčet, vrčet (zejm. o stroji) vśux pour la nouvelle année m. pl. novoroční přání vu le danger éventuel vzhledem k možnému nebezpečí vu qc. vzhledem k (čemu) vue aérienne letecký pohled vue f., panorama m. výhled (vyhlídka) vue sur qc. f. výhled na co vulgarisation f. popularizace Vulgate f. Vulgáta Vyaça Vjása tak Verlaine wagnérien, -enne wagnerovský wagon de queue m. poslední vagón wagon m. vagón wagon-grille m. jídelní vůz, bufetový vůz wagon-restaurant m. jídelní vůz wattman m. řidič (tramvaje; arch.) western m. western, kovbojka wisigothique, wisigoth vizigótský Worms Worms geogr. xylographie f. dřevoryt, dřevorytina, xylografie ; dřevorytec y aller de sa petite larme přijít se svou troškou do mlýna yaourt m. jogurt zapper střídavě přepínat kanály, přeblikávat programy Zara Zadar geogr. zčle intempestif m. nemístná horlivost zčle m. horlivost zélé, -e horlivý, snaživý zézayer šišlat zoo m.! zoo