Homepage

You are here: Bibliography of Ancient, Medieval, and Early Modern Christian Heresy, Inquisition, and Witchcraft

Bibliography of the History of Christianity (bgkr)

Bibliography of the Christian Middle Ages (bgstrv)

Bibliography – History, Social sciences, and Miscellaneous (bg)

Bibliography of Ancient, Medieval, and Early Modern Christian Heresy, Inquisition, and Witchcraft

David Zbíral

Contents in brief (full contents below)

Theory and method – general / Teorie a metodologie – obecné

On the Middle Ages, see Medieval heresy below.

Overall views and theories of heresy – miscellaneous / Celkové pohledy na herezi a teorie hereze – různé

Kelly, Joseph F., History and Heresy: How Historical Forces Can Create Doctrinal Conflicts, Collegeville: Liturgical Press 2012. [xii, 215 p., softback. A book trying to understand heresy and orthodoxy in a mostly traditional view (where the orthodoxy is more or less clear, despite of the authors’ acceptation of some social scientific terminology or views). Defining heresy and authority; montanism; monophysitism; Cathars; Roman Catholic modernism; Protestant modernism and fundamentalism; dealing with heresy today. BNF, v.]

Rustow, Marina, Heresy and the Politics of Community: The Jews of the Fatimid Caliphate, Ithaca: Cornell University Press 2008. [Cited by Pegg 2011 (esp. for p. xv-xxiv) for an analysis of methodological assumptions behind studying heresy and religion.]

Slone, Jason D., Theological Incorrectness: Why Religious People Believe What They Shouldn’t, Oxford: Oxford University Press 2004.

The notion of orthodoxy and heresy

Wilson, M. Brett, „The Failure of Nomenclature: The Concept of ,Orthodoxy‘ in the Study of Islam“, Comparative Islamic Studies 3/2, 2007, 169-194. [p.]

Marxist approach, historical materialism / Marxistické pojetí, historický materialismus

Marxist scholarship / Marxistické bádání

See also Hussitism / Marxist approach.

See also different articles and books by these scholars: Koch, Ley, Töpfer, Werner.

Miscellaneous / Různé

Andrejev, Georgij Leonidovič, Christianstvo i problema svobody, 1965. [MZK.]

Engels, Bedřich, Německá selská válka, Praha: Svoboda 31984. [258 p. Czech translation (other editions: Praha: Lidová kultura 1938; Praha: Svoboda 1950). Kromě tohoto samostatného vydání obsaženo možná též v Marx – Engels, Spisy, sv. 7, kolem s. 370. c.]

Engels, Friedrich, „The Peasant War in Germany“, in: Collected Works of Karl Marx and Frederick Engels X, New York: International Publishers 1978, 397-482.

„Evoljucija christianskogo sektanstva v SSSR“ [special issue], Voprosy naučnogo ateizma ???, Moskva: Mysl’ ???. [Publisher: Akademija obščestvennych nauk pri CK KPSS, Institut naučnogo ateizma. FF MU.]

? Havlík, L. E. (ed.), Lidová hnutí na staré Rusi, Praha: Československá akademie věd 1969.

Jemeljach, Ljubov Isaakovna, Proischoždenije christianskogo kuľta, 1971. [MZK.]

Kautsky, Karl, Der Ursprung des Christentums, 1908. [Cited by Machovec in the connection with Marxist theorizing of early Christianity. The Czech-German Kautsky (1854-1938) became Marxist but criticized Lenin and the proletarian totalitarism and bolchevism as leading to exploitation.]

Kautsky, Karl, Foundations of Christianity: A Study of Christian Origins, New York: International Publishers 1925. [Translated from German.]

Kautsky, Karl, Původ křesťanství: Historická studie, Praha: Tiskový výbor Českoslovanské sociálně demokratické strany 1908. [476 p. New ed.: Původ křesťanství, Praha: Státní nakladatelství politické literatury 1961. MZK.]

Kozik, Pavel Zotovič, Ranneje christianstvo: Vymysly i dejstviteľnosť, 1987. [MZK.]

Kozik, Pavel Zotovič, Socialnyje osnovy christianskogo sektanstva I-III, Kazaň 1961.

Krejčí, J., „Sociologický model revolučního procesu“, Sociologický časopis 4, 1968/6, 159-173. [Ref. Kalivoda.]

Machovec, Milan, Husovo učení a význam v tradici českého národa, Praha 1953.

Marx – Engels, Spisy... VII, kolem s. 370.

Momdžjan, Chačik Nišanovič, Kommunizm i christianstvo, 1974. [MZK.]

Robertson, A., Původ křesťanství, Praha 1958. [For Kalivoda, Husitská ideologie 1961, 492, this is one of the best Marxist works on the Christian origins.]

Safronova, Nadežda Aleksejevna, Reakcionnost’ mističeskich idej sovremennogo christianskogo sektantstva, 1975. [MZK.]

Sidorova, N., ???, in: Srednije vijeka, 1953. [Ref. Le Goff, Time, Work ..., 291, n. 11.]

Smirin, M. M., Narodnaja reformacija T. Mjuncera, Moskva 1947. [According to Kalivoda, HM, 193, this is an important study of Thomas Müntzer and the German peasant war. It distinguishes different types of chiliasm. The author thinks that the Tabor ideology was still sectarian and less valuable than Müntzer’s.]

Töpfer, Bernhard, Das kommende Reich des Friedens: Zur Entwicklung chiliastischer Zukunftshoffnungen im Hochmittelalter, Berlin: Akademie-Verlag 1964. [A Marxist monograph.]

Werner, Ernst, Häresie und Gesellschaft im 11. Jahrhundert, (Sitzungsberichte der Sächsischen Akademie der Wissenschaften zu Leipzig), Berlin: Akademie-Verlag 1975. [82 p., softback. A dense Marxist view of the economic roots of 11th-century heresy. Metamorphoses of the agrarian sector; production, commerce, and communal movements; the Church and the new economy; orthodox spiritualism; heretical spiritualism; rationalized spiritualism of the dialectigs; questions of origin; heresy, dialectic, and society; liturgy and antidialectic in the service of the Church’s reaction. Endnotes (61-83). FF MU (DZ), s.]

Debate between Milan Machovec and Robert Kalivoda in the 1960s

„Diskuse o metodologických otázkách zpracování středověké myšlenkové látky“, Filosofický časopis 10/5, 1962, 790-824. [Machovec’s part: 812-824. New edition: below.]

„Diskuse o metodologických otázkách zpracování středověké myšlenkové látky“, in: Petr Dvořák – Ladislav Kvasz – Petr Urban – Josef Velek – Josef Zumr (eds.), 60 let Filosofického časopisu, Praha: Filosofia 2013, 127-174. [400 p. Responses to Machovec, „K zápasu...“ by Jaroslav Kudrna, Josef Válka, Jiří Kejř, Karel Kára, Dragoslav Slejška, Josef Zumr, Slavomil Strohs, Erika Kadlecová, Karel Kosík, Jiří Houška, Ivan Sviták, Irena Dubská, Zdeněk Javůrek and a response by Milan Machovec. Machovec also prepared a more thorough response but it could not be published: see „K diskusi...“. p.]

Kalivoda, Robert, „K Machovcovu ‚Zápasu o náročnější metodologický přístup k středověké myšlenkové látce‘“, Filosofický časopis 11/2, 1963, 228-263.

Kalivoda, Robert, „K Machovcovu Zápasu o náročnější metodologický přístup k středověké myšlenkové látce“, in: Petr Dvořák – Ladislav Kvasz – Petr Urban – Josef Velek – Josef Zumr (eds.), 60 let Filosofického časopisu, Praha: Filosofia 2013, 175-215. [A response to Machovec, „K zápasu...“. p.]

Kejř, Jiří, „Husitská ideologie a problémy jejího studia“, Právněhistorické studie 9, 1963, 297.

Machovec, Milan, „K diskusi o metodologii dějin středověké filosofie: Odpověď Robertu Kalivodovi“ [unpublished manuscript]. [A response to Kalivoda, „K Machovcovu Zápasu...“. According to Martin Machovec, son of the author, Milan Machovec’s correspondence proves that he tried to publish this text until 1965 and then finally filed it away (maily109). It will be prepared for publication on the website of Filosofický časopis by Martin Machovec and Olga Baranová, the managing editor of the journal. Preliminary edition by Martin Machovec. doc.]

Machovec, Milan, „K zápasu o náročnější metodologický přístup k středověké myšlenkové látce: Nad Kalivodovou knihou o husitské ideologii“, Filosofický časopis 10/3, 1962, 398-419. [New ed. 2013, see below.]

Machovec, Milan, „K zápasu o náročnější metodologický přístup k středověké myšlenkové látce: Nad Kalivodovou knihou o husitské ideologii“, in: Petr Dvořák – Ladislav Kvasz – Petr Urban – Josef Velek – Josef Zumr (eds.), 60 let Filosofického časopisu, Praha: Filosofia 2013, 97-126. [p.]

Mervart, Jan, „Koncepce dějin Roberta Kalivody a přijetí jeho Husitské ideologie“, in: Proměny diskursu české marxistické historiografie: Kapitoly z historiografie 20. století, České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 2008, 337-354. [p.]

Zbíral, David, ???. [A commentary on the debate, mostly on its historical (not ideological) side, i.e. the perception of Catharism and the Liber de duobus principiis in the context of 20th-century historiography. Local file: machovec-kalivoda.doc.]

Zumr, Josef, „Zápas o svobodné bádání“, in: Petr Dvořák – Ladislav Kvasz – Petr Urban – Josef Velek – Josef Zumr (eds.), 60 let Filosofického časopisu, Praha: Filosofia 2013, 35-42. [Introduction to the special edition, placing the reprinted discussions (among which, on p. 41-42, also the one between Machovec and Kalivoda) into the broader intellectual and political context at the turn of the 1960s. Presents the view that in the end, more important than Machovec’s scholarly remarks were his charges that Kalivoda’s account is pseudo-materialistic and Hegelian and that Kalivoda abandons the Marxist perception of religion as opium (41). According to Zumr, the respondents reacted mostly to the danger that Machovec’s review presented for a renewal of strict ideological control over the journal (41): more was at stake than just medieval thought (42). p.]

On Marxist approach / O marxistickém pojetí

Dorpalen, Andreas, German History in Marxist Perspective: The East German Approach, Detroit 1985.

Leff, Gordon, The Tyranny of Concepts: A Critique of Marxism, London: Merlin 1961. [This could be interesting since Leff is a historian of heresy.]

Manselli, Raoul, „Les approches matérialistes de l’histoire du catharisme“.

Criticism

Jones, A. H. M., „Were Ancient Heresies Disguised Social Movements?“, Journal of Theological Studies 10/2, 1959, 280-297.

The use of sources, their reliability

Specifically for inquisitional records, see Inquisitorial records as sources.

L’Hermite-Leclercq, Paulette, „Historiographie d’une hérésie: Les guillelmites de Milan (1300)“, Revue Mabillon 70, 1998, 73-96. [Review: Heresis 38, 114-116 (summarized above). The author’s affiliation: Paris IV – Sorbonne. Allegations of libertinism become, for the author, the point of departure for important notes on the use of sources (more questions than answers, but useful questions). She also calls attention to the relationship between acts and beliefs of heretics which is not, according to her, in complete harmony. Without citing postcolonial or postmodern literature or Ginzburg’s „Inquisitor as...“, the author transforms the question also in an ethical one. Ultimately – as usual – the strategy she proposes is a critical stance and reflexivity (88). BNF, k. (DZ, en).]

Comparative perspective – works on different traditions and religions / Srovnávací perspektiva – práce o jiných oblastech a obdobích

Haar, Barend J. ter, „Whose Norm, Whose Heresy? The Case of the Chinese White Lotus Movement“, in: Irene Pieper – Michael Schimmelpfennig – Joachim von Soosten (eds.), Häresien: Religionshermeneutische Studien zur Konstruktion von Norm und Abweichung, München: Wilhelm Fink 2003, 67-93. [ÖNB, c.; FF MU (DZ), s.]

Zakzouk, Mahmoud, „Zum Problem der Häresien in der Islamischen Geschichte“, in: Irene Pieper – Michael Schimmelpfennig – Joachim von Soosten (eds.), Häresien: Religionshermeneutische Studien zur Konstruktion von Norm und Abweichung, München: Wilhelm Fink 2003, 137-149. [FF MU (DZ), s.]

General overviews / Celkové přehledy

Evans, Gillian Rosemary, A Brief History of Heresy, Malden – Oxford: Blackwell 2003. [195 s. Přeloženo i do češtiny. FF MU.]

Evans, Gillian Rosemary, Stručné dějiny kacířství, přel. Robert Forberger, Praha: Volvox Globator 2006. [168 s. Povšechná a velmi problematická, nicméně na zdrojích založená přehledová práce od gnostiků přes manichejce, katary a novokřtěnce po současná křesťanská nová náboženská hnutí, ovšem s větším zaměřením na středověk. MZK prez.; FF MU abs.; c. tit., 106-117; FF MU (DZ), s.]

Heterodoxy in ancient Christianity / Heterodoxie ve starověkém křesťanství

Miscellaneous / Různé

Viz též Gnóze.

Cristianismo heterodoxo en Occidente a fines de la antigüedad: Adivinación, falso martirio, herejía, Juan Carlos Sánchez León Jaén: Universidad Nacional de Educación a Distancia, Centro Asociado „Andrés de Vandelvira“ de la Provincia de Jaén, 1998

Hunter, David G., Marriage, Celibacy, and Heresy in Ancient Christianity: The Jovinianist Controversy, Oxford: Oxford University Press 2009. [p. (male); h.]

Kocáková, ?., Církev pronásledovaná a pronásledující na přelomu antiky a středověku, diplomová práce, Masarykova univerzita, Brno 1995. [Je zde zevrubně traktován stav říše, pronásledování kř. aj. Konfesně zabarvená, nereligionistická práce, už v úvodu odůvodňuje téma hlubokou úctou k těm, kdo za svou víru položili život atd. Pak jsou tu nekatoličtí křesťané: poměrně stručné, ale přínosné. Montanismus, gn., arianismus. Seznam lit. FF MU.]

Thomassen, Einar, „Orthodoxy and Heresy in Second-Century Rome“, The Harvard Theological Review 97/3, 2004, 241-256. [JSTOR, p.]

Overviews / Přehledy a přehledové sborníky

Edwards, Mark, Catholicity and Heresy in the Early Church, Farnham – Burlington: Ashgate 2009. [vi, 201 s. Začíná celkem kritickým pohledem na relativitu kategorií katolicity a hereze, ale poté upadá do určitých apologií. Odmítá například, že by před Nicejským koncilem 325 neexistovalo pevné těleso magisteria, které definovalo víru (5). Ortodoxii definuje jako to, co v určité době učí většina biskupů (7). Mám o knize určité pochybnosti. Gnostické počátky ortodoxie (zde argumentuje, že gnostici jako první přišli se spekulací); katolicita Eirénaia; základy katolického učení ve 3. stol.; Órigenés a ortodoxie; Nicejský koncil a co následovalo; Apollinarius a chalkedonská definice. KTF Wien, v.]

Marjanen, Antti – Luomanen, Petri (eds.), A Companion to Second-Century „Heretics“, (Supplements to Vigiliae Christianae 76), Leiden – Boston: Brill 2005. [400 s., váz. Sbírka příspěvků různých autorů, kterou je možné chápat jakoby učebnici „heretiků“ a „hereze“ neboli osob a jejich učení, které je tradičně charakterizováno jako heretické. Z obsahu: Basilides the Gnostic (B. A. Pearson), Sethianism (M. A. Williams), The School of Valentinus (I. Dunderberg), Marcion (H. Räisänen), Tatian the Assyrian (W. L. Petersen) atd. Kniha z části přístupná na Google Books. FF MU (DP).]

Proceedings, collections of essays / Sborníky

Baker, Derek (ed.), Schism, Heresy and Religious Protest, Cambridge: Cambridge University Press 1972. [Anotace níže. h.]

Iricinschi, Eduard – Zellentin, Holger M. (eds.), Heresy and Identity in Late Antiquity, (Texts and Studies in Ancient Judaism 119), Tübingen: Mohr Siebeck 2008. [Contains e.g. articles by A. Cameron, W. Arnal, Karen L. King. p.]

Ancient heresy as theoretical problem / Starověká hereze jako teoretický problém

Bolgiani, Franco, Ortodossia ed eresia: Il problema storiografico nella storia del Cristianesimo e la situazione „ortodossia“-„eresia“ agli inizi della storia cristiana, Torino: CELID 1987. [128 s. Stručná, ale velmi užitečně vypadající knížka věnovaná historiografickému problému s užíváním kategorií ortodoxie a hereze v prvních staletích křesťanství. Jde skutečně o důležitou metodologickou diskusi, i když obsahuje povětšinou to, co je již celkem známo (alespoň v důsledné religionistice). Ortodoxie a hereze – běžný a právní význam; chybné perspektivy; rozhodnutí společenství a hereziologická literatura; hereze a státní autorita; rozšíření konceptu hereze; konec věroučné jednoty v Evropě a problém ortodoxie/hereze; k pozitivnímu hodnocení hereze – pietismus; problém ortodoxie/hereze v historicé teologii a kritické biblistice; novější historiografická debata; Walter Bauer; ortodoxie – dějiny termínu; hereze – dějiny termínu (důležité, pečlivé). Poznámkový aparát (zkratky v textu, seznam zkratek neobsahuje, ale jde o zkratky zavedené). BNCF; c.]

Tilley, Maureen A., „When Schism Becomes Heresy in Late Antiquity: Developing Doctrinal Deviance in the Wounded Body of Christ“, Journal of Early Christian Studies2007, 1-21. [p.]

View of heresy in antiquity / Pojetí hereze ve starověku

Miscellaneous / Různé

U Augustina: viz spec. kap. pod Augustinem.

Bonner, Gerald, „Dic Christi Veritas Ubi Nunc Habitas: Ideas of Schism and Heresy in the Post-Nicene Age“, in: William E. Klingshirn – Mark Vessey (eds.), The Limits of Ancient Christianity: Essays on Late Antique Thought and Culture in Honor of R. A. Markus, Ann Arbor: The University of Michigan Press 1999, 63-79. [KTF Wien, c.]

Le Boulluec, A., La notion d’hérésie dans la littérature grecque, IIe-IIIe siècles I-II, Paris: Études augustiniennes 1985. [Odkaz Miles in Hazlett, Rané kř.]

Rüpke, Jörg, Superstitio: Devianza religiosa nell’Impero romano, trans. Elisa Groff, Roma: Carocci 2014. [An Italian translation from Aberglauben oder Individualität? Religiöse Abweichung im römischen Reich (Tübingen: Mohr Siebeck 2011). The concept of superstitio; the production of religious norms during the late Republic; religious experiences outside temples; the normative discourse in late Antiquity; the individual; deviance and individualization: from Cicero to Theodosius. h.]

Stachura, Michał, „Pojęcie ‚heretycy‘ w ustawodawstwie Konstantyna Wielkiego i jego następców“, Historyka: Studia metodologiczne 30, 2000, 59-72. [The concept of heretics in the legislation of Constantin the Gread and his successors. BJ, c.]

We and the other in the construction of heresy in antiquity

Iricinschi, Eduard – Zellentin, Holger M., „Making Selves and Marking Others: Identity and Late Antique Heresiologies“, in: Eduard Iricinschi – Holger M. Zellentin (eds.), Heresy and Identity in Late Antiquity, (Texts and Studies in Ancient Judaism 119), Tübingen: Mohr Siebeck 2008, 1-27. [p.]

Accusations of sexual misconduct, cannibalism and ritual murder in antiquity / Obvinění z nepovolené sexuality, kanibalismu a rituální vraždě v antice

Against Christians / Proti křesťanům

McGowan, Andrew, „Eating People: Accusations of Cannibalism against Christians in the Second Century“, Journal of Early Christian Studies 2, 1994, 413-442. [p.]

Ancient heresiology, polemics and intellectual fight against heterodoxy / Starověká hereziologie, polemika a intelektuální boj proti heterodoxii

Casula, Lucio, Leone Magno: Il conflitto tra ortodossia ed eresia nel quinto secolo, Roma: Tiellemedia 2002. [285 s., váz. Úvodní studie a edice latinských textů. Vypadá užitečně. Pozn. aparát, rejstříky. BNCR, BEFR, v.]

Jeanjean, Bénoît, „L’élaboration du discours antihérétique dans l’Antiquité tardive“, Heresis 44-45, 2006, 9-36. [Obsahuje bibliografii. h.]

Jeanjean, Bénoît, Saint Jérôme et l’hérésie. [Recenze Heresis 38, 146 ad.]

Lundhaug, Hugo, „Shenoute’s Heresiological Polemics and Its Context(s)“, in: David Brakke – Jörg Ulrich – Anders-Christian Jacobsen (eds.), Invention, Rewriting, Usurpation: Discursive Fights over Religious Traditions in Antiquity, (Early Christianity in the Context of Antiquity 11), Frankfurt: Peter Lang 2012, 239-261. [Academia.edu, p.]

Marshall, John W., „The Objects of Ignatius’ Wrath and Jewish Angelic Mediators“, Journal of Ecclesiastical History 56/1, 2005, 1-23. [p.]

Pourkier, Aline, L’hérésiologie chez Épiphane de Salamine, Paris: Beauchesne 1992. [539 s., brož. Velmi užitečně vypadající práce (včetně bibliografie). Autor; hereziologie před Epifaniem; rozvrh knihy, seznam herezí; poznámka proti Noetovi a noetiánům; poznámka proti Menandrovi; Satornilovi; Basilidovi; Karpokratovi; nikolaitům (mikulášencům); Tatianovi; kvartodecimánům; katarům (381-414); nazorejcům; závěr. Poznámkový aparát, strukturovaná bibliografie, podrobné rejstříky (osob, biblický, schizmat a směrů, geografický...). KTF Wien, v.; c.]

Ancient legal action against and imperial persecution of the heretics / Starověké právní zákroky a císařská pronásledování kacířů

Stachura, Michał, Heretycy, schizmatycy i manichejczycy wobec cesarstwa rzymskiego (lata 324-428, wschodnia część Imperium), Kraków: Historia Iagellonica 2000. [224 p., softback, bigger format. Title: manichejczycy: sic. A good-looking monograph by an assistant professor of Byzantine history at Jagiellonian University in Cracow. Introduction: heretics as object of historical research; sources and state of research. I. Formation of the legal category of heretics as basis of antiheretical action: causes and character of persecution; Constantine towards heretics and schismatics in 324; Constantine’s successors; Theodosius I – a turning point?; antiheretical politics in the Eastern Roman empire, 392-428; formation of heretical and schismatic churches as a consequence of antiheretical laws. II. Heretical minorities’ views of the Roman empire as Christian: minority churches as so-called threats to the order; heretics and schismatics on the empire; Filostorgos on the Christian Roman empire; Socrates Scholasticus on the Christian Roman empire. Footnotes, bibliography, indexes. BJ, v.]

Marcion and Marcionism / Markión a markionismus

Overviews / Přehledy

Blackman, Edwin Cyril, Marcion and His Influence, London: Society for Promoting Christian Knowledge 1948. [x, 181 s., váz. Přetisk 1978 (v.). Trochu zastaralá monografie (Markióna podává jasně jako heretika apod.). Markionitská církev; Markión a nz. kánon; Markión a nz. text – metoda, prology, markiónský latinský NZ; Markiónův dualismus (povaha, Tertulliánova kritika, M. a gnóze); christologie; návaznost na Pavla; Markión a SZ. Pozn. aparát, bibliografie, rejstřík. ETF Wien, v.]

Harnack, Adolf, Marcion: Das Evangelium von Fremden Gott, Leipzig 21924. [Pod „Marcion“ lze v tomto souboru najít i další knihy o Markiónovi.]

Loos, Milan, Dualist Heresy in the Middle Ages, Praha: Academia 1974. [400 s. Odborná literatura – religionistika – bogomilství, katarství. Náklad 1350 výtisků. Překlad z českého rukopisu I. Lewitová. Průběžný poznámkový aparát, bibliografie, podrobný rejstřík. Dodnes užitečné shrnutí, zaměřuje se dost na sociální a historické pozadí. c.]

Montanus and Montanism / Montanus a montanismus

Sources / Prameny

Tabbernee, William (ed.), Montanist Inscriptions and Testimonia: Epigraphic Sources Illustrating the History of Montanism, Macon: Mercer University Press 1997.

Overviews / Přehledy a obecná pojednání

Labriolle, P. de, La crise montaniste, Paris 1913. [Le Goff: je možné na to „v každém případě odkázat“.]

Labriolle, P. de, Les sources de l’histoire du montanisme, Paris 1913.

Trevett, Christine, Montanism: Gender, Authority and the New Prophecy.

Wypustek, Andrzej, „Ekstatycy, wizjonerzy, prorocy: U źródeł ‚kryzysu montanistycznego‘ w starożytnym chrześcijaństwie“, in: „Innowiercy, odszsczepieńcy, herezje“, Poznańskie studia polonistyczne: Seria literacka 3, 1996, 32-54. [After an overview, this article focuses on the comparisons between Montanist ecstasy and pagan posession and argues that ectatic prophecy (somewhat overlooked by scholarship according to the author – which is, however, a debatable statement) was the core of the controversy. BJ, c. (loc. under Innowiercy).

Reactions to montanism, repression / Reakce na montanismus, represe

Tabbernee, William, Fake Prophecy and Polluted Sacraments: Ecclesiastical and Imperial Reactions to Montanism, (Supplements to Vigiliae Christianae 84), Leiden – Boston: Brill 2007. [xxxviii, 485 s., mapy na předsádkách. Velmi důležitá monografie, řazená chronologicky, obsahuje i kap. o reakci montanistů na odpor proti nim. Podrobný pozn. aparát, bg, rejstřík biblických citací, obecný rejstřík. BL, v.]

Arianism / Ariánství

Yitzak Hen is working on a book on western Arianism in a political and social context (due for 2015).

Barnes, Michel R. – Williams, Daniel H. (eds.), Arianism after Arius: Essays on the Development of the Fourth Century Trinitarian Conflicts, Edinburgh: T. & T. Clark 1993. [xviii, 257 s. Sborník. Tradiční pohledy na pozdní ariánství; postoje k Areiovi v ariánských sporech; topografie hereze – mapování rétorického tvoření ariánství; odmítal Athanasios Marcella?; smysl pro tradici – homoiúsiáni; schizma v Antiochii po Cavalleře; Ambrož, císaři a homoiáni v Miláně – první spor o basiliku; křest a ariánské spory; „ariáni“ jako polemické označení asketů na římském Východě; užívání Eunomiova kauzálního jazyka; teologie jako gramatika – Řehoř z Nazianzu a Wittgenstein. Pozn. aparát, stručné rejstříky. ETF Wien, v.; c.]

Bednaříková, Jarmila, Stěhování národů, Praha: Vyšehrad 2003. [416 s. Rejstříky, seznam literatury.]

Dun, Marilyn, „Lombard Religiosities Reconsidered: ‚Arianism‘, Syncretism and the Transition to Catholic Christianity“, in: Andrew P. Roach – James R. Simpson (eds.), Heresy and the Making of European Culture: Medieval and Modern Perspectives, Farnham – Burlington: Ashgate 2013, 89-109. [FF MU (DZ), s.]

Ferrua, Antonio, La polemica antiariana nei monumenti paleocristiani, Citta del Vaticano: Pontificio Istituto di Archeologia Cristiana 1991.

Hanson, R. P. C., The Search for the Christian Doctrine of God, Edinburgh: T. & T. Clark 1988. [Zevrubná práce, kterou Miles nejvíce doporučuje k ariánské kontroverzi.]

Kocáková, Marcela, Církev pronásledovaná a pronásledující na přelomu antiky a středověku, diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita v Brně 1995. [76 s. Vedoucí: Jarmila Bednaříková. v.]

Parvis, Sara, Marcellus of Ancyra and the Lost Years of the Arian Controversy, 325-345, Oxford – London: Oxford University Press 2006. [xii, 291 s. Monografie dobře opřená o prameny. Poznámkový aparát, bibliografie, rejstřík. KTF Wien, v.]

Penni Iacco, Emanuela, L’arianesimo nei mosaici di Ravenna, Ravenna: Longo 2011.

Wiles, Maurice, Archetypal Heresy: Arianism through the Centuries, Oxford – London: Oxford University Press 1996. [x, 204 s. Kniha o tradici pojmu ariánství v novověku (nikoli v antice a středověku: antika slouží jen jako pozadí, středověk kniha vynechává). Definice ariánství, ariánství jako polemická konstrukce; konec ariánství na Východě, Západě i v gótském křesťanství; konec ariánství jako metodologický problém, vztažení pojmu ariánství k Servetovi a antitrinitářství; britské ariánství – koncept ariánství na britských ostrovech od 17. stol., Isaac Newton, Samuel Clarke, anglické presbyteriánství a ariánské tendence; britští ariánští učenci v 19. a 20. stol. stol. Poznámkový aparát (pod čarou), bibliografie, rejstřík biblických citací, všeobecný rejstřík. KTF Vídeň; FF MU (DZ), s., p.]

Williams, Rowan, Arius: Heresy and Tradition, London: Darton Longman and Todd 22001 (1. vyd. 1987). [xi, 348 s. Monografie věnovaná Areiovi a kontextu jeho myšlení (nikoli tradici ariánství či hereziologické tradici o ariánství). Kontext Areiova vystoupení; nicejská krize – dokumenty a jejich datování; Areiova teologie; Alexandrie a Órigenovo dědictví; teologie mimo Egypt; Areios a filosofie (stvoření a počátek; intelekt; analogie a účastenství). Poznámkový aparát (281-352), bibliografie, jmenný rejstřík. FF MU (DZ), s., p.]

Donatism, Donatists, circumcelliones / Donatismus, donatisté, circumcelliones

Poznámka: dle Schulten postavil rovnítko mezi donatisty a circumcelliony Augustin (s. 172; Schulten s tím souhlasí, Büttnerová mluví spíše o „koalici“ mezi donatisty a circumcelliones a circumcelliones sleduje již od 3. stol., tj. před Donatem).

Büttner, Theodora – Werner, Ernst, Circumcelionen und Adamiten: Zwei Formen mittelalterlichen Haeresie, Berlin: Akademie-Verlag 1959. [143 s., mírně větší formát. Haeresie sic. První část (Büttner) se zabývá historickými circumcelliony ve 3.-4. stol. a jejich „koalicí“ s donatismem. Druhá část (Werner) zprávami o českých „adamitech“. Kniha zastává názor, že libertinismus u středověkých disidentských skupin skutečně existoval. BNF, v.]

Frend, William Hugh Clifford, The Donatist Church: A Movement of Protest in Roman North Africa, Oxford 1952.

Schulten, Paulus Gerardus Gemma Maria, De circumcellionen: Een sociaal-religieuze beweging in de lade oudheid, Scheveningen: Edauw & Johannissen 1984. [194 s. Originaly a Ph.D. dissertation. French summary, endnotes, bg. BNF, v.]

Pelagius, Pelagianism / Pelagius, pelagiánství

Bohlin, T., The Theology of Pelagius and Genesis, Uppsala – Wiesbaden 1953.

Collinge, William J., Four Anti-Pelagian Writings. [Angl. překlad protipelagiánských pojednání (jen Augustinových?).]

Fairbairn, D., Grace and Christology in the Early Church, Oxford: Oxford University Press 2003.

Ferguson, J., Pelagius: A Historical and Theological Study, Cambridge 1936.

Chadwick, Owen, John Cassian, London: Cambridge University Press 1968.

Isla Frez, Amancio, „El desarrollo del pelagianismo y la cristianización de Inglaterra“, in: Francisco Javier Lomas – Federico Devís (eds.), De Constantino a Carlomagno: Disidentes, heterodoxes, marginados, Cádiz: Universidad de Cádiz [1992], 197-210. [Zajímavá studie s odkazy na prameny. BNF, v.]

Moreschini, C. (ed.), S. Hieronymi Presbyteri opera III/2: Opera polemica, Dialogus adversus Pelagianos, (Corpus Christianorum: Series Latina 80) Turnholti: Brepols 1990. [xxxi, 137 s. ISBN 2-503-00802-X. NKČR.]

Ó Cróinín, Dáibhí, „‚New Heresy for Old‘: Pelagianism in Ireland and the Papal Letter of 640“, Speculum 60/3, 1985, 505-516. [JSTOR, p.]

Ogliari, D., Gratia et certamen: The Relationship between Grace and Free Will in the Discussion of Augustine with the So-Called Semipelagians, Leuven: Leuven University Press – Peeters 2003.

Pliuval, G. de, Pélage, Lausanne 1943.

Rees, Bryn R., Pelagius: A Reluctant Heretic, Woodbridge: The Boydell Press 1988. [xvi, 176 s., váz. Čtivě až esejisticky napsaná, ale velmi dobře podložená historická práce, která se s velkým zaujetím věnuje i teologickému sporu. Ukazuje Pelagia v zajímavých kontextech, včetně jeho palestinské emigrace. Klade zajímavé otázky, např. „jak pelagiánský byl Pelagius“ (90). Pozn. aparát, bibliografie, rejstřík. Dodatky: spisy přisouditelné Pelagiovi, synod v Diospolis, shrnutí pelagiánského sporu, pijácká píseň o Pelagiovi (sic; moderní kreace). ETF Wien, v.]

Rees, Bryn R., Pelagius: Life and Letters, Woodbridge: The Boydell Press 1988. [552 s. Spojuje předchozí dvě práce: Pelagius: A Reluctant Heretic a The Letters of Pelagius and his Followers. obj.]

Štencel, Kamil, závěrečná práce, Masarykova univerzita [Před ISem, tj. jen v tištěné podobě.]

Weaver, Rebecca H., Divine Grace and Human Agency: A Study of the Semi-Pelagian Controversy, Macon: Mercer University Press 1996. [Wien.]

Priscillien and Priscillianism / Priscillián a priscilliánství

Alès, Adhémar d’, Priscillien et l’Espagne chrétienne à la fin du IVe siècle, Paris: Beauchesne 1936.

Babut, G., Priscillien et le priscillianisme, Paris 1903.

Babut, È-Ch., Priscillien et le priscillianisme, Paris: Champion 1909.

Burrus, Virginia, The Making of a Heretic: Gender, Authority, and the Priscillianist Controversy, Berkeley – Los Angeles – London: University of California Press 1995. [xii, 252 s. Recenze Church History: tematika genderu je líbivý titul, ve skutečnosti moc neanalyzováno nad rámec vlivu žen na koncily. Neodpovídá na otázky, co lidi k priscilliánské askezi vedlo. Celkově je recenze poměrně pochvalná a dojem z listování knihou dobrý. Autorka spatřuje 3 hlavní faktory utvářející priscilliánský spor: 1) rozdíly mezi veřejnou a soukromou konstrukcí křesťanského společenství, 2) konflikt mezi spolupracujícími a odcizenými postoji k politickým institucím a světským záležitostem a 3) vývoj nových technik definice a vynucení monolitické ortodoxie. Opozice na koncilu v Zaragoze; obvinění z manicheismu v Priscilliánových Traktátech; aliance, nepřátelství a smrt; vyšetřování hereze v Toledu a Tarragoně; gnostik – reinterpretace Sulpicia Severa a Jeronýma. ETF Wien, v.; c.]

Chadwick, Henry, Priscillian of Avila: The Occult and Charismatic in the Early Church, Oxford: Oxford University Press 1976. [xiv, 250 s. Kvalitně vypadající, historicky zaměřená monografická práce. Život; učení; konec a následky; vliv. Pozn. aparát, rejstřík. ETF Wien, v.]

Sanchez, Sylvain Jean Gabriel, Priscillien, un chrétien non conformiste. Doctrine et pratique du priscillianisme du IVe au VIIe siècle, Paris: Beauchesne 2009. [523 s.]

Sanchez, Sylvain Jean Gabriel, „Priscillien et le priscillianisme en Hispanie“, Bulletin de littérature ecclésiastique, říjen-prosinec 2007.

Collyridians / Kollyridiany

Iva Doležalová (lecture on this topic).

Washington, Julie, „Goddess Worship within Early Christianity: A Brief Look at the Collyridians“,Khthónios 2/1, 2004, 30-41. [Není dostupné online, e-zdroje MU neobsahují.]

Medieval heresy / Středověká hereze

Theory and method / Teorie a metodologie

Miscellaneous / Různé

Asad, Talal, „Medieval Heresy: An Anthropological View“, Social History 11/3, 1986, 345-362. [Článek, který odpovídá na Nelson, „Society, Theodicy...“. Řadí ji k funkcionalismu a má za to, že není tak snadné vyargumentovat stabilitu raně středověké společnosti v kontrastu s křesťanskou společností po r. 1000 a že vzestup hereze lze vysvětlit i bez toho v tom smyslu, že hereze spíš koření v protestu proti rozšiřování autority církve a církevní disciplinaci. JSTOR, ale ne MU. c., p.]

Biller, Peter, „Through a Glass Darkly: Seeing Medieval Heresy“, in: Peter Linehan – Janet L. Nelson (eds.), The Medieval World, London – New York: Routledge 2001, 308-326. [On „filters“ in the study of heresy in the central Middle Ages (not specifically on inquisitional trial proceedings) concentrating on Cathars and Waldensians (disproportions, focus of the sources). Points to some problems of the sources and to legacy of older writing and scholarship (in a very balanced way, not in the rhetoric mode of stupidity of older historiography, a mode explicitly refused on p. 319) Ref. Brunn 20. Wien, c. (loc. Heresy / Linehan), h., l.]

Capitani, Ovidio, „Eresie nel medioevo o medioevo ereticale?“, [Publikováno též na http://digilander.libero.it/eresiemedievali/Capitani.doc jako „Eresie nel medioevo o medioevo ereticale?“, doc.]

Cazenave, Annie, „Hérésie et société“, Heresis 13-14, 1989, 7-61. [c.]

Dupré Theseider, Eugenio, „Problemi di eresiologia medioevale“, in: Eugenio Dupré Theseider, Mondo cittadino e movimenti ereticali nel Medioevo, Bologna: Pàtron 1978, 213-231. [Zásadní studie, věnovaná mimo jiné katarům. Dělí se na části: problém periodizace; povaha a typy hereze; heretická svědectví a ortodoxní interpretace; problém kontinuity hereze (!); sociologie hereze. FF MU (DZ), s.]

Eperjesy, Stephen,„Religious Movement as a Necessity for Early Middle Age ‚Heretics‘ and the Church“, Constellations 3/2, 2012, 147-154. [p.]

Ferrone, Vincenzo – Firpo, Massimo, „From Inquisitors to Microhistorians: A Critique of Pietro Redondi’s ‚Galileo Eretico‘“, Journal of Modern History 58/2, 1986, 485-524. [Wien, c., JSTOR, p.]

Chiffoleau, Jacques, „Hérésie médiévale et dissidence religieuse à l’époque moderne“, Provence historique 37, 1987, 89-103. [Kritické zhodnocení Audisio, Les vaudois du Luberon. Odkaz Brunn, Des contestataires, 21. CEC, MSH, c.]

Lourdaux, Willem – Verhelst, Daniel (eds.), The Concept of Heresy in the Middle Ages (11th-13th C.): Proceedings of the International Conference Louvain May 13-16, 1973, Leuven: Leuven University Press – The Hague: Martinus Nijhoff 1976. [VIII-232 s.; 25 cm. Moore: Hereze jako nemoc (AJ). Leclercq: pojetí hereze u Bernarda z Clairvaux (FJ). Hereze u Gerhocha z Reichersbergu (NJ). Hereze u právníků 12. a 13. stol. (NJ). Hereze a papežská politika (NJ). Angelov: Ursprung... Trawkowski: Mezi ortodoxií a herezí: Vita apostolica (FJ). Pataria (it.). Fil. a hereze (AJ). Duvernoy: haereticus v Languedocu ve 13. stol. (FJ). Hereze v it. a inkvizize (it.). Užitečná kniha. Poznámka k bibl. údaji: takto vypsáno přímo z knihy, jen je tu Leuven a The Hague. De Haag v několika bibliografiích, zejm. na internetu, ale zde se respektuje tit. str. Údaj přesně ověřen, včetně velkého C. jako Century. Lourdaux, Willem (tak vícekrát); Verhelst, Daniel: tak uvádí kř. jména internet, na tit. str. nejsou. Knihovna v Hradci Králové. ON uvádí: 2. ed. 1983. ENC, c.; Google Books, p.]

Mayer, Jean-François, „Orthodoxie et dissidence: Réflexions d’historien autour des sectes et de la religiosité parallèle“, Heresis 46-47, 2007, 163-175. [Podtrhuje snahy o návaznost a též paralely v reakcích společnosti na dávné hereze a na soudobá nová náboženská hnutí. h.]

Morghen, Raffaello, „Movimenti religiosi popolari nel periodo della riforma della chiesa“, X Congresso Internazionale di Scienze Storiche: Relazioni III: Storia del medioevo, Firenze: Sansoni 1955, 333-356. [BNCF, v. (vyloučeno z reprodukce – porušená vazba).]

Morghen, Raffaello, „Aspetti ereticali dei movimenti religiosi popolari“, in: id., Tradizione religiosa nella civiltà dell’Occidente cristiano: Saggi di storia e di storiografia, (Studi storici 112-114), Roma: Istituto storico italiano per il Medio Evo 1979, 95-108. [Zdůrazňuje evangelismus herezí. BNF, BNCF, o.]

Piron, Sylvain, „Allégories et dissidences médiévales“, in: Anne Rolet (ed.), Allégorie et symboles: Voies de dissidence?: De l’antiquité à la Renaissance, Rennes: Presses universitaires de Rennes 2012, 243-268.

Vauchez, André, „Orthodoxie et hérésie dans l’Occident médiéval (Xe-XIIe siècle)“, in: Susanna Elm – Éric Rebillard – Antonella Romano (eds.), Orthodoxie, christianisme, histoire / Orthodoxy, Christianity, History, Rome: École française de Rome 2000, 321-332. [Odkaz Brunn 18. ENC, c.]

Zanella, Gabriele, „Tra eresia e metodologia: A proposito del registro inquisitoriale di Bernardo da Caux (1246/47)“, Mediaevistik 6, 1993, 239-249. [Vyjadřuje se k Duvernoy, Reg. de Bernard de Caux; vypichuje několik detailů z dokumentu a několik bodů, v nichž s Duvernoyem nesouhlasí. Odkaz Her. 40, 202. ÖNB, c.]

Zerner, Monique (ed.), Inventer l’hérésie? Discours polémiques et pouvoirs avant l’Inquisition, Nice: Centre d’Études Médiévales 1998. [293 s. Sborník kladoucí důraz na „vynalezení“ hereze církví. Augustinovo Contra Faustum, polemika s gnostiky, sv. Viktor na konci 11. stol., Arras 1025, Petr Ctihodný a Contra Petrobrusianos, Contra Henricum, přímluvy za zesnulé, Valdès, označení „albigenští“. Poznámky pod čarou, rejstříky. Podrobná recenze (i s faktografickou, reprodukující částí) v Heresis 33 (2000), 108-117. Řada: collection du Centre d’Études Médiévales de Nice vol. 2. FF MU (DZ); zč. c.; h.]

Ethics of research / Výzkumná etika

Arnold, John H., „The Historian as Inquisitor: The Ethics of Interrogating Subaltern Voices“, Rethinking History 2/3, 1998, 379-386. [EBSCOhost, p., c.]

Zbíral, David, „Being Fair Towards the Dead? Historians and Power Relations in Research into Inquisitional Records“ [conference presentation], Religion, Migration and Mutation, Liverpool (Velká Británie), European Association for the Study of Religions, 3-6 June 2013. Presentation available at <http://www.david-zbiral.cz/lectures/being-fair-towards-the-dead-historians-and-power-relations.htm>.

Global theories and interpretations of medieval heresy / Celkové výklady středověké hereze, celkové pohledy, obecné teorie

See also Origins and beginnings of medieval heresy; the question of origins and the global theories are closely interconnected in scholarship.

Miscellaneous / Různé

Berlinerblau, Jacques, „Toward a Sociology of Heresy, Orthodoxy and Doxa“, History of Religions 40/4, 2001, 327- 351. [p.]

Blanchetiere, François, „Contestation des structures ecclésiales et hérésie au XIIe siècle“, Revue d’histoire et de philosophie religieuse 67/3, 1987, 241-249. [Blanchetiere bez akcentu: v nadpise jsou akcenty i u velkých písmen, kdežto toto velkým bez akcentu, tj. dávám Blanchetiere, ne *Blanchetière. Stručná poučená studie. Zdůrazňuje souvislost hereze se snahou o obnovu církve. Má sice jakousi teoretickou nadhodnotu, ale ztrácí mnoho času shrnutími historie valdenství a dalších nesouhlasných hnutí. CEC (sign. B5881), p.]

Boureau, Alain, „La circulation des hérésies dans l’Europe médiévale“, in: „Circulations et frontières“, Les Cahiers du Centre de Recherches Historiques 42, 2008, 19-30. Available online at <http://ccrh.revues.org/3421>, [22. 7. 2014]. [Available online in HTML, PDF only available upon login as of 22 May 2014. Begins with the refusal of the notion of „dissidence“ and opts for „heresy“ (without the apologetic connotations). Notes two (emic) models of tranmission of heresy: (1) epidemiology and (2) model based on physical geography (mountains × lowlands). Elaborates some dimensions and examples of circulation of heresy. html.]

Brooke, Christopher N. L., „Heresy and Religious Sentiment: 1000-1250“, Bulletin of the Institute of Historical Research 41, 1968, 115-131. [CEC (sign. 6639), p.]

Ernst, Ulrich, „Häresie und kritische Intellektualität in der mittelalterlichen Stadtkultur: Gottfrieds von Straßburg ,Tristan’ als Antwort auf die Ketzerverfolgung im 13. Jahrhundert“, Zeitschrift fur Deutsches Altertum und Deutsche Literatur 137/4, 2008, 421-438. [p.]

Merlo, Grado Giovanni, „Non conformismo religioso e repressione ecclesiastica in età avignonese“, in: id., Eretici del medioevo: Temi e paradossi di storia e storiografia, Brescia: Morcelliana 2011, 139-172. [h.]

Iogna-Prat, Dominique, „Préface“, in: Pilar Jiménez Sanchez, Les catharismes: Modèles dissidents du christianisme médiéval (XIIe-XIIIe siècles), Rennes: Presses universitaires de Rennes 2008, I-VI. [FF MU (DZ); h.]

Mitre Fernández, Emilio, „Otras religiones ¿otras herejías? El mundo mediterráneo ante el ‚choque de civilizaciones‘ en el Medioevo“, En la España Medieval 25, 2002, 9-45. [Přehledový článek o pohledu na herezi ve středověku (na Východě i Západě) až do 15. stol. CEC (sign. B6513), p.]

Moore, Robert I., „Heresy, Repression, and Social Change in the Age of Gregorian Reform“, in: Scott L. Waugh – Peter D. Diehl (eds.), Christendom and its Discontents: Exclusion, Persecution, and Rebellion, 1000-1500, Cambridge: Cambridge University Press 1996, 19-46. [h.; k. (F. Novotný, cs).]

Moore, Robert I., „The War against Heresy in Medieval Europe“, Historical Research 81/212, 2008, 189-210. [Konstatuje disproporci mezi rozměrem hereze a zákrokem a hledá proto jiné celkové vysvětlení zákroku. Nachází je v rozvinutí sebeuvědomění nové administrativní elity vzešlé z demografické a kulturní proměny Evropy v 11. století. p.]

Zito, George V., „Toward a Sociology of Heresy“, Sociological Analysis 44/2, 1983, 123- 130. [p.]

Heresy and reform / Hereze a reforma

See also Apostolic ideal; Pataria; bgstrv / Church reform.

Coletti, Vittorio, Chiesa ed eresia tra latino e volgare, sec. XII/XIII, Genova: Bozzi 1981. [110 s., brož., strojopis. Trochu široce pojatá, ale svým tématem velmi zajímavá studie o roli latiny versus lidového jazyka v herezi a postoji k ní ve 12.-13. stol. Úvod; formy Slova; od latiny k rustica romana lingua; jazyk a liturgie; heretici a lid. jazyk; katolický protiútok; Písmo v lid. jazyce (i na straně ortodoxie – pro potřeby kázání apod.); kázání; lidová zbožnost; závěr. Stručný pozn. aparát (za jednotl. kapitolami), rejstřík moderních autorů. BNCR, v.]

Cracco, Giorgio, „Riforma ed eresia in momenti della cultura europea tra X e XI secolo“, Rivista di storia e letteratura religiosa 7, 1971, 411-477. [ÖNB, c.]

Crises et réformes dans l’Église de la réforme grégorienne à la préréforme, Paris: Comité des travaux historiques et scientifiques 1991. [Odkaz Given. Počátky opatství sv. Rufa v Avignonu, kanovnická reforma v Normandii ve 12. stol., bydlení v kapitulách, toulouské Gaskoňsko a mniši, expanze Cîteaux na evropském jihovýchodě, farnosti (vícero studií), katarství, „Une famille d’Albi face à l’Inquisition...“, inkviziční tresty ve 14. stol. (Palès-Gobilliard, „Pénalités inquisitoriales au XIVe siècle“), papežství a kardinálové a jejich vztah k reformě, velké schizma aj. FF MU (DZ), s.]

Taylor, Claire, „Elite Reform and Popular Heresy in c. 1000: ‚Revitalization Movements‘ as a Model for Understanding Religious Dissidence Historically“. [doc.]

(Some) medieval dissenting movements as „first reformation“ or „premature reformation“ / (Některá) středověká nesouhlasná hnutí jako „první reformace“ či „reformace před reformací“

A classical topic (and still very influential, in transformed variants) going back to the 16th century considerations and seeking for continuity in Protestantism.

Šmahel, František, „Hereze a předčasná reformace: Causa ad disputandum“, in: id., Mezi středověkem a renesancí, (Historické myšlení 16), Praha: Argo 2002, 273-284.

Social roots of medieval heresy / Společenské kořeny středověké hereze

See also some resources in Sociology of medieval heresy.

See also Origins and beginnings of medieval heresy.

Geremek, Bronisław, „Mouvements hérétiques et déracinement social au bas Moyen Âge“, Annales 37/1, 1982, 186-192. [p.]

Construction of heresy, invention of heresy; deconstructionist scholarship and criticism thereof / Konstrukce hereze, vymýšlení hereze; dekonstrukcionistické bádání a jeho kritika

Biller, Peter, „Cathars and the Material World“, in: Peter Clarke – Tony Claydon (eds.), God’s bounty? The Churches and the Natural World, (Studies in Church History 46), Woodbridge – Rochester: The Boydell Press 2010, 89-110. [Besides the review of its topic, this article is framed by a critique of deconstructionists (this word used p. 109), and Pegg in particular (response: Pegg, „Albigenses...“ 2011). BNF, v.]

Biller, Peter, „The War on Heresy: Faith and Power in Medieval Europe, R. I. Moore“ [online], <http://www.history.ac.uk/reviews/review/1546>, [14. 2. 2015]. [Also reviews Chiu’s dissertation and Pegg’s The Corruption of Angels (here, Biller is very critical, and gives examples where Pegg is silent about important evidence). Uses the term „deconstructionism“. Moore suffers from not using Malcolm Barber and Claire Taylor who would balance Pegg’s silences. „The heart of Formation of a Persecuting Society was a sociological model. But the version provided here – extended chronologically and thematically into the theology of the Paris schools and the inquisition records of Languedoc – has ceased to be in a mutually modifying dialogue with the evidence.“ „Moore is of course not responsible for the quality of Chiu’s and Pegg’s work, but he is the person who has chosen to rely on them rather than on good scholars.“ Contrasts Merlo to Chiu, Pegg and Moore: „The passionate element in his enquiry is investigating historiography – calling everything into question – rather than demolishing. ... And though he raised deconstruction of singular Valdismo into plural Valdismi, he did not rig the enquiry to predetermine the answers.“ The review is followed by Moore’s response. html, p.]

Kaminsky, Howard, „The Problematics of Later-Medieval Heresy“, in: Jaroslav Pánek – Miloslav Polívka – Noemi Rejchrtová (eds.), Husitství – reformace – renesance, Praha: Historický ústav 1994, 133-156. [Summary here. c.; k.]

L’Hermite-Leclercq, Paulette, „Historiographie d’une hérésie: Les guillelmites de Milan (1300)“, Revue Mabillon 70, 1998, 73-96. [Summary here. BNF, k. (DZ, en).]

Merlo, Grado Giovanni, „Inventare l’eresia e l’eretico?“, in: id., Eretici del medioevo: Temi e paradossi di storia e storiografia, Brescia: Morcelliana 2011, 101-109. [Reaguje na současné zaměření na „vynalézání hereze“, který odvozuje zejm. od Zerner, Inventer. K tomuto trendu se autor přiklání. Komentuje moc jazyka (spíš obecně, než že by prováděl konkrétní analýzy) a mocenskou povahu diskurzu o herezi. Protikacířské texty vyžadují rozbor klerické kultury a musí být čteny primárně jako spisy, tj. je třeba se ptát, kdy, kde a proč byly sepsány a kdo je předával, jak navazují na patristiku apod. (s. 106). Hovoří o krystalizaci protikacířských diskurzů, která je dána „protikacířskou racionalizací a právní formalizací prostředků represe“ (s. 106-107). Přimlouvá se v návaznosti na Inventer za bádání o rozprostranění protikacířských textů (s. 106) a uvádí příklad, kde některý kanovník katedrály ve Vercelli podle soupisu rukopisů vlastnil Liber Eckeberti contra catharos (s. 107). Hereze není historické datum, nýbrž se rodí z toho, že ji vládnoucí klerická kultura někde shledává; pro tyto kleriky ovšem hereze objektivní realitu má (s. 107). Považuje za nutné opustit globalistické a zobecňující přístupy ve prospěch zájmu o jednotlivé texty a soubory ve vztahu ke specifickým okolnostem, v nichž vznikly, přimlouvá se za zájem o lokální vynalézání hereze (s. 108). Pro zájem o „mocenské diskurzy protikacířské polemiky“ (s. 108) ovšem nelze zapomínat, že měly vliv na jedince z masa a kostí (s. 108; tím ovšem obchází prameny, které umožňují studium i jiných aspektů než dopadu moci na ně). Nakonec se přimlouvá za to, aby i intelektuální, učená hereze byla studována jako projev mocenského a sociálního konfliktu (s. 109). h.]

Pegg, Mark Gregory, A Most Holy War: The Albigensian Crusade and the Battle for Christendom, Oxford: Oxford University Press 2008. [xxx, 253 p., hardback. Summary here. h., p.]

Taylor, Claire, „‚Heresy‘ in Quercy in the 1240s: Authorities and Audiences“, in: in: Andrew P. Roach – James R. Simpson (eds.), Heresy and the Making of European Culture: Medieval and Modern Perspectives, Farnham – Burlington: Ashgate 2013, 239-255. [A case against the deconstructionist current in scholarship. Concludes that all sources are part of someone’s meta-narrative, i.e. the sources on heresy are not very special in this and not more problematic than other (255). FF MU (DZ), s.]

Trivellone, Alessia, „Une résurgence de l’hérésie au XIe siècle?“, in: „Hérésies et Inquisition: Les cathares, les albigeois et les vaudois face à l’Église“, Religions et histoire 46, 2012, 19-25. [h.]

Zanella, Gabriele, „L’inquisizione medievale: Tra ideologia e metodologia“, in: Andrea Del Col – Giovanna Paolin (eds.), L’Inquisizione romana: Metodologia delle fonti e storia istituzionale, Trieste: Università di Trieste – Montereale Valcellina: Circolo culturale Menocchio 2000, 15-31. [h.]

Zerner, Monique, „Introduction“, in: Monique Zerner (ed.), Inventer l’hérésie? Discours polémiques et pouvoirs avant l’Inquisition, Nice: Centre d’Études Médiévales 1998, 7-13. [FF MU (DZ), zč. c.; h.]

Zerner, Monique (ed.), Inventer l’hérésie? Discours polémiques et pouvoirs avant l’Inquisition, Nice: Centre d’Études Médiévales 1998. [293 s. Sborník kladoucí důraz na „vynalezení“ hereze církví. Augustinovo Contra Faustum, polemika s gnostiky, sv. Viktor na konci 11. stol., Arras 1025, Petr Ctihodný a Contra Petrobrusianos, Contra Henricum, přímluvy za zesnulé, Valdès, označení „albigenští“. Poznámky pod čarou, rejstříky. Podrobná recenze (i s faktografickou, reprodukující částí) v Heresis 33 (2000), 108-117. Řada: collection du Centre d’Études Médiévales de Nice vol. 2. FF MU (DZ), zč. c.; h.]

Subversivity of heresy in feudal society, heresy against feudalism? / Hereze jako podvratný živel ve feudální společnosti, hereze proti feudalismu?

Cracco, Giorgio, „Le eresie del Mille: Un fenomeno di rigetto delle strutture feudali?“, in: Structures féodales et féodalisme dans l’Occident Méditerranéen (Xe-XIIIe siècles): Bilan et perspectives de recherches, (Collection de l’École française de Rome 44), Rome: École française de Rome 1980, 345-361. [BSG, BNCF, p.]

Cognitive roots of heterodoxy

Contemporary terminology of dissidence research and its archeology / Současná terminologie bádání o disidenci a její archeologie

Walczak, Bogdan, „Mały słownik etymologiczno-historyczny kacerstwa polskiego“, in: „Innowiercy, odszsczepieńcy, herezje“, Poznańskie studia polonistyczne: Seria literacka 3, 1996, 11-31. [Essay on the origin and history of Polish words apostata, dysydent, heretyk, innowierca, kacerz, odstępca, odszczepieniec, różnowierca, schizmatyk and sekciarz. Works with dictionaries (not original texts from 15th century onwards), but useful anyway. Without footnote references but with a bibliography (mostly of Polish dictionaries). BJ, c. (loc. under Innowiercy).]

The concept of dissidence

Forné, José, „Approche pluridisciplinaire du concept de ‚dissidence‘“, Heresis 36-37, 2002, 279-292. [c.]

Transmission of heresy / Šíření hereze

See also Cathar preaching, Waldensian preaching.

Gari, Blanca, Redes femeninas de promoción espiritual en los Reinos Peninsulares (s. XIII-XVI), Roma: Viella 2013. [p.]

Heresy and network analysis, heresy and network theory

Ormerod, Paul – Roach, Andrew P., „The Medieval Inquisition: Scale-free Networks and the Suppression of Heresy“, Physica A: Statistical Mechanics and Its Applications 339/3-4, 2004, 645-652. Available online at <http://arxiv.org/ftp/cond-mat/papers/0306/0306031.pdf>, [27 Apr 2014]. [Sees heresy as scale-free network. The initial mass burnings could not eradicate it, only after the inquisition has understood better the functioning of heretical networks, i.e. a small number of individuals with large social contacts, and focused on these key individuals, it was successful. DNI: The idea is very good, the problem is that the article actually does not offer a case study, it does not go beyond speculation. p. (pre-print version?).]

Ormerod, Paul – Roach, Andrew P., „Understanding Terrorism and Radicalisation: A Network Approach“ [online], History and Policy 2010, http://www.historyandpolicy.org/papers/policy-paper-106.html, [18. 9. 2013]. [Based on two case studies: spreading of Catharism by only a few perfecti, and Marian England where persecution, according to the authors, is a sufficient condition for the adoption of Protestantism. The authors argue that the results have a relevance for the fight against terrorism. Clear summary at the beginning. html.]

Usefulness of heresy research, applied results / Využitelnost výzkumu o herezi, aplikované výsledky

Ormerod, Paul – Roach, Andrew P., „Understanding Terrorism and Radicalisation: A Network Approach“ [online], History and Policy 2010, http://www.historyandpolicy.org/papers/policy-paper-106.html, [18. 9. 2013]. [Summary here. html.]

Bibliographies of medieval heresy / Bibliografie ke středověké herezi

Berkhout, Carl T. – Russell, Jeffrey Burton, Medieval Heresies: A Bibliography 1960-1979, Toronto: Pontifical Institute of Mediaeval Studies 1981. [201 s. Strukturovaná bibliografie obsahující 2017 (nekomentovaných) údajů. Obecnosti; hereze a reforma v letech 700-1140; bogomilové; kataři; valdenští; chudoba; bekyně; Jáchym z Fiore a milenarismus; františkáni a kacíři; hnutí svobodného ducha; Viklef; lollardi; Hus; husité; další lidové hereze; čarodějnictví; represe. Recenze Heresis 1, 1983, 56. Rejstřík autorů, věcný rejstřík, rejstřík rukopisů. BNF, KTF Wien, l.; c.]

Fodor, Henrik, „Haeresiographia Hungarica“, Heresis 8, 1987, 52-56. [And several previous issues of Heresis. h.]

Grundmann, Herbert, „Bibliographie des études récentes (après 1900) sur les hérésies médiévales“, in: Jacques Le Goff (ed.), Hérésies et sociétés dans l’Europe pré-industrielle, 11e-18e siècles, Paris – La Haye: Mouton 1968, . [According to Bylina, this is a version of Grundmann’s bibliography book. c.]

Grundmann, Herbert, Bibliographie zur Ketzergeschichte des Mittelalters (1900-1966), Rome 1967.

Kulcsár, Zsuzsánna, Eretnekmozgalmak a XI-XIV. században, Budapest: Tankönyvkiadó 1964. [336 s. Structured, uncommented bibliography with headings in three languages – Hungarian, French, Russian. Ref. Berkhout – Russel. ÖNB, l.]

Segl, Peter, Ketzer in Österreich: Untersuchungen über Häresie und Inquisition im Herzogtum Österreich im 13. und beginnenden 14. Jahrhundert, Paderborn – München – Wien – Zürich: Ferdinand Schöningh 1984, xvi-cxxi. [c.]

Dictionaries and encyclopedias / Slovníky a encyklopedie

Perrodil, Victor de, Dictionnaire des hérésies, des erreurs et des schismes, ou Mémoires pour servir à l’histoire des égarements de l’esprit humain par rapport à la religion chrétienne I, Paris: A. Royer 1845. [Google.]

Historiography of medieval heresy – history and current state / Historiografie středověké hereze – dějiny a současnost

Scholarship 1945-present, state of research

Bylina, Stanisław, „Polskie badania nad ruchami heretyckimi w średniowieczu“, Przegląd historyczny 86/3-4, 1995, 303-311. [BJ, c.]

Capitani, Ovidio, „Da Volpe a Morghen: Riflessioni eresiologiche a proposito del centenario della nascita di Eugenio Dupré Theseider“, Studi medievali 40/1, 1999, 305-321. [A later version: see below. CEC (sign. B6332, nepříliš zřetelná kopie), v.]

Capitani, Ovidio, „L’eresia in Italia tra Volpe e Duprè: Alcune riflessioni“, in: A. Vasina (ed.), La storiografia di Eugenio Duprè Theseider, Roma: Istituto storico italiano per il Medio Evo 2002, 249-264. [Cited by Artifoni, „Gioacchino Volpe...“ as a later version of „Da Volpe...“.]

Cracco, Giorgio, „Eresiologi d’Italia tra Otto e Novecento“, in: Grado Giovanni Merlo (ed.), „Eretici ed eresie medievali nella storiografia contamporanea: Atti del XXXII Convegno di studi sulla Riforma e i movimenti religiosi in Italia“, Bollettino della Società di studi valdesi 174, 1994. [Archive.org; c.]

Dalarun, Jacques, „La Charte de Niquinta: Débats heuristiques, enjeux herméneutiques“, Aevum 86/2, 2012, 535-548. [A fine article summarizing the debates on the Charter of Niquinta. Starts with an overview five interpretive currents in the historiography of heresy: clerical, genealogist, Marxist, occitanist, deconstructionist (this last word not used, but Foucault, Legendre and Derrida are cited as inspirators). Continues with a lucid summary of the discussions on the authenticity of the Charter with more emphasis on post-1999 debates. Answers especially to Zerner 2006 („Mise...“), and concludes that the uncertain date of the document can now be reduced to 1167-1223, paradoxically not thanks to the formal analysis in the 2001 volume or the criticism of deconstructionism, but to the discovery of the two versions by Zerner (p. 548). Renders graphically the stemma of the versions I proposed (p. 546; I regret I haven’t published the arguments in its favor in the original articles). Does not focus on particular interpretations of the document. p.]

Föcking, Marc, „Brennender Glaube, brennende Bücher: Wissenschaft und/als Häresie im französischen 19. Jahrhundert“, in:Marc Föcking – Hans-Werner Goetz (eds.), Ungläubige, Teufelsdiener, Abtrünnige: Der Umgang mit Andersgläubigen in Geschichte und Gegenwart, Berlin: Lit 2013, 111-126. [FF MU (DZ), s.]

Gonnet, Giovanni, „Hérétiques et hérésies médiévales dans l’historiographie contemporaine“, Heresis 19, 1992, 81-83 (or beyond?).

Grundmann, Herbert, „Neue Beiträge zur Geschichte der religiösen Bewegungen im Mittelalter“, Archiv für Kulturgeschichte 37/2, around 180.

Holl, Adolf, „Ketzergeschichte“, in: id. (ed.), Die Ketzer, Hamburg: Hoffmann und Campe 19[9]4, 450-462. [Historiography from 1700 onwards. Quite rudimentary and without footnotes. Post-1950 research: only the Royaumont colloquium is cited as a turning point, plus M. D. Lambert’s book, and the journal Heresis (p. 461-462). BJ, v.]

Jiménez, Catharismes...

Laurendeau, Danielle, „Les sources de la dissidence et de sa répression: Reflet du réel ou construction discursive“, in: ead., „Cet évêque fait sortir la vérité, même si cela ne plaît pas à ceux qui la disent“: Faire parler et savoir taire au tribunal d’Inquisition de Pamiers (1318-1325), disertační práce, Montréal: Université du Québec à Montréal – Paris: Université de Paris 1 Panthéon-Sorbonne 2008, 12-38. [http://www.archipel.uqam.ca/1735/1/D1708.pdf, p.]

Merlo, Grado Giovanni (ed.), „Eretici ed eresie medievali nella storiografia contamporanea: Atti del XXXII Convegno di studi sulla Riforma e i movimenti religiosi in Italia“, Bollettino della Società di studi valdesi 174, 1994. [Archive.org; c.]

Merlo, Grado Giovanni, „Intorno a eretici ed eresie“, in: id., Eretici del medioevo: Temi e paradossi di storia e storiografia, Brescia: Morcelliana 2011, 85-99. [An overview of heresy and its historiography intended as a continuation of Capitani, „Da Volpe a Morghen“. h.]

Moore, Robert I., „Afterthoughts on The Origins of European Dissent“, in: Michael Frassetto (ed.), Heresy and the Persecuting Society in the Middle Ages: Essays on the Work of R. I. Moore, Leiden: Brill 2006, 291-326. [A very useful and very well informed view (including personal) of historiography of the origins of European dissent by an important contributor. Here, Moore elucidates his relationship to other endeavors (J. B. Russell, WEH, Morghen, Marxists etc.) and reconsiders his first book. In the second part, he comments the articles in this book. FF MU, s.; c., p.]

Roach, Andrew P. – Simpson, James R., „Introduction“, in: Andrew P. Roach – James R. Simpson (eds.), Heresy and the Making of European Culture: Medieval and Modern Perspectives, Farnham – Burlington: Ashgate 2013, 1-27. [FF MU (DZ), s.]

Van Engen, John, „The Christian Middle Ages as an Historiographical Problem“, The American Historical Review 91/3, 1986, 519-552. [Summary in bgstrv. JSTOR?, p.]

Vauchez, André, „L’historiographie des hérésies médiévales“, in: Jacques Revel – Jean-Claude Schmitt (eds.), L’ogre historien: Autour de Jacques Le Goff, Paris 1999, 243-258. [ÖNB, c.]

Vauchez, André, „Les recherches françaises sur les hérésies médiévales“, in: Grado Giovanni Merlo (ed.), „Eretici ed eresie medievali nella storiografia contamporanea: Atti del XXXII Convegno di studi sulla Riforma e i movimenti religiosi in Italia“, Bollettino della Società di studi valdesi 174, 1994, 94-108. [Archive.org; c.]

Wyrozumski, Jerzy, „Średniowieczne ruchy społeczno-religijne w świetle nowszych badań w NRD“, Kwartalnik Historyczny 76/4, 1969, 933-937. [BJ, c.]

Zbíral, David, „Označení, typologie a genealogie středověkých herezí: Inspirace a výzvy pro teorii religionistiky“, Religio: Revue pro religionistiku 18/2, 2010, 163-190. [h., p.]

Scholarship between 1850 and 1945

Artifoni, Enrico, „Gioacchino Volpe e i movimenti religiosi medievali“ [online], Reti medievali revista 8, 2007, <http://www.rmojs.unina.it/index.php/rm/issue/view/5>, [24. 4. 2014], 1-20. [Every article in the issue is paginated starting from page 1. p.]

Duvernoy, Jean, „Une source familière de l’hérésiologie médiévale: Le tome II des ‚Beiträge‘ de Döllinger“, Revue de l’histoire des religions 183/2, 1973, 161-177. [A valuable concordance of Döllinger, tracking the original sources (even if in several cases, they remain unidentified). persee.fr, p.]

Fuhrmann, Horst, Ignaz von Döllinger: ein exkommunizierter Theologe als Akademiepräsident und Historiker, (Sitzungsberichte der Sächsischen Akademie der Wissenschaften zu Leipzig: Philologisch-Historische Klasse 137,1). Leipzig: Verlag der Sächsischen Akademie der Wissenschaften 1999.

Scholarship before 1850 / Bádání do roku 1850

Texts / Texty

See also „Incunabula related to Catharism“ below.

Flacius Illyricus, Catalogus testium veritatis, Argentinae 1562.

Schoettgen, Ch., De secta flagellantium commentario, Lipsiae 1711.

Wesenbecius, Petrus, Oratio pro Waldensibus et Albigensibus Christianis, in: J. Camerarius (ed.), Historica narratio de fratrorum orthodoxorum ecclesiis, Heidelberg 1605, around 413. [Written by Wesenbec in 1585. Cited by Cameron, „Medieval Heretics...“, 185-186, along with the Czech Confession.]

Literature / Literatura

Laursen, John Christian (ed.), Histories of Heresy in Early Modern Europe: For, Against, and Beyond Persecution and Toleration, New York – Houndmills: Palgrave 2002. [Úvod: proč byly historie hereze v 17. a 18. stol. sepisovány a jak byly čteny?; Francis Lee a francouzští proroci v Dějinách montanistů, apologie lidí podezřelých z magie; Hobbes o herezi; Limborch; radikální heretici: sociniánské kontrahistorie o Šimonu Mágovi a Kérinthovi; spinozismus a šabatiánství; Corrodi; Gibbon; osvícenská ortodoxie abbé Pluqueta; Encyclopédie d’Yverdon; Nicolas-Sylvestre Bergier. FF MU (DZ), s.]

Anthologies and readers / Antologie a čítanky

Fearns, James (ed.), Ketzer und Ketzerbekämpfung im Hochmittelalter, (Historische Texte: Mittelalter 8), Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht 1968. [80 p., softback. A reader of Latin texts based on available editions (e.g., Patrologia Latina for Ebervin’s letter), without notes and without introductions to the individual texts. Early (11th- and 12th-c.) heresy; Cathars; Waldensians; the reaction of Church and state. FF MU (DZ), s.]

Hamilton, Janet – Hamilton, Bernard (trans.),Christian Dualist Heresies in the Byzantine World, c. 650-c. 1450: Selected Sources Translated and Annotated, Manchester – New York: Manchester University Press 1998. [328 s. Překlady pramenů, odborná literatura – paulikiánství, bogomilství. Zcela zásadní práce. Obsahuje překlady mnoha textů o paulikiánech a bogomilech: Petr Sicilský, Petr Igumen, Theofylaktův dopis, synodik pravověří, Euthymios z Peribleptu, úryvky ze Zigabéna, Kosmova Řeč proti bogomilům, 4. křížová výprava a paulikiáni z Filippopole, Germanus II., Radoslavův obřadní spis. Každý spis obsahuje krátký historický úvod s datací a dalšími poznámkami. Pomoc při překládání stsl. textů: Yuri Stoyanov. c., h., p.]

Nelli, René (ed. et trans.), Écrivains anticonformistes du moyen-âge occitan II: Hérétiques et politiques, Phébus, Paris 1977. [416 s. Vydání pramenů, antologie – trubadúři, středověká hereze, apokryfy. (c) a vytištění je 1997. Bilingvní edice (okcitánské originály a jejich fr. překlad). S celkovým úvodem i úvody k jednotlivým dílům či trubadúrům (Vidal, Montanhagol. Figueira, Cardenal...). Dobré vydání; někdy tu sice nenalezneme dost poznámek k textu, ale pokaždé tu je přinejmenším několika slovy uveden a zasazen do času. Za texty se uvádí pramen, podle kterého Nelli publikuje a překládá. Barlaam a Josaphat, katarské a valdenské texty, Nikodémovo evang. atd. FF MU (romanistika).]

Peters, Edward (ed.), Heresy and Authority in Medieval Europe: Documents in Translation, London: Scolar Press 1980. [312 s. Prameny – středověká hereze. Scolar Press. Edice a úvod Edward Peters. V rámci jednotlivých kapitol dosti neúplné bibliografie. Jedná se o nikoli bezchybné, ale ucházející vydání. Chybí poznámkový aparát. Někdy je uveden pouze pramen, ze kterého byl překlad převzat, a nikoli o jaký pramen se vlastně přesně jedná (srv. např. oddíl „Chroniclers and Cathars on Catharism: The Heretics of Lombardy“). Výběr dokumentů je vyvážený. V některých případech se zřejmě jedná o druhotné překlady. Texty nejsou vždy dostatečně zasazeny do konkrétního kontextu, ale o celé tradici či problému, který tvoří samostatnou kapitolu, Peters pojednává (kataři, valdenští, spirituální františkáni...). Okrajově i pozdní antika: Augustin, Tertullianus, ariáni atd. Práci lze doporučit pro rychlou orientaci; seskupuje značné množství pramenů do jediné knihy. Zajímavá je tím, že obsahuje i mnoho právních dokumentů a papežských bul. Neobsahuje odkazy na Bibli, což je významný nedostatek. Je vhodným doplňkem k t. č. nejlepší čítance pramenů ke středověkým herezím – k WEH. Pozn.: podle jisté bibliografie vyd. 1990 (což by bylo nové vyd., protože vyd. z 1980 rozhodně existuje), ale to bude dost možná chyba. MZK, c.]

Russell, Jeffrey B. (ed.), Religious Dissent in the Middle Ages, London: John Wiley and Sons 1971. [xiv, 161 p., hardback. A reader, not very focused and not very valuable, of English translations of sources and pieces of scholarship (e.g., by Thouzellier of Leff) with short introductions, and a general introduction to the book. From 1 Corinthians, Ireneus and Arianism through Berengar of Tours to Waldensianism and Catharism. Contains in fact few sources, among others: Ebervin’s letter, a very short extract from the Liber de duobus principiis (no other Cathar texts, only this one), Ad abolendam. FF MU (DZ), s.]

Wakefield, Walter L. – Evans, Austin P. (trans.), Heresies of the High Middle Ages: Selected Sources Translated and Annotated, New York: Columbia University Press 21991. (zřejmě reprint z 1969). [866 s. ISBN 0231096321.Vydání pramenů, odborná literatura – středověká hereze. Úvodní studie o střv. lidových herezích. Edice pramenů: Leutard, Vilgard, Orléans, Arras, Monteforte, Châlons sur Marne, Tanchelm, Petr z Bruis, protiheretická díla Bernarda z Clairvaux, Eudo v Británii, Arnold z Brescie, Hugo Speroni, humiliati, hereze v It., valdenští, kataři (De heresi catharorum, 160-167 podle Dondainovy edice v AFP; ukázka z Tractatus de hereticis Anselma z Alexandrie, 167-170; ukázka z Bonacursa: Manifestatio haeresis catharorum, 170-173), hereze v J. Francii (Waldo, kataři), Sacconi: Summa de catharis (329-346), Vidění Izajášovo, Interrogatio Iohannis (458-465), katarské rituály (úvod 465-468, florentský 468-483, lyonský 483-494), anonymní katarské (manichejské) pojednání (496-510), Liber de duobus principiis (511-591, všech 7 částí), dublinský spis (596-630). Seznam polemických pojednání (vč. odkazu na jejich edici). Obsáhlý poznámkový aparát (639-819), bibliografie (820-846), rejstřík (847-865). Dle Lamberta, SH, 579 „v současnosti nejrozsáhlejší sbírka přeložených textů“. Lambert nešetří chválou, např. v SH, 579 mluví o tom, že kniha má precizní faktografický úvod. S tím je třeba se ztotožnit; jde o pečlivý soubor textů s uvedením předlohy překladu, s cennými poznámkami atd. Riparelli uvádí, že jde o 2. vydání (což ale nevylučuje, že tím míní přetisk; nepochybně jde o přetisk). ETF má reprint z r. 1991. FF MU (podnět DZ) abs., FF MU (DZ), s., c., p.]

Overviews and introductions / Přehledy, úvody, obecná pojednání

Auffarth, Christoph, Die Ketzer: Katharer, Waldenser und andere religiöse Bewegungen, München: Beck 2005. [128 p., softback, small format. Overview. Laymen and clerics – Gregorian reform and heresy; religious movements in the 12th century; heresy stereotypes (uses the term „antiritual“); persecution of heresy; end of Cathars; Waldensians, and mendicant orders; medieval societies and their religions. FF MU (DZ), s.]

Barros, J. A. P., „Heresias na Idade Média: Considerações sobre as fontes e discussão historiográfica“, Revista Brasileira de História das Religiões 2/6, 2010, 1-46.

Biller, Peter, „Christians and Heretics“, in: Miri Rubin – Walter Simons (eds.), The Cambridge History of Christianity IV: Christianity in Western Europe c. 1100-c. 1500, Cambridge: Cambridge University Press 2009, 170-186. [FF MU (DZ).]

Bueno, Irene, Le eresie medievali, Roma: Ediesse 2013. [h.]

Bylina, Stanislav, Ruchy heretyckie w średniowieczu, Wrocław: Studia 1991.

Caldwell Ames, Christine, Medieval Heresies: Christianity, Judaism, and Islam, (Cambridge Medieval Textbooks), Cambridge: Cambridge University Press 2015.

Dal Pino, Franco, Il laicato italiano tra eresia e proposta pauperistico-evangelica nei secoli XII-XIII, Padova: CLEUP 1984. [91 s. Přehledová práce. Kataři, arnoldisté, valdenští, humiliáti, nová náboženská hnutí za Inocence III., kajícnické hnutí a původ žebravých řádů v Itálii. c.; k.]

Deane, Jennifer Kolpacoff, A History of Medieval Heresy and Inquisition, Lanham: Rowman & Littlefield 2010. [viii, 319 s. Zajímavě vypadající přehledová práce, bohužel není explicitní co do přínosu či alespoň rozdílů oproti předchozím přehledům, zejména Lambertovu. Je založena daleko méně na práci s prameny než Lambert a také takřka výhradně na anglicky vydané literatuře, obvykle na několika málo titulech (např. kap o katarech odkazuje na WEH a Peterse pokud jde o texty, na Pegga, jednu anglickou studii Brenonové, Lansingovou, Barbera a Moorea; u valdenských na WEH, Camerona, Audisia a dvě Billerovy stati; apod.). V tomto jde tedy nejen o stručnější, ale i o méně přesvědčivý přehled. Oproti Lambertovi má tu výhodu, že pohled na látku lépe zahrnuje novější diskuse (pojem katarství, dekonstrukce apod.). Úvod; obrysy autority ve středověkém křesťanství; dobří křesťané, hereze a apoštolský model; chudoba, kázání a Lyonští chudí; právničtí papežové, mendikanti a nová inkviziční procedura; spirituální františkáni; mystika, laické mystičky; středověká magie, démonologie a čarodějnictví; Viklef, Boží slovo a inkvizice v Anglii; reforma, revoluce a laický kalich v Čechách; doslov. Stručnější poznámky pod čarou (293-303), rejstřík. NKČR (elektronicky – ebrary). p., h.]

Döllinger, Ignaz von, Beiträge zur Sektengeschichte des Mittelalters I: Geschichte der gnostisch-manichäischen Sekten im früheren Mittelalter, München: Beck 1890 (přetisk Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft 1968, 1982). [FF MU (DZ), s.]

Dupré Theseider, E., Introduzione alle eresie medievali, Bologna: Pàtron 1953. [Dle Merlo 1989 spíše překonaná práce.]

Erbstösser, Martin, Ketzer im Mittelalter, Kohlhammer, Stuttgart c1984. [Velký formát, velká písmena. Vychází z přehledových prací (Duvernoy atd.). Paulikiánství, bogomilství, inkvizice, katarství, valdenství, Dolcino... Nijak zvlášť cenné. (c) 1984, tiráž nemá. v.]

Frassetto, Michael, Heretic Lives: Medieval Heresy from Bogomil and the Cathars to Wyclif and Hus, London: Profile Books 2007. [viii, 248 s., váz. Přehledová práce o středověké herezi prostřednictvím velkých postav, neudělala na mě na první prolistování nejlepší dojem. Bogomil; Štěpán a Lisois; Jindřich Mnich; Valdès; Rajmund VI. a albigenská výprava; Petr Autier; Fra Dolcino; Markéta Porete; Jan Viklef; Jan Hus; závěr. FF MU (DZ), s.]

Grundmann, Herbert, Ketzergeschichte des Mittelalters, Göttingen: Wandenhoeck – Ruprecht 1963. [66 s., brož., větší formát. Přehled středověké hereze. Hereze ve francké říši; první kacířské skupiny na Západě; kacířství v čase církevní reformy; kacířští potulní kazatelé a sektáři v 1. pol. 12. stol.; procesy za kacířství s teology; kataři; valdenští a humiliáti; církevní zákrok proti kacířství; spiritualistické a filosofické hereze 13. stol.; heretické bekyně a beghardi ve 14. stol.; politika a kacířství do husitských válek. FF MU (DZ), s.]

Holl, Adolf (ed.), Die Ketzer, Hamburg: Hoffmann und Campe 19[9]4. [469 p., hardback. An overview collective book divided into 4 parts. Figures: Abélard, Peter Valdès, Joachim of Fiore, Petrus Olivi, Marguerite Porète, Eckhart, Wiclif, Joan of Arc, Savonarola, Müntzer, Hutter, Sebastian Franck, Michael Servet, Menno Simons, Giordano Bruno, Jakob Böhme, Philipp Jakob Spener, William Penn. Movements: Bogomils (D. Müller), Cathars (D. Müller), poverty movement, Waldensians, beguines, flagellants, Free Spirit, Hussites, Anabaptists, Dissidents. Constants: reformism, spiritualism, sectarianism, ascesis, egalitarism, esotericism, inquisition (L. Baier), persecution of the witches. Perspectives: individualism, nonconformism, experience, radicality, history of heretics (on historiography, not on history constructed by the heretics). Year stated as 1944 in the cataloguing record in the book, but the other dates are 1994, and some of the authors were not yet born in 1944, i.e. the correct date is 1994. Translated also into Polish. BJ, v.]

Christie-Murray, David, A History of Heresy, Oxford – New York: Oxford University Press 1976. [Problematická a nepříliš cenná přehledová práce. Od „judaizujících herezí“ přes gnostiky a ariány až po Viklefa a Husa. Kataři 105-108. MSH, c. 105-108 (lok.: sloha bg).]

Kulcsár, Zsuzsanna, Eretnekmozgalmak, Budapest: Gondolat 1963. [156 s., velmi malý formát. Nepříliš cenná přehledová práce bez poznámek pod čarou. Arnold z Brescie, kataři, valdenští, apoštolici, flagelanti, Viklef a lollardi, husité. ÖNB, v.]

Lambert, Malcolm, Medieval Heresy: Popular Movements from the Gregorian Reform to the Reformation, Oxford – Malden: Blackwell 32002. [1. vyd. 1977, 2. vyd. 1992, 3. vyd. 2002. Český překlad vychází z 2. vydání. FF MU (DZ), s.]

Lambert, Malcolm, Medieval Heresy: Popular Movements from Bogomil to Hus, London: Edward Arnold 1977. [Starší vydání Středověké hereze, které vyšlo i česky. Oproti novějšímu vydání obsahuje i rozbory paulikiánství a bogomilství, závěť gosta Radina, komentáře některých knih a několik dalších dodatků. Též má mnohem podrobnější rejstřík než novější vydání. Existuje už i novější, 3. vydání (Oxford 2002) – viz výše. MZK.]

Lambert, Malcolm, Středověká hereze, Praha: Argo 2000. [600 s. Odborná literatura – religionistika – středověká hereze. Valdenští, kataři, lollardi, husitství, heretičtí kazatelé, inkvizice... Kvalitní přehled hereze na středověkém Západě.]

Matter, E. Ann, „Orthodoxy and Deviance“, in: Thomas F. X. Noble – Julia M. H. Smith (eds.), The Cambridge History of Christianity III: Early Medieval Christianities c. 600-c. 1100, Cambridge: Cambridge University Press 2008, 510-530. [Includes eastern Christianity. FF MU (DZ).]

Merlo, Grado Giovanni, Eretici ed eresie medievali, Bologna: Il mulino 1989. [145 s. Přehledová práce. Drobná knížečka, bez poznámek pod čarou, s komentovanou bibliografií. Pozitivní odkaz Lansing, PP. Recenze Duvernoy in Heresis 1990, č. 15, 133 není tak pozitivní, ač má knihu za užitečný přehled. Recenze Brenon, Heresis 21 je pozitivnější. BSG aj., c.]

Mitre, E. – Granda, Ch., Las grandes herejías de la Europa cristiana (380-1520), Madrid 1983.

Oberste, Jörg, Heretycy i inkwizycja w średniowieczu, trans. Grzegorz Rawski, Kraków: WAM 2010. [Polish translation of Ketzerei und Inquisition... Annotation below. h.]

Oberste, Jörg, Ketzerei und Inquisition im Mittelalter, Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft 2007. [x, 150, větší formát. Učebnice (i tak graficky pojato). Kacíři v raném středověku; náboženský přelom v 11. stol.; velká kacíská hnutí 12. stol. (kataři, valdenští); odpověď církve; čas inkvizice; kacířská hnutí pozdního středověku. Neobsahuje pozn. aparát. Strukturovaná bibliografie, rejstřík. Přeloženo i do polštiny (h.). KTF Wien, v.]

Roach, Andrew P., The Devil’s World: Heresy and Society, 1100-1300, Harlow: Pearson 2005. [xviii, 262 s., brož. Přehledová monografie o herezi ve 12.-13. stol., zakládá se zčásti na metafoře trhu (tj. trhu náboženství). Navzdory tomu nepříliš teoreticky propracovaná, konzervativně pojatá (například se drží klasického pojetí vztahu katarství a bogomilství – 246, aj.). Monopol církve; nová ekonomie – trhy, trubadúři, univerzity, kacíři; svět voleb – organizovaná hereze ve východní a západní Evropě; Albigenská výprava, Čtvrtý laterán a žebravé řády; od smrti sv. Františka po pád Montséguru; omezení volby – inkvizice a úpadek katarů; úpadek svatých mužů, 1244-1300; ženy a hereze; jako je 72 jazyků... – úpadek organizované hereze. Pozn. aparát (215-242), doporučená literatura (komentovaná, zapracována). BL, v.; h.]

Théry, Julien, „Les hérésies du XIIe au début du XIVe siècle“, in: Marie-Madeleine de Devins – Jean-Michel Matz (eds.) Structures et dynamiques religieuses dans les sociétés de l’Occident latin (1179-1449), Rennes: Presses universitaires de Rennes 2010, .

Vauchez, André, „???“, in: André Vauchez – Michel Mollat du Jourdin (eds.), Histoire du christianisme des origines à nos jours VI: Un temps d’épreuves, 1274-1449, Paris: Desclée 1990, ???-???.

Vauchez, André, „Contestazioni ed eresie nella Chiesa latina“, in: André Vauchez – Michel Mollat du Jourdin (eds.), Storia del cristianesimo: Religione, politica, cultura VI: Un tempo di prove, 1274-1449, Roma: Città nuova 1998, 302-333. [Translated from French.]

Vauchez, André, „Hérésie et orthodoxie: Les orientations récentes de l’historiographie“, in: A. Vasina (ed.), La storiografia di Eugenio Dupré Theseider, (Nuovi studi storici 58), Roma 2002, around 270.

Volpe, Gioacchino, Movimenti religiosi e sette ereticali nella società medievale italiana (secoli XI-XIV), Roma: Donzelli 1997 (first ed. Firenze: Vallecchi 1922). [276 p. Various reeditions (Firenze: Vallecchi 21926 is, according to Artifoni, an unchanged reprint of 1922 ed.; Firenze: Sansoni 31961 is the definitive edition, i.e. the last by the author himself, with his new introduction „Nota del 1961“; 41997 with an introduction by Violante). A collection of articles published in 1907-1912. Good overview of medieval heresy in Italy, Lambert still praises it. Volpe had some influence on Morghen but Morghen stresses evangelism more than socioeconomic conditions, important for Volpe: see Artifoni, and D. Zbíral, „Spor o interpretaci...“. FF MU (romanistika, 1926 ed.); FF MU (DZ), s. (1997 ed.).]

Zerner, Monique, „Hérésie“, in: Jacques Le Goff – Jean-Claude Schmitt (eds.), Dictionnaire raisonné de l’Occident médiéval, Paris: Fayard 1999, 464-482. [Also translated into Czech. k. (DZ, cs).]

Zerner, Monique, „Hereze“, in: Jacques Le Goff – Jean-Claude Schmitt (eds.), Encyklopedie středověku, Praha: Vyšehrad 22008, 181-194. [h.]

Proceedings and collections of articles / Sborníky a výbory

Baker, Derek (ed.), Schism, Heresy and Religious Protest, Cambridge: Cambridge University Press 1972. [xvi, 404 s. Přetisk 2008. Zajímavý průřezový sborník od antiky po 19. stol. Hereze a schizma v pozdní římské říši; křesťanství a dissent v římské serverní Africe; hereze a schizma jako sociální a národní hnutí; nicejské stanovisko ke schizmatu; společnost, teodicea a původ hereze; Bolton: papežské postoje k deviantům, 1159-1216; kacířství a učenost v raném cisterciáctví; Viklef a Hus jako vůdci náboženského protestu; biskup Buckingham a lollardi; Hudson: vybrané aspekty lollardské knižní produkce; kázání John Luke; Thomas Rudborne; Julius II. a schizmatičtí kardinálové; Lincolnshire 1536; rodina lásky v diecézi Ely; hledání heretických laiků v záznamech o vizitaci v Ely v pozdním 16. a raném 17. stol.; protestantský protest proti zakládání katedrál; Prestonův anglický „anglogalikanismus“; Jindřich IV.; pravoslaví a katolictví v 17. stol.; schizma ve Skotsku 17. stol.; ikonoklasta Jindřich Sherfield 1633; swedenborgiánství; irský kacířský biskup Robert Clayton; ariánské schizma v Irsku 1830; hnutí Ronge-Czerski v něm. katolictví; náboženský protest v Nové Anglii; náboženství dělnické třídy; Clough a viktoriánské pochybovačství; afričtí separatisté. Odkaz T. Asad, D. Elliott. BNF, v.; h.]

Benedetti, Marina – Merlo, Grado Giovanni – Piazza, Andrea (eds.), Vite di eretici e storie di frati, Milano: Biblioteca Francescana 1998. [336 s. Tělo sv. Arialda, Milano jako fovea hereticorum: prameny a obraz, kacíři a kacířství v Magistri sacrae paginae, „kvazimnich“ Ascherio z Rivalty, heretici, pataríni a humiliáti v Como, manželství a hereze, heretici a inkvizitoři ve Furlansku a Akvilejském patriarchátu, inkvizitorova sermo generalis, kult sv. Vilemíny a inkvizitoři, via crucis bratra Michala, žebravé řády a moc, Peironeta z Beauregard. Poznámky pod čarou, jmenný rejstřík. h.; k. (Lenka Stará, cs).]

Capitani, Ovidio (ed.), L’eresia medievale, Bologna: Il mulino 1971. [Hereze ve středověké biblické exegezi, hereze ve středověku, katarská hereze jako historiografický problém, pataři a kataři, městské a venkovské hereze v Itálii od 11. do 13. stol., společensko-náboženská hnutí středověku. Doporučuje Merlo 1989. c.]

Capitani, Ovidio (ed.), Medioevo ereticale, Bologna: Il mulino 1977. [324 s. Studie v italštině od různých autorů: hereze v pojetí středověké biblické exegeze, lidová netolerance v 11.-13. stol., milánská pataria, městské a vesnické hereze v 11.-13. stol., Bonigrino z Verony, Zachariáš ze Sant’Agata, žena v katarství a valdenství, Albigenses (Thouzellier). Dodnes velmi užitečný sborník. ONB nic, UB nic. c.]

Chareyre, Philippe (ed.), L’hérétique au village: Les minorités religieuses dans l’Europe médiévale et moderne: Actes des XXXIes Journées Internationales d’Histoire de l’Abbaye de Flaran, 9 et 10 octobre 2009, Toulouse: Presses Universitaires du Mirail 2011. [272 p., softback. A collection of articles on religious dissent in the rural world of medieval and modern Europe. Introduction; the process against Antonio Blasi d’Angrogna (1486) – transmission of faith among Waldensians in the Alps; penetration of the Reformation in Southern France villages; Reformation in rural Flandres and Lalleu; strategies of survival of Protestant or Catholic minorities in Cévenne; agricultural property of Protestants in the Calaisis; reformed communities in Orléans countryside in the 17th century; minority, confession and coexistence – reformed Protestants in Osse-en-Aspe, 1802-1905; inquisition and heresy in the countryside of Sevilla under the Hapsburg; the imagined moriscos; heretic in Southern France countryside during the French Revolution; Carbonaros in the western Pyrenees, 16th-19th c.; Waldensians among cities and countriside in the German Empire; religious dissidents in Languedoc, end 13th to beginning 14th c.; the Good Men in the Pyrenean counties of Aragon (Jiménez Sanchez); anabaptists in Sainte-Marie-aux-Mines; lollards and peasants. Ref. Jiménez (mail). h.]

Copeland, Rita (ed.), Criticism and Dissent in the Middle Ages, Cambridge: Cambridge University Press 1996. [xii, 332 s., váz. Sborník. Netýká se tak přesně disentu a příspěvky jsou poněkud rozptýlené (nejen různé případy, ale i různé problémy). Zajímavý je ale svým antropologickým zaměřením: ač se nevymezuje jako historická antropologie, příspěvky jsou velmi zřetelně inspirovány současnými pohyby v sociálních vědách. Rétorika, donucování a zapamatování si násilím (donucovací a zastrašovací výukové techniky jako běžné v pozdně antické a středověké výuce); znásilnění a pedagogická rétorika sexuálního násilí; Heloise a genderování vzdělaného subjektu; disentující obrázek; školy dávají povolení básníkům; politická věda a pozdně středověká akademická debata; touha a text, Piers Plowman; lollardská socio-textuální ideologie; svátostnost a disent v yorkské hře o Těle Kristově; inkvizice, mluvení a psaní – případ z pozdně středověké Norwiche. KTF Wien, v.]

Elm, Susanna – Rebillard, Éric – Romano, Antonella (eds.), Orthodoxie, christianisme, histoire / Orthodoxy, Christianity, History, Rome: École française de Rome 2000. [ENC, c. tit., obsah, 303-343.]

Frassetto, Michael (ed.), Heresy and the Persecuting Society in the Middle Ages: Essays on the Work of R. I. Moore, Leiden: Brill 2006. [338 s. Ademar z Chabannes a bogomilové, italská společnost a původ západní hereze v 11. stol., pohané, kacíři, saracéni a židé v kázáních Ademara z Chabannes, bogomilský vliv na západní herezi, severní katarství, autorita a katarská hereze v severním Languedoku, masakr v Béziers, dobří lidé, kataři, náboženská bratrstva a občanské náboženství – rozmlžená hranice hereze a ortodoxie, Riperando a sv. Managlia, Filip IV. a fantastično, úvahy ex post o Origins of Eur. Dissent. FF MU, s.; c.; p.]

Gonnet, Giovanni, Il grano e le zizanie: Tra eresia e riforma, secoli XII-XVI I, Soveria Mannelli: Rubbettino 1989. [619 s., brož., nepříliš kvalitní papír. Cenný soubor autorových studií ve fr. a it. (Ženy ve valdenství aj.). Nová paginace. BNCR, v.]

Gonnet, Giovanni, Il grano e le zizanie: Tra eresia e riforma, secoli XII-XVI II, Soveria Mannelli: Rubbettino 1989. [BNCR.]

Grundmann, Herbert, Ausgewählte Aufsätze I: Religiöse Bewegungen, (Schriften der Monumenta Germaniae Historica 25/1), Stuttgart: Hiersemann 1976. [Arno Borst: H. Grundmann. Nové příspěvky k dějinám náboženských hnutí ve středověku; němečtí poustevníci v 10.-12. stol.; conversi a nutriti v klášeře; sv. Theodor čili Gottfried z Cappenbergu; život sv. Gerlacha poustevníka; dějiny bekyň ve 13. stol.; Quo elongati Řehoře IX.; německá mystika; mystika a osvícení ve středověku; mistr Eckhart; Dante a mistr Eckhard; stereotyp kacíře; oportet et haereses esse – kacířství ve středověké biblické exegezi; „Ketzerverhöre...“; učené a lidové hereze (fr.). FF MU (DZ), s.]

Hunter, Ian – Laursen, John Christian – Nederman, Cary J. (eds.), Heresy in Transition: Transforming Ideas of Heresy in Medieval and Early Modern Europe, Aldershot: Ashgate 2005. [FF MU (bis, jednou DZ), s., p.]

Krimm, – Triller, U. (eds.), „Ketzer“, Dissidenten, „Volksschädlinge“, Munich 1999. [Obsahuje jen tyto studie: jinakost a zacházení s ní, římský stát a křesťanství, kacíři ve středověku, Günter z Bruyns, odporování, zacházení DDR s její literaturou, heterodoxní myšlenky u Wolframa z Eschenbachu a Gottfrieda ze Straßburgu. v.]

Le Goff, Jacques (ed.), Hérésies et sociétés dans l’Europe pré-industrielle, 11e-18e siècles, Paris – La Haye: Mouton 1968. [484 s. Sborník. Ortodoxie a hereze, náboženské deviace a lékařské vědění, umění a hereze, charídža, mu‘tazila, bogomilství, ruští heretici koncem 15. stol., tradice a inovace ve středověké herezi, problém původu středověké hereze, poustevnictví a hereze, lidová zbožnost a hereze, paraheretická hnutí východní a střední Evropy v 9.-11. stol., „Hérésies urbaines et hérésies rurales en Italie du XIe-XVIIIe siècles“, kacíři v italské společnosti 13. stol., města a venkov v katarské herezi, učené a lidové hereze, flagelanti, města a venkov v husitství, sekta „pomazaných“ ve Florencii koncem 15. stol., předávání hereze v novověku, libertinismus a hereze na počátku novověku, marani, jansenismus, mystická a racionalistická hereze v nizozemském kalvínství na konci 17. stol., proměna sabatiánského mesianismu v nihilismus v 18. stol. Strukturovaná bibliografie. FF MU? Cca r. 2000 tam byla, ale 2007 již nenalezena pod Le Goff ani různými částmi názvu, zřejmě ztracena. c.]

Manselli, Raoul, Studi sulle eresie del secolo XII, Roma: Istituto storico italiano per il Medio Evo 1975. [Ověřeno, že obsahuje jen to, co je i v Il secolo XII (h.). CEC, v.]

Merlo, Grado Giovanni, Eretici del medioevo: Temi e paradossi di storia e storiografia, Brescia: Morcelliana 2011. [183 s., brož. Výbor ze studií z 90. let, několika pak novějších (1 dosud nevydané; viz s. 173 pro údaje o dřívějších vydáních jednotlivých článků), bez výraznějšího pokusu je zapojit do celkového rámce (což nemusí vadit). Kacíři v 11.-12. století; historie a památka Arnolda z Brescie; problém kacířů v Itálii doby Bernarda z Clairvaux; heresis Lumbardorum a filii Arnaldi – arnoldismus; rozvinutí Capitani, „Da Volpe a Morghen“; vymýšlení hereze (inventer l’hérésie); valdenská studia 1998-2008; heretické kazatelství; pokus o syntézu – náboženský konkonformismus a církevní represe v avignonské době. Pozn. aparát, bg, jmenný rejstřík. h.]

Merlo, Grado Giovanni (ed.), „Eretici ed eresie medievali nella storiografia contamporanea: Atti del XXXII Convegno di studi sulla Riforma e i movimenti religiosi in Italia“, Bollettino della Società di studi valdesi 174, 1994. [Hereze a heretici v historiografii 18.-19. stol., v USA a Velké Británii, v germánské oblasti... Odkaz Heresis 40, 123, Pegg, Corruption, 210 a Inventer 11. UB Haupt.; Archive.org; c. bene (+ bis tit.-79 – male).]

Merlo, Grado Giovanni (ed.), „Storia ereticale e antiereticale del Medioevo: Atti del XXXV Convengo di studi sulla Riforma e sui movimenti religiosi in Italia“, Bollettino della Società di studi valdesi 179, 1996. [Archive.org; c. (lok. sub Bollettino).]

Müller, Daniela, Ketzer und Kirche: Beobachtungen aus zwei Jahrtausenden, Berlin: Lit 2014. [xii, 365 p., hardback. A biographical preface. A collection of articles including the list of the original publication (in many case, the articles are based on lectures and this is the first printed version). The heretical identity; „no history without heresy – history of heresy is Church history“; the image of the „other“. Footnotes, brief index. h.]

Paolini, Lorenzo, Le piccole volpi: Chiesa ed eretici nel medioevo, ed. Riccardo Parmeggiani, Bologna: Bononia University Press 2013. [FF MU (DZ), s.]

Pieper, Irene – Schimmelpfennig, Michael – Soosten, Joachim von (eds.), Häresien: Religionshermeneutische Studien zur Konstruktion von Norm und Abweichung, München: Wilhelm Fink 2003. [Some contributions here. ÖNB, c. tit., obsah, 20-39, 66-93; FF MU (DZ), s.]

Roach, Andrew P. – Simpson, James R. (eds.), Heresy and the Making of European Culture: Medieval and Modern Perspectives, Farnham – Burlington: Ashgate 2013. [Presented as a collective monograph (divided into chapters) but those are in fact quite disparate. Introduction, Andrew P. Roach and James R. Simpson; Part 1 The Wheat and The Tares: The rebaptism of heretics in the Orthodox canonical tradition, Kallistos Ware; Heresy and political legitimacy in Al-Andalus, Maribel Fierro; The burning of heretical books, Alexander Murray. Part 2 Inventing Heresies: Lombard religiosities reconsidered: ‘Arianism’, syncretism and the transition to Catholic Christianity, Marilyn Dunn; Perceptions of heresy in historiographical and hagiographical sources of Aquitaine and the Loire Valley during the high Middle Ages, Julien Bellabre; The Bogomils’ folk heritage: false friend or neglected source?, Maja Angelovska-Panova and Andrew P. Roach. Part 3 Approaching Literary and Narrative Sources: Why God keeps sending his angels: domestic disturbance and Joseph’s doubts about Mary in Chester and York, Judith R. Anderson; Vernacular poetry and the spiritual Franciscans of the Languedoc: the poems of Ramon de Cornet, Catherine Léglu; Heretic Hussites: Oswald Von Wolkenstein’s ‘Song of Hell’ (‘Durch Toren Weis’), Sieglinde Hartmann; Dogging Cornwall’s ‘secret freaks’: Béroul on the limits of European orthodoxy, James R. Simpson. Part 4 Law and the Inquisition: ‘Heresy’ in Quercy in the 1240s: authorities and audiences, Claire Taylor; Heresy, orthodoxy and the interaction between canon and civil law in Theodore Balsamon’s commentaries, Peter Petkoff; Fighting clergy, church councils and the contexts of law: the cutting edge of orthodoxy or the ambiguous limits of legitimacy?, Daniel Gerrard; ‘famosus est et satis publicum’. Factionalism and the limits of doctrine in the case against Meister Eckhart, Alessandra Beccarisi; The Inquisition in medieval Bohemia: national and international contexts, Eva Doležalová; Clerical illegitimacy in the diocese of Sodor: exception or rule in the late medieval Church?, Sarah Thomas. Part 5 Heresy, Place and Community: Learning by doing: coping with Inquisitors in medieval Languedoc, James Given; The travels and studies of Stephen of Siwnik (c. 685-735): re-defining Armenian orthodoxy under Islamic rule, Igor Dorfmann-Lazarev; Catharism and heresy in Milan, Faye Taylor; Church reform and witch-hunting in the diocese of Lausanne: the example of Bishop George of Saluzzo, Georg Modestin. Part 6 Distant Mirrors: Heresies, Orthodoxies and Modernities: Between medieval and modern beholding: Heidegger, Deleuze and the Duns Scotus affair, Philip Tonner; Heresy and its afterlives in Communist-era Poland, John M. Bates; Not just price: scholastic economic theology and fair trade, Robert I. Mochrie. Index. FF MU (DZ), s.]

Vauchez, André, Les hérétiques au Moyen Âge: Suppôts de Satan ou chrétiens dissidents?, Paris: Centre National de la Recherche Scientifique. [A selection of the author’s previously published articles on medieval heresy.]

Medieval heresiology / Středověká hereziologie

See also „Tradice o gnosticích, historická paměť o gnosticismu v křesťanství“.

Discourses in medieval religious dissent / Diskurzy ve středověkých nesouhlasných náboženských hnutích

Prophecy / Proroctví

See also bgstrv and Joachym of Fiore.

Bylina, Stanisław, „Peregrinationes stultorum: Wokół kultu ‚fałszywych proroków‘ w Europie Środkowej w XIV-XV w.“, in: H. Manikowska – H. Zaremska (eds.), Peregrinationes: Pielgrzymki w kulturze dawnej Europy, (Colloquia mediaevalia Varsoviensia 2), Warszawa 1995.

Typologies of non-conformist behavior / Typologie nonkonformního chování

Eremitism and heresy / Poustevnictví a hereze

Becquet, J., „Erémitisme et hérésie au Moyen Âge“, in: Jacques Le Goff (ed.), Hérésies et sociétés dans l’Europe pré-industrielle, 11e-18e siècles, Paris – La Haye: Mouton 1968, 182-211. [c.]

Trawkowski, S., Międy herezją a ortodoksją: Rola społeczna premonstratensów w XII w., Warszawa 1964.

Martyrdom and martyrologies; suicide, choosing death / Mučednictví a martyrologie; sebevražda, upřednostnění smrti

See also bgkr / Martyrdom (for martyrdom in Christianity in general).

Local files: sebevrazda.doc.

Rubin, Miri, „Choosing Death? Experiences of Martyrdom in Late Medieval Europe“, in: Diana Wood (ed.), Martyrs and Martyrologies, (Studies in Church History 30), Oxford: Blackwell 1993, 153-183. [obj.?]

Peterson, Janine Larmon, „Holy Heretics in Later Medieval Italy“, Past and Present 204/1, 2009, 3-31. [Summary here. Academia.edu; OJ (CiUP), p., k. (DZ, en).]

Possession / Posedlost

For exorcism, see bgkr.

Newman, Barbara, „Possessed by the Spirit: Devout Women, Demoniacs, and the Apostolic Life in the Thirteenth Century“, Speculum 73/3, 1998, 733-770. [JSTOR, p.]

Dickson, Gary, „Encounters in Medieval Revivalism: Monks, Friars, and Popular Enthusiasts“, Church History 68/2, 1999, 265-293. [ProQuest, html, p.]

Origins and beginnings of medieval heresy / Původ, zdroj a počátky středověké hereze

Miscellaneous / Různé

puvodher.doc, puvodher-soukr.doc, predchudci.doc. [Local files.]

Asad, Talal, „Medieval Heresy: An Anthropological View“, Social History 11/3, 1986, 345-362. [JSTOR, ale ne MU. c., p.]

Dondaine, Antoine, „L’origine de l’hérésie médiévale: À propos d’un livre récent“, Rivista di storia della Chiesa in Italia 6/1, 1952, 47-78. [Příspěvek kritizující hypotézu Morghena (Med. cristiano) o původu středověké hereze: Morghen nevyvozuje herezi po roce 1000 z doktríny a vlivů manicheismu, ale chápe je jako probuzení laiků dané ekonomicko-sociálními proměnami. Dondaine zde zastává možnost vzdáleného manichejského původu hereze. BNCF, p.]

Frassetto, Michael, „The Sermons of Ademar of Chabannes and the Letter of Heribert: New Sources Concerning the Origins of Medieval Heresy“, Revue bénédictine 109/3-4, 1999, 324-340. [MSH/BSG?, c.]

Moore, Robert I., The Origins of European Dissent, Toronto – Buffalo – London: University of Toronto Press 31994. [First ed. London: Allen Lane, Penguin Books – New York: St. Martin’s Press 1977; second, revised ed. Oxford: Blackwell 21985; toto uvádím jako 3. vyd. (reprinted by arrangement... neznamená nutně nezměněný přetisk). Přehled raného náboženského disentu (11.-13. stol.). Vychází z myšlenky, že si každá absolutní moc potřebuje vytvořit protivníky, které by mohla pronásledovat. Není v ČR, c.]

Moore, Robert I., „The Origins of Medieval Heresy“, History: The Quarterly Journal of the Historical Association 55, 1970, 21-36. [ÖNB, c.]

Morghen, Raffaello, „Problèmes sur l’origine de l’hérésie au Moyen Âge“, Revue historique 236, 1966, 1-16. [Přeloženo též do it. (Berkhout – Russell). Pravděpodobně odpověď na Dondainovu kritiku z roku 1951? Revidované vydání v Hérésies et sociétés (c.).]

Nelson, Janet L., „Society, Theodicy and the Origins of Heresy: Towards a Reassessment of the Medieval Evidence“, in: Derek Baker (ed.), Schism, Heresy and Religious Protest, Cambridge: Cambridge University Press 1972, 65-77. [Analysed and criticised by Asad who thinks this to be a very social-functionalistic account relying too much on the idea of the early Middle Ages as stagnant culture as opposed to a later dynamic period of change. BNF, v.; h.]

Russell, Jeffrey B., „Interpretations of the Origins of Medieval Heresy“, Mediaeval Studies 25, 1963, 26-53. [p., t.]

Taviani, Huguette, „Du refus au défi: Essai sur la psychologie hérétique au début du XIe siècle en Occident“, in: Actes du 102e Congrès national des sociétés savantes II, Limoges 1977, 175-186. [Důležitá studie pro celkový model hereze a jejího původu, odkaz Jiménez, Catharismes, 82 aj.]

Taviani, Huguette, „Naissance d’une hérésie en Italie du Nord au XIe siècle“, Annales 29/5, 1974, 1224-1252. [Věnováno vztahu mezi mnišskou spiritualitou a herezí. Odkaz D. Elliott. Wien, c.; persee.fr, p.]

Thouzellier, Christine, „Tradition et résurgence dans l’hérésie médiévale: Considérations“, in: Jacques Le Goff (ed.), Hérésies et sociétés dans l’Europe pré-industrielle, 11e-18e siècles, Paris – La Haye: Mouton 1968, 421-428. [c.]

Tylor, Claire, „Elite Reform and Popular Heresy in c.1000: ‚Revitalization Movements‘ as a Model for Understanding Religious Dissidence Historically“, in: Kate Cooper – Jeremy Gregory (eds.), Elite and Popular Religion, (Studies in Church History 42), Woodbridge – Rochester: The Boydell Press 2006, 41-53. [KTF Wien, v.]

Individual reasoning, bricolage / Individuální přemýšlení, intelektuální kutilství

Albert, Jean-Pierre, „Hérétiques, déviants, bricoleurs: Peut-on être un bon croyant?“, L’Homme 173, 2005, 75-95. [Příspěvek v téže linii jako „Croire et ne pas...“ (včetně využitého materiálu), ale pohybující se na obecnější teoretické úrovni. Vychází ze střízlivé a umírněné verze interpretativní kognitivní antropologie a snaží se porozumět případům v inkvizičním registru Jakuba Fourniera a několika dalším. Přínosem je zaměření, které zdůrazňuje jak kulturní zdroje, které přestupníci využívají (87), tak i všeobecné, kulturně nespecifické kognitivní zdroje, obnášející například stálou osobní reflexi a intelektuální kutilství, které generuje nepřeberné množství individuálních variant představ (odmítá tedy absolutní závislost na náboženské výuce a představu mozku jako kopírky, ale důležitější je diskrétní teze, že náboženská odchylka není nic zvláštního, hereze není explanandum – 88 aj.). Zdůrazňuje, že „bludy“ se často týkají nepřijetí nějakého dogmatu odporujícího empirickému poznání (odmítání skutečné přítomnosti, panenského početí, nehmotné duše... – 85). V důsledku předkládá novou částečnou teorii odpovídající na klasickou otázku po „původu hereze“. Překonává dilema mezi málo pokřesťanštěným středověkem (Delumeau) a křesťanským středovekem. Vlastně přeznačuje pojem víry, ač zatím neexplicitně. Poukazuje také na to, že použití kognitivních inspirací neimplikuje vzdaní se jakýchkoli jiných teoretických zdrojů (93). http://www.cairn.info/revue-l-homme-2005-1-page-75.htm, p.]

Albert, Jean-Pierre, „Qui croit à la transsubstantiation?“, L’Homme 175-176, 2005, 369-396. [Summary in bgkr. http://www.cairn.info/revue-l-homme-2005-3-page-369.htm, p.]

Zbíral, David, Na inkvizitorův dotaz.

Zbíral, David, „Skeptický a materialistický proud ve středověkém křesťanství: Případ z Itálie 13. století“, Religio: Revue pro religionistiku 20/1, 2012, 93-106. [h., p.]

Links among medieval dissenting movements, genealogies, communication, transmission of heresy / Souvislost středověkých disidentských hnutí, genealogie, komunikace, spojitosti, přenos hereze, jednota středověké hereze

Some scholars interested in the topic: Jean-Louis Biget, Louisa Burnham, Sylvain Piron, Claire Taylor, Julien Théry (gived a lecture on this in 2013, I think), and myself.

Borst, Arno, „La transmission de l’hérésie au Moyen Âge“, in: Jacques Le Goff (ed.), Hérésies et sociétés dans l’Europe pré-industrielle, 11e-18e siècles, Paris – La Haye: Mouton 1968, 273-280. [c.]

Salgrl, Saygn, „Orthodoxy, Dissent and Politics in Medieval France and Anatolia: A Comparative Perspective“, Medieval History Journal 15/1, 2012, 63-102. [p.]

Zbíral, David, „Niquintova listina a vyprávění o počátcích katarských církví v Itálii a jihozápadní Francii“, Religio: Revue pro religionistiku 14/1, 2006, 19-40. [h., p.]

Zbíral, David, „Označení, typologie a genealogie středověkých herezí: Inspirace a výzvy pro teorii religionistiky“, Religio: Revue pro religionistiku 18/2, 2010, 163-190. [h., p.]

Views and names of heresy in the Middle Ages / Pojetí hereze ve středověku, označení hereze a heretiků ve středověku

See also under different movements.

Miscellaneous / Různé

Arnold, John H., „Heresy“, in: id., Belief and Unbelief in Medieval Europe, London: Hodder Arnold 2005, 191-207. [Vědění o kacířství, používání Augustina jako zdroje poznání kacířů aj. h.]

Beltrán Torreira, Federico-Mario, „La herejía y sus imágenes en las obras exegéticas y pedagógicas de San Isidoro de Sevilla“, Anuario de estudios medievales 17, 1987, 15-28. [CEC, p.]

Biller, Peter, „Deep is the Heart of Man, and Inscrutable: Signs of Heresy in Medieval Languedoc“, in: Helen Barr – Ann M. Hutchison (eds.), Text and Controversy from Wyclif to Bale: Essays in Honour of Anne Hudson,(Medieval Church Studies 4),Turnhout: Brepols 2005, 267-280. [ETF Wien, c.]

Biller, Peter, „Christians and Heretics“, in: Miri Rubin – Walter Simons (eds.), The Cambridge History of Christianity IV: Christianity in Western Europe c. 1100 - c. 1500, Cambridge: Cambridge University Press 2009, 170-186.

Boglioni, Pierre, „La perception de l’hérétique au Moyen Âge“, in: Michel Gourgues – Gilles-D. Mailhiot (eds.), L’altérité: Vivre ensemble différents. Approches pluridisciplinaires, Montréal: Bellarmin – Paris: Le Cerf 1986, 333-348. [Užitečná přehledová studie. Uvádí, že hereze byly nahlíženy prizmatem absolutní odlišnosti, a zabývá se velmi stručně představami o herezi (nic nového pod sluncem, zvířecí metafory, metafory nemoci aj. – celkem málo propracované, minimum odkazů na prameny). CEC (sign. B6033), v.]

Böhringer, Letha – Deane, Jennifer Kolpacoff – Engen, Hildo van (eds.), Labels and Libels: Naming Beguines in Northern Medieval Europe, (Sanctimoniales 1), Turnhout: Brepols 2014. [xii, 235 p. Shows how the concept of beguines changed over time and space. ]

Bosworth, Lucy E., „The Changing Concept of Heresy in Western Europe, 12th-13th Centuries“, in: Irene Pieper – Michael Schimmelpfennig – Joachim von Soosten (eds.), Häresien: Religionshermeneutische Studien zur Konstruktion von Norm und Abweichung, München: Wilhelm Fink 2003, 21-38. [ÖNB, c.; FF MU (DZ), s.]

Bosworth, Lucy E., „The Two Churches Typology in Medieval Heresiology“, Heresis 24, 1995, 9-20. [c.]

Dontenville, H., „Hetérodoxies médiévales et souterrains refuges“, Bulletin de la Société de mythologie française 64, 1966, 143-149.

Grundmann, Herbert, „Der Typus des Ketzers in Mittelalterliche Anschaung“, in: id., Ausgewählte Aufsätze I: Religiöse Bewegungen, (Schriften der Monumenta Germaniae Historica 25/1), Stuttgart: Hiersemann 1976, 313-327. [FF MU (DZ), s.]

Grundmann, Herbert, „Der Typus des Ketzers in Mittelalterliche Anschaung“, in: Kultur- und Universalgeschichte: Walter Goetz zu seinem 60. Geburtstag, Leipzig – Berlin 1927, 91-107. [Ref. Biller. Reprinted also in Ausgewählte Aufsätze I (FF MU (DZ), s.). GS nenal.]

Grundmann, Herbert, „Oportet et haereses esse: Das Problem der Ketzerei im Spiegel der mittelalterlichen Bibelexegese“, in: id., Ausgewählte Aufsätze I: Religiöse Bewegungen, (Schriften der Monumenta Germaniae Historica 25/1), Stuttgart: Hiersemann 1976, 328-363. [FF MU (DZ), s.]

Hageneder, Othmar, „Häresiebegrif bei den Juristen des 12. und 13. Jahrhunderts“, in: Willem Lourdaux – Daniel Verhelst (eds.), The Concept of Heresy in the Middle Ages (11th-13th C.): Proceedings of the International Conference Louvain May 13-16, 1973, Leuven: Leuven University Press – The Hague: Martinus Nijhoff 1976, 42-103. [c.; Google Books, p.]

Hérétiques ou dissidents? Réflexions sur l’identité de l’hérésie au Moyen Âge (Heresis 36-37, 2002, tematické číslo). [c. (většina).]

Hunter, Ian – Laursen, John Christian – Nederman, Cary J. (eds.), Heresy in Transition: Transforming Ideas of Heresy in Medieval and Early Modern Europe, Aldershot: Ashgate 2005. [Před příchodem lidové hereze – rétorika anglických kronikářů, 700-1154; hereze, šílenství a posedlost ve vrcholném středověku; obvinění z hereze a bludu ve školách 12. stol.; Vilém Ockham a kncepce hereez; tajná historie Marsilio z Padovy, Defensor Pacis mišlení Nicole Oresme; Aeneas Sylvius a husité; lov na herezi a klerická reforma – William Warham, John Colet a lolardi z Kentu, 1511-1512; dva pohledy na příčiny a funkce hereze ze 17. stol.; historizace hereze v raném německém osvícenství; co je nestrannost? Arnold o Spinozovi, Mosheim o Servetovi; Thomasius na toleranci hereze; export hereziologie – překlady a revize Pluquet, Dictionnaire des hérésies; radikální kacíři, mučedníci, nebo svědkové pravdy? Albigenští v církevních dějinách a literatuře 1550-1850. FF MU (bis, jednou DZ), s., p.]

Kaminski, Howard, „The Problem of Later-Medieval ‚Heresy‘“, in: Jaroslav Pánek – Miloslav Polívka – Noemi Rejchrtová (eds.), Husitství, reformace, renesance: Sborník k 60. narozeninám Františka Šmahela, Praha: Historický ústav 1994, 133-156. [c.]

Kramer, J., „Häretiker und Ketzer: Eine Begriffs- und Wortgeschichte“, in: Titus Heydenreich – Peter Blumenthal (eds.), Glaubensprozesse – Prozesse des Glaubens? Religiöse Minderheiten zwischen Toleranz und Inquisition, Tübingen: Stauffenburg 1989, 1-16. [c.]

Lourdaux, Willem – Verhelst, Daniel (eds.), The Concept of Heresy in the Middle Ages (11th-13th C.): Proceedings of the International Conference Louvain May 13-16, 1973, Leuven: Leuven University Press – The Hague: Martinus Nijhoff 1976. [Summry here. ENC, c. ; Google Books, p.]

McGrade, Arthur Stephen, „The Medieval Idea of Heresy: What Are We to Make of It?“, in: Peter Biller – Barrie Dobson (eds.), The Medieval Church: Universities, Heresy, and the Religious Life: Essays in Honour of Gordon Leff, (Studies in Church History: Subsidia 11), Woodbridge: The Boydell Press 1999, 111-139. [c.]

Merlo, Grado Giovanni, „Coscienza storica della presenza ereticale e della sconfitta degli eretici“, in: Grado Giovanni Merlo, Contro gli eretici: La coercizione all’ortodossia prima dell’Inquisizione, Bologna: Il mulino 1996, 125-152. [Previously printed as „Coscienza storica della presenza ereticale nell’Italia degli inizi del Duecento“, in: Il senso della storia nella cultura medievale italiana (1100-1350), Pistoia 1995, around 292. Calls attention to a change in the view of heresy: in 12th c. Italy, heresy was not viewed historically but through patristic models (125), but the horizon changes in the 13th c.: the progressive structuring of heretical formations and the corresponding definition of an antiheretical strategy facilitates the emergence of a new documentation (126) where heretics are viewed in the concreteness of human lifes and are linked in the past and the present (127); they gain a new historical depth and begin to exist as actors of history. This article addresses the historical consciousness in heretical and clerical circles, mostly on the basis of De heresi catharorum and the Liber suprastella. Ends with a brief insight into the historicization of Dominican and Franciscan origins. c.]

Mitre Fernández, Emilio, „Muerte, veneno y enfermedad, metaforas medievales de la herejía“, Heresis 25, 1995, 63-84. [c.]

Nederman, Cary J. – Lawsen, John Christian, Difference and Dissent: Theories of Toleration in Medieval and Early Modern Europe, Langham – Boulder – New York – London: Rowman – Littlefield 1977. [Dost se týká teorie, poměrně zajímavá věc. v.; má JV.]

Ni Chuilleanain, Eilean – Flood, John (eds.), Heresy and Orthodoxy in Early English Literature, ???: Four Courts Press 2010. [174 s.]

Patschovsky, Alexander, „Freiheit der Ketzer“, Geschichte in Wissenschaft und Unterricht 39/1, 1988, 1-16. [BL; c. (1:1).]

Sackville, Lucy J., Heresy and Heretics in the Thirteenth Century: The Textual Representations, (Heresy and Inquisition in the Middle Ages 1), York: York Medieval Press 2011. [xii, 224 p., hardback. A fresh monograph on writing about heresy in Latin West in the 13th century. Based on extensive reading of sources and literature. The first four chapters deal with four categories of texts – polemical texts; texts for edification (including preacher’s tools, exempla and hagiograpical material); canon-legal texts; and inquisition literature – and try to understand their respective patterns (cf. 10-11). The concluding chapter offers a broader interpretive perspective (10). The book could have had been helped importantly (e.g. in dealing with schools, p. 196) by Jiménez, Les catharismes (not cited by Sackville). Anti-heretical polemic; texts for edification (summae auctoritatum, exempla collections, Dominican sources); canon-legal perspective (regional councils; textbooks); inquisitional texts (legal consultations; the product of inquisition; handbooks); de heresi (figurative construction; number – plural heresies vs. one heresy; heresy and the heretic). Appendix: perfecti as a term to denote heretics (201-202). h.]

Scharff, Thomas, „Die Körper der Ketzer im hochmittelalterlichen Häresiediskurs“, in: Körper mit Geschichte: Der menschliche Körper als Ort der Selbst- und Weltdeutung, Stuttgart 2000, 133-149. [Odkaz Brunn 20. BNF nic.]

Sullivan, Karen, Truth and the Heretic: Crises of Knowledge in Medieval French Literature, Chicago – London: The University of Chicago Press 2005. [xii, 282 p., hardback. A collection of articles on: Beatrice of Planissoles; the secrecy of the „Manicheans“ and Cathars; heresy, secrecy and troubadour lyric; the singularity of noble heretics; heresy, singularity, and the romance of Tristan; the duplicity of the Waldensians; heresy, duplicity, and medieval comic tales. FF MU (DZ), s.]

Suttor, Marc, „L’identification de l’hérétique et l’attitude de l’Église dans le nord du Royaume et l’Empire“, Heresis 36-37, 2002, 219-237. [c.]

Taylor Snyder, Susan, „Orthodox Fears: Anti-Inquisitorial Violence and Defining Heresy“, in: Anne Scott – Cynthia Kosso (eds.), Fear and Its Representations in the Middle Ages and Renaissance, Turnhout: Brepols 2002.

Walther, Helmut G., „Haeretica pravitas und Ekklesiologie: Zum Verhältnis von kirchlichem Ketzerbegriff und päpstlicher Ketzerpolitik von der zweiten Hälfte des XII. bis ins erste drittel des XIII. Jahrhunderts“, in: Albert Zimmermann (ed.), Die Mächte des Guten und Bösen: Vorstellungen im XII. und XIII. Jahrhundert über ihr Wirken in der Heilsgeschichte, Berlin: Walter de Gruyter 1977, 286-314. [KTF Wien, c.]

Walther, Helmut G., „Häresie und papstliche Politik: Ketzerbegriff und Ketzergesetzgebung in der Übergangsphase von der Dekretistik zur Dekretalistik“, in: Willem Lourdaux – Daniel Verhelst (eds.), The Concept of Heresy in the Middle Ages (11th-13th C.): Proceedings of the International Conference Louvain May 13-16, 1973, Leuven: Leuven University Press – The Hague: Martinus Nijhoff 1976, 104-143. [c.; Google Books, p.]

Zerner, Monique (ed.), Inventer l’hérésie? Discours polémiques et pouvoirs avant l’Inquisition, Nice: Centre d’Études Médiévales 1998. [293 s. Sborník kladoucí důraz na „vynalezení“ hereze církví. Augustinovo Contra faustum, polemika s gnostiky, sv. Viktor na konci 11. stol., Arras 1025, Petr Ctihodný a Contra Petrobrusianos, Contra Henricum, přímluvy za zesnulé, Valdès, označení Lalbigenští“. Poznámky pod čarou, rejstříky. Podrobná recenze (i s faktografickou, reprodukující částí) v Heresis 33 (2000), 108-117. Řada: collection du Centre d’Études Médiévales de Nice vol. 2. FF MU (DZ), zč. c.; h.]

Concept of heresy, concept of heretic, perceptions of heresy / Pojem hereze, pojem heretika, obraz hereze

See also Writing on heresy in Byzantium; concept of heresy in Byzantium.

Bellarbre, Julien, „Perceptions of Heresy in Historiographical and Hagiographical Sources of Aquitaine and the Loire Valley During the High Middle Ages“, in: Andrew P. Roach – James R. Simpson (eds.), Heresy and the Making of European Culture: Medieval and Modern Perspectives, Farnham – Burlington: Ashgate 2013, 113-127. [FF MU (DZ), s.]

Bueno, Irene, „False Prophets and Ravening Wolves: Biblical Exegesis as a Tool Against Heretics in Jacques Fournier’s Postila on Matthew“, Speculum 89/1, 2014, 35-65. [p.]

Bylina, Stanisław, „Wizerunek heretyka w Polsce późnośrednowiecznej“, Odrodzenie i Reformacja w Polsce 30, 1985, 5-24. [A study of the view of the heretic in the Polish kingdom, which has never experienced massive dissident movements and issued severe measures against the heretics without ever applied them. Hussite/Czech as the exemplary heretic. The preaching accepted some of the stereotypes but only minimally the apocalyptic view of the heretics as signs of the end or the concept of laesum maiestatis. A fusion of the traditional topoi and the view of the Hussites (utraquism, iconoclasm) is exemplified in the writings of Jan Długosz. French summary (p. 24), bg footnotes (looked through and used in this bg). BJ, c.]

Chave-Mahir, Florence, „‚Venenum sub melle latet‘: L’image du poison dans le discours anti-hérétique au Moyen Âge“, Cahiers de recherches médiévales et humanistes 17, 2009.

Gałuszka, Tomasz, „Z warsztatu inkwizytora: Obraz heretyka w świetle Glossa Ordinaria super Osee contra haereticos (ADK R.XV.14)“, in: Paweł Kras (ed.), Inkwizycja papieska w Europie Środkowo-Wschodniej, (Studia i źródła Dominikańskiego Instytutu Historycznego w Krakowie 7), Kraków: Esprit 2010, 269-291. [„A look at the inquisitor’s workshop: The image of the heretic in the Glossa Ordinaria super Osee contra haereticos (Archive of the Polish Dominican Province, MS. R.X.14, f. 327v-332v).“ Contains an edition of the source (p. 279-290). Points to the fact that this is „neither a polemical tract nor a record of doctrinal discussion“ (p. 291); sees the purpose of the text in shaping the negative approach of preachers and inquisitors to any heretical groups. The general topoi are enriched with particular details, e.g. concerning Wycliffites or Hussites. English summary (p. 291). BJ, v.; FF MU (DZ); h.]

Goetz, Hans-Werner, „Was wird im frühen Mittelalter unter ‚Häresie‘ verstanden? Zur Häresiewahrnehmung des Hrabanus Maurus“, in: Anna Aurast – Hans-Werner Goetz (eds.), Die Wahrnehmung anderer Religionen im früheren Mittelalter: Terminologische Probleme und methodische Ansätze, Berlin: Lit 2012, 47-88. [FF MU (DZ), s.]

Goetz, Hans-Werner, „Häresie – was ist das? Die Wahrnehmung von Häretikern im früheren Mittelalter“,in:Marc Föcking – Hans-Werner Goetz (eds.), Ungläubige, Teufelsdiener, Abtrünnige: Der Umgang mit Andersgläubigen in Geschichte und Gegenwart, Berlin: Lit 2013, 35-57. [FF MU (DZ), s.]

Hageneder, O., „Die Häresie des Ungehorsams und das Entstehen des hierokratischen Papsttums“, Römische historische Mitteilungen 20, 1978, 29-47.

Hageneder, O., „La ierocrazia pontificia e l’eresia della disobedienza“, in: M. P. Alberzoni (ed.), Il sole e la luna? Papato, impero e regni nella teoria e nella prassi dei secoli XII e XIII, Milano: Vita e Pensiero 2000, 213-234. [Translated from German.]

Havens, Jill C., „Shading the Grey Area: Determining Heresy in Middle English Texts“, in: Helen Barr – Ann M. Hutchison (eds.), Text and Controversy from Wyclif to Bale: Essays in Honour of Anne Hudson,(Medieval Church Studies 4),Turnhout: Brepols 2005, 337-352. [ETF Wien, c.]

Iogna-Prat, Dominique, Ordonner et exclure: Cluny et la société chrétienne face à l’hérésie, au judaïsme et à l’islam, 1000-1150, Paris: Aubier 22000. [508 s. Základy postojů k heretikům tak, jak se utvářely v Cluny, ale i přesahy do širšího tématu vylučování jiných v evropské společnosti. 1. ed. 1998; ed. 2000 se označuje za „opravenou“. Recenze Heresis 38, 136ad.. FF MU (DZ); h.]

Kaminsky, Howard, „The Problematics of Later-Medieval Heresy“, in: Jaroslav Pánek – Miloslav Polívka – Noemi Rejchrtová (eds.), Husitství – reformace – renesance, Praha: Historický ústav 1994, 133-156. [Dobře vypadající esej o vývoji pojmu hereze. Pojetí hereze ve středověku, sémantické pole „hereze“ u inkvizitorů, pozdější dějiny pojmu a ideologické zacházení s ním (vč. marxismu). Přiklání se ke Grundmannovu projektu z 1935 – vidět to jako laická hnutí – k čemuž se ale nepřiklonili všichni (150). One of the most important points is the attack on the position leaving over the question what heresy is to the papacy or the Roman Church (which is the strategy of, e.g., Morghen, Russell, and Lambert, see p. 136). This means somehow to hope to bring both the substance of sectarian thinking, and its condemnation under the single heading, i.e. representing the former in terms of the latter, which is a fatal prejudice (137). An intriguing article, even if more as a critique than as a positive programme (the latter remaining wholly in the shadow of Grundmann). A very interesting critique of Marxism, social history, and what was to become deconstructionism (in the person of J. B. Russell and R. I. Moore), and also of the concept of dissent. All those, the author argues, take over the inquisitorial view, which confines religious movements to disobedience and refusal and obviates the question of their substance (which is, for the author, a religious one). c.; k.]

Mincin, Elisabeth, „The Alexiad’s Presentation of Heresy“, Sententiae: The Harvard Undergraduate Journal of Medieval Studies 2, 2010.

Müller, Daniela, „Augustinus und das Konzept von ‚Häresie‘“, in: Daniela Müller, Ketzer und Kirche: Beobachtungen aus zwei Jahrtausenden, Berlin: Lit 2014, 97-115. [h.]

Paolini, Lorenzo, „Bonifacio VIII e gli eretici“, in: Lorenzo Paolini, Le piccole volpi: Chiesa ed eretici nel medioevo, ed. Riccardo Parmeggiani, Bologna: Bononia University Press 2013, 91-115. [First printed in Bonifacio VIII, Spoleto 2003, 413-444. FF MU (DZ), s.]

Paolini, Lorenzo, „La concezione dell’eresia e dell’eretico nella sua evoluzione storica“, in: Lorenzo Paolini, Le piccole volpi: Chiesa ed eretici nel medioevo, ed. Riccardo Parmeggiani, Bologna: Bononia University Press 2013, 19-52. [FF MU (DZ), s.]

Patschovsky, Alexander, „Was sind Ketzer? Über den geschichtlichen Ort der Häresien im Mittelalter“, in: Max Kerner (ed.), „... eine finstere und fast unglaubliche Geschichte“? Mediävistische Notizien zu Umberto Ecos Mönchsroman „Der Name der Rose“, Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft 1987, 169-190. [ÖNB, c. (sub Kerner).]

Potkowski, Edward, „Haeresis et secta maleficorum: Powstanie stereotypu“, in: Cultus et cognitio: Studia z dziejów średniowiecznej kultury, Warszawa 1976.

Potkowski, Edward, „Stereotyp heretyka-innowiercy w piśmiennictwie kaznodziejskim“, in: Bronisław Geremek (ed.), Kultura elitarna i kultura masowa w Polsce późnego średniowiecza, Wrocław 1978. [Stereotype of the heretic/non-Christian in preaching literature. BJ, c.]

Raguin, Marjolaine, „‚Hérésie‘ et ‚hérétiques‘ dans la Chanson de Guilhem de Tudela“, in: Anne Brenon (ed.), 1209-2009: Cathares: Une histoire à pacifier?, Portet-sur-Garonne: Loubatières 2010, 65-80. [h.]

Regiewicz, Adam, Wizerunek heretyka w średniowiecznym piśmiennictwie polskim, Katowice: Biblioteka śląska 2002. [174 p., softback, extremely poor typography. Monograph on the medieval concept of heresy/heretic with special attention to literature from Polish territories. A major imperfection is relying heavily on Polish research on medieval heresy and – as far as sources are concerned – on WEH. This reduces dramatically the value of the book, but the disquisition on Polish authors is useful. Introduction (including an introduction on „typology“, by which the author seems to mean simply following medieval classifications: Cathars, Hussites etc.); biblical and patristic concept; medieval concept (71-99); in Poland (101-122); Stanisław ze Skarbimierza, Zbigniew Oleśnicki, Jan Długosz as examples; conclusion. Footnotes, bibliography. BJ, v.]

Ruffino, O., „Ricerche sulla condizione giuridica degli eretici nel pensiero dei glossatori“, Rivista di storia del diritto italiano 46, 1973, 30-190. [Sic, 30-190; odkaz Paolini jako na studii o příspěvku glosátorů k vývoji pojmu hereze.]

Concepts of medieval heretical movements / Pojmy označující středověká nesouhlasná hnutí

See also different chapters (Cathars...).

Pegg, Mark Gregory, „‚Catharism‘ and the Study of Medieval Heresy“, New Medieval Literatures 6, 2004, 249-269.

Pegg, Mark Gregory, „On Cathars, Albigenses, and Good Men of Languedoc: Historiographical Essay“, Journal of Medieval History 27, 2001, 181-195. [p., c.]

Zbíral, David, „Označení, typologie a genealogie středověkých herezí: Inspirace a výzvy pro teorii religionistiky“, Religio: Revue pro religionistiku 18/2, 2010, 163-190. [h., p.]

Inquisitorial concept of heresy / Inkviziční pojem hereze

Neveu, Bruno, „Y a-t-il une hérésie inquisitoriale?“, in: Agostino Borromeo (ed.), L’inquisizione: Atti del simposio internazionale, (Studi e testi 417), Città del Vaticano: Biblioteca Apostolica Vaticana 2003, 469-491. [Raný novověk, Galileo Galilei. MZK; FF MU (DZ), s.]

Medieval popular concept of heresy

Sullivan, Karen, „The Heretic in the Poultry Yard: Heresy, Duplicity, and Medieval Comic Tales“, in: Karen Sullivan, Truth and the Heretic: Crises of Knowledge in Medieval French Literature, Chicago – London: The University of Chicago Press 2005, 217-238. [FF MU (DZ), s.]

Animal symbols and metaphors for heretics / Zvířecí symboly a metafory

pojetiher.doc; listicky.doc [local files].

Brunn, Des contestataires... [On the little foxes.]

Kienzle, Beverly Mayne, „La représentation de l’hérétique par l’imagerie animale“, in: Martin Aurell (ed.), Les cathares devant l’Histoire: Mélanges offertes à Jean Duvernoy, Cahors: L’Hydre 2005, 181-195. [Ač se to zde neuvádí, jde možná o překlad Bestiary of Her. h.]

Kienzle, Beverly Mayne, „The Bestiary of Heretics: Imaging Medieval Christian Heresy with Insects and Animals“, in: Paul Waldau – Kimberley Patton (eds.), A Communion of Subjects: Animals in Religion, Science, and Ethics, New York: Columbia University Press 2006, 103-116. [Zajímavá studie. Neomezuje se jen na katalog zvířat, která byla spojována s kacíři, nýbrž hledá širší exegetické souvislosti (typologie, duchovní smysl textu, symbolistní mentalita). BL, v.; NKČR (e-kniha, ebrary), p.]

Scopello, Maddalena, „Le renard symbole de l’hérésie dans les polémiques patristiques contre les Gnostiques“, Revue d’histoire et de philosophie religieuses 71/1, 1991, 73-88.

Välimäki, Reima, „Imagery of Disease, Poison, and Healing in Late Fourteenth-Century Polemics Against Waldensian Heresy“ [unpublished manuscript].

Iconography of heresy, pictorial representations / Ikonografie kacířství, vyobrazení hereze

Kostowski, Jakub, „Przedstawienia husytów w malarstwie gotyckim środkowej Europy lat 1430-1530“, in: Wojciech Iwańczak – Ryszard Gładkiewicz (eds.), Polaków i Czechów wizerunek wzajemny (X-XVII w.), Wrocław – Warszawa: Wydawnictwo Instytutu Historii PAN 2004, 105-131. [Anti-Hussite, and pro-Hussite iconography, with several black and white photographs. BJ, c.]

Trivellone, Alessia, L’hérétique imaginé: Hétérodoxie et iconographie dans l’Occident médiéval, de l’époque carolingienne à l’Inquisition, Turnhout: Brepols 2010. [493 s., brož. 166 černobílých obrazových příloh, 36 barevných obrazových příloh. h.]

Trivellone, Alessia, L’hérésie médiévale et les images: L’iconographie de l’hérétique en Occident, fin Xe siècle-1230 I-II, disertační práce, Poitiers: Université de Poitiers 2005. [Viz výše přepracované knižní vydání.]

Trivellone, Alessia, „Saint-Gilles-du-Gard: Une façade antihérétique dans le Midi?“, in: „Hérésies et Inquisition: Les cathares, les albigeois et les vaudois face à l’Église“, Religions et histoire 46, 2012, 46-47. [h.]

Concept of heresy in the canon law / Pojem hereze v kanonickém právu

Pozo, C., „La noción de ‚herejía‘ en el derecho canónico medieval“, in: Miscelanea Antonio Perez Goyena, Madrid: Fax 1960, ???-???.

Urrutia, F. J., „Pertinacia e mala fe en la noción canónica de herejía“, Estudios de Deusto 26, 1978, 253-271.

Names of heresy and heretics / Označení herezí a heretiků

Miscellaneous / Různé

Bylina, Stanisław, „Z dziejów pojęcia picardi (haeretici), picardi, pikharti“, in: Paweł Kras – Agnieszka Januszek – Aagnieszka Nalewajek – Wojciech Polak (eds.), Ecclesia – cultura – potestas: Studia z dziejów kultury i społeczeństwa [I], Kraków: Societas Vistulana 2006, 361-366. [BJ, c.]

Congar, Yves Marie Joseph, „‚Arriana haeresis‘ comme désignation du néomanichéisme au XIIe siècle: Contribution à l’histoire d’une typification de l’hérésie au Moyen Âge“, Revue des sciences philosophiques et théologiques 43/1, 1959, 449-461. [c. (male).]

Manselli, Raoul, „Una designazione dell’eresia catara: ‚Arriana heresis‘“, Bullettino dell’Istituto storico italiano per il Medio Evo e Archivio Muratoriano 68, 1956, 233-246. [Přetištěno v Il secolo XII (h.).]

Marchand, J. W., „On the Origin of the Term Popelican(t)“, Mediaeval Studies 38, 1976, 496-498. [BNCR, c.]

Sackville, Lucy J., Heresy and Heretics in the Thirteenth Century: The Textual Representations, (Heresy and Inquisition in the Middle Ages 1), York: York Medieval Press 2011. [xii, 224 p., hardback. Summary here h.]

Thouzellier, Christine, „‚Albigenses‘“, in: Ovidio Capitani (ed.), Medioevo ereticale, Bologna: Il mulino 1977, 277-313. [c.]

Shifts in the meaning of the names of the heretics / Posuny ve významu označení kacířů

Behringer, Wolfgang, „How Waldensians Became Witches: Heretics and Their Journey to the Other World“, in: Gábor Klaniczay – Éva Pócs (eds.), Communicating with the Spirits, (Demons, Spirits, Witches 1), Budapest: Central European University Press 2005, 155-192. [viii, 295 p., hardback. h.]

Demonization of heretics, heretics as minions of the devil / Démonizace kacířů, spojení s ďáblem, kacíři jako sluhové ďábla

Viz též níže Antirituál.

Miscellaneous

Anheim, Étienne, „Satan, Descartes et Kantorowicz“, Les Cahiers du Centre de Recherches Historiques 37, 2006, 199-208.

Biller, Peter, „Bernard Gui, Sex and Luciferianism“, in: Wolfram Hoyer (ed.), Praedicatores, Inquisitores: The Dominicans and the Medieval Inquisition, Roma: Istituto Storico Domenicano 2004, 455-470. [c.]

Boquet, Damien, „Un homme sous influence: Vers une histoire de la personne humaine dans Satan hérétique d’Alain Boureau“, Cahiers du Centre de recherches historiques 37, 2006, 189-197.

Boureau, Alain, „Les filets du diable, sans cesse défaits et tissés: Réponse à trois lectures de Satan hérétique“, Cahiers du Centre Recherches Historiques 37, 2006, 209-213.

Boureau, Alain, „Satan et l’incarnation: Réflexions sur les contributions de Dyan Elliott, Henry Ansgar Kelly et C. W. McPherson“.

Boureau, Alain, „Satan hérétique: L’institution judiciaire de la démonologie sous Jean XXII“, in: Étienne Anheim – Martine Ostorero (eds.), „Le diable en procès: Démonologie et sorcellerie à la fin du Moyen Âge“, Médiévales 44, 2003, 17-46. [h.]

Boureau, Alain, Satan hérétique: Naissance de la démonologie dans l’Occident médiéval (1280-1330), Paris: Odile Jacob 2004. [322 s. Kniha zabývající se ustavením démonologického vědění, zahrnujícího myšlenku odvržení pouta s Bohem a vstupu do paktu s ďáblem, ve spolupráci mezi právem a teologií. Podle Boureaua došlo mezi 1260 a 1350 k invazi démonů do lidských společenství: zasvěcují do magie, dávají moc zločinu. Jejich uctívači jsou pronásledování jako heretici, pečlivě vyšetřováni, exemplárně trestáni – předznamenává hon na čarodějnice. Boureau se pozorně dotýká i otázky posednutí ve vztahu ke svému tématu osobnosti a individuality a zapojuje změnu v démonologiích i do politického kontextu. Zabývá se dobou proměny vyšetřovací procedury, které vedlo k zahrnutí vzývání ďábla a čarodějnictví do její působnosti (s. 18). Hodně se distancuje od C. Ginzburga, ač ten začíná svůj přehled sabatu v podobné době (1321), blíže se cítí Kieckheferovi (s. 270, pozn. 5). Právní etablování démonologie za Jana XXII.; satanské svátosti? Enrico del Carretto; obecné rozšíření myšlenky paktu; osvobození démonů – počátky scholastické démonologie; noví posednutí – svatí a démoni v kanonizačních procesech z poč. 14. stol.; scholastická antropologie posedlosti; nadpřirozená zmocnění – mystické modely posedlosti. Existuje i angl. překlad (h.). h.]

Boureau, Alain, Satan the Heretic, trans. Teresa Lavender Fagan, Chicago – London: The University of Chicago Press 2006. [h.]

Cohn, Norman, Europe’s Inner Demons: The Demonization of Christians in Medieval Christendom, Chicago: The University of Chicago Press 22000 (1. vyd. 1973). [Summary here. FF MU (DZ), s., k. (cs, Renata Seiferová).]

De Las Heras, Amélie, „Le ‚fantasme‘ chez Martin de León († 1203): Moralisation et diabolisation d’un (non-)fait“, Hypothèses 2009, 277-284. [p.]

Flori, Jean, „Comment diaboliser l’adversaire? La lutte contre les ‚ennemis du Christ‘ dans la correspondance de Grégoire VII“, in: Martin Aurell (ed.), Les cathares devant l’Histoire: Mélanges offerts à Jean Duvernoy, Cahors: L’Hydre 2005, 151-166. [h.]

Ford, Josephine Massingbaerde, „Construction of the Other: The Antichrist“, Andrews University Seminary Studies 33/2, 1995, 203-230. Available online at <http://www.auss.info/auss_publication_file.php?pub_id=900>, [27 Jun 2014]. [Focuses on the representation of Antichrist as an external and internal foe in Christian and Jewish apocalyptic literature. Comments on the theriomorphic representations (dragon etc.). Not directly about heresy but important in this context. Found by DZ. p.]

Hergemöller, Bernd-Ulrich, Krötenkuß und schwarzer Kater: Ketzerei, Götzendienst und Unzucht in der inquisitorischen Phantasie des 13. Jahrhunderts, Warendorf: Fahlbusch 1996. [456 s. : il. ; 26 cm, ISBN 3-925522-16-6 (váz.), částečně latinský text. Zabývá se též obviněním templářů. c.]

Lerner, Robert E., The Heresy of the Free Spirit in the Later Middle Ages, Berkeley – Los Angeles: University of California Press 1972. [Parts on the Adamites and Luciferians (25 sqq.). Summary here. h.]

Merlo, Grado Giovanni, Contro gli eretici: La coercizione all’ortodossia prima dell’Inquisizione, Bologna: Il mulino 1996. [Mostly 51 sqq. Summary here. c.]

Merlo, Grado Giovanni, „‚Membra diaboli‘: Demoni ed eretici medievali“, Nuova rivista storica 72/5-6, 1988, 583-598. [BNCF, v.]

Patschovsky, Alexander, „Der Ketzer als Teufelsdiener“, in: Hubert Mordek (ed.), Papsttum, Kirche und Recht im Mittelalter: Festschrift für Horst Fuhrmann zum 65. Geburtstag, Tübingen: Max Niemeyer 1991, 317-334. [Odkaz Brunn. Též http://www.uni-konstanz.de/FuF/Philo/Geschichte/Patschovsky/aufsaetze/Inhalt/xv/xv.html, html, c.]

Patschovsky, Alexander, „Waldenserverfolgung in Schweidnitz“, Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters 36, 1980, 137-176. [Též edice materiálu o procesech z roku 1315 (163-176). Je tu důležitá diskuse o luciferiánství (147-158). Odkaz a anotace Biller. Online http://www.uni-konstanz.de/FuF/Philo/Geschichte/Patschovsky/aufsaetze/Inhalt/iii/iii.html. MSG/BSG?, c.]

Russell, Jeffrey B. – Wyndham, Mark W., „Witchcraft and the Demonization of Heresy“, in: Brian P. Levack (ed.), Witchcraft in the Ancient World and the Middle Ages, New York – London: Garland 1992, 305-325. [Přetisk. c.]

Utz Tremp, Kathrin, „Die Luziferianer (13. und 14. Jahrhundert)“, in: ead., Von der Häresie zur Hexerei: „Wirkliche“ und imaginäre Sekten im Spätmittelalter, (Schriften der Monumenta Germaniae Historica 59), Hannover: Hahnsche Buchhandlung 2008, 311-353. [h.]

Vauchez, André, „Diables et hérétiques: Les réactions de l’Église et de la société en Occident face aux mouvements religieux dissidents, de la fin du Xe au début du XIIe siècle“, in: Santi e demoni nell’alto Medioevo occidentale (secoli V-XI) II, Spoleto: Centro italiano di studi sull’Alto Medioevo 1989, 573-601. [Cituje Heresis 35, 22. BSG, ENC?, c.]

Luciferianism, luciferians / Luciferiánství, luciferiáni

Broëns, M., „Luciférianisme médiéval et tradition chthonienne“, Chthonia 4, 1964, 1-13. [Odkaz Berkhout – Russell.]

Czarnecki, Piotr, „Lucyferianizm niemiecki w XIII wieku: Zapomniany odłam kataryzmu“, Studia Historyczne 47/1, 2004, 3-19. [Summary at <http://cejsh.icm.edu.pl/cejsh/cgi-bin/getdoc.cgi?04PLAAAA0016353>.]

Czarnecki, Piotr, Średniowieczny lucyrefianizm (XIII-XV wiek), Gdańsk: VM Group 2006. [144 p., softback. This book wants to answer: 1) whether Luciferians really existed or they are only an inquisitorial invention; 2) what was the genesis of this sect and from which earlier traditions it took an inspiration; what is its identity and characteristics; and 4) how its doctrine was changing in time. Misses Hergemöller, Merlo and Patschovsky’s „Der Ketzer als Teufelsdiener“. Medieval heresies and the birth of Luciferianism; German Gnostic Luciferianism in the 13th century; Austria in 14th century – genesis of popular Luciferianism; Luciferianism among Czech and Silesian Waldensians; Brandenburg in 14th-15th century. Footnotes, bg. h.]

The idea of heretical antiritual, heretical initiation / Představa antirituálu kacířů, kacířská iniciace

See also: „Demonization, heretics as minions of the devil / Démonizace, spojení s ďáblem: kacíři jako sluhové ďábla“, „Sabat čarodějnic“.

Scholars: Alain Boureau, Georg Modestin, František Novotný, Martine Ostorero, David Zbíral.

Sources / Prameny

Orléans 1022.

Miscellaneous / Různé

McGuire srovnává s dalšími rkp. (Brunn).

Brunn, Uwe, Des contestataires aux „cathares“: Discours de réforme et propagande antihérétique dans les pays du Rhin et de la Meuse avant l’Inquisition, (Collection des Études Augustiniennes: Moyen Âge et Temps Modernes 41), Paris: Institut d’études augustiniennes 2006. [622 s. Bibliografie, rejstřík. c., h.]

Hergemöller, Bernd-Ulrich, Krötenkuß und schwarzer Kater: Ketzerei, Götzendienst und Unzucht in der inquisitorischen Phantasie des 13. Jahrhunderts, Warendorf: Fahlbusch 1996. [456 s. : il. ; 26 cm, ISBN 3-925522-16-6 (váz.), částečně latinský text. Zabývá se též obviněním templářů. c.]

Moulinier-Brogi, Laurence, „Le chat des cathares de Mayence et autres ‚primeurs‘ d’un exorcisme du XIIe siècle“, in: kol., Retour aux sources: Textes, études et documents d’histoire médiévale offerts à Michel Parisse, Paris: Picard 2004, 699-707. [Odkaz Brunn, Des contestataires, 482. Brunn ovšem text datuje narozdíl od autorky do okolí roku 1230, nikoli do 12. stol. doc. (post-print version); c.]

Moulinier-Brogi, Laurence, „Unterhaltungen mit dem Teufel: Eine französische Hildegardvita des 15. Jahrhunderts und ihre Quellen“, in: Alfred Haverkamp (ed.), Hildegard von Bingen in ihrem historischen Umfeld: Internationaler wissenschaftlicher Kongreß zum 900jährigen Jubiläum, 13.-19. September 1998, Bingen am Rhein, Mainz: Philipp von Zabern 2000, 519-560. [Includes the edition of the document on Hildegard’s exorcism (548-560), commented also by Brunn, Des contestataires, 479-496. p. (submitted); c.]

Overall interpretations / Souhrnné interpretace

Cohn, Norman, Europe’s Inner Demons: The Demonization of Christians in Medieval Christendom, Chicago: The University of Chicago Press 22000 (1. vyd. 1973). [Summary here. FF MU (DZ), s., k. (cs, Renata Seiferová).]

Frankfurter, David, „Religious Studies and Claims of Satanic Ritual Abuse: A Rejoinder to Stephen Kent“, Religion 24/4, 1994, 353-360. [Není dostupné online, e-zdroje MU neobsahují.]

Frankfurter, David, „Ritual as Accusation and Atrocity: Satanic Ritual Abuse, Gnostic Libertinism, and Primal Murders“, History of Religions 40/4, 2001, 352-380. [p.]

Frankfurter, David, „The Satanic Ritual Abuse Panic as Religious-Studies Data“, Numen 50/1, 2003, 108-117. [p.]

Frankfurter, David, Evil Incarnate: Rumors of Demonic Conspiracy and Satanic Abuse in History, Princeton – Oxford: Princeton University Press 2006. [xviii, 196 p., hardback. Autor, religionista, se pokouší o širší analýzu historického a kulturního pozadí vln morální paniky ohledně satanistického zneužívání dětí (satanic ritual abuse), které se objevovaly v USA a Evropě na konci 20. stol. Dotýká se témat konspiračních teorií ohledně satanistů, zpráv o jejich údajných zločinech s rituálním pozadím a jiných anti-satanistických nálad a tvořících se stereotypů ve společnosti, které ovšem nebývají často podloženy reálnými důkazy. Tyto jevy jsou podle něj variantou tzv. „mýtu o zlu“ namířeného v různých dobách proti menšinám v dané společnosti, ukazuje paralely týkající se „mýtu o zlu“ napříč dějinami západní kultury – od římských popisů křesťanských orgií, přes stereotypy rituálních vražd páchaných Židy, raně moderní hony na čarodějnice až po současnou paniku kolem satanistického rituálního zneužívání. Podává výklad termínu démonologie (demonology), který bývá spojený s antikultovními hnutími, a rozebírá roli „expertů v identifikaci zla“ z řad náboženských i sekulárních autorit na konstrukci stereotypů namířených proti satanismu. Kapitoly: 1) Introduction, 2) An Architecture for Chaos: The Nature and Function of Demonology, 3) Expert in the Identification of Evil, 4) Rites of Evil: Constructions of Maleficient Religions and Ritual, 5) Imputations of Perversion, 6)The Performance of Evil, 7) Mobilizing against Evil. Reviews: Sacra 1/2013 (F. Novotný). h.; k. (F. Novotný, en).]

Hergemöller, Bernd-Ulrich, „Black Sabbath Masses: Fictitious Ritual and Real Inquisitions“, in: Christoph Auffarth – Loren T. Stuckenbruck (eds.), The Fall of the Angels, (Themes in Biblical Narrative), Leiden: Brill 2004. [Mostly starts with Conrad of Marburg and the Lepzet text, and draws some wider conclusions related to the topic of the volume. Partly available at Google Books (I haven’t seen any parts on inquisitions, perhaps they are in the unavailable parts).]

L’Hermite-Leclercq, Paulette, „Historiographie d’une hérésie: Les guillelmites de Milan (1300)“, Revue Mabillon 70, 1998, 73-96. [Summary here. BNF, k. (DZ, en).]

Analogy: Satanic ritual and satanic ritual abuse panic in contemporary world / Analogie: Satanský rituál a panika kolem satanského rituálního zneužívání v současném světě

I am preparing a research project using the literature on Satanic ritual in order to better understand the heretical antiritual.

See also bg / Autobiographical memory.

Sources / Prameny

Pazder, Lawrence – Smith, Michelle, Michelle Remembers, New York: Congdon & Lattes 1980.

Social scientific view / Společenskovědní pohled

See also bg / Autobiographical memory (mainly Autobiographical memory in trial procedure); bg / Suggestive interrogation.

Baker, Joseph, „Who Believes in Religious Evil? An Investigation of Sociological Patterns of Belief in Satan, Hell, and Demons“, Review of Religious Research 50/2, 2008, 206-220. [p.]

Bottoms, Bette L. – Shaver, Phillip R. – Goodman, Gail S., „An Analysis of Ritualistic and Religion-Related Child Abuse Allegations“, Law and Human Behavior 20/1, 1996, 1-34. [p.]

De Young, M, „One Face of the Devil: The Satanic Ritual Abuse Moral Crusade and the Law“, Behavioral Sciences and the Law 12/4, 1994, 389-407. [p.]

Ellis, Bill, „Kurt E. Koch and the ,Civitas Diaboli‘: Germanic Folk Healing as Satanic Ritual Abuse of Children“, Western Folklore 54/2, 1995, 77-94. [p.]

Frazer, George A. (ed.), The Dilemma of Ritual Abuse: Cautions and Guides for Therapists, Washington: American Psychiatric Press 1997. [Není dostupné online, e-zdroje MU neobsahují.]

Goodman, Gail S. et al, „Characteristics and Sources of Allegations of Ritualistic Child Abuse“, in: Final Report to the National Center on Child Abuse and Neglect, Washington, DC: National Center on Child Abuse and Neglect 1994, 99-121. [Není dostupné online, e-zdroje MU neobsahují.]

Gould, Catherine, „Denying Ritual Abuse of Children“, Journal of Psychohistory 22/3, 1995, 334-336. [Available online at http://ritualabuse.us/ritualabuse/articles/denying-ritual-abuse-of-children-catherine-gould; 14. 3. 2013]

Hill, Sally – Goodwin, Jean, „Satanism: Similarities between Patient Accounts and Pre-inquisition Historical Sources“, Dissociation 2/1, 1989, 39-44. [Není dostupné online, e-zdroje MU neobsahují.]

Kent, Stephen A., „Deviant Scripturalism and Ritual Satanic Abuse Part One: Possible Judeo-Christian Influences“, Religion 23/3, 1993, 229-241. [Není dostupné online, e-zdroje MU neobsahují (?).]

La Fontaine, Jean S., Speak of the Devil: Tales of Satanic Abuse in Contemporary England, Cambridge – New York: Cambridge University Press 1998. [Monografie se zabývá spojením diagnózy MPD (Multiple Personality Disorder; vícečetná porucha osobnosti vysvětlovaná některými psychologickými teoriemi jako důsledek, většinou sexuálního, traumatu z raného dětství) a SRA (Satanic Ritual Abuse) v rámci vln protisatanistické paniky v Británii 80. a 90. let 20. stol. Ačkoli se jedná o knihu s antropologickým přesahem, recenzenti ji doporučují zejména klinickým psychologům a psychiatrům. Obsah: 1) Introduction: The Problem, 2) The Personification of Evil, 3) Witches, Satanists and the Occult, 4) The Extend of Allegations, 5) The Question of Proof, 6) Explaining Belief, 7) Childrenʼs Stories, 8) Confessions and Tales of Horror, 9) A Modern Movement of Witch-finders?, 10) Aftermath and Conclusions.]

La Fontaine, Jean S. – Frankfurter, David, „Diabolic Debates: Replies to Stephen Kent“, Religion 25/1, 1995, 91-92. [Není dostupné online, e-zdroje MU neobsahují (?).]

Mulhern, Sherrill, „Satanism, Ritual Abuse, and Multiple Personality Disorder: A Sociohistorical Perspective“, International Journal of Clinical and Experimental Hypnosis 42/4, 1994, 265-288. [Není dostupné online, e-zdroje MU neobsahují.]

Nathan, Debbie, „Satanism and Child Molestation: Constructing the Ritual Abuse Scare“, in: James T. Richardson Joel Best – David G. Bromley (eds), The Satanism Scare, New York: A. de Gruyter 1991, 75-94. [Není dostupné online, e-zdroje MU neobsahují.]

Richardson, James T. – Best, Joel – Bromley, David G. (eds.), The Satanism Scare, New York: A. de Gruyter 1991. [Soubor esejů. Kniha popisuje fenomén strachu ze satanismu a z něj vznikající morální paniky 80. a poč. 90. let 20. stol. ze sociálně-konstrukktivistické perspektivy, z níž podává analýzu tvrzení o spojitosti afiliace k satanismu u dětí na základě hraní některých her či poslechu určitého typu hudby, zločinů zařazených do kategorie SRA (Satanic Ritual Abuse) a spojení protisatanistické rétoriky i symbolickou rovinu boje s konstruovanou hrozbou satanismu ze strany některých fundamentálně orientovaných křesťanských skupin. Publikace spadá do kategorie textů raných 90. let., tedy doby kdy vrcholí antisatanistická morální panika v anglicky mluvících zemích, představujících problém satanismu a reakcí na něj v sociálněvědném diskurzu. Autory textů jsou sociologové, psychologové, antropologové, odborníci na právo, náboženství a další badatelé zabývající se satanismem, jmenovitě např. Bill Ellis, Debbie Nathan, Robert Balch, Margaret Cilliam, Thomas Green, David Bromlexy, James T. Richardson. Cílovou skupinou čtenářů jsou dle recenzentů odborníci v oblasti klasifikací zločinu, společenských deviací, náboženství, společenských hnutí, policejní složky či psychologové a psychiatři. Témata: vznik a přenos zvěstí o satanských kultech, satanismus jako folklór, satanismus jako druh revolty proti společnosti, spojení satanismu s rasismem vůči hispáncům a afroameričanům, satanismus a strach z něj jako sociální struktura, antisatanistická hnutí, satanismus a děti, satanismus a právo. Není dostupné online, e-zdroje MU neobsahují.]

Victor, Jeffrey S., „Satanic Cult Rumors as Contemporary Legend“, Western Folklore 49/1, (Contemporary Legends in Emergence), 1990, 51-81. [p.]

Victor, Jeffrey S., Satanic Panic: The Creation of a Contemporary Legend, Chicago: Open Court 1993. [Snahou autora této monografie je doplnit publikační mezeru v oblasti uchopení satanismu jakožto sociálního jevu v rámci akademického studia společnosti a náboženství. Dotýká se témat morální paniky, Velké Británie, která se ve vztahu k satanismu objevuje během druhé poloviny 20. stol. a týká se nařčení jeho přívrženců ze zneužívání, obtěžování či vražd dětí, konspiračních teorií o satanistech a podezření z dalších rituálně podchycených sociálně deviačních praktik. Důraz je kladen i na podoby medializace problematiky. Dle Victora souvisí toto vymezení se některých společenských kruhů vůči satanismu se vznikem antikultovních hnutí v 60. letech, mediálními zprávami o mrzačení dobytku satanisty ze 70. let, dopadem publikace knihy Michelle Remembers o satanistickém rituálním zneužívání dětí popsaném jako údajné svědectví pacientkou amerického psychiatra Lawrence Pazdera. Následně tato anti-satanistická nálada pokračuje ve vzniku tematických TV show a vrcholí v 90. ltetech, kdy dochází k cenzuře materiálů týkajících se satanismu ve školách a veřejných knihovnách USA. Původ vzniku antikultovních hnutí i bouřlivé reakce na jejich přítomnost ve veřejném prostoru vidí autor v odpovědi na socioekonomické napětí pramenící z probíhající sociální změny a desorganizaci spouštějící celospolečenskou krizi autorit a hodnot. Kniha čtenáři nabízí kritické zhodnocení výše uvedených projevů interakce americké společnosti se antikultovními hnutími a satanismem. Nabítí také širokou bibliografii k tématu i pramennou literaturu, jež jsou připojeny na konci knihy. Autorem publikace je sociolog z State University of New York. Obsah: 1) Rumors, Claims, and Allegations about Satanic Cult Crimes, 2) The Evolution of the Satanic Cult Legend, 3) The Social Dynamics of a Rumor-Panic, 4) Rumor-Panics across the Country, 5) Satanic Cult „Survivor“ Stories, 6) Satanism and Alleged Threats to Children, 7) Satanism and Teenage Crime, 8) Searching for Satanism in Schools, Books, Music and Games, 9) The Moral Crisis in America Society, 10) The Search for Scapegoat Deviants, 11) The Rhetoric of the Moral Crusade against Satanism, 12) The Organization of the Moral Crusaders, 13) The Plitics of the Moral Crusade, 14) The Medieval Origins of Modern Demonology, 15) Conclusions: The Social Construction of Imaginary Deviance. Není dostupné online, e-zdroje MU neobsahují.]

Victor, Jeffrey S., „Social Construction of Satanic Ritual Abuse and the Creation of False Memories“, in: Joseph de Rivera – Theodore R. Sarbin (eds.), Believed-In Imaginings: The Narrative Construction of Reality, Washington: American Psychological Association 1998, 191-216. [Není dostupné online, e-zdroje MU neobsahují.]

Wagenaar, Willem A., „Autobiographical Memory in Court“, in: David C. Rubin (ed.), Remembering our Past, Cambridge: Cambridge University Press 1996, 180-196. [FF MU (DZ), s., l. (not k.).]

Heresy and witchcraft / Hereze a čarodějnictví

Bailey, Michael D., Battling Demons: Witchcraft, Heresy and Reform in the Late Middle Ages, Philadelphia: University of Pennsylvania Press 2003. [200 s. Hodně o Formicarius – dominikán Johannes Nider (1380-1438). Anotace zde. FF MU (podnět LS, DZ), p.]

Iribarren, Isabel, „From Black Magic to Heresy: A Doctrinal Leap in the Pontificate of John XXII“, Church History 76/1, 2007, 32-60. [CJO, p.]

Libertinism of heretics (idea of) / Libertinismus kacířů (představa)

Viz též Adamité.

Büttner, Theodora – Werner, Ernst, Circumcellionen und Adamiten: Zwei Formen mittelalterlichen Haeresie, Berlin: Akademie-Verlag 1959. [143 s., mírně větší formát. Haeresie sic. První část (Büttner) se zabývá historickými circumcelliony ve 3.-4. stol. a jejich „koalicí“ s donatismem. Druhá část (Werner) zprávami o českých „adamitech“. Kniha zastává názor, že libertinismus u středověkých disidentských skupin skutečně existoval. BNF, v.]

Various general topics / Vybraná průřezová témata

Preaching of the heretics / Kázání kacířů

Merlo, Grado Giovanni, „Sulla predicazione ereticale“, in: id., Eretici del medioevo: Temi e paradossi di storia e storiografia, Brescia: Morcelliana 2011, 125-136. [h.]

Itinerancy / Putování, cestování

Biller, Peter, „Heretics and Long Journeys“, in: P. Horden (ed.), Freedom of Movement in the Middle Ages: Proceedings of the 2003 Harlaxton Conference, Donnington 2007, 86-103.

Bruschi, Caterina, The Wandering Heretics of Languedoc, Cambridge: Cambridge University Press 2009. [h.]

Zanella, Gabriele, Itinerari ereticali: Patari e catari tra Rimini e Verona, Roma: Istituto storico italiano per il Medio Evo 1986. [130 s. c., p., h.]

Zanella, Gabriele, „Itinerari ereticali: Patari e catari tra Rimini e Verona“, in: Gabriele Zanella, Hereticalia: Temi e discussioni, (Collectanea 7), Spoleto: Centro italiano di studi sull’Alto Medioevo 1995, 67-118. [c.]

Financing of heresy / Financování hereze

Biller, Peter – Green, J???, „Argent allemand et hérésie médiévale: Appendice“, in: M. Aubrun et al., Entre idéal et réalité: Finances et religion du Moyen-Âge à l’époque contemporaine, Clermont-Ferrand: Publications de l’Institut d’études du Massif Central, 1994, 49-56. [Nezměněný přetisk v The Waldenses, č. VIII a XIII (h.).]

Biller, Peter – Green, J???, „Argent allemand et hérésie médiévale: Appendice“,in: Peter Biller, The Waldenses, 1170-1530: Between a Religious Order and a Church, Aldershot: Ashgate 2001, ???-???. [h.]

Topics of conflicts / Témata střetů

View of the Church and society, ecclesiology / Pojetí církve a společnosti, eklesiologie

Bylina, Stanisław, Wizje społeczne w herezjach średniowiecznych: Humiliaci, begini, begardzi, Wrocław: Wydawnictwo Polskiej Akademii Nauk 1974. [236 p., softback, smaller format. „Social views in medieval heresies: Humiliati, beguins, beghards“; not everything, however, related explicitly and analytically to the topic (contains many overview passages), but is definitely interested in the sociological aspects of the communities. Very much based on the best available literature in French, German and Italian. Introductory considerations; humiliati of Lombardia; beguins in southern France; beghards in upper Rhineland. German summary (229-234). BJ Instytut Religioznawstwa, book no. 123 II), v.]

Matrimony / Manželství

Taviani, Huguette, „Le mariage dans l’hérésie de l’An Mil“, Annales 32/6, 1977, 1074-1089. [Dostupné online (http://www.persee.fr/web/revues/home/prescript/issue/ahess_0395-2649_1977_num_32_6). p.]

Lay preaching / Laické kazatelství, kázání laiků

Bertuzzi, Roberta, Ecclesiarum forma: Tematiche di ecclesiologia catara e valdese, Roma: Quasar 1998, 13-35. [h.]

Trabssubstantiation / Transsubstanciace

Albert, Jean-Pierre, „Qui croit à la transsubstantiation?“, L’Homme 175-176, 2005, 369-396. [Summary in bgkr. http://www.cairn.info/revue-l-homme-2005-3-page-369.htm, p.]

Donation of Constantine / Konstantinova donace

Gonnet, Giovanni, „La Donazione di Costantino presso gli eretici medioevali“, Bollettino della Società di studi valdesi 93/132, 1972, 17-29. [A revised version in Dante nel pensiero e nella esegesi... 1975, 237-259. Archive.org; c. (loc. sub Bollettino).]

Laehr, Gerhard, Die Konstantinische Schenkung in der abendländischen Literatur des Mittelalters bis zur Mitte des 14. Jahrhunderts, Vaduz 21965 (first ed. Berlin 1926). [Odkaz Libichová Cermanová. Zabývá se pozitivními i negativními středověkými mýty o Konstantinově donaci.]

Libichová Cermanová, Pavlína, „Antichristus avarus contra pauperes Christi: Chudoba a její význam v apokalyptickém diskurzu“, in: Martin Nodl (ed.), Zbožnost středověku, (Colloquia mediaevalia Pragensia 6), Praha: Filosofia 2007, 111-134. [Newer ed. in Cermanová, Čechy na konci věků. h.]

Attitudes and behavior towards heretics, repression / Chování a postoje k heretikům, represe

Miscellaneous / Různé

Arnold, John H., „Repression and Power“, in: Miri Rubin – Walter Simons (eds.), The Cambridge History of Christianity IV: Christianity in Western Europe c. 1100-c. 1500, Cambridge: Cambridge University Press 2009, 355-371. [FF MU (DZ).]

Gracco, Giorgio, „Gli eretici nella ‚societas christiana‘ dei secoli XI e XII“, in: La cristianità dei secoli XI e XII in Occidente: Coscienza e strutture di una società: Atti della VIII Settimana internazionale di studio della Mendola, Milano: Vita e Pensiero 1983, around 342.

Wakefield, Walter L., „Burial of Heretics in the Middle Ages“, Heresis 5, 1985, 29-32. [c.]

Seeking / Vyhledávání

Viz též inkvizice, zde jen širší momenty.

Forrest, Ian, The Detection of Heresy in Late Medieval England, Oxford – New York: Oxford University Press 2005. [p.]

Exclusion, repression and persecution of heretics / Vylučování, represe a perzekuce hereze, pronásledování

For groups other than heretics, practices and marks of exclusion, toleration etc., see also Bibliography of the Christian Middle Ages / Bibliografie – křesťanský středověk, středověká Evropa, „Perzekuce a perzekuční stereotypy; menšiny ve středověku; jiné a jinakost ve středověku“.

Althoff, Gerd, „Selig sind, die Verfolgung ausüben“: Päpste und Gewalt im Hochmittelalter, Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft 2013. [254 p., hardback. Popes and violence in the high Middle Ages. Introduction; new view of the right to violence and its biblical grounds under Gregory VII; origins of the use of potestas by the reforming papacy – battle for the celibate and against simony; law-making on violence in Gregorian polemical texts; polemics against Henricians; Urban II and violence against non-believers in the first crusade; causa 23 of the Decretum Gratiani; rhetoric of violence, and violence itself; disobedience and heresy in the 12th to 13th century; summary. Footnotes, bg, index. h.]

Auffarth, Christoph, „Schwarze Messen und Satansjünger: Ketzerstereotypen“, in: id., Die Ketzer: Katharer, Waldenser und andere religiöse Bewegungen, München: Beck 2005, 47-64. [Summary here. Uses the term „antiritual“). h.]

Maffei, Domenico (ed.), Un’epitome in volgare del „Liber Augustalis“, Roma: Laterza 1995. [190 s., váz. Obsahuje reprodukci rukopisu a přepis italského komentáře k Liber augustalis, zajímavé pro pohled na herezi a její potlačování. FF MU (DZ), s.]

Manselli, Raoul, „La ‚christianitas‘ medioevale di fronte all’eresia“, in: Raoul Manselli, Il secolo XII: Religione popolare ed eresia, Roma: Jouvence 31995, 333-367. [h.]

Merlo, Grado Giovanni, „Coercition et orthodoxie: Modalités de communication et d’imposition d’un message religieux hégémonique“, in: André Vauchez (ed.), Faire croire: Modalités de la diffusion et de la réception des messages religieux du XIIe au XVe siècle, Rome: École française de Rome 1981, kolem 101. [c.]

Merlo, Grado Giovanni, Contro gli eretici: La coercizione all’ortodossia prima dell’Inquisizione, Bologna: Il mulino 1996. [159 p. A collection of articles linked by the idea of militia Christi in anti-heretical endeavours, introduced and made coherent by a long and sophisticated introductory chapter. The idea of an anti-heretical militia Christi starts in southern France in the 1170s where the fight against the heretics progressively took the connotations of a crusade (12). Merlo mentions the idea that it is the heretic who breaks the peace (links to the Peace of God movement), and argues that the idea of a holy war is there since the Third Lateran 1179, even if not mentioned explicitly in this text. In a more sophisticated way than Manselli („De la ‚persuasio‘...“), Merlo underlines the coexistence of persuasion and coercion (26). Between the 1170s and the 1230s, the idea of militia Christi was an important idea in the fight against heresy (46). This ideal comes from the Scripture, the monastic tradition, hagiographic traditions, and the epic utopia of a crusade against the infidels. The anti-heretical struggle is an internal crusade within Christianity full of biblical allegories. It is a strategy having a violent dimension and violence was considered as necessary but, most importantly not sufficient (46). According to Merlo, there was no gap between coercion and persuasion, between the militia Christi with and without weapons. Militia Christi and the anti-heretical crusade; the saints and anti-heretical propaganda; demonization of heretics; anti-herecital sanctity of Anthony of Padua; Frederic II; the role of preaching and mendicants in the eradication of heresy; historical conscience of the presence of heresy (125-152). Footnotes, short index. c.]

Merlo, Grado Giovanni, „Controllo ed emarginazione della dissidenza religiosa“, in: Francescanesimo e vita religiosa dei laici nel ’200, Assisi 1981, 367-388.

Moore, Robert I., „À la naissance d’une société persécutrice: Les clercs, les cathares et la formation de l’Europe“, in: kol., La persécution du catharisme, XIIe-XIVe siècles, Carcassonne: Centre d’Études Cathares 1996. [h.]

Moore, Robert I., La persécution: Sa formation en Europe (Xe-XIIIe siècle), trans. C. Malamond, Paris: Les Belles Lettres 1991. [226 p. ISBN 978-2-251-38011-7.]

Moore, Robert I., The Formation of a Persecuting Society: Authority and Deviance in Western Europe, 950-1250, Oxford: Blackwell 22007. [Velmi přínosná a vlivná kniha hledající vysvětlení nárůstu perzekuce v západní Evropě 11.-13. století, což byla doba závratných společenských a ekonomických změn 102 ad. 1. vyd.). Navazuje na některé starší teoretiky (Mary Douglasová, 100 ad. 1. vyd.; Max Weber; Norman Cohn aj.) a chápe knihu spíš jako syntézu již známých věcí (vii 1. vyd.). Zaměřuje se na konstruování kacířů, Židů a malomocných (okrajověji i homosexuálů a prostitutek). Snaží se ukázat, že perzekuce nebyla normální, nýbrž nová (88 1. vyd.): evropská „pronásledující společnost“ se zformovala ve velmi konkrétních historických podmínkách (4-5 1. vyd.) a velmi konkrétním způsobem. Základní tezí je, že vzestup pronásledování nevychází z většího počtu či větší moci pronásledovaných, ale ze snah pronásledovatelů (67 1. vyd., aj.; teorie o roli „jiného“ v konstruování vlastní identity, jak se zdá dle konspektu, do své teorie explicitně nezapojuje, koncepci obětního beránka trochu ano). Na tento závěr navazuje pátráním po aktérech prosazujících perzekuci; odmítá je spatřovat v lidu (113 ad. 1. vyd.), spíše je nachází v elitách (123 1. vyd.), jež se snažily o upevnění své legitimity (135 1. vyd.) a konsolidaci své moci nad společností (146 1. vyd.). V závěru pak – již jen v náznaku – hovoří o nebývalém proniknutí společnosti institucemi vzdělané menšiny jako největší proměnou této doby (153 1. vyd.), což naznačuje, že na vytvoření perzekuce měli svou roli také vzdělanci (propojení např. s Goodym tu však není a Moore se zaměřuje víc na výnosy a zákroky proti kacířům než na polemiku: v tomto jej rozvíjí Největší hereze). 1. vyd. Oxford: Blackwell 1987 s jiným podtitulem, The Formation of a Persecuting Society: Power and Deviance in Western Europe, 950-1250 (FF MU (DZ); c.). h., p.]

Moore, Robert I., The War on Heresy, Cambridge: The Belknap Press of Harvard University Press 2012. [xvi, 416 p., hardback. British edition: London: Profile 2012. A book popularizing and, in some ways, modifying or sharpening the conclusions of Formation but not with the same theoretical depth (which is perhaps due partly to the intended readership). The author thanks M. G. Pegg, who has followed the birth of the book from the beginning, ang R. Weis, knowing better than himself the audience the book addresses (p. xiii). The author goes, in a chronological order, through the known cases (Orléans, Monforte, Arras, etc.), citing the sources, and reinterprets them in a way quite different of course from his own Origins, with the glasses of „invention of heresy“ on, which reduces the content of heresy to vita apostolica alone (cf. 67). By doing this, Moore goes further than in Origins or Formation in the Grundmannian direction (he includes also reform of canons, Abélard etc., he does not need to distinguish so sharply „popular“ and „learned“ heresy). Bibliography and fuller notes available at http://rimoore.net/War.html (only a few notes in the book itself). Some reviews: Peter Biller (online); Ian Forrest (mostly appraisal; p.), Claire Taylor (critical; p.). h.]

Schimmelpfennig, Bernhard, „Intoleranz und Repression: Die Inquisition, Bernard Gui und William von Baskerville“, in: Max Kerner (ed.), „... eine finstere und fast unglaubliche Geschichte“? Mediävistische Notizien zu Umberto Ecos Mönchsroman „Der Name der Rose“, Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft 1987, 191-213. [ÖNB, c. (sub Kerner).]

Sheils, W. J. (ed.), Persecution and Toleration, (Studies in Church History 21), Oxford: Blackwell 1984. [W. J.: v knize nerozvinuto. Náboženská tolerance v antice; Athanasius, De fuga sua; lidové násilí a lidová hereze, 1000-1179 (c.); první křížová výprava a pronásledování Židů; jazyk perzekuce – Jan ze Salisbury a raná fáze sporu ohledně Becketa; mohamedán a idolatrie; možnost tolerance – Marsiglio a italské městské státy; nevěřící a Židé – Klement VI. o perzekuci a toleranci; Reginald Pecock, tolerantní muž ve věku intolerance; misie a inkvizice mezi conversos a moriscos ve Španělsku, 1250-1550 (J. Edwards); perzekuce a tolerance v reformační Evropě; anglikáni, puritáni a Indiáni – perzekuce, nebo tolerance? ... (i další se již týkají novověku); náboženství a sociální kontrola v SSSR, 1945-1964. BSG, KTF Wien; c. 43-50, 89-98.]

Popular violence (?) / Lidové násilí (?)

Manselli, Raoul, „Aspetti e significato dell’intoleranza popolare nei secoli XI-XII“, in: Raoul Manselli, Il secolo XII: Religione popolare ed eresia, Roma: Jouvence 31995, 27-46. [h.]

Moore, Robert I., „Popular Violence and Popular Heresy in Western Europe, c. 1100-1179“, in: W. J. Sheils (ed.), Persecution and Toleration, (Studies in Church History 21), Oxford: Blackwell 1984, 43-50. [W. J.: v knize nerozvinuto. BSG, KTF Wien, c.]

Repression by secular authorities / Represe světskými autoritami

Havet, Julien, „L’hérésie et le bras séculier au Moyen Âge jusqu’au treizième siècle I“, Bibliothèque de l’École des Chartes 41/1, 1880, 488-517. [persee.fr, p.]

Havet, Julien, „L’hérésie et le bras séculier au Moyen Âge jusqu’au treizième siècle II“, Bibliothèque de l’École des Chartes 41/1, 1880, 570-607. [p.]

Anti-heretical writing, polemical literature / Protikacířská literatura, protiheretická literatura, polemická literatura

See also under Catharism, Waldensianism, Hussitism!

See also bgstrv / Universities / Disputation in the cultural life.

Late medieval polemics and its continuity into early modern era: Sita Steckel; bgkr / Re-catholicization (I would argue that Franciscan anti-Hussite activities in the Czech lands and anti-Bogomil preaching in Bosnia share much of their framework – DZ).

Literature – miscellaneous / Literatura – různé

See also „Concept of heresy“.

Althoff, Gerd, „Selig sind, die Verfolgung ausüben“: Päpste und Gewalt im Hochmittelalter, Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft 2013. [Summary here. h.]

Cas, M. – Enjalran, C. – Goiran, Claire, Présentation et édition critique des polémiques antihérétiques contenues dans les manuscrits de Madrid 6911, Reims 495 et Troyes 3378, et perspectives de recherche [mémoires de DEA, unpublished], Nice 1997. [It is evidently not the correct title (to be verified in the citation by Zerner). First, Troyes 3378 is incorrect for Troyes 1068 (verified, 3378 exists in the library of Troyes but it is early 20th-c. literary remains, and see below the title of Goiran). Second, these are three independent DEA theses, this title is artificial and not bibliographically correct. See also Goiran, below – her part of the work was finished as a Ph.D. thesis.]

Cegna, Romolo, „La condizione del valdismo secondo l’inedito ‚Tractatus bonus contra haereticos‘ del 1399, attribuibile all’inquisitore della Slezia Giovanni di gliwice“, in: I valdesi e l’Europa, Torre Pellice: ??? 1982, . [c.]

Esposito, M., „Sur quelques écrits concernant les hérésies et les hérétiques au XIIe et XIIIe siècles“, Revue d’histoire ecclésiastique 36, 1940, 143-162.

Goiran, Claire, Les écrits antihérétiques fin XIIe-début XIIIe siècle: L’apport de l’édition de trois traités (Madrid, B.N. 6911, Reims, B.M. 495, Troyes, B.M. 1068) [unpublished Ph.D. thesis], Nice: Université de Nice 2007. [571 p. Dir. M. Zerner. Defended successfully in 2007. mfc.]

Kielar, Paweł, „Traktat przeciw beghardom Henryka Havrer“, Studia theologica Varsaviensia 8/2, 1970, 232-252. [Title according to the physical exemplar (some differences in literature but this is the correct form). Paweł Kielar OP. A study of a treatise against the Beghards by Henry Havrer (correct reading of the ms. is: Harrer: M. Zdanek, „Inkwizycja...“, 220, n. 3) extant in the ms. Wrocław, Biblioteka Uniwersytecka we Wrocławiu, ms. I F 292. BJ, c.]

Morenzoni, Franco, „Hérésies et hérétiques dans la prédication parisienne de la premire moitié du XIIIe siècle“, in: Anne Brenon (ed.), 1209-2009: Cathares: Une histoire à pacifier?, Portet-sur-Garonne: Loubatières 2010, 91-107. [h.]

Sackville, Lucy J., Heresy and Heretics in the Thirteenth Century: The Textual Representations, (Heresy and Inquisition in the Middle Ages 1), York: York Medieval Press 2011. [xii, 224 p., hardback. Summary here. h.]

Stevens, Travis Allen, „Innocent III et la rhétorique contre l’hérésie“, in: Anne Brenon (ed.), 1209-2009: Cathares: Une histoire à pacifier?, Portet-sur-Garonne: Loubatières 2010, 53-64. [h.]

Szymański, Jarosław, „Antyheretyckie pokłosie“, in: id., Ruchy heretyckie na Śląsku w XIII i XIV wieku, Katowice: Fundacja Zamek Chudów 2007, 157-172. [A chapter presenting the (some?) antiheretical manuscripts in the Wroclaw University Library. References to the manuscripts also in the bibliography of this book. BJ, v.]

Werner, Ernst, „Nachrichten über spätmittelalterliche Ketzer aus tschechoslovakischen Archiven und Bibliotheken“, Beilage zur Wissenschaflichen Zeitschrift der Karl-Marx-Universität Leipzig: Gesellschafts- und sprachwissenschaftliche Reihe 12/1, 1963, 215-284.

„Źródło na nowo odkryte: Kilka uwag na temat czternastowiecznego ‚Tractatus contra beghardos‘ Henryka Harrera OP“. [2013 in the peer-review process of Mediaevalia Historica Bohemica.]

Editions / Edice

See also under Catharism, Waldensianism, Hussitism (not only for treatises against these specific heresies).

Pelagio, Álvaro, Collyrium fidei contra haereses, ed. et trans. Miguel Pinto de Meneses, Colírio da fé contra as heresias I, Lisboa 1964. [A treatise from 1348 against averroists, free spirits, beguines, beghars, Jews and Saracenes, based much on canon law. The author worked in Avignon, and participated in the discussions on Franciscan poverty (of which he was an advocate, but a moderate one). This is not a very good edition, according to I. Bueno. Pointed to by I. Bueno.]

Pelagio, Álvaro, Collyrium fidei contra haereses, ed. et trans. Miguel Pinto de Meneses, Colírio da fé contra as heresias II, Lisboa 1956.

Ribailler, J. (ed.), Guillaume d’Auxerre, Summa aurea I-IV, (Spicilegium Bonaventurianum 16-19), Paris – Grottaferrata 1980-1985.

Terreni, Guido, Summa de heresibus et earum confutationibus, ed. Jean Roch – Antoine Duprat, D. Guidonis De Perpiniano... Summa de heresibus et earum confutationibus, 1528. [An anti-heretical treatise by a Carmelite canon lawyer and theologian working at the papal court of Avignon. Uses Bernard Gui. He also wrote a commentary on the Decretum Gratiani and Errores Saracenorum. Pointed to by I. Bueno. Available on Google Books.]

Some manuscripts – individual treatises and larger anti-heretical collections / Vybrané rukopisy – jednotlivé rukopisy a širší protikacířské sbírky

See also under Catharism, Waldensianism.

Albi, Bibliothèque municipale, ms. 47. [181 ff., 198 × 130 mm, parchment, 13th c. Cited by F. Šanjek, Bosansko-humski krstjani i katarsko-dualistički pokret..., 11, as containing Contra catharos hereticos from the 2nd half of the 12th c., but this part is not found in the CCFR (which shows a collection of patristic biblical exegesis). According to Jiménez Sanchez, Les catharismes..., 290, n. 18, this text was edited by Manselli (unclear in which of his works). IRHT (digital images, 2012).]

Clermont-Ferrand, Bibliothèque municipale, ms. 153. [189 ff.; 130 × 85 mm; parchment; 14th c. List of dioceses of Christendom; Privileges of the Dominicans; Rainer Sacconi, Summa de catharis et leonistis (fol. 110?-127?); Forma qualiter heretici hereticant hereticos suos (fol. 127r; edition in Thouzellier, Rituel...); Disputatio catholici contra hereticos, super articulos fidei et aliis capitulis que inferius subscribuntur (fol. 131-???; „Vergente mundo ad occiduum et instantibus ... et portat qualecumque vult vel potest habere indumentum“); Commissio super negotium inquisitionis contra hereticos by Alexander IV (fol. 187-189?; „Ista que secuntur spectant ad negocium inquisitionis, contra hereticos, et contra reversos ad judaismum ...“); comission of Gregory X to the prior of Paris Dominicans (to name inquisitors?) (fol. 189r-189v). Sources of information: <http://www.calames.abes.fr/pub/#details?id=D20010518>. IRHT; o.]

Dijon, Bibliothèque municipale, ms. 582. [161 ff. An antiheretical collection containing the acta of the Arras synod 1025 (fol. 2-52), the letter of Gerard of Cambrai to Roger of Châlons-sur-Marne, Vita hereticorum quam patefecit Bonacursus (i.e. Manifestatio heresis catharorum; fol. 58r-60r) and several libelli against individual heresies mentioned in the Ad abolendam: Adversus hereticos qui catari vocantur, Adversus hereticos qui passagii nuncupantur and Adversus arnaldistas (these three treatises are printed as a part of the Manifestatio by Bonacursus in Migne). Some scholars: M. Zerner (see Monique Zerner, „Introduction“, in: Monique Zerner (ed.), Inventer l’hérésie? Discours polémiques et pouvoirs avant l’Inquisition, Nice: Centre d’Études Médiévales 1998, 10), U. Brunn, P. Montanari. IRHT (mf. – MF 07195, p.); o.]

Dôle, Bibliothèque municipale, ms. 109. [An important collection of inquisitorial materials (see Dondaine, „Manuel...“, 130-140, for a description), copied by Wesselus de Anholt in the archives of the Carcassonne inquisition in 1455. Cited according to the medieval Roman foliation, not Arab page numbers (by Bozóky and others). Contains (among other texts): Raniero Sacconi, Summa de catharis et leonistis (18r-24v); Pseudo-David of Augsburg (24v-31v); notes on the beginnings of Waldensians (31v); anonymous treatise on the Poor of Lyons; Disputatio inter catholicum et paterinum hereticum (46r-66r); Bernard Gui on pseudo-apostles; letters of St Dominic; 11 royal letters on the inquisition; Interrogatio Iohannis (44r-46r; ed. Bozóky); Bernard Gui, text on the Apostolici (66r-79r); Bernard Gui, Practica inquisitionis (86v-250r). Literature: Dondaine, „Manuel...“; C. Hoécker, Disputatio... IRHT (mf. – MF 28210); o.]

Kraków, Biblioteka Jagiellońska, ms. 403. [Zanchino Hugolini († 1340), Super materiam haereticorum. Ref. W. Świeboda, „Nieznane...“, 240. Wisłocki I, 131-132 (no. 403): ... Ego Zanghinus Ugolini Sene de porta s. Petri ... duxi hunc compendiosum tractatum super materia hereticorum breviter compilandum ... x ... Explicit bonus tractatus De hereticis et qualiter sit procedendum in causa hereticorum (description in Wisłocki: c.).]

Kraków, Biblioteka Jagiellońska, ms. 1356. [Prague, end of the 14th century. A codex written by student in Prague, Jakub of Piotrkow, in 1395, i.e. in the time of the Cum dormirent homines (Wyrozumski, „Z dziejów...“, 46-47), which contains, among others, a short list of Waldensian errors, entitled Hec sunt in quibus erant Valdenses. More information in Wyrozumski, „Z dziejów...“ (edition of the list of errors on p. 47-48). The description in Wisłocki, Katalog... I, 337-338 (no. 1356), only very rudimentary, lists, among others (could serve to understand the project, and perhaps to track Jakub’s sources in Prague): homilies of Gregory the great; De inquisicione hereticorum et errore Valdensium; Compendium metricum continens ... Bibliam; Sermo; Comtemplatio Bernardi Clare vallis; De peccatis mortalibus; De humilitate; De ieiunio; Notabilia circa modum predicandi;; Hugonis de s. Victore De virtute orandi; Augustinus, De dogmatibus fidei (et alia opera Augustini). Colophon: „Explicit Speculum humane salvacionis, scriptum Prage per manus Iacobi de Petrkovia, Pragensis studentis, a.d. 1395 in vigilia s. Walentini.“ (Wisłocki I, 338; on page – sic – 214, according to Wisłocki). Wisłocki does not give the folio numbers of different parts. (Description in Wisłocki: c.)]

Kraków, Biblioteka Jagiellońska, ms. 2471. [A partial copy of Peter Zwicker, Cum dormirent homines, here under the title Contra haereses Waldensium. Ref. W. Świeboda, „Nieznane...“, 240, as to ms. 4271, but I have verified 2471, which is the number given by Biller and also Wyrozumski, „Z dziejów...“ (this is an article on this ms., among others). The description in Wisłocki, Władysław, Katalog rękopisów Biblijoteki Uniwersytetu Jagiellońskiego / Catalogus codicum manuscriptorum Bibliothecae Universitatis Jagellonicae II: Rękopisy 1876-4176. Index, Kraków: Uniwersytet Jagielloński 1881, 591, no. 2471, is very rudimentary; a complete English translation follows: „2471. DD X 22. Codex, paper, 15th century, in-quarto, 12 folios. Tractatus optimus De secta Waldensium. Begins with Dum dormirent homines. End missing. Part of a greater whole.“ Dum: sic. Also Wyrozumski writes Dum dormirent homines following the catalogue by Wisłocki but Świeboda has Cum.No explicit given by Wyslocki. Description in Wisłocki: c.]

Nice, Bibliothèque municipale (Bibliothèque patrimoniale Romain Gary), ms. 3. [263 ff. (between 199 and 200, two folios teared out), 220 × 140 mm, parchment, 12th/13th c. Historia, moralitas, allegoria Patrum Veteris Testamenti; Haimo Autissiodorensis, Homiliae; Petrus Damianus, Sermones; William, Contra Henricum scismaticum et hereticum (fol. 136v-143v); etc. Resource of a part of information: CCFR. IRHT (mf. – MF 31761). Fine reproduction in the digital library of Nice, <http://manuscrits.nice.fr/index.html>, direct link perhaps <http://manuscrits.nice.fr/_app/index.php?type_recherche=cote&choix_secondaire=Ms. 3>. Edition: M. Zerner, Contre Henri...]

Paris, Bibliothèque Nationale, ms. lat. 14927. [Collection put together by the end of the 15th century in Saint-Victor in Paris, for descriptions and notes from my work with the ms. see my local files (rukopisy.doc and the relevant kd). Probatio quorundam articulorum fidem catholicam continentium; Adversus hereticos quod omnia creata sunt ab uno et bono Deo et ab ipso elementa divisa; De hereticis – the part on doctrine of the De heresi catharorum; De confessione hereticorum et fide eorum – „manifestatio heresis“ by James and Mirisona; a fictive disputation of heretic and Catholic; De septem sacramentis; Prologus contra Manicheos hereticos – prologue of Disputatio inter Catholicum... CEC (sign. B6327, a bad copy, probably printed from a microfilm); v. (original and the CEC copy).]

Praha, Knihovna metropolitní kapituly pražské, ms. 1561. [N. XXXVII. Disputatio inter Catholicum et Paterinum hereticum; Pseudo-Capelli; Prevostin of Cremona; Alan of Lille; Duranda de Osca, Liber contra manicheos; et al.]

Praha, Národní knihovna České republiky, ms. I.F.18. [Various treatises against heretics and the communion under both kinds; interrogatoria about the doctrines of Wicliff and Hus. Contains the Tractatulus de errore Leonistarum et Rumbariorum qui duraverunt tempore Silvestri et Ortlibariorum Katharorum et Paterinorum et Manicheorum qui adhuc serpunt in Theutonia (incipit: Ad habendas aliqualem notitiam per dogmatis heretice parvitatis expedit), 218v-227r. Some more information in my local file rukopisy.doc. Reproduction available at manuscriptorium.com; o. (218v-227r).]

Reims, Bibliothèque municipale, ms. 495. [153 ff. 13th c. (fol. 85-end, on heresy), 14th c. (fol. 1r-81), parchment. Conclusiones Ymberti supra quartum librum Sentenciarum i.e. commentary on the 4th book of Sentences by Humbert de Preuilly = Humbertus de Prulliaco (1r-85r?); table of contents of what follows (85v) Sunt quidam heretici qui dicunt = a version Opusculum Ermengaudi (fol. 86r-134r); Manifestatio heresis Albigensium et Lugdunensium (fol. 134v-137v; ed. A. Dondaine, „Durand de Huesca...“); letter by a bishop of Piacenza about the Poor of Lyons (fol. 137v-138v; around 1220; ed. A. Dondaine, „Durand de Huesca...“); Auctoritates contra hereticos (139r-145v; ed. Annie Cazenave, „Bien et mal dans un mythe cathare languedocien“, in: Albert Zimmermann (ed.), Die Mächte des Guten und Bösen: Vorstellungen im XII. und XIII. Jahrhundert über ihr Wirken in der Heilsgeschichte, Berlin: Walter de Gruyter 1977). IRHT (mf. – MF 40345, MF 20333; p. CDc 02007). See the catalogue record at <http://ccfr.bnf.fr/portailccfr/servlet/FileManager?repository=ead_pdf&file=eadcgm%2FREIMS-BM_01b.pdf&saveAs=REIMS-BM_01b.pdf>. Reproduction available at <http://bvmm.irht.cnrs.fr/resultRecherche/resultRecherche/12634>. o.]

Toulouse, Bibliothèque municipale, ms. 379. [350 ff., parchment, 13th c., marginal notes from 14th and 15th c., 2 columns, Dominican provenance (<http://ccfr.bnf.fr/portailccfr/jsp/index_view_direct_anonymous.jsp?record=eadcgm:EADC:D07A12268>). Summa by Raymond of Peñafort; Summa de matrimonio by Raymond of Peñafort; Summula contra hereticos (76r-???; 1240/1270; 38 chapters, unknown author; ed. J. Duvernoy, „Summula...“; older, partial ed. C. Douais, La Somme des autorités..., 67-113); Geoffroy de Trani, Summa abbreviata (fol. 82-???); Peter Lombard, Sententiarum libri IV (fol. 113-???). IRHT (mf. R 01735). o.]

Toulouse, Bibliothèque municipale, ms. 450. [The Chronicle of Guillaume of Puylaurens and some chronicles by Bernard Gui. IRHT; o.]

Troyes, Bibliothèque municipale, ms. 946. [A collection of exempla dated by its founder, Olivier Legendre, in the 1170s. Includes De quadam heresi orta in tempore Frederici imperatoris on fol. 175r-176r. o.]

Troyes, Bibliothèque municipale, ms. 1068. [234 f., 267 × 192 mm, parchment, 13th c. Opusculum Ermengaudi / Contra hereticos (fol. 115ra-130rb). Provenance: Clairvaux. For the relationship between Opusculum Ermengaudi, Opusculum contra hereticos, and Contra hereticos (Troyes), see A. Dondaine, „Durand...“, 254-257. See also Ch. Thouzellier, „Le Liber antiheresis...“, and A. Dondaine, „Nouvelles sources...“. IRHT (mf. – MF 31167; digitized mf. – CDc 01307). Opusculum Ermengaudi / Contra hereticos (Dílko Ermengaudovo / Proti kacířům). (13./14. stol.; tento kodex pochází z Clairvaux; dílo je v něm úplné – nekončí u kapitoly „De occisione“ jako v Mignovi – a má titul Tractatus contra hereticos). Edice: Jacques-Paul Migne (ed.), Patrologia Latina CCIV, Parisiis: J.-P. Migne 1855, col. 1235-1272 (dle M. Zerner, Inventer..., s. 121 přímo edice Bruxelles, Bibliothèque royale, ms. 3961-3963, fol. 107r-118r). Podrobnější informace a vztah děl Opusculum Ermengaudi, Opusculum contra hereticos a Contra hereticos (Troyes): Antoine Dondaine, „Durand de Huesca et la polémique anti-cathare“, Archivum Fratrum Praedicatorum 29, 1959, s. 254-257. Srovnány následující dvě edice: (1) Jacques-Paul Migne (ed.), Patrologia Latina CLXXVIII, Parisiis: J.-P. Migne 1855, col. 1823-1846 a (2) Jacques-Paul Migne (ed.), Patrologia Latina CCIV, Parisiis: J.-P. Migne 1855, col. 1235-1272; texty se shodují dosti přesně s výjimkou rozdělení do kapitol a s výjimkou rubrik, hlavním rozdílem však je, že jen vydání v PL CCIV je úplné: to druhé končí s pozn. „caetera i ms. exesa et lacerata“ v místě paralelním ke col. 1268a. Vydání v PL CCIV je asi i kvalitnější. Vybrané rozdíly, před lomítkem je vždy PL CLXXVIII, za lomítkem PL CCIV: col. 1842d lakuna / bez lakuny; 1844a omnia haereticorum est fides / 1264d omnium haereticorum est fides; 1844c omissio / 1265b quare ergo, haeretice, prohibes comedere carnem?; aj.). Ch. Thouzellier, Catharisme et valdéisme..., s. 272 uvádí, že je vydána jen zkrácená verze z bruselského rkp. (ale viz výše odkazy na edice dvou recenzí; z nich Thouzellier odkazuje na PL CCIV, tj. má na mysli tu). Studie: Ch. Thouzellier, „Le Liber antiheresis de Durand de Huesca et la Contra hereticos d’Ermengaud de Béziers“, Revue d’histoire ecclésiastique 55, 1960, s. 130-141. Viz též Antoine Dondaine, „Nouvelles sources de l’histoire doctrinale du néo-manichéisme au Moyen Âge, Revue des Sciences philosophiques et théologiques 28/3-4, 1939, s. 483-484.] Troyes, Bibliothèque municipale, ms. 1068. [234 f., 267 × 192 mm, parchment, 13th c. Opusculum Ermengaudi / Contra hereticos (fol. 115ra-130rb). Provenance: Clairvaux. For the relationship between Opusculum Ermengaudi, Opusculum contra hereticos, and Contra hereticos (Troyes), see A. Dondaine, „Durand...“, 254-257. See also Ch. Thouzellier, „Le Liber antiheresis...“, and A. Dondaine, „Nouvelles sources...“. o.]

Wrocław, Biblioteka Uniwersytecka we Wrocławiu, ms. I F 230. [Tractatus fidei contra diversos errores de Trinitate et fide catholica; Tractatus de haeresi; Tractatus contra haereticos et de eorum inquisitione. Ref. Z. Mazur, „Ordinatio...“, 451, n. 21. See also Szymański, Ruchy... (a special chapter presenting the anti-heretical mss. in this library).]

Wrocław, Biblioteka Uniwersytecka we Wrocławiu, ms. I F 235. [Alain of Lille, Liber contra haereticos Valdenses, Judaeos et paganos. Ref. Z. Mazur, „Ordinatio...“, 451, n. 21. Digital images available in the Digital Library of Wroclaw University (http://www.bibliotekacyfrowa.pl/) at http://dk.bu.uni.wroc.pl/cymelia/displayDocumentFotos.htm?docId=8200035356 (not very good quality but legible). ]

Wrocław, Biblioteka Uniwersytecka we Wrocławiu, ms. I F 292. [Treatise Contra beghardos by Henry Harrer (Kielar has Havrer, but the correct reading of the ms. is Harrer: M. Zdanek, „Inkwizycja...“, 220, n. 3, following an indication of T. Gałuszka). Studied by P. Kielar, „Traktat...“.]

Wrocław, Biblioteka Uniwersytecka we Wrocławiu, ms. I F 619. [Summula contra intollerabilissimos haereticae pravitatis articulos. Ref. Z. Mazur, „Ordinatio...“, 451, n. 21.]

Wrocław, Biblioteka Uniwersytecka we Wrocławiu, ms. I F 758. [Dialogus inter Patarinum et Catholicum; Reinherius OP = Rainer Sacconi, Contra Waldenses haereticos. Ref. Z. Mazur, „Ordinatio...“, 451, n. 21. Mentioned but not described in Hoécker, Disputatio, CXLVII. Probably described in Thomas Kaeppeli OP, Scriptores Ordinis Praedicatorum Medii Aevi I, Roma 1970, 36; II, 395; III, 123. Neither description nor reproduction found in the Manuscriptorium (unlike some other mss. from this library) as of 25 August 2014. See also under Anonymous of Passau. Contains also Sermones dominicales per annum, then Dialogus inter catholicum.]

Wrocław, Biblioteka Uniwersytecka we Wrocławiu, ms. I Q 377. [A sermon collection by Jan of Ząbkowice, papal inquisitor in the diocese of Wrocław in 1429-1441 (records of his inquisitorial activities are missing). Considers Judaism as a sort of christological heresy; this topic is studied in Zajchowska, „Judaizm jako herezja chrystologiczna...“.]

Analogies / Analogie

The topic is very much linked to other polemics, e.g. between the mendicants and the secular clergy (this analogy is studied by Sita Steckel), or between the Cluniacs and the Cistercians (cf. the mention of a Dialogue between a Cluniac and a Cistercian, which reminds of the fictive dialogues between a Patharene and a Catholic, in Trawkowski, Między..., 121, 139).

Anti-heretical preaching / Protikacířské kazatelství, protikacířské kázání

See also Anti-Cathar preaching.

Thouzellier, Christine, „La pauvreté, arme contre l’albigéisme, en 1206“, Revue de l’histoire des religions 151/1, 1957, 79-92. [p.]

Anti-heretical visual culture / Protikacířská vizuální kultura

Francastel, Galienne, „Une peinture anti-hérétique à Venise“, Annales 20/1, 1965, 1-17. [p.]

Burning of books and unapproved Bibles / Pálení knih a neschválených biblí

Murray, Alexander, „The Burning of Heretical Books“, in: Andrew P. Roach – James R. Simpson (eds.), Heresy and the Making of European Culture: Medieval and Modern Perspectives, Farnham – Burlington: Ashgate 2013, 77-88. [FF MU (DZ), s.]

Nowell, Peter, „Burning the Bible: Heresy and Translation in Occitania 1229-1250“ [online], <https://www.academia.edu/7883083/Burning_the_Bible_Heresy_and_Translation_in_Occitania_1229-1250>, [19. 11. 2014]. [p.]

Werner, Thomas, Den Irrtum liquidieren: Bücherverbrennungen im Mittelalter, (Veröffentlichungen des Max-Planck-Instituts für Geschichte 225), Göttingen: Vandenhoeck und Ruprecht 2007. [813 p., hardback. An extensive historical overview of the burning of books in the Middle Ages in different sources (textual, visual), with a clear preference for the 15th c. in the examples. Interesting insights into this burning as a ritual and performance. Detailed footnotes, bibliography, index. FF MU (DZ), s.]

Symbolic violence – miscellaneous / Symbolické násilí

Handing heretics over to Satan / Předání kacířů Satanovi

Caterina, Bruschi, „Detur ergo Sathane: Il tema della vindicta nel Liber suprastella di Salvo Burci“, Mélanges de l’École française de Rome: Moyen-Age 112/1, 2000, 149-182. [persee.fr, p.]

Sociology of medieval heresy / Sociologie středověké hereze

Se also Sociology of Catharism, Sociology of Waldensianism.

Miscellaneous / Různé

Erbstösser, Martin – Werner, Ernst, Ideologische Probleme des mittelalterlichen Plebejertums: Die freigeistige Häresie und ihre sozialen Würzeln, (Forschungen zur Mittelalterlichen Geschichte 7), Berlin: Akademie-Verlag 1960. [163 p., larger format, hardback. Summary here. ÖNB, v.; FF MU (DZ), s.]

Erbstösser, Martin, Sozialreligiöse Strömungen im späten Mittelalter: Geißkerm Freugeister und Waldenser im 14. Jahrhundert, Berlin: Akademie-Verlag 1970. [174 s., váz., mírně větší formát. Jako autor uveden jen Erbstösser. Užitečná marxisticky orientovaná práce, zabývající se ovšem konkrétními problémy: geißslerským hnutím roku 1349 a herezemi 2. pol. 14. stol. – flagelanty, hnutím svobodného ducha a valdenskými. Poznámkový aparát (pod čarou), bibliografie, dodatek (texty). ÖNB, v.]

Evans, Austin P., „Social Aspects of Medieval Heresy“, in: Persecution and Liberty: Essays in Honor of George Lincoln Burr, New York 1931, 93-116.

Geremek, Bronisław, „Les mouvements hérétiques et le déracinement social au bas Moyen Âge“, in: The Church in a Changing Society: Conflict – Reconciliation or Adjustment?, Uppsala 1979, 85-89.

Schluchter, Wolfgang (ed.), Max Webers Sicht des okzidentalen Christentums: Interpretation und Kritik, Frankfurt am Main: Suhrkamp 1988. [Summary in bg. h.]

Werner, Ernst – Erbstösser, Martin, „Movimenti socio-religiosi nel Medioevo“, in: Ovidio Capitani (ed.), L’eresia medievale, Bologna: Il mulino 1971, 185-197. [c.]

Social views and social theories in medieval religious nonconformism / Společenské názory a společenské teorie ve středověkém náboženském nonkonformismu

See also Petr Chelčický.

Bylina, Stanisław, Wizje społeczne w herezjach średniowiecznych: Humiliaci, begini, begardzi, Wrocław: Wydawnictwo Polskiej Akademii Nauk 1974. [Annotation here. BJ, v.]

Heretic as dissident and stranger / Heretik jako disident a cizinec

Bylina, Stanisław, „Sind Häretiker Fremde in der Gesellschaft?“, Acta Poloniae Historica 50, 1984, around 24.

Heresy and crafts / Hereze a řemesla

Wyrozumski, Jerzy, „Produkcja sukiennicza w zgromadzeniach religijnych Polski średniowiecznej“, Zeszyty Naukowe Uniwersytetu Jagiellońskiego 71 (Prace Historyczne 12), 1963, 7-24. [Textile production by religious communities in medieval Poland. On orthodox communities, but an interesting comparison with the heretical „weavers“ in other regions. Russian and German summary. BJ, c.]

Heresy and politics, heresy and power, heresy and social order / Hereze a politika, hereze a moc, hereze a společenský řád

Miscellaneous

Bolton, Brenda, „Tradition and Temerity: Papal Attitudes to Deviants, 1159-1216“, in: Derek Baker (ed.), Schism, Heresy and Religious Protest, Cambridge: Cambridge University Press 1972, 79-91. [h.]

Capitani, Ovidio, „Legislazione antiereticale e strumento di costruzione politica nelle decisioni normative di Innocenzo III“, Bollettino della Società di studi valdesi 140, 1976, 31-53. [Zajímavá studie zaměřující se na protikacířskou legislativu Inocence III. (prakticky výhradně na bulu Vergentis in senium), i s ohledem na samotný pojem hereze. Odkaz Jiménez aj. CEC (sign. 6411); Archive.org; p.]

Fierro, Maribel, „Heresy and Political Legitimacy in Al-Andalus“, in: Andrew P. Roach – James R. Simpson (eds.), Heresy and the Making of European Culture: Medieval and Modern Perspectives, Farnham – Burlington: Ashgate 2013, 51-76. [FF MU (DZ), s.]

Houseley, N. J., „Politics and Heretics in Italy: Anti-Heretical Crusades, Ordres and Confraternities“, Journal of Ecclesiastical History 33/2, 1982, 193-208. [Odkaz Keen, Chivalry. BSG, KTF Wien, c.]

Lerner, Robert E., „The Uses of Heterodoxy: The French Monarchy and Unbelief in the Thirteenth Century“, French Historical Studies 4/2,1965, 189-202. [Does not focus on popular rationalism but on the ambivalent attitude of French kings towards some forms of dissent. Points to the fact that even if known as diligent defenders of orthodoxy by arms, the Capetian kings in the 13th century were sometimes in the position of defenders of heterodoxy (p. 189), and then focuses on the links between the French kings and the Amalricians. This relation is exposed to be the reason for some strangely mild formulations on the Amalricians in papal documents. Another case is that of the Albigensians – Philip Augustus was reluctant to fight them (p. 195), and was rather tolerant towards the Jews (p. 193). Similarly, Louis IX tried to limit the extent of excommunications, and refused papal abuses (p. 196). The article also searches for a political context of the uprising of the Pastoreaux as a crusading movement (p. 197-198), supported at the beginning by the queen Blanche despite its violent physical attacks against priests (p. 200-201). Heresy was anti-papal, and therefore frequently coincided with the French royal policy (p. 202). JSTOR, p.]

Merlo, Grado Giovanni, „Federico II, gli eretici, i frati“, in: Grado Giovanni Merlo, Contro gli eretici: La coercizione all’ortodossia prima dell’Inquisizione, Bologna: Il mulino 1996, 99-123. [c.]

Moore, Robert I., „Heresy as Politics and the Politics of Heesy“, in: Ruth Mazo Karras – Joel Kaye – E. Ann Matter (eds.), Law and the Illicit in Medieval Europe, Philadelphia 2008, 33-46.

Orioli, Raniero, „Eresia e ghibellinismo“, in: Pierre Toubert – Agostino Paravicini Bagliani (eds.), Federico II e le città italiane, Palermo 1994.

Paolini, Lorenzo, „L’eretico, avversario politico“, in: F. Cardini – M. Saltarelli (eds.), Per me reges regnant: La regalità sacra nell’Europa medievale, Bologna – Siena 2002, 263-273. [Reprinted in Le piccole...]

Paolini, Lorenzo, „L’eretico, avversario politico“, in: Lorenzo Paolini, Le piccole volpi: Chiesa ed eretici nel medioevo, ed. Riccardo Parmeggiani, Bologna: Bononia University Press 2013, 77-89. [FF MU (DZ), s.]

Patschovsky, Alexander, Heresy and Politics: On the Political Function of Heresy in the Middle Ages (11th-15th Centuries). [In preparation.]

Patschovsky, Alexander, „Heresy and Society: On the Political Function of Heresy in the Medieval World“, in:Caterina Bruschi – Peter Biller (eds.), Texts and the Repression of Medieval Heresy, (York Studies in Medieval Theology 4), York: York Medieval Press 2003, 23-41. [FF MU (DZ); h.]

Patschovsky, Alexander, „Über die politische Bedeutung von Häresieverfolgung im mittelalterlichen Böhmen“, in: Peter Segl (ed.), Die Anfänge der Inquisition im Mittelalter, Köln – Weimar – Wien: Böhlau Verlag 1993, 235-251. [c.]

Ragg, Sascha, Ketzer und Recht: Die weltliche Ketzergesegebung des Hochmittelalters unter dem Einfluß des römischen und kanonischen Rechts, (Monumenta Germaniae Historica: Studien und Texte 37), Hannover: Hahnsche Buchhandlung 2006. [XXXII, 303 s., váz. Monografie věnovaná protikacířské legislativě vrcholného středověku; zabývá se vlivy římského a kanonického práva. Pozdní antika a raný středověk; vrcholný středověk; hereze a politika ve vrcholném středověku. Bibliografie, podrobný poznámkový aparát (pod čarou), rejstřík. Odkaz Kras. FF MU (DZ), s.]

Russell, Jeffrey Burton, Dissent and Order in the Middle Ages: The Search for Legitimate Authority, New York: Twayne 1992. [128 s. Značně nekvalifikovaná přehledová práce o středověké herezi s některými užitečnými metodologickými postřehy. Poznámkový aparát minimální. Není v ČR, c.]

Selge, Kurt-Victor, „Die Ketzerpolitik Friedrichs II“, in: J. Fleckestein (ed.), Probleme um Friedrich II., Sigmaringen 1974, 309-343.

Political processes

Bartoli, Marco, „Celestino V, il caso del papa eretico e i francescani spirituali“, in: Aspetti della spiritualità ai tempi di Celestino V: Atti dei convegni Ferentino, 23 febbraio e 21 maggio 1992, Casamari: Abbazia di Casamari 1993, 57-73. [h.]

 

„Purpose-built heresies“ / „Účelové hereze“

Instrumentalization of heresy in general

See also Heresy and politics.

Müller, Daniela, „Die erfundenen Katharer: Zur Instrumentalisierung von Ketzerprozessen“, in: Daniela Müller, Ketzer und Kirche: Beobachtungen aus zwei Jahrtausenden, Berlin: Lit 2014, 180-192. [h.]

Simony / Simonie (svatokupectví)

Zde evidováno vše, ne jen studie přímo o simonii jako o herezi.

Picasso, Giorgio, „Gregorio Magno e la condanna della simonia nel medioevo: A propositu della Causa I del ‚Decretum Gratiani‘“, in: Giorgio Picasso, Sacri canones et monastica regula: Disciplina canonica e vita monastica nella società medievale, Milano: Vita e Pensiero 2006, 25-34. [FF MU (DZ), s.]

Nicolaitism / Mikulášenství (nikolaitismus)

Barstow, Anne Llewellyn, Married Priests and the Reforming Papacy: The Eleventh-Century Debates, New York: Edwin Mellen 1982. [xii, 274 s., váz., strojopisná sazba. Často cituje D. Elliott, zřejmě dost zásadní práce; doporučuje též Encyclopedia Britannica. Poznámkový aparát, rejstřík. FF MU (DZ), s.]

Usury as heresy / Lichva jako hereze

Oberste, Jörg, „L’usurier, un hérétique? La décrétale Ex gravi (1311/12) et les mutations de la société citadine aux XIIe et XIIIe siècles“, in: J. Hoareau-Dodinau – Pascal Textier (eds.), Pouvoir, justice et société, Limoges: PULIM 2000, 399-447. [CEC.]

Mundy, John Hine, „Heretics and Usurers: Episcopal Judges and the ‚Official‘“, in: John Hine Mundy, Studies in the Ecclesiastical and Social History of Toulouse in the Age of the Cathars, Aldershot: Ashgate 2005, 169-184. [A tribute to R. I. Moore, investigating another category of oppressed people, usurers, in the Toulousain. FF MU (DZ), s.]

Flagellantism as heresy / Flagelantství jako hereze, flagelanti jako kacíři

For flagellants, see bgstrv.

Szekely in Hérésies et sociétés...

Apostolic ideal, vita apostolica, poverty, evangelism, poverty movement, laics – religiousity at the edge of orthodoxy and heresy / Apoštolský ideál, vita apostolica, chudoba, evangelismus, hnutí chudoby, laikové – náboženské aspirace na hraně ortodoxie a hereze

Miscellaneous / Různé

See also „Středověká ekonomika“; Spirituální františkáni / Otázka chudoby.

Jeroen Deploige (IMC 2011 příspěvek „Weavers, Heretics, and Preachers: Apostolic Discourses and Social Change in the 12th- and Early 13th-Century Diocese of Liège“.)

Cahiers de Fanjeaux 2 (3 studie). [h.]

Brenon, Anne, „Hérétiques et la mouvance pauvre au XIIe siècle: L’apport de la polémique prémontrée“, in: Martin Aurell (ed.), Les cathares devant l’Histoire: Mélanges offerts à Jean Duvernoy, Cahors: L’Hydre 2005, 167-180. [h.]

Bolton, Brenda, „Paupertas Christi: Old Wealth and New Poverty in the Twelfth Century“, in: Derek Baker (ed.), Renaissance and Renewal in Christian History, Oxford: Blackwell 1977, 99-103. [Odkaz Arnold, Inq., 265, 287.]

Bolton, Brenda, „Poverty as Protest: Some Inspirational Groups at the Turn of the Twelfth Century“, in: The Church in a Changing Society: Conflict, Reconciliation, or Adjustment, Uppsala 1978, 28-32. [Přetištěno v B. Bolton, Inocent III: Studies on Papal Authority and Pastoral Care, XIII, 1-11.]

Cazenave, Annie, „La culture des pauvres“, in: Martin Aurell (ed.), Les cathares devant l’Histoire: Mélanges offerts à Jean Duvernoy, Cahors: L’Hydre 2005, 407-424. [h.]

Chenu, Marie-Dominique, „Monks, Canons, and Laymen in Search of the Apostolic Life“, in: Marie-Dominique Chenu, Nature, Man, and Society in the Twelfth Century: Essays on New Theological Perspectives in the Latin West, ed. et trans. Jerome Taylor – Lester K. Little, Toronto – Buffalo – London: University of Toronto Press 21997, 202-238 (first ed. Chicago – London: University of Chicago Press 1968). [FF MU (DZ), s.]

Chenu, Marie-Dominique, „The Evangelical Awakening“, in: Marie-Dominique Chenu, Nature, Man, and Society in the Twelfth Century: Essays on New Theological Perspectives in the Latin West, ed. et trans. Jerome Taylor – Lester K. Little, Toronto – Buffalo – London: University of Toronto Press 21997, 239-269 (first ed. Chicago – London: University of Chicago Press 1968). [FF MU (DZ), s.]

in: Marie-Dominique Chenu, Nature, Man, and Society in the Twelfth Century: Essays on New Theological Perspectives in the Latin West, ed. et trans. Jerome Taylor – Lester K. Little, Toronto – Buffalo – London: University of Toronto Press 21997, 202-238 (first ed. Chicago – London: University of Chicago Press 1968). [xxii, 361 p., softback. Nine essays with a preface by Étienne Gilson, selected and translated from La théologie au douxième siècle (Paris: J. Vrin 1957). „Nature and Man: The Renaissance of the Twelfth Century“; „The Platonisms of the Twelfth Century“; „The Symbolist Mentality“; „The Old Tetament in Twelfth-Century Theology“; „Theology and the New Awareness of History“; „Monks, Canons, and Laymen in Search of the Apostolic Life“; „The Evangelical Awakening“; „The Masters of the Theological ‚Science‘“; „Tradition and Progress“. Footnotes, index. FF MU (DZ), s.]

Crassons, Kate, The Claims of Poverty: Literature, Culture, and Ideology in Late Medieval England, Notre Dame: University of Notre Dame Press 2010. [403 s. Dobře vypadající kniha založená na analýze literárních diskurzů. Zabývá se způsobem, jak se středověcí spisovatelé vyrovnávali s různými soupeřícími ideologiemi chudoby (5). Mapuje rostoucí nepřátelství k dobrovolné chudobě (5) a problematickou kategorii potřeby (6). NKČR (elektronicky pro registrované čtenáře).]

Dal Pino, Franco, Il laicato italiano tra eresia e proposta pauperistico-evangelica nei secoli XII-XIII, Padova: CLEUP 1984. [91 s. Přehledová práce. Kataři, arnoldisté, valdenští, humiliáti, nová náboženská hnutí za Inocence III., kajícnické hnutí a původ žebravých řádů v Itálii. c.; k.]

Dereine, Ch., „Les prédicateurs ‚apostoliques‘ dans les diocèses de Thérouanne, Tournai, et Cambrai-Arras durant les années 1075-1125“, Analecta Praemonstratensia 59/3-4, 1983, 171-189. [Zabývá se kazateli: Ramihrdus z Douai, Otfried z Watten, Wéry ze Saint-Pierre de Gand, Tanchelm z Antverp, Norbert z Xantenu, Aibert z Espain a dalšími hypotetickými či epizodickými kazateli. Užitečný článek, který je klade do společného kontextu.]

Flood, D. (ed.), Poverty in the Middle Ages, 1975.

Greatrex, Joan (ed.), The Vocation of Service to God and Neighbour: Essays on the Interests, Involvements and Problems of Religious Communities and their Members in Medieval Society, Turnhout: Brepols 1998. [xiv, 144 s., brož. Výbor z příspěvků na IMC 1997. Mniši a učitelé – kontext a kultura učení v pozdně středověkém St Albans; rozpuštění a dekonverze – instituční změna a individuální reakce ve 30. letech 16. stol.; Westwood, venkovský ženský klášter a jeho lokální a francouizské konexe; John Lydgate jako duchovní učitel; vliv humanismu na monasticismus Robert Joseph, mnicha Eveshamu; stav jeptišek při zrušení klášterů (v Británii 16. stol.) a jejich obrat k sekulárnímu životu; benediktinské a františkánské komunity – partnerství a rivalita ve 13. stol.; porýnští dominikáni, Eckhart a sekta svobodného ducha (W. Senner, 121-133, anotaci viz zde); hierarchie zásluh, řády a pařížská teologická fakulta v pozdějším středověku. Pozn. aparát. BL, v.]

Grundmann, Herbert, „Eresie e nuovi ordini religiosi nel secolo XII“, in: X Congresso Internazionale di Scienze Storiche: Relazioni III: Storia del medioevo, Firenze: Sansoni 1955, 357-402. [Navzdory nadpisu psáno německy. Pozn. aparát. BNCF, v. (vyloučeno z reprodukce – porušená vazba). FF MU (DZ), s.]

Grundmann, Herbert, Religiöse Bewegungen im Mittelalter, Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft 31970 (reprint of the first ed. Berlin: E. Ebering 1935). [580 p., nice hardback. The second edition (Darmstadt 21961) is told (in the English translation?) to be a revised one, and is the basis of the English translation. But the 1970 edition says: „3. unveränderte Auflage“ and „Reprografischer Nachdruck der 1. Auflage, Berlin 1945“; so it seems that there were no changes here, and it is unlikely that there were some in the 1961 ed. FF MU (DZ), s.]

Grundmann, Herbert, Religious Movements in the Middle Ages: The Historical Links between Heresy, the Mendicant Orders, and the Women’s Religious Movement in the Twelfth and Thirteenth Century, with the Historical Foundations of German Mysticism, trans. Steven Rowan, Notre Dame: University of Notre Dame Press 1995. [444 p., sotfback. A groundbreaking work of its time, nowadays widely accepted in its search for a common context of lay heretical and reform movements. Translation from German of the second, expanded ed. (Darmstadt 1961). Preface by Robert E. Lerner. 12. století a apoštolský život, humiliati, valdenští, František z Assisi, ženské hnutí a jeho začleňování do žebravých řádů, bekyně, hereze „svobodného ducha“, dodatek o herezi v 11. stol. Detailed endnotes (247-419), bibliography. FF MU (DZ), s.]

Chenu, Marie-Dominique, „Moines, clercs et laïcs au carrefour de la vie évangélique (XIIe siècle)“, Revue d’histoire ecclésiastique 49, 1954, 59-89. [Odkaz Jiménez.]

Évangile et évangélisme (XIIe-XIIIe siècles), (Cahiers de Fanjeaux 34), Toulouse: Privat 1999. [384 s. Oběh evangelií, evangelium v kázání, ve školách, v literatuře, evangelijní slovník, Jakub z Vitry, Marie Magdalská, evangelismus sv. Dominika, žebravých řádů, laiků. Recenze Heresis 31, 115-118. FF MU (DZ), s.]

Kłoczowski, J., Wspólnoty chrześcijańskie: Grupy życia wspólnego w chrześcijaństwie zachodnim od starożytności do XV wieku, Kraków 1964. [Cited by Kras (for a marginal information and without evaluation).]

Landes, Richard, „La vie apostolique en Aquitaine en l’An mil, Paix de Dieu, culte des reliques, et communautés hérétiques“, Annales 46/3, 1991, 573-593. [CEC (sign. B5977). JSTOR.]

Lauwers, Michel, „Sub evangelica regula: Jacques de Vitry, témoin de l’‚évangelisme‘ de son temps“, in: kol., Évangile et évangélisme (XIIe-XIIIe siècles), (Cahiers de Fanjeaux 34), Toulouse: Privat 1999, 171-197. [FF MU (DZ), s.]

Lerner, Robert E., „Poverty, Preaching, and Eschatology in the Revelation Commentaries of ‚Hugh of St Cher‘“, in: Katherine Walsh – Diana Wood (eds.), The Bible in the Medieval World: Essays in Memory of Beryl Smalley, (Studies in Church History: Subsidia 4), Oxford: Blackwell 1985, 157-189. [KTF Wien, c.]

Libichová Cermanová, Pavlína, „Antichristus avarus contra pauperes Christi: Chudoba a její význam v apokalyptickém diskurzu“, in: Martin Nodl (ed.), Zbožnost středověku, (Colloquia mediaevalia Pragensia 6), Praha: Filosofia 2007, 111-134. [Newer ed. in Cermanová, Čechy na konci věků. h.]

Little, Lester K., Religious Poverty and the Profit Economy in Medieval Europe, London: Paul Elek 1978. [xi, 267 s., váz. Dodnes aktuální monografie věnovaná vztahu dobrovolné, nábožensky motivované chudoby a nové ziskové ekonomiky mezi lety 1000 a 1300 (viz vii). Ukazuje, jak závratný vývoj ekonomických mechanismů vytvářel určité napětí s konzervativnějšími hodnotovými systémy (35, 41 aj.), a klade si otázku, proč se dobrovolná chudoba stala klíčovým prvkem náboženské obnovy a proč právě ti, kdo se oddali dobrovolné chudobě, vypracovali etiku ospravedlňující obchodování a peněžnictví (vii). Identifikuje to jako určitý paradox (216). Zdůrazňuje roli laiků (113). Od dárkové k ziskové ekonomice; zvykání si na ziskovou ekonomiku; Židé; starý řád mnichů; nový Egypt; nový klášter; řeholní kanovníci; humiliáti, valdenští, beguini a kataři; františkáni a dominikáni; formování městské spirituality – scholatické společenské myšlení, reformovaný apoštolát, městský náb. život. KTF Wien (sign. My 1196); h., k.]

Manselli, Raoul, „Evangelismo e povertà“, in: Raoul Manselli, Il secolo XII: Religione popolare ed eresia, Roma: Jouvence 31995, 47-66. [h.]

Manteuffel, Tadeusz, Narodziny herezji: Wyznawcy dobrowolnego ubóstwa w średniowieczu, Warszawa 1963. [Translated in French, German, Italian.]

Manteuffel, Tadeusz, Nascita dell’eresia: gli adepti della poverta volontaria nel Medioevo, Firenze: Sansoni 1975. [XVIII, 140 s. Z polského originálu Narodziny herezji: Wyznawcy dobrovolnego ubóstwa w średniowieczu (Warszawa 1964) přel. Davide Bigalli. Monografie věnovaná sociálnímu původu hereze, čímž vhodně zapojuje do jednoho celku hnutí apoštolské chudoby. Počátky hnutí chudoby; první apoštolové dobrovolné chudoby; ke konfliktu s církví; František z Assisi; chiliastické sny; dobrovolná chudoba ve zkouškách každodenního života; závěry. Poznámkový aparát (pod čarou), bibliografie, rejstřík. FF MU (DZ), s. (porušené).]

McDonnell, Ernest W., „The Vita Apostolica: Diversity or Dissent?“, Church History 24, 1955, 15-31.

Morghen, Raffaello, „Aspects hérétiques???“, Revue historique 235, 1966, 1-19. [Původní francouzské vydání Aspetti ereticali...]

Morghen, Raffaello, „Aspetti ereticali dei movimenti religiosi popolari“, in: id, Tradizione religiosa nella civiltà dell’Occidente cristiano: Saggi di storia e di storiografia, (Studi storici 112-114), Roma: Istituto storico italiano per il Medio Evo 1979, 95-108. [Přeloženo z francouzštiny. Zdůrazňuje evangelismus herezí. Kromě této studie výbor neobsahuje nic až tak zajímavého a vůbec nic o herezi. BNF, BNCF, p.]

Morghen, Raffaello, „L’eresia nel medioevo“, in: id., Medioevo cristiano, Bari: Laterza 31991, . [Previous version: „Osservazioni...“. c.]

Morghen, Raffaello, „Movimenti religiosi popolari nel periodo della riforma della Chiesa“, in: X Congresso Internazionale di Scienze Storiche: Relazioni III: Storia del medioevo, Firenze: Sansoni 1955, 333-356. [FF MU (DZ), s.]

Morghen, Raffaello, „Osservazioni critiche su alcune questioni fondamentali riguardanti le origini e i caratteri delle eresie medioevali“, Archivio della R. Deputazione romana di Storia patria 67, 1944, 97-151. [According to Artifoni, „Gioacchino Volpe...“, 17, n. 15, this is an older version of the fundamental chapter on heresy in Medioevo cristiano.]

Peretto, Elio, Movimenti spirituali laicali del medioevo: Tra ortodossia ed eresia, Roma: Studium 1985. [290 s., brož., malý formát. Standardní přehledová monografie, nepřinášející zřejmě mnoho nového. Kvas v křesťanské společnosti v 11. a 12. stol.; Arras a Monteforte; milánská pataria; katarství a jeho původ (klasický, dnes zastaralý pohled); menší laická hnutí; počátky valdenství; humiliati; beghardi a bekyně; kajícnické hnutí, flagelanti; bl. Giovanni Colombini a jeho ctitelé. BNCF, v.]

Sanford, Eva Matthews, „The Verbum Abbreviatum of Petrus Cantor“, Transactions and Proceedings of the American Philological Association 74, 1943, 33-48. [JSTOR, p.]

Selge, Kurt-Victor, „Discussions sur l’apostolicité entre vaudois, catholiques et cathares“, in: kol., Vaudois languedociens et Pauvres Catholiques, (Cahiers de Fanjeaux2), Toulouse: Privat 1967, 143-162. [h.]

Thouzellier, Christine, „Hérésie et pauvreté à la fin du XIIe et au début du XIIIe siècle“, in: M. Mollat (ed.), Études sur l’histoire de la pauvreté: Moyen Âge – XVIe siècle, Paris 1974.

Trawkowski, S., „Entre l’orthodoxie et l’hérésie: Vita apostolica et le problème de la désobéïssance“, in: Willem Lourdaux – Daniel Verhelst (eds.), The Concept of Heresy in the Middle Ages (11th-13th C.): Proceedings of the International Conference Louvain May 13-16, 1973, Leuven: Leuven University Press – The Hague: Martinus Nijhoff 1976, 157-166. [c.; Google Books, p.]

Trawkowski, Stanisław, Między herezją a ortodoksją: Rola społeczna premonstratensów w XII w., Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukove 1964. [Annotation in bgstrv. BJ, v.]

Vicaire, Marie-Humbert, L’imitation des apôtres: Moines, chanoines et mendiants (IVe-XIVe siècle), Paris 1963.

Violante, Cinzio, „La povertà nelle eresie del secolo XI in Occidente“, Studi sulla cristianità medioevale: Società, istituzioni, spiritualità, Milano: Vita e Pensiero 1972, 194-255. [FF MU (DZ), s.]

Violante, Cinzio, „Riflessioni sulla povertà nel secolo XI“, Studi sul medioevo cristiano offerti a Raffaello Morghen II, Roma: Istituto storico italiano per il Medio Evo 1974, 1061-1081. [FF MU (DZ), s.]

Weinmann, Ute, Mittelalterliche Frauenbewegungen: Ihre Beziehungen zur Orthodoxie und Häresie, Pfaffenweiler: Centaurus 21991. [308 s., brož. Zmatečné údaje: tit. str. 1990, katalogizace v knize 1. vyd. 1988, 2. vyd. 1991. Přepracované a zkrácené vydání disertace obhájené v Brénách 1987. Poněkud všeobjímající, začíná konstrukcí ženství v teologii a rané církvi (od Adama v té nejhorší historické tradici). Také se mi nezdá příliš originální – spíše zpracovává sekundární literaturu, u katarů (93-144) např. Kocha a Abels – Harrison. Patrně nepříliš kvalitní, neprioritní. D. Müller: málo informací, které už neuvádí A. Brenon, psána z perspektivy ženské historie, snadno se čte, ale není nijak zvlášť poučná. Konstrukce ženství v křesťanské teologii a rané církvi; ženy ve vrcholně středověkých mnišských reformních hnutích; katarské hnutí v jižní Francii; hnutí bekyň; závěr. Pozn. aparát, bg. ETF Wien, v.]

Werner, Ernst, Pauperes Christi: Studien zu sozial-religiösen Bewegungen im Zeitalter des Reformpapstums, Leipzig: Kochler & Amelang 1957.

Werner, Ernst – Erbstösser, Martin, Ketzer und Heilige: Das religiöse Leben in Hochmittelalter, Berlin: Union 1986. [464 s., menší formát. Studie věnovaná spiritualitě vrcholného středověku. Náboženství a společnost v 11. stol., Cluny, kacíři a radikální reformátoři, sen o chudé církvi, potulní kazatelé, chudoba u cisterciáků, valdenští, kataři, křížová výprava a inkvizice, František z Assisi a počátky minoritů. Velmi stručný poznámkový aparát (433-443), seznam literatury, jmenný rejstřík. Odkaz mj. Lambert SH. BNF, v.]

Zamagni, Vera (ed.), Povertà e innovazioni istituzionali in Italia: Dal Medioevo ad oggi, Bologna: Il Mulino 2000. [834 s., váz. Sborník (angl. a it.), mnoho studií. Ze zajímavějších: nové formy institucionální dobročinnosti v Itálii pozdního střv. a renesance; politika bratrstev s ohledem na dobročinnost; aj. Stručnější pozn. aparát (pod čarou), rejstřík. BEFR, v.]

Overviews and introductions / Přehledy, úvody, obecná pojednání

Capitani, Ovidio, „‚Reformatio Ecclesiae‘: A proposito di unità e identità nella costruzione dell’Europa medievale“, Studi medievali 47/1, 2006, 1-27. [p. (loc. sub Bertuzzi, Il Pater...).]

Kienzle, Beverly Mayne, „Religious Poverty and the Search for Perfection“, in: Miri Rubin – Walter Simons (eds.), The Cambridge History of Christianity IV: Christianity in Western Europe c. 1100-c. 1500, Cambridge: Cambridge University Press 2009, 39-53. [FF MU (DZ).]

Some sources / Vybrané prameny

Boutry, M. (ed.), Petrus cantor Parisiensis, Verbum Adbreviatum I: Textus prior, (Corpus Christianorum: Continuatio Medievalis 196A), Turnhout: Brepols 2012. [xlvi, 835 s.]

Boutry, M. (ed.), Petrus cantor Parisiensis, Verbum Adbreviatum II: Textus alter, (Corpus Christianorum: Continuatio Medievalis 196B), Turnhout: Brepols 2012. [xiv, 719 s.]

Belief and unbelief (disbelief), scepticism, atheism, rationalism, materialism, pantheism / Víra a nevíra, skepticismus, ateismus, racionalismus, materialismus, panteismus

See also: Amalricians; bgkr / Christianity in 16th-18th century / Unbelief; bgkr / Atheism (overviews of atheism, historiography of the subject); bg / Pre-history of secularization.

For analogies in Graeco-Roman antiquity, see bg / Antiquity / Unbelief.

Miscellaneous / Různé

Cavaillé, Jean-Pierre – Houdard, Sophie – Tippelskirch, Xenia von (eds.), „Femmes, irréligion et dissidences religieuses (XIVe-XVIIIe siècles)“, L’Atelier du Centre de recherches historiques 4, 2009 (tematické číslo), http://acrh.revues.org/index1204.html.

Edwards, John, „Religious Faith and Doubt in Late Medieval Spain: Soria c.1450-1500“, Past and Present 120, 1988, 3-25. [Framed as a reply to Febvre’s claim (see bgkr) that atheism in any modern sense of the word did not and could not exist in the 16th century, an opinion echoed more recently by B. Hamilton. The article is based on 444 statements by individuals to the inquisitors of Soria and Osma dioceses (north-east Castile) in the second half of the 15th century. It presents the sources within a wider contexts of religious life and modern scholarship. Continues with an introduction to the problem of conversos. Cites statements exemplifying irreverence towards the Eucharist and towards other Christian objects and institutions, and argues that not all fall in a converso context. Some of them are generally sceptical, materialistic, anti-Church, humourous, blasphemous (mostly during pelota or gambling), etc. (13-14). Another type of statements fall under the category of religious universalism (positive statements about the Moors and the Jews, 16-17) or magic (17-18). Then the author tries to put these examples in „a more general European context“ (18). Not all of the reported people were conversos (polemic with Montesalvo), and their unorthodoxies have older parallels (20-22; refers to Wakefield’s article „Some Unorthodox...“ dealing with some Toulouse depositions from the 1270s, and to Menocchio). This would seem as evidence for a „popular“ or „peasant“, a bit backward religion (H. Kamen) coming to the surface only during persecutions. However, 1) the statements are very sophisticated, not much „backward“, and 2) the attacks come mostly from commitment to Christianity or Judaism than from indifference (23; I note that this can answer to Kamen’s view it but does not contradict seeing those statements as instances of popular religion). Refuses the concept of marranism as a specific mixture of Christianity and Judaism (24). Calls for caution while using terms like Judaism, the Church etc. in interpretations of individual cases; understanding their particular family and life conditions is more useful (24). Also concludes from the Soria cases that all humanly available sceptical attitudes were simply used here, and do not result from learning or social status (24). At the end of the day, distinguishing elite vs. popular culture is not useful (25). JSTOR, p.]

Edwards, John, „Religious Faith, Doubt and Atheism: Reply“, Past and Present 128, 1990, 155-161. [A reply to Sommerville’s criticism of the original article. Accepts the importance of definitions of concepts but refuses Sommerville’s adherence to ideal, detached definitions (156). Then presents a brief overview of the history of the word religio (with useful references), and defends his original opening statement that doubt is intrinsic to belief (including contextual information on Cardinal Newman cited by Sommerville in support of his rejection of this statement). JSTOR, p.]

Kalivoda, Robert, „K dějinám ateismu ve středověku“, in: Erika Kadlecová a kol., Bozi a lidé, Praha: Nakladatelství politické literatury 1966, 344-358. [FF MU, v.; p., c.]

Minois, Georges, Traktát o třech podvodnících: Příběh kacířské knihy, která neexistovala, Praha: Volvox Globator 2011.

Sommerville, C. John, „Religious Faith, Doubt and Atheism“, Past and Present 128, 1990, 152-155. [A rejoinder to Edwards’ article „Religious Faith...“. According to the author, Edwards „attacks“ Febvre (152), which is clearly exaggerated (as noted by Edwards in his reply). Begins with a deliberation on normative vs. generic, functional vs. substantive definitions of religion. Points out that the inversion of official religion does not show decline in religion (I did not notice Edwards saying so, however), and Edwards’ material indeed supports Febvre’s view that religion was not in decline. Also objects that „faith“ is not the best category to use while speaking about a period when almost all aspects of life were related to religion and religion was anchored in the very structure of language. Refuses Edwards’ claim that doubt is intrinsic to belief (154). Hails D. Berman who points to religious doubt of the inquisitors of orthodoxy themselves being at the basis of their unrestful inquiry (155). Accepts the main point made by Edwards, i.e. the rejection of assimilating all types of religious non-conformism of the conversos to a continuing attachment to Judaism. JSTOR, p.]

Overviews / Přehledy a obecná pojednání

Arnold, John H., Belief and Unbelief in Medieval Europe, London: Hodder Arnold 2005. [328 s. h.]

Dinzelbacher, Peter, Unglaube im „Zeitalter des Glaubens“: Atheismus und Skeptizismus im Mittelalter, Badenweiler: Wissenschaftlicher Verlag Bachmann 2009. [xii, 166 p. Ref. Golinelli 2009 as to a disquisition on some of his topics, but „more limited and from a more intellectual angle“. The medieval notion of infidelitas; unbelief in pre-Christian Middle Ages; sociology of unbelief I: intellectuals; sociology of unbelief II: lay people; medieval Epicureans; religious indifference; unbelievers in the Hell; iconography of unbelief; from blind belief to critical atheism – towards a differentiated view of medieval religious history. Footnotes, bibliography, brief index. FF MU (classical philology, book no. LIII-D-24); FF MU (DZ), s.]

Golinelli, Paolo, Il Medioevo degli increduli: Miscredenti, beffatori, anticlericali, Milano: Mursia [2009]. [265 p., softback. A useful overview of unbelief in medieval Europe (not only in the later Middle Ages as Arnold), written in a lively, essayistic style. Ignores J.-P. Albert’s important texts. Cites Goodich, Reynolds, Arnold, and Flanagan (see 14) but – most unfortunately – without stating precisely his opinion about them or his progress beyond the current state of research. Resistance towards forced christianization; how to catechize the rustics; „superstition“; potřeba ochrany ve světě contado; krédo jednoho člověka okolo roku 1000 (Leutard); nevíra šlechticů; práce je přednější než svátek; falešné relikvie a Guibert z Nogentu; hanobitelé zázraků; kostely jsou na nic; nevěřící; zesměšňování zbožných lidí; nenaplněné přání; Mojžíš, Kristus a Mohamed; parodie rituálů; znesvěcení; svatí, nebo kacíři?; vizionářské mystičky, nebo divné anorektičky?; medaile k jubileu 1300; Decameron; moralistní vize Franco Sacchetti; brachia – relikvie; „antiklerikální“ středověk; Marcolino, svatý pro koho? Proti „dětské“ důvěřivosti; „lehká“ víra – útěk do lhostejnosti; nové hodnoty; věřili středověcí lidé svým mýtům? Endnotes (197-218), bg, name index. FF MU (DZ), s.]

Jundt, Auguste, Histoire du panthéisme populaire au Moyen Âge et au seizième siècle, Strasbourg: G. Fischbach 1875. [310 p. A number of recent reprints (2014 etc.). Thesis at the Faculty of Protestant Theology in Montauban dedicated to Jundt’s teacher Charles Schmidt (historian of Catharism). To my knowledge, this is the first book (but see Atheism for some old prints to verify) to widely include popular movements in the history of pantheism. Preliminaries: neo-Platonism; Dionysius Areopagita; Scotus Eriugena; Joachim of Fiore. Thirteenth century: David of Dinant; Amalric of Bene; pantheistic Waldensians; pantheistic schools; Ortlieb of Strasburg and the Ortlibarii. Fourteenth and fifteenth century: beghards, beguines, brothers of the Free Spirit, Marguerite Porete, homines intelligentiae, adamites / pickharts. Sixteenth century: spiritual libertines; anabaptists; Henri Nicolas and the Familists. Conclusion. Available at Gallica.]

Ley, Hermann, Studie zur Geschichte des Materialismus im Mittelalter, Berlin: VEB / Deutscher Verlag der Wissenschaften 1957. [572 p., hardback. 1959 in Minois but 1957 verified on the front page. A Marxist overview of medieval philosophical (i.e., not popular) materialism in „Saracen“ and Christian thought. Economic structure of Saracen feudalism; Materialist elements in Avicenna; Al-Ghazali; Averroes as advocate of philosophical materialism; the Chartres school and its importance for the expansion of Averroism in Western Europe; heretical teachings at the University of Paris until Siger of Brabant; Amalrich; Siger of Brabant; Church’s struggle against Averroism, interdicts; feudalism in Germany; Meister Eckhart, theoretician of peasant-plebeian groups; political Averroism in Marsilius of Padua and Johannes of Jandun; Averroistic tendencies in Johannes Sterngasse and Dietrich of Freiberg; idealistic skepticism of Nicolaus of Autrecourt; the reactionary mysticism of Johannes Tauler and Henry Suso. Footnotes, bg, index. BNF, v.; FF MU.]

Robertson, Kellie, „Medieval Materialism: A Manifesto“, Exemplaria 22/2, 2010, 99-118. Available at <http://stevementz.com/wp-content/uploads/2012/12/Kellie-Robertson-on-Medeival-Materialism.pdf>, [10. 3. 2014]. [p.]

Proceedings and collections of articles / Sborníky

Niewöhner, Friedrich – Pluta, Olaf (eds.), Atheismus im Mittelalter und in der Renaissance, Wiesbaden: Harrassowitz 1999. [372 s. Spíše nesourodý sborník německých (12), anglických (3), fr. (1) a it. (2) studií. Epikurejci jako ateisté v židovské filosofii; raný islám; středověký islám; speciální studie o nevíře/ateismu v islámu; Vanini a jeho proces; Pietro Pomponazzi; Bonaventure des Périers a Geoffroy Vallée; Johan Jakob Zimmerman; výrok „Bůh je mrtev“ ve 14. stol.; „ateistické“ tradice v Číně; ateismus a novokonfucianismus; ateismus a hon na čarodějnice; Bodin. BNF, v.]

Belief and unbelief in medieval Europe: concepts, boundaries, social frameworks / Víra a nevíra ve středověké Evropě: pojmy, hranice, sociální rámce

See also bg / Critique of conceiving the Middle Ages as an „age of faith“ (in the context of the secularization thesis).

Albert, Jean-Pierre, „Croire et ne pas croire: Les chemins de l’hétérodoxie dans le registre d’inquisition de Jacques Fournier“, Heresis 39, 2003, 91-106. [Zabývá se případy z registru Jakuba Fourniera, které nevykazují výrazné vazby k organizovanějším formám nonkonformismu. Poukazuje na jejich autonomii – nezávislost na učení hereziarchů. Dalšími cíli je: 1) poukázat na cenu inkvizičního registru Jakuba Fourniera a 2) představit různé formy intelektuálního kutilství, včetně takových, jejichž pozadí tkví spíš v individuální psychologii než rozhodnutí pro nějakou náboženskou představu (Auda Fauré). h.]

Albert, Jean-Pierre, „Hérétiques, déviants, bricoleurs: Peut-on être un bon croyant?“, L’Homme 173/1, 2005, 75-95. [Summary here. http://www.cairn.info/revue-l-homme-2005-1-page-75.htm, p.]

Albert, Jean-Pierre, „Qui croit à la transsubstantiation?“, L’Homme 175-176, 2005, 369-396. [Summary in bgkr. http://www.cairn.info/revue-l-homme-2005-3-page-369.htm, p.]

Cannuyer, Christian, „Des incroyants au Moyen Âge?“, Mélanges de science religieuse 63/3, 2006, 21-32. [Ref. Golinelli. The summary suggests this the author (teacher at the Université catholique de Lille) points out that unbelief existed in the Middle Ages (using the traditional plot of countering the „age of faith“ thesis), and sees medieval unbelief as a source of modern agnosticism.]

Flanagan, Sabina, Doubt in an Age of Faith: Uncertainty in the Long Twelfth Century, Turnhout: Brepols 2008. [xiv, 212 s., váz. Konstatuje, že pochybnosti ve středověku dosud nebyla věnována pozornost (1), a chce to napravit, ne ovšem se věnovat dějinám náboženského skepticismu, nýbrž pocitu nejistoty celkově, podobně jako jsou studie o pocitu strachu ve středověku apod., a to v době cca 1060-1230 (1-2): jak byla tato nejistota zažívána, vyjadřována a prověřována (4). Trochu více, jak vidno, se věnuje teologům (nepracuje např. s inkvizičními záznamy), na což poukazuje i Golinelli 2009. Již z úvodu je vidět velmi systematický přístup, půjde zřejmě o kvalitní knihu a zajímavou i pro projekt Racionalit. Poznámkový aparát, rejstřík. KTF Wien, v.; FF MU (DZ), s.]

Langmuir, Gavin I., Toward a Definition of Antisemitism, Berkeley: University of California Press 1990, 100-133. [Odkaz na 100-133 v souvislosti s pochybností Arnold.]

Lansing, Carol, „Skepticism and Doubt“, in: Power and Purity: Cathar Heresy in Medieval Italy, New York – Oxford: Oxford University Press 1998, 96-103. [c., h. (hardback), p.]

Palazzo, Éric, „Foi et croyance au Moyen Âge: Les médiations liturgiques“, Annales: Histoire, sciences sociales 53/6, 1998, 1131-1154. [persee.fr, p.]

Reynolds, Susan, „Social Mentalities and the Case of Medieval Scepticism“, Transactions of the Royal Historical Society (6. ser.) 1, 1991, 21-41. [This is a substantial and acute article on scepticism in medieval Europe, and deeply interested in theoretical issues. It is framed by stating that 18th- and 19th-century historians – combining Entlightenment with ethnocentrism and later evolutionism and nationalism, if not racism at times – regarded medieval people (along with the „savages“) as less critical and less rational than modern people (22). This biased view has been seriously questioned by cultural relativism, and dismissed (24; the author demonstrates quite some orientation in anthropological literature). Some sort of scepticism based on common-sense rationalism exists even in traditional societies (24). But admittedly, cognitive opportunities differ in different societies (e.g. without writing, some skills are less likely to develop, which does not mean, however, that they develop automatically with writing; 24). Now, since Romanticism and the Catholic revival, the European Middle Ages is seen as an age of faith (22). This view still survives not only among non-specialists but also among historians, even if hidden under labels such as heresy or popular religion (25). The medieval mentalité may seem uncapable of atheism or scepticism (25). However, medieval European culture was a diversified one (25). Unbelief is understudied and interesting instances are being interpreted away (26; cites e.g. Duby, Schmitt’s „Du bon usage...“, and Hamilton as examples of this shortcoming). Salutes the available scholarship examplifying the contrary, as Coulton’s, Wakefield’s, Murray’s, and Edwards’ work (27). This article aims to expand the evidence, and consider the subject as an illustration of problems raised by the concept of social mentality (28; this concept is very relevant for Febvre’s 1942 work). Some medievalists still think that peasants will believe what they are told provided that it is told properly. The trap of this assumption, however, is that it follows the normative clerical view (28). Reynolds argues against this assumption, and makes some important observations. The fact that medieval people liked miracle stories does not imply that they believed them (30); there is no correlation between scepticism and social status (36); the idea of unbelief is not anachronistic (36, with arguments). Analogies between medieval people and the „savages“ can be useful, but let us be careful: different societies and religions stress belief more or less, and in medieval Christianity, which persecuted heretics to death and damned all who do not believe, belief was important (31). However, not everyone believed equally (32), and the demand of individual commitment opens the possibility of doubt (32-33). Doubt or disbelief of medieval people had different grounds than today (35), but this does not make them less sceptical or unbelieving (36). Even medieval peasants – yes, even women – were able to think (36)! Reynolds stays very careful about presuming growingly modern attitudes, e.g. in late medieval Italy, used to interpret some instances of scepticism away (36). The chronology and geography of doubt is more likely linked to the fact that evidence is the best where persecution was active (36). Now, once it is accepted that doubt and unbelief were possible, also impiety, indifference and anticlericalism need reassessment; the implication of scepticism, let alone atheism, is not necessary but why should it be impossible (36)? Potential ignorance of Christianity among the laity before the 12th century does not preclude rejection (37). Reynolds then criticizes G. Duby’s and P. Brown’s idea of prevalence of pious mentality (37), and taking unbelief as nothing but an outcome of the Church’s incapability to get the message through (37-38; Arnold makes a similar statement in Belief...). She admits the well-established character of the Church, including the importance of lay people for its functionning, which would not be possible without real piety, on the sole basis of convention (38-39). However, even if statistics are of course unthinkable, there is evidence of some people believing less than others, and this is impossible to explain away just by referring to their alleged ignorance, paganism or preference of rural magic (39). Even a single case is enough to falsify the claim that scepticism was foreign to the mind of medieval people (40-41), whose cognitive processes need not be seen as more uniform than ours (41). The idea of impossibility of scepticism in medieval Europe is bound to a careless relying on the concept of social mentality (39-40). Ref. Arnold as to an article which stimulated him to write Belief...; also d’Avray etc. According to Golinelli 2009: 14, this article is „considered too simplistic“ (but he refers uniquely to Tom Head’s website). JSTOR, ProQuest and CJO, but not MU (GS). JSTOR (ÖNB), p. (??? modo autem non inveni in c:\ sub reynolds neque sub titulo); o.]

Schmitt, Jean-Claude, „Du bon usage du Credo“, in: id., Le corps, les rites, les rêves, le temps, Paris: Gallimard 2001, 97-126. [Focuses on belief, more particularly on the modalities of practicing the Credo in the 13th century (mainly but not only the profession of faith). Points out that medieval Christianity had not only its canon of belief but also its theory of belief and a theory of how to make people believe (97). Evidences deliberate limits set to the instruction of laity by the Church: for a layman, knowing too much can lead to heresy (119). On the other hand, a layman has to have some instruction for him to avoid superstition and magic (125-126). The precarious search for such a balance is a source of much tension. Previously published in Faire croire 1981 (persee.fr, p.). h.]

Schmitt, Jean-Claude, „La croyance au Moyen Âge“, in: id., Le corps, les rites, les rêves, le temps, Paris: Gallimard 2001, 77-96. [First published in Raison présente 113, 1995, 15-22. If the Middle Ages is known to be a „golden age of faith“ (or of „credulity“), what is it to believe in the Middle Ages? This is the focus of this oft-cited essay, partly reacting to Febvre’s Le problème de l’incroyance (see bgkr). Schmitt aligns himself with M. de Certeau’s opinion that we reduce belief to the objects of belief only after we do not believe those objects anymore (78). We do not believe less and we are not more reasonable than medieval people; what is changing is the fields and contents of beliefs (78), and belief’s social framework, more individualistic today (95-96). Schmitt searches for 1) social frameworks of belief, 2) limits of belief, and 3) modalities of belief. He stresses the feudal and behavioral aspect of fides (79), the link of belief to the ecclesiastical institution (81-82), its active and individual aspect (82), but also its limits and diversity, unbelief, and rationalization of the religious (even in official religion). Schmitt agrees that the „death of God“ was being prepared by intellectuals in the very heart of the Church (84). Contains statements on the categories fides, credo, veritas, falsitas etc. Concludes that belief is above all a process of believing (93-94). h.]

Schmitt, Jean-Claude, „Une histoire religieuse du Moyen Âge est-elle possible?“, in: id., Le corps, les rites, les rêves, le temps, Paris: Gallimard 2001, 31-41. [h.]

Wirth, Jean, „La naissance du concept de croyance“, Bibliothèque d’Humanisme et Renaissance 45/1, 1983, 7-58. [Ref. Chiffoleau. A precious article on the history of the concept of faith/belief in 13th-17th century, and partly also on the implications of this history for the historians’ language. Wirth takes up the call for a historical genealogy of the concept of belief formulated by Neadham in Belief, Language, and Experience but rejects Neadham’s dissolution of the concept’s specificity in a general philosophy of language. He starts by analysing the relevant medieval terminology (Part I). Like J.-C. Schmitt later, Wirth points out feudal aspects of the term fides (14), and remarks that the concept of belief has changed considerably since the Middle Ages and expresses now more easily a false belief (11). Part II dismantles the medieval concept of fides in its different aspects including 1) the failure (according to Wirth) of the inquisition, needing a strong state apparatus and diabolizing the enemy too much to be able to deal with superstition, lay religion, and finally with the fragmentation of Christianity (25-27), and 2) the nominalistic crisis confining belief to the supernatural world but, at the same time, liberating it from the constraints of reason (27-31). These factors had considerable impact on the meaning of relevant words: belief ceased to denote a feudal relationship (31) and the vocabulary of belief eroded (32); the Church could not present itself as the arbiter of the borderline between fides and opinio any more and was shown by theologians as containing superstition in its very heart (33, with a good 1398 example), and fides itself lost its evident relationship to truth (34). Part III (34 sqq.) focuses at modifications of the discourses on belief in humanism and Renaissance. Medieval concepts become widely ridiculed, the relation of fides was being discussed, and fides lost its epistemological specificity (38 sqq.). Part IV (42 sqq.) demonstrates the changes in vocabulary (including French) with examples mainly from well known thinkers, and shows that at the beginning of modern era, an extremely broad and contradictory concept of belief was put in place, denoting internal individual conviction, public adherence to orthodoxy, God’s gift, and different superstitions at the same time (p. 49). Since Blaise Pascal, the concept of faith/belief (croyance) has changed little (55); it has the advantage of toleration to differences and to religion in general, and allows for a wholly imprecise but pacific discourse (56). However, this vocabulary is not innocent; it is a dominant, colonial one (this word is not used by Wirth): beliefs always pertain to the „people“, to primitives, and can be viewed as either positive or negative but decisively not as rational (56-57). Acknowledging that the studied populations are in competent posession of their own rationality is a real epistemological challenge for critical historiography, and a sort of experimental, scientific part of historiography, which is to be cultivated (57-58). JSTOR (ÖNB), p.]

Believing and doubting miracles / Víra v zázraky a pochybnost o nich

Goodich, Michael, „Miracles and Disbelief in the Late Middle Ages“, Mediaevistik: Internationale Zeitschrift für interdisziplinäre Mittelalterforschung 1, 1988, 23-38.

Justice, Steven, „Did the Middle Ages Believe in Their Miracles?“, Representations 103, 2008, 1-29. [Article by a literary scholar. Introduced by a quick look at two turns in historiography, the cultural turn (the discovery of anthropology in medieval studies, leading to bracketing faith) and the rhetorical turn (for which religious sources are suspicious, serving particular needs; 1). The tendency to shift from the question of belief/disbelief – intimely bound with the traditional strategy of distinguishing the „true core“ in miracle stories, which is a fair attempt of saving for history whatever can be useful in the sources (3) – to face-value accounts of religious experience using indicative language and bracketing belief is particularly strong in handling miracle stories. Belief is treated as a black box in historical and cultural studies, and this ignorance of the act of faith is one way to explode the „age of faith“ (2). The author argues, however, that this rhetorical device is not innocent and indeed keeps belief as a historically distinct experience, and therefore implicitly continues the „age of faith“ reasoning (3). After these deliberations and a typology (with criticism) of rhetorical strategies of 20th-century scholars treating miracles, the author turns to the Veynean question whether medieval people believed in their miracles, and in what sense. He stresses that miracles were constantly subject to doubt (6), and shows how the asymmetrical idea of medieval credulity was introduced in the history of scholarship (8-9). Explaining belief certainly cartoons the Middle Ages, but so does bracketing belief: it creates a hollow filled with a belief-like object anyway (10-12; showed on Peter Brown’s 1975 account of the ordeal). Moreover, the jink from beliefs towards institutions avoids some questions (yes, from the functionalist point of view Margery Kempe claimed visions in order to attain authority she would never could attain officially as a woman, but this only bypasses the question whether she did believe her visions and in what sense). Then the author turns to the category of fides mostly in Aquinas. He holds that it is impossible to explain belief from outside, but also that medieval belief already incorporates naturalizing and demystifying accounts of belief one might use as models, which can be demonstrated on miracle stories (17-18). Doubting miracles begins almost simultaneously with believing in them (19). Yes, miracle stories eventually end by outflanking scepticism, but suggest the possibility of an even deeper scepticism than that noted in confessors’ and inquisitors’ manuals, tacit and pervasive, touching even the existence of God (20-21). JSTOR, ProQuest, p.]

Local studies and case studies / Lokální a případové studie

Murray, Alexander, „Piety and Impiety in Thirteenth-Century Italy“, in: G. J. Cuming – Derek Baker (eds.), Popular Belief and Practice, (Studies in Church History 7), Cambridge: Cambridge University Press 1972, 83-106. [Tests the idea of an „age of faith“ in human history on the case of degrees (not kinds) of belief in 13th-century Italy. Article is based mostly on mendicant sermons by six friars (86). There is strong evidence for piety – good thinkers, popes, lay saints... But the author searches for evidence of unbelief. Unlike later authors writing on unbelief (and very much in the spirit of the preachers’ rhetoric), Murray includes avarice among types of disbelief, and (91) considers it to be the most typical form of disbelief in 13th-century Italy. Surely, not all sinners were non-believers, but some were, as references to their unbelief in sermons demonstrate (100). Concludes that the faithful struggled with doubt, the faithless could vaunt scepticism (103). Ref. e.g. Lambert, Medieval..., 450; d’Avray; Arnold. Not in BNF (?), not in BJ; for the most part on Google Books (missing: 87-88, 94-95, 101-102). FF MU (DZ), s.]

Murray, Alexander, „Religion among the Poor in the Thirteenth-Century France: The Testimony of Humbert of Romans“, Traditio 30, 1974, 285-324. [Odkaz v souvislosti s vírou/nevírou Arnold. JSTOR, but not MU (GS).]

Wakefield, Walter L., „Some Unorthodox Popular Ideas of the Thirteenth Century“, Medievalia et humanistica: Studies in Medieval and Renaissance Culture (n. s.) 4, 1973, 25-35. [Points to nine cases of doubt and unorthodoxy in the Register of the Toulouse inquisition (1270s; unpublished in Wakefield’s time), not linked to Waldensianism or Catharism. Gives a summary of the relevant depositions. According to the author, some of those can be characterized as skeptical, rationalistic, or materialistic (p. 29) but do not form a coherent system or creed (p. 30) and even if some of them are likely to be born from Cathar influences, most of them don’t (p. 30-32; this is the main conclusion, and formulated against Borst, as is evident from p. 32-33). I.e. Wakefield opts for a „theory, which does not deny Catharist influences yet does not make it all-pervasive“ (p. 33). Unorthodox opinions may have arisen spontaneously from cogitations of men and women searching for explanations of experience (p. 33). This article influenced heavily J. H. Arnold’s view of disbelief and his insistence on non-Cathar sources of skeptical ideas. Also some influence on J.-P. Albert (or just similar ideas produced within a similar framework?). BNCF, p., l.]

Zbíral, David, „Skeptický a materialistický proud ve středověkém křesťanství: Případ z Itálie 13. století“, Religio: Revue pro religionistiku 20/1, 2012, 93-106. [h., p.]

Zbíral, David, Na inkvizitorův dotaz, 2014, in preparation.

Pantheism / Panteismus

See also Heresy of the Free Spirit and heterodox mysticism; bgstrv / Meister Eckhart. In Marxist scholarship (partly even beyond), pantheism is thought to be a stage at the evolution towards atheistic materialism.

Tierney, B., „Natura Id Est Deus: A Case of Juristic Pantheism?“, Journal for the History of Ideas 24, 1963, 307-322.

Materialism / Materialismus

See also bgstrv / Latin Averroism.

Kalivoda, Robert, „K otázce vzniku kategorie materiální substance ve středověké filosofii“, Filosofický časopis 13/1, 1965, 1-9. [p.]

Kalivoda, Robert, „Zur Genesis der natürlichen Naturphilosophie im Mittelalter“, in: La filosofia della natura nel Medioevo: Atti del III. Congresso internazionale di filosofia medioevale, Milano 1966, 397-406. [German version of „K otázce...“.]

Anticlericalism / Antiklerikalismus

Blanks, David, „The Wrong Sort of Mentor: Heterodoxy and Anti-Clericalism in Languedoc“, in: David Blanks – Michael Frassetto – Amy Livingstone (eds.), Medieval Monks and Their World: Ideas and Realities, Leiden – Boston: Brill 2006, 163-182. [CEC (sign. B7187), v.; FF MU, s.; c.]

Dykema, Peter A. – Oberman, Heiko A. (eds.), Anticlericalism in Late Medieval and Early Modern Europe, Leiden – New York – Köln: Brill 1993. [704 s. Rozsáhlý sborník. Antiklerikalismus v německém středověku; devotio moderna a antiklerikalismus; lollardi; církev a její kritici; husitská kritika světského panování církve (Šmahel); antiklerikalismus v pozdně středověké německé poezii; 1431 a Florencie; antiklerikalismus a města; Strasbourg v době reformace; antiklerikalismus v Sasku; antiklerikalismus a raná šp. inkvizice; tři francouzské spisovatelky 15.-16. stol.; Hollandsko za Karla V.; Itálie; Ariosto; spirituali v 16. stol. a papežství; raný Luther; Müntzer; něm. reformační pamflety; klerický antiklerikalismus za reformace; Švýcarsko; Anglie; raný Kalvín; lokální antiklerikalismus v reformačním Německu; vliv protireformace na antiklerikální propagandu. Středověká část zabírá 3-143. Poznámkové aparáty (pod čarou), tematická bibliografie (671-680), rejstříky. Odkaz mj. Théry, CF 38, 502. BNF, v.]

Chiffoleau, Jacques, „Vie et mort de l’hérésie en Provence et dans la vallée du Rhône du début du XIIIe siècle au début du XIVe siècle“, in: Effacement du catharisme ? (XIIIe-XIVe s.), (Cahiers de Fanjeaux 20), Toulouse: Privat 1985, 73-99. [Théry CF 38 na studii odkazuje jako na důležitý příspěvek k antiklerikalismu. c., h.]

Karant-Nunn, Susan, „Neoclericalism and Anticlericalism in Saxony, 1555-1675“, The Journal of Interdisciplinary History 24/4, 1994, 615-637. [p.]

L’anticléricalisme en France méridionale (fin XIIe-début XIVe siècle), (Cahiers de Fanjeaux 38), Toulouse: Privat 2003. [587 s. Antiklerikalismus u Geoffroy du Loroux, kritika církve u languedockých spirituálů, trubadúři, protibiskupské násilí, aristokratický antiklerikalismus v Provence, vražda Petra z Castelnau, antiklerikalismus a ekleziologie, antiklerikalismus kacířů podle polemických textů, antiklerikalismus v inkvizičních registrech, klerikalismus a hereze dobrých lidí (Théry). h.]

Lutz, E. C. – Tremp, E., Pfaffen und Laien: Eine mittelalterlicher Antagonismus?, Freiburg: Universitätverlag Freiburg Schweiz 1999. [Odkaz Théry, CF 38, 502.]

Marx, J. (ed.), Aspects de l’anticléricalisme du Moyen Âge à nos jours: Hommage à Robert Joly, Bruxelles 1988.

Schreiner, Klaus, „Gab es im Mittelalter und in der fruhen Neuzeit Antiklerikalismus?“, Zeitschrift für historische Forschung 21, 1994, 513-521. [Tries to disprove the existence of medieval and early modern anticlericalism as an anachronism.]

Schüpert, H., Kirchenkritik in der lateinischen Lyrik des 1. und 13. Jahrhunderts, München: Fink 1972.

Heresy and the Reformation / Hereze a reformace

Kataři a reformace: speciální kapitola. Valdenští a reformace: speciální kapitola.

Bedouelle, Guy, „Les Albigeois, témoins du véritable Évangile: L’historiographie protestante du XVIe et du début du XVIIe siècle“, in: Historiographie du catharisme, (Cahiers de Fanjeaux14), Toulouse: Privat 1979, 47-70. [c., h.]

Cameron, Euan, „Medieval Heretics as Protestant Martyrs“, in: Diana Wood (ed.), Martyrs and Martyrologies, (Studies in Church History 30), Oxford: Blackwell 1993, 185-207. [On the view of the martyrs themselves, almost nothing on that of persecutors (the Inquisition, the papacy). Starts with pointing out the tension between tradition and innovation (for criticism of these as opposites, ask Milan Fujda), and shows how medieval heretics were being linked to Protestants by Catholic polemic who were first to make the link (same as Bedouelle); this strategy failed and was even taken over by Protestants themselves and turned against Catholics (189-190). Notes that making heretics martyrs did not mean at all to cover all their „negative“ aspects such as sacramentarianism, which are due to the dark age in which they lived (192-193). To allow doctrinal error was possible because doctrinal purity was not the point at issue; more important was the patient response to cruelty and the wrongness of the persecutor (194-195). Than turns to the charge of novelty where the classic statement is Matthias Flacius Illyricus, Catalogus testium veritatis. There is a strong tradition of assimilating Waldensians but what about dualist Cathars? Peter Wesenbec’s Oratio (see in this bg) brackets the accusation of Manicheism as well as of libertinism as priestly invective (200), just as Chassanion’s Histoire des Albigeois from 1595 who denies that they rejected the resurrection, the Old Testament and marriage, and that they were Manicheans (201). Same strategy in Nicolas Vignier, Théatre de l’antéchrist: the Antichrist (published 1610) usually, besides persecuting, misrepresents the persecuted (201). The result of this Protestant strategy is homogenization of medieval heresies, the possibility of picking up traces that are similar to Protestantism and disregard the other as Catholic inventions, and the possibility of assimilation of any medieval heretics, not just Waldensians or Wiccliffites (202). There is, however, also evidence of Protestants being troubled by Cathar dualism: James Ussher, Gravissimae quaestionis ... explicatio: yes, Manicheans existed in Albigensian lands, but the Waldensians and the Albigensians were accused of Manicheism unjustly (204). On the other hand, they had no issues with other differences of heretics because Catholic polemists just succeeded to synthetize heresy into one (205). The primary reason of Protestant interest was that it „gave the Reformation a past, a continuity, a sense of tradition“ (207). BL, v.; obj.?]

Friesen, Abraham, „Medieval Heretics or Forerunners of the Reformation: The Protestant Rewriting of the History of Medieval Heresy“, in: Alberto Ferreiro (ed.), The Devil, Heresy and Witchcraft in the Middle Ages: Essays in Honor of Jeffrey B. Russell, Leiden: Brill 1998, 165-190. [c.]

Reformation heresiology / Reformační hereziologie

Pouderon, Bernard (ed.), L’argument hérésiologique: L’Église ancienne et les réformes, XVIe-XVIIe siècles, Paris: Beauchesne 2012. [Zabývá se využíváním antické protikacířské polemiky reformátory (sic).]

Paulicianism / Paulikiánství

Sources / Prameny

J. Gouillard ?a kol. (eds. et trans.)?, „Les sources grecques pour l’histoire des Pauliciens d’Asie Mineure“, in: Travaux et Mémoires du Centre de Recherche d’Histoire et Civilisation byzantines IV, 1970, 1-227. [Tak Loos, Dualist Heresy..., 39. Kritické vydání a překlad (ibid.). Zásadní dílo. Obsahuje zřejmě Historii od Petra Sicilského, protože když ji Duvernoy cituje, odkazuje sem. Též ve sv. 5, 1-144 k paulik. něco je, ale Duvernoy, Rel., 357, pozn. 231 uvádí za tím v závorce Bibliographie récente, tj. možná se jedná o bibliografii, nevím. Ten sv. 4 jsou každopádně prameny, a dle Loose vč. překladu. 4. svazek má podtitul Les formules d’abjuration. Je tam tedy skutečně i Petr Sicilský?]

Garsoïan, Nina, The Paulician Heresy se dost zabývá arménskými prameny; kniha obsahuje i edice. [c.]

Hamilton, Janet – Hamilton, Bernard (trans.),Christian Dualist Heresies in the Byzantine World, c. 650-c. 1450: Selected Sources Translated and Annotated, Manchester – New York: Manchester University Press 1998. [328 s. Překlady pramenů, odborná literatura – paulikiánství, bogomilství. Zcela zásadní práce. Obsahuje překlady mnoha textů o paulikiánech a bogomilech: Petr Sicilský, Petr Igumen, Theofylaktův dopis, synodik pravověří, Euthymios z Peribleptu, úryvky ze Zigabéna, Kosmova Řeč proti bogomilům, 4. křížová výprava a paulikiáni z Filippopole, Germanus II., Radoslavův obřadní spis. Každý spis obsahuje krátký historický úvod s datací a dalšími poznámkami. Pomoc při překládání stsl. textů: Yuri Stoyanov. c., h., p.]

Miscellaneous / Různé

Alexander, Paul J., „Religious Persecution and Resistance in the Byzantine Empire of the Eighth and Ninth Centuries: Methods and Justifications“, Speculum 52/2, 1977, 238-264. [JSTOR, p.]

Bartikjan, R. M., „Bizantijskaja, armjanskaja i bolgarskaja legendy o proischoždenii pavlikian i ich istoričeskaja osnova“, Byzantinobulgarica 6, 1980, 57-62. [NKČR, c. (lok. Byzantinobulgarica).]

Dragojlović, Dragoljub, Bogomilstvo na Balkanu i u Maloj Aziji I: Bogomilski rodonačalnici, Srpska akademija nauka i umetnosti, Beograd 1974. [xvi + 234 s. Odborná literatura – religionistika – messaliánství, paulikiánství. Pečlivá práce. Bibliografie, podrobné fr. résumé, rejstřík. Kapitoly: I. dualistické hereze na Balkánu a v Malé Asii v době vzniku a šíření bog. (vztah ke gn., manich., paulik., massaliánství). II. Massaliánství ve vědecké lit. III. Prameny k massaliánství. IV. Další sekty (euchité, entuziasté, enkratité, markionité, fundagiagité, babuni...). V. Dějiny massaliánství v Malé Asii a na Balkáně. VI. Věrouka, etika a politické názory massaliánství (teol. a christologie, kosmologie a antropologie, kosmogonie, soteriologie a eschatologie, kritika církve, církevní organizace mass., náb. život, kánon svatých knih). VII. Paulik. ve vědecké lit. VIII. prameny k paulik. IX. Tradice v Arménii? X. Dějiny paulik. XI. Věrouka, etika a politické názory paulik. (dualismus, kosmologie, christologie, kritika ofic. církve, círk. tradice a obřadů, paulik. církev a náb. život, kánon sv. knih, sociální teorie a morální život, ekonomická organizace, politická ideologie). BNF, FF MU (sign. 1-26329/1).]

Garsojan, Nina G., „Byzantine heresy: A Reinterpretation“, in: Dumbarton Oaks Papers 25, 1971, 85-113. [Tak Loos, Dualist Heresy..., 39. Ročník ověřen v kol., Bogomilstvoto... JSTOR, p.]

Gouillard, Jean, „L’hérésie dans l’empire byzantin des origines au XIIe siècle“, in: Travaux et mémoires 1, Paris 1965, 299-324. [Dragojlub, B II, 5: uvádí Travaux et mémoires I, 1965, 299-324; tudíž to bude stať. Takto též Duvernoy, Hist., 34, podle toho doplněno Paris. Je to věnováno synodikům ortodoxie, Duvernoy na to odkazuje.]

Grégoire, Henri, „Les sources de l’histoire des Pauliciens“, Académie Royale de Belgique, Bulletin de la classe des lettres et des sciences morales et politiques 22, 1936, 95-114. [Tak Dragojlović, B I., xiii. Studie o pramenech, nikoli vydání pramenů. Poněkud zastaralo v mnohých hodnoceních, viz Loos, „Deux contributions...“. ENC, c.]

Grégoire, Henri, „Précisions géographiques et chronologiques sur les Pauliciens“, Académie Royale de Belgique, Bulletin de la classe des lettres et des sciences morales et politiques 33, 1947, 289-324. [Sic, Pauliciens velké P. Odkaz Dragojlović, B I., xiii. ENC, c.]

Ter-Mkrt-tschian, Karapet, „Die paulikianer im byzantinischen kaiser-reiche“ (1893),

Lemerle, P., „L’histoire des Pauliciens d’Asie Mineure d’après les sources grecques“, in: Travaux et Mémoires 5, 1973, 1-144. [Tak Loos, Dualist Heresy..., 40. Ověřeno v Dragojlović, B I., xiv., ovšem bez stran; ty se tu neuvádí.]

Loos, Milan, „Deux contributions à l’histoire des pauliciens I: À propos des sources grecques reflétant des pauliciens“, Byzantinoslavica 17, 1956, 19-57. [Odborná literatura – historie, religionistika – palikiánství. Podrobná studie týkající se pramenů k paulikiánství. Nevěnuje se přímo paulik. nauce, ale cituje prameny a mnoho cenných podrobností zmiňuje. Pečlivě argumentuje pro časovou prioritu tzv. „malého pojednání“ před Dějinami Manichejců a připisuje je témuž autoru – Petru Sicilskému. Zdůrazňuje proti Grégoirovi jeho cenu. Zabývá se též 1. knihou Fótiova díla a staví se za její autenticitu. c.]

Loos, Milan, Dualist Heresy in the Middle Ages, Praha: Academia 1974. [400 s. Odborná literatura – religionistika – bogomilství, katarství. Náklad 1350 výtisků. Překlad z českého rukopisu I. Lewitová. Průběžný poznámkový aparát, bibliografie, podrobný rejstřík. Dodnes užitečné shrnutí, zaměřuje se dost na sociální a historické pozadí. c.]

Loos, Milan, „Le mouvement paulicien à Byzance [I]“, Byzantinoslavica 24, 1963, 258-286. [Odborná literatura – historie – paulikiánství. Dějiny paulik., šíření, pronásledování, paulik. a ikonoklasmus, Sergios. Pozn.: č. 2. c.]

Loos, Milan, „Le mouvement paulicien à Byzance [II]“, Byzantinoslavica 25, 1964, 52-68. [Odborná literatura – religionistika – paulikiánství. Dokončení studie, tentokrát více o náboženství. Původ paulik., Kristus, svatí, církev, Petr, Pavel, kánon, Bůh zla, svátosti, soc. kontext, hierarchie a organizace. Pozn. k číslům ByzSl: zde většinou neuvádím, v jakých jsou tyto Loosovy studie číslech. Některé ByzSl totiž, pokud se nepletu, nejsou dělené na čísla a všechny ostatně mají průběžné číslování stran, takže nehrozí nebezpečí záměny. c.]

Loos, Milan, „Où en est la question du mouvement paulicien?“, Izvestija na Instituta za istorija 14-15, 1964, 357-371.

Loos, Milan, Paulikiánské hnutí v Byzanci a začátky bogomilství v Bulharsku, these kandidátské práce, Praha 1959. [MZK nic, FF MU nic, NK ČR nic, ale může to být v lístkovém katalogu; ten neprohledán.]

Loos, Milan, Vznik a vývoj bogomilství v Bulharsku I: Počátky, disertační práce, Praha [1951]. [Paulikiánům je tu věnováno poměrně hodně prostoru, více než in Loos, DH. MZK.]

Overviews / Přehledy

Garsoïan, Nina G., The Paulician Heresy: Study of the Origin and Development of Paulicianism in Armenia and the Eastern Provinces of the Byzantine Empire, The Hague – Paris: Mouton 1967. [296 p. fold. map. 24 cm. Bibliography: p. [241]-255. Dle Lamberta, Medieval Heresy (1. vyd.), 10 překonává všechny dosavadní práce o paulik. Je v ČR, c.]

Origin of Paulicianism / Vznik paulikiánství

Loos, Milan, „Deux contributions à l’histoire des pauliciens II: Origine du nom des pauliciens“, Byzantinoslavica 18, 1957, 202-217. [Odborná literatura – historie – paulikiánství. Původ jména a nauky. S hereziarchou Pavlem ze Samosaty (3. stol.) spojuje paulik. jen ortodoxní legenda. Jméno podle Loose pochází od jistého historického Arména Pavla (nikoli od apoštola Pavla, jak se domnívá Runciman). Věrohodný pokus o historickou rekonstrukci. c.]

Bartikjan, R. M., „Bizantijskaja, armjanskaja i bolgarskaja legendy o proischoždenii pavlikian i ich istoričeskaja osnova“, Byzantinobulgarica 6, 1980, 57-62. [NKČR, c.]

Heresy in Byzantium except Paulicianism and Bogomilism / Hereze v Byzanci mimo paulikiánství a bogomilství

Miscellaneous / Různé

Alexasis, Alexander, „Was There Life beyond the Life beyond? Byzantine Ideas on Reincarnation and Final Restoration“, Dumbarton Oaks Papers 55, 2001, 155-177. [JSTOR, p.]

Dmitry, Afinogenov, „The Condemnation of Anthony of Syllaion in 814: The Procedure and the Political Context“, Nomos 71-72, 2010, 9-16. [FF MU.]

Attitudes and discourses

Writing on heresy in Byzantium, Byzantine heresiology, concept of heresy in Byzantium

Kusabu, Hisatsugu, „Panoplia Syndrome and Comnenian Orthodoxy: Photios in the Dogmatike Panoplia“, [Was available online (link was, according to Rigo: cas.uchicago.edu/workshops/lantbyz/pdfs/LantByz_Wksp_kusabu.pdf), but does not seem to be any more as of 23 June 2014. p.]

Petkoff, Peter, „Heresy, Orthodoxy and the Interaction Between Canon and Civil Law in Theodore Balsamon’s Commentaries“, in: Andrew P. Roach – James R. Simpson (eds.), Heresy and the Making of European Culture: Medieval and Modern Perspectives, Farnham – Burlington: Ashgate 2013, 257-274. [Balsamon was a 12th-century canonist based in Constantinople. FF MU (DZ), s.]

Rebaptism of heretics

Ware, Kallistos, „The Rebaptism of Heretics in the Orthodox Canonical Tradition“, in: Andrew P. Roach – James R. Simpson (eds.), Heresy and the Making of European Culture: Medieval and Modern Perspectives, Farnham – Burlington: Ashgate 2013, 31-50. [FF MU (DZ), s.]

Athinganoi

Kol., Romové v Byzanci, Praha: Signeta 1999. [Obsahuje studii o tzv. herezi athinganů. MZK, asi c.?]

Starr, Joshua, „An Eastern Christian sect: The Athinganoi“, The Harvard Theological Review 29, 1936, 93-106. [Athingani. Odkaz mj. Runciman 183 s tím, že autor cituje všechny relevantní prameny, ale s tím, že je ještě prostor ke studiu athinganů specialistou na kabalu. Wien, c.]

Messalians / Messaliáni

Miscellaneous / Různé

Guillaumont, A., „Le baptême de feu chez les messaliens“, in: Mélanges H. Ch. Puech, Paris 1974, kolem s. 518. [Odkaz Rigo.]

Medieval anti-Messalian polemics / Středověká protimessaliánská polemika

Dörries, H., „Urteil und Verurteilung: Kirche und Messalianer: Zum Umgang der Alten Kirche mit Häretikern“, in: id., Wort und Stunde I, Göttingen 1966, 342 a kolem. [Pozitivní odkaz Rigo.]

Fitschen, Klaus, Messalianismus und Antimessalianismus: Ein Beispiel ostkirchlicher Ketzergeschichte, (Forschungen zur Kirchen- und Dogmengeschichte 71), Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht 1998. [379 s. ISBN 3-525-55179-7. Podrobná a pečlivě podložená historická práce německého střihu. Messalianismus ve 4. a 5. stol., pseudo-Makarios, recepce pseudo-Makariových spisů, proměna messaliánství v obecnější označení kacířů, nové aktualizace termínu messaliáni v západní Sýrii a východních národních církvích, idem v Byzanci. BNF, ETF Wien; c.; p.]

Rigo, Antonio, „Messalianismo = bogomilismo: Un’equazione dell’eresiologia medievale bizantina“, Orientalia Christiana Periodica 56, 1990, 53-82. [KTF Wien, c., k.]

Barlaam and his heresy / Barlaam a jeho hereze

Dončeva-Panajotova, Nevjana, „Grigorij Camelak o Barlaame i ego eresi“, Byzantinobulgarica 6, 1980, 105-113. [NKČR, c. (lok. Byzantinobulgarica).]

Heretical mysticism in Byzance / Heretická mystika v Byzanci

Gouillard, Jean (ed.), „Quatre procès de mystiques à Byzance (vers 960-1143)“, Revue des études byzantines 36, 1978, 5-81. [Odkaz Rigo. p.]

Bogomilism, bogomils / Bogomilství, bogomilové

Groups of sources – manuscripts, editions, translations, studies / Skupiny pramenů – rukopisy, edice, překlady, studie

The bibliography of the sources which follows is somewhat incomplete as the original idea was to keep a separate catalogue of sources on Catharism and Bogomilism which can be viewed at http://www.david-zbiral.cz/prameny.htm. It contains fuller information on the source. It is in Czech but the references to the manuscripts, editions and translations are easily accessible there.

Anthologies and readers / Antologie a čítanky

Angelov, Dimităr – Primov, Borislav – Batakliev, Georgi, Bogomilstvoto v Bălgarija, Vizantija i zapadna Evropa v izvori, Nauka i izkustvo, Sofija 1967. [235 s. Odborná literatura, edice pramenů – religionistika – bogomilství, katarství. Úvod o bog. učení, bog. v Bulharsku, rozšíření bog. ve střv. Evropě; prameny: Theofylakt, Euthymios z Akmonie, Michal Psellos, Zigabenos, Alexiada Anny Komnénovny, Int. Ioh., Vidění Izajášovo, Nikitova charta, Bonacursus, dopis konst. patriarchy Heřmana, Sacchoni, Matěj Pařížský, Simeon: Proti všem herezím atd. Pozn.: katalogizace NKČR má chybně uvedeno izbori; ověřeno ještě jednou přímo v knize, že to je omyl a správně je izvori. Plná jména: Dimităr Simeonov Angelov, Borislav Svetozarov Primov, Georgi Petrov Batakliev (ověřeno). FF MU, NKČR.]

Ivanov, Jordan, Bogomilski knigi i legendi, Sofija: Pridvorna pečatnica 1925 (přetisk Sofija: Nauka izkustvo 1970). [400 s. Odborná literatura, vydání pramenů – religionistika – bogomilství, apokryfy. Jordan Ivanov. Poznámkový aparát, rejstřík. Předmluva D. Angelova, úvod o bogomilství, Int. Ioh. (vč. obsáhlého úvodu), nz. knihy, postoj k sz. knihám, modlitba Otčenáš, katarská obřadní kniha, Vidění Izajášovo, Enoch, Baruch, Adam a Eva, Ježíšovo dětství (Tomášovo evangelium), Kristus a ďábel, bulharská apokryfní kronika, Tiberiadské jezero, řecká legenda o stvoření světa, bosenská legenda o stvoření světa, bulharské dualistické národní pověsti (celý velký oddíl). Prameny jsou vydány dosti pečlivě (úvod, originál, překlad, poznámky), ale řadí mezi bogomilská díla i ledacos, co tam nepatří (viz Turdeanu); lze toho každopádně dobře využít i pro studium apokryfní literatury. Poznámka k bibliografickému údaji: Angelov, Les Balkans..., 65 uvádí Sofia 1925 (tak i jinde, též kol., Bogomilstvoto), což je číslo, které je v knize rovněž; ale to spíš bude asi datace 1. vyd., protože co by tam jinak na titulní straně dělalo číslo 1970 a v tiráži 1969. Citace stran v Angelovovi odpovídá vydání z roku 1970. Jde tedy pravděpodobně o reprint vydání z roku 1925, který byl vyhotoven roku 1970, čemuž odpovídá i fakt, že má kniha vlastně dvě titulní strany, jednu s vyd. 1925 a jednu s 1970. Loos, Dualist Heresy z r. 1974 nezmiňuje, že by se kniha dočkala reprintu, a v bibliografii s. 15 má nadále 1925, tak i jiní. Katalogizace MZK uvádí 1970. Ale to není správný údaj: Bozóky uvádí zcela správně, že to je přetisk vydání z 1925. FF MU (sign. 1-25242, 2. sign. 23-IVAN1-1), MZK.]

Ivanov, Jordan, Livres et légendes bogomiles: Aux sources du catharisme, Paris: Maisonneuve et Larose 1976. [Z bulharského originálu Bogomilski knigi i legendy do FJ přel. Monette Ribeyrol. Odborná literatura, vydání pramenů – religionistika – bogomilství, apokryfy. Poznámkový aparát, rejstřík. Předmluva D. Angelova, úvod o bogomilství, Int. Ioh. (vč. obsáhlého úvodu), nz. knihy, postoj k sz. knihám, modlitba Otčenáš, katarské texty, Vidění Izajášovo, Enoch, Baruch, Adam a Eva, Ježíšovo dětství (Tomášovo evangelium), Kristus a ďábel, bulharská apokryfní kronika, Tiberiadské jezero, řecká legenda o stvoření světa, bosenská legenda o stvoření světa, bulharské dualistické národní pověsti (celý velký oddíl). Prameny jsou vydány dosti pečlivě (úvod, originál, překlad, poznámky), ale řadí mezi bogomilská díla i ledacos, co tam spíše nepatří (viz Turdeanu); lze toho každopádně dobře využít i pro studium apokryfní literatury. Pozn.: většinou tu budou zřejmě druhotné překlady pramenů. Nicméně i komentáře jsou velmi cenné.]

Šanjek, Franjo (ed.), Bosansko-humski krstjani u povijesnim vrelima (13.-15. st.), Zagreb: Barbat 2003. [398 s. Odborná literatura, vydání a překlady pramenů – bogomilství, Bosenská církev. Úvod o bogomilství a bosenské církvi, v druhé, rozsáhlejší části pak vydání pramenů, převážně latinských (něco přímo z rukopisů, něco přepsané ze starších edic) a paralelní překlad do chorvatštiny: Vlkan, Inocenc III., Jan de Casamaris, Řehoř IX., Petrus de Bodrogh, Historia Salonitarum Tomáše, arcijáhna Splitu, Jakub z Marky, Statutum Traguriense, Mirohna, Jakub Bech, Isti sunt herrores, Interrogatio Iohannis, Srećković, stećci atd. Bibliografie, slovníček termínů, anglický souhrn. Recenze Heresis 41, 127 ad. h.]

Bogomil literature / Vlastní bogomilská literatura

See Catharism / Interrogatio Iohannis.

Marginal glosses associated with the Bogomils / Poznámky na okrajích rukopisů spojované s bogomily

Dragojlović, Dragoljub, „Marginalne glose srpskih rukopisnih krmčija o neomanihejima“, JIČ, 1-2, 1972, 5-15. [Zkratka JIČ nevysvětlena.]

Speranskij, Michail Nestorovič, „Ein bosnisches Evangelium in der Handschriftensammlung Srećković’s“, Archiv für slavische philologie 24, 1902, 172-182. [Vydání glos ve „Srećkovićově evangeliu“, jež se spojují s bogomilstvím. Komentář. Rukopis je dnes ztracený, patrně kromě 2 listů. Bibliografický údaj: sic, Srećković; Solovjev píše Srečković, Šanjek Srećković (stejně jako Speranskij). Křestní jméno editora v příspěvku není (jméno je jen na konci, ve zkrácené podobě M. Speranskij). Na internetu jméno nenalezeno. V ÖNB nalezeni tři, všichni zhruba z této doby: Speranskij, Michail Michajlovic (ruský politik 19. stol.), a Speranskij, Michail Nestorovic (Nestorovič), který publikoval Devgenievo dejanie. K istorijijego teksta v starinnoj russkoj pismennosti (1922), Istorija drevnej russkoj literatury (1914) a Iz istorii otrecennych knig (Sobral i prigotovil k izdaniju) (Aus der Geschichte der Apokryphen.) russ. (S. Peterburg, Obscestvo Cjubitelej ...) 1899- . To bude on, už proto, že Boshum 333 cituje jako M. N. Speranskij. c.]

Chronicles / Kroniky

Fontes latini historiae bulgaricae, Sofija 1981. [Odkaz Heresis 13-14, 79, neúplný s. 72, kde se podle toho cituje Interrogatio Iohannis – s. 118. Neuvedeno ani v jednom případě číslo sv., takže snad je jen jeden.]

Karbic, Damir – Sokol, Mirjana (eds.), History of the Bishops of Salona and Split, Budapest – New York: Central European University Press 2006. [404 s. Dvojjazyčná edice obsahující originální latinský text i překlad do angličtiny.]

Laws and statutes / Zákony a výnosy

Jagić, V., „Krmčaja Ilovička“, in: Starine Jugoslavenske akademije znanosti u umjetnosti 6, 1984, kolem s. 106. [Odkaz Rigo. Snad obsahuje edici Zákonapravidla kláštera Ilovica]

Polemical treatises and collections / Polemická pojednání a sbírky

See also „Medieval anti-Messalian polemics“.

Eleuteri, Paolo – Rigo, Antonio, Eretici, dissidenti, musulmani ed ebrei a Bisanzio: Una racolta eresiologica del XII secolo, Venezia: Il Cardo 1993. [Sbírka abjuračních formulí; úvod o starších abjuračních formulích, texty. c.]

Groote, Marc de, „An Anonymous Sermon against Hagarenes, the Bogomils, and the Jews“, The Harvard Theological Review 97/3, 2004, 329-351. [S. 352 je možná résumé. FF MU, c.]

Loos, Milan, „Le prétendu témoignage d’un traité de Jean l’Exarque intitulé ‚Šestodnev‘ et relatif aux Bogomiles“, Byzantinoslavica 13/1, 1952, 59-88.

Panajotov, Veselin, „Svedenija za bogomilstvoto v ‚Pismoto do Panko‘ na Atanasij Jerusalimski“, Palaeobulgarica / Starobălgaristika 11/3, 1987, 84-91. [MZK, c.]

Šanjek, Franjo, „Pavao Dalmatinac (1170/1175.-1255.): Rasprava između rimokatolika i bosanskog patarena“, Starine 61, 2000, 21-121. [Někde se uvádí tak, že to působí jako samostatné číslo časopisu s údajem 286 s., to je ale chyba. Starine: ISSN 0351-272X, vydává Zagreb : Hrvatska akademija znanosti i umjetnosti, 1869- . Někde se udává název Starine HAZU, ale většinou a na spolehlivějších stránkách jen Starine, což též odpovídá údaji na titulní straně stati i časopisu. c.]

Papal correspondance / Papežská korespondence

Dujčev, Ivan (ed.), „Prepiskata na papa Inokentija III să Bălgaritě: Uvod, tekstă i beležki“, Godišnikă na Sofijskija universitetă, Istoriko-filologičeski fakultetă 38, 1941-1942, Sofija: Universitetska pečatnica 1942. [Součást ročenky, jejíž jednotlivé stati mají vlastní titulní strany a samostatná číslování. Obsahuje edice a fotografické reprodukce dopisů. ÖNB, c.]

Other anti-heretical sources

Džonov, Bojan, „Za ličnostta na eretika ot nadpisa při Eskus“, Palaeobulgarica / Starobălgaristika 10/2, 1986, 101-109. [Několik nápisů proklínajících kacíře (bogomily?). MZK, c. (loc. sub Lapteva).]

Individual sources (by name) – manuscripts, editions, translations, studies / Jednotlivé prameny (podle názvu) – rukopisy, edice, překlady, studie

Anna Komnene, Alexiad / Anna Komnénovna, Alexias

Anna Komnena, Paměti byzantské princezny, přel. Růžena Dostálová, Praha: Odeon 1996. [568 s. Přeloženo z řeckého originálu v edici Bernarda Leiba, Paris. K bogomilům s. 476-484. Obsahuje komentář k vybraným obratům a doslov. Bibl. údaj ověřen. Z tiráže: Praha: Odeon 1996, vydání první.]

Anne Comnène, Alexiade, ed. Leib, 3 sv., Paris 1945. [Na to takto odkazuje Duvernoy, Hist, 24. Jde o edici a fr. překlad. O bog. zřejmě hlavně ve 3. sv. Blíže pod Alexiadou v pramenech ke katarství a bogomilství.]

Euthymios of Acmonia / Euthymios z Akmonie
Manuscripts

Wien, Österreichische Nationalbibliothek, Cod. Windob. Theol. Graec. 193, fol. 186v-209r (14. stol.) . [Euthymios of Acmonia. Duv, hist., 29, n. 13. Ve Vídni též někt. abjurační formule, viz ibid., 33, n. 32; c. mf, o.]

Wien, Österreichische Nationalbibliothek, Cod. Windob. Theol. Graec. 306, fol. 35v-37r (zlomek, 14. stol.). [Euthymios of Acmonia. c.]

Wien, Österreichische Nationalbibliothek, Cod. Windob. Theol. Graec. 307, fol. 1r-21r (14. stol.). [Euthymios of Acmonia. mf, o.]

Editions

Euthymii monachi coenobii Peribleptae epistula invectiva contra Phundagiagitas sive Bogomilos haereticos, in: G. Ficker, Die Phundagiagiten. Ein Beitrag zur Ketzergeschichte des byzantinischen Mittelalters, Leipzig: Barth 1908, 1-86. [Někde 3-86, ale Hagman, Le rite, 15 uvádí stránkový rozsah jako 1-86, s čímž se shoduje i bibliografie Bozóky a též Thouzellier. Ale Thouzellier uvádí kratší název ve Fickerovi: Epistula invectiva contra Phundagiagitas sive Bogomilos. Epistula invectiva je též v PG 131, col. 48-57 (131 ověřeno i u Hagman, která ale uvádí rozsah stránkový: s. 10-18; 47-57 má Bozóky, 131 také). V PG je vydána dle vatikánského kodexu, což je nejkratší recenze; stránkový rozsah uvádí Hagman, Le rite, 16 jako 10-18; zde to mám ve sloupcích a tak se zásadně cituje PG a PL. Ficker vydává nejdelší recenzi; recenze se dochovaly tři. Bibl. údaj: Phundagiagitas v Thouzellier, Rituel. c., p.]

„Euthymii monachi, venerabilis coenobii Peribleptae, liber invectivus contra haeresim exsecrabilium et impiorum haereticorum qui Phundagiagitae dicuntur“, in: J.-P. Migne (ed.), Patrologia Graeca CXXXI, col. 47-58. [Na 47 a 58 je lat. verze, proto někteří uvádějí 48-57. Vypsáno přímo z knihy. Tam jsou všechna písmena velká, tj. nelze určit, které má být v minuskuli velké a které malé. Název díla v tomto vydání ověřen, jen ae a oe píši jako dvě písmena, kdežto v edici jsou to písmena spojená.]

Studies

Hagman, Ylva, „Les hétérodoxes d’Asie Mineure selon Euthyme de la Péribleptos (début XIe s)“, in: Écrire l’histoire d’une hérésie, Mazamet: Association de Valorisation du Patrimoine Mazamétain 2008, 48-58. [h.]

Euthymios Zigabénos, Panoplia dogmatica
Editions

Berke, Metin B. (ed.), An Annotated Edition of Euthymios Zigabenos, Panoplia Dogmatikē, Chapters 23-28 [Ph.D. thesis], Belfast: Queen’s University Belfast 2012.

Euthymios Zigabenos, De heresi Bogomilorum narratio, in: G. Ficker, Die Phundagiagiten. Ein Beitrag zur Ketzergeschichte des byzantinischen Mittelalters, Leipzig 1908, 89-111. [Angelov, Les Balkans..., VI 155 uvádí Bogomilorim, ale to je zřejmě chyba. Je to Panoplia dogmatica, nebo nějaká jiná práce? V kol., Bogomilstvoto..., 212 se na Panoplia odkazuje takto: Euthymii Zigadeni Narratio de bogomilis seu panoplie dogmaticae titulus XXIII, ed. J. C. L. Gieseler, Gottingae 1842. Dragoljub, B II odkazuje zvlášť na Narratio (Ficker) a zvlášť na Panoplia dogmatica (o bogomilech: Migne, PG 130, 1289-1332), ledaže by odkazoval na dvě edice téhož textu (pro úplnost, lepší dostupnost atd.). Ale asi tomu tak nebude, neboť např. 180, pozn. 7 odkazuje jen na jedno z toho. Zřejmě jde tedy o dvě různá Zigabenova díla. I když viz zde o odstavec níže. Bulharský překlad je každopádně v Angelov – Primov – Batakliev, Bogomilstvoto..., 73-90, a to s podrobným komentářem. V Panoplia dogmatiké je věnována bog. jen jedna kapitola. Něco věnuje i paulik. (ve stejné, nebo jiné kap.?). Každá z 28 kap. Panoplie je věnována jiné herezi. c., p.]

Euthymios Zigabénos, Panoplia dogmatica, in: J. P. Migne (ed.), Patrologiae cursus completus, series Graeca posterior, vol. 130, col. 1289c-1332d. [Bogomilům věnuje EZ jednu kapitolu; ta zabírá v PG sv. 130 col. 1289c-1332d (rozsah ověřen přímo v knize, tak i Loos, „Certains aspects...“, in: ByzSl 28, 1967, 45, pozn. 20) = Ficker (ed.). Rovnítko mezi ně klade Loos, „Certains aspects...“, in: ByzSl 28, 1967, 42. Ovšem Angelov – Primov – Batakliev, Bogomilstvoto..., 74: u Migne a Fickera jsou dvě různé recenze. Je tu u Fickera i přeložené (do němčiny), nebo jen vydané? Velikost písmene G: zde vše velkými, ale ověřeno, že Graecus a Latinus se píše s velkými písmeny na začátku. c.]

Translations

Angelov, Dimităr – Primov, Borislav – Batakliev, Georgi, Bogomilstvoto v Bălgarija, Vizantija i zapadna Evropa v izvori, Nauka i izkustvo, Sofija 1967. [235 s. Odborná literatura, edice pramenů – religionistika – bogomilství, katarství. Úvod o bog. učení, bog. v Bulharsku, rozšíření bog. ve střv. Evropě; prameny: Theofylakt, Euthymios z Akmonie, Michal Psellos, Zigabenos, Alexiada Anny Komnénovny, Int. Ioh., Vidění Izajášovo, Nikitova charta, Bonacursus, dopis konst. patriarchy Heřmana, Sacchoni, Matěj Pařížský, Simeon: Proti všem herezím atd. FF MU (sign. 1-22985).]

Literature

Miladinova, Nadejda, Panoplia Dogmatike: A Study on the Antiheretical Anthology of Euthymios Zygadenos in the Post-Byzantine Period, Leuven – Budapest: Katholieke Universiteit Leuven – Central European University Budapest 2010, https://lirias.kuleuven.be/bitstream/123456789/280348/1/NM_phd_complete_final.pdf[3. 1. 2013; p.]

Miladinova, Nadejda, Transmission History of Euthymios Zigadenos’ Panoplia Dogmatike with Editio Princeps of Scholia to the Fragments of Dionysios the Areopagite and Gregory the Theologian, doktorská disertace, Leuven: Katholieke Universiteit Leuven 2010.

Rigo, Antonio, „La Panoplie dogmatique d’Euthyme Zigabène: Les Pères d’Église, l’empereur et les hérésies du présent“, ???, 19-32. [p.]

Sanidopuolos, John, Euthymios Zygabenos and the Bogomil Heresy, (Dissertation Thesis), Brookline: Holy Cross Greek Orthodox School of Theology 2007. [Není dostupné online, e-zdroje MU neobsahují.]

Sanidopoulos, John – Zigabenos, Euthymios, The Rise of Bogomilism and its Penetration into Constantinople: With a Complete Translation of Euthymios Zygabenos’ „Concerning Bogomilism“, Rollinsford: Orthodox Research Institute 2011. [Není dostupné online, e-zdroje MU neobsahují.] 

Hic sunt omnia puncta principalia et auctoritates extracte de Disputatione inter christianum Romanum et patarenum Bosnensem

Rački, F., „Priloži za povjest bosnanskih Patarena“, in: Starine 1, 1869, 93-140. [Jedno z důležitých pojednání o bosenském bog. Hic sunt puncta principalia et auctoritates extracte de disputatione inter christianum romanum et paterenum bosnensum z 1. pol. 15. stol.; samotný text, snad v latině (a nikoli v překladu), 109-138. Takto Angelov, Les Balkans, oddíl II a týž, Bog. v Bălgarija.]

Hval’s collection / Hvalova sbírka

Dragojlović, Dragoljub, „Zbornik krstjana Hvala i problem ‚Crkve bosanske‘“, Balcanica 13-14, 1982-1983, 73-84. [Recenze Heresis 6, 1986, 81-82. Sbírka obsahuje NZ, Apokalypsa následuje po Janově evangeliu. Obsahuje též apokryfy.]

Daničić, Đuro, „Apokalipsa iz Hvalovog rukopisa“, Starina JAZU 4, Zagreb 1872.

Daničić, Đuro, „Hvalov rukopis“, Starine JAZU 3, Zagreb 1871.

Djurić, Vojislav, „Hvalov Zbornik“, in: Enciklopedija likovnih umjetnosti II, Zagreb 1962.

Kuna, Herta, „Zbornik krstjanina Hvala“, Pregled 69, 6, Sarajevo 1979.

Nikolajević, Ivanka, „Dve minijature Hvalovog zbornika“, Radio Sarajevo Treći program IV, Sarajevo 1975.

Kosmas, Discourse against the Heresy of Bogomil / Kosma, Beseda proti Bogomilově herezi
Editions

Begunov, Jurij Konstantinovič, Kozma Presviter v slavjanskich literaturach, Sofija: Izdateľstvo Bolgarskoj akademii nauk 1973. [560 s. A substantial critical edition of Cosmas the Priest’s Discourse against the newly born heresy of the Bogomils (in Old Slavic) with a detailed introductory study (in Russian). Zásadní edice tohoto textu, Dragojlović, B II s ní pracuje jako s edicí Kosmova díla a stejně tak i kol., Bogomilstvoto... Loos 1974 (rkp. odevzdal dřív) říká, že Begunovova edice překonává Popruženkovu. Z Begunova vychází překlad Z. Hauptové in: Zlatý věk bulharského písemnictví. Od Begunova se cituje toto dílo, jinak pokud vím žádné jiné. Edice staroslověnského originálu budou pravděpodobně i v mnohých jihoslovanských monografiích o Kosmově Besedě. Dříve se jako směrodatná edice citoval Popruženko, ale v novější lit. je to Begunov. Loos pozitivně hodnotí, že vychází z více rkp. atd. Bg. údaj: Jurij Konstantinovič nal. v katalozích a na internetu; v knize plné jméno není. Pozor, ve slově Presviter měkké i a v, ověřeno přímo v knize a i v odkazu českého překladu na edici (latinkou). Na titulní straně stojí Izdateľstvo Bolgarskoj akademii nauk (ač to není bulharsky, to by bylo Izdatelstvoto na Bălgarska akademija na naukite – ověřeno i na internetu a v tiráži je vskutku Izdatelstvoto na BAN). Většina badatelů nakladatelství neuvádí. Katalogizace NK ČR: Izdat. Bolgar. akad. nauk (takto zkráceně). Někde zkráceno prostě BAN. Ale titulní strana je závazná; kniha byla vydána pod kuratelou Akademie věd SSSR a je rusky (ověřeno už názvem a stejně tak v textu), proto je rusky i název nakladatelství. NK ČR, c. zač.-20, 118-135, 146-149, 158-169, 184-185, 192-237, 244-257, 280-481, 548-560 (konec); h.]

Translations

Hauptová, Zoe (trans.), „Řeč nehodného presbytera Kozmy proti nově vzniklému kacířství bogomilů“, in: Zoe Hauptová – Věnceslava Bechyňová (trans.), Zlatý věk bulharského písemnictví: Výbor textů od X. do počátku XV. století, Praha: Vyšehrad 1982, 156-201. [Czech translation following the critical edition by Begunov (1973). c.]

Puech, Henri-Charles – Vaillant, André (trans.), Le traité contre les Bogomiles de Cosmas le Prêtre: Traduction et étude, Paris: Imprimerie Nationale 1945. [348 s. Odborná literatura, překlad pramenů – religionistika – bogomilství. Překlad ze staroslověnského originálu, podrobná studie. Angelov, Les Balkans... odkazuje na anglický překlad in: Spinka, History of Christianity in the Balcans, Chicago 1933; od té doby se objevilo na různých místech, mj. Peters, HA; nicméně kde se jedná o překlady ze staroslověnského originálu? Fr. překlad též Gheorgieff, ale překonáno Puechem – Vaillantem. c.]

Sharenkoff, Victor N., A Study of Manichaeism in Bulgaria: With Special Reference to the Bogomils, New York: Carranza 1927, 66-78. [Od té doby se objevilo na různých místech, mj. Peters, HA; nicméně kde se jedná o překlady ze staroslověnského originálu? Navíc ten stránkový rozsah je velmi malý, je to jen nepatrný zlomek, vůbec ne celé dílo.]

Studies

Angelov, Dimităr Simeonov, Kozma i besedata mu protiv bogomilite, Narodna kultura, Sofija 1948. [74 s. NK ČR – Slovanská knihovna.]

Angelov, Dimităr, Prezviter Kozma i Besedata mu protiv bogomilite, Sofija 1974. [Drabojlub skutečně cituje jako monografii. Kosmovu dílu se věnují i další monografie v bulharštině – viz bibliogr. díla Dragojlović, B II. Tuto monografii cituje i Begunov. Pozn. k bibl. údaji: ruský titul Begunova je Presviter, ale toto je právě dle Begunova, 237 Prezviter, ověřeno. Nicméně Popruženko píše zase Kozma Presviter. Mu: ověřeno v nekurzívním textu Begunovově s. 237 a 248.]

Blagoev, Nikola P., Besedata na prezviter Kozma protiv bogomilite, Sofija 1923. [80 s. NK ČR.]

Bogdanović, Dimitrije (ed.), „Srpska prerada Kozmine Besede u Zborniku popa Dragolja“, Balkanika 7, 1976, 79-89 (61-90). [Edice jednoho rukopisu Besedy. V résumé s. 90 autor uvádí, že Begunov „zachoval všechny staré chyby a nové udělal“, což bude zřejmě přehnané; každopádně vnějším vzhledem Begunovova edice působí jako mimořádně pečlivá. c.]

Gagov, J. M., Theologia antibogomilistica Cosmae presbyteri bulgari saec. X., Romae 1942. [Primov, Bugrite..., 347. Novodobý latinský překlad, pravděpodobně s komentářem.]

Gheorghieff, S.,Les Bogomiles et Presbyter Kosma, Thèse, Lausanne 1920. [Vykládá bog. jako zcela protikladné kř., což je zkreslující. Je to jiný křesťanský systém. Dle Turdeanu, Apocryphes..., 33n. postrádá G. kritického ducha. ETF.]

Kululjević-Sakcinski, I., „Presvitera Kozme slovo o bogomilih i ereticih“, Arkiv za povjestnicu jugoslavensku IV, Zagreb 1857, 69-97 (částečná edice). [Takto odkazuje na tuto edici J. K. Begunov, Kozma Presviter..., 11, pozn. 3; ověřeno. Kniha IV, bogomilih (odkazuje na to latinkou).]

Popruženko, M. G., Kozma Presviter, bolgarski pisateľ X veka, Sofija 1936. [To je reedice. Původní vydání Odessa 1907.]

Puech, Henri-Charles – Vaillant, André, „Le prêtre Cosmas et le Concile de Gangres“, Revue des études slaves 21/1, 1944, 90-96. [p.]

Vaillant, André, „Le traité contre les Bogomiles du prêtre Cosmas“, Revue des études slaves 21/1, 1944, 46-89. [p.]

Velev, Ilija, Beseda protiv bogomilite na prezviter Kozma, (Makedonika), Skopje: Makedonska reč 2011. [240 p., softback. ISBN 978-608-225-042-7. A study on Bogomilism in Macedonia (the Macedonian author puts it this way) based on Kosma’s Discourse. Some rudimentary footnotes (showing that the author did not use much literature). Contains an introduction to the text and to Bogomilism in Macedonia (5-47) the Macedonian translation of the text (49-111, without apparatus), the text from Begunov’s edition but without critical apparatus (114-168) and reproductions of one manuscript (169-229, clearly readable but of relatively poor resolution for a book). Scarce footnotes, no bibliography. The overall impression is not any good. NKČR, v.]

Pseudo-Michael Psellos, Peri energeias daimonón (De daemonibus)

Migne, Jacques-Paul (ed.), Patrologia Graeca CXXII, col. 819-876. [Edition of the Greek text with a Latin translation. Overcome by the critical edition by Gautier.]

Gautier, Paul, „Le De daemonibus du Pseudo-Psellos“, Revue des études byzantines 38/1, 1980, 105-194. [Refutes the hitherto uncontested Michael Psellos’ authorship of Peri energeias daimonon; the author remains unknown. Gives descriptions of manuscripts and a stemma (the oldes manuscript dates from the end of the 13th c., most manuscripts from the 16th century). c.; persee.fr, p.]

Renaud, E., „Une traduction française du ΠΕΡΙ ΕΝΕΡΓΕΙΑΣ ΔΑΙΜΟΝΩΝ de Michael Psellos“, Revue des études grecques 33, 1920, 56-95. [Edition of a French translation from 1573. Ref. Bozóky 224; Gautier. MZK, c.]

Svoboda, Karel, La démonologie de Michel Psellos / Démonologie Michala Psella, (Spisy Filosofické fakulty Masarykovy university v Brně 22), Brno: Filosofická fakulta 1927. Available online at: <http://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/103553>, [17. 8. 2013]. [60 p. Původně uvedeno Brno 1927; není to vl. n., uvádí se edice Spisy Filosofické fakulty Masarykovy university v Brně 22. Mentions the continuity with ancient anti-Christian, medieval anti-heretical and anti-Templar accusations. Not found in MZK (but try the card catalogue). p.]

Radoslav’s collection / Radoslavova sbírka
Manuscript

Vaticano, Bibliotheca Apostolica Vaticana, ms. Borgiano Illirico 12, fol. 56v-59r. [Thouzellier, Rituel, 298, 300n.; Šanjek, Bosansko-humski krstjani...]

Editions

Rački, F., „Dva nova priloga za poviest bosanskih Patarena“, Starine Jugoslavenske akademije znanosti u umjetnosti 14, 1882, 1-29. [Údaj: internetová bibl. k BC a Thouz. Rit. 300n. Thouz. je asi nepřesná. Toto je jakýsi kompromis. Na toto a Mandićovu zkrácenou edici odkazuje Thouz. ještě 1977. c.]

Šanjek, Franjo, Bosansko-humski krstjani u povijesnim vrelima (13.-15. st.), Barbat, Zagreb 2003. [h.]

Synodicon of orthodoxy / Synodikon pravověří

Gouillard, Jean (ed.), „Le Synodikon de l’orthodoxie: Édition et commentaire“, Travaux et mémoires 2, 1967, 1-316. [Jen poměrně malá část se týká bog., konkrétně zejm. 228-237, jak uvádí Duvernoy, Hist, 14. Obsahuje též synodik zachovaný ve Vídni, kt. zmiňuje Bogomila (stejně jako ten z Tărnova 1211). Též obsahuje informaci o Janu Italovi: 188-202. Viz studii o informacích o bog. podaných v Syn. ort.: Angelov, „Nouvelles données sur le Bogomilisme dans le ‚synodikon de l’ortodoxie‘“, in:id., Les Balkans au Moyen Âge: La Bulgarie des Bogomils aux Turcs, London: Variorum 1978, IV 9-21. Obsahuje i překlady do fr. Jde o součást Travaux et mémoires, kde je spolu s dalšími studiemi. c.]

Grumel, Venance, „Remarques sur le synodicon d’une église de Grèce“, Revue des études byzantines 6/1, 1948, 67-73. [p.]

Synodicon of the tsar Boril / Synodik cara Borila

Dujčev, Ivan, „Das Synodikon von Borilals Geschichte und Schrifttumsdenkmal“, Byzantinobulgarica 6, 1980, 115-124. [NKČR, c. (lok. Byzantinobulgarica).]

Popruženko, M. G., Synodik cara Borila,

Theophylact Lakapenos, letter to the Bulgarian tsar Peter / Theofylaktos Lakapenos, dopis bulharskému caru Petrovi

Dujčev, Ivan, „L’epistola sui Bogomili del patriarca Constantinopolitano Teofilatto“, in: Mélanges d’Eugène Tisserant II/1: Orient chrétien, (Studi e testi 232), Città del Vaticano: Biblioteca Apostolica Vaticana 1964, 63-91. [Nadpis verzálkami, ale v textu autor píše Bogomili s velkým počátečním písmenem. Obsahuje úvod a kritickou edici řeckého textu. ENC, c.]

Manuscripts and manuscript collections – miscellaneous / Rukopisy a rukopisné sbírky – různé

Overviews / Přehledy a obecná pojednání

Angelov, Dimităr Simeonov, The Bogomil Movement, Sofia Press, Sofija 1987. [57 s. NK ČR – Slovanská knihovna.]

Angelov, Dimităr, Bogomiľstvo v Bolgarii, Izdatelstvo Inostrannoj literatury, Moskva 1954. [215 s. Odborná literatura – religionistika – bogomilství. Poznámkový aparát, bibliografie. Kapitoly: I. prameny k bog., II. vznik bog., III. učení bog. (náb., eticko-filosofické učení), IV. bog. obce, V. postoj bog. k vládnoucí vrstvě, VI. rozšíření bog. na bulharském území. Rozsáhlá předmluva. Nejde o překlad Angelovovy pozdější syntézy Bogomilstvoto v Bălgarija: ta je mnohem obsáhlejší. MZK.]

Angelov, Dimităr, Bogomilstvoto, Bulvest-2000, Sofija c1993. [NK ČR – Slovanská knihovna.]

Angelov, Dimităr, Bogomilstvoto v Bălgarija, Nauka i izkustvo, Sofija 31969. [563 s. Odborná literatura – religionistika – bogomilství. Podrobná bibliografie, rejstřík. Z obsahu: zhodnocení literatury, prameny protibogomilské a prameny bogomilské či prameny bogomilské povahy, bulharský feudalismus a společenské rozpory, rozšíření bog., bog. učení (vč. postoje k SZ a NZ), organizace, dějiny. Moc např. o bogomilství v Bosně, Srbsku atd. tu není. Je to spíše o systému bogomilství a o bogomilství v Bulharsku, jak ostatně napovídá název. MZK, NK ČR.]

Angelov, Dimităr, Il bogomilismo: Un’eresia medievale bulgara, Roma : Bulzoni 1979. [546 s. Překlad Angelovovy podrobné bulharské práce o bogomilství. BNF.]

Anguélov, D., Le bogomilisme en Bulgarie, Toulouse: Privat 1993. [128 s. Odborná literatura – religionistika – bogomilství. S předmluvou J. Duvernoye. Původ bog., pohanské víry, pop Bogomil, centra bog. hereze, soc. původ bog.; bog. učení (kosmogonie, eschatologie, SZ a NZ), soc. a etický život, organizace; dějiny bog. v Bulharsku, Byzanci, Srbsku, Rusku, úpadek bog. Vyvážený přehled; některé teze zastaraly. 1. vyd. Toulouse: Privat 1972. Nejde o překlad práce Bogomilstvoto v Bălgarija, kt. je uvedena výše (přes 550 s.), nýbrž kratšího shrnutí tématu od téhož autora.D. Anguelov, Le bogomilisme en Bulgarie, Privat, 1993, 130 p. je nejnovější vyd. nal. na Internetu k 1/2002. Nejde ale jen o přetisk? S nejvyšší pravděpodobností ano. Nové vydání se dosti špatně shání přes MVS.]

Anguélov, D., Bogomilisme, 1987. [57 s. (tak katalogizace BNF!). BNF.]

Angelov, Dimităr, Le mouvement bogomile dans les pays balkaniques et son influence en Europe occidentale: Actes du colloque international de civilisation balkanique, 1962. [Sborník? Asi jde o citaci příspěvku, který se nachází ve sborníku na s. 173-182.]

Angelov, Dimităr, „Le mouvement bogomile dans les pays slaves balkaniques et dans Byzance“, Roma 1964. [Přetištěno in: Angelov, Les Balkans...]

Angelov, Dimităr, Les Balkans au Moyen Âge: La Bulgarie des Bogomils aux Turcs, London: Variorum 1978. [322 s. Odborná literatura – religionistika, historie – bogomilství, středověký Balkán. Reprinty různých článků v NJ, AJ, FJ, velmi užitečné. FF MU, zč. myslím c.]

Bihalgi, M. O. – Benac, A., The Bogomils, London 1962. [Eliade, Od Zalmoxida..., 82 uvádí Bihalgi.]

Bihalji, M. O. – Benac, A., Art des Bogomiles, Arthaud 1964. [Nevím, zda je to spíše obrazová publikace. Žádné specifické katarské a bogomilské umění ovšem ve skutečnosti neexistovalo.]

Bogomilstvo: Knižovnata dejnost na bălgarite izvăn Bălgarija ot XIV vek do dnes, Bălgarija prez XVII vek i politikata na evropejskite dăržavi, Bălgarska akademija na naukite, Sofija 1982. [256 s. NK ČR – Slovanská knihovna.]

Brandt, Miroslav, Izvori zla : dualističke teme, 1990. [Katalogizace BNF to spojuje s bog. Ale nakolik je to pro bog. zásadní? BNF.]

Brockett, L. P., The Bogomils of Bulgaria and Bosnia, 1880. [Stará práce, t. č. dostupná na URL http://www.concentric.net/~wtullos/bogomils.htm. Zajímavá spíše pro dějiny bádání; htm.]

Cankova-Petkova, Genovena, „Appariton et diffusion du bogomilisme et les rapports des Bulgares avec l’Europe occidentale au moyen age“, in: Etudes historiques VII, 1975, 69-87. [Sic, malé b, a moyen age rovněž malé.]

Dragojlović, Dragoljub, Bogomilstvo na Balkanu i u Maloj Aziji I: Bogomilski rodonačalnici, Beograd: Srpska akademija nauka i umetnosti 1974. [xvi + 234 s. Odborná literatura – religionistika – messaliánství, paulikiánství. Pečlivá práce. Bibliografie, podrobné fr. résumé, rejstřík. Kapitoly: I. dualistické hereze na Balkánu a v Malé Asii v době vzniku a šíření bog. (vztah ke gn., manich., paulik., massaliánství). II. Massaliánství ve vědecké lit. III. Prameny k massaliánství. IV. Další sekty (euchité, entuziasté, enkratité, markionité, fundajajité, babuni...). V. Dějiny massaliánství v Malé Asii a na Balkáně. VI. Věrouka, etika a politické názory massaliánství (teol. a christologie, kosmologie a antropologie, kosmogonie, soteriologie a eschatologie, kritika církve, církevní organizace mass., náb. život, kánon svatých knih). VII. Paulik. ve vědecké lit. VIII. prameny k paulik. IX. Tradice v Arménii? X. Dějiny paulik. XI. Věrouka, etika a politické názory paulik. (dualismus, kosmologie, christologie, kritika ofic. církve, círk. tradice a obřadů, paulik. církev a náb. život, kánon sv. knih, sociální teorie a morální život, ekonomická organizace, politická ideologie). BNF, FF MU (sign. 1-26329/1).]

Dragojlović, Dragoljub, Bogomilstvo na Balkanu i u Maloj Aziji II: Bogomilstvo na pravoslavnom istoku, Beograd: Srpska akademija nauka i umetnosti 1982. [xvi + 234 s. Odborná literatura – religionistika – bogomilství. Pečlivá práce. Bibliografie, poznámkový aparát, podrobné fr. résumé (206-222), rejstřík. Kapitoly: I. bog. ve vědecké lit., II. prameny k bog. (řecké, slovanské, latinské), III. zrod bog. hereze, IV. historie (v Byzanci, ..., bog. v době hésychasmu, poslední zprávy v Byz. a jihoslovanských zemích), V. bog. a učení ortodoxní církve (kritika církve, svátosti), VI. bog. teologie a „archeologie“ (dualismus, teologie a christologie, kosmologie, antropologie, eschatologie), VII. polit. a sociální ideologie, VIII. církevní organizace, IX. bog. duchovní tvorba (kánon svatých knih, apokryfy, filosofie, umění, bog. a národní písemnictví). BNF, FF MU.]

Dragojlović, Dragoljub – Antić, Vera, Bogomilstvoto vo srednovekovnata izvorna građa, Skopje: Makedonska akademija na naukite i umetnostite 1978. [276 s. ISBN v knize neuvedeno. Rozděleno na dvě části: 1) bogomilské a pseudobogomilské písemnictví a 2) protibogomilské spisy (dále děleno podle jazyka: slovanské, řecké, latinské). Poznámky za jednotlivými kapitolami. Podrobné anglické résumé (223-256). Na rychlý pohled jde o přehledovou práci, vzhledem k datu vydání trochu zastaralou; vhodná je k doplnění pramenů k bogomilství a katarství, ale je o dost méně věcná a hůře podložená. BNF, MZK, v.]

Hamilton, Bernard, „Introduction“, in: Janet Hamilton – Sarah Hamilton – Bernard Hamilton (eds.), Hugh Eteriano, Contra Patarenos, (The Medieval Mediterranean 55), Leiden – Boston: Brill 2004, 1-102. [c.; FF MU (DZ), s.]

Ivanov, Jordan, Bogomilski knigi i legendi, Nauka i izkustvo, Sofija 21970. [400 s. Odborná literatura, vydání pramenů – religionistika – bogomilství, apokryfy. Poznámkový aparát, rejstřík. Předmluva D. Angelova, úvod o bogomilství, Int. Ioh. (vč. obsáhlého úvodu), nz. knihy, postoj k sz. knihám, modlitba Otčenáš, katarská obřadní kniha, Vidění Izajášovo, Enoch, Baruch, Adam a Eva, Ježíšovo dětství (Tomášovo evangelium), Kristus a ďábel, bulharská apokryfní kronika, Tiberiadské jezero, řecká legenda o stvoření světa, bosenská legenda o stvoření světa, bulharské dualistické národní pověsti (celý velký oddíl). Prameny jsou vydány dosti pečlivě (úvod, originál, překlad, poznámky), ale řadí mezi bogomilská díla i ledacos, co tam nepatří (viz Turdeanu); lze toho každopádně dobře využít i pro studium apokryfní literatury. Poznámka k bibliografickému údaji: Angelov, Les Balkans..., 65 uvádí Sofia 1925 (tak i jinde, též kol., Bogomilstvoto), což je číslo, které je v knize rovněž; ale to spíš bude asi datace 1. vyd., protože co by tam jinak na titulní straně dělalo číslo 1970 a v tiráži 1969. Citace stran v Angelovovi odpovídá vydání z roku 1970. Jde tedy pravděpodobně o reprint vydání z roku 1925, který byl vyhotoven roku 1970, čemuž odpovídá i fakt, že má kniha vlastně dvě titulní strany, jednu s vyd. 1925 a jednu s 1970. Loos, Dualist Heresy z r. 1974 nezmiňuje, že by se kniha dočkala reprintu, a v bibliografii s. 15 má nadále 1925, tak i jiní. Nicméně katalogizace MZK uvádí rovněž 1970 a to je správný údaj. FF MU, MZK.]

Ivanov, Jordan, Livres et légendes bogomiles, Paris 1976. [Překlad díla Bogomilski knigi... do FJ.]

Kol., Bogomilstvoto na Balkanot vo svetlinata na najnovite istražuvanja: Materijali od simpoziumot održan vo Skopje na 30, 31 maj i 1 juni 1978 godina, Skopje: Makedonska akademija na naukite i umetnostite – Srpska akademija nauka i umetnosti – Akademija nauka i umjetnosti Bosne i Hercegovine 1982. [256 str. Odborná literatura – historie, religionistika – bogomilství – sborník. Katalogizace MZK uvádí jako nakladatele jen makedonskou stranu, nicméně v tiráži jsou pod „izdavač“ uvedeny všechny tři. Studie v různých jazycích vč. AJ, FJ, většinou obsahují résumé. Obrazová příloha. Počátky bog. na Balkáně, soc. pozadí bog., třídně-sociální aspekt, makedonští heretici v západních pramenech, bog. v Makedonii za Komnénovců, ?, bog. a středoasijský manicheismus, dualistické prvky makedonského folklóru, Bosenská církev, stéćci, kataři a trubadúři, glosy „Srećkovićova evangelia“ a učení Bosenské církve, bog. v západní Evropě, bog. v tureckých pramenech 15. stol. MZK, FF MU.]

Kutzli, R., Die Bogomilen. Geschichte, Kunst, Kultur, Stuttgart 1977.

Loos, Milan, „Certains aspects du bogomilisme byzantin des 11e et 12e siècles“, Byzantinoslavica 28, 1967, č. 1, 39-53. [Odborná literatura – religionistika – bogomilství, katarství. Výběrový přehled. Prameny, vlivy. Dotýká se krátce otázky vztahu bog. a mnišství, biblické hermeneutiky. Značnou pozornost věnuje vztahu absolutního a umírněného dualismu v bog. a katarství. Spolehlivá, kvalitní studie.]

Loos, Milan, Dualist Heresy in the Middle Ages, Praha: Academia 1974. [400 s. Odborná literatura – religionistika – bogomilství, katarství. Náklad 1350 výtisků. Překlad z českého rukopisu I. Lewitová. Průběžný poznámkový aparát, bibliografie, podrobný rejstřík. Dodnes užitečné shrnutí, zaměřuje se dost na sociální a historické pozadí.]

Loos, Milan, „Heretická hnutí s dualistickou ideologií v byzantském a západním světě“, in: kol., Vybrané problémy současné byzantologie, Kabinet pro studia řecká, římská a latinská ČSAV, Praha 1978, 75-106. [Přínosná práce, lze doporučit tomu, kdo si chce přečíst něco o bogomilství v češtině.]

Loos, Milan, Vznik a vývoj bogomilství v Bulharsku I: Počátky, disertační práce, Praha [1951]. [Loos žil 1923-1985. Další svazky zamýšlené práce nejsou k dispozici; možná ani nevznikly. MZK.]

Obolensky, Dmitri, The Bogomils: A Study in Balkan Neo-Manichaeism, Cambridge: Cambridge University Press 1948 (přetisk New York: AMS Press 1978). [xiv, 317 p. fold. map. 23 cm. Dost často citované. Ovšem zda je možné odvozovat bog. od manicheismu je velmi sporné a moderní bádání to spíše odmítá. FF MU (DZ), s.]

Papazova, E., Bogomilski nadgrobni pametnici v Bosna i Chercegovina, Bălgarski chudožnik, Sofija 1971. [114 s. FF MU.]

Poláková, Jana, Bulgarskoje bogomiľstvo i jego otgoloski v drevnoj russkoj slovesnosti, diplomová práce, Filosofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Brno 1959. [168 s. Do s. 55 přehled bogomilství, pak Rusko vč. strigolniků, od 96 vlastní téma, tj. odraz bogomilství v rané ruské slovesnosti. Pracuje se Zigabénem a Int. Ioh. Rozebírá apokryfy: Baruch, Henoch, dualistické legendy. Projity všechny práce: necituje nic českého, co by nebylo zaneseno i v této bibliografii. Cituje Angelova, Ivanova, Loose, v bibliografii uvádí Runcimana a Obolenského atd., ví o koncilu 1167, Int. Ioh. cituje podle Ivanova, zná Puech – Vaillant. FF MU (sign. d3185, prez.).]

Primov, Borislav, Bugrite: Kniga za pop Bogomil i negovite posledovateli, Otečestvenija front, Sofija 1969. [382 s. Résumé en français p. 359-365, English summary p. 367-373. Dílo bylo přeloženo do FJ. Dragojlub, B I, 208 Primova chválí. FF MU.]

Primov, Borislav, Les Bougres: Histoire du pope Bogomile et de ses adeptes, Paris: Payot 1975. [326 s. Odborná literatura – religionistika – katarství a bogomilství. Z bulharského originálu Bugrite. Kniga za pop Bogomil i negovite posledovateli přel. Monette Ribeyrol. Kniha je věnována kontaktům katarů a bogomilů a snaze ukázat, že katarství z bogomilství vycházelo – že se jednalo o dvě křídla téhož hnutí. Kniha je silně tendenční, ale cituje prameny a má ještě značnou cenu. Bibl. údaj ověřen přímo v knize.]

Puech, H.-C., Catharisme médiéval et bogomilisme, Accademia Nazionale dei Lincei, Roma 1957.

Raćki, Franjo, 1829-1894, Borba juznih Slovena za drzavnu neodvisnost. Bogomili i patareni, Beograd, Planeta, 1931. [xxxv, 599 p. 24 cm. Dragojlović, B II uvádí v bibliografii jen jako Bogomili i patareni.]

Sharenkoff, Victor N., A Study of Manichaeism in Bulgaria: With Special Reference to the Bogomils, New York: Carranza 1927. [xxv, 83 p. ; 23 cm. Bibliography: xv-xxv.]

Solovjev, Alexandre, Svedočanstva pravoslavnih izvora o bogomilstvu na Balkanu,

Stoyanov, Yuri, The Hidden Tradition in Europe, 1994. [Dle Roach nově vydáno jako The Other God (s.).]

Stoyanov, Yuri, The Other God: Dualist Religions from Antiquity to the Cathar Heresy, New Haven – London: Yale University Press 2000. [476 s., brož. Fenomenologická práce na téma dualistických náboženství. V ledasčem je docela informovaná (např. kap. „Legendy, podobenství a ‚tajné mýty‘), ale je velmi široce psána, kombinuje data velmi odvážně (např. ženu Boha s kabalistickou Lilith apod.) a také uznává, že nechce rekonstruovat nepřerušený řetězec dualistických proudů od zoroastrismu přes gnostiky, často dokonce ukazuje nemožnost takových vazeb (287), ale má za to, že dualistická hnutí lze lépe pochopit při srovnávání více tradic (287). Samotným rozvrhem práce se ovšem dostává do značných problémů a dekontextualizace jednotlivých hnutí. Proto lze tuto knihu označit za informovanou, nicméně fenomenologickým genealogickým myšlením značně znehodnocenou práci. Poznámkový aparát (300-425), bibliografie, rejstřík. FF MU, s.]

Šanjek, Franjo, Bosansko-humski krstjani i katarsko-dualistički pokret u srednjem vijeku, Zagreb: Kršćanska sadašnjost 1975. [ÖNB, c. tit., 11-19, 32-33 (+ obr. příloha), 46-49, 58-63, 72-81 (+ obr. příloha), 128-129 (+ obr. příloha), 142-145, 150-153, 158-161, 176-177 (+ obr. příloha), 197, 210-215.]

Šanjek, Franjo, Les chrétiens bosniaques et le mouvement cathare, XIIe-XIVe siècles, Nauwelaerts, Bruxelles – Paris – Louvain 1976. [Je to překlad díla Bosansko-humski (hercegovački) krstjani i katarsko-dualistički pokret u srednjem vijeku? Francouzský překlad úmluvy z Bilino Polje s. 47-50. c.]

Šidak, Jaroslav, Studije o „Crkvi bosanskoj“ i bogumilstvu, Zagreb 1975. [S. Antoljak in: Kol., Bogomilstvoto..., 61 má jeho závěry za jednostranné. Je dost kritizovaný. Dle kol., Bogomilstvoto..., 211 je to největší skeptik mezi badateli (zabývajícími se Bosenskou církví). V ČR není.]

Tashkovski, D., Bogomilism in Macedonia, Skopje : Macedonian Review Editions, 1975. [128 p. ; 20 cm. Includes bibliographical references.]

Weingart, Miloš, Počátky bogomilství, prvního opravného hnutí u Slovanů. Řeč, proslovená při promoci Sub summis Auspiciis Imperatoris ve velké aule Karolina dne 19. června 1913, Praha: vl. n. 1913. [15 s. Přetištěno zřejmě též ve Slovanský přehled 16, Praha 1914, kolem s. 13. Po řeč je skutečně čárka. Bez ISBN. Tit. strana udává: „Zvláštní otisk ze Slovanského Přehledu roč. XVI. č. 1.“]

Zajcev, V. K., Bogomilskoje dviženije i obščestvěnnaja žizň severnoj Italii epochi Dučento, Nauka i těchnika, Minsk 1967. [46 s. Odborná literatura – religionistika, historie – bogomilství, katarství. Vliv bogomilství na katarství, italské katarství 13. stol. FF MU.]

Proceedings and collections of articles / Sborníky a výbory – různé

Pokladi krăgli masi: Bogomilstvo – Knižovnata dejnost na Bălgarite izvăn Bălgarija ot XIV vek do dnes – Bălgarija prez XVII vek i politikata na evropejskite dăržavi, Sofija: Bălgarska akademija na naukite 1982. [256 s. Sborník z 1. kongresu bulgaristiky; rozděleno do uvedených oddílů dle témat, první oddíl je věnován bogomilství. ÖNB (sign. 1252853-B.1,21 Neu Mag.), c. tit., obsah, 1-62 (vše o bog.).]

Overall interpretations / Celkové výklady

Miscellaneous / Různé
Origin of Bogomilism / Původ bogomilství
Miscellaneous / Různé

Koledarov, Peter, „On the Initial Hearth and Centre of the Bogomil Teaching“, Byzantinobulgarica 6, 1980, 237-242. [Článek chce doložit, že bogomilství vzniklo v dnešní severní Thrákii, ve středověku zvané Makedonie, konkrétně v oblasti Plovdivu, odkud se šířilo dál po Bulgarsku, k Srbům a Bosňanům, Byzanci, do Ruska a západní Evropy až k Atlantskému oceánu (242). NKČR, c. (lok. Byzantinobulgarica).]

Loos, Milan, „La question de l’origine du bogomilisme (Bulgarie ou Byzance?)“, in: Actes du Ier Congrès international des Etudes Balkaniques et Sud-Est Européennes III, Sofija 1969, 265-270. [Hauptová, Zlatý věk...]

Bogomils and Manicheans / Bogomilové a manichejci

Aničkov, Eugène, „Les survivances manichéennes en pays slave et en Occident“, Revue des études slaves 8/3, 1928, 203-225. [p.]

Zbíral, David, „Označení, typologie a genealogie středověkých herezí: Inspirace a výzvy pro teorii religionistiky“, Religio: Revue pro religionistiku 18/2, 2010, 163-190. [h., p.]

Bogomilism and Catharism, Bogomil origin of Catharism (reference) / Bogomilství a katarství, bogomilský původ katarství (odkaz)

See under Catharism.

Bogomil influences on the culture of their time / Dobové vlivy bogomilů na kulturu jejich doby
Stéćci – Bogomil tombstones? / Stéćci – bogomilské náhrobky?

Bihalji-Merin, Oto – Benac, Alojz, Bogomil Sculpture, Jugoslavija, Beograd 1962. [XXXIV, 83 s. NK ČR – Slovanská knihovna.]

Kol., Bogomilstvoto na Balkanot vo svetlinata na najnovite istražuvanja. Materijali od simpoziumot održan vo Skopje na 30, 31 maj i 1 juni 1978 godina, Makedonska akademija na naukite i umetnostite – Srpska akademija nauka i umetnosti – Akademija nauka i umjetnosti Bosne i Hercegovine, Skopje 1982.

Lovrenović, Dubravko, „Bosnian ‚School of Death‘: Interconfessionality of Stećci“, IKON 4, 2011, 59-72.

Miletić, M., Náhrobní kameny středověké Bosny, Praha 1968. [Jde o katalog výstavy, převažují fotografie. Jen několik stran textu. Dle Loose interpretace není přesvědčivá.]

Šefik Bešlagić, Stećci i bogomili.- Odjek, XXIV, broj 19, Sarajevo 197 1

Šefik Bešlagić, Stećci i njihova umjetnost. -Sarajevo 1971

Šefik Bešlagić, Stećci - kultura i umjetnost. -Sarajevo 1982

Wenzel, M., „Bosnian and Herzegovinian tombstones: who made them and why“, in: Süd-Ost Forschungen 21, 1962, 102-143. [Myslím, že se přiklání k tomu, že spojitost s bog. tu není, ale nevím to jistě.]

Hussitism and Bogomilism / Husitství a bogomilství

Erlenbusch, Fritz, „Husitství a východoslovanské sekty“, in: Co daly naše země Evropě a lidstvu, Praha 1940, kolem s. 90-93.

Prohaska, „Husité a bogomilstvo“, in: Časopis pro moderní filologii, 1915.

Bogomilism and Islam, conversion to Islam in Bosnia / Bogomilství a islám, přijímání islámu v Bosně

Džaja, M., Die „Bosnische Kirche“ und das Islamisierungsproblem Bosniens und der Herzegovina in der Forschungen nach dem zweiten Weltkrieg, München 1978. [Na historiografii zaměřené, podrobné dílo; c.]

Solovjev, Alexandre, „Nestanak bogomilstva i islamizacija Bosne“, in: Godišnjak Ist. društva B. i H. 1, 1949, 42-79.

Historiography and the state of research / Historiografie a stav bádání

Kolarov, Christo, „Vklad Spiridona N. Palauzova kak istorika bogomilskogo učenija“, Byzantinobulgarica 6, 1980, 231-236. [NKČR, c. (lok. Byzantinobulgarica).]

Lapteva, Ljudmila P., „Izučenie istočnikov po istorii bogomilstva v Bolgarii russkoj istoriografiej XIX-načala XX vekov I“, Palaeobulgarica / Starobălgaristika 10/1, 1986, 81-96. [MZK, c.]

Lapteva, Ljudmila P., „Izučenie istočnikov po istorii bogomilstva v Bolgarii russkoj istoriografiej XIX-načala XX vekov II“, Palaeobulgarica / Starobălgaristika 10/2, 1986, 88-100. [MZK, c.]

Macek, Josef, „Nové studie o bogomilství“, Československý časopis historický (n. s) 4, 1956, 699-700.

History and context / Dějiny a kontext

Patlagean, Évelyne, „Christianisation et parentés rituelles: Le domaine de Byzance“, Annales 33, 1978, 625-636. [Persee.fr, p.]

Sociology of Bogomilism / Sociologie bogomilství

Miscellaneous / Různé

Angelov, Dimităr Simeonov, Obščečelovečeskije i sociaľnyje elementy v bogomiľskom učenii, Sofija: Min. Informacii i Iskusstv, 1946. [19 s. Rusky. NK ČR – Slovanská knihovna.]

Roach, Andrew P., „The Competition for Souls: Sava of Serbia and Consumer Choice in the Thirteenth Century Balkans“, Glasnik 50/1, 2006. [Nezaloženo na příliš široké pramenné základně, má spíš přehledový charakter. http://eprints.gla.ac.uk/3786/01/Glasnik_article.pdf; tato internetová verze (pdf) je zřejmě neidentická s tištěnou.]

Women in Bogomilism / Ženy v bogomilství

Angelovska-Panova, Maja, „The Role of the Woman in Bogomil Circles“, in: Balkanistic Forum: Custom and Law on the Balkans, Blagoevgrad 2002. [Monografie autorky je nekvalitní, tj. nevím, jaké bude toto.]

Bogomilism as practice / Bogomilství jako praxe

Rituals / Rituály

Kniewald, Dragutin, „Hierarchie und Kultus Bosnischer Christen“, L’oriente cristiano nella storia della civiltà 62, 1964, 579-605.

Organization and structure / Organizace a struktura

Hamilton, Bernard, „The Origins of the Dualist Church of Drugunthia“, in: Eastern Churches Review 6, 1974, 115-124. [Není to přetištěno v někt. sborníku (h.)?]

Jiménez, P., „Relire la Charte de Niquinta II: Étude et portée de la Charte“, Heresis 23, 1994, 1-28. [c.]

Šanjek, Franjo, „Le rassemblement hérétique de Saint-Félix-de-Caraman (1167) et les Églises cathares au XIIe siècle“, Revue d’histoire ecclésiastique 67, 1972, 767-799. [Odborná literatura, edice pramenů – katarství, bogomilství. Na s. 772-779 edice Niquintovy charty s komentářem a francouzským překladem v druhém sloupci. Výtečná studie. c. (sed non inveni 21 Aug 2014); p. (male).]

Bogomilism as a religious and intellectual tradition / Bogomilství jako náboženská a intelektuální tradice

Religion – miscellaneous / Náboženství – různé

Blagoev, Nikola P., Pravni i socialni văzgledi na bogomilite, Sofija: Svoboda 1919. [51 s. NK ČR (Slovanská knihovna).]

Boev, Bojan, Po slučaj chiljadogodišninata na bogomilstvoto, N. Kamburov, Kazanlăk 1937. [NK ČR.]

Czarnecki, Piotr, „Geneza i doktryna dualizmu słowiańskiego w średniowieczu“, Studia religiologica 41, 2008, 111-138. [FF MU.]

Denkova, Lydia, „Les Bogomiles: Ontologie du Mal et orthodoxie orientale“, Heresis 13-14, 1989, 65-87.

Šanjek, Franjo, „La notion de la ‚création‘ dans l’Église des chrétiens bosniens aux 14e-15e siècles“, Revue d’histoire ecclésiastique 93/1-2, 1998, 27-43. [Podrobný pozn. aparát. CEC (sign. B5552), v.]

Mythology / Mytologie
Miscellaneous / Různé
Bogomilism and the apocrypha / Bogomilství a apokryfy

Dimitrova-Marinova, Dimitrinka, „Thèmes et sujets bogomiles dans la littérature médiévale écrite et la tradition orale bulgares“, in: Edina Bozóky (ed.), Bogomiles, Patarins et Cathares (Slavica Occitania 16, 2003), 55-65. [c.]

Johns, Andreas, „Slavic Creation Narratives: The Sacred and the Comic“, Fabula 46/3-4, 2005, 257-291. [ÖNB asi nemá nebo chyba (svázáno dohromady 46/1-2 a 47/3-4). ProQuest, html; degruyter.com, p.]

Miltenova, Anisava, „Littérature apocryphe bogomile et pseudo-bogomile dans la Bulgarie médiévale“, in: Edina Bozóky (ed.), Bogomiles, Patarins et Cathares (Slavica Occitania 16, 2003), 37-53. [c.]

Petkanova, Donka, „Bogomilstvoto i apokrifnata literatura“, Palaeobulgarica / Starobălgaristika 6/3, 1982, 143-153. [Recenze Heresis 4, 76. Rozebírá mj. Interrogatio Iohannis. MZK, c.]

Rigo, Antonio, „I vangeli dei bogomili“, Apocrypha 16, 2005, 163-197. [Článek rozdělený do 2 částí, 1. se věnuje apokryfům vytvořeným bogomily či jim známým, druhá způsobu čtení kanonických evangelií bogomily ve formativním období (11.-12. stol.), zejména na základě Zigabéna. CEC (sign. 7204), p.]

Stoyanov, Yuri, Apocryphal Themes and Apocalyptic Elements in Bogomil Dualist Theology and Their Implications for the Study of Catharism [Ph.D. thesis], London: University of London 2001. [EThOS, p.]

Turdeanu, Émile, „Apocryphes bogomiles et apocryphes pseudo-bogomiles“, Revue de l´histoire des religions 138/1, 1950, 22-52; 138/2, 176-218. [Kol., Bogomilstvoto..., 145 uvádí (chybně): 12-52... Velmi často citované; jde o zásadní studii. Angelov – Primov – Batakliev: ověřeny stránky. Nelli, EC, 42 uvádí nesprávně Tardeanu. Dragojlub, B II, 9: Turdeanu; strany i ročník odpovídají; totéž Primov, Bugrite..., 351. Studie je rozdělená do dvou čísel. Citace tohoto díla jsou poněkud zmatečné. Jde o důležitý mezník v bádání; odlišuje bogomilský apokryf Int. Ioh. od apokryfů jiných, z nichž si bog. vypůjčili několik izolovaných rysů, ač je např. Ivanov mylně pokládal za bogomilské. Opravuje některé Ivanovovy teze. Nachdr. in: ders., Apocryphes Slaves et Roumains de l'Ancien Testament (SVTP 5), 1-74 und 436-437, Leiden 1981. Je v ČR, c.; p.]

Minissi, Nullo, „La tradizione apocrifa e le origini del bogomilismo“, Ricerche slavistiche 3, 1954, 97-113. [Zajímavá a poměrně kritická studie uvádějící původ bogomilství do vztahu se slovanskou apokryfní tradicí. Zpochybňuje původ bogomilství v manicheismu (100), přímý původ v paulikiánství (100-101) a též v messaliánství (101). Vyzývá k opuštění mýtu mateřské hereze (tj. implicitně k opuštění oblíbených hereziologických genealogií – 107). Pracuje s Ivanovovými edicemi apokryfů. BNF; BNCR, c.]

Vaillant, André, „Un apocryphe pseudo-bogomile: La Vision d’Isaïe“, Revue des études slaves 42, 1963, 109-121. [Wien, c.]

Vasilev, Georgi, Bălgarski bogomilski i apokrifni predstavi v anglijskata srednovekovna kultura: Obrazăt na Christos Orač v poemata na Ujljam Langland „Videnieto na Petăr Orača“, Sofija: Koreni 2001. [288 s. Odborná literatura – literární historie – bogomilství, apokryfy, Peter Plowman, Milton. Bibliografický údaj dvakrát ověřen. Práce už svým tématem sporná; spíše literárněvědná, v religionistickém pohledu naprosto neobstojí. Snaží se prokázat vliv bogomilství na Petera Plowmana a na Miltona. English summary 281-286. FF MU.]

Bogomilism in Balkanic folk tales / Bogomilství v balkánských pohádkách a příbězích

Angelovska-Panova, Maja – Roach, Andrew P., „The Bogomils’ Folk Heritage: False Friend or Neglected Source?“, in: Andrew P. Roach – James R. Simpson (eds.), Heresy and the Making of European Culture: Medieval and Modern Perspectives, Farnham – Burlington: Ashgate 2013, 129-149. [Mentions problems in historiography but overall accepts (and tries to exemplify) Bogomil influences on these tales. FF MU (DZ), s.]

Conceptualizing and repressing Bogomilism / Pojímání a represe Bogomilství

Miscellaneous / Různé

See also Medieval anti-Messalian polemics, Kosmas, Pseudo-Michael Psellos etc.

Angelov, Petăr Dimitrov, „L’image des bogomiles dans la littérature anti-hérétique“, in: Edina Bozóky (ed.), Bogomiles, Patarins et Cathares (Slavica Occitania 16, 2003), 27-36.

Kusabu, Hisatsugu, „The Byzantine View of the Bogomils: A Heresiological Approach“, http://www.wra1th.plus.com/byzcong/paper/I/I.8_Kusabu.pdf, [5. 1. 2010]. [Zásadní studie, která pojem bogomilství chápe jako hereziologickou nálepku užívanou komnénovskými intelektuály. p., t.]

Rigo, Antonio, „Messalianismo = bogomilismo: Un’equazione dell’eresiologia medievale bizantina“, Orientalia Christiana Periodica 56, 1990, 53-82. [KTF Wien, c.]

Rigo, Antonio, Monaci esicasti e monaci bogomili: Le accuse di messalianismo e bogomilismo rivolte agli esicasti ed il problema dei rapporti tra esicasmo e bogomilismo, Firenze: Leo S. Olschki 1989. [300 s. Monografie věnovaná obviněním hésychastů z bogomilství a messaliánství; k těmto obviněním se staví kriticky jako k výsledku účelových hereziologických asimilací. Prameny; Barlaam; „jen modlitba vyžene démona“; srdce a antropologie; spojení Pána s duší; Modlitba Páně u bogomilů; vidění božství; byzantské bogomilství v palailogovské době (13.-15. stol.); aféra 1344; heretičtí, palamitští a hésychastičtí mniši; závěry. Pozn. aparát (pod čarou), jmenný rejstřík, rejstřík místních jmen, rejstřík rukopisů. Recenze: Heresis 1990, č. 15, 135-136. (Pozn.: něco málo o vztahu bog. k hésychasmu je i in: Angelov, Les Balkans..., odd. IIa, a pramen v Hamilton – Hamilton, Christian Dualist...) h.]

Rochov, Ilse, „Zum Fortleben des Manichäismus im Byzantinischen Reich nach Justinian I“, Byzantinoslavica 40, 1979, 13-20. [Odkaz Kusabu v souvislosti, která naznačuje, že studie další výskyty nechápe jako skutečné manich., ale jako hereziologickou kategorii. UB HB I-488219/40.1979; BNCR, c.]

Bogomilism in Bulgaria / Bogomilství v Bulharsku

Angelovska-Panova, Maja, Bogomilstvoto vo duchovnata kultura na Makedonija, Skopje: Az-buki – Prilep: Institut za staroslovenska kultura 2004. [211 s., brož. Spíše neužitečná práce převážně přehledového charakteru. Přivlastňuje si popa Bogomila podobným způsobem jako bulharská historiografie 2. poloviny 20. století, jen zdůrazňuje, že území, kde vystoupil, je severozápad Makedonie (nikoli Bulharsko). Předpokládá, že Basileios byl z oblasti Makedonie, s „přesvědčivým“ argumentem, že bogomilství mělo v devíze se šířit (s. 187). Samozřejmě také pokračuje v domněnce, že západní katarství je jednotné hnutí navazující geneticky na bogomilství (s. 187). Zmizení bogomilství spojuje s obsazením Balkánu Turky (s. 188). Esencí bogomilství je prý dualismus (s. 189). Spojuje bogomilství také s dualistickým folklórem. Jde zkrátka o klasickou práci. Prameny k bogomilství; předchůdci bogomilského učení (manicheismus, messaliánství, paulikiánství...); bogomilství a historické procesy; bogomilství v textové tradici; bogomilství v národní tradici; bogomilství v makedonské toponymii a antroponymii. Anglické shrnutí (185-194), poznámkový aparát (pod čarou), bibliografie, rejstřík. ÖNB, v.]

Dančev, Georgi, „Otnošenie Evthimija Trnovskogo k eretičeskim učenijam, rasprostranjavščimsja v bolgarskich zemľach“, Byzantinobulgarica 6, 1980, 95-104. [NKČR, c. (lok. Byzantinobulgarica).]

Dujčev, Ivan, „Dragvista-Dragovitia“, Revue des études byzantines 22/1, 1964, 215-221. [persee,fr, p.]

Fine, J. V. A., „Bulgarian Bogomil Movement“, East European Quaterly 11/4, 1977, 385-412.

Gouillard, Jean, „Une source grecque du Synodik de Boril: La lettre inédite du patriarche Cosmas“, Travaux et mémoires IV, 1973, 361-374. [Studie dokládající, že protibogomilské výnosy Borilova synodiku mají řeckou předlohu v dopise konstantinopolského patriarchy Kosmy. Odkaz Rigo.]

Karasová, Lenka, Bogomilská literatura na bulharském území se zaměřením na bogomilské učení, bakalářská diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita 2010. [p.]

Patri, Sylvain, „Le nom de Bogomilă“, in: Edina Bozóky (ed.), Bogomiles, Patarins et Cathares (Slavica Occitania 16, 2003), 17-25.

Bogomilism in Byzantium / Bogomilství v Byzanci

Haviernik, Pavol, „K členeniu náboženského dualizmu v byzantskom prostredí: K typológii bogomilského dualizmu“, Byzantinoslovaca 2, 2008, 97-110. [Pracovní verzi mám v doc.]

Rigo, Antonio, „Il patriarca Germano II (1223-1240) e i bogomili“, Revue des études byzantines 51/1, 1993, 91-110. [p.]

Rigo, Antonio, „L’assemblea generale athonita del 1344 su un gruppo di monaci bogomili (ms. Vat. Gr. 604 ff. 11r-12v)“, Cristianesimo nella storia 5/3, 1984, 475-506. [Obsahuje edici pramene. KTF Wien, c.]

Bogomilism in Russia (?) and the impact of bogomilism on Russian heresies / Bogomilství v Rusku (?) a vliv bogomilství na ruské hereze

Begunov, J. K., „Bolgarskie bogomili i russkie strigolniki“, Byzantinobulgarica 6, 1980, 63-72. [NKČR, c. (lok. Byzantinobulgarica).]

Bogomilism in Bosnia (?); Bosnian Church / Bogomilství v Bosně (?), Bosenská církev

Sources / Prameny

Hodně pramenů překládá či cituje [ověřeno, že často cituje lat. text] Šanjek, Franjo, Les chrétiens bosniaques et le mouvement cathare, XIIe-XVe siècles, Publications de la Sorbonne – Nauwelaerts, Paris – Louvain 1976.

Bilino Polje 1203, abjurace: ed. Mandić 435-436 a PL 215, col. 154-155.

Dinić, Michailo J. (ed.), Iz dubrovačkog archiva III, Beograd: Naučno delo 1967, 181-236. [Lambert, Le probl., 34: srbská edice s přepisy v originálních jazycích, zde jsou instrukce těm, kdo budou vést obchodní jednání s bosenskými řeholníky z BC a též další podrobnosti: 4 stupně hierarchie, cenné informace o titulu krstjani atd. Duv.: dodává ještě in Srpska akademija nauka i umetnosti, Zbornik na istoriju, iezik a knizevnost srpskog naroda, t. XXII, Beograd 1967. To je asi ediční řada. Původně jsem si myslel, že Lambert uvádí datum vydání 1968, ale není tomu tak: Duvernoy i Lambert 1967 a to ověřeno v knize. MZK, FF MU ani NK ČR nemá. Google ani Altavista nenal., ale to se není co divit. Má to Srbská národní knihovna v Bělehradě. K rozsahu stran: 181-236 pataríni, 5-180 dokumenty týkající se obecně trhu s otroky. D v dubrovačkog je malé, ověřeno v předmluvě; c.]

Dopis Inocence III., ed. Migne, PL, sv. 214, col. 871-873. [Takto mj. Loos, DH, 166. Zde se píše o odchodu heretiků a o tom, že jim Kulin poskytl azyl. Loos, DH též odkazuje na PL col. 725-726 – sic. To mám jinde jako dopis Vlkana. A dále col. 1108-1109.]

Dopis Inocence III. Bernardovi, arcibiskupovi Splitu, ed. Migne, PL, 214, col. 1108-1109.

Dopis Urbana III., ed. Migne, PL, sv. 202, col. 1446-[1447?]. [Zde se zmiňuje vypovězení těch „konventikulů, kt. se zvou bratrstva“.]

Dopis Vlkana, ed. PL, sv. 214, col. 725-726.

Smičiklas, Codex diplomaticus Regni Croatiae, Dalmatiae et Slavonie, několik sv., Zagreb 1904 (sv. 2) , 1905 (sv. 3). [Dopis Ondřeje, bána Chorvatska, o navrácení Suhovary benediktinům aj. Duv, Hist, 52. Též dopis Vukana, stížnosti na nevzdělanost bosenského biskupa a na jeho život s bratrem hereziarchou, stížnost, že se in partibus bosne otevřeně káže hereze, 1225 Bosna infikovaná herezí atd. (toto sv. 3). V souvislosti s BC se cituje hlavně 2. a 3. svazek, Loos DH: 3 a zejména 4, pokud jsem to měl možnost pozorovat (kdežto západní bádání ze 4. sv. moc necituje, zdá se). Je jich minimálně 14. Dost z nich cituje Fine.]

Miscellaneous / Různé

Anto Babić, Noviji pogledi u nauci o pitanju srednjovjekovne Crkve bosanske, Pregled, 2, Sarajevo 1954

Miho Barada, Šidakov problem "Bosanska crkva". -Nastavni vjesnik,49, Zagreb 1940-41

Ćirković, S., „Die Bosnische Kirche“, in: Atti dei Convengi 361, 1964, 547-575.

Dragojlović, Dragoljub, Krstjani i jeretička Crkva bosanska, Beograd 1987. [Velmi nepříznivá recenze Šanjek, Heresis 16, 1991, 133-135. Nepříznivost je zčásti daná tím, že kniha odmítá, že byla Bosenská církev církví bogomilskou.]

Đuro Basler, „Bosanska crkva od 1203. godine“. -Pregled, LXIII, broj 2-3, Sarajevo 1973

Đuro Basler, Bosanska crkva za vladavine bana Kulina. -Prilozi Instituta za istoriju, IX, I, 9/l, Sarajevo 1973

Đuro Baslen, Gnostički elementi u temeljima Crkve bosanske. (Problem porijekla i starosti manihejske hereze u Bosni). Radovi sa simpozija "Srednjovjekovna Bosna i evropska kultura", Zenica 1973

Đuro Basler, Porijeklo naziva "pataren". Prilog istraživanju naziva za haretike u srednjem vijeku. -Pregled, LXIV, broj 11, Sarajevo 1974

Đuro Basler, Visoko učilište Crkve bosanske u mjestu Bosna. Pregled, LXV, broj 4, Sarajevo 1975

Džaja, M., Die Bosnische Kirche und das Islamisierungsproblem Bosniens und der Herzegovina in der Forschungen nach dem zweiten Weltkrieg, München 1978. [Historiograficky zaměřené, podrobné dílo. c.]

Fine, J. V. A., The Bosnian Church: A New Interpretation: A Study of the Bosnian Church and its Place in State and Society from the 13th to the 15th Centuries, Boulder 1975. [Autor se domnívá, že Bosenská církev nebyla bogomilská, nýbrž pouze schizmatická. Dle Lamberta užívá antropologii a pracuje s vyčerpávající bibliografií. Nicméně Lambert ani Duvernoy se k jeho závěrům nepřiklánějí. c.]

Fine, J. V. A., „Zaključci mojih poslednjih istraživanja o pitanju Bosanske crkve“, in: Bogomilstvoto na Balkanot vo svetlinata na najnovite istražuvanja: Materijali od simpoziumot održan vo Skopje na 30, 31 maj i 1 juni 1978 godina, Skopje: Makedonska akademija na naukite i umetnostite – Srpska akademija nauka i umetnosti – Akademija nauka i umjetnosti Bosne i Hercegovine 1982, 127-134.

Kniewald, Dragutin, Vjerodostojnost latinskih izvora o bosanskim krstjanima, Zagreb: Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti 1949. [Series: Rada Jugoslav. Akademija, 270. On Latin sources on Bosnian krstjani. Edition of the Zagreb ms. of Raniero’s Summa with Croatian paraphrasis and commentary (not translation as sometimes stated by error), and with a reproduction of the Zagreb ms. in the Appendix. Parts of Juan of Torquemada, Bilino polje (here: Bolino Polje), etc., sources with which the author compares his main source, Raniero. ÖNB, c.]

Kol., Bogomilstvoto na Balkanot vo svetlinata na najnovite istražuvanja. Materijali od simpoziumot održan vo Skopje na 30, 31 maj i 1 juni 1978 godina, Makedonska akademija na naukite i umetnostite – Srpska akademija nauka i umetnosti – Akademija nauka i umjetnosti Bosne i Hercegovine, Skopje 1982. [Obsahuje několik studií na toto téma. MZK, zč. c.]

Kuna, Herta, „Les manuscrits de ‚l’Église de Bosnie‘ au Moyen Âge“, Annales de l’Institut français de Zagreb 2, 1976, 37-56. [3e série. Rozsáhlá obrazová příloha. c.]

Loos, Milan, Dualist Heresy... [Některé části; důležité poznámky a odkazy. Cenný přehled. c.]

Loos, Milan, „Les derniers cathares de l’Occident et leurs relations avec l’Église patarine de Bosnie“, Historijski zbornik 29-30, 1976-1977, 113-126. [Odkaz Jiménez, Catharismes, a Lambert.]

Loos, Milan, ?, in: Byzantinobulgarica 3, kolem s. 29. [Nějaká studie snad o žánru otázek a rozhovorů. Loos, DH, 324 neudává přesnější údaj než tento.]

Mandić, Dominik, Bosna i Hercegovina, povjesno-kritička istraživanja II: Bogomilska crkva bosanskih krstjana, Chicago: Hrvatski povjesni institut 1962. [511 s. Nově 1979, zřejmě přetisk. Dle Lamberta nekritické, raději prý vůbec nepoužívat kromě reprodukce pramenů s. 435-51. Duvernoy to cituje celkem jako autoritu, ale skutečně spíš ve spojitosti s prameny. c.]

Mandić, Dominik, „‚Bosanski krstjani‘ u turskim izvorima“, in: Rasprave i prilozi iz stare hrvatske povijesti, Roma 1963.

Božidar Petranović, Bogomili. Crkva bosanska i krstjani. -Zadar 1867

Leo Petrović, Kršćani bosanske crkve. -Sarajevo 1953

Radojčič, Dž., „Odlomak bogomilskog jevanđelja bosanskog tepačije Batala iz 1393 godine“, Izvestina na Instituta za istorija 14-15, 1964, 495-509. [Ověřit přepis, toto rekonstruováno podle Berkhout – Russell.]

Rakova, S., „Le bogomilisme et l’Église bosniaque“, in: Heresis 19, 1992, 19-29. [Studie o BC, jakýsi výběrový přehled, ve většině spíše průměrný, méně práce s prameny, než by bylo žádoucí. Zásadní důležitost má ale rozlišení dvou fází ve vývoji Bosenské církve a teze, že vliv bogomilství tu byl jen v 1. pol. 13. stol., tj. v první ze dvou fází. To umožňuje mnoho nejasností vysvětlit, ač je to jen částečné řešení – a jen jedno z možných. ETF, c.]

Solovjev, Alexandre, „Autour des Bogomiles“, Byzantion 22, 1952, 81-104. [Studuje dva problémové okruhy: kolébka bogomilství, katarský protipapež. Není v ČR. ÖNB, c.]

Solovjev, Alexandre V., „La doctrine de l’église de Bosnie“, Académie royale de Belgique: Bulletin de la classe des lettres et des sciences morales et politiques 34, 1948, 481-534. [Angelov, Bogomilstvoto. Ověřeno v Duvernoy, Religion, 349. Dodává se 5ème série. Hájí bogomilskost Bosenské církve proti Glušacovi a Šidakovi. Je v ČR, c.]

Solovjev, Alexandre, Vjersko učenje bosanske crkve, Zagreb 1948.

Šanjek, Franjo, „Le phénomène dualiste vu par les historiens balkaniques“, in: Historiographie du catharisme, (Cahiers de Fanjeaux 14), Toulouse 1979, 249-270. [c., h.]

Šanjek, Franjo, „Les ‚chrétiens‘ (krstjani) bosniens: un amalgame de catharisme et de valdéisme“, in: Edina Bozóky (ed.), Bogomiles, Patarins et Cathares (Slavica Occitania 16, 2003), 91-111. [V podstatě přehledová studie. c.]

Šidak, Jaroslav, „‚Ecclesia Sclavoniae‘ i misija dominikanaca u Bosni“, in: Zbornik filozofskog fakulteta u Zagrebu, sv. 3, 1955, 11-40. [Toto vč. stran přesně ověřeno v Thouzellier a odtud dodáno sv. 3, předtím jsem to tu měl jako ročník 3 (možná je to totéž). Šidak původně hájil, že to je ortodoxní církev, nezávislá na Z. i V. Odmítl identifikaci BC s Eccl. Sclavoniae, existenci dual. sekt v Bosně a existenci k. protipapeže. V této studii se poprvé projevuje postupná změna jeho názoru.]

Šidak, Jaroslav, „‚L’Église de Bosnie‘ au Moyen Âge“, Annales de l’Institut français de Zagreb 2, 1976, 7-36. [3e série. Není v ČR, c.]

Thomas, Paul-Louis, „L’Église médiévale de Bosnie était-elle dualiste?“, in: Edina Bozóky (ed.), Bogomiles, Patarins et Cathares (Slavica Occitania 16, 2003), 113-129. [Reviews previous scholarship, without conclusion on the matter. c.]

Zelenka, M., „Bogomilové a církev bosenská“, in: Český zápas 79, č. 14, 6.

Historiography of the Bosnian Church / Historiografie bosenské církve

Ćosković, Pejo, „Četvrt stolječa historiografije o crkvi bosanskoj“, Posebna izdanja ANUBiH 120, (Odjeljenje društvenih nauka 36), 2003, 31-54. [1975-2000 včetně rozsáhlé bibliografie. Ze stránek, kde je dílo ke stažen (http://www.anubih.ba/speceditions/socialspeceditions/fulltext/social36.pdf); z těchto stránek nelze určit, co za sborník/časopis to je – titulní strana zde nenaskenována ani se na ni neodkazuje; údaj takto převzat z http://www.ffzg.hr/dokument/doc_dl.cgi?000284_1.doc. pdf. ANUBiH: velikost písmen ověřena na http://www.anubih.ba; jde o zkratku Akademija nauka i umjetnosti Bosne i Hercegovine.]

Dospíšil, Dimitrij, „Zobrazování Bogomilů a ‚Bosenské církve‘ v současné bosenské historiografii“, in: Václav Štěpánek et al. (eds.), Studia Balcanica Bohemo-Slovaca VI/1: Sekce historie, politologie a etnologie: Příspěvky přednesené na 6. mezinárodním balkanistickém sympoziu v Brně ve dnech 25.-27. dubna 2005, Brno: Matice moravská 2006, 85-101. [Pozoruhodné kritické zamyšlení nad ideologickými použitími Bosenské církve v nedávné bosenské historiografii (zejm. posledních 10 let). c.]

Overviews / Přehledy

Butler, Thomas, „Les ‚chrétiens‘ bosniaques“, in: Anne Brenon (ed.), 1209-2009: Cathares: Une histoire à pacifier?, Portet-sur-Garonne: Loubatières 2010, 109-115. [h.]

Iversen, Lise, Kjetterkirken i Bosnia: Striden om dens lære, København: G.E.C. Gads Forlag 1957.

Matanic, Atanasio G., „Correnti ereticali in Bosnia (sec. XII-XV)“, in: L’Église et le peuple chrétien dans les pays de l’Europe du Centre-Est et du Nord (XIVe-XVe siècles), Rome: École française de Rome 1990, 267-273. [Zaměřuje se jen na bogomily, ne jiné proudy. Nevypadá jako studie od úplného odborníka na téma. Šest kapitol: název; odkud a proč?; rozšíření, početní síla; data, fakta, dokumenty; podstata a instituce; závěr. Odkaz Jiménez. BNCR, c.]

Petranović, Miodrag M., Kudugeri-bogomili u bizantijskim i srpskim izvorima i „Crkva bosanska“, Beograd: Novi dani 1998. [104 s.; 20 cm. c.]

Šanjek, Franjo, Les chrétiens bosniaques et le mouvement cathare, XIIe-XVe siècles, Publications de la Sorbonne – Nauwelaerts, Paris – Louvain 1976. [Lambert, C., 297: hodně o latinských pramenech, Croat-orientated discussion, výborná analýza Radoslavova rkp. c.]

Proceedings and collections of articles / Sborníky

Šanjek, Franjo (ed.), Fenomen „krstjani“ u srednjovjekovnoj Bosni i Humu: Zbornik radova, [p.]

Was the Bosnian Church heretical (Bogomil)? / Byla Bosenská církev kacířská (bogomilská?)

See also Lambert, C., 301, n. 15 (references to literature).

Lambert, Malcolm, „Le problème des chrétiens bosniaques“, Heresis 23, 1994, 29-50. [Zvažování, zda Bosenská církev byla heretická či nikoli. Psáno tak trochu jako román: místo aby jasně předkládal myšlenky, uniká do rádoby nápaditých zákrutů a vytahuje překvapivé deus ex machina. Hájí nakonec heretický charakter BC. Studie obsahuje dva francouzské překlady – velmi rozdílné, v čemž je pointa – závěti gosta Radina. ETF, c.]

Šanjek, Franjo, „Le culte de Marie chez les ‚chrétiens bosniaques‘ au Moyen Âge“, in: De cultu Mariano saeculis XII-XV III: De cultu Mariano in nationibus et in ordinibus religiosis, Romae: Pontificia Academia Mariana Internationalis 1979. [Šanjek začíná výkladem o dualismu a stanovisku heretiků, ale v ústřední části uvádí doklady, že Bosenská církev uctívala Marii. CEC, p.]

Šanjek, Franjo, „Les Chrétiens bosniens (XII/XIIIe-XVe siècles): Courant évangélique ou secte cathare?“, in: Jerzy Kłoczowski – Paweł Kras – Wojciech Polak (eds.), Christianity in East Central Europe: Late Middle Ages / La chrétienté en Europe du Centre-Est: Le bas Moyen Âge, Lublin: Instytut Europy Środkowo-Wschodniej 1999, 285-294. [Argues that, contrary to Catholic sources, the Bosnian Church’s texts do not allow for their identification with the Cathars; they believe in the Trinity, divine grace, power of almsgiving and prayers for the dead etc. and, contrary to what their opponents claim, do not reject the whole Old Testament. There is, however, some parallelism between Cathar and Bosnian christians initiation, inspired by the primitive Church. BJ, c.]

Zlatar, Zdenko, „The haeresis of the Bosnian Church: Une question mal posée?“, Heresis 46-47, 2007, 81-120. [Anglicky psaná studie hájící značně neobratným slohem heretičnost a dualističnost Bosenské církve proti Lambertovu výkladu závěti gosta Radina z r. 1994. h.]

The Bosnian Church and the national identity of Bosnia

Trako, Redzo, The Role of Bogomilism in the Creation of Bosnian Identity in the Middle Ages [Ph.D. Thesis], Belfast: Queen’s University Belfast 2008.

Context / Kontext

Šanjek, Franjo, „Le christianisme dans les Balkans au temps de Jean de Raguse (1390/95-1443)“, in: L’Église et le peuple chrétien dans les pays de l’Europe du Centre-Est et du Nord (XIVe-XVe siècles), Rome: École française de Rome 1990, 289-300. [BNCR, c.]

Bibliography / Bibliografie

Ćosković, Pejo, „Četvrt stolječa historiografije o crkvi bosanskoj“, Posebna izdanja ANUBiH 120, (Odjeljenje društvenih nauka 36), 2003, 31-54. [Na konci studie je dobrá bibliografie. p.]

Late Bogomilism in Turkish and other sources, 15th-17th century / Pozdní bogomilství v tureckých a dalších novověkých pramenech v 15.-17. stol.

Mandić, Dominik, „Bosanski krstjani“ u turskim izvorima“, in: Rasprave i prilozi iz stare hrvatske povijesti, Roma 1963.

Okiç, T., „Les Kristians (Bogomiles) de Bosnie“, in: Cahiers d’Études cathares 14/20, 1963, 3-6. [c.]

Okiç, T., „Les Kristians (bogomiles parfaits) de Bosnie d’après des documents turcs inédits“, Südost-Forschungen 19, 1960, 108-133.

Solovjev, Alexandre, „Le témoignage de Paul Ricaut sur les restes du bogomilisme en Bosnie“, Byzantion 23, 1953, 73-86. [Svědectví z 60. let 17. stol. Solovjev zde vykládá bosenské „potury“ jako jako sektu, která provedla synkrezi bogomilství a islámu. Islámské prvky jsou zcela jasné, větší obtíží je ovšem vidět zde bogomilství. UB Wien HB, c.]

Okiç studoval turecké daňové registry, viz Loos, DH, 328 pro odkazy, zde n. 133 též odkazy na ty, kdo se Solovjevovými interpretacemi nesouhlasí.

Bibliographies / Bibliografie

Obolensky, Dmitri, The Bogomils: A Study in Balkan Neo-Manichaeism, Cambridge 1948, 290-304. [Údajně vyčerpávající bibliografie starších prací o bogomilství. FF MU (DZ), s.]

Gečeva, Krăstina, Bogomilstvoto: Bibliografija, Sofija: Akademijske izdatelstvo 1997. [232 s., menší formát, nekvalitní papír. ISBN 954-430-484-3. Tematicky členěná bibliografie s úvodem (převážně geografické členění: Byzance, Itálie, Francie...). Není komentovaná, což značně snižuje její hodnotu. Rejstřík. BNF, v.]

 

Heresy in early medieval West / Hereze raně středověkého Západu

Miscellaneous / Různé

Eperjesy, Stephen,„Religious Movement as a Necessity for Early Middle Age ‚Heretics‘ and the Church“, Constellations 3/2, 2012, 147-154. [p.]

Giesztor, A., „Mouvements para-hérétiques en Europe centrale et orientale du 9e au 11e siècle: apostasies“, in: Jacques Le Goff (ed.), Hérésies et sociétés dans l’Europe pré-industrielle, 11e-18e siècles, Paris – La Haye: Mouton 1968, 159-167. [c.]

Gurevič, Aron, Nebe, peklo, svět: Cesty k lidové kultuře středověku, Jinočany: H & H 1996, 129-156. [h.]

Laux, J., „Two Early Medieval Heretics: An Episode in the Life of St. Boniface“, Catholic Historical Review 21, 1933, 190-195.

Lomas, Francisco Javier – Devís, Federico (eds.), De Constantino a Carlomagno: Disidentes, heterodoxes, marginados, Cádiz: Universidad de Cádiz [1992]. [253 s., brož. b.r., ale v Heresis 21, 147 cit. 1992 a dá se to též vyvodit z č. dep. legal (CA-796-92). Sborník studií. Čas, náboženství a hereze; moc, kompromis a marginalizace v řeckém novoplatonismu na konci antiky; chápání řádu v římské společnosti 4. stol.; štěstěna a trest smrti v pozdně římské společnosti; křesťanská civitas; náboženská disidence a biskupská moc v pozdně antickém Španělsku (5.-7. stol.); ekonomická marginalita a charita ve vizigótské Hispánii; počátky asturijské expanze v 8.-9. stol.; pelagianismus a christianizace Anglie; kontradikce a rozklad karolínského impéria. Poznámky pod čarou, rejstřík. BNF, v.]

Moore, Robert I., The Birth of Popular Heresy, London: Edward Arnold 1975. (přetisk University of Toronto Press 1995). [viii, 166 s. Odborná literatura – religionistika – středověká hereze. Reprint: Medieval Academy Reprints, 1995. Brenonová uvádí jako reedici a píše University of Toronto Press 1995 (ale jistě je to přetisk). Stručný rejstřík. Krátký úvod, pak následuje překlad dokumentů. Chybí poznámkový aparát, ale texty jsou zasazeny do historického kontextu a pramen je přesně uveden. Adémar, orleánský synod 1022, Arras 1025, Monteforte 1028, Wazo z Liège. Ramihrdus z Cambrai, Tanchelm, Jindřich z Lausanne a četné další dokumenty, Eon, Petr z Bruis, Arnold z Brescie, Evervin (Ebervin) ze Steinfeldu, publikáni v Anglii, Vézelay, Remeši. Eckbert ze Schönau, Lombers 1165, Lambert le Bègue, Valdes, De heresi catharorum, Rainer Sacconi, Anselm z Alexandrie. Z velké části se kryje s WEH, ale jde o užitečnou čítanku. ETF, c. celé (plus tit., 1-6, 24-27, 30-33, 38-39, 46-63, 80-83, 94-133 bis).]

Russell, Jeffrey Burton, Dissent and Reform in the Early Middle Ages, Berkeley – Los Angeles 1965. [Zanella, Hereticalia, 56: sugestivní, ale s chybami a trpí přílišným schematismem. Novým zpracováním je zřejmě Dissent and Order.]

Russell, Jeffrey Burton, „Saint Boniface and the Excentrics“, Church History 33/3, 1964, 235-247. [Zpracování Aldebertovy hereze, s níž se Bonifác střetl. Russellovo hodnocení těchto kacířů jako posedlých či psychicky nevyrovnaných lidí podle Gureviče spíše není na místě (Gurevič, Nebe..., 165, pozn. 71). BNCF, p.]

Overviews and introductions / Přehledy, úvody, obecná pojednání

Matter, E. Ann, „Orthodoxy and Deviance“, in: Thomas F. X. Noble – Julia M. H. Smith (eds.), The Cambridge History of Christianity III: Early Medieval Christianities c. 600-c. 1100, Cambridge: Cambridge University Press 2008, 510-530. [Including eastern Christianity. Bg (770-775. FF MU (DZ).]

Heresy in the West, 970-1100 / Hereze na Západě v letech 970-1100

Miscellaneous / Různé

Bonnassie, P. – Landes, R., „Une nouvelle hérésie est née dans le monde“, in: Les sociétés méridionales autour de l’An Mil, Paris: CNRS 1992, 435-459. [Často citovaná práce, cituje např. Jiménez.]

Brenon, Anne, „Les hérésies de l’An Mil: Nouvelles perspectives sur les origines du catharisme“, Heresis 24, 1995, 21-36. [Přetištěno též v Les archipels cathares (h.). c.]

Brenon, Anne, „Les hérésies de l’An Mil: Nouvelles perspectives sur les origines du catharisme“, in: ead., Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale I: Les archipels cathares, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2003, 31-48. [Přetisk článku vydaného v Heresis (c.). h.]

Cohn, Norman, The Pursuit of the Millenium: Revolutionary Millenarians and Mystical Anarchists of the Middle Ages, London: Pimlico 42004 (1. vyd. 1957). [414 s. Tradice apokalyptického proroctví, tradice náboženského disentu, mesianismus dezorientovaných chudých, svatí proti následovníkům Antikrista, Fridrich II. jako mesiáš, sebeobětující spasitelé a flagelantské hnutí, amorální nadlidé, rovnostářství a milenarismus. Údaj o 1. vyd. 1957 Lambert SH a sama kniha. Poznámky za textem, bibliografie, rejstřík. FF MU (DZ), s.]

Gorre, Renate, Die ersten Ketzer im 11. Jahrhundert: Religiöse Eiferer – soziale Rebellen? Zum Wandel der Bedeutung religiöser Weltbilder, Konstanz: Hartung-Gorre 1985. [346 s., strojopis, 45 bis, liché strany od 45 na verso. Kacířství kolem roku 1000, Orléans 1022, Arras 1025, Monteforte. FF MU (DZ), s.]

Landes, Richard A., „The Birth of Heresy: A Millennial Phenomenon“, Journal of Religious History 24/1, 2002, 26-43. [p.]

Langlois, Gauthier, „Des hérétiques dans les Pyrénées catalanes à la fin du XIe siècle?“, Heresis 46-47, 2007, 67-80. [h.]

Moore, Robert I., „Heresy, Repression, and Social Change in the Age of Gregorian Reform“, in: Scott L. Waugh – Peter D. Diehl (eds.), Christendom and its Discontents: Exclusion, Persecution, and Rebellion, 1000-1500, Cambridge: Cambridge University Press 1996, 19-46. [h.]

Moore, Robert I., „The Birth of Popular Heresy: A Millennial Phenomenon?“, Journal of Religious History 24, 2000, 8-25. [p.]

Vanderputten, Steven – Reilly, Diane, „Reconciliation and Record Keeping: Heresy, Secular Dissent and the Exercise of Episcopal Authority in Eleventh-century Cambrai“, Journal of Medieval History 37/4, 2011, 343-357. [p.]

Overviews / Přehledy a obecná pojednání

Fichtenau, Heinrich, Heretics and Scholars in the High Middle Ages, 1000-1200, trans. Denise A. Kaiser, University Park: The Pennsylvania State University Press 1998. [Important overview of the traditional material with some new hints focusing on literacy. Summary of the book: here. FF MU (DZ), s.]

Merlo, Grado Giovanni, „Eretici tra XI e XII secolo“, in: id., Eretici del medioevo: Temi e paradossi di storia e storiografia, Brescia: Morcelliana 2011, 11-25. [h.]

Wider context

See also bgstrv / The year 1000.

Fossier, R., „Les mouvements populaires en Occident au XIe siècle“, Académie des Inscriptions et Belles-Lettres: Comptes rendus des séances de l’année 1971, Paris 1972, 257-269.

Aquitania at the beginning of the 11th century, letter of Heribert / Akvitánie na počátku 11. století, Heribertův dopis

See also Vita apostolica.

Bellarbre, Julien, „Perceptions of Heresy in Historiographical and Hagiographical Sources of Aquitaine and the Loire Valley During the High Middle Ages“, in: Andrew P. Roach – James R. Simpson (eds.), Heresy and the Making of European Culture: Medieval and Modern Perspectives, Farnham – Burlington: Ashgate 2013, 113-127. [FF MU (DZ), s.]

Frassetto, Michael, „Heretics, Antichrists, and the Year 1000: Apocalyptic Expectations in the Writings of Ademar of Chabannes“, in: Michael Frassetto (ed.), The Year 1000: Religious and Social Response to the Turning of the First Millenium, New York – Basingstoke: Palgrave Macmillan 2002, 73-84. [FF MU (DZ), s.]

Frassetto, Michael, „Heresy, Celibacy, and Reform in the Sermons of Ademar of Chabannes“, in: Michael Frassetto (ed.), Medieval Purity and Piety: Essays on Medieval Clerical Celibacy and Religious Reform, New York – London: Garland 1998, 131-148. [FF MU (DZ), s.]

Frassetto, Michael, „Reaction and Reform: Reception of Heresy in Arras and Aquitaine in the Early Eleventh Century“, Catholic Historical Review 33, 1997, 386-400. [EBSCOhost, ProQuest, html, p.]

Frassetto, Michael, „The Sermons of Ademar of Chabannes and the Letter of Heribert: New Sources Concerning the Origins of Medieval Heresy“, Revue bénédictine 109/3-4, 1999, 324-340. [MSH/BSG?, c.]

Landes, Richard, „The Dynamics of Heresy and Reform in Limoges: A Study of Popular Participation in the ‚Peace of God‘ (994-1033)“, Historical Reflections / Réflexions historiques 14, 1997, 467-511. [Also published in Head – Landes (eds.), The Peace of God..., 184-218.]

Lobrichon, Guy, „Le clair-obscur de l’hérésie au début du XIe siècle en Aquitaine“, Historical Reflections / Réflexions historiques 14, 1987, 423-444. [Obsahuje edici nejstaršího rukopisu Eribertova dopisu z počátku 11. stol. English translation in The Peace of God, včetně edice v dodatku (c.). c.]

Lobrichon, Guy, „The chiaroscuro of Heresy: Early Eleventh-Century Aquitaine as seen from Auxerre“, trans. P. Buc, in: Thomas Head – Richard Landes (eds.), The Peace of God: Social Violence and Religious Response in France around the Year 1000, Ithaca – London: Cornell University Press 1992, 80-103. [c.]

Moore, Robert I., „Literacy and the Making of Heresy, c. 1000 – c. 1150“, in: Peter Biller – Anne Hudson (eds.), Heresy and Literacy, 1000-1530, (Cambridge Studies in Medieval Literature 23), Cambridge: Cambridge University Press 1994, 19-37. [Summary here. c.; h.]

Musy, Jean, „Mouvements populaires et hérésies au XIe siècle en France“, Revue historique 253, 1975, 33-76. [Wien, c.]

Taylor, Claire, Heresy in Medieval France: Dualism in Aquitaine and the Agenais, 1000-1249, Woodbridge – Rochester: The Boydell Press 2005. [c., h.]

Taylor Claire, „The Letter of Héribert of Périgord as a Source for Dualist Heresy in the Society of Early Eleventh-Century Aquitaine“, Journal of Medieval History 26/4, 2000, 313-349. [CEC, JSTOR, ScienceDirect; p.]

Orléans 1022

Sources / Prameny

Bouquet, Martin et al. (eds.), „Gesta Synodi Aurelianensis“, in: iid. (eds.), Recueil des historiens des Gaules et de la France X, 536-539. [Odkaz Moore, Origins, 294, n. 5. Gallica?]

Literature / Literatura

Bautier, Robert-Henri, „L’hérésie d’Orléans et le mouvement intellectuel au début du XIe siècle: Documents et hypothèses“, in: Enseignement et vie intellectuelle (IXe-XVIe siècle), (Actes du 95e congrès national des sociétés savantes: Section de philosophie et d’histoire jusqu’à 1610 I), Paris: Bibliothèque nationale 1975, 63-88. [Ref. e.g. Russell, Dissent, 112. Oft-cited by Jiménez, Catharismes. BSG?, c.]

Frassetto, Michael, „Reaction and Reform: Reception of Heresy in Arras and Aquitaine in the Early Eleventh Century“, Catholic Historical Review 33, 1997, 386-400. [EBSCOhost, ProQuest, html, p.]

Head, Thomas, „Ascetic circles in the Orleannais: Aristocratic ambition and religious dissent in the early eleventh century“, [Odkaz Russell, Dissent, 112 jako na „v tisku“. Mělo vyjít v Christendom and Its Discontents, ale tam není.]

Moore, Formation...

Van Torhoudt, Éric, „1022: Les Normands inventent l’hérésie d’Orléans“, Annales de Normandie 55/4, 2005, 341-367. [persee.fr, p.]

Arras 1025

Sources

Migne, Jacques-Paul (ed.), Patrologia Latina CXLII, Parisiis: Garnier 1880, col. 1269-1312. [MZK (stud. ST, sign. 4-0006.233,142), c.]

Literature

Frassetto, Michael, „Heretics and Jews in the Writings of Ademar of Chabannes and the Origins of Medieval Anti-Semitism“, Church History 71/1, 2002, 1-15. [ProQuest, p.]

Frassetto, Michael, „Reaction and Reform: Reception of Heresy in Arras and Aquitaine in the Early Eleventh Century“, Catholic Historical Review 33, 1997, 386-400. [EBSCOhost, ProQuest, html, p.]

Lobrichon, Guy, „Arras, 1025, ou le vrai procès d’une fausse accusation“, in: Monique Zerner (ed.), Inventer l’hérésie? Discours polémiques et pouvoirs avant l’Inquisition, Nice: Centre d’Études Médiévales 1998, 67-85. [Zde 68 bibliografie. FF MU (DZ), c.; h.]

Mingroot, E. van, „Acta synodi Attrebatensis (1025): Problèmes de critique de provenance“, Studia Gratiana 20, 1976, 201-229. [Zařazeno sem odhadem; vztahuje se k této kap.?]

Monteforte 1028/1040

Conterno, Giovanni, „Catari a Monforte“, Bollettino della Società per gli studi storici, archeologici ed artistici nella provincia di Cuneo 60, 1969, 25-33. [BNCR, c.]

Gorre, Renate, Die ersten Ketzer im 11. Jahrhundert: Religiöse Eiferer – soziale Rebellen? Zum Wandel der Bedeutung religiöser Weltbilder, Konstanz: Hartung-Gorre 1985. [346 s., strojopis, 45 bis, liché strany od 45 na verso. Kacířství kolem roku 1000, Orléans 1022, Arras 1025, Monteforte. FF MU (DZ), s.]

WEH

Berengar of Tours and the eucharistic controversy, 1078-1079 / Berengar z Toursu a eucharistický spor v letech 1078-1079

Radding, Charles M. – Newton, Francis, Theology, Rhetoric, and Politics in the Eucharistic Controversy, 1078-1079: Alberic of Monte Cassino against Berengar of Tours, New York: Columbia University Press 2003. [xii, 197 s., brož. Obsahuje úvod s analýzou, edici a zrcadlový překlad. FF MU (DZ), s.]

Leutard

Golinelli, Paolo, Il Medioevo degli increduli: Miscredenti, beffatori, anticlericali, Milano: Mursia [2009], 44-46. [Summary here. FF MU (DZ), s.]

Catharism, Cathars / Katarství, kataři

Groups of sources – manuscripts, editions, translations, studies / Skupiny pramenů – rukopisy, edice, překlady, studie

The bibliography of the sources which follows is somewhat incomplete as the original idea was to keep a separate catalogue of sources on Catharism and Bogomilism which can be viewed at http://www.david-zbiral.cz/prameny.htm. It contains fuller information on the source. It is in Czech but the references to the manuscripts, editions and translations are easily accessible there.

Anthologies and readers / Antologie a čítanky
Texts in original languages / Texty v původních jazycích

Döllinger, Ignaz von, Beiträge zur Sektengeschichte des Mittelalters II: Dokumente vornehmlich zur Geschichte der Valdesier und Katharer, München: Beck 1890 (přetisk Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft 1968, 1982). [c. tit., ToC, 30-31, 34-35, 52-85, 272-279, 320-329, 368-379; FF MU (DZ), s.]

Manselli, Raoul (ed.), Testi per lo studio della eresia catara, Torino: Lauri 1964. [83 s., ofsetový tisk ze strojopisu. Velikost písmen: tit. str. Eresia Catara. Obsahuje latinské texty a jeden řecký (nekritické edice, spíše přepisy, bez poznámek pod čarou): Mání, Epistula fundamenti; Petr Sicilský (řecky); Interrogatio Iohannis; abjurace z Moissaku; ukázky z Bonacursa; De heresi; Rainer Sacconi. BNCF (porušený exemplář, text místy přilepen k přilehlé stránce, utržený a nečitelný), v.]

Translations / Překlady

Léglu, Catherine – Rist, Rebecca – Taylor, Claire (eds.), The Cathars and the Albigensian Crusade: A Sourcebook, London – New York: Routledge 2014. [A reader of translations into English of sources on Cathars and the Albigensian crusade: Papal letters; troubadour poetry; inquisitors’ registers; chronicles and narratives. Further reading. FF MU (DZ), s.]

Nelli, René (trans.), Écritures cathares, Monaco: Le Rocher 31995. [Nové aktualizované a rozšířené vydání. Francouzské překlady pořídil R. Nelli a A. Brenonová. Obsahuje Int. Ioh., Knihu o dvou principech, Anonymní pojednání, latinský rituál z Florencie, okcitánský rituál z Lyonu a další okcitánský rituál z Dublinu. Uvedeno Nelliho studií o katarství. Jako dodatek jsou připojeny inkviziční záznamy o třech katarských kázáních. Texty opatřeny úvody a průběžným poznámkovým aparátem. Poměrně uznávané vydání překladů k. textů ve FJ. Starší vydání: Denoël 1959, Planète 1968. Bibl. údaj: achevé 1994, dépôt légal 1994, ale v bibliografiích se uvádí 1995. Na internetu je s Monaco málo, jen Riparelli a DZ, ale i Riparelli uvádí 1995. Tak i Brenonová, Kataři (která se na 3. vydání sama podílela). Není v ČR, c.]

Nelli, René – Niel, Fernand – Duvernoy, Jean – Roché, Déodat, Les Cathares, Editions de Delphes, Paris 1965. [562 s. + obrazová příloha. Nedoporučená literatura. Poměrně rozsáhlá sbírka překladů primárních textů: dobových dopisů, dekretů, výpovědí obviněných z inkvizičních archivů, katarských a jiných spisů (Int. Ioh., Kniha o dvou principech, Anonymní pojednání, Barlaam a Josafat, několik katarských obřadních textů...), dále pak úryvků z kronik apod. Vydány jsou někdy lépe, ale většinou dosti špatně, bez komentáře, bez rozsáhlejšího poznámkového aparátu, bez přesných citací, z jaké části té které kroniky či spisu daný výrok pochází... Obsahuje i několik studií, např. o katarské ikonografii (?), o některých momentech křížové výpravy proti albigenským, platónské filosofii u gnostiků a katarů... Některé závěry jsou příliš odvážné a je třeba je mírnit konfrontací s Brenonovou (Kataři...) či jinými novějšími díly. Fotokopie na FF MU. Katalogizace FF MU uvádí rok vyd. 1940 (v hranatých závorkách, tj. jako doplněný). To je údaj jednoznačně chybný, protože se tu s. 460 uvádí, že překlad Int. Ioh. je převzat z Écritures cathares a s. 112 se uvádí, že anonymní pojednání je přeloženo podle edice Ch. Thouzellier. 1965 uvádí myslím Loos, DH; zč. c., h.]

Peters, Edward (ed.), Heresy and Authority in Medieval Europe: Documents in Translation, London: Scolar Press 1980. [MZK, c.]

Seifert, Petra – Pawlik, Manfred, Geheime Schriften mittelalterlicher Sekten, Augsburg: Pattloch 1997. [472 s. Překlady pramenů – středověká hereze. Bibl. údaj ověřen přímo v knize. Úvod o herezi a ortodoxii. Jen minimálně komentované překlady s úvody (bez poznámek pod čarou). 3. lateránský koncil, Ad abolendam, Unam sanctam, úryvky Practica inquisitionis, Ordo processus Narbonensis, synod v Toulouse, manicheismus, Niquintova listina, Interrogatio Iohannis, dopis Rajmunda V., ukázky z Florentského obřadního spisu, Rainer Sacconi, valdenští, spirituální františkáni (závěť sv. Františka aj.) atd. Mapy: rozšíření manicheismu, kataři v Languedoku, rozšíření valdenských od 13. do 15. stol. ISBN 3-629-00628-0. c.]

Wakefield, Walter L. – Evans, Austin P. (trans.), Heresies of the High Middle Ages: Selected Sources Translated and Annotated, New York: Columbia University Press 21991. [Zřejmě reprint vydání z 1969. FF MU (DZ), s., c., p.]

Zambon, Francesco (trans.), La cena segreta: Trattati e rituali catari, Milano: Adelphi 1997. [473 s. Překlady pramenů – katarství a bogomilství. Obsahuje obě recenze Interrogatio Iohannis, Dublinský spis, Florentský obřadní spis a pravděpodobně i dost dalších pramenů. Bibl. údaj ověřen na několika místech na internetu vč. vydavatele, roku a místa. Není v ČR; c.; h.]

Zambon, Francesco – Palma, César (trans.), El legado secreto de los cátaros, Madrid: Siruela [1997]. [228 s. Kniha obsahující sekundární (viz dále) překlady těchto katarských pramenů: Kniha o dvou principech, Anonymní pojednání, Lyonský obřadní spis, komentář k otčenáši v Dublinském obřadním spise. Minimalistický poznámkový aparát (215-224). Nejasné autorské údaje: uvedeno edición a cargo de Francesco Zambon (ten to do CEC také daroval), traducción de César Palma, ale Zambon nic nevydal, tím méně LibDuobPrinc, plus je uveden it. orig. Il libro dei principi e altri testi catari, tj. je to jasné: jde o sekundární překlad ze Zambonových italských překladů. Rok vyd. doplněn dle c1997. CEC, v.]

Cathar literature / Vlastní katarská literatura

Bozóky, Edina (ed.), Le livre secret des Cathares, Interrogatio Iohannis: Édition critique, traduction, commentaire, Paris: Beauchesne 32009. [246 s. Vydání: 1. vyd. 1980, pod názvem Le livre secret des Cathares: Interrogatio Iohannis, apocryphe d’origine bogomile, zřejmě jeho přetisk 1990; 2009 je skutečně nové vydání (doplněny např. mé články), a s novým názvem. Odborná literatura, edice pramenů – religionistika – bogomilství. 22 cm. Kritické vydání a analýza textu Int. Ioh. Rukopisy a vydání, obsah apokryfu, text Interrogatio Iohannis v latině a fr. na protilehlých stranách (s. 42-87), podrobný komentář, Int. Ioh. a bible, Int. Ioh. v kontextu apokryfní lit., problém původního jazyka... Nesmírně pečlivá a cenná práce. Index slovníku tohoto apokryfu, mapa šíření katarství (s. 245), soupis citací bible (vč. aluzí či reminiscencí). Bibliografie (s. 219-234). Poznámka k bibliografickému údaji a k vydání: vydání z r. 1990 je označeno za „revue et corrigée“, ale pozorně jsem to srovnával a mám pocit, že jde o drobný vydavatelský trik. Ve skutečnosti vše vč. číslování stran, rozložení slov na stranách atd. odpovídá a jestli tu náhodou nějaká oprava přece jen je (což si nemyslím), tak zřejmě pouze kosmetická v bibliografii či v poznámkách pod čarou. Podle českého bibliografického úzu jde o reprint či dotisk, nikoli nové vydání. 1990 má Sorbonna (a jinak poměrně málo knihoven zapojených do MVS). Renomovaní francouzští autoři (např. J. Duvernoy v Heresis r. 1993) nadále citují vydání z r. 1980. Je to asi skutečně přetisk, kromě titulní strany, kam bylo přidáno „édition revue et corrigée“. c. (1980), zč. c. (přetisk 1990), FF MU (DZ) (vyd. 2009), h. (vyd. 2009), p.]

Clédat, Léon (ed.), Le Nouveau Testament traduit au XIIIe siècle en langue provençale, suivi d’un Rituel cathare..., Paris: Ernest Lerroux 1887 (přetisk Slatkine Reprints, Genève 1968). [Údaj staršího vydání včetně nakladatele: stránky Jeana Duvernoy. Vedle vídeňského rkp. Interrogatio Iohannis jde o jediný rukopis bible, který je možno s jistotou identifikovat jako katarský, a lyonský obřadní text. Obřadní text je tu vydán v podobě faksimile, přepsán a přeložen do francouzštiny (dvousloupcové vydání: s. IX-XXVI; faksimile 470-482). Ale text bible je tu vydán toliko jako faksimile. Thouzellier, Rituel 1977: sl. Luciana Borghi připravuje novou edici provensálského NZ. (Vyšlo to nakonec? Patrně ne.) // Částečný přepis pořídil Duvernoy a je elektronicky k dispozici na stránkách http://jean.duvernoy.free.fr/text/pdf/. Available on the Gallica (image PDF). p., partly c.]

Dondaine, Antoine, „Les actes du concile albigeois de Saint-Félix de Caraman: Essai de critique d’authenticité d’un document médiéval“, in: Miscellanea Giovanni Mercati V: Storia ecclesiastica – Diritto, Città del Vaticano: Biblioteca Apostolica Vaticana 1946, 324-355. [Bibl. údaj ověřen přímo v knize, velikost písmen v Biblioteca... na oficiálních stránkách BAV (v knize vše velkými písmeny). Není v ČR, c., p.]

Dondaine, Antoine (ed.), Un traité néo-manichéen du XIIIe siècle: Le Liber de duobus principiis suivi d’un fragment de Rituel cathare, Roma: Istituto storico domenicano S. Sabina 1939. [172 s. Vydání pramenů, odborná literatura – katarství. První vydání Liber a Florentského obřadního spisu. Novější vydání Thouzellier, Livre..., Paris 1973 – viz níže. Tato Dondainova edice obsahuje i Rainerovu Summu (64-78). Nově Rainera vydal Šanjek. Existuje nedatovaný reprint knihy (New York) – reprint, ne nové vydání. c.]

Harris, Marvyn Roy (ed.), „Cathar Ritual“ [online], <http://www.rialto.unina.it/prorel/CatharRitual/CathRit.htm>, 31. 5. 2005 [29. 7. 2014]. [A complete edition with apparatus.]

Riparelli, Enrico (ed.), „La ‚Glose du Pater‘ du ms 269 de Dublin: Description, histoire, édition et commentaire“, Heresis 34, 2001, 77-129. [A complete edition with apparatus. c.]

Riparelli, Enrico (ed.), „La Glossa al ‚Pater‘“ [online], <http://www.rialto.unina.it/prorel/glossa/Glossa.htm>, 30. 4. 2002 [1. 1. 2015]. [Critical edition of one part of the Dublin Ritual (the commentary on Pater noster). Based on the edition for Heresis which is cited in the document itself.]

Riparelli, Enrico, „Premessa alla Glossa al ‚Pater‘“ [online], http://www.rialto.unina.it/prorel/glossa/glossa-txt.htm, 30. 4. 2002. [c., p., t.]

Šanjek, Franjo, „Le rassemblement hérétique de Saint-Félix-de-Caraman (1167) et les Églises cathares au XIIe siècle“, in: Revue d’histoire ecclésiastique 67, 1972, 767-799. [Na s. 772-779 edice Niquintovy charty s komentářem a francouzským překladem v druhém sloupci. c.]

Thouzellier, Christine (ed.), Livre des deux principes: Introduction, texte critique, traduction, notes et index, (Sources chrétiennes 198), Paris: Le Cerf 1973. [504 p., softback, 20 cm; some photographic reproductions of the manuscript. A critical edition of the Latin text of the Liber de duobus principiis with French translation on opposite pages (160-455) and with a comprehensive introduction on the only surviving manuscript, the author and his technique, relationship with other medieval authors, doctrine of the Liber, and the versions of the Bible that influenced the Bible of the Liber. Thouzellier herself uses the initial Ch. instead of C. when abbreviating her name. Footnotes, critical apparatus, bibliography (457-474), index of biblical citations, index of Latin words, general index. c., h., p.]

Thouzellier, Christine (ed.), Rituel cathare: Introduction, texte critique, traduction et notes, (Sources chrétiennes 236), Paris: Le Cerf 1977. [Reprinted 2013. Kritické vydání katarského obřadního a katechetického textu podle florentského rukopisu. Zevrubný úvod, komentáře, podrobný poznámkový aparát. Pozorná analýza katarského rituálu consolamenta. Thouzellier spojuje některé jeho části (zejm. homilii o Pater, kt. se u bogomilů neobjevuje) mj. se západní tradicí sakramentářů a misálů. Review in Heresis 1, 1983, 54-55. c. (1977); p. (2013); h. (2013).]

Thouzellier, Christine (ed.), Un traité cathare inédit du début du XIIIe siècle d’après le Liber contra Manicheos de Durand de Huesca, (Bibliothèque de la Revue d’histoire ecclésiastique 37), Louvain: Bibliothèque de l’université – Publications universitaires de Louvain 1961. [120 s., váz. Kritické vydání latinského katarského textu známého jako Anonymní pojednání, rekonstruovaného podle spisu Duranda de Osca Liber contra Manicheos, který text cituje a polemizuje s ním. Úvodní studie: význam spisu, rukopisy Liber contra Manicheos (Paris, Bibliothèque nationale de France, ms. lat. 689, fol. 72r-86v; Praha, Knihovna metropolitní kapituly pražské, ms. 1561, fol. 38r-68r), pokus o identifikaci autora díla, zdroje, na které autor katarského pojednání navazuje, nauka. V knize Christine Thouzellier (ed.), Une somme anti-cathare: Le Liber contra Manicheos de Durand de Huesca, Louvain: Spicilegium sacrum Lovaniense 1964, je vydána celá Liber contra Manicheos, včetně pasáží z katarského pojednání. Poznámkový aparát je v obou edicích zaměřen poněkud odlišně: v Un traité jsou hojně uváděny paralely v jiných dílech o katarství a bogomilství, v druhé práci nikoliv. Poznámkový aparát, bibliografie, jmenný rejstřík, soupis biblických citací. c.; FF MU (DZ), s.]

Venckeleer, Théo (ed.), „Un recueil cathare: Le manuscrit A.6.10. de la ‚Collection vaudoise‘ de Dublin [I]“, Revue belge de philologie et d’histoire 38/3, 1960, 815-834. [Dublinský spis. c.; persee.fr, p.]

Venckeleer, Théo (ed.), „Un recueil cathare: Le manuscrit A.6.10. de la ‚Collection vaudoise‘ de Dublin [II]“, Revue belge de philologie et d’histoire 39/3, 1961, 759-793. [c.; persee.fr, p.]

Cathar Bibles / Katarské bible
Occitan translation of the New Testament (Lyon, Bibl. mun., P.A. 36) / Okcitánský překlad Nového zákona (Lyon, Bibl. mun., P.A. 36)

For the Ritual of Lyons, see a special chapter.

Lyon, Bibliothèque municipale, ms. P.A. 36. [The manuscript containing an Occitan translation of the New Testament and the so-called Cathar Ritual of Lyons. Also cited as Lyon, Bibliothèque municipale, ms. PA 36, but the IRHT base Medium has the number with points (P.A. 36). Transcribed by Jean Duvernoy. Another transcription by Marvyn Roy Harris, unpublished as of ca 2005 and still needing much of work (as the author told me). The edition of the Gospel of John by Förster, see below. The edition by Borghi Cedrini was never published (and probably never finished, if at least started?). IRHT (mf., MF 37140; some pages with initials on the server). o.]

Borghi, Luciana, „La lingua della Bibbia di Lione (ms. Palais des arts 36): Vocalismo“, Cultura neolatina 30, 1970, 5-58.

Duvernoy, Jean, http://jean.duvernoy.free.fr/text/pdf/. [A very faulty but searchable transcription of the text.]

Förster, W., „L’évangile selon saint Jean en provençal du XIIIe siècle“, Revue des langues romanes 13, 1878, 105-125, 157-179. [Bibl. údaj: Duvernoy uvádí bibliografický údaj zřejmě špatně; takto soupis ročníků v katalogu BNF. M. R. Harris má k této edici četné výhrady (osobní dopis). p.]

Harris, Marvyn Roy, „La localisation de la scripta du Rituel cathare occitan (MS. Lyon, Bibl. Mun., PA 36)“, in: Peter T. Ricketts (ed.), Actes du Premier Congrès International de l’Association d’Études Occitanes, AIEO, London 1987, 242-250. [Někde se uvádí stránkový rozsah 243-250, ale mapka na s. 242 patří k článku, takže 242-250 je správnější. Nakladatelské údaje: takto BNF. Review in Heresis 10, 103-106. p.]

Harris, Marvyn Roy – Ricketts, Peter (eds.), „Nouveau Testament de Lyon“ [online], <http://www.rialto.unina.it/prorel/NTL/NTL.htm>, 15. 2. 2011 [25. 7. 2014]. [A complete edition with apparatus.]

Harris, Marvyn Roy, The Occitan Epistle to the Laodiceans: Towards an Edition of Ms. PA 36 (Lyon, Bibl. Mun.), Alessandria: Edizioni dell’Orso [no date]. [Probably superseded by the online edition.]

Harris, Marvyn Roy, „The Occitan New Testament in ms. Bibl. mun. de Lyon, PA 36: A Cathar or Waldensian Translation?“, Heresis 44-45, 2006, 163-185. [h.]

Meyer, Paul, „Recherches linguistiques sur l’origine des versions provençales du Nouveau Testament“, 423-429. [k.]

Meyer, Paul, „Fragment d’une version provençale inconnue du Nouveau Testament“, 430-438. [k.]

Westley, Stuart, „Quelques observations sur les variantes présentées par le Nouveau Testament cathare occitan, le Ms de Lyon (P.A. 36)“, Heresis 26-27, 1996, 7-21. [h.]

Latin New Testament (Wien, ÖNB, ms. lat. 1137)

Wien, Österreichische Nationalbibliothek, ms. lat. 1137, fol. 1v-160v (in extenso). [Calendar; New Testament; Interrogatio Iohannis (fol. 158v-160r, with a different hand). mf., o.]

Anti-Cathar sources / Protikatarské prameny
Manuscripts

See also individual works.

Firenze, Archivio di Stato di Firenze, Diplomatico, Santa Maria Novella, 26 giugno 1229. [The manifestatio of Andrew and Peter, 26 June 1229. Edition: Jean Guiraud, Histoire de l’Inquisition au Moyen Âge II: L’Inquisition au XIIIe siècle en France, en Espagne et en Italie, Paris: Picard 1938, 456-457. Another transcription – with or without awareness of Guiraud’s? – in Lansing, Power..., 179-180. My transcription: andreas.doc (local file). Older edition in G. B. Ristori, „I Patarini in Firenze nella prima metà del secolo XIII“, Rivista storico-critika delle scienze teologiche 1, 1905, 15-17, reprinted in Ilarino da Milano, „Il dualismo cataro in Umbria...“, 187-189. English translation: C. Lansing, Power and Purity..., 84-86. Partial Czech translation: D. Zbíral, Největší hereze... A photographic reproduction available at <http://www.archiviodistato.firenze.it/diplomatico/> under the letter F: Firenze, S. Maria Novella, than by date. o.]

Editions

Viz též přehlednější katalog pramenů.

Balduinus Cantuariensis archiepiscopus Tractatus varii: Liber de commentatione fidei, Liber de sacramento altaris, Liber contra Catharos, Parisiis 1855. [ÖNB (sign. 185261-C. 204 Han). Prověřit.]

Bazzocchi, Dino (ed.), L’eresia catara II (Appendice): Disputationes nonnullae adversus haereticos, codice inedito Malatestiniano del sec. XIII., Bologna: Licinio Cappelli 1920. [c.]

Bruschi, Caterina (ed.), Salvo Burci, Liber Suprastella, (Fonti per la storia dell’Italia medievale: Antiquitates 15), Roma: Istituto storico italiano per il Medio Evo 2002. [xxxviii, 528 p. The first complete edition of the long polemical treatise Liber Suprastella. Review Heresis 40, 182-183. c.; p.]

Cazenave, Annie, „Bien et mal dans un mythe cathare languedocien“, in: Albert Zimmermann (ed.), Die Mächte des Guten und Bösen: Vorstellungen im XII. und XIII. Jahrhundert über ihr Wirken in der Heilsgeschichte, Berlin: Walter de Gruyter 1977, 344-387. [VIII, 548 s. Obsahuje edici ms. Reims 495, 137v-139v a 142r-145v. KTF Wien, c.]

Delmaire, Bernard (ed.), „Un Sermon arrageois inédit sur les ‚bougres‘ du nord de la France (vers 1200)“, Heresis 17, 1991, 1-15. [h.]

Dondaine, Antoine, „Durand de Huesca et la polémique anti-cathare“, Archivum Fratrum Praedicatorum 29, 1959, 228-277. [Studie o Durandovi de Huesca a Liber Antihaeresis. Obsahuje edice několika děl, mj. 268-271 Manifestatio haeresis Albigensium et Lugdunensium (překlad WEH, č. 37) či Mirisona. Bibl. údaj ověřen. Je v ČR, c., p.]

Dondaine, Antoine, „La hiérarchie cathare en Italie I: Le De heresi catharorum“, Archivum Fratrum Praedicatorum 19, 1949, 280-312. [Odborná literatura – religionistika – katarství. Někdy je uváděn mírně nepřesný název; zde je správný, vypsaný přímo z vydání této Dondainovy práce. Kritické vydání latinského textu De heresi catharorum (umělý název; text s. 306-312), jeho obsáhlá analýza a zhodnocení, pokus o dataci, historický kontext, vývoj it. katarských církví. Pečlivá studie. ETF; c.; p.]

Dondaine, Antoine, „La hiérarchie cathare en Italie II: Le Tractatus de hereticis d’Anselme d’Alexandrie O. P.“, Archivum Fratrum Praedicatorum 20, 1950, 234-324. [Anselm podává výklad původu dualistické hereze, spojuje ji s Máním, který podle něj přímo založil komunitu „dragovických“ a „bulharů“ a též filadelfskou obci. To nic nemění na mimořádné ceně tohoto díla, které podrobně rozebírá víru a hierarchii jednotlivých katarských církví a obsahuje mnoho údajů o konkrétních osobách a místech. Pozn.: Brenonová, Kataři..., 175, Nelli, EC aj. uvádějí chybně 236-324. A quite faulty OCR scan (txt) available at <http://www.mgh-bibliothek.de/dokumente/a/a149644.txt>. ETF; c.; p.]

Dondaine, Antoine, Les hérésies et l’Inquisition, XIIe-XIIIe siècles, Aldershot: Variorum 1990. [Různá stránkování; souvislé stránkování nepřidáno. Přetisky Dondainových prací Aux origines du valdéisme, Le Manuel de l’inquisiteur, La hiérarchie cathare I-II, Durand de Huesca et la polémique anti-cathare (všechny c. z původních vydání). Děleno na oddíly, stránkování zachováno (např. odd. III, 306-312 je DHC). BNF, v.]

Dopis Konráda z Porta: Edmond Martène – Ursin Durand, Thesaurus novus anecdotorum I, Lutetiae Parisiorum 1717, col. 901.

Douais, Célestin (ed.), La Somme des autorités à l’usage des prédicateurs méridionaux au XIIIe siècle, Paris: Picard 1896. [Brevis summula s. 114-143. Na tuto ed. odkazuje ještě Thouzellier, Rituel. Není v ČR; c.]

Encyklika legáta Petra ze Saint-Chrysogone, ed. J.-P. Migne, Patrologia Latina, sv. 204, sl. 235-240. [c.]

Ebervin ze Steinfeldu, Dopis sv. Bernardovi z Clairvaux, Migne, Jacques-Paul (ed.), Patrologiae cursus completus: Patrologia Latina CLXXXII, Parisiis: Garnier – J.-P. Migne 1879, col. 676-680. [Z této edice překládá WEH a odtud cituje taky Thouzellier, Rituel; c.]

Eckbert ze Schönau, Sermones adversus pestiferos foedissimosque Catharorum qui Manichaeorum haeresim innovarunt, ed. J.-P. Migne, Patrologia Latina, sv. 195, col. 9-102. [Tento rozsah uvádí Šanjek, Thouz. col. 11-103. Něco přepsala Thouzellier, Rituel: co se týká consolamenta. Vydáno 1885; c.]

Ecbertus, Adversus pestiferos, foedissemossque catharorum (qui Manichaeorum haeresim innovarunt) damnatos errores ac haereses, Bibliotheca Maxim. patrum, ed. Lugduni, 1677. [sic, -mossque. Odtud asi přebírá Migne, předpokládám.]

Ermengaud z Béziers, Contra haereticos, ed. J.-P. Migne, Patrologia Latina, sv. 204, col. 1235-1272. [Tak Šanjek; c.]

Expositio in Apocalypsim abbatis Ioachim, Francisci Bindoni ac Maphei Pasini, Venetiis 1527 (přetisk Frankfurt a. M. 1964). [Viz též prameny.]

Ficker, Gerhard (ed.), Die Phundagiagiten: Ein Beitrag zur Ketzergeschichte des byzantinischen Mittelalters, Leipzig: Barth 1908. [282 s. Kritické vydání pramenů – bogomilství. c., p.]

Garvin, Joseph N. – Corbett, James A. (eds.), The Summa contra haereticos Ascribed to Praepositinus of Cremona, Notre Dame: University of Notre Dame Press 1958. [302 s. Důležitá, patrně dosti raná polemická suma proti katarům. c.]

Gastaldelli, Ferruccio (ed.), Goffredo di Auxerre, Super Apocalypsim, Roma: Edizioni di storia e letteratura 1970. [Úvod (život a dílo Geoffroie z Auxerre). c.]

Hamilton, Janet – Hamilton, Sarah – Hamilton, Bernard (eds.), Hugh Eteriano, Contra Patarenos, (The Medieval Mediterranean 55), Leiden – Boston: Brill 2004. [xvi, 251 p., hardback. Edition, translation and commentary by J. Hamilton, with a description of the manuscripts by S. Hamilton and a historical introduction by B. Hamilton. c.; FF MU (DZ), s.]

Hoécker, Carola (ed.), Disputatio inter Catholicum et Paterinum hereticum: Die Auseinandersetzung der katholischen Kirche mit den italienischen Katharern im Spiegel einer kontroverstheologischen Streitschrift des 13. Jahrhunderts, (Edizione nazionale dei testi mediolatini 4), Firenze: SISMEL / Edizioni del Galluzzo 2001. [CXCVI, 120 s. Není v ČR, c.; FF MU (DZ); h.; p.]

Ilarino da Milano (ed.), „Il ‚Liber supra Stella‘ del piacentino Salvo Burci contra i Catari e altre correnti ereticali,“ Aevum 16, 1942, 272-319; 17, 1943, 90-146; 19, 1945, 281-341. [Starší vydání: Döllinger, Beiträge II. Poslední část studie obsahuje částečnou edici. Není v ČR; BNF, ÖNB, c.]

Lecoy de la Marche, Albert (ed.), Anecdotes historiques, légendes et apologues tirés du recueil inédit d’Étienne de Bourbon, dominicain du XIIIe siècle, Paris: Renouard 1877. [Edice (úplná, nebo částečná?) Tractatus de diversis materiis predicabilibusŠtěpána Bourbonského. Jedině na tuto edici odkazují Texts and the Repression 2003 i Berlioz r. 2000; jiné vydání zřejmě k r. 2003 neexistuje. Newer ed. Berlioz. Gallica, p.]

Mansi, Gian Domenico (ed.), Sacrorum conciliorum nova, et amplissima collectio... XXII, Firenze – Venezia, celý soubor 1758-1798, col. 157-168. [Debata v Lombers. MZK, sign. 5-0065.500,22 (číslo za čárkou je číslo svazku; stará signatura 65500), 22. svazek; c.]

Mansi, Gian Domenico (ed.), Sacrorum conciliorum nova, et amplissima collectio... XXII, Firenze – Venezia, celý soubor 1758-1798, col. 1203-1205. [Dopis kardinála Konráda. MZK, sign. 5-0065.500,22 (číslo za čárkou je číslo svazku), stará signatura 65500; c.]

Mansi, Gian Domenico (ed.), Sacrorum conciliorum nova, et amplissima collectio... XXI, Venezia 1776, col. 718, kánon 18. [Kánon koncilu v Remeši (1148) o kacířích. Teoreticky na Gallice, ale 11. 9. 2006 nedostupné.]

Martène, Edmond – Durand, Ursin (eds.), Thesaurus novus anecdotorum I, Lutetiae Parisiorum 1717, col. 776-778. [Dopis liègeských kanovníků papeži. Na Lutetiae Parisiorum trvá BNF, nakladatele neuvádí. Je v ČR, c.]

Martène, Edmond – Durand, Ursin (eds.), Thesaurus novus anecdotorum V, Lutetiae Parisiorum: F. Delaulne et al. 1717, col. 1703-1758. [Obsahuje i Forma qualiter heretici hereticant hereticos suos (col. 1776) a Rainerovu sumu.] Částečná edice: Ilarino da Milano, „Fr. Gregorio, O. P., vescovo di Fano, e la ‚Disputatio inter catholicum et paterinum hereticum‘“, Aevum 14, 1940, 85-140. [Bibl. údaj Ilarina potvrzuje Šanjek i Thouzellier a WEH, ale pozor: WEH na tento stránkový rozsah odkazuje jako na most complete study a píše, že zde vydal podle různých rkp. prolog (85-140 je asi celá studie). Chorvatská verze (tím je asi myšleno: v Chorvatsku uchovávaná; nebo je to zcela jiný text, jen s analogickým obsahem?) je: Omnia puncta principalia et auctoritates extracte de disputatione inter christianum romanum et patarenum bosnensem, ed. F. Rački, in: Starine... 1869, sv. 1, 109-138 [jinde: 140]. Na to odkazuje Šanjek ještě v roce 1972. Na chorvatskou verzi WEH neodkazuje, nebo alespoň non inveni. Je v ČR, mf, o, knihy3; Google Books.]

Martène, Edmond – Durand, Ursin (eds.), Veterum scriptorum et monumentorum historicorum, dogmaticorum, moralium amplissima collectio I, Parisiis: Montalant 1724, col. 776-778. [Dopis kléru z Liège papeži. Bibliografický údaj ověřen na tit. str. na Gallice. Je v ČR a na Gallice, c.]

Meyer, Paul, „Le débat d’Izarn et de Sicart de Figueiras“, Annuaire-bulletin de la Société de l’histoire de France 16, 1879, 233-292. [Gallica, p.]

Migne, Jacques-Paul (ed.), Patrologia Latina CLV, Paris: Garnier 1880, col. 2010-2013. [Kázání Radulfa Horlivého. Je v ČR, c.]

Migne, Jacques-Paul (ed.), Patrologia Latina, sv. 178, Paris 1885, col. 1823-1846. [Jedna recenze Ermengauda z Béziers. Je v ČR, c.]

Migne, Jacques-Paul (ed.), Patrologia Latina CCX, Parisiis: J.-P. Migne 1855, col. 305-430. [Alan z Lille, Summa quadripartita (De fide catholica contra haereticos). 1855 ověřeno na elektronické verzi titulní strany, která je archivována v reserse. c.]

Migne, Jacques-Paul (ed.), Patrologia Latina, sv. 181, Parisiis: J.-P. Migne 1854, sl. 1721-1722. [Heriberti monachi epistola de haereticis Petragoricis. Je v ČR, c.]

Migne, Jacques-Paul (ed.), Patrologia Latina, sv. 204, col. 775-792. [Bonacursus, Manifestatio haeresis catharorum. Tento svazek PL vydán 1855; c.]

Molinier, Charles (ed.), „Un texte de Muratori concernant les sectes cathares: Sa provenance réelle et sa valeur“, Annales du Midi: Revue archéologique, historique et philologique de la France méridionale 22, 1910, 180-220. [Dostupné též na http://www.archive.org/details/annalesdumidi22univuoft. Edice Brevis summuly. Dle Hagman (maily71) vůbec nereflektuje Douaisovu edici z r. 1896. persee.fr, p. (loc. molinier-brevis-summula.pdf).]

Käppeli, Thomas (ed.), „Une Somme contre les hérétiques de S. Pierre Martyr (?)“, Archivum Fratrum Praedicatorum 17, 1947, 295-335. [Není v ČR; c. bis. (loc. sub Dondaine), p.]

Lopez Martinez, Nicolas – Proaño Gil, Vicente (eds.), El bogomilismo en Bosnia, Burgos: Seminario metropolitano de Burgos 1958. [Vydání pramene Symbolum pro informatione manicheorum Jana de Torquemady. Bez uvedení nakladatele – je tu jen publikační řada: Publicaciones del Seminario metropolitano de Burgos. Ale z toho se dá vyvodit, že nakladatelem je právě Seminario metropolitano de Burgos. c.]

Pertz, Georgius Heinricus (ed.), Monumenta Germaniae historica IX, Hannoverae 1851, 825-827. [Edice Annales Matseenses, které obsahují na s. 825-827 edice zprávu o kremžských hereticích; někteří zde uvedené články víry vztahovali ke katarům. MZK (sign. 5-0046.453,A,1/9), c.]

Pertz, Georgius Heinricus (ed.), Monumenta Germaniae historica XVI, Hannoverae: Aulicus Hahnianus 1859, 727. [Annales Brunvilarenses. MZK, c.]

Radulfovo kázání: J.-P. Migne, Patrologia Latina CLV, sl. 2010-2013. [Je v ČR, c.]

Romagnoli, Paola (ed.), Summa contra hereticos: Edizione critica con saggio introduttivo e commento storico [unpublished doctoral dissertation], Bologna: Università degli Studi di Bologna, Facoltà di Lettere e Filosofia 1992. [LX, 463 s. Odkaz Romagnoli in Bol. della SSV 179, 109 r. 1996 jako na nevydané dílo, zkontrolováno přímo podle originálu. Důkladná studie (LX s.) s kritickou edicí (zbytek). Předmluva; historické a historiografické aspekty; dodatky; rukopisná tradice; ediční zásady; soupisy zkratek; kritická edice; poznámky k textu (297 ad.); historický komentář (355 ad.); rejstřík vlastních jmen, argumentů a významných rovin katarského učení. Poznámkový aparát; bibliografie; obecný rejstřík (vč. věcného), rejstřík biblických citací. CEC nic, MVS MZK negat., 2009 a 2012 neúspěšné vyjednávání s Romagnoli; BNCR nic (!!!); BNCF (sign. TDR 1994 174), l., ale reprodukce (i částečná) nemožná jinak než přes Romagnoli, která mi k ní odmítla dát svolení. 2012 (maily100) uvádí, že na tématu stále pracuje a připravuje novou edici, ale nezdá se. Viz capelli.doc (část. opis).]

Roth, Friedrich Wilhelm Emil, Die Visionen der hl. Elisabeth und die Schriften der Aebte Ekbert und Emecho von Schönau, Brünn: Verlag der Studien aus dem Benedictiner- und Cistercienser-Orden 1884. [CXXVIII, 359, LV s. Jméno Friedrich: Kienzle, Defending..., 166; jména Wilhelm Emil: Kulcsár, Eretnekmozgalmak, 120. Práce o sv. Alžbětě, obsahuje edice jejích spisů a také děl opatů Ekberta a Emecha ze Schönau. Neobsahuje Ekbertovo protiheretické dílo, ale jde o cenný kontext. Edice kalendaria Schönau z r. 1462, tamního seznamu papežů z 16. stol. aj. Dodnes cenná práce. Od Eckberta obsahuje např. tato díla: meditace o Ježíši a Marii, o sv. Kříži, dopisy, modlitby, spis o smrti sv. Alžběty, komentář k Magnificat anima mea Dominum. MZK (sign. 2-0019.017, lístek je na http://katalog.mzk.cz/katalog/GKJUKZ1/sk05/su83/pojedne019.html, nyní je i v elektronickém katalogu). Dle Dinzelbacher, Světice, 270 2. vyd. 1886. c.]

Rottenwöhrer, Gerhard (ed.), Andreas Florentinus, Summa contra hereticos, (Monumenta Germaniae Historica: Quellen zur Geistesgeschichte des Mittelalters 23), Hannover: Hahnsche Buchhandlung 2008. [xliv, 153 s. Kritická edice summy Ondřeje Florentského Summa contra hereticos z doby krátce po r. 1250 podle jediného rukopisu (Poppi, Biblioteca Comunale Rilliana, Cod. 20; popis rkp. v knize, s. xxx-xxxi). Jde o klasickou polemickou sumu, nabitou biblickými citáty. Prolog (Ego Andreas Florentinus, který jsem byl 14 let heretikem); dva principy; hřích anděla; Trojice; zda budou andělé, kteří zhřešili, spaseni; Mojžíšův zákon; světská moc; Jan Křtitel; Maria není anděl; manželství; pokrmy; křest vodou; svátost pokání; eucharistie; kněžské svěcení; biřmování; pomazání; heretici, kteří věří v jediný princip; sv. Silvestr a Konstantinova donace; vzkříšení těla. BNCR; FF MU (DZ); h.; p.]

Selge, Kurt-Victor, Die ersten Waldenser II: Der Liber Antiheresis des Durandus von Osca, Berlin: Walter de Gruyter 1967. [288 s. Kritická edice Liber antiheresis s úvodem. Knihu doplňuje rejstřík k oběma svazkům (biblické citace, prameny, moderní autoři, stručný věcný rejstřík). BNF, v.; FF MU (DZ), s., p.]

Selge, Kurt-Victor (ed.), „Eine Einführung Joachims von Fiore in die Johannesapokalypse“, http://www.bbaw.de/bbaw/Forschung/Forschungsprojekte/schleiermacher/de/blanko.2005-08-09.2282074202/materialien/. [74 s. Nejde ale o In Apocalipsim, ověřeno rešerší v citacích Thouzellier, Catharisme et valdéisme, 115 ad. Chráněno heslem, ale otevře se i bez jeho zadání; doc.]

Sibly, V. A. – Sibly, M. D. (ed. et trans.), The History of the Albigensian Crusade: Peter of les Vaux-de-Cernay’s Historia Albigensis, The Boydell Press, Woodbridge 1998. [xlvi-338 s. Úplný anglický překlad Hystoria albigensis. Recenze Heresis 39, 135-139.]

Stegmüller, Friedrich (ed.), „Der Liber contra manicheos“, in: Mélanges offerts à Étienne Gilson, Toronto: Pontifical Institute of Mediaeval Studies – Paris: Librairie philosophique J. Vrin 1959, 563-611. [Edice neúplné, pařížské recenze Liber contra manicheos. Thouzellierová tuto edici neznala. Odkaz Annie Cazenave, „De l’opportunité du sens critique...“, in: Martin Aurell (ed.), Les cathares devant l’Histoire: Mélanges offerts à Jean Duvernoy, Cahors: L’Hydre 2005, 146; jednou uvádí 1959, jednou 1950, jednou P. Stegmüller, jednou F. Stegmüller; zč. opraveno a doplněno podle katalogu BNF, kde bylo ověřeno 1959. c.]

Strange, Joseph (ed.), Caesarii Heisterbacensis Dialogus miraculorum I, Köln 1851, 298-299. [o. z http://gahom.ehess.fr/relex/dialogusmiraculorum1/CdH-Dialog.mir.-Vol1/.]

Stubbs, William (ed.), The Historical Works of Gervase of Canterbury I: The Chronicle of the Reigns of Stephen, Henry II., and Richard I., London: Longman – Trübner 1879.

Sullivan, Karen, „Disputations, Literary and Inquisitorial: The Conversion of the Heretic Sicart of Figueiras“, Medium Aevum 78/1, 2009, 58-79. [p.]

Šanjek, Franjo, Paul le Dalmate (1170/1175-1255): la dispute entre le chrétien romain et le patarin bosnien, (Starine 61), 2000. [286 s. Speciální číslo časopisu Starine. Obsahuje edici a chorvatský překlad. Úvody jsou chorvatsky, s francouzskými résumé.]

Šanjek, François [Franjo] (ed.), „Raynerius Sacconi O. P. Summa de Catharis“, Archivum Fratrum Praedicatorum 44, 1974, 31-60. [Edition of Summa de Catharis et Leonistis seu Pauperibus de Lugduno by Raniero Sacconi of Piacenza. c., p.]

Thouzellier, Christine (ed.), Une somme anti-cathare: Le Liber contra Manicheos de Durand de Huesca, (Spicilegium Sacrum Lovaniense 32), Louvain: Spicilegium sacrum Lovaniense 1964. [376 p., 26 cm. Odborná literatura, edice pramenů – katarství. Durand, bývalý valdenský, byl velmi dobře informovaný; znal nejen učení, ale i historii a organizaci katarů. Poměrně obsáhlé dílo. Obsahuje polemiku s tzv. Anonymním pojednáním. c.]

Literature

Biller, Peter, „Northern Cathars and Higher Learning“, in: Peter Biller – Barrie Dobson (eds.), The Medieval Church: Universities, Heresy, and the Religious Life: Essays in Honour of Gordon Leff, (Studies in Church History: Subsidia 11), Woodbridge: The Boydell Press 1999, 25-53. [Summary here. c.; k.]

Stroumsa, Guy Gedaliahu, „Anti-Cathar Polemics and the Liber De Duobus Principiis“, in: B. Lewis – F. Niewöhner (eds.), Religionsgespräche im Mittelalter, (Wolfenbütteler Mittelalter-Studien 4), Wiesbaden: Harrassowitz 1992, 169-183. [Academia.edu, p.]

Thouzellier, Christine, „Le Liber antiheresis de Durand de Huesca et la Contra hereticos d’Ermengaud de Béziers“, Revue d’histoire ecclésiastique 55, 1960, 130-141.

Hagiographical sources / Hagiografické prameny

Henschenius, Godefridus – Papebrochius, Daniel (eds.), Acta sanctorum: Maii V, vigesima prima Maji, Parisiis et Romae: Apud Victorem Palmé 1866, 86-89. [Pietro Parenzo. Je třeba citovat včetně dne, protože jednotlivé dny mají samostatné číslování (ověřeno, že nejde o spojení více svazků do jednoho). c.]

Legenda aurea. [Sv. Dominik, sv. Petr Mučedník. Z české LA něco c.]

Natalini, Vincenzo (ed.), S. Pietro Parenzo: La Leggenda scritta dal maestro Giovanni canonico di Orvieto, Romae: Facultas theologica Pontificii Athenaei seminarii Romani 1936. [Legenda o Pietru Parenzovi. Bibliografický údaj: maestro v textu s malým m, tj. tak převedena i kapitála z tit. str. c.]

Laws and statutes / Zákony a výnosy

Porsia, Franco (trans.), Liber Augustalis: Le Costituzioni Melfitane di Federico II di Svevia, b.m.: B. A. Graphis 1999. [235 s., příloha CD. Místo možná Bari, ale uvedeno pouze jako sídlo tiskárny, nikoli nakladatelství. Úvod a italský překlad, bez jakýchkoli poznámek pod čarou, ať už věcných nebo textověkritických. Glosář, rejstřík. Neobsahuje latinský text. BNF, v.]

Powell, James M. (ed. et trans.), The Liber Augustalis, Syracuse: Syracuse University Press 1971. [Text týkající se patarínů: s. 7-10. BNF nic.]

Inquisitional records from Languedoc – miscellaneous / Inkviziční akta z Languedoku – různé
Manuscripts

???, „Inquisitorial Manuscripts in the Biblioteca Apostolica Vaticana: A Preliminary Handlist“, in: Gustav Henningsen – John Tedeschi (eds.), The Inquisition in Early Modern Europe: Studies on Sources and Methods, Dekalb: Northern Illinois University Press 1986, ???-???. [c.]

Viz též Prameny pod jednotlivými registry.

Registr Geoffroie d’Ablis: Paris, Bibliothèque nationale, ms. lat. 4269.

Editions

Biller, Peter – Bruschi, Caterina – Sneddon, Shelagh (eds.), Inquisitors and Heretics in Thirteenth-Century Languedoc: Edition and Translation of Toulouse Inquisition Depositions, 1273-1282, Leiden: Brill 2011. [xvi, 1088 s. Edice registru toulouské inkvizice (Pons de Parnac, Renouse de Plassac aj.) = Paris, Bibliothèque nationale de France, fonds Doat, vol. 25, fol. 1r-331v (in extenso); vol. 26, fol. 1r-78v. h., p.]

Cayla, Paul, „Fragment d’un registre d’inquisition“, Mémoires de la Société des arts et des sciences de Carcassonne 6, 1941-1943, 282-289. [Odkaz Given, Inquisition, 222. c.]

Douais, Célestin (ed.), Documents pour servir à l’histoire de l’Inquisition dans le Languedoc I-II, Paris: Renouard 1900. [Stále nejnovější vydání některých důležitých dokumentů, např. svědectví o Petru Garciovi; FF MU (DZ); c.]

Douais, Célestin (ed.), La procédure inquisitoriale en Languedoc au quatorzième siècle d’après un procès inédit de l’année 1337, Paris: Picard – Toulouse: Privat 1900. [c.]

Douais, Célestin (ed.), Les manuscrits du château de Merville: Notices, extraits et fac-similés, Paris: Picard – Toulouse: Privat 1890. [171 s. Jde o tyto rukopisy: dějiny albigenské výpravy (2 rukopisy), výslechy Bernarda z Castanetu, Mikuláše z Abbeville a Bertranda z Clermontu, 2. 12. 1299 – 30. 3. 1300 (dle autora původní exemplář Bernarda z Castanetu, 78 fol., viz s. 170-193 v časopise), ceremonie kapituly při vstupu z r. 1618, přepis několika pojednání Bernarda Guiho (přepis kolem r. 1430) obsahující tabulky papežů a římských císařů, flores chronicorum, mešní officium, koncily (tj. jeho dílo dějepisné a jeho sbírání starších materiálů, nic o herezi); aj. (o herezi ale už nic). Gallica, p.]

Douais, Célestin (ed.), „Les manuscrits du château de Merville“, Annales du Midi: Revue archéologique, historique et philologique de la France méridionale 2, 1890, 36-64, 170-208, 305-364. [Odkaz Given jako na důležité popisy languedockých inkvizičních záznamů. Viz nové, upravené, doplněné (zde ještě není Gui), separátní vydání (p.).]

Dusan, B. (ed.), ?částečná edice ms. 609, Annales du Midi: Revue archéologique, historique et philologique de la France méridionale 2, 1868, 1-12. [Edice krátkého úryvku.]

Duvernoy, Jean (ed.), „Cathares et faidits en Albigeois vers 1265-1275“, Heresis 3, 1984, 5-34. [Edice a francouzský překlad Carcassonne, Bibliothèque municipale, ms. Mb 161. Reprodukce rukopisu: už v Heresis dost nečitelné (nejen v kopii). c.]

Duvernoy, Jean (ed.), „Confirmation d’aveux devant les inquisiteurs Ferrier et Pons Gary (juillet-août 1243)“, Heresis 1, 1983, 9-23. [Úvod, edice rukopisu Archives départementales de l’Aude, ms. 3 J 596, faksimile, poznámky. c.]

Duvernoy, Jean (ed.), L’inquisition en Quercy: Le registre des pénitences de Pierre Cellan, 1241-1242, Castelnaud-la-Chapelle: L’Hydre 2001. [Doat, sv. 21. Nakladatel a místo: takto BNF i kniha. Recenze Heresis 40, 169 ad. c., h., p.]

Duvernoy, Jean (ed.), „La vie des prédicateurs cathares en Lauragais et dans l’Albigeois d’après un registre de l’Inquisition consacré aux aveux de parfaits convertis (Ms 124 et 202 des Archives départementales de la Haute-Garonne) I“, Revue du Tarn 121, 1986, 25-54. [Ref. Biller under sources – contains the edition?]

Duvernoy, Jean (ed.), „La vie des prédicateurs cathares en Lauragais et dans l’Albigeois d’après un registre de l’Inquisition consacré aux aveux de parfaits convertis (Ms 124 et 202 des Archives départementales de la Haute-Garonne) II“, Revue du Tarn 122, 1986, 256-277. [Ref. Biller under sources – contains the edition?]

Duvernoy, Jean (ed.), „La vie des prédicateurs cathares en Lauragais et dans l’Albigeois d’après un registre de l’Inquisition consacré aux aveux de parfaits convertis (Ms 124 et 202 des Archives départementales de la Haute-Garonne) III“, Revue du Tarn 123, 1986, 454-506. [Ref. Biller under sources – contains the edition?]

Duvernoy, Jean (ed.), Le dossier de Montségur: Interrogatoires d’Inquisition 1242-1247, édition latine, Carcassonne: Centre de Valorisation du Patrimoine Médiéval 1998. [CVPM uvádí Heresis 35, 207; samotná kniha nakladatele neobsahuje a CVPM je tam uvedeno ve formě „réalisé avec la collaboration“ du CVPM. Francouzské vydání obsahuje odkaz, že latinský text vydalo Centre d’Études Cathares (to ale není směrodatné). Zde jen latinský text; úvod je toliko ve francouzské verzi. Bibl. údaj: skutečně Inquisition s velkým I. ISBN 2-910352-11-0. Vídeň, UB (Institut für Österreichische Geschichtsforschung); c.]

Duvernoy, Jean (ed.), Le registre d’inquisition de Jacques Fournier, évêque de Pamiers (1318-1325) I, Toulouse: Privat 1965. [Edice latinského textu. Velmi cenný a bohatý pramen. c., p.]

Duvernoy, Jean (ed.), Le registre d’inquisition de Jacques Fournier, évêque de Pamiers (1318-1325) II, Toulouse: Privat 1965. [Edice latinského textu. c., p., h.]

Duvernoy, Jean (ed.), Le registre d’inquisition de Jacques Fournier, évêque de Pamiers (1318-1325) III, Toulouse: Privat 1965. [Edice latinského textu. c., p., h.]

Duvernoy, Jean (ed.), Le registre d’inquisition de Jacques Fournier, évêque de Pamiers (1318-1325): Corrections, Toulouse: Privat 1972. [48 s. Errata. c., p.]

Duvernoy, Jean (trans.), Le registre d’inquisition de Jacques Fournier (évêque de Pamiers), 1318-1325 I-III, Paris – La Haye – New York: Mouton 1977-1978 (přetisk Bibliothèque des Introuvables 2006). [1347 s., spojité číslování. Bg. údaj: takto přímo podle knihy (c1978); Bozóky, LSC, 223 uv. rok vydání 1979, ale přímo kniha uvádí c1978, 1. sv. achevé d’imprimer 1977, 2. sv. neuvádí nic, 3. sv. 1978. Francouzský překlad registru. ISBN 2-7193-0899-4 (v dalších městech další). CEC 120 € za 3 sv. MSH; c.; zč. h. (jen I).]

Duvernoy, Jean (ed.), „Registre de Bernard de Caux, Pamiers, 1246-1247“, Bulletin de la Société Ariégeoise des Sciences, Lettres et Arts, samostatná příloha, Foix: Société Ariégeoise des Sciences, Lettres et Arts 1990. [108 s. Samostatná příloha – edice Doat, sv. 24, fol. 239r-286v, známého jako Registr HHH carcassonské inkvizice; c., p.]

Duvernoy, Jean (ed.), Registre de Geoffroy d’Ablis: Ms Latin 4269, Bibliothèque Nationale de Paris, nepublikovaný strojopis, 1980. [S hodně opravami rukou či písmeny „x“, tj. nejde o tak absolutně lepší text než internetové přepisy. Není tedy tak prioritní ho získat. CEC, v.]

Limborch, Philipp van (ed.), „Liber sententiarum inquisitionis Tholosanae“, in: id., Historia inquisitionis cui subiungitur Liber sententiarum inquisitionis Tholosanae ab anno Christi MCCCVII ad annum MCCCXXIII, Amstelodami: Apud Henricum Wetstenium 1692, s. 1-394. [Historická studie o inkvizici, následovaná edicí Liber sententiarum Bernarda Guie. Údaj o vydavateli převzat z různých zdrojů a různě ověřen (tam takto, Wetstenius; ověřeno, že existoval vydavatel tohoto příjmení v tomto znění). Na http://www.gutenberg.net/1/1/2/6/11265/11265-h/11265-h.htm náznak, že kdosi uvažuje o pořízení nové edice; nakonec ji pořídila Palès-Gobilliard. CEC? Google Books: http://books.google.com/books?id=1zw_AAAAcAAJ.]

Palès-Gobilliard, Annette (ed.), L’inquisiteur Geoffroy d’Ablis et les Cathares du comté de Foix (1308-1309), Paris: Centre National de la Recherche Scientifique 1984. [422 s. Edice registru Geoffroie d’Ablis, francouzský překlad, komentáře, mapa. Podle Duvernoy, Heresis 8, 58 je přepis, punktace i překlad velmi nespolehlivý. Ověřil jsem, že překlad obsahuje skutečně hrubé chyby svědčící o špatné znalosti latiny. Bibl. údaj: v knize kapitálky bez akcentů; è v Palès ověřeno na internetu, ač e uvedeno i na obálce (ne však v textu) edice GuiSent; Cathares: nenal. subst. Cathare v knize. Recenze Heresis 4, 72. ISBN 2-222-03288-1. UB Vídeň; c., FF MU (DZ); h.; p.]

Palès-Gobilliard, Annette (ed.), Le livre des sentences de l’inquisiteur Bernard Gui, 1308-1323 I-II, Paris: Centre National de la Recherche Scientifique 2002. [1804 s. (spojité číslování). Odkaz Heresis 40, 200. Anotace http://www.cnrseditions.fr/Sources/Liste_Fiche.asp?CV=704, ze které vyplývá, že tu jsou rozsudky týkající se katarství, valdenství a beguinů. Velmi nepříznivá recenze Jeana Duvernoye Heresis 40, 177-178. FF MU (DZ), s.; c.]

Translations

Duvernoy, Jean (trans.), Inquisition à Pamiers: Interrogatoires de Jacques Fournier, 1318-1325, choisis, traduits du texte latin et présentés par Jean Duvernoy, Paris 1966. [První verze fr. překladu registru, obsahující jen výběr.]

Duvernoy, Jean (trans.), Le dossier de Montségur: Interrogatoires d’Inquisition 1242-1247, Toulouse: Pérégrinateur 1998. [200 s. Překlady pramenů – katarství. Překlad těch výpovědí, které se týkají Montséguru; především z registru FFF carcassonské inkvizice, několik též z jiných registrů. Bibl. údaj: skutečně Inquisition s velkým I. KTF Vídeň; c.]

Théry, Julien (trans.), Le livre des sentences de l’inquisiteur Bernard Gui, Paris: CNRS 2010. [XXXII, 272 s. Francouzské překlady vybraných rozsudků. Edice kniha neobsahuje. Z podrobnějšího prolistování není patrné, zda jsou překlady založeny na edici Palès-Gobilliard nebo na edici vlastní. FF MU (DZ), s.]

Studies

Belhomme, M???, „Documents inédits sur l’hérésie des Albigeois“, Mémoires de la Société archéologique du Midi de la France 6, 1847-1852, 101-146. [Sic, „Documens“, přesně podle časopisu. Kř. jméno autora chybí, jen iniciála M. Paris: Victor Didron – Toulouse: Léopold Cluzon 1852. Úvodní studie je nezajímavá (leda z hlediska historiografie katarství). Zajímavá je ale edice. BNF, v. c.]

Blaquière, Henri – Dossat, Yves (eds.), „Les cathares au jour le jour: Confessions inédites de cathares quercynois“, in: Cathares en Languedoc, (Cahiers de Fanjeaux 3), Tolouse: Privat 1968, 290-298. [c., h.]

Bruschi, Caterina, „The ‚Register in the Register‘: Reflecions on the Doat 32 Dossier“, in: Caterina Bruschi – Peter Biller (eds.), Texts and the Repression of Medieval Heresy, (York Studies in Medieval Theology 4), York: York Medieval Press 2003, 209-220. [FF MU (DZ); h.]

Dossat, Crises..., 37-54. [Katalog toulouských archivů – rekonstrukce.]

Duvernoy, Jean, „L’édition par Philippe de Limborch des sentences de l’Inquisition toulousaine“, Heresis 1988, č. 12, 5-12. [Corrigenda Limborchovy edice. c.]

Germain, Alexandre-Charles, „Inventaire inédit concernant les archives de l’Inquisition de Carcassonne“, Mémoires de la Société archéologique de Montpellier 4, 1855, 287-308. [Vydání dnes patrně ztraceného katalogu archivu carcassonské inkvizice čítajícího 115 jednotek. Velmi cenné. BNF, c. (287-294 bis).]

Inquisitional records from Italy – miscellaneous / Inkviziční akta z Itálie – různé

See also Inquisition in Italy / Medieval.

Aldrovandi, Luigi (ed.), „Acta Sancti Officii Bononiae ab anno 1291 ad annum 1309“, in: Atti e Memorie della R. Deputatione di Storia patria per le provincie di Romagna 14, 1896, 225-300. [Edice 238-286, rejstříky 287-300. Dle Duvernoy, Hist., 192 „éditon très partielle“. Nově vydal Paolini – Orioli (I-II c.). BNF, v.]

Amati, Girolamo (ed.), „Processus contra Valdenses in Lombardia Superiori, anno 1387 I“, Archivio Storico Italiano 3/1, 1865, 3-52. [Něco cituje Döllinger II, a to právě podle Amatiho. Je v ČR, c.]

Amati, Girolamo (ed.), „Processus contra Valdenses in Lombardia Superiori, anno 1387 II“, Archivio Storico Italiano 3/2, 1865, 3-61. [Obsahuje mj. výpověď Jakuba Becha. Je v ČR, c.]

Bronzino, Giovanni (ed.), „Documenti riguardanti gli eretici nella Biblioteca Comunale dell’Archiginnasio I: 1235-1262“, L’Archiginnasio: Bollettino della Biblioteca comunale di Bologna 75, 1980, 9-75. [Edice pramenů – dopisů papežů (Řehoř IX., Inocenc IV., Alexandr IV., Urban IV.). Obsahuje úvodní studii a před každou edicí stručné italské shrnutí obsahu. Neobsahuje edice inkvizičních záznamů. BNCR, c. (jednostr.).]

Bronzino, Giovanni (ed.), „Documenti riguardanti gli eretici nella Biblioteca Comunale dell’Archiginnasio II: 1265-1648“, L’Archiginnasio: Bollettino della Biblioteca comunale di Bologna 78, 1983, 285-325. [Edice pramenů – papežských dopisů, bul a breve, účetních dokumentů inkvizice. Neobsahuje edice inkvizičních záznamů. BNCR, c. (jednostr.).]

Livario, Oliger, „Alcuni documenti per la storia dell’Inquisizione francescana in Toscana e nell’Umbria (1272-1324)“, Studi francescani 28/2, 1931. [Odkaz Jiménez, Catharismes. BNCR, c. (jednostr.).]

Manselli, Raoul, „Per la storia dell’eresia catara nella Firenze del tempo di Dante: Il processo contro Saraceno Paganelli“, Bulletino dell’Istituto storico italiano per il medio evo e Archivio Muratoriano 62, 1950, 123-138. [Obsahuje edici dochovaného pramene. c.]

Muratori, Antiquitates..., sv. 5. [Odkaz Dondaine, Hiér. II. Col. 121-138 minimálně se věnují procesům s katary. Posmrtný proces s Armannem Pungilupem, obsahující údaje o posledních hodnostářích Bagnolské církve: Hamundus de Casalolto, Albert, Albertinus, Michael, Laurentius z Brescie.]

Muratori, Annales Medionalenses, sv. 9. [Rozsah knihy: několik set stran. Z toho o katarech jen menší část. Duvernoy neuvádí úplný bibl. údaj. Duv., Hist. z toho čerpá. Je tu např. jak Punzilovo (Pungilupo) viděl Jana z Bergama, atd.]

Paolini, Lorenzo – Orioli, Raniero (eds.), Acta S. Officii Bononie ab anno 1291 usque ad annum 1310 I, Roma: Istituto storico italiano per il Medio Evo 1982. [Edice inkv. akt z Boloně. Předmluva Ovidio Capitani. ISSN 03921832. Není v ČR, c., h., p.]

Paolini, Lorenzo – Orioli, Raniero (eds.), Acta S. Officii Bononie ab anno 1291 usque ad annum 1310 II, Roma: Istituto storico italiano per il Medio Evo 1982. [Edice inkv. akt z Boloně. Není v ČR, c., h., p.]

Paolini, Lorenzo – Orioli, Raniero (eds.), Acta S. Officii Bononie ab anno 1291 usque ad annum 1310 III: Indici, Roma: Istituto storico italiano per il Medio Evo 1984. [Podrobné rejstříky. h.]

Tocco, Felice, Quel che non c’è nella Divina Comedia, o Dante e l’eresia, Bologna: Ditta Nicola Zanichelli 1899. [Duv., Hist., 179 uvádí ještě: dans Biblioteca storico-critica della Letteratura Dantesca VI. Nejasné, zda to je edice, či název díla a tamto je toliko článek. Odtud čerpá Duv., Hist., vč. překladu jednoho textu; zaměřeno na procesy ve Florencii (čerpá z několika desítek stran). Též Dondaine, Hiérarchie II, 301 odkazuje na četné výpovědi vydané Toccem. Lansing, 191 odkazuje na tuto knihu jako na edici florentských rozsudků, bohatších než orvietské. Není v ČR, dodání přes MVS odmítnuto pro stáří knihy (mikrofilm asi 1700 Kč). ÖNB, c.]

Zanella, Gabriele (ed.), „Appendice I“, in: id., Itinerari ereticali: Patari e catari tra Rimini e Verona, Roma: Istituto storico italiano per il Medio Evo 1986, 47-102.

Chronicles and letters / Kroniky a dopisy
Manuscripts

Carcassonne, Bibliothèque municipale, ms. 67. [Chronicle of Guillaume of Pelhisson. IRHT (MF 58803). o.]

Editions

Brial, Michel-Jean-Joseph (ed.), Recueil des historiens des Gaules et de la France XIV, Paris: Victor Palmé 1877, 431-434 (kratší recenze debaty v Lombers, překládá odtud WEH), 448-450 (Niquintova listina). [Dříve tu uvedeno autorství: Bouquet, Martin et al. (eds.), ale tomu titulní strana neodpovídá; je tu jasně uveden Brial. pdf tit., 431-434, 448-450.]

Douais, Célestin, Les sources de l’histoire de l’inquisition dans le Midi de la France au XIIIe et XIVe siècles, Paris 1881. [S. 81-118 obsahuje edici kroniky Viléma Pelhissona (odkaz Lansing, PP, 225, pozn. 34); novější edice J. Duvernoy.]

Duvernoy, Jean (ed. et trans.), Chronica magistri Guillelmi de Podio Laurentii, Paris: Centre National de la Recherche Scientifique 1976. [Kronika mistra Viléma z Puylaurens. Úvod. Edice a překlad na protilehlých stranách. c.; FF MU (DZ), s.]

Duvernoy, Jean (trans.), La Chronique de Guillaume Pelhisson, Ousset, Toulouse 1958. [Jde o fr. překlad, ne edici. Edice i překlad v novějším díle téhož autora.]

Duvernoy, Jean (ed. et trans.), La Chronique de l’inquisiteur Guillaume Pelhisson, édition et traduction, Paris: C.N.R.S. 1994. [Není v ČR, c.]

Chabot, Eugène Martin, La Chanson de la Croisade albigeoise I, Honoré Champion, Paris 1931; II-III, Les Belles Lettres, 1957-1961. [Heresis 38, 11. Edice též v COM2.]

Gervais z Canterbury, Chronica, William Stubbs (ed.), The Chronicle of the Reigns of Stephen, Henry II., and Richard I. I, London: Longman et al. 1879, 270-271. [Dopis Rajmunda V. Gallica; p.]

Gervais z Canterbury, Chronica, Martin Bouquet et al. (eds.), Recueil des historiens des Gaules et de la France XVI, 159-160. [Dopis Rajmunda V. Údaj převzat od J. Duvernoye.]

Guillaume de Tudèle, La chanson de la croisade contre les Albigeois, ed. Paul Meyer, Paris: Renouard 1875. [Oba svazky jsou dostupné na Gallice; II p.]

Luard, Henry Richards (ed.), Annales monastici I: Annales de Margan (A.D. 1066-1232), Annales de Theokesberia (A.D. 1066-1263), Annales de Burton (A.D. 1004-1263), London: Longman – Green – Longman – Roberts – Green 1864. [S. 15 Annales de Margan shrnují Eribertův dopis o kacířích v Périgordu, a to pod rokem 1163. Gallica, p.]

Luard, Henry Richards (ed.), Matthaei Parisiensis Chronica majora IV: A.D. 1240 to A.D. 1247, London: Longman 1877, 270-272. [To je též předloha překladu ve WEH i v Duvernoy, Hist, 184. Dílo má 7 svazků, toto je ve čtvrtém. Celé je dostupné v obrázkovém PDF na Gallice; p., c.]

Migne, J.-P. (ed.), Patrologia Latina CLXXXV, col. 412-414. [Kronika Geoffroi d’Auxerre – mise Bernarda z Clairvaux r. 1145. Dle Bigeta je tam zmínka o Rajmundovi z Bauniaku a Bernardu Rajmund. ČR, doc, c. (tit. str. 412-414).]

Guébin, Pascal – Lyon, Ernest (eds.), Petri Vallium Sarnai monachi Hystoria Albigensis I, Paris: Honoré Champion 1926. [NKČR, c.]

Guébin, Pascal – Lyon, Ernest (eds.), Petri Vallium Sarnai monachi Hystoria Albigensis I-III, Paris: Honoré Champion 1930. [NKČR, c.]

Guébin, Pascal – Lyon, Ernest (eds.), Petri Vallium Sarnai monachi Hystoria Albigensis I-III, Paris: Honoré Champion 1939. [ÖNB, c.]

Pierre des Vaux-de-Cernay, Kreuzzug gegen die Albigenser: Die „Historia Albigensis“ (1212-1218)..., trad. Gerhard E. Sollbach, Manesse Verlag, Zürich

Scheffer-Boichorst, Paul (ed.), „Chronica Albrici monachi Trium fontium“, in: Georgius Heinricus Pertz (ed.), Monumenta Germaniae historica: Scriptores XXIII, Hannoverae: Aulicus Hahnianus 1874. [Kronika Albericha z Trois Fontaines. MZK (sign. 5-0046.453,A,1/23). c. tit., 631, 839-840, 842-843, 931-932, 942, 944-945.]

Stevenson, Josephus (ed.), Radulphi de Coggeshall Chronicon anglicanum..., London: Longman – Trübner 1875. [Rolls Series 66. Překlad WEH 251-254. Kronika Ralpha z Coggeshallu. Zde s. 121-125 je incident Gervaise z Tilbury s katarskou dívkou a katarskou čarodějnicí. Gallica, p., c.]

Stubbs, William (ed.), Gesta regis Henrici secundi Benedicti abbatis: The Chronicle of the Reigns of Henry II. and Richard I. A.D. 1169-1192 I, London: Longmans – Green – Reader – Dyer 1867. [Gallica, ale část o herezi je naskenovaná nezřetelně. Gallica, p. (male).]

Stubbs, William (ed.), Chronica magistri Rogeri de Houedene II, London: Longmans – Green 1869. [Obsahuje pasáže o Bernardu Rajmundovi a Rajmundovi z Bauniaku. Bibl. údaj: velikost písmene m ověřena jednak v bibliografii Zerner, HCD, jednak analogií s tím, jak píše Duvernoy v textu Chronica magistri Guillelmi. Gallica, p.]

Sibly, W. A. – Sibly, M. D. (trans.), The Chronicle of William of Puylaurens: The Albigensian Crusade and Its Aftermath, Woodbridge: Boydell Press 2003. [Ref. Biller et al.]

Individual sources (by name) – manuscripts, editions, translations, studies / Jednotlivé prameny (podle názvu) – rukopisy, edice, překlady, studie

Abjuration in Moissac

Paris, Bibliothèque nationale de France, ms. lat. 2240, fol. 55v-56r. [o.]

Alan of Lille / Alan z Lille

For Alan besides his anti-heretical endeavours, see bgstrv.

Chiu, Hilbert, „Alan of Lille’s Academic Concept of the Manichee“, Journal of Religious History 35/4, 2011, 492-506. [p.]

Anonymous treatise / Anonymní pojednání
Manuscripts

Paris, Bibliothèque Nationale, ms. lat. 689, fol. 72r-86v (13. stol.; obsahuje jen citace z prvních pěti kapitol katarského traktátu).

Praha, Knihovna metropolitní kapituly pražské, ms. 527, fol. 38r-68r (13. stol.).[1]

Translations

Thouzellier, Christine (ed.), Un traité cathare inédit du début du XIIIe siècle d’après le Liber contra Manicheos de Durand de Huesca, (Bibliothèque de la Revue d’histoire ecclésiastique 37), Louvain: Bibliothèque de l’université – Publications universitaires de Louvain 1961. [120 p. Summary above. c.; FF MU (DZ), s.]

Thouzellier, Christine (ed.), Une somme anti-cathare. Le Liber contra Manicheos de Durand de Huesca, Louvain: Spicilegium sacrum Lovaniense 1964. [376 p., 26 cm. Odborná literatura, edice pramenů – katarství. Durand, bývalý valdenský, byl velmi dobře informovaný; znal nejen učení, ale i historii a organizaci katarů. Poměrně obsáhlé dílo. Obsahuje polemiku s tzv. Anonymním pojednáním; c.]

Studies

Dondaine, Antoine, „Nouvelles sources de l’histoire doctrinale du néo-manichéisme au Moyen Âge“, Revue des sciences philosophiques et théologiques 28/3-4, 1939, 465-488. [Zde informuje např. o nalezení pražského rukopisu Durandovy Liber contra manicheos; c.]

Duvernoy, Jean, „Un traité cathare du début du XIIIe siècle“, Cahiers d’études cathares 13, 1962, 22-54. [CEC (separát sign. B6377).]

Jiménez Sanchez, Pilar, „Le ‚traité cathare anonyme‘: un recueil d’autorités à l’usage des prédicateurs cathares?“, Heresis 31, 1999, 73-100. [h.]

Roché, Déodat, „Un traité cathare unédit, du début du XIIIe siècle d’après le Liber contra manicheos de Durand de Huesca“, Cahiers d’études cathares 12/10, 1961, 3-17. [Shrnutí poznatků z úvodu edice Ch. Thouzellier. h.]

Canso de la Crozada / Píseň o křížové výpravě

Bottin-Fourchotte, Colette, „L’ambiguité du discours chez Guilhem de Tudela“, Annales de la Faculté des lettres et sciences humaines de Nice 29, 1977, 99-110. [Užitečně a akademicky vypadající studie. CEC, v.]

Meyer, Paul, „Recherches sur les auteurs de la Chanson de la croisade albigeoise“, Bibliothèque de l’école des chartes 26/1, 1865, 401-422. [p.]

Charter of Niquinta / Niquintova listina
Manuscripts and old print / Rukopisy a starý tisk

Paris, Bibliothèque nationale de France, fonds Baluze 7, fol. 40r-42v. [c.]

Paris, Bibliothèque nationale de France, fonds Baluze 275, fol. 38r-39r (part of Guillaume Besse, Dissertation sur la difference des heretiques generalement appellés Albigeois, divisés en quatre branches avec un discours sommaire de tout ce qui a esté faict pour l’extirpation de ces heretiques, in extenso (1r-62r). [c. (in extenso).]

Besse, Guillaume, Histoire des Ducs, Marquis et Comtes de Narbonne, autrement appelez Princes des Goths, Ducs de Septimanie, et Marquis de Gothie, Paris: Antoine de Sommaville 1660. [Úplný bibliografický údaj: Zerner, L’histoire..., 13. Nicméně takto ověřeno přímo v knize (ovšem s tím, že je titul velkými písmeny, takže velikost písmen jen z něj nelze určit). Věnování na titulní straně: „Dédié à Monseigneur l’Archevesque Duc de Narbonne“. BSG (sign. 4 L 715 INV 899), ÖNB (sign. 66.G.26). An antiquarian states: „Gaston Jourdanne, dans son ouvrage « Les Bibliophiles, les collectionneurs et les imprimeurs de l'Aude » rapporte que cette édition de 1660 est « rarissime ». Il mentionne également une édition de 1657 de cet ouvrage, qui serait la véritable première édition, mais nous n'en avons trouvé référence nulle part.“ Zč. c. (483-486 ze Zerner, HCD); Google Books.]

Editions

Brial, Michel-Jean-Joseph, „Noticia conciliabuli apud S. Felicem de Caraman sub Papa haereticorum Niquinta celebrati“, in: Recueil des Historiens des Gaules et de la France XIV, Paris: Victor Palmé 1877, 448-450. [Gallica, p.]

Zbíral, David, „Édition critique de la Charte de Niquinta selon les trois versions connues“, in: Anne Brenon (ed.), 1209-2009: Cathares: Une histoire à pacifier?, Portet-sur-Garonne: Loubatières 2010, 45-52. [h.]

Zbíral, David, „Niquintova listina a historiografie katarství v 17. století“, Religio: Revue pro religionistiku 13/2, 2005, 307-328. [h.]

Zbíral, David, „La Charte de Niquinta: Un faux moderne?“, Heresis 42-43, 2005, 139-159.

Translations

 

Studies – miscellaneous

See also „Fonds Baluze“.

Dalarun, Jacques, „La Charte de Niquinta: Débats heuristiques, enjeux herméneutiques“, Aevum 86/2, 2012, 535-548. [A fine article summarizing the debates on the Charter of Niquinta. Starts with an overview five interpretive currents in the historiography of heresy: clerical, genealogist, marxist, occitanist, deconstructionist (this last word not used, but Foucault, Legendre and Derrida are cited as inspirators). Continues with a lucid summary of the discussions on the authenticity of the Charter with more emphasis on post-1999 debates. Answers especially to Zerner 2006 („Mise...“), and concludes that the uncertain date of the document can now be reduced to 1167-1223, paradoxically not thanks to the formal analysis in the 2001 volume or the criticism of deconstructionism, but to the discovery of the two versions by Zerner (p. 548). Renders graphically the stemma of the versions I proposed (p. 546; I am now sorry that I haven’t published the arguments in its favor in the original articles). Does not focus on particular interpretations of the document. p.]

Dondaine, Antoine, „Les actes du concile albigeois de Saint-Félix-de-Caraman“, in: Miscellanea Giovanni Mercati V: Storia ecclesiastica – Diritto, Città del Vaticano: Biblioteca Apostolica Vaticana 1946, 324-355. [Dragojlović, B II.: Studi i testi 125, Cité du Vatican 1946. Primov, Bugrite, 347: takto. A takto i sám Dondaine! Ale Primov, Les Bougres, 283 odkazuje na edici 324-335. Nicméně to je myslím kratší text, ne? To spíš je u něj překlep. 355 ověřeno v Dragojlovićovi i Hiérarchie I, 281. Není v ČR, c., p.]

Dossat, Yves, „À propos du concile cathare de Saint-Félix: les Milingues“, in: Cathares en Languedoc, (Cahiers de Fanjeaux3), Toulouse: Privat 1968, 201-214. [c., h.]

Dossat, Yves, „Remarques sur un prétendu évêque cathare du Val d’Aran en 1167“, Bulletin philologique et historique (jusqu’à 1715) du Comité des travaux historiques et scientifiques, années 1955-1956, 1957, 339-347. [Odkaz Zerner, HCD, 30. c.]

Duvernoy, Jean, „Les ‚Actes de Saint-Félix‘ sont-ils des faux?“, Cahiers d’Études cathares 19/40, 1968-1969, 16-20. [Année 19, 2e série, č. 40. c.]

Hagman, Ylva, „La cosmogonie de l’Ecclesia Sclavoniae et les controverses sur la Charte de Niquinta“, in: Edina Bozóky (ed.), Bogomiles, Patarins et Cathares, (Slavica Occitania 16, 2003), 247-258. [c.]

Hamilton, Bernard, Crusaders, Cathars and the Holy Places, Aldershot: Ashgate 2000. [c.]

Hamilton, Bernard, „L’histoire du Catharisme en discussion: Le ‚Concile‘ de Saint-Félix (1167)“, English Historical Review 120, 2005, 500-502. [Stručná recenze. p.]

Hamilton, Bernard, „The Cathar Council of Saint-Félix Reconsidered“, Archivum Fratrum Praedicatorum 48, 1978, 23-53 (přetisk Hamilton, Bernard, Monastic Reform, Catharism and the Crusades (900-1300), Aldershot: Ashgate 1997, oddíl IX, 23-53). [c. (loc. Other, not Heresy).]

Jiménez, Pilar, „Relire la Charte de Niquinta I: Origine et problématique de la Charte“, Heresis 22, 1994, 1-26. [h.]

Jiménez, Pilar, „Relire la Charte de Niquinta II: Étude et portée de la Charte“, Heresis 23, 1994, 1-28. [Podrobná studie; obsahuje též přepis Niquintovy listiny (s. 27-28), nyní zastaralý. c.]

Jiménez Sanchez, Pilar, „La naissance des évêchés cathares à Saint Félix (1167)“, in: Médiévales 1997 (Les actes du colloque d’historiens du 11 octobre 97), Baziège: A.R.B.R.E 1997, 23-28. [Odkaz jako na nevydaný rukopis Roche ECC 198, bg. údaj opravil DZ přímo podle díla. Jde o nakopírovaný sborník bez ISBN. Příspěvek P. Jiménezové neobsahuje poznámkový aparát. BNF, c.]

Lacger, Louis de, „L’Albigeois pendant la crise de l’albigéisme [I]: L’épiscopat de Guilhem Peire, 1185-1227“, Revue d’histoire ecclésiastique 29, 1933, 272-315. [Práce důležitá pro kontext. Dodatek (314-315) se vyjadřuje o Niquintově listině. Je v ČR (ABA001), c.]

Lacger, Louis de, „L’Albigeois pendant la crise de l’albigéisme [II]: Le gouvernement temporel et spirituel de l’évêque d’Albi“, Revue d’histoire ecclésiastique 29, 1933, 586-633. [Odkaz Dondaine, Actes, 328. ÖNB, c.]

Lacger, Louis de, „L’Albigeois pendant la crise de l’albigéisme [III]: La guerre, 1209-1229. L’habile politique de l’évêque d’Albi“, Revue d’histoire ecclésiastique 29, 1933, 849-904. [Odkaz Dondaine, Actes, 328. ÖNB, c.]

Mahul, Alphonse (ed.), Cartulaire et archives des communes de l’ancien diocèse et de l’arrondissement administratif de Carcassonne I, Paris: V. Didron – Dumoulin 1856 (přetisk Nîmes: C. Lacour 1997), 2. [Přetisk. Bibl. údaje: původní vydání podle knihy (sic, 1856, ne 1857, jak se někdy uvádí), nové vydání podle katalogu BNF. c. (tit. str., 2). c. tit., 2 (lokace: Zerner HCD).]

Moore, Robert I., „Nicétas, émissaire de Dragovitch, a-t-il traversé les Alpes?“, Annales du Midi: Revue archéologique, historique et philologique de la France méridionale 85, 1973, 85-90. [Article questioning that Nicetas crossed the Alps; but acknowledges his voyage to Italy, and the division between Bulgarian/mitigated and Dragotitchian/absolute dualism. ČR, c.; persee.fr, p.]

Obolensky, Dmitri, „Papas Nicetas: A Byzantine Dualist in the Land of the Cathars“, in: Cyril Mango – Omeljan Pritsak (eds.), Okeanos: Essays Presented to Ihor Ševčenko on his Sixtieth Birthday by his Colleagues and Students, (Harvard Ukrainian Studies 7, 1983), Cambridge: Ukrainian Research Institute, Harvard University 1983, 489-500. [Takto přímo podle knihy, vše ověřeno; sic, Ihor, ne *Igor, a Ihor i jinde v knize. Jde o Ukrainian Research Institute na Harvard University, nikoli o dva nakladatele. Zvláštní číslo Harvard Ukrainian Studies, ISSN 0363-5570, vol. 7, 1983. Nezajímavá studie, která rozvíjí téma doktrinálního schizmatu absolutního a umírněného dualismu v katarství. BNF, v.]

Roche, Julien, „Enjeux et embûches de la recherche actuelle sur le catharisme: l’exemple de la charte de Nicetas“, in: Emmanuel Le Roy Ladurie (ed.), Autour de Montaillou, un village occitan: Histoire et religiosité d’une communauté villageoise au Moyen Âge, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2001, 249-265. [FF MU (DZ), s.; c.]

Roche, Julien, „La Charte de Niquinta: Un point sur la controverse“, in: Edina Bozóky (ed.), Bogomiles, Patarins et Cathares, (Slavica Occitania 16, 2003), 229-245. [c.]

Saunders, E. Stewart, „Politics and Scholarship in Seventeenth-Century France: The Library of Nicolas Fouquet and the College Royal“, Journal of Library History 20/1, 1985, 1-24. [Zajímavá studie. CEC, BNF, BNCR, c.]

Simonelli-Picchio, Maria, „Quelques remarques sur les ‚actes‘ du concile cathare de Saint-Félix-de-Caraman“, in: Pokladi krăgli masi: Bogomilstvo – Knižovnata dejnost na Bălgarite izvăn Bălgarija ot XIV vek do dnes – Bălgarija prez XVII vek i politikata na evropejskite dăržavi, Sofija: Bălgarska akademija na naukite 1982, 9-18. [Dost ubohá studie, založená na Niquintově listině, Šanjkovi a Dondainovi. Zásadní neznalosti (spekulace o „neznámém jazyce“ v dopise Petra ze San Crisogono, zatímco jde pouze o pobouření, že je třeba s heretiky diskutovat o teologických záležitostech okcitánsky namísto latinsky, apod.). ÖNB, c.]

Smith, Damian J., Crusade, Heresy, and Inquisition in the Lands of the Crown of Aragon (c. 1167-1276), Leiden – Boston: Brill 2010, 77-85. [Anotace zde. NKČR (ebrary); p. obr. 73-112; h.]

Solvi, Daniele, „L’histoire du catharisme en discussion: Le ‚concile‘ de Saint-Félix (1167)“, Studi medievali 45/2, 2004, 815-828. [Velmi podrobná a významná recenze na HCD. c.]

Šanjek, Franjo, „Le rassemblement hérétique de Saint-Félix-de-Caraman (1167) et les Églises cathares au XIIe siècle“, Revue d’histoire ecclésiastique 67, 1972, 767-799. [Pp. 772-779 give an edition of the Charter of Niquinta (now superseeded by my own, based on the mss. newly discovered by M. Zerner) with a commentary and a French translation. c.]

Wolff, Philippe (ed.), Documents de l’histoire du Languedoc, Toulouse: Privat 1969, 99-104. [380 s. Wolff je dir. Přehledová práce od prehistorie přes římské období a středověk až po současnost s velmi užitečnými průvodními texty. Obrazová příloha. Obsahuje nikoli přepis, nýbrž francouzský překlad Niquintovy listiny (99-101); dle obsahu je autorem stati „Hérésie et croisade: Problèmes de critique historique“ Wolff, tj. je očividně překladatelem. BNF, c. tit., 99-105, mapy.]

Zambon, Francesco, „Il punto sugli Atti del ‚concilio‘ cataro di Saint-Félix-Lauragais (1167): A proposito di un libro recente“, Rivista di storia e letteratura religiosa 40, 2004, 309-317. [The original, Italian version of „Où en est...“, cited by Zambon in „Où en est...“, 135, n. 1.]

Zambon, Francesco, „Où en est le problème des Actes du ‚concile‘ de Saint-Félix? À propos de ‚L’histoire du catharisme en discussion‘“, in: Martin Aurell (ed.), Les cathares devant l’Histoire: Mélanges offerts à Jean Duvernoy, Cahors: L’Hydre 2005, 135-144. [It. verze článku vyšla v Rivista di storia e letteratura religiosa 2004, 309-317 (s. 135). h.]

Zbíral, David, „Édition critique de la Charte de Niquinta selon les trois versions connues“, in: Anne Brenon (ed.), 1209-2009: Cathares: Une histoire à pacifier?, Portet-sur-Garonne: Loubatières 2010, 45-52. [h., p.]

Zbíral, David, „La Charte de Niquinta: Un faux moderne?“, Heresis 42-43, 2005, 139-159. [h., p.]

Zbíral, David, „La Charte de Niquinta et le rassemblement de Saint-Félix: État de la question“, in: Anne Brenon (ed.), 1209-2009: Cathares: Une histoire à pacifier?, Portet-sur-Garonne: Loubatières 2010, 31-44. [h.]

Zbíral, David, „La Charte de Niquinta et les récits sur les commencements des églises cathares en Italie et dans le Midi“, Heresis 44-45, 2006, 135-162. [h., p.]

Zbíral, David, „Niquintova listina a historiografie katarství v 17. století“, Religio: Revue pro religionistiku 13/2, 2005, 307-328. [h., p.]

Zbíral, David, Niquintova listina a katarské setkání v Saint-Félix (1167), magisterská diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita v Brně 2005 (vedoucí: prof. PhDr. Pavel Spunar, CSc.), 75 s. [p.]

Zbíral, David, „Niquintova listina a vyprávění o počátcích katarských církví v Itálii a jihozápadní Francii“, Religio: Revue pro religionistiku 14/1, 2006, 19-40. [h., p.]

Zerner, Monique (ed.), L’histoire du catharisme en discussion: Le „concile“ de Saint-Félix (1167), Nice: Centre d’Études Médiévales – Université de Nice – Centre National de la Recherche Scientifique 2001. [Práce o setkání v Saint-Félix a o pramenech ke katarství. Přímo či nepřímo odmítá autenticitu a základní věrohodnost velké části základních textů ke katarství (Anonymní pojednání, Ebervinův dopis, De heresi, Tractatus de hereticis, Nikétova listina), existenci organizovaných katarských církví a existenci obřadu consolamenta. Jedna z nejdůležitějších a nejkontroverznějších knih o katarství. ISBN 2-914561-09-01; c., h.]

Zerner, Monique, „La Charte de Niquinta, l’hérésie et l’érudition des années 1650-1660“, in: Monique Zerner (ed.), L’histoire du catharisme en discussion: Le „concile“ de Saint-Félix (1167), Nice: Centre d’Études Médiévales – Université de Nice – Centre National de la Recherche Scientifique 2001, 203-248. [k. (DZ, cs); c.; h.]

Zerner, Monique, „Mise au point sur Les cathares devant l’histoire et retour sur L’histoire du catharisme en discussion: Le débat sur la Charte de Niquinta n’est pas clos“, Journal des savants 2006/2, 253-273. [persee.fr, p.; h.]

De heresi catharorum in Lombardia and related documents / De heresi catharorum in Lombardia a závislé dokumenty
Manuscripts and old print

A Basel, Universitätsbibliothek, C. V. 17, fol. 85r-87v (vlastní rukopis De heresi, 13. stol.).

B Paris, Bibliothèque Nationale, lat. 13151, fol. 347r-347v (kompilace zvaná Brevis summula, dost možná autograf; obsahuje část DHC věnovanou věrouce).[2]

C Paris, Bibliothèque Nationale, lat. 14927, fol. 7r-8v (část textu).

D Roma, Vatican latin 715, fol. 1rv (část textu).[3]

Vignier, Nicolas, Recueil de l’Histoire de l’Église depuis le Baptesme de Nostre Seigneur Jésus Christ jusques à ce temps, Leyden: Christoffle de Raphelengien 21601, 268. [Takto dle Google Books. Jinak Zerner, L’histoire..., 224. BNF zná dále Nicolas Viguier (chybné čtení či chybná digitalizace), Recueil de l’histoire de l’Eglise depuis le baptème de N. Sgr Jésus Christ, jusques à ce tems, Chrisstoffe de Kapselengien, Leyden 1599; toto první vydání 1599 potvrzuje M. Jas, Heresis 26/27, 29. Christophe de Kaphelengien, 1601: takto BNF u tohoto vydání, které má správně jméno Vignier. Ještě jiný exemplář katalogizován jako 1601 Raphelengien; tj. nakladatel citován třikrát odlišně. Second ed. by Nicolas and Jean Vignier, sons of the author (in the meanwhile, Nicolas Vignier Sr. converted to Catholicism). Pasáž o De heresi je jen v 2. vyd.; cituje A. Dondaine, „Les actes du concile albigeois...“, 339-340 (c., p.) a M. Zerner, „La Charte de Niquinta, l’hérésie et l’érudition...“, 224. Google Books.]

Disputatio inter catholicum et patarinum hereticum
Manuscripts

See the edition by Hoécker for the list.

See also the list at <http://www.mirabileweb.it/title/disputatio-inter-catholicum-et-paterinum-hereticum-title/8402>. [html.]

Praha, Knihovna metropolitní kapituly pražské, ms. 1561 [N. XXXVII], fol. 122v-123r. Viz též Dondaine, Durand, 241, kde je rozepsán celý významný pražský rukopis obsahující Disputatio, Capelliho, Prevostina, Alana z Lille, Duranda de Huesca aj.

Studies

Ilarino da Milano, „Fr. Gregorio, O. P., vescovo di Fano, e la ‚Disputatio inter catholicum et paterinum hereticum‘“, Aevum 14, 1940, 85-140. [Odkaz mj. Boshum 156. Přetištěno v Ilarino da Milano, Eresie medioevali.]

Dublin ritual / Dublinský spis
Manunscript

Dublin, Trinity College Library, ms. 269. [The index of Scriptorium cites the repository including „Library“.]

Descriptions and studies

See also the record in the Trinity College Library catalogue (search <http://marloc.library.tcd.ie/> for the reference number „IE TCD MS 269“ if the link <http://marloc.library.tcd.ie/CalmView/Record.aspx?src=CalmView.Catalog&id=IE+TCD+MS+269&pos=1>). [Saved in html.]

Roché, Déodat, „Un recueil cathare: Le manuscrit A.6.10 de la ‚Collection vaudoise‘ de Dublin“, Cahiers d’études cathares 21/46, 1970, 3-40. [Překlad 2. části (glosa k Otčenáši) a komentář. h.]

Ebervin of Steinfeld’s letter to Bernard of Clairvaux / Dopis Ebervina ze Steintfeldu Bernardovi z Clairvaux
Translations

Brenon, Anne, „La lettre d’Evervin de Steinfeld à Bernard de Clairvaux de 1143: Un document essentiel et méconnu“, Heresis 25, 1995, 7-28. [Studie s francouzským překladem. Přetištěna též v Les archipels cathares (h.). c.]

Brenon, Anne, „La lettre d’Evervin de Steinfeld à Bernard de Clairvaux de 1143: Un document essentiel et méconnu“, in: ead., Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale I: Les archipels cathares, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2003, 49-67. [Nové vydání studie z Heresis (c.). h.]

Paolini, Lorenzo, Eretici del Medioevo: L’albero selvatico, Bologna 1989, 123-125.

Russell, Jeffrey B. (ed.), Religious Dissent in the Middle Ages, London: John Wiley and Sons 1971, 60-68. [FF MU (DZ), s.]

Geoffroy of Auxerre / Geoffroi z Auxerre

Zdroj: SINDBAD.

Bredero, A. H., „Études sur la ‚Vita prima‘ de saint Bernard“, Analecta sacri ordinis cisterciensis 17, 1961, 3-72, 215-260; 18, 1962, 3-59.

Gastaldelli, Ferruccio, „Precisazzioni sul Dictionnaire des auteurs cisterciens a proposito di Gofredo d’Auxerre e di Galland di Rigny“, Salesianum 39, 1977, 103-105.

Gastaldelli, Ferruccio, Studi su san Bernardo e Goffredo di Auxerre, Firenze: SISMEL / Edizioni del Galluzzo 2001. [650 s., váz. Nové vydání starších článků (v nové sazbě). Bernard: prvních 20 let; nejstarší životopisná svědectví; kazatelství sv. Bernarda; Bernard a neposkvrněné početí; Bernard a královna Matilda Anglická; tři poslední dopisy Bernardova epistuláře; mnišská teologie, scholastická teologie a lectio divina; hledání a zakoušení Boha u Bernarda. Geoffroi z Auxerre: kulturní a teologické pozadí; Geoffroi a Jáchym z Fiore – srovnání textů a osobností; avantgardní mariologie a tělesné nanebevzetí P. Marie; Geoffroiova biblická exegeze (s dodatkem – lat. traktát); sermones a rkp. Troyes 503; čtyři kázání ad abates; řehole, spiritualita a krize cisterciáků ve třech kázáních; neznámá latinská redakce Písně o rytíři s labutí v komentáři k Apokalypse. Poznámky pod čarou, rejstříky. ENC, v.]

Leclercq, Jean, „Saint Bernard et ses secrétaires“, Revue bénédictine 61, 1951, p. 208-229, přetištěno v Recueil d’études sur saint Bernard et ses écrits... I: Secrétaires et disciples. Recherches sur les sermons sur les „Cantiques“, Roma: Edizioni di storia e letteratura 1962, 3-25.

Standaert, M., „Geoffroy d’Auxerre“, in: Dictionnaire de spiritualité VI, 1965, col. 226-229.

Hugh Eteriano, Contra patarenos / Hugo Eteriano, Contra patarenos
Manuscripts

Sevilla, Colombina Cod. 5.1.24, fol. 67r-75v.

Bodley, MS Canon. Pat. Lat. 1, fol. 1-31.

Studies

Dondaine, Antoine, „Hugues Ethérien et Léon Toscan“, Archives d’histoire doctrinale et littéraire du Moyen Âge 27, 1952, 67-134. [Studie o Hugovi z Pisy, hostu v Konstantinopoli, který za Manuela I. Komnéna sepsal pojednání proti bogomilům (patarínům). Zde jsou vydány jen ukázky z díla De differentia naturae et personae a nějaká korespondence. V ČR není. ÖNB, c. bis.]

Interrogatio Iohannis
Manuscripts

Dôle, Bibliothèque Municipale, ms. 109, fol. 44r-46r (r. 1455). [See below. o.]

Jean Benoist, Histoire des Albigeois et des Vaudois ou Barbets, sv. 1, Paris 1691, 283-296 (předloha tohoto vydání se ztratila)

Paris, Bibliothèque nationale de France, collection Doat, vol. 36, fol. 26v-35r (1665/1670). [A 17th-century copy of Interrogatio Iohannis.]

Wien, Österreichische Nationalbibliothek, ms. lat. 1137, fol. 158v-160r (12. nebo 13. stol.).[4] [mf., jpg. (in extenso).]

Editions

Neověřený údaj, kde by měla být edice nezmíněná na stránce Interrogatio Iohannis: Latinski izvori za bălgarskata istorija / Fontes latini historiae bulgaricae, Bălgarska Akademija na Naukite, Institut za Balgarskata Istorija, Sofija 1981, kolem s. 118. [S „Interrogatio“ ani „Iohannis“ nicméně nenalezeno na internetu nikde.]

Bozóky, Edina (ed.), Le livre secret des Cathares: Interrogatio Iohannis, apocryphe d’origine bogomile, Paris: Beauchesne 32009. [Summary here. c. (1980), zč. c. (přetisk 1990), FF MU (DZ) (vyd. 2009), h. (vyd. 2009), p.]

Reitzenstein, Richard, Die Vorgeschichte der christlichen Taufe, Leipzig – Berlin: Teubner 1929 (přetisk Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1967), 297-311 (obě recenze). [399 s. Poznámka k bibl. údaji: provedena podrobná rešerše z více knihoven na stránkách Digitale Bibliothek; všechny údaje o 1929 se shodují. Naopak v přetisku je zmatek: někde se uvádí Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft (takto jedna, ostatní nakladatelství uvádějí ve zkrácené podobě), jinde Stuttgart (sic!): Teubner. To je podezřelé, protože Teubner je vydavatel té první. Jak se tam dostal Stuttgart, to nevím. Stuttgart na 2 místech (ale možná se kopírují), Darmstadt na třech, z nichž minimálně dvě jsou odlišné katalogizační lístky dvou různých institucí. Rozsah stran: takto Bozóky, znovu ověřeno. WEH v bibl. 293-311, ale v textu rovněž 297-311. Že by na začátku byla carcassonská? Bozóky totiž odkazuje pod kap. vídeňská. Ale nemyslím: to by bylo podezřele málo. 1967: skutečně přetisk; někde nalezeno: „nezměněný reprografický přetisk“. Bibliografický údaj: nal. 1967 jako nakladatel Darmstadt: Wiss. Buchges. (takto zkráceno), tj. ne Stuttgart: Teubner. Doplňky Troja, Luise (už k 1929). Leipzig – Berlin pro 1. vyd. ověřeno. Zč. c. (lokace: s Bozóky).]

Translations

A fuller list of translations: Otázky Janovy.

http://wesley.nnc.edu/noncanon/writing/jonevan.htm. [Online verze The Apocryphal New Testament, ed. M.R. James-Translation and Notes, (Oxford: Clarendon Press, 1924).]

Sekuloski, Jovai, Tajnata kniga – Obrazloženie za eresta na bogomilite, Ochrid: Macedonia Prima 1999, 7-49. [Makedonský překlad. Bez poznámek pod čarou, ani biblické odkazy tu nejsou. Kniha obsahuje též překlad části Zigabénovy Panoplie o bogomilech; oba texty jsou vydány vedle překladu na protilehlých stranách. Vydáno s podporou ministerstva kultury Makedonské republiky. ISBN 9989-619-38-7. c.]

Wakefield, Walter L. – Evans, Austin P. (trans.), Heresies of the High Middle Ages: Selected Sources Translated and Annotated, New York: Columbia University Press 21991. (zřejmě reprint vydání z r. 1969), 458-465. [Takto odkazuje na vydání vídeňského rkp. Bozóky, LSC, 19. Ověřeno, že strany odpovídají. Pozn.: jde o vídeňský rkp., ale konec je doplněn podle carcassonského. FF MU (DZ), FF MU (DZ), s., c., p.]

Studies

Bozóky, Edina, „Le ‚Livre secret‘ des cathares: Un lien entre l’Orient et l’Occident“, in: Edina Bozóky (ed.), „Bogomiles, Patarins et Cathares“, Slavica Occitania 16, 2003, 199-205. [c.]

Dragojlović, Dragoljub, „Manihejska ‚tajna knjiga‘ u jugoslovenskoj književnosti“, Književna istoria 23, 1974, 509-516.

Gjuzelev, Vasil T. (ed.), „‚Tajnata kniga na bogomilite‘ ili ‚Okrovenie Joanovo‘ (XII v.)“, in: Vasil T. Gjuzelev (ed.), Izvori za srednovekovnata istorija na Bălgarija (VII-XV v.) v avstrijskite răkopisni sbirki i archivi II: Italianski, latinski i nemski izvori, (Archivite govorjat 9), Sofija: Universitetsko izdatelstvo Sv. Kliment Ochridski 2000, 74-83. [Odkaz: Slavica Occitania 16, 45. Gjuzelev je editor celého díla, ale očividně i této části, protože je tak citován ve Slavica Occitania. Název knihy ověřen i na internetu; kř. jméno autora a T. a nakladatel doplněn podle katalogizace ÖNB, kt. zkracuje Univ. Izdat., rozvinuto podle rešerše na internetu (někdo píše velké I, ale většina malé). ISBN 954-9800-69-1. c.]

Chatillon, F., „Un livre secret divulgué une fois de plus: L’Interrogatio Iohannis“, Revue du Moyen Âge latin 36, 1980, 53-58. [Pro původní výzkum bezcenný recenzní článek o edici Bozóky. Uvádí problematiku (rukopisy, obsah), chválí podrobný komentář, uvádí několik překlepů. CEC (zč. trochu neostrá, ale čitelná kopie), v.]

Mayerhöfer, J., Festschrift Josef Stummvoll: Dem Generaldirektor der Österreichischen Natio-nalbibliothek zum 65. Geburtstag II, Wien 1970. [ÖNB projito, ale nezjištěno, proč sem katalog odkazuje ohledně Cod. 1137; rozhodně žádná stať, která by se věnovala tomuto rkp.]

Migne, Jacques-Paul, Dictionnaire des apocryphes I, Paris: J.-P. Migne 1856. [Úvod s. 1155-1159, francouzský překlad carcassonské recenze 1159-1168. Na Googlu, c. tit., 1155-1168 (lokalizace: s Bozóky).]

Myszor, Wincenty, „Średniowieczna religijność ludowa: Dualizm w świetle Interrogatio Iohannis“, Studia religiologica 41, 2008, 11-20. [FF MU, p.]

Roland, Martin, Die Handschriften der alten Wiener Stadtbibliothek in der Österreichischen Nationalbibliothek, Wien: Wiener Stadt- und Landesbibliothek 1999. [Velmi cenná úvodní studie o osudech sbírky, posléze popis rukopisů (vč. Cod. 1137). Wien, c. tit., obsah, 18-51, 60-69 (lok. spolu s c. Bozóky).]

Tabulae codicum manuscriptorum praeter graecos et orientales in Bibliotheca Palatina Vindobonensi asservatorum (Cod. 1 - Cod. *19500) I-X, Wien 1864-1899 (přetisk Graz 1965). [Dostupné online, jpg.]

Šanjek, Franjo, „Interrogatio Iohannis (Ivanova pitanja), katarski apokryf slavenske provenijencije i dualističko poimanje stvaranja svijeta u srednjem vijeku“, Croatica christiana periodica 5, 1981, 43-64. [Introduction, Latin text and Croatian translation. c.]

Zbíral, David, „O Otázkách Janových“, in: Jan A. Dus (ed.), Novozákonní apokryfy III: Proroctví a apokalypsy, Praha: Vyšehrad 2007, 198-203; „Otázky Janovy“, ibid., 217-229. [h.]

Isti sunt herrores

[List based on F. Šanjek, „Le rassemblement hérétique de Saint-Félix-de-Caraman (1167) et les Églises cathares au XIIe siècle“, Revue d’histoire ecclésiastique 67, 1972, 779, pozn. 1 (French denominations translated, verify). Duvernoy, Religion 1976, 352, has only two mss., the Roman is not here.]

Roma, Biblioteca Casanate, ms. lat. 3127, fol. 142v.

Venezia, Bibl. Marc., lat. II.69, fol. 146.

Zagreb, Archiv Chorvatské akademie věd, ms. I.a.57, fol. 78v.

James Fournier’s register / Inkviziční registr Jakuba Fourniera

See Jacques Fournier, his tribunal, his register.

Liber de duobus principiis and the Florence Ritual
Manuscript

Firenze, Biblioteca nazionale centrale di Firenze, Conventi soppressi, ms. J II 44. [The modernized ms. number cited by Thouzellier is I II 44 but on spot, I have learned that as it is still better to cite J II 44 (and this is how they still refer to it and how it is cited in the catalogue) because the letter I is easily confused with the Roman numeral. For the description, see Thouzellier, Livre... A few photographs (black and white) in Thouzellier, Rituel... and ead., Livre... Microfilms: BNFC (mf. 1639, complete besides the binding). o.]

Editions and translations – Liber de duobus principiis

Bettini, Giacomo (ed.), Anonimo cataro, Libro dei due principi: Introduzione, testo critico, traduzione e note, (I talenti 4), Bologna: Edizioni San Clemente – Edizioni Studio Domenicano 2010. [382 p. ISBN 9788870946949. The BNCF catalogue says „Bologna : Edizioni San Clemente : ESD, 2010.“ Giacomo Bettini (1977- ). An edition (simply transcribed from Thouzellier, I guess), with Italian translation, of the Liber de duobus principiis, with introduction. Some statements claimed as the author’s (e.g., reference to older scholarship is lacking, e.g. p. 10 where he says that there are further hands C’ and C’’), and introduces some statements without discussion with previous scholarship. E.g., p. 10, he says that citations from Cato are by the third hand, without discussing Borst’s statement to the contrary; by the way, the formulation „per riprendere ancora, nel recto dell’ultima pagina di guardia, i distici del celebre censore“, p. 10, is an almost precise but unrecognized citation of Thouzellier, Livre..., 20-21; this and other passages bear obvious marks of plagiarism; it is totally insufficient to acknowledge in a summarizing way as the description is „based on“ the description by Thouzellier, as the author does on p. 8, n. 6. Even the following parts of the introduction are not very original and the references in the notes of the edition also show that most of it is simply copied from the important work by Thouzellier. In summary, this is a very poor book with characteristics of plagiarism. The visually impressive bibliography is good for nothing in a situation where the author does not seem to really engage with most of what it contains. Partly available at Google Books. h. (gift from M. Báčová).]

Zbíral, David, „A Compilation from Old Testament Sapiential Books in the Cathar Manuscript of the Liber de duobus principiis: Critical Edition with Commentary“, Graeco-Latina Brunensia 20/1, 2015, 149-173. Also available online at <https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/133972>. [h., p.]

Literature – Liber de duobus principiis

Borst, Die Katharer, 254-318.

Silva, Patrícia Antunes Serieiro, Perspectivas de um dualismo racional: As implicações do método escolástico no Liber de duobus principiis [M.A. thesis], Assis: Universidade Estadual Paulista 2013. Available online at <http://base.repositorio.unesp.br/bitstream/handle/11449/93403/silva_pas_me_assis.pdf?sequence=1>, [26. 12. 2014]. [159 p. p.]

Lyon ritual / Lyonský řád

For the Bible in the same ms. (P.A. 36), which is inextricably linked to the history of this text, see Cathar Bibles.

Manuscript

Lyon, Bibliothèque municipale, ms. P.A. 36. [Duvernoy: Bibliothèque de la ville (malé v). Thouzellier, Rituel, 298 uvádí: Lyon, Bibliothèque de la Ville, fonds Adamoli A.I.54 (probably an old book number). P.A. 36 (Palais des Arts) verified 23 Apr 2014 in Medium (IRHT). o.]

Editions

Harris, Marvyn Roy (ed.), „Cathar Ritual“, <http://www.rialto.unina.it/prorel/CatharRitual/CathRit.htm> [online], 31. 5. 2005 [16. 6. 2014].

Literature

Cunitz, Eduard, „Ein katharisches Rituale“, in: Eduard Reuss – Eduard Cunitz (eds.), Beiträge zu den theologischen Wissenschaften IV, Jena: Friedrich Mauke 1852, 3-88. [Sic, „Ein katharisches Rituale“; obvykle se cituje chybně jako „Ritual“. Rozsah zde přímo podle knihy. Obsahuje úvod, edici s německým překladem (11-35) a studii (35-88) věnovanou katarům obecně a posléze consolamentu. BNF, ÖNB, c.]

Duvernoy, Jean, „À propos de l’article de Marvin Roy Harris“, Heresis 6, 1986, 14. [Addition to the „Prolegomènes“. k., h.]

Harris, Marvyn Roy, „La localisation de la scripta du Rituel cathare occitan (MS. Lyon, Bibl. Mun., PA 36)“, in: Peter T. Ricketts (ed.), Actes du Premier Congrès International de l’Association d’Études Occitanes, AIEO, London 1987, 242-250. [Lyonský obřadní spis. Recenze Heresis 10, 103-106. Někde se uvádí stránkový rozsah 243-250, ale mapka na s. 242 patří k článku, takže 242-250 je správnější. Nakladatelské údaje: takto BNF. Dle SKČR není v ČR; p.]

Harris, Marvyn Roy, „Le problème des bonshommes devant l’animal piégé dans le rituel cathare occitan“, Heresis 2, 1984, 15-19. [c.]

Harris, Marvyn Roy, „Minca ‚chaque‘ et d’autres mots piémontais dans le Rituel cathare occitan“, La France latine: Revue d’études d’Oc 139, 2004, 217-238. [CEC (no. 6664); doc (preliminary version from the author), p. (not very good but lisible).]

Harris, Marvyn Roy, „Prolégomènes à l’histoire textuelle du Rituel cathare occitan“, Heresis 6, 1986, 5-13. [k., h.]

Sibille, Jean, „Les formes en -i issues du nominatif pluriel de la deuxième déclinaison latine, en occitan: Essai d’approche panchronique“, in: Claudine Fréchet (ed.), Langues et cultures de France et d’ailleurs: Hommage à Jean-Baptiste Martin, Lyon: Presses universitaires de Lyon 2009, 233-250. [Some notes on the Lyon Ritual. p. (submitted version).]

Moneta of Cremona, Adversus Catharos et Valdenses (Summa contra hereticos)
Manuscripts

Dubrovnik, Knjižnica dominikanskog samostana, ms. lat. 73. [13th c. (end). See F. Šanjek, Bosansko-humski krstjani i katarsko-dualistički pokret..., 11).]

Paris, Bibliothèque nationale de France, ms. lat. 3656. [Year 1241.]

Wrocław, Biblioteka Uniwersytecka we Wrocławiu, I F 238. [Not before 1400, not after 1450. Paper. Under the title Summa contra haereticos. See <http://www.manuscriptorium.com/apps/main/en/index.php?request=show_record_num&param=0&client=&ats=1397035584&mode=&testMode=&sf_queryLine=catharos*&qs_field=0>. Not cited by Duvernoy, found in the Manuscriptorium by DZ 9. 4. 2014.]

Editions

Ricchinius, Thomas Augustinus (ed.), Venerabilis patris Monetae Cremonensis Ordinis praedicatorum S. P. Dominico aequalis Adversus Catharos et Valdenses libri quinque..., Roma: Nicolaus et Marcus Palearini 1743 (reprinted: Ridgewood: The Gregg Press 1964). [568 p. Veliký kodex, i jediná strana se musí na A4 zmenšit. Nejde o kritickou edici, ale je to jediná dostupná. Reprint Ridgewood 1964 (stát: New Jersey). V Bozóky, LSC, 197 je mezi hereziology píšícími o it. k. stavěn na 1 místo v cennosti informací (i před Burciho, Sacchoniho...). Částečný angl. překlad (velmi malá část): Wakefield – Evans (ETF). WEH zkracuje: Monetae Cremonensis adversus Catharos et Valdenses libri quinque. Ještě úplnější název: Venerabilis patris Monetae Cremonensis Ordinis praedicatorum S. P. Dominico aequalis Adversus Catharos et Valdenses libri quinque... T.-A. není třeba psát s pomlčkou, není k tomu důvod. Thomas Augustinus Ricchinius. c.]

Translations

W. L. Wakefield – A. P. Evans, Heresies..., 308-329. [A very small part (short extracts). h.]

Literature

J. Duvernoy, „Summula...“. [Incl. comparisons with other texts. p.]

Radulf Ardent / Radulf Horlivý

Source: SINDBAD.

Gründel, Johannes, Die Lehre des Radulfus Ardens von den Verstandestugenden auf dem Hintergrund seiner Seelenlehre. München, Paderborn – Wien: F. Schöningh 1976. [XXXI-382 p. (Münchener Universitäts-Schriften / Fachbereich katholische Theologie).]

Landgraf, A., „Der Porretanismus der Homilien des Radulphus Ardens“, Zeitschrift für katholische Theologie 64, 1940, 132-148.

Longère, Jean, Œuvres oratoires de maîtres parisiens au XIIe siècle : étude historique et doctrinale I-II, Paris: Études augustiniennes 1975. [443, 447 p.]

Mathon, Gérard, „Raoul (Ardent)“, Catholicisme: hier, aujourd’hui, demain XII, Paris: Letouzey et Ané 1990, col. 483-485.

Schnettler, K., „Das Homiliarium des Radulphus Ardens“, Theologie und Glaube 1926, 626-635.

Solignac, Aimé, „Raoul Ardent“, Dictionnaire de spiritualité ascétique et mystique... XIII, Paris: Beauchesne, 1987, col. 97-106.

Wolf, Georges, „La préface perdue des sermons de Raoul Ardent“, Archives d’histoire doctrinale et littéraire du Moyen Age 46, 1980, 35-39.

Raniero Sacconi, Summa de catharis et leonistis
Manuscripts

Some fifty manuscripts known; for 17 of them, which have only the original Summa, see Šanjek, „Raynerius...“ (incl. physical description). The other approximately 30 contain the Anonymous of Passau with a slightly reworked version of Raniero. Podle Jiménez, Heresis 40, 10, P. Kras sestavil soupis protiher. pojednání v Polsku, a objevil 1 rkp. Ranierovy Summy neznámý Šanjkovi a Dondainovi – certainly the Wrocław one, cited below.

A Milano, Biblioteca Ambrosiana, A 129 inf., fol. 152v-166r (r. 1600).

BA Basel, Universitätbibliothek, B IX 17, fol. 270r-271v (14. stol.).

BU Budapest, Magyar Nemzety Múzeum Orszagos Széchényi Konyvtárának, Cod. Lat. 352, fol. 5r-11r (14.-15. stol.). [With the Tractatus de hereticis by Anselm of Alessandria. See here for the description.]

C Clermond-Ferrand, Bibliothèque municipale, ms. 153. [Contains: I. privileges for the Dominicans (inquisitors?) and papal bulls (1r-109v); II. Raniero Sacconi, Summa de catharis et leonistis (110r-126v; erroneosly, Hoécker writes 110r-127r); III. rubric Forma qualiter heretici hereticant hereticos suos without the text itself (126v); III. comparison of the tenets of the Poor of Lyons and the Poor Lombards known from the TDH, information on the Lombards, and description of the Waldensian supper on Maundy Thursday (127r-128r; „In hoc concordant pauperes de Lugduno cum pauperibus lombardis ... ante divisionem que fuit inter eos.“, edited from the Clermond-Ferrand manuscript in Martène – Durand V, col. 1754-1756, corresponds to No. 15 in Dondaine’s ed. of the TDH); and an excerpt from Moneta on predestination („Quidam de predestinatione divina male sentientes ... et sic presciencia dei non inducit necessitatem“). Description: myself + Hoécker, CXXXVIII-CXL. Hoécker mentions under 127r-130r the edition in Martène – Durand V, col. 1756-1758 (in fact, 1754-1756. See tdh / katpram for this. o. (in extenso).]

D Dublin, Trinity College Library, C.5.19, fol. 16r-34r (1. pol. 14. stol.).

D1 Dôle, Bibliothèque municipale, ms. 109, fol. 18r-24v (1455). [See here for more information. o. (in extenso).]

L Lyon, Bibliothèque municipale, fonds Coste 424, fol. 1r-24v (13. stol.). [Šanjek has Bibliothèque publique, but Medium (IRHT) has this under Bibliothèque municipale, Coste 0424 (3497), see <http://medium.irht.cnrs.fr/ark:/63955/md23hx11xs40>. Medium has scarce information as of 1 Sept 2014: 13th c.?, 95 × 75 mm, 79 ff., iconographie, ornement; based on the datation of Raniero’s summa, the codex is post-1250. Šanjek: parchment, 13th c., 9,5 × 7,5 cm, 79 ff., rubrics, and reference to Moliner – Desvernay, Catalogue général des manuscrits de France XXX, Paris 1900, 743-744. In M. Bertram, Kanonisten und ihre Texte, Brill 2012, 398 (see Google Books), the reference to Sacconi’s Summa seems to be fol. 1r-28v, but 24v given by Šanjek verified also at <http://pleade.bm-lyon.fr>. Old shelf number 3497 verified on pleade and in Medium.]

M Paris, Bibliothèque Mazarine, 2015, fol. 148r-143v (asi 1298). [Formerly owned by Dominicans of Rouen and deposited in the Rue Saint-Honoré in Paris (unclear in Šanjek, clear in Dondaine, Un traité néo-manichéen, 61).]

N Nîmes, Bibliothèque municipale, 47 (13743), fol. 197r-206v (konec 13. stol.).

OP Roma, Archives de la Curie généralice des dominicains, II 63, s. 152-167 (r. 1491).

P Paris, Bibliothèque Nationale, fonds latin 14983, fol. 1-46 (only recto; 17.-18. stol.).

PD Paris, Bibliothèque Nationale, fonds Doat, 36, fol. 67r-90v (r. 1669, opsáno podle kodexu v archivu carcassonské inkvizice).

V Vaticano, Biblioteca Apostolica Vaticana, Vat. lat. 2648, fol. 73r-76r a 66v-67r (14. stol.). [More information on this collection: Dondaine, „Manuel...“, 154-167.]

VL Vaticano, Biblioteca Apostolica Vaticana, Vat. lat. 3978, fol. 54r-58v (r. 1375).

VO Vaticano, Biblioteca Apostolica Vaticana, fond Ottoboni 1761, fol. 199r-214v (17. stol.).

R Vaticano, Biblioteca Apostolica Vaticana, ms. Vat. Reg. lat. 428, fol. 3ra-8vb (1260s). [This is the most ancient ms., and the basis of Šanjek’s edition. A marginal note at fol. 3r says: „Ista summa est fratrum praedicatorum Narbonensium“ (Šanjek, „Raynerius...“, 31, n. 2).]

Z Zagreb, Metropolitanska knjižnica, ms. MR 146 fol. 85r-87v (r. 1292-1294). [A detailed description, edition, and reproduction of this ms.: Kniewald, Dragutin, Vjerodostojnost latinskih izvora o bosanskim krstjanima, Zagreb: Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti 1949 (c.). Kniewald states Metropolitanska knjižnica, F. Šanjek, Bosansko-humski krstjani i katarsko-dualistički pokret..., 12, states Nacionalna sveučilišna biblioteka: to be verified. Reinerii Summa de Catharis and other works: against the errors of the Greeks by Aquinas; Tractatus de Antichristo; Jerome’s De viris illustribus; etc.[5] Brought from Italy by the bishop Augustin Kažotić in 1304, and it belonged to the library of Zagreb cathedral (Kniewald 1949: 14). Numerous variant readings compared to Dondaine’s edition (Thouzellier, Un traité cathare..., 35, n. 5).]

Editions

Dondaine, Antoine (ed.), Un traité néo-manichéen du XIIIe siècle: Le Liber de duobus principiis suivi d’un fragment de rituel cathare, Roma: Istituto storico domenicano S. Sabina 1939, 64-78. [A revised version of the Martène & Durand edition, collated by Dondaine with two mss.]

Duplessis d’Argentré, Charles (ed.), Collectio iudiciorum de novis erroribus I, Lutetiae Parisiorum: Apud Andream Cailleau 1728, 48-56. [With a commentary already on p. 47, considering the Opusculum de hereticis, i.e. the Anonymous of Passau, also Raniero’s work. Based on the Rouen ms., as Martène & Durand’s edition (p. 48; now Paris, Bibliothèque Mazarine, 2015). Somewhere the pages is cited as 48-57, but on p. 57, it is already an addition on the Poor of Lyons after the colophon of the original text; and Šanjek cites the year as 1724 but this 1728 verified on the title page (it is possible that there were more editions). Available on Google Play.]

Gretser, Jacobus (ed.), Lucae Tudensis episcopi, scriptores aliquot succedanei contra sectam Waldensium, Ingolstadt: Andreas Angermarius 1613. [The edited version of Raniero’s Summa in the framework of the Anonymous of Passau. See the chapter Anonymous of Passau for more information. Available on Google Books; p.]

Kniewald, Dragutin, Vjerodostojnost latinskih izvora o bosanskim krstjanima, Zagreb: Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti 1949, 71-129. [Summary here. Edition of Zagreb, Metropolitanska knjižnica, ms. MR 146 fol. 85r-87v (80-128, pair pages) with introduction (71-79) and Croatian commentary (81-129, impair pages). c.]

Martène, Edmond – Durand, Ursin (eds.), Thesaurus novus anecdotorum V, Lutetiae Parisiorum: F. Delaulne et al. 1717, col. 1759-1776. [The edition of the original state of the Summa, based on the manuscripts from Rouen (now Paris, Bibliothèque Mazarine, 2015, fol. 148r-143v) and Clermond-Ferrand, Bibliothèque municipale, 153, fol. 110r-126v (o. in extenso) With introduction. Available on Google Books.]

Šanjek, François [Franjo] (ed.), „Raynerius Sacconi O. P. Summa de Catharis“, Archivum Fratrum Praedicatorum 44, 1974, 31-60: 42-60. [c., p.]

Translations

Angelov, D. – Primov, B. – Batakliev, G., Bogomilstvoto v Bălgarija, Vizantija i zapadna Evropa v izvori, Nauka i izkustvo, Sofija 1967, 137-150. [Bulgarian.]

Duvernoy, Jean, „Frère Raynier de l’Ordre des frères prêcheurs: Des Cathares et des Pauvres de Lyon“ [online], <http://jean.duvernoy.free.fr/text/pdf/raynier_sacconi.pdf>, [8. 8. 2014]. [French. p.]

Maitland, S. R., Facts and documents Illustrative of the ... Albigenses and Waldenses, C. J. G. – F. Rivington, London 1832, 418-430.

Moore, R. I., The Birth of Popular Heresy, London: Edward Arnold 1975, 132-145. [c.]

Seifert, Petra – Pawlik, Manfred, Geheime Schriften mittelalterlicher Sekten, Augsburg: Pattloch 1997, 271-291. [Partial German translation, without introduction. Daniela Müller is probably working on a new German translation.]

Wakefield, Walter L. – Evans, Austin P., Heresies of the High Middle Ages. Selected Sources Translated and Annotated, New York: Columbia University Press 1991, s. 329-346.

Zbíral, David, „‚Suma o katarech a leonistech‘ od Raniera Sacconiho (1250) a katarské skupiny ve druhé čtvrtině 13. století“, Pantheon: Religionistický časopis 9/2, 2014, 54-86. [h.]

Some literature

Benedetti, Marina, „Raniero da Piacenza: L’inquisitore del papa“, in: Marina Benedetti, Inquisitori lombardi del Duecento, (Temi e testi 66), Roma: Edizioni di storia e letteratura 2008, 39-73. [Summary here. h.]

Gieseler, Johann Carl Ludwig, De Rainerii Sachoni Summa de Catharis et Leonistis commentatio critica, Gottingae: Typis Dieterichianis 1834. [23 p. Available on Google Books.]

Primov, B., „Rajner Sakoni kato izvor za vrăzkite meždu katari, pavlikjani i bogomili“, in: Izledvanija v čest na Marii S. Drinov, Sofija 1960, 535-570.

Anonymous of Passau / Pasovský anonym
Manuscripts

For a list of 34 manuscripts (my count), see Dondaine, „Le manuel...“, 173 (who says that this inventory is still probably incomplete). See also, obviously, the big study by Patschovsky.

W Wrocław, Biblioteka Uniwersytecka we Wrocławiu, ms. I F 758, fol. 176v-182v. [Reinheri OP = Raniero Sacconi, Contra Waldenses haereticos. Ref. Z. Mazur, „Ordinatio...“, 451, n. 21; this ms. is missed in Šanjek, and this is certainly the one about which Jiménez says that P. Kras has added it to the list in his database of Poland’s antiheretical manuscripts. The manuscript contains also Dialogus inter Patarinum et Catholicum, see here. See also <http://www.handschriftencensus.de/22434>. This is not the original suma but one of the versions of the second redaction. Reinheri ord. Preadicatorum contra Waldenses haereticos liber. Incipit, according to Katalog rękopisów dawnej Biblioteki Uniwersyteckiej we Wrocławiu V [online], <http://www.bibliotekacyfrowa.pl/dlibra/publication?id=10035&amp;from=&amp;dirids=1&amp;tab=1>, 25 Aug 2014, p. 157-158: „Audistis quod antichristus venit, nunc autem multi antichristi facti sunt. Glosa: Antichristi sunt omnes heretici...“ Explicit, folgt ohne absatz mit den satzn (?)“: „Quare ab heretico Leonista si doctrinam [--]...omnipotenti se reddere racionem fidei. Si unccionem non recipis a presbiteros non advocas ut super se orent et sufficit.“ This chapter is also mentioned in Nickson („The Pseudo-Reinerius...“, esp. 286-287). Therefore, Reima Välimäki (personal communiation, maily110) concludes that it is a short version of extract from the longer Anonymous of Passau or the shorter Pseudo-Reinerius (term by Nickson).]

Editions

Gretser, Jacobus (ed.), Lucae Tudensis episcopi, scriptores aliquot succedanei contra sectam Waldensium, Ingolstadt: Andreas Angermarius 1613, 45-90. [As „Renerii ordinis Praedicatorum Liber contra Waldenses haereticos“ (p. 45). 49-90 was verified in the book at Google Books. Sackville, Heresy..., ix, cites this edition (cf. also the bibliography) but refers to pages 262-275 (and keeps this in the reference to „lignum curvum“ 146, n. 132); also P. Biller, The Waldenses..., xii, refers to p. 262-277, 310-312. Also the summary by Sackville of the Anonymous of Passau corresponds to the text beginning here at p. 45; the lignum curvum is on p. 52, and the text based on Raniero’s original Summa is on pages 65-78 (plus the note on almost destroyed sects at the beginning, p. 54). In fact, Sackville uses the 1677 edition in the Maxima Bibliotheca Veterum Patrum but cites the original one. Available on Google Books; p.]

Nickson, M., A Critical Edition of the Treatise on Heresy Ascribed to Pseudo-Reinerius, with an Historical Introduction [unpublished doctoral dissertation], University of London 1962. [Ref. Berkhout – Russell. Is this not a complete edition?]

Nickson, M., „The Pseudo-Reinerius Treatise, the Final Stage of Thirteenth Century Work on Heresy from the Diocese of Passau“, Archives d’histoire doctrinale et littéraire du Moyen Age 42, 1967, 255-314: 291-303. [Partial edition.]

Patschovsky, Alexander – Selge, Kurt-Victor (eds.), Quellen zur Geschichte der Waldenser, Gütersloh: Gerd Mohn 1973, 70-103. [The parts on Waldensians. c.]

Literature

Nickson, M., „The Pseudo-Reinerius Treatise, the Final Stage of Thirteenth Century Work on Heresy from the Diocese of Passau“, Archives d’histoire doctrinale et littéraire du Moyen Age 42, 1967, 255-314. [Úvod (popis rukopisů, pojednání jako pramen pro dějiny hereze aj.), kritická edice úryvků z Pseudo-Rainerova pojednání. c.]

Patschovsky, Alexander, Der Passauer Anonymus: Ein Sammelwerk über Ketzer, Juden, Antichrist aus der Mitte des 13. Jahrhunderts, (Schriften der Monumenta Germaniae historica 22), Stuttgart: Hiersemann 1968. [Velmi komplexní a kvalitní zpracování vztahu rukopisů, vztahu k jiným dílům atd. Neobsahuje ale edici textu (ač se tak na něj někdy obecně odkazuje; ověřeno přímo v knize, že tam edice není, jen krátké úryvky sloužící k ilustrování vztahu rukopisů). ETF, v.; FF MU (DZ), s.]

Unterkircher, Franz von, „‚Pseudo-Rainer‘ und ‚Passauer Anonymus‘“, Mitteilungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung 63, 1955, 41-46. [c.]

Tractatus de hereticis
Manuscript

Budapest, Országos Széchényi Könyvtár, Cod. Lat. 352 na fol. 1r-13v. [Magyar Nemzeti Múzeum according to other resources but this seems to be the library of the National Hungarian Museum which nowadays is an autonomous library (and the description of the ms. is at its website, not at MNM’s one). Partial description from the catalogue by E. Bartoniek: cited by Dondaine, Hiérarchie II, 235. More complete description by Bartoniek at <http://www.arcanum.hu/oszk/>, retrieved 11 Nov 2014: „Chart., saec. XV. in., ff. 13, 21.3×15 cm. – Teg. non habet. Tractatus de haereticis Waldensibus, Chatharenis, Lombardis, Manichaeis etc. continet: Rainerii Sacconi O. Pr. Summam de Catharis et Leonistis seu pauperibus de Lugduno. „Principium et origo heresum quot sunt. Notandum quod in persia fuit quidam qui vocabatur manes qui at primo intra se Si deus est vnde sunt male et si deus non est vnde bona. x numquid non paulo dicit dominus. te romam ire oportet. Epsicopus secte albanensium bonauentura de uerona hic mortuus est... diaconus de brixia laurencius de gradi. Explicit tractatus de hereticis.” – ff. 5–11. „Summa fratris Raynerij condam de ordine predicatorum. Cum secte hereticorum olim multe fuerint x saluantur sine baptismo. Anno domini M-o CC-o L compilatum est fideliter per dictum fratrem R”(ainerium) „opus superius annotatum.” (= MARTENE; Thesaurus novus anecdotorum. Lutetiae Parisiorum, 1717, V., coll. 1761–1775.) NB. f. 11. „Hoc notaui ego fr. A et sciui ab illis duabus quae steterunt longo tempore inter valdenses et fuerunt de secta ultramontanorum et post conuerse fuerunt et faciebatn penitenciam in reclusorio apud albam.” (?) Prov.: – – Poss.: Növ. Nap. 1896/26.: Liber emptus est a Ios. Pillich.“]

Manuscripts and manuscript collections – miscellaneous / Rukopisy a rukopisné sbírky – různé

See also above. For the most complete catalogue of sources for the study of Catharism, see my Prameny ke katarství a bogomilství.

Miscellaneous / Různé

Molinier, Charles, Études sur quelques manuscrits des bibliothèques d’Italie concernant l’inquisition et les croyances hérétiques du XIIe au XVIIe siècle: Rapport à M. le ministre de l’Instruction publique sur une mission exécutée en Italie de février à avril 1885, Paris: Ernest Leroux 1888. [208 p. Ref. Dondaine as a detailed description and study of Vat. Lat. 4030 (Fournier). Originally in Archives des missions scientifiques et littéraires 13 (Gallica, p.).]

Unpublished manuscripts / Dosud nevydané rukopisy

Bologna, Biblioteca comunale dell’Archiginnasio, ms. B 1858. [Paper; years 1387-1392. L. Paolini – R. Orioli, „Introduzione“, s. XXXV, no reference to an edition. Contains processes with blasphemers, mostly in connection with gambling. Information (but again no reference to an edition) in Orioli, „Bestemmie...“.]

Firenze, Archivio di Stato di Firenze, Diplomatico, Santa Maria Novella, 1245. [Lansing, PP, 211, pozn. 79 uvádí, že jde o nevydaný dokument k florentské protikatarské inkvizici; další dokumenty vydal Tocco, Quel che non c’è nella Divina Commedia, ale nepříliš kvalitně; i ty by potřebovaly novou edici, ale odkaz na rkp. v Lansing, PP. nenal. I když patrně je to prostě celý svazek „Archivio di Stato di Firenze Diplomatico Santa Maria Novella 1245“; tomu odpovídá, že takto se in Lansing odkazuje i na další výpovědi.]

Vaticano, Archivio Segreto Vaticano, Camera apostolica, Collectoria 133. [Inkvizice proti kacířům v Lombardii. Vydány asi jen části, viz prameny.]

Wien, Apud Scotos, ms. 361 (55.c.1). [Schottenstift. Dondaine, Hiér. I, 299, pozn. 38, uvádí tento rkp. (asi jej neviděl) s tím, že obsahuje fragment DHC, pravděpodobně závislý na Brevis summule; uvádí také, že Döllinger (s. 612) publikoval úryvek fragmentu podle rukopisu této sbírky, který neuvádí; Ilarino da Milano, „La Manifestatio“, 329, pozn. 6, uvádí, že se mu rkp., který byl základem Döllingerovy edice, nepodařilo najít, dle Dondaina je pravděpodobné, že jde o rkp. 361, protože ten obsahuje traktát Benedikta z Alignanu, který je ještě ve 3 dalších rukopisech, kde je zachován fragment ozvuků DHC, takže je dost pravděpodobné, že tento fragment je i v tomto rkp. (z této formulace asi plyne, že to Dondaine neměl možnost ověřit).]

Glosy k textu Nového zákona ve vídeňském rukopise, v němž jsou zapsány Otázky Janovy: Wien, Österreichische Nationalbibliothek, Cod. 1137, fol. 1v-160r. [Z mého prvního prověření obsahu je ovšem (1) zapsala jiná ruka než IntIoh, (2) jejich obsah není katarský.]

Jakési pojednání (Duvernoy: „mémoire“; kronika?) přechovávané Seo d’Urgel – biskupským stolcem španělské diecéze Urgel, signaturu však Duvernoy neuvádí. Zřejmě není nikde nevydáno; z rukopisu zdá se vychází jistá pasáž knihy C. Baudon de Mony, Relations politiques des Comtes de Foix avec la Catalogne I, Paris 1896, 71 ad.

Summa Petra Mučedníka. [K r. 2009 existuje jen částečná edice (ověřeno přímo v časopise, že je pouze částečná): T. Käppeli, „Une Somme contre les hérétiques de S. Pierre Martyr (?)“, Archivum Fratrum Praedicatorum 17, 1947, 295-335: 320-335; c. bis (loc. sub Dondaine), p.). Na rkp. odkazuje Dondaine, Hiérarchie II, 290 následovně: Perugia, Comunale, cod. 1065; Firenze, Naz., Conv. Sopp., cod. 1738.A.9. Ten druhý jsem ve Florencii viděl.]

Summa contra hereticos (Suma proti kacířům). V době vydání WEH dle s. 636 nepublikováno. Rukopisy: Vaticano, ms. lat. 4255, fol. 54r-72r; Firenze, Laurentian [Biblioteca Medicea Laurenziana], Pluteus VIII, dext. cod. 6, fol. 288r-296r [l.]; v téže knihovně též ms. 404, fol. 174r-240v. Dle Hiérarchie II, 286 obsahuje např. zmínku o Belesmanzovi (v podobě Blasmanta), patrně ojedinělou a bez bližších informací.

Acta inquisitionis Veronensis, Silvestro, n. 611: 5 oct. 1290. Uvádí Dondaine, Hiérarchie II, 286, odkaz na edici tu není a vydání zřejmě dodnes neexistuje. Měla by tu být zmínka o Belesmanzovi a jeho pobytu v domě Gerardella a Glara. Pak další odkaz na Act. inquis. Veron.: Verona, Arch. S. Anastasia, n. 301: 8 aprile 1305 (Hiérarchie II, 288).

Dopis, kterým papež Inocenc IV. roku 1254 přikázal Raineru Sacconimu exhumovat a spálit Nazariovy ostatky: Litterae Innocentii IV, 19 august. 1254 (Potth. 15492). A. Dondaine neuvádí, že by edice existovala.

Dopisy Inocence IV, kde figuruje bývalý katar a posléze inkvizitor Daniel de Gissano: Litterae Innocentii IV: 30. januar. 1253, 18 aug. 1254. Dondaine neuvádí, že by edice existovala.

Liber secundus, B, continet acta inquisitorum ab anno 1329 usque ad annum domini 1382: Modena, Archivio di stato di Modena, signaturu Paolini a Orioli neuvádějí (papír). Podle Lorenzo Paolini – Raniero Orioli, „Introduzione“, in: iid. (eds.), Acta S. Officii Bononie ab anno 1291 usque ad annum 1310 I, Roma: Istituto storico italiano per il Medio Evo 1982, s. XIII-LV: XXXV, pozn. 61, uvádí tento registr Bock, Friedrich, „Studien zum politischen Inquisitionsprozess Johanns XXII I“, Quellen und Forschungen aus italianischen Archiven und Bibliotheken 26, 1935-1936, 21-142: kolem 66.

Note on critical editions / Poznámka o pořizování kritických edic

Lze říci, že velká část pramenů ke katarství a bogomilství, o kterých víme, byla tak či onak vydána (s výjimkami, z nichž některé se uvádějí výše). Ale mnoho zásadních pramenů se dosud nedočkalo edice kritické. Co by bylo například potřeba kriticky vydat (podrobněji o jednotlivých pramenech viz prameny): protikacířské pojednání Lukáše, biskupa Tuy o katarech ve Španělsku (velmi zajímavý a živý pramen, jediná edice je De altera vita fideique controversis adversus Albigenses, in: Maxima Bibliotheca Patrum, Lyon 1677, sv. 25, 194-249), Sumu Monety z Cremony, Summu Alaina z Lille (jeden rukopis je i v Praze), Sumu proti kacířům od Jakuba Capelliho (jeden rukopis je i v Praze: Kapitula, MS 1561 [N. XXXVII]; edice jiného rkp. D. Bazzocchi, L’eresia catara je zastaralá, nekritická a obsahuje mnoho chyb; existuje edice Romagnoli, asi by šla použít, ale je obsažena jen v nevydané disertaci), papežskou korespondenci o herezi v Bosně a Dalmácii (Patrologia Latina, něco obsahuje kniha Šanjek, Bosansko-humski krstjani...), Ebervinův dopis Bernardovi z Clairvaux atd. Prioritní jsou ale jednoznačně nevydané inkviziční záznamy. Soupisy J. Duvernoy, Le catharismeII:L’histoire des cathares, s. 353-355 a zejména Yves Dossat, Les crises..., 29-55.

Potentially interesting manuscripts and collections / Potenciálně zajímavé rukopisy a sbírky

Paris, Bibliothèque nationale de France, fonds Baluze.

Paris, Bibliothèque nationale de France, Jean Guiraud’s papers.

Paris, Bibliothèque Sainte-Geneviève, ms. 233. [kd56. c. (190v-201r).]

Paris, Bibliothèque Sainte-Geneviève, ms. 863. [Obvinění proti Petru Trahinierovi, který zastával, že Benedikt XIII. zůstal právoplatným papežem nehledě na jeho sesazení; r. 1467, tzn. hodně po událostech – zajímavé. c.]

Vaticano, ???, sbírka zmíněná r. 1727 v De Pretis (podle Moroni, Dizionario II, 285), zde Arm. XXXII, popsaná takto: „Arm. XXXII: 48 volumina diversarum litter. apostolicarum ex reg. authenticis depromptarum“, zde sv. 8 je uveden jako Super schismate a sv. 9 jako Contra hereticos. Rukopisný kontext: dopisy papežů a 13 svazků vztahujících se ke kanonickém právu.[6] Arm. XXXV, č. 146: Processus contra ordinem Militiae Templi, 147 idem in Anglia.

Lists of manuscripts / Soupisy rukopisů

Zbíral, David, Prameny.

Thouzellier, Rituel, 298 (bez uvedení, který kodex obsahuje co).

Viz Duvernoy, Histoire, 342, pozn. 46: tam se odkazuje na věci, o kterých Dondaine během svého hledání dával vědět.

Fonds Doat / Sbírka Doat

Biller, Peter, „The Doat Commission“, in: Peter Biller – Caterina Bruschi – Shelagh Sneddon (eds.), Inquisitors and Heretics in Thirteenth-Century Languedoc: Edition and Translation of Toulouse Inquisition Depositions, 1273-1282, Leiden: Brill 2011, 20-26. [h., p.]

Kolmer, Lothar, „Colbert und die Entstehung der Collection Doat“, Francia: Forschungen zur westeuropäischen Geschichte 7, 1979, 463-489. [CEC, p.]

Omont, Henri, „La Collection Doat à la Bibliothèque nationale: Documents sur les recherches de Doat dans les archives du sud-ouest de la France de 1663 à 1670“, Bibliothèque de l’École des Chartes 77, 1916, 286-336. [Persee.fr, Gallica, p.]

Fonds Baluze

S tématem souvisí též Fonds Doat (258 sv.). Tato sbírka byla pořizována v téže době, kdy se objevila Niquintova listina (možnost falsa, znalosti inkvizičních registrů apod.). Viz speckap. Studie o rukopisech / Sbírka Doat.

Auvray, L., „La collection Baluze à la Bibliothèque nationale“, Bibliothèque de l’École des Chartes, Revue d’érudition 81, 1920, 93-174. [CEC, Persée (60 MB); ENC, c.]

Bloch, Denise, „La bibliothèque de Colbert“, in: Histoire des bibliothèques françaises 2, Paris 1988, 157-159. [CEC.]

Corraze, Raymond, „Étienne Baluze à Toulouse, ses correspondants toulousains“, Mémoires de la Société archéologique du Midi de la France 21, 1947, 165-181. [CEC (sign. B6397), p.]

Delisle, L., „Vente de la bibliothèque de Colbert en 1692“, Bibliothèque de l’École des Chartes 66, 1905, 625-626. [Sic, 2 s. CEC, p.]

Lauer, Philippe, Collections manuscrites sur l’histoire des provinces de France, Paris 1905, 156-192. [Katalog coll. Doat. „Un dossier sur les juifs...“ uv. (v r. 1968-1969) jako jediný katalog fonds Doat.]

Martin, „Catalogue des pièces intéressant l’histoire du Quercy“, Bulletin de la Société des études du Lot 2, 1875, 233-288. [Popis rukopisů Doat 118-126.]

Rambaud-Buhot, Jacqueline, „Baluze, bibliothécaire et canoniste“, Études d’histoire du droit canonique dédiées à Gabriel le Bras, Paris 1965, 325-342. [Velmi užitečná studie s poznámkami pod čarou. CEC (sign. B7115), p.]

Rigal, J.-L. – Verlaguet, P.-A., Notes pour servir à l’histoire du Rouergue I, Rodez 1912. [Popis coll. Doat, 132-151.]

Rigal, J.-L., Notes pour servir à l’histoire du Rouergue II, Rodez 1926. [Popis úryvků napříč coll. Doat, které se týkají Rouergue, kromě již popsaných Doat 132-151.]

Overviews / Přehledy a obecná pojednání

Academic / Akademické

Baier, Lothar, Die große Ketzerei: Verfolgung und Ausrottung der Katharer durch Kirch und Wissenschaft, Klaus Wagenbach, Berlin 1984. [Popularizující celkový přehled, spíše nezajímavý. Recenze Heresis 3, 65. ÖNB, v., c. tit., obsah.]

Barber, Malcolm, The Cathars: Dualist Heretics in Languedoc in the Middle Ages, Harlow: Longman 2000. [Recenze: Heresis. Dle Théryho, Heresis 36-37, 116 představuje klasické vidění (domnělého) katarského doktrinálního systému, nemá tudíž patrně v kontextu dnešních diskusí mnoho prostoru, navzdory poměrně příznivé recenzi J. H. Arnolda na internetu. FF MU (DZ), s.]

Borst, Arno, Die Katharer, (Schriften der Monumenta Germaniae historica 12), Stuttgart: Hiersemann 1953. [372 s. Recenze reedice (1991) od J. Duvernoye: Heresis 19, 92-95. FF MU (DZ), s.]

Borst, Arno, Les Cathares, trans. Christiane Roy, Paris: Payot 1974. [292 p., softback. French translation (not very good, at least according to my comparisons of suspect of unclear passages of the French translation). Reprinted in 1988 by the same publisher (BNF catalogue). Contains a long and very personal postscript by the translator; omits the corrections of Dondaine’s edition of the Liber de duobus principiis. FF MU (DZ), s.; h. (gift from Christian Douillet).]

Brenonová, Anne, Kataři: Život a smrt jedné křesťanské církve, trans. Dagmar Šmerdová, Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury 2001. [184 p. A Czech translation of Les cathares: Vie et mort d’une église chrétienne – an overview of Catharism. The Czech translation is quite poor. My review (in Czech): here. h.]

Brenon, Anne, Petit précis de catharisme, Loubatières 1996. [143 s. Bibl. s. 141-143. Nezajímavé populární shrnutí. Obsahuje některé chyby, např. s. 30 datuje Rainerovu sumu asi do r. 1240 (bez argumentace, proč opouští datum 1250 uváděné samotným Rainerem; jde spíše o neznalost či chybu). ISBN 2-86266-238-0. KTF Vídeň.]

Culianu, Ioan P., Dualistické gnóze západu, Praha: Argo 2008. [280 s., 548 Kč. Z fr. orig. ... (1990) přel. Jan Joneš. Široce koncipovaný a metodologicky nevyzrálý přehled „dualistických gnózí“: gnosticismus, Markión, manicheismus, bogomilství, kataři, moderní nihilismus a gnosticismus. Bez poznámek pod čarou. FF MU (DZ), s.]

Deggau, Hans-Georg, Kleine Geschichte der Katharer, Freiburg – Basel – Wien: Herder 2005. [Nezajímavý přehled. ÖNB, c. tit., obsah, 22-23, 86-91, 132-133.]

Dobkowski, Mariusz, Kataryzm: Historia i system religijny, Kraków: WAM 2007. [270 s., brož., menší formát. Přehledová práce. Úvod; otázka původu katarství; Německo; Languedoc; Itálie; jiné oblasti. Spor o klasifikace katarství – neomanicheismus, novognosticismus, křesťanský dualismus; dualistický systém; věrouka a teologie. Poznámkový aparát, stručná bibliografie. h.]

Döllinger, Ignaz von, Geschichte der gnostisch-manichaischen Sekten im früheren Mittelalter, München 1890. [266 s. ATLA (EBSCOhost testovací přístup 10/2009).]

Duvernoy, Jean, Le catharisme I: La religion des cathares, Toulouse: Privat 1976. [410 s. Odborná literatura – religionistika – katarství. Jedna z nejlepších moderních syntéz, opřená o prameny, střízlivá, celkem vzato výborná. Zásadní dílo. Bibl. údaj: Sic, malé c: tak Brenonová, Kataři, obě c malá. První vydání: Jean Duvernoy, La Religion des cathares, Toulouse: Privat 1976. V nabídce pro r. 2002 nadále uvedeno 1976 a žádné 1990 tu zmíněno není. Citace této knihy je mimořádně nejednoznačná. Je to totožné s tou stejnojmennou knihou z r. 1996? Asi ne, protože je v ní uvedeno: od stejného autora: a zde v seznamu figuruje i vydání těch dvou knih 1976. Pak vyšlo – přetisk? – 1986, pak 1996 (ověřeno ve fiche technique, že to bylo vytištěno 1996. Pozn.: 1986, vol. 1 i 2 má NKČR. Jde asi jen o přetisky, čemuž ostatně nasvědčuje fakt, že Brenonová uvádí v bibliografii jen ta stará vydání (1976 a 1979 – 79 je druhý svazek). c.]

Frugoni, Arsenio, L’eresia catara nell’Occidente medievale, Roma: Ateneo 1966. [155 s., brož., strojopis, větší formát. Nepříliš původní a nepříliš významná kniha. Úvod (9-30; souvislosti hereze s gregoriánskou reformou a ideálu vita apostolica; povaha katarské hereze – zde v duchu dobové historiografie spojuje katarství s manicheismem a bogomilstvím, zdůrazňuje dualismus, pesimismus, církevní organizaci katarů). Přepisy edic a italské překlady textů (Jáchym z Fiore – úryvek; Rainer Sacconi; abjurace hereze z Moissaku; odsouzení Farinati – Archivio di Stato di Firenze, Notarile, B 1462: bude na internetu). Celou 2. část knihy pak tvoří pojednání „La ricerca storica“ z pera P. Delogu (95-155), , který též pořídil edice a překlady textů v předchozí části: historická metoda; bibliografie a metodologie; prameny; pomocné vědy historické. BNCF? (katalog, ale bez objednávacího odkazu), BNCF, BNCR, v.]

Grégoire, Henri, Cathares d’Asie Mineure, d’Italie et de France, Bucarest 1948.

Guirdham, Arthur, The Great Heresy, Saffron Walden: C. W. Daniel 21993 (1. vyd. Jersey: Neville Spearman 1977). [183 s. Na tit. str. bez podtitulu, na obálce podtitul „The History and Beliefs of the Cathars“. Takřka necitovaná, nerecenzovaná, nekvalitní, nevědecká práce. Obsahuje prapodivné chyby (založení inkvizice sv. Dominikem r. 1233, s. 3, ač zemřel r. 1221, aj.) Konstruuje jednotnou katarskou filosofii. Dle zadní strany obálky míjí význam katarství ti, kdo jej považují za asketické a protisvětské hnutí; ve skutečnosti velká část progresivního myšlení dneška je katarská. I eventuální polemika s touto knihou by byla „kopáním do mrtvoly“, protože je očividně pojata neodborně a nemá cenu se jí zabývat. BL, v.]

Hamilton, Bernard, „Introduction“, in: Janet Hamilton – Sarah Hamilton – Bernard Hamilton (eds.), Hugh Eteriano, Contra Patarenos, (The Medieval Mediterranean 55), Leiden – Boston: Brill 2004, 1-102. [c.; FF MU (DZ), s.]

Jiménez Sanchez, Pilar, Les catharismes: Modèles dissidents du christianisme médiéval (XIIe-XIIIe siècles), Rennes: Presses universitaires de Rennes 2008. [457 s. Nepostradatelná přehledová práce (první zásadní přehled po Duvernoyových pracích ze 70. let). Jde o přepracovanou verzi autorčiny disertace. FF MU (DZ); h.]

Lambert, Malcolm, Středověká hereze, Praha: Argo 2000. [600 s. Odborná literatura – religionistika – středověká hereze. Poučený přehled hereze na středověkém Západě. Valdenští, kataři, lollardi, husitství... h.]

Lambert, Malcolm, The Cathars, Oxford – Malden: Blackwell 1998. [344 p. A conservative account, up-to-date with the state of research in 1998 and well-based on sources (even if it relies perhaps too much on translations). Sometimes stresses too much the „exotic“ and esoteric aspects of Catharism. Translated into German. Footnotes, index. c.; h. (softback).]

Loos, Milan, Dualist Heresy in the Middle Ages, Praha: Academia 1974. [400 s. Odborná literatura – religionistika – bogomilství, katarství. Náklad 1350 výtisků. Překlad z českého rukopisu I. Lewitová. Průběžný poznámkový aparát, bibliografie, podrobný rejstřík. Dodnes užitečné shrnutí, zaměřuje se dost na sociální a historické pozadí; c.]

Martin, Sean, The Cathars: The Most Successful Heresy of the Middle Ages, New York: Thunderʼs Mouth Press 2005. [p.]

Nelli, René, Le phénomène cathare: Perspectives philosophiques, morales et iconographiques, ?: Privat – Presses universitaires de France. [Dnes bezcenná kniha. ÖNB, v., c. tit.]

Roché, Déodat, Le catharisme: Son développement dans le Midi de la France et les Croisades contre les Albigeois, [self-published], 1937. [40 p., softback. Based on a 1937 lecture at the Congrès de Sciences historiques, Faculté des lettres de Montpellier. Some important caveats: not all information comes from the polemists (1-2; note that Roché writes before Dondaine’s 1939 book); objections to using of the term perfecti (3); endura is a late, decadent rite born from persecution (17); claims that Cathar doctrines were in decadence after Montségur (37); etc. Links Cathars with Manicheans (2 etc.). According to the author, Catharism was abolished but continues in a way in Calvinist dissent, Erasmus’ anti-Church satires, Templars and Rosi-crucians in the 13th century (37-38; sic; cites R. Steiner, L’Ésoterisme chrétien). FF MU (DZ), s.]

Roll, Eugen, Die Katharer, Stuttgart: J. Ch. Mellinger. [Zcela nezajímavá přehledová práce. ÖNB, v., c. tit. a obsah.]

Roquebert, Michel, La religion cathare, Toulouse: Loubatières 1986. [32 s. (sic). A short popularizing book. Review: Heresis 7, 92.]

Roquebert, Michel, La religion cathare, Toulouse: Loubatières 32001. [Dosud je k mání i starší vydání z r. 1997. Možná jde jen o přetisk. Sídlí L. opravdu v Toulouse? Někde se uvádí Portet sur Garonne. Pozor, není to to samé jako jiná jeho kniha Perrin 2001 (tj. tentýž rok a též tentýž název). Možná je zde v roce chyba.]

Roquebert, Michel, La religion cathare: Le Bien, le Mal et le Salut dans l’hérésie médiévale, Paris: Perrin 2001. [358 s. Odborná literatura – religionistika – katarství. Přehledová práce zaměřená na metafyziku a teologii, málo zasazující do dějinného a sociálního kontextu. Bible, původ zla, mýty o pádu, dva principy, dvě stvoření, spása. Podrobností poznámkového aparátu i pramennou základnou daleko zaostává za Duvernoy, Religion. V bibliografii některé zajímavé odkazy. Poznámky o bibl. údaji: takto vypsáno přímo z knihy. Podle katalogu jde o jinou knihu než druhá Roquebertova La religion cathare. Možná že v údaji o té druhé je chyba a že nejnovější vydání tamté je 1997 a 2001 je jen tato; c.]

Rottenwöhrer, Gerhard, Der Katharismus I/1: Quellen zum Katharismus, Bad Honnef: Bock und Herchen 1982. [xviii, 161 p. An overview of the sources. A first part of the first volume of a theologically oriented broad overview of Catharism. The tables of the sources do not seem to contain original research to the sources. FF MU (DZ); h.]

Rottenwöhrer, Gerhard, Der Katharismus I/2: Quellen zum Katharismus: Anmerkungen, Bad Honnef: Bock und Herchen 1982. [468 p.; 20 cm; softback. A transposition of the sources into systematic tables of tenets. FF MU (DZ); h.]

Rottenwöhrer, Gerhard, Der Katharismus II/1: Der Kult, die religiöse Praxis, die Kritik an Kult und Sakramenten der Katholischen Kirche, Bad Honnef: Bock und Herchen 1982. [xx, 447 p.; 20 cm; softback. A systematic overview of the Cathar cult, including the criticism of Catholic cult. It does not search for origins or compare with the Catholic tradition; it remains a systematization of the classical canon of sources and does not go beyond. FF MU (DZ); h.]

Rottenwöhrer, Gerhard, Der Katharismus II/2: Der Kult, die religiöse Praxis, die Kritik an Kult und Sakramenten der Katholischen Kirche: Die religiöse Praxis, die Kritik an Kult und Sakramenten der Katholischen Kirche, Bad Honnef: Bock und Herchen 1982. [448 p., softback. ISBN 3-88347-173-9. Sic, there is a repetition in the title (a new subtitle). FF MU (DZ), s.]

Rottenwöhrer, Gerhard, Der Katharismus III: Die Herkunft der Katharer nach Theologie und Geschichte, Bad Honnef: Bock und Herchen 1990. [655 s. ISBN 3-88347-159-3. The origin of Cathars according to theology and history. FF MU (DZ), s.]

Rottenwöhrer, Gerhard, Der Katharismus IV/1: Glaube und Theologie der Katharer I, Bad Honnef: Bock und Herchen 1993. [493 p. Faith and theology of the Cathars.]

Rottenwöhrer, Gerhard, Der Katharismus IV/2: Glaube und Theologie der Katharer II, Bad Honnef: Bock und Herchen 1993. [448 p., softback.]

Rottenwöhrer, Gerhard, Der Katharismus IV/3: Glaube und Theologie der Katharer III, Bad Honnef: Bock und Herchen 1993. [424 p., softback.]

Rottenwöhrer, Gerhard, Der Katharismus V: Bibelauslegung und nichtreligiöse Praxis, Bad Honnef: Bock und Herchen 2005. [791 p., softback. Biblical exegesis and non-religious practice. First summarizes the biblical exegesis of different Cathar factions, than goes through the different biblical passages used by the Cathars. Under non-religious practice, the author treats names for the Cathars (emic and etic), the organization of the Cathar Churches, morals, and practical life. FF MU (DZ), s.]

Rottenwöhrer, Gerhard, Der Katharismus VI: Katharismus und Gesellschaft – Die theologische und religiöse Herkunft der Katharer – Katharerverzeichnis, Bad Honnef: Bock und Herchen 2007. [566 p., softback.]

Rottenwöhrer, Gerhard, Der Katharismus VII: Nachträge zu Band I und Untersuchungen, Bad Honnef: Bock und Herchen 2011. [413 p., softback.]

Runciman, Steven, The Medieval Manichee: A Study of the Christian Dualist Heresy, Cambridge: Cambridge University Press 1947. [1. vyd. Různé přetisky, včetně 1983 s novou předmluvou a aktualizovanou bibliografií, na eBay aj. Fr. překlad: Le manichéisme médiéval, Paris 1972. Decret: vynikající dílo, i kapitoly k paulikiánům a bogomilům. Ale Decret je ovlivněn svým zájmem o manicheismus. Dost zastaralé dílo, vliv překonané koncepce, že je k. neomanicheismem. Snaží se zařadit bogomilství do dlouhé linie dualistických herezí. Problém zla, gnóze, bogomilové, pataríni (pozdější bogomilové), kataři. Dodatky: řecké prameny pro paulik. historii, hereze v 8. stol., jména dual. heretiků v Evropě (184-186), dualismus, buddhismus a okultismus. K. tit. str. Bibliografie. Přetisk 1955. Vydání New York : Viking Press, 1961 má ETF Praha. Ale existuje též Cambridge: Cambridge University Press, 1982. Nevím, zda to je reprint či reedice, ale se slovem „reprint“ tuším nenal. přes Google. Něm. překlad Häresie und Christentum: Der Mittelalterliche Manichäismus, přel. Heinz Jatho, vyd. Wilhelm Fink c1988, jinak b.r. Přetisk 1955 má ETF Vídeň. FF MU (DZ), s., p.]

Sfameni Gasparro, Giulia, „I dualismi medievali“, in: Giovanni Filoramo (ed.), Storia delle religioni III: Religioni dualiste e Islam, Roma – Bari: Laterza 1995. [Dále obsahuje přehledy: gnosticismu (Filoramo), mandejství (Rudolf), manicheismu (Rudolf), islámu. Rejstříky.]

Schmidt, Charles, Histoire et doctrine de la secte des Cathares ou Albigeois I: Histoire de la secte, Paris – Genève: J. Cherbuliez 1849. [Roky 1848-1849 uvádí Jas aj., ale na tit. str. 1. svazku je jasně uvedeno 1849. Místo vydání na internetu kolísá mezi Straßburg a Paris, počet sv. mezi 2 a 3. První svazek na Googlu; p. 1-100 (EBSCOhost ATLA, testovací přístup).]

Schmidt, Charles, Histoire et doctrine de la secte des Cathares ou Albigeois II: Doctrines et mœurs, Paris – Genève: J. Cherbuliez 1849.

Söderberg, Hans, La Religion des Cathares: Études sur le gnosticisme de la basse antiquité et du Moyen Âge, Uppsala: Almquist & Wiksells 1949. [Práce spadající ideologicky do rámce fenomenologie náboženství. Spojuje katarství s gnostiky a manichejci. Lambert uvádí: průkopnická práce, dosud cenné analýzy z hlediska komparativní religionistiky. ETF. c. tit., obsah, 6-31; c. (in extenso).]

Silbernagl, Alexandra, Die Katharer: Nicht von dieser Welt, diplomová práce, Innsbruck: Leopold-Franzens-Universität Innsbruck 2001. [Nepříliš zajímavá diplomová práce. ÖNB, c. tit., obsah.]

Thouzellier, Christine, Hérésie et hérétiques: Vaudois, cathares, patarins, albigeois, Roma: Edizioni di storia e letteratura 1969. [288 s. Sborník víceméně samostatných studií: tradice a novota ve středověké herezi, hereze a křížové výpravy ve 12. stol., Liber antiheresis Duranda de Huesca a Contra hereticos Ermengauda z Béziers, trojiční professio Duranda de Huesca, valdensko-katarské spory na konci 12. stol. (81-165), chudoba jako zbraň proti albigenství roku 1206, označení pataríni (204-221), označení albigenses (223-262). BNF, v.]

Utz Tremp, Kathrin, „Die Katharer und ihre Anhänger im 13. Jahrhundert“, in: ead., Von der Häresie zur Hexerei: „Wirkliche“ und imaginäre Sekten im Spätmittelalter, (Schriften der Monumenta Germaniae Historica 59), Hannover: Hahnsche Buchhandlung 2008, 48-58. [Základní přehled, převážně podle Lambert, The Cathars (moc nechápu hodnotu začlenění takto povrchního přehledu do knihy). h.]

Popular / Populárněvědecké

Borkowska, Joanna, Kataryzm: Spor o dualizm średniowieczny, Kraków: Nomos 2006. [Velmi kritická recenze P. Krase: Kwartalnik historyczny, 2008. Nyní se autorka věnuje spíše umění, na e-mail neodpověděla.]

Brenon, Anne, Les cathares: Pauvres du Christ ou apôtres de Satan?, Paris: Gallimard 1996. [128 p., softback. A useful popularizing overview with images. FF MU (DZ), s.]

Brenon, Anne – Tonnac, Jean-Philippe de, Cathares: La contre-enquête, Paris: Albin Michel 2008. [h.]

Dupré, José, Catharisme et chrétienté: La pensée dualiste dans le destin de l’Europe, 1999.

Gasc, Jean-Louis, Les cathares, Escalquens: Trajectoire 2006. [468 s. Přehledová práce o katarství v Okcitánii s básnickými a literárními přesahy. h.]

O’Shea, Stephen, The Perfect Heresy: The Revolutionary Life and Death of the Medieval Cathars, New York: Walker 2000. [xiii, 333 p. : ill., maps. Includes bibliographical references (p. 305-311) and index.]

Proceedings and collections of articles / Sborníky a výbory – různé

Aurell, Martin (ed.), Les cathares devant l’Histoire: Mélanges offerts à Jean Duvernoy, Cahors: L’Hydre 2005. [463 s. CEC 24 €. Úvod o pramenech, úvod o původu katarství, dekonstrukcionismus, Niquintova listina, oportunismus kritičnosti, diabolizace protivníka u Řehoře VII., kacíři a hnutí chudoby ve 12. stol., představování kacíře zvířecími obrazy (Kienzle), katarská církev, represe, ženské kázání, nihil, techniky katarské exegeze, item dixit, bludné cesty faidits ve 13. stol., rod Alion, papež Silvestr a Antikrist. h.]

Barber, Malcolm, Crusaders and Heretics, 12th-14th Centuries, Aldershot: Ashgate 1995. [Původ templářů; Jakub de Molay; ženy a katarství; spiknutí malomocných 1321; pastýři 1320; templáři a turínské plátno; Filip Sličný – obraz; sociální kontext templářů; křížová výprava pastýřů 1251; Latinské císařství – západní postoje k němu; katarství a okcitánská šlechta – pánové Cabaret, Minerve, Terme; role templářů; řád sv. Lazara a křížové výpravy. c.]

Berlioz, Jacques (ed.), Le Pays cathare: Les religions médiévales et leurs expressions méridionales, Paris: Seuil 2000. [320 s. Hereze, politika a společnost v Languedoku 1120-1320 (Biget), jihofrancouzské katarství: otázky a problémy (Brenon), Dominik a dominikáni, valdenští v Languedoku, jihofrancouzští spirituálové, muslimové, židé do r. 1306, „pověry“ a folklór, mnišské sítě, klérus, liturgie (Palazzo), zásvětí (Fournié), poutě (Berlioz). Stručná bibliografie, rejstřík, medailony autorů. FF MU (DZ), s., h.]

Brenon, Anne, Le choix hérétique: Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale, Cahors: La Louve 2006. [255 s. Výběr z dříve publikovaných studií. Čtyři rozsudky toulouské inkvizice a jejich přínos pro katarské sebepochopení jako církve; cesta apoštolů a mučedníků v 11.-12. stol.; inkvizice; evropský kontext; bogomilové; valdenství v Languedoku ve 12.-14. stol.; hereze a ženy v Languedoku na počátku 13. stol.; convenenza; kataři v pyrenejské společnosti; kázání kacířů; jídlo u dobrých lidí; dcery a komtesy Foix a jejich zapojení do katarství; hradiště Labécède a katarství; Petr Rajmund ze Saint-Papoul a poslední katarský vzdor; za Pyrenejemi – exil chudých. Průběžný poznámkový aparát (pod čarou), bibliografie. h.]

Duvernoy, Jean, Cathares, vaudois et béguins, dissidents du pays d’Oc, Toulouse: Privat 1994. [272 p., softback. A selection of articles by Duvernoy. Foreword by Michel Roquebert. Review in Heresis 22, 1994, 163-164. All individual articles and essays are in this bg. Main topics: Catharism as a Christianity; social and cultural context of Catharism; Waldensians and Beguins in southern France; everyday life; law. h.]

Écrire l’histoire d’une hérésie, Mazamet: Association de Valorisation du Patrimoine Mazamétain 2008. [Metodologický úvod; benediktinské prameny a Hildegarda; Peribleptos; Ježíš Kristus v katarských rituálech; protestantská paměť a ztracené okcitánské rukopisy; sociokulturní kontext katarství; archeologická reprezentace Montséguru; inkviziční procesy; diskurz svědka a inkvizitora ve výpovědích před inkvizicí (Roche); inkviziční registry a historiografie languedockých rodin; katarství v Katalánsku; lebka Rajmunda IV.; přepisování dějin katarství; Déodat Roché. h.]

Hamilton, Bernard, Monastic Reform, Catharism and the Crusades (900-1300), Aldershot: Ashgate 1997. [Zč. c. (loc. Other, not Heresy)]

Médiévales 1997 (Cathares – Troubadours: Les actes du colloque d’historiens du 11 octobre 97), Baziège: Association de recherches baziegoises, racine et environnement 1997. [124 s., formát A4, měkká vazba. Bibliogr. údaj DZ přímo podle díla. Spíše druhořadý, neprofesionální, nakopírovaný sborník bez ISBN. Baziège kolem r. 1219; dobré paní z katarských hradů (J. Duvernoy); zrod katarských biskupství v Saint-Félix (P. Jiménez Sanchez); Eslarmondy (K. Maurin); katarští předci Josefa z Villèle, starosty Toulouse v r. 1815 (M. Roquebert); umění trobar; Marcabru; dobré ženy – pastorální a kněžská úloha (A. Brenon); katarská doktrína u Štěpána z Bourbonu (J. Berlioz); kataři a protestanti – sen o janovské církvi u Napoléona Peyrata (M. Jas); Peire Cardenal; súfíjové, trubadúři, kataři (R. Poupin);katarsék ženy v Porýní (D. Müller). Většiny příspěvků doprovází poznámkový aparát (různě podrobný). BNF, v.]

Overall interpretations / Celkové výklady

Miscellaneous / Různé

Biget, Jean-Louis, „Images du ‚catharisme‘: Examen critique“, Bulletin des sciences, arts et belles letres du Tarn 55, 2001, 197-231. [Zásadní studie rozdělená do těchto částí: 1) označení kacířů (kde argumentuje, že přechod od „albigenských“ ke „katarům“ představuje zkreslování historické skutečnosti, viz s. 197), 2) klerický obraz hereze, 3) realita (minoritní disidence, sexuální aberace heretiků již od antiky, autochthonní evangelické křesťanství, návaznost na předscholastické diskuse – podává jako svůj objev, viz s. 226 – cituje ho dostatečně Jiménez Catharismes?), účast disidence na „románské“ spiritualitě). Závěr uvádí, že většina knih o katarství je k ničemu, jelikož je založena na fantasmatech, a vyzývá k pečlivé diskusi bez vášní, založené na pochybnosti, prověřování a zdravém rozumu (s. 231). CEC (sign. B6233), p.]

Gonnet, Giovanni, „Cathares et vaudois au sein de l’Église du Moyen Âge“, Revue Concilium 220, 1988, 105-109. [CEC.]

Hagman, Ylva, „Le catharisme: Contre-Église et ordre religieux concurrent“, in: kol., La persécution du catharisme, XIIe-XIVe siècles, Carcassonne: Centre d’Études Cathares 1996, 49-64. [h.]

Origin of Catharism / Původ katarství

See also „Origins and beginnings of medieval heresy“; „Cathar dualism“.

Miscellaneous / Různé

Duvernoy, Jean, „Le problème des origines du catharisme“, in: Jean Duvernoy, Cathares, vaudois et béguins, dissidents du pays d’Oc, Toulouse: Privat 1994, 39-52. [h.]

Duvernoy, Jean, „Le problème des origines du catharisme“, Cahiers du Cercle Ernest-Renan 29/120, 1981, 65-78. [Studie předkládající argumenty pro tezi o órigenovských paralelách a órigenovském původu katarství. Also reprinted in Cathares, vaudois et béguins..., 39-52. CEC, p.]

Fau, G., De Priscillien aux cathares: Survivances gnostiques en Occident, Paris: Cercle Ernest-Renan 1974. [24 s.]

Hamilton, Bernard, Crusaders, Cathars and the Holy Places, Aldershot: Ashgate 2000. [Přetištěné studie o rozmanitých tématech: ženy v křižáckých státech, Bejrútské léno, šlechta latinského Východu, Manuel I. Komnénos a Baldvin IV. Jeruzalémský, Eleanor Kastilská a křižácké hnutí, Ralf z Domfrontu, Aimery z Limoges, latinská církev v křižáckých státech, střv. městská církev v křižáckých státech, západní pohled na islám; kataři a sedm církví Asie, recepce bog. textů katary, katol. pohledy na východoevropský dualismus; vliv křižáckého Jeruzaléma na Západě, idey svatosti, Otomanští Turci. Zč. c.]

Meyerovitch, E. de – Bogdanovic, D., „Aux origines du mouvement cathare? Les Bogomiles“, Archeologia 75, 1974, 62-69. [Odkaz Berkhout – Russell.]

Poupin, Roland, „Les origines: Rapport introductif“, in: Martin Aurell (ed.), Les cathares devant l’Histoire: Mélanges offerts à Jean Duvernoy, Cahors: L’Hydre 2005, 59-81. [h.]

Primov, Borislav, „Medieval Bulgaria and the Dualistic Heresies in Western Europe“, Études historiques à l’occasion du XIe Congrès international des sciences historiques, Stockholm – Sofia 1960, 79-106. [Lambert SH zmatečně, opraveno dle Berkhout – Russell.]

Rottenwöhrer, Gerhard, Der Katharismus III: Die Herkunft der Katharer nach Theologie und Geschichte, Bad Honnef: Bock und Herchen 1990. [655 p., softback. ISBN 3-88347-159-3. The origin of Cathars according to theology and history. FF MU (DZ), s.]

Taylor Claire, „The Letter of Héribert of Périgord as a Source for Dualist Heresy in the Society of Early Eleventh-Century Aquitaine“, Journal of Medieval History 26/4, 2000, 313-349. [CEC, JSTOR, ScienceDirect; p.]

Vauchez, André, „Les origines de l’hérésie cathare en Languedoc, d’après un sermon de l’archevêque de Pise Federico Visconti ( 1277)“, in: Società, istituzioni, spiritualità: Studi in onore di Cinzio Violante II, Spoleto: Centro italiano di studi sull’Alto Medioevo 1994, 1023-1036. [Recenze Heresis 23, 125n. Obsahuje edici kázání (s. 1024-1025). Viz prameny. c.]

Contacts among Cathar groups in general / Kontakty mezi katarskými skupinami obecně

See also Relations of Italian Cathars to the Cathars of Languedoc.

Bozóky, Edina, „Les cathares comme étrangers: Origines, contacts, exil“, Actes des congrès de la Société des historiens médiévistes de l’enseignement supérieur public 30/1, 1999, 107-118. [persee.fr, p.]

Eastern origin, Catharism and Bogomilism / Východní původ, katarství a bogomilství

Heresis 24, 1995, 91 ad.

Angelov, Dimităr, „L’influence du Bogomilisme sur les Cathares d’Italie et de France“, in: id., Les Balkans au Moyen Âge: La Bulgarie des Bogomils aux Turcs.

Angelov, Dimităr, „Le mouvement bogomile dans les pays balkaniques et son influence en Europe occidentale“, in: Actes du colloque international de civilisations balkaniques (Sinaïa, juillet 1962), b.m.: b.n. b.r., 173-182. [c.]

Brenon, Anne, „Cathares de l’Est: Les Bogomiles“, in: Anne Brenon, Le choix hérétique: Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale, Cahors: La Louve 2006, 109-114. [Přibližná studie bez poznámkového aparátu. Chápe bogomily ne jako předchůdce, ale jako bratry katarů. h.]

Brenon, Anne, „Les hérésies de l’An Mil: Nouvelles perspectives sur les origines du catharisme“, Heresis 24, 1995, 21-36.

Bozóky, Edina (ed.), „Bogomiles, Patarins et Cathares“, Slavica Occitania 16, 2003. [c.]

Callahan, Daniel F., „Ademar of Chabannes and the Bogomils“, in: Michael Frassetto (ed.), Heresy and the Persecuting Society in the Middle Ages: Essays on the Work of R. I. Moore, Leiden: Brill 2006, 31-41. [Hájí vazby. FF MU, s.; c., p.]

Drakopoulos, Theofanis, L’unité du Bogomilo-Catharisme d’après quatre textes latins analysés à la lumière des sources byzantines, Genève: Université de Genève 2010. [Odkaz Y. Hagman.]

Duvernoy, Jean, „L’Église dite bulgare du catharisme occidental et le problème de l’unité du catharisme“, Byzantinobulgarica 6, 1980, 125-148. [NKČR, c. (lok. Byzantinobulgarica).]

Duvernoy, Jean, „Les noms et la chose“, in: Edina Bozóky (ed.), „Bogomiles, Patarins et Cathares“, Slavica Occitania 16, 2003, 189-198. [Hájí jednotu hnutí. c.]

Hagman, Ylva, Katarerna: Enhet och mångfald inom den Kataro-bogomilska rörelsen, Lund 1994. [Švédsky. Odkaz Biget in Slavica occitania 16, 145, pozn. 48.]

Hamilton, Bernard, „Bogomil Influences on Western Heresy“, in: Michael Frassetto (ed.), Heresy and the Persecuting Society in the Middle Ages: Essays on the Work of R. I. Moore, Leiden: Brill 2006, 93-114. [FF MU, s.; c., p.]

Hamilton, Bernard, „The Cathars and the Seven Churches of Asia“, in: Bernard Hamilton, Crusaders, Cathars and the Holy Places, Aldershot: Ashgate 2000, oddíl XII, 269-295. [Přetisk z J. Howard-Jonhstone (ed.), Byzantium and the West c. 850-c. 1200, Amsterdam 1988. Recenze Brenonové Heresis 12, 1989, 156-158. c.]

Hamilton, Bernard, „Wisdom from the East: The Reception by the Cathars of Eastern Dualist Texts“, in: Peter Biller – Anne Hudson (eds.), Heresy and Literacy, 1000-1530, (Cambridge Studies in Medieval Literature 23), Cambridge: Cambridge University Press 1994, 38-60. [c.; h.]

Histoire du catharisme 8, 2008. [Tematické číslo Bogomiles et Cathares: Deux brasiers, une même flamme?. h.]

Jiménez Sanchez, Pilar, „Aux commencements du catharisme: La communauté d’‚apôtres hérétiques‘ dénoncée par Evervin de Steinfeld en Rhénanie“, Heresis 35, 2001, 17-44. [c.]

Lombard, Alexandre, Pauliciens, Bulgares et Bons-Hommes en Orient et en Occident, Genève 1879.

Primov, Borislav, „Rainer Sakoni kato izvor za bruzkite meždu katari, pavlikiani i bogomili“, Izsledvanija v čest na Marin S. Drinov, Sofija: Bulgarska akademija na naukite 1960, 535-570. [Ověřit přepis, takto rekonstruováno dle Berkhout – Russell.]

Primov, Borislav, „Spread and Influence of Bogomilism in Europe“, Byzantinobulgarica 6, 1980, 317-337. [Exemplifikuje rozšířenost bulharského bogomilství po Evropě. Dle Roach, The Devil’s World, 246, „unjustly neglected article“. NKČR, c. (lok. Byzantinobulgarica).]

Šanjek, Franjo, „Albigeois et ‚chrétiens‘ bosniaques“, Revue d’histoire de l’Église de France 59/163, 1973, 251-267. [p.]

Šanjek, Franjo, „Les ‚chrétiens bosniaques‘ et le mouvement cathare au Moyen Age“, Revue de l’histoire des religions 182/2, 1972, 131-181. [persee.fr, p.]

Šanjek, Franjo, „Le catharisme des ‚chrétiens‘ bosniaques“, Revue de l’histoire des religions 190/2, 1976, 149-156. [p.]

Šemkov, Georgi, „Der Einfluß der Bogomilen auf die Katharer“, Saeculum 32/4, 1981, 349-373. [Odkaz Her. 7, 74. Wien, c.]

Thomov, T. S., „Influences bogomiles bulgares dans le Rituel cathare de Lyon“, Actes du Colloque international de civilisation, littérature et langues romanes, Bucarest: UNESCO 1963, 58-78. [Publikováno též v Revue de langue... viz níže.]

Thomov, T. S., „Influences bogomiles bulgares dans le Rituel cathare de Lyon“, Revue de langue et littérature provençales 7-8, 1961, 42-67.

Tyras, Torsten, „Die Bogomilen: Eine genealogische Heuristik“, http://www.zeitschrift-fuer-balkanologie.de/index.php/zfb/article/view/225/225. [3. 1. 2013; p.]

Zbíral, David, „Bogomiles d’Orient et Cathares d’Occident: Un nécessaire retour aux sources“, Histoire du catharisme 8, 2008, 14-18.

Zbíral, David, „La Charte de Niquinta et les récits sur les commencements des églises cathares en Italie et dans le Midi“, Heresis 44-45, 2006, 135-162. [h., p.]

Zbíral, David, „Vztah bogomilství a katarství“, Religio: Revue pro religionistiku 12/1, 2004, 77-94. [h.]

Criticism of the Eastern genealogy / Kritika východní genealogie

Biget, Jean-Louis, „Les bons hommes sont-ils les fils des bogomiles? Examen critique d’une idée reçue“, in: Edina Bozóky (ed.), „Bogomiles, Patarins et Cathares“, Slavica Occitania 16, 2003, 133-188. [Jedna z nejzákladnějších studií mezi těmi, které zpochybňují vztah katarství a bogomilství. c.]

Jiménez Sanchez, Pilar, „Retour sur la construction historiographique des origines orientales du catharisme“,in: Anne Brenon (ed.), 1209-2009: Cathares: Une histoire à pacifier?, Portet-sur-Garonne: Loubatières 2010, 11-23. [h.]

Cathars and Manicheism / Kataři a manicheismus

Aničkov, Eugène, „Les survivances manichéennes en pays slave et en Occident“, Revue des études slaves 8/3, 1928, 203-225. [persee.fr, p.]

Chiu, Hilbert, „Alan of Lille’s Academic Concept of the Manichee“, Journal of Religious History 35/4, 2011, 492-506. [p.]

Hagman, Ylva, Catharism, a Medieval Echo of Manichaeism or of Primitive Christianity?, disertační práce, University of Lund 1988. [Lambert, MH, 443. Je práce skutečně v angličtině?]

Hagman, Ylva, „Le catharisme, un néo-manichéisme?“, Heresis 21, 1993, 47-59. [c.]

Jiménez Sanchez, Pilar, „La vision médiévale du catharisme chez les historiens des années 1950: Un néo-manichéisme“, in: Jacques Berlioz – Jean-Claude Hélas (eds.), Catharisme: L’édifice imaginaire: Actes du 7e colloque du Centre d’Études Cathares / René Nelli, [Carcassonne: Centre d’Études Cathares 1998], 65-96. [Anotace zde. c.]

Varga, Lucia, „Les cathares sont-ils des néo-manichéens?“, Revue de l’histoire des religions 120, 1939, 175-193. [Odkaz WEH jako na studii, která problematizuje vztah katarů k manicheismu. Dle Jiménez Sanchez a Borsta ovšem proto, aby je vztáhla ke gnosticismu, priscillianismu, trubadúrům a astrologům. ÖNB nic; persee.fr nic.]

Catharism and Origenism / Katarství a órigenismus

Dando, M., Les origines du catharisme, Paris 1967. [47 s. Lambert, SH, 98: „hypotéza o rodokmenu katarství“. Klade důraz na origenovské inspirace (před, nebo po Duvernoy?). ETF.]

Cathars and the Kaballah / Kataři a kabala

Lupascu, Silviu, „Întuneric catar, lumină sefirotică: Albigensi şi cabalişti în Languedoc (secolele al XII-lea al XIII-lea)“, Philologica Jassyensia 4/2, 2008, 191-205. [EBSCO, p.]

Shahar, Shulamit, „Écrits cathares et commentaire d’Abraham Abulafia sur le ‚Livre de la Création‘, images et idées communes“, in: Juifs et judaïsme de Languedoc, (Cahiers de Fanjeaux12), Toulouse: Privat 1977, 345-362. [h.]

Shahar, Shulamit, „Catharism and the Beginning of the Kabbalah in Languedoc: Elements common to the Catharic Scriptures and the Book Bahir“, Tarbiz 40, 1971, 483-507. [Se souběžným angl. titulem, ale článek je hebrejsky. Je to ta samá studie, jaká byla publikována ve francouzštině (viz níže)? v.]

Shahar, Shulamit, „Le catharisme et le début de la cabale“, Annales: Économies, sociétés, civilisations 29/5, 1974, 1185-1210. [BSG (mf.), c.; persee.fr, p.]

Shatzmiller, Joseph, „L’hérésie des Albigeois vue par les juifs au XIIIe siècle“, Heresis 35, 2001, 59-81. [Seznámení s několika nijak podstatnými, ale velmi zajímavými úryvky z židovských pramenů, týkajícími se katarů. c.]

Scholem, Gerschom, Les origines de la Kabbale, Paris 1966. [Na několika místech se vztahem zabývá: 167, 202, 204, 207, 249-253 aj. Vliv katarství na kabalu odmítá. c. (relevantní části).]

Werner, Ernst, „Die Entstehung der Kabbala und die südfranzösischen Katharer“, Forschungen und Fortschritte 37, 1963, 86-89.

End of Catharism, wiping out of Catharism – the Inquisition, preaching...? / Konec katarství, potlačení katarství – inkvizice, kázání...?

Auffarth, Christoph, „Das Ende der Katharer im Konzept einer Europäischen Religionsgeschichte“, in: Brigitte Luchesi – Kocku von Stuckrad (eds.), Religion im kulturellen Diskurs / Religion in Cultural Discourse, Berlin: Walter de Gruyter 2004, 291-306. [c.]

Effacement du catharisme? (XIIIe-XIVe s.), (Cahiers de Fanjeaux 20), Toulouse: Privat 1985. [384 s. Sborník věnovaný sklonku katarství. Katarství počátkem 14. stol., Akvitánské vévodství, Provence a údolí Rhôny, konec k. v Itálii, poslední stopy na Balkáně, katarské ozvuky ve vald. rukopisech 15. stol., faktory vymýcení katarství, inkvizice, král, toulouská univerzita, kázání mendikantů, konec městského katarství, rejstříky. Fachbibliothek für Geschichte Vídeň. c., h.]

Catharism and the development of orthodoxy and scholastic philosophy / Katarství a vývoj ortodoxie a scholastické teologie

Davenport, Anne A., „The Catholics, the Cathars, and the Concept of Infinity in the Thirteenth Century“, ISIS: Journal of the History of Science in Society 88/2, 1997, 263-295. [Zaměřuje se na matematické koncepce dvou teologů 13. stol., Alexandra Nequama a Richarda Fishacra, v širším kontextu. ProQuest, p.]

Poupin, Roland, La papauté, les cathares et Thomas d’Aquin, Portet-sur-Garonne: Loubatières 2000. [319 s., brož. Edice doktorské disertace z teologie, obhájené na protestantské teologické fakultě ve Strasbourgu v r. 1988. Obsahuje některé velmi pronikavé myšlenky. Snaží se situovat katarství do kontextu, ne do opozice ke křesťanství jeho doby. Poukazuje na vzestup aristotelského naturismu ve 13. stol. a pozitivnější přístup ke světu (18). Hlavní otázka, kterou si klade, je, do jaké míry Tomášův aristotelismus odděluje jej samotného od filosofických základů Západu, sdílených katarstvím a křesťany vůbec, a do jaké míry Tomáš provedl „dedualizaci“ (20). Postupuje od počátků sakralizace moci a od Konstantinovy donace ke gregoriánské reformě. Pak se zabývá východním dualismem, západním dualismem a jeho vztahem k východnímu, pak zdůrazňuje specifičnost katarství (byť v dost obecné rovině). Pak: katarská biblická exegeze a význam exilu; katarství a tradice jeho doby (zde ukazuje jejich návaznosti na patristické myšlení); znovuobjevení přírody; tomistická náprava averroistického dualismu; Tomášovo uvedení naturismu do tradiční teologie; noetická reforma a její podloží; Boží původ strukturování přírody; rekapitulace a perspektivy; shrnutí tezí. Pozn. aparát, bg. BL, v.; c.]

Zbíral, David, Jan z Lugia...

Zbíral, David, Největší hereze...

Ledacos prostudoval Poupin.

Cathar influences on the culture of their time / Dobové vlivy katarů na kulturu jejich doby
Alleged Cathar influences on the intellectuals / Údajné katarské vlivy na intelektuály

David, Pierre, „Un Credo cathare?“, Revue d’histoire ecclésiastique 25, 1939, 756-761. [S. Bylina, „Polskie...“, 311: unpersuasive hypothesis of Cathar influences in the surroundings of the bishop of Cracow in the 12th century.]

Alleged Cathar influences on the troubadours, Cathars and troubadours / Údajné katarské vlivy na trubadúry, kataři a trubadúři

Teze o spojitosti katarství a trubadúrské poezie se objevila mimo vědecké prostředí a je založena na spekulativní práci s materiálem. Některé rodiny, z nichž pocházeli trubadúři, nicméně byly spojeny s katarstvím. Příklady autorů, kteří rozvíjeli hypotézu o souvislosti vzniku trubadúrské poezie a katarství: Péladan, Aroux, Otto Rahn...

Aroux, Eugène, Les mystères de la chevalerie et de l’amour platonique au Moyen Âge, Paris 1858 (sic; nové vyd. Pardès, Paris 1988). [Zde jsou na spojnici katarů a grálu jen velmi letmo; nejde o knihu důležitou pro toto téma. Viz Zambon in: Catharisme: l’édifice..., 216.]

Bordes, Richard (ed.), Troubadours et cathares en Occitanie médiévale, Cahors: L’Hydre 2004. [192 s. Podtitul Actes du colloque organisé par Novelum, section périgorde de l’Institut d’Estudis Occitans. Kř. diskurz a dualistický evangelismus, tuniky zapomnění (Poupin), hereze, dvorská kultura a poezie (Brenon), sirventès proti Římu (Zambon), napojení rodiny Miraval na katarství (Roche), Bernard de Casnac, fin’amor jako nový humanismus aj. Recenze Heresis 42-43, 209n. FF MU (DZ), s.]

Brenon, Anne, „Fin’amors et catharisme: Pèire Vidal et Raimon de Miraval entre Laurac et Cabaret“, in: ead., Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale I: Les archipels cathares, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2003, 323-340. [h.]

Brenon, Anne, „Fin’amors et catharisme: L’exemple de Peire Vidal en Lauragais et de Raymond de Miraval en Carcasses, avant la croisade contre les Albigeois“, in: V. Cognazzo – G. M. di Coggiola, Peire William de Luserna e lo tems dals trobaires, Cuneo 1994. [Kienzle, Cistercians, 37. Zřejmě nové vydání téhož je v Les archipels cathares (c.).]

Casas Fernández, Feliciana de, Fin’amor y herejía cátara en la poesía trovadoresca, [Madrid]: Universidad Complutense 1980.

The Troubadours, heresy, and the Albigensian Crusade, Gere, R. H Ann Arbor, Michigan : U.M.I., Dissertation Information Service , [1988], [Disertační práce, patrně.]

Gerersdorfer, V., „Katari – bogumili – trubaduri“, in: kol., Bogomilstvoto na Balkanot vo svetlinata na najnovite istražuvanja. Materijali od simpoziumot održan vo Skopje na 30, 31 maj i 1 juni 1978 godina, Makedonska akademija na naukite i umetnostite – Srpska akademija nauka i umetnosti – Akademija nauka i umjetnosti Bosne i Hercegovine, Skopje 1982, 143-151.

Høinæs, Hans-Jørgen, Katharene, Trubadurene og Gralstraditionen, St. Ansgers Forlag, Copenhagen ?.

Messing, Marcel, De Weg der Katharen: dertien zangen van een troubadour, 1984.

Nelli, Réné, „Du catharisme à l’amour provençal d’après M. Briffault“, Revue de Synthèse 23, 1948, 31-38. [ÖNB, c.]

Nelli, Suzanne, „Le troubadour Peire Cardenal (1180-1278), une poésie satirique anticléricale et qui s’inspire des thèmes cathares“, Heresis 2001, č. 17, 115-125.

Péladan, Joséphin, Le Secret des troubadours: De Parsifal à Don Quichotte, 1989. [1. vyd. Sansot, Paris 1906. Další vyd. Paris 1979. Práce známého esoterika.]

Rahn, Otto, Croisade contre le Graal: Grandeur et chute des Albigeois, přel. Robert Pitrou, Pardès, Puiseaux 1999.

Rahn, Otto, La Cour de Lucifer: Voyage au cœur de la plus haute spiritualité européenne, přel. Arnaud d’Apremont, Puisseaux: Pardès 1999. [FF MU (DZ).]

Rougemont, Denis de, L’Amour et l’Occident, [Hájí tuto hypotézu. Rezervovaně se k ní staví Nelli a Camproux, zcela ji odmítají Manselli a Davenson. Dle Le Goffa, Kultura středověké Evropy, 329 jde o „slavnou a cennou knihu“, kurtoazní láska je jí „záminkou pro skvělá extempore o západní Evropě, manželství a válce“.]

Troubadours et cathares en Occitanie médiévale: Actes du colloque de Chancelade (24-25 août 2002), L’Hydre 2004. [Sborník; např. Brenon, Roche, Zambon. CEC 17 €.]

Cathars and the Grail / Kataři a grál

Blum, J., Les Cathares: Du Graal au Secret de la mort joyeuse, Monaco: Le Rocher 21999. [276 s. Populárněvědecká, esoterická literatura, parapsychologie – kataři. Rozebírá katarskou víru (jistý populární přehled, který se skutečně orientuje v pramenech). Spojuje katary s rozbory alchymie, jógínů, s kontemplací. Obsahuje parapsychologické rozbory a rozbory katarské víry v převtělování (ve skutečnosti v katarství menšinovou). Kniha nemá ambici nést náboženské významy, ale jde o jakousi populární publikaci se záhadologickou orientací. V poslední kapitole se rozvíjí hypotézy o grálu. Výslovně se to tu neuvádí, ale copyright je 1991 a 1999 a jde jistě o 2. vydání (1. vyd. 1991). FF MU (DZ), s.]

Blum, Jean, Misterio y mensaje de los cátaros: las claves de un movimiento religioso y social que provocó el nacimiento de la Inquisición, [traducido por Alfonso Colodrón] Madrid : Edaf , [1995]. [Orig. ve fr. Javaloys odtud cituje (s. 32). Vychází dost z Rahna (vyplývá to z Javaloys, El Grial, 45).]

Høinæs, Hans-Jørgen, Katharene, Trubadurene og Gralstraditionen, St. Ansgers Forlag, Copenhagen ?.

Javaloys, J., El Grial secreto de los cátaros: La historia oculta de un linaje, Edaf, Madrid 22002 (1. vyd. 2001). [234 s. Záhadologická, esoterická literatura – grál. Není v ČR, c.]

Rahn, Otto, Croisade contre le Graal: Grandeur et chute des Albigeois, přel. Robert Pitrou, Pardès, Puiseaux 1999. [FF MU (DZ).]

Rahn, Otto, La Cour de Lucifer: Voyage au cœur de la plus haute spiritualité européenne, přel. Arnaud d’Apremont, Puisseaux: Pardès 1999. [323 s. Achevé d’imprimer a dépôt légal 1999. Jde o druhé vydání tohoto překladu. Přeloženo podle německého vydání z r. 1985. Viz další vydání a německé originály pod „Artuš, grál“, kapitola o Ottu Rahnovi. FF MU (DZ).]

Roquebert, Michel, „Le Graal contre les cathares“ , in: kol., La persécution du catharisme, XIIe-XIVe siècles, Carcassonne: Centre d’Études Cathares 1996, 83-116.

Roquebert, Michel, Les Cathares et le Graal, Toulouse: Privat 1995. [220 s. Odborná literatura – religionistika, historie – grál, kataři. Grál pojímá jako součást polemiky a boje proti katarství, ne jako předmět střežený katary. Jde o docela pečlivý rozbor, ač obsahuje jen několik stran poznámek pod čarou. Dost se podobá svým stylem jiným Roquebertovým pracím. Bibliografie s. 199-203. Recenze Heresis 22, 1994, 159-163. FF MU (DZ), s.]

Zambon, Francesco, De Montsalvatge à Montségur: histoire du Graal pyrénéen.

Zambon, Francesco, „L’eresia catara e il Graal“, in: Atrium 2, 2000, č. 4, 29-44.

Zambon, Francesco, „„Le catharisme et les mythes du Graal“, in: Berlioz, Jacques – Hélas, Jean-Claude (eds.), Catharisme: L’édifice imaginaire. Actes du 7e colloque du Centre d’Études Cathares / René Nelli, [Carcassonne: Centre d’Études Cathares 1998], 215-243. [c.]

Cathars and the Jews / Kataři a Židé

Godfroy, Marie-France, „La minorité juive dans le Languedoc hérétique“, Heresis 13-14, 1989, 393-419. [h.]

O’Brien, J. A., „Jews and Cathari in Medieval France“, Comparative Studies in Society and History 10, 1967-1968, 215-220. [JSTOR, p.]

Zbíral, David, „Kataři a Židé“, http://www.david-zbiral.cz/katzid.htm.

Psychoanalysis, psychoanalytical view / Psychoanalýza, pohled analytické psychologie

Jung, Carl Gustav, Aion: Researches into the Phenomenology of the Self, Princeton: Princeton University Press 21978. [334 s. Odborná literatura, duchovní literatura – psychologie – alchymické a gnostické symboly, bytostné Já. Ego, stín, syzygie (anima a animus), bytostné Já, Kristus jako symbol bytostného Já, symbol ryb, Nostradamus, gnostické symboly bytostného Já, struktura a dynamika bytostného Já. Označeno za druhé vydání, jehož je toto „fifth printing, with corrections“, což by spíš podle českých bibliografických zvyklostí znamenalo, že jde o 6. vydání. CJB.]

Shneiman, J. L. – Shneidman, C. L., „The Albigensian Cathari“, in: Halperin, A. (ed.), Psychodynamic Perspective on Religion, Sect and Cult, Boston – Bristol – London 1983. [Zakládá se na povrchních popularizujících pracích. Recenze Duvernoy Heresis 2, 71. CEC (sign. B96).]

Historiography and the state of research / Historiografie a stav bádání

Historiography of Catharism, 16th century to 1849 / Historiografie katarství od 16. stol. do roku 1849
Sources / Prameny

Benoist, Jean, Histoire des Albigeois et des Vaudois ou Barbets I-II, Paris: Jacques Le Febvre 1691. [I, 283-296 obsahuje Interrogatio Iohannis. Katalogizace ÖNB píše chybně Jacques le Febore a autor Benoit; takto ověřeno přímo na titulní straně. ÖNB (sign. 58.Z.83) , BSG; c. II tit. str., 283-296.]

Besse, Guillaume, Histoire des Antiquitez et Comtes de Carcassonne, Carcassonne: A. Estradier 1645 [Bibl. údaj: Zerner, doplněn o nakladatele podle BNF; uvádí Béziers: pour A. Estradier, marchan libraire de Carcassonne (tj. narozdíl od BNF dávám jako místo Carcassonne). BNF píše Bessé, ne Besse, Zerner a většina badatelů o katarství Besse, J. Roche taky Bessé. Duvernoy (osobní dopis) ovšem explicitně uvádí, že Bessé je chyba a že Besse je dodnes běžné jméno.]

Bossuet, Jacques Bénigne, Histoire des variations des Églises protestantes I-II, Paris: Sebastien Mabre-Cramoisy 1688. [Sic, bez spojovníku. Celkem přes 1300 stran. O katarství a valdenství pojednává 11. kniha: sv. 2, 155 ad. Dostupné na Gallice, p.]

Catel, Guillaume, Histoire des Comtes de Tolose, auec quelques Traitez et Chroniques anciennes, concernans la mesme Histoire, Tolose: Pierre Bosc 1623. [Ověřeno přesně podle reprodukce tit. str. v Nicolas Gouzy, „Inventaire sommaire du fonds de livres anciens du Centre National d’Études Cathares“, Heresis 8, 1987, 42.]

Catel, Guillaume, Mémoire de l’histoire du Languedoc curieusement et fidèlement recueillis de divers auteurs..., Tolose: Pierre Bosc 1633. [Takto BNF, jen P. rozvedl DZ na Pierre.]

Ketzer-Lexicon, oder: Geschichtliche Darstellung der Irrlehren, Spantungen und sonderbaren Meinungen im Christhenthume vom Unbeninne desselben bis auf unsere Zeiten in alphabetischer Ordnung I-III, přel. a doplnil Peter Fritz, Würzburg: In der Etlinger’schen Buch- und Kunsthandlung 1828. [Pěkná kniha s polokoženou vazbou. ETF Wien.]

Galland, Auguste, Du franc-aleu et origine des droicts seigneuriaux, avec les loix données au pays d’Albigeois par Simon comte de Montfort, l’an 1212..., Paris: Estienne Richer 1637. [Takto ověřeno přímo v knize; přesně je to A Paris, chez Estienne Richer a jméno autora není uvedeno; převzato z katalogu BNF. BSG, v.]

Gretser, Jacob (ed.), Lucae, Tudensis episcopi, scriptores aliquot succedanei contra sectam Waldensium..., Ingolstadii: A. Angermarius 1613. [Takto katalog BNF. Obsahuje i Summu Rainera Sacconiho, jak potvrzuje i kagalogizace BNF.]

Gretser, Jacob (ed.), Trias scriptorum adversus Waldensium sectam..., Ingolstadii 1614. [Contains the edition (on p. 34-218) of Liber antiheresis ascribed to Evrard of Béthune. Incomplete citation in P. Jiménez Sanchez, Les catharismes..., 172 (lacking in the bibliography ), supplemented using Dondaine, Hiér. II, 318.]

Chassanion, Jean, Histoire des Albigeois, touchant leur doctrine et religion, contre les faux bruits qui ont été semés d’eux, et les écrits dont on les a à tort diffamés... le tout recueilli fidèlement de deux vieux exemplaires écrits à la main, l’un au langage du Languedoc, l’autre en vieux français: Réduite en quatre livres, Genève: Pierre de Saint-André 1595. [Takto BNF. „de Monistrol“ (Cameron: Monistrol en Velay = Geneva) se ke jménu autora obvykle nedodává.]

Mosheim, Johann Lorenz von, Versuch einer unpartheiischen und gründlichen Ketzergeschichte, Helmstedt 1746 (přetisk Waltrop: Hartmut Spenner 1995). [Přetisk vydání německého díla z 1746 s moderním úvodem (Dirk Fleischer). Švabach. ETF Wien, v.]

Percin de Montgaillard, Pierre-Jean-François, Monumenta conventus tolosani ordinis F. F. praedicatorum primi ex vetustissimis manuscriptis originalibus transcripta, Tolosae: Joannes & Guillelmus Pech 1693. [Dostupné na Gallice.]

Perrin, Jean Paul, Histoire des Vaudois I-III, Genève: Pour Pierre et Jacques Chouët 1619. [Bibl. údaje: podle faksimile titulní strany v Historiographie du catharisme, 65.]

Perrin, Jean Paul, Histoire des Vaudois et des Albigeois I-II, Genève: Matthieu Berjon 1618.

Quétif, J. – Échard, J., Scriptores Ordinis Praedicatorum recensitinotis historicis et criticis illustrati ad annum 1700 I-II, Paris 1719-1721. [Viz Biller et al. (eds.), Inquisitors and Heretics...]

Sorbin, Arnaud (trans.), Histoire des Albigeois et gestes de noble Simon de Montfort, Tolose: Arnaud & Iaques Colomies Freres 1568. [Překlad Hystoria albigensis. Viz Pascal Guébin – Ernest Lyon, Petri Vallium Sarnai monachi Hystoria Albigensis III, Paris: Honoré Champion 1939, LXXXIII-LXXXVII.]

Vignier, Nicolas, Recueil de l’Histoire de l’Église depuis le Baptesme de Nostre Seigneur Jésus Christ jusques à ce temps, Leyden: Christoffle de Raphelengien 21601.

Catalogues / Katalogy

Gouzy, Nicolas, „Fonds ancien de la bibliothèque du CNEC Centre René Nelli“, Heresis 9, 1987, 97-108. [h.]

Gouzy, Nicolas, „Inventaire sommaire du fonds de livres anciens du Centre National d’Études Cathares“, Heresis 8, 1987, 39-47. [Obsahuje obrazové přílohy. h.]

Literature / Literatura

See also Heresy and the Reformation.

Augiron, Véronique, „La notion d’hérésie dans Le Passavant de Théodore de Bèze (1553)“, Heresis 42-43, 2005, 121-137. [h.]

Perny, Marie, „La croisade albigeoise vue par les historiens toulousains de l’époque moderne (XVIe-XVIIIe siècle)“, Heresis 42-43, 2005, 183-201. [h.]

Pott, Sandra, „Radical Heretics, Martyrs, or Witnesses of Truth? The Albigenses in Ecclesiastical History and Literature (1550-1850)“, in: Ian Hunter – John Christian Laursen – Cary J. Nederman (eds.), Heresy in Transition: Transforming Ideas of Heresy in Medieval and Early Modern Europe, Aldershot: Ashgate 2005. [FF MU (DZ), s., p.]

Racaut, Luc, „The Polemical Use of the Albigensian Crusade During French Wars of Religion“, French History 13, 1999, 261-279. [p.]

Rébelliau, Alfred, Bossuet historien du protestantisme, Paris 1891. [2. vyd. asi 1908 (či snad přetisk?), viz BNF. Dle Duv., Hist., 338 je to úplné zpracování o historicích katarství na poč. 17. stol. Pozn.: text Bossuet, Bénigne, Histoire des variations des églises protestantes je dostupný na http://gallica.bnf.fr. BSG (kopírovatelně), c. tit., obsah.]

Vicaire, Marie-Humbert, „Les Albigeois ancêtres des protestants: Assimilations catholiques“, in: Historiographie du catharisme, (Cahiers de Fanjeaux14), Toulouse: Privat 1979, 23-46. [c., h.]

Zerner, Monique, [paper at the colloque de Fanjeaux, 2013, probably to be published in CF 49.]

Historiography of Catharism, 1850-now / Historiografie katarství, bádání o katarství od roku 1850 do současnosti

Albaret, Laurent, Recherche sur l’historiographie du catharisme, mémoire de maîtrise, Université Parix X – Nanterre, Paris 1992.

Albaret, Laurent, „Le point sur l’historiographie du catharisme aujourd’hui“, Cahiers d’Histoire, č. 70, 1998, 7-18.

Berlioz, Jacques – Hélas, Jean-Claude (eds.), Catharisme: L’édifice imaginaire: Actes du 7e colloque du Centre d’Études Cathares / René Nelli, [Carcassonne: Centre d’Études Cathares 1998]. [478 p. : ill. ; 25 cm. Problém chápání k. jako novomanicheismu, protestantská historiografie, novognostici a Jules Doinel, esoterici, metempsychóza od k. po dnešen, Otto Rahn, kataři a templáři, vzpomínky na k. mučedníky, Esclarmonde, holubice, imaginární archeologie, politické užití katarství, Napoléon Peyrat a tvorba nového Montséguru, katarský trh, katarofilské esotericko-komerční publikace. Vročení 1998 nal. na internetu, v knize není. Poněkud zkrácen název (celé ... Carcassonne, 29 août – 2 septembre 1994); c.]

Brenon, Anne, „Les ultra-chrétiens: Les intuitions théologiques de Napoléon Peyrat en matière de catharisme“, in: ead., Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale I: Les archipels cathares, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2003, 341-356. [h.]

Cathares: Au-delà des mystères, Nice: S.P.H. 2003. [234 s. S.P.H. je spolehlivě uvedeno jako nakladatelství; datum 2003 na zadní straně obálky zcela jasně „2003 by Edition S.P.H.“), krom toho exemplář BNF zpracován již 2003, takže datum 2004, které se někdy uvádí, je jasně mylné. Vědecký sborník studií věnujících se konceptualizacím katarů; zčásti jde o nové vydání starších textů. Úvod; Duvernoy: „L’air de la calomnie“; kritický pohled kleriků na katarství; religionisté a konstrukce esoteriků; metempsychóza a reinkarnace od časů katarů dodnes; Otto Rahn mezi Wolframem z Eschenbachu a neonacisty; kataři a templáři; Cazenave: sny romantických historiků; Napoléon Peyrat; Albaret: „Les publications contemporaines à thème cathare“; mýtus o pokladu v Rennes-le-Château. Spíše stručnější poznámky za jednotlivými studiemi. BNF, v.]

Cathares et camisards: L’œuvre de Napoléon Peyrat (1809-1881), Presses du Languedoc, 1998. [Brenonová, Kataři..., 171n. mluví o konferenci ve Foix, která byla věnována N. Peyratovi, a o přípravě spisů k publikaci pod tímto názvem. Jde o kolektivní práci o Peyratově životě a díle. Přispěvatelé: např. J. Duvernoy, M. Roquebert, A. Brenon.]

Dossat, Yves, „Un initiateur: Charles Schmidt“, in: Historiographie du catharisme, (Cahiers de Fanjeaux14), Toulouse: Privat 1979, 163-184. [c., h.]

Hamilton, Bernard, „The State of Research: The Legacy of Charles Schmidt to the Study of Christian Dualism“, Journal of Medieval History 24, 1998, 191-214. [p.]

Historiographie du catharisme, (Cahiers de Fanjeaux14), Toulouse: Privat 1979. [443 s. Základní sborník o historiografii katarství: Peyrat, Rahn, liberálně protestantští historikové, katoličtí historikové, balkánská historiografie, katarství v tisku, populárních učebnicích a reklamách cestovních kanceláří atd. c., h.]

Jiménez Sanchez, Pilar, „La vision médiévale du catharisme chez les historiens des années 1950: Un néo-manichéisme“, in: Jacques Berlioz – Jean-Claude Hélas (eds.), Catharisme: L’édifice imaginaire. Actes du 7e colloque du Centre d’Études Cathares / René Nelli, [Carcassonne: Centre d’Études Cathares 1998], 65-96. [Své ústřední téma, tj. návaznost na manicheismus kolem 1950, uvádí do kontextu širšího jako tematicky, tak časově, takže se v posledku jde o důležitý příspěvek o historiografii katarství a vůbec hereze v 1. pol. 20. století. Jiménez na debaty nahlíží jako na konfesní, tj. spojuje tyto diskuse s katolictvím (na úkor jiných kontextů, např. zájmu o genealogie v náboženskodějinné škole, dějinách náboženství jako oboru a fenomenologii náboženství). Psáno v antiideologickém duchu (snaha o odhalování ideologie v pramenech středověkých polemiků a spisech katolických historiků). c.]

Lafon, Jean-Marc, „Graal païen, Urvolk et croix gammées: quelques réflexions sur l’œuvre d’Otto Rahn“, Heresis 32, 2000, 73-95. [Není v ČR. KTF Vídeň; c.]

Lafon, Jean-Marc, „Une mémoire disputée? Les avatars du catharisme albigeois sous Vichy“, in: Heresis 33, 2000, 79-98. [h.]

Martel, Philippe, Les cathares et l’Histoire: Le drame cathare devant ses historiens (1820-1992), Toulouse: Privat 2002. [203 s. Odborná literatura – historiografie katarství. Recenze Heresis 39, 157ad. Literatura s. 193-195. ISBN 2-7089-5803-8. UB Vídeň (Fachbibl. für Geschichte). c. tit., obsah, 150-165, FF MU (DZ), s., h.]

Müller, Daniela, „La perspective de l’historiographie allemande“, in: Berlioz, Jacques – Hélas, Jean-Claude (eds.), Catharisme: L’édifice imaginaire. Actes du 7e colloque du Centre d’Études Cathares / René Nelli, [Carcassonne: Centre d’Études Cathares 1998], 47-63. [h.]

Rauwel, Alain, „L’albigéisme entre histoire et roman: les ambiguïtés d’un livre fondateur“, Heresis 38, 2003, 89-98. [Hareau. h.]

Soula, René, Les cathares entre légende et histoire, b. m.: Institut d’Estudis Occitans 2005. [600 s. Tit. str. uvádí 2004, ale tiráž i copyright 2005 a to odpovídá skutečnosti (achevé d’imprimer). Historiografie katarství 1870-2002 mezi historií a legendou. Peyrat a okcitánská obroda, esoterismus, okupovaná Francie, výročí sv. Ludvíka, Montaillou, tržní využití, svátky, Centre d’Études Cathares a návrat k historii, perspektivy. Poznámky pod čarou, bibliografie, rejstřík osob a míst. Obsahuje četné citace dokumentů. FF MU (DZ), s.]

Walther, D., „A Survey of Recent Research on the Albigensian Cathari“, Church History 34, 1965, 146-177.

Ward, John O., „Introduction: Australian Cathar Studies“, Journal of Religious History 35/4, 2011, 469-477. [p.]

Werner, Ernst, „Geschichte des mittelalterlichen Dualismus: Neue Fakten und alte Konzeptionen“, Zeitschrift für Geschichtswissenschaft 23, 1975, 538-551. [Věnuje se skutečně přetrvávání starých koncepcí tváří v tvář radikálně změněným faktům (nově objevené prameny)?]

State of research now

Silva, Patrícia Antunes Serieiro, „Balanço historiográfico e novas perspectivas de pesquisa sobre os ‚Cátaros‘“ [online], Roda de Fortuna: Revista Eletrônica sobre Antiguidade e Medievo / Electronic Journal about Antiquity and Middle Ages 1/1, 2012, 201-229, <http://media.wix.com/ugd/3fdd18_96fcd10f4757b7202fa3763cf03b7a0a.pdf>, [26. 12. 2014]. [p.]

Theory and method / Teorie a metodologie

Miscellaneous / Různé

Viz též pod různými speciálními otázkami.

Duvernoy, Jean, „Le catharisme: L’unité des Églises“, Heresis 21, 1993, 15-27. [Studie, která se pokouší doložit jednotu katarsko-bogomilského hnutí, protiváha k přílišnému důrazu na odlišnost teologických proudů v katarství a bogomilství, kterému se hnutí rozpadá na nesouvisející proudy; ve své době důležitá práce, ale od jejího pohledu se dnes hodně badatelů odvrací. c.]

Jiménez Sanchez, Pilar, „Catharisme ou catharismes? Variations spatiales et temporelles dans l’organisation et dans l’encadrement des communautés dites ‚cathares‘“, Heresis 39, 2003, 35-61. [h.]

Lamarque, R., „Le catharisme est-il une religion?“, Cahiers d’études cathares 29/78, 1978, 32-42. [Asi nepůjde o metodologickou studii, ale bude pro toto téma velmi zajímavá.]

Maire Vigueur, Jean-Claude – Paravicini Bagliani, Agostino (eds.), La parola all’accusato, Palermo: Sellerio 1991. [308 s. Sborník italsky psaných studií věnovaný inkvizičním výslechům, inkvizičnímu diskurzu a tortuře. Inkviziční proces a tortura v komunální Itálii; práva obviněného – středověký původ; J. Chiffoleau, „Dire l’indicible: osservazioni sulla categoria del ‚nefandum‘ dal XII al XV secolo“ (42-73); sebeobrana ve slovech tří Židů; nauka a praxe ve Francii 14. stol – Jacques d’Ableiges a Grand Coutumier; konfrontace soudců a svědků; síla a zodpovědnost v benátském trestním procesu; výslech v trestním procesu na počátku 17. stol.; výpovědi v procesu Bonifác VIII.; ?odmítnutí? totožnosti v soudních archivech za Karla VI.; svědectví a zkušenost prostoru; jazyk paměti – výpovědi před florentským tribunálem ve 14.-15. stol.; kataři před languedockými inkvizitory (Biget); protokoly z Německa a Čech ve 14. stol. (Patschovsky); Werner z Friedbergu; procesy proti Židům v Tridentu. BNF nemá. c.; h.]

Moore, Robert I., The Origins of European Dissent, Oxford: Blackwell 21985 (přetisk Toronto – Buffalo – London: University of Toronto Press 1994). [1. vyd. London: Allen Lane, Penguin Books – New York: St. Martin’s Press 1977. Přehled raného náboženského disentu (11.-13. stol.). Vychází z myšlenky, že si každá absolutní moc potřebuje vytvořit protivníky, které by mohla pronásledovat. Není v ČR, c.]

Shriver, G. H., „Images of Catharism and the Historian’s Task“, in: G. H. Shriver (ed.), Contemporary Reflections on the Medieval Christian Tradition: Essays in Honor of Ray C. Petry, Durham: Duke University Press 1974, 67-80.

Solvi, Daniele, „La parola all’accusa: L’inquisitore nei risultati della recente storiografia“, Studi medievali 39/1, 1998, 367-395. [Odkaz Théry Heresis 36-37, 76 aj., dost s tím pracuje. Francouzský překlad studie: níže (h.). ENC, c.]

Solvi, Daniele, „La parole à l’accusation: L’inquisiteur d’après les résultats de l’historiographie récente“, přel. Julien Théry, Heresis 40, 2004, 123-153. [h.]

Existence, institutionalization, identity of Catharism, Catharism as a construction or invention / Otázka existence, institucionalizace, církevnosti, identity katarství, katarství jako konstrukce a výmysl
Construction of Catharism, invention of Catharism / Konstrukce katarství, vynalezení katarství

General: under medieval heresy (only Catharism here). And see also Naming the Cathars.

As of 2014, there is a volume in preparation from the London meeting in 2013 organized by D. d’Avray and others, with the participation of M. G. Pegg, C. Taylor, J. Théry and others.

Biget, Jean-Louis, „Le Midi hérétique: Construction d’une image (vers 1140-1209)“, in: „Hérésies et Inquisition: Les cathares, les albigeois et les vaudois face à l’Église“, Religions et histoire 46, 2012, 41-45. [h.]

Biget, Jean-Louis, „‚Les Albigeois‘: Remarques sur une dénomination“, in: Monique Zerner (ed.), Inventer l’hérésie? Discours polémiques et pouvoirs avant l’Inquisition, Nice: Centre d’Études Médiévales 1998, 219-255. [FF MU (DZ); h.]

Biget, Jean-Louis, „Les Cathares: Mise à mort d’une légende“, L’Histoire 94, 1986, 10-21. [Důležitá popularizující studie, symbolický počátek snah o dekonstruování katarství. MZK (sign. 03910-0821.099), c.]

Biget, Jean-Louis, „Réflexions sur ‚l’hérésie‘ dans le Midi de la France au Moyen Âge“, Heresis 36-37, 2002, 29-74. [A rich, careful and valuable interpretive study focusing on the political and social context of heresy. The author points to the relativity of heresy, i.e. its deep intertwinement with orthodoxy – not an unchanging one but the one which defines itself through its fight against the dissidents. He highlights especially the view of heresy as a lay protest against the overly clerical and ritualized post-Gregorian Christianity. In passing, he refuses several views of heresy as polemical stereotypes (heresy as non-Christian, coming from the East, amoral). Interesting notes on dualism and its secondary nature (but these ideas are partly copied from Duvernoy and Brenon without citing them) and on the evolution of dissidence. Biget links heresy to the intellectual movements of its time and with schools in particular, as well as to the social and political context. c.]

Brunn, Uwe, „L’invention des cathares: Un hérésiologue savant, deux femmes visionnaires et la découverte d’une nouvelle hérésie“, in: „Hérésies et Inquisition: Les cathares, les albigeois et les vaudois face à l’Église“, Religions et histoire 46, 2012, 35-39. [h.]

Chiu, Hilbert, The Intellectual Origins of Medieval Dualism [unpublished doctoral dissertation], Sydney: University of Sydney 2009. [As of 2014, this book is being prepared for publication in 2015 or 2016 with M. G. Pegg as joint author. Places the discussions on dualism into a wide context. „His thesis is that during the eleventh and twelfth centuries teachers and students in the schools of northern Europe, and of Paris in particular, developed a systematic defence of Catholic doctrine by means of the systematic rebuttal of propositions designated as heretical. In the course of doing so they elaborated the essentials of a dualist theology which has long been mistaken for the teaching of a real counter-church, or heresy“ (R. I. Moore, http://rimoore.net/TextandContext.html; he cites the work very positively; Moore does not assess Jiménez’ 2008 book which searches for the intellectual origins of dualism too, but without thinking that there is nothing behind the sources besides the phantom of anti-Church). I asked the author for an exact copy in June 2014; p.]

Despy, Georges, „Hérétiques ou anticléricaux? Les ‚cathares‘ dans nos régions avant 1300“, in: Jacques Marx (ed.), Aspects de l’anticléricalisme du Moyen Âge à nos jours: Hommage à Robert Joly, Bruxelles: Université de Bruxelles 1988, 23-33. [Odkaz Brunn. Věnuje se případu kněze Jonáše, obviněného z heresis cattorum v listině Mikuláše I., biskupa Cambrai a klade si otázku, zda lze „katary“ v severních dokumentech 1150-1250 opravdu spojovat s jihofrancouzskými katary. BSG, c.]

„Hérésies et Inquisition: Les cathares, les albigeois et les vaudois face à l’Église“, Religions et histoire 46, 2012. [Thematic issue. h.]

Pegg, Mark Gregory, „Albigenses in the Antipodes: An Australian and the Cathars“, Journal of Religious History 35/4, 2011, 577-600. [In this article, Pegg reacts to Biller’s criticism of his work and criticizes Biller’s view of the Cathars. He comes back to his central arguments on the topic, mainly the scarce use of catharus or perfectus, the sinister effects of such a terminology, the inexistence of links between heresy in western and eastern Mediterraean (even if he acknowledges the possibility – without citing Zbíral 2006 here – of „one or two heretical good men“ fabricating such links as well, 587), and the heresy of good men (here, his view is quite close to that of Brenon). Interesting notes on the evolution of dissent of good men around 1220. The argument on the Charter of Niquinta as being fashioned, probably in the 1230s (sic), „out of [...] nostalgic fatalism“ (593). In that time, probably Peire Izarn “invented a history justifying ‘bishops’ like himself” (594). This view reminds of some passages in HCD and, not least, of Zbíral 2006 and 2010 (transformed – speaking with White – into ironic mode and with the original topic of nostalgia for honour added). Strangely, however, HCD and Zbíral 2010 are cited only generally, Zbíral 2010 only via „Cf.“ (594, n. 65), i.e. in no way as an inspiration of this interpretation. The same problem of lacking references is visible in the passage of the growing inclination towards martyrological identity (594): no reference to Bruschi, Wandering... 2009, 194, who has this (only Given and Caldwell Ames cited in relation to persecution in general). k. (DZ, en); p.]

Pegg, Mark Gregory, „Heresy, Good Men, and Nomenclature“, in: Michael Frassetto (ed.), Heresy and the Persecuting Society in the Middle Ages: Essays on the Work of R. I. Moore, Leiden: E. J. Brill 2006, 227-239. [FF MU, s.; c., p.]

Pegg, Mark Gregory, „On Cathars, Albigenses, and Good Men of Languedoc: Historiographical Essay“, Journal of Medieval History 27, 2001, 181-195. [p., c.]

Zanella, Gabriele, „Malessere ereticale in Valle Padana (1260-1308)“, Rivista di storia e letteratura religiosa 14/3, 1978, 341-390. [Pochybuje o katarských hierarchiích a vůbec katarských institučních formách (srv. Heresis 40, 129). Stránkový rozsah udávají stejně Lansing a Solvi. Přetištěno v Hereticalia (c.).]

Zbíral, David, „Définir les ‚cathares‘: Le dualisme dans les registres d’inquisition“, Revue de l’histoire des religions 227/2, 2010, 195-210. [h., p.]

Zerner, Monique, „Du court moment où on appela les hérétiques des ‚bougres‘, et quelques déductions“, Cahiers de civilisation médiévale 32/4, 1989, 305-324. [Č. 4: ověřeno. BSG, c.; persee.fr, p.]

Against radical „deconstructionism“ / Proti radikálnímu dekonstrukcionismu

kat.doc, strvher.doc, itkatfikce-soukr.doc, dhc.

Aurell, Martin (ed.), Les cathares devant l’Histoire: Mélanges offerts à Jean Duvernoy, Cahors: L’Hydre 2005. [463 s. h.]

Biller, Peter, „Bernard Gui, Peter Zwicker, and the geography of Valdismo or Valdismi“, in: Susanna Peyronel Rambaldi (ed.), „I tribunali della fede: Continuità e discontinuità dal medioevo all’età moderna: Atti del XLV Convegno di studi sulla Riforma e sui movimenti religiosi in Italia (Torre Pellice, 3-4 settembre 2005)“, Bollettino della Società di studi valdesi 124/200, 2007, 31-43. [Another answer to deconstructionist scholarship, taking other Waldensian examples than „Goodbye...“. Archive.org; h.]

Biller, Peter, „Goodbye to Waldensianism?“, Past and Present 192/1, 2006, 3-33. [Je v ČR, c.; OJ, p.]

Cazenave, Annie, „De l’opportunité du sens critique...“, in: Martin Aurell (ed.), Les cathares devant l’Histoire: Mélanges offerts à Jean Duvernoy, Cahors: L’Hydre 2005, 145-149. [Cazenave says that Zerner, „Au temps...“, misunderstood her; indeed, it was Cazenave who told that the large production is not due to the Elne school of Poor Catholic, which is also the thesis defended by Zerner. h.]

Bruschi, Caterina, The Wandering Heretics of Languedoc, Cambridge: Cambridge University Press 2009. [x, 222 p. The topic of institutionalization of Cathar churches is one of the three key topics of the book. p., h.]

Müller, Daniela, „Les historiens et la question de la vérité historique: L’Église cathare a-t-elle existé?“, in: Anne Brenon (ed.), 1209-2009: Cathares: Une histoire à pacifier?, Portet-sur-Garonne: Loubatières 2010, 139-153. [h.]

Roquebert, Michel, „Le ‚déconstructionnisme‘ et les études cathares“, in: Martin Aurell (ed.), Les cathares devant l’Histoire: Mélanges offerts à Jean Duvernoy, Cahors: L’Hydre 2005, 105-133. [Ostrý útok na snahy o radikální dekonstrukci katarství. h.]

Taylor, Claire, „Evidence for Dualism in Inquisitorial Registers of the 1240: A Contribution to a Debate“, History 98/331, 2013, 319-345. [EBSCO, p.]

Zbíral, David, „Games with Names: Advances in, and Shortcomings of the Debate on the Invention of Heresy“, <http://www.david-zbiral.cz/games-with-names-invention-of-heresy1.htm>. [Presentation at the IMC 2014.]

Zbíral, David, „Identity-Construction, Leadership and the Uses of History in the Narratives about the Beginnings of the Cathars (12th-13th Century)“, paper presented at the conference Ends and Beginnings, Stockholm, European Association for the Study of Religions, 23-26 August 2012.

Zbíral, David, „Niquintova listina a vyprávění o počátcích katarských církví v Itálii a jihozápadní Francii“, Religio: Revue pro religionistiku 14/1, 2006, 19-40. [Also available online. h., p.]

Zbíral, David, „La Charte de Niquinta et les récits sur les commencements des églises cathares en Italie et dans le Midi“, Heresis 44-45, 2006, 135-162. [Also available online. h., p.]

Naming the Cathars (and the Bogomils) / Označení katarů (a bogomilů)

See also Construction of heresy; Catharism as a construction.

Alvira Cabrer, Martín, „On the Term ‚Albigensians‘ in Thirteenth-Century Hispanic Sources“, Imago Temporis: Medium Aevum 3, 2009, 123-137. Available online at <http://www.raco.cat/index.php/ImagoTemporis/article/view/208803/294373>, [22. 6. 2014]. [Takes as its point of departure Biget, Albigenses in Inventer, and adds instances of the term in Hispanic sources. Also on Academia.edu (different scan). p.]

Brunn, Uwe, „Cathari, catharistae et cataphrygae, ancêtres des cathares du XIIe siècle?“, Heresis 36-37, 2002, 183-200. [V poznámkách rozsáhlé latinské citace pramenů. c.]

Congar, Yves Marie Joseph, „‚Arriana haeresis‘ comme désignation du néomanichéisme au XIIe siècle: Contribution à l’histoire d’une typification de l’hérésie au Moyen Âge“, Revue des sciences philosophiques et théologiques 43/1, 1959, 449-461. [c. (male).]

Duvernoy, Jean, „Albigéisme ou catharisme?“, in: Jean Duvernoy, Cathares, vaudois et béguins, dissidents du pays d’Oc, Toulouse: Privat 1994, 15-37. [First ed. in Cahiers du Sud 1966 (h.). h.]

Duvernoy, Jean, „Albigéisme ou catharisme?“, Cahiers du Sud 61/387-388, 1966, 196-220. [h.]

Duvernoy, Jean, „‚Cathares‘, ou ‚Ketter‘?“, Annales du Midi: Revue archéologique, historique et philologique de la France méridionale 87, 1975, 341-345. [A response from Thouzellier follows. persee.fr, p.]

Duvernoy, Jean, „L’acception: ‚Hereticus‘ (iretge) = ‚parfait cathare‘ en Languedoc au XIIIème siècle“, Willem Lourdaux – Daniel Verhelst (eds.), The Concept of Heresy in the Middle Ages (11th-13th C.): Proceedings of the International Conference Louvain May 13-16, 1973, Leuven: Leuven University Press – The Hague: Martinus Nijhoff 1976, 198-210. [c.; Google Books, p.]

Charles-Géniaux, C., „Albigéisme ou catharisme?“, Revue du Tarn 44, 1966, 435-440.

Jiménez Sanchez, Pilar, „Les débuts de la dissidence des ‚bons homes‘ en Languedoc: Au temps de a dénomination de l’Arriana haeresis“, in: La dissidence occidentale dans tous ses états: Hérétiques, révoltés, insoumis, indignés..., Toulouse: Éditions Méridiennes, in print. [doc.]

Manselli, Raoul, „Una designazione dell’eresia catara: ‚Arriana heresis‘“, in: Raoul Manselli, Il secolo XII: Religione popolare ed eresia, Roma: Jouvence 31995, 277-286. [h.]

Petkanov, Ivan, „Bulgar(us) e suknja nelle parlate italiane e neolatine“, Ricerche slavistiche 3, 1954, 43-50. [Věnuje se mj. užití slova „bulhar“ pro označení kacířů a sodomitů (45). BNF; BNCR, c.]

Théry, Julien, „L’hérésie des bons hommes: Comment nommer la dissidence religieuse non vaudoise ni béguine en Languedoc (XIIe-début du XIVe siècle)?“, Heresis 36-37, 2002, 75-117. [c.]

Thomov, Thomas S., „Les appellations de ‚Bogomiles‘ et ‚Bulgares‘ et leurs variantes en Orient et en Occident“, Études balkaniques 9, 1973, 77-99. [Velikost písmen podle textu. BNF, Wien, c.]

Thouzellier, Christine, „‚Cathares‘“, Annales du Midi: Revue archéologique, historique et philologique de la France méridionale 87, 1975, 346-349. [A response to Duvernoy which preceeds. persee.fr, p. (loc. under Duvernoy’s article).]

Viz též zásadní bibliografii k tomuto tématu v Roquebert, Religion cathare, 335.

History / Historie

Miscellaneous / Různé

Andoque, Nicolas d’, L’Abbaye de Fontfroide au cœur de la lutte contre le catharisme, Moisenay: Gaud 1998. [32 s., větší formát, brož., kříd. papír. Publikace umělecko-turistické povahy, obsahuje četné a často velmi pěkné fotografie. Faktografická náplň je přehledová a spíše povrchní. Neobsahuje poznámky pod čarou. BNF, v.]

Mundy, John Hine, Liberty and Political Power in Toulouse, 1050-1230, New York: Columbia University Press 1954. [402 s. Geografie a společnost, základy instituce, vzestup města, ústava a vládce, ústava a společnost. Dodatky, poznámky za textem, bibliografie, rejstřík, mapy. c.]

Mundy, John Hine, Society and Government at Toulouse in the Age of the Cathars, Toronto: Pontifical Institute of Mediaeval Studies 1997. [xiii, 528 s. Populace, ekonomie a geografie, dějiny oblasti, sociální třídy, měšťané, závislí, šlechtici, rodina, lichva, cechy, vláda. Bibliografie, rejstřík. c.]

Mundy, John Hine, The Repression of Catharism at Toulouse: The Royal Diploma of 1279, Toronto: Pontifical Institute of Mediaeval Studies 1985. [336 s. Důležitá studie k toulouskému kontextu: detailní pojednání o rodinných vazbách atd. Rané dějiny represe kacířství v Toulouse, amnestie 1279, inkvizitoři a kacíři, katarství a sociální třídy, ženy a katarství, historie rodin (kapitoly podle abecedně uspořádaných jmen rodin). Bibliografie, rejstřík. Recenze Heresis 5, 51-52 (tam také několik konkrétních oprav). c.]

Nelli, René – Niel, Fernand – Duvernoy, Jean – Roché, Déodat, Les Cathares, Editions de Delphes, Paris 1965. [562 s. + obrazová příloha. Poměrně rozsáhlá sbírka překladů primárních textů: dobových dopisů, dekretů, výpovědí obviněných z inkvizičních archivů, katarských a jiných spisů (Int. Ioh., Kniha o dvou principech, Anonymní pojednání, Barlaam a Josafat, několik katarských obřadních textů...), dále pak úryvků z kronik apod. Vydány jsou někdy dobře, ale jindy dosti špatně, většinou bez komentáře, bez rozsáhlejšího průběžného poznámkového aparátu, bez přesných citací, z jaké části té které kroniky či spisu daný výrok pochází... Obsahuje i několik studií, např. o katarské ikonografii, o některých momentech křížové výpravy proti albigenským, platónské filosofii u gnostiků a katarů... Cena knihy je dosti sporná. Fotokopie FF MU, zč. c., h.]

Overviews / Přehledy a obecná pojednání

Duvernoy, Jean, Le catharisme II: L’histoire des cathares, Toulouse: Privat 1979. [400 s. Odborná literatura – religionistika, historie – bogomilství a katarství. Zcela zásadní monografie opřená o pečlivé studium. Podrobný poznámkový aparát, odkazy na prameny i sekundární literaturu, diskuse. Pozn. k bibl. údaji: sic, malé c. Četné reprinty, např. 1986 a 1990. Le catharisme, sv. 2., ale to netřeba uvádět. Na titulní straně je catharisme až níže. Pozn.: cathares píše Duvernoy všude s malým c. Bibl. údaj: sám Duvernoy na stránkách uvádí 1978 (sic!) et rééd., ale všude se cituje 1979. Pak reedice obou svazků 1986 (ověřeno pro oba sv. na několika místech, mj. ve vídeňské UB či ÖNB). Tuto reedici 1986 má i NK ČR. Pak ještě novější reedice, ale jde myslím o přetisky. c.]

Roquebert, Michel, Histoire des Cathares: Hérésie, croisade, inquisition du XIe au XIVe siècle, Paris: Perrin 1999. [538 s. ISBN 2-262-01268-7.]

Roquebert, Michel, L’Epopée cathare I: L’Invasion (1198-1212), Toulouse: Privat 1970. [Odborná literatura – historie – katarství. Jedno z nejdůkladnějších děl svého druhu, podrobně zpracovává dějinné události spojené s katarstvím.]

Roquebert, Michel, L’Epopée cathare II: Muret ou la dépossession (1213-1216), Toulouse: Privat 1977.

Roquebert, Michel, L’Epopée cathare III: Le lys et la croix (1216-1229), Toulouse: Privat 31996. [532 s. Podrobné historické dílo. Doplněno mapami, chronologickými a genealogickými tabulkami... MZK.]

Roquebert, Michel, L’Epopée cathare IV: Mourrir à Montségur (1229-1244), Toulouse: Privat 1989.

Roquebert, Michel, L’Epopée cathare V: La nuit des Amis de Dieu (1245-1321), Toulouse: Privat.

Wakefield, Walter L., Heresy, Crusade and Inquisition in Southern France, 1100-1250, London: Allen and Unwin 1974. [Stručná analýza s dobrou bibliografií. Vzestup herezí, kataři a valdenští, Languedoc, církevníci a kacíři, pronásledování, albigenská výprava, nástup inkvizice. Dodatky – anglické překlady z textů. ETF, NK ČR. c., p.]

The Albigensian crusade and its aftermath / Křížová výprava proti albigenským a co následovalo
Miscellaneous / Různé

Albaret, Laurent, „Le siège de Severac par Simon de Montfort en 1214“, Heresis 24, 1995, 53-66. [c.]

Alvira Cabrer, Martin, El Jueves de Muret: 12 de Septiembre de 1213, Barcelona: Universitat de Barcelona 2002.

Alvira Cabrer, Martin, „La Couronne d’Aragon, entre hérétiques et croisés. La Croisade albigeoise (1209-1211) selon le Chronicon rotense“, Heresis 38, 2003, 71-87. [h.]

Alvira Cabrer, Martin, „Le Vénérable Arnaud Amaury: Image et réalité d’un cistercien entre deux croisades“, Heresis 32, 2000, 3-35.

Alvira Cabrer, Martin – Smith, D. J., „Politica antiherética en la Corona de Aragon: Una carta inédita de Inocencio III. a la reina Sancha (1203)“, Acta medievalia 27-28, 2006-2007, 65-88. [Odkaz Jiménez.]

Au temps de la Croisade: Sociétés et pouvoirs en Languedoc au XIIIe siècle: Actes des conférences et tables rondes tenues dans l’Aude 3 avril-20 octobre 2009, Carcassonne: Archives départementales de l’Aude 2010.

Barber, Malcolm, „The Albigensian Crusades: Wars Like Any Other?“, . [CEC (sign. 5575).]

Berlioz, Jacques, Tuez-les tous, Dieu reconnaîtra les siens: La Croisade contre les Albigeois vue par Césaire de Heisterbach, Portet-sur-Garonne: Loubatières 1994. [c.]

Biget, Jean-Louis, „La croisade albigeoise et les villes“, in: La guerre et la ville à travers les âges: Cycles de conférences 1997-1998, ???: ADDIM 1999, 75-102. [Mapa a stručná bibliografie. Bez poznámek pod čarou. CEC (sign. B6324), v.]

Blanc, Jean, „L’ordre de Cîteaux et la croisade: réussite ou échec?“, in: kol., La persécution du catharisme, XIIe-XIVe siècles, Carcassonne: Centre d’Études Cathares 1996, 39-48. [h.]

Capul, M., „Notes sur le catharisme et la croisade des Albigeois en Agenais“, Revue de l’Agenais 90, 1964, 3-14.

Cassard, Jean-Christophe, „‚L’affaire de paix et de foi‘ vue de Bretagne armorique: Quelques notes d’hérésiologie virtuelle“, in: Patrick Boucheron – Jacques Chiffoleau (eds.), Religion et société urbaine au Moyen Âge: Études offertes à Jean-Louis Biget par ses anciens élèves, Paris: Publications de la Sorbonne 2000, 141-163. [c.; FF MU (DZ), s.]

Chenu, Christian, „Innocent III and the Case for War in Southern France in 1207“, Journal of Religious History 35/4, 2011, 507-515. [p.]

Costen, Michael, The Cathars and the Albigensian crusade, Manchester – New York: Manchester University Press 1997. [X, 229 s. Standardní zpracování, docela zajímavé. Bibliografie. Bez poznámkového aparátu. Odkaz Pegg, Corruption a Arnold, Inquisition. KTF Wien, v.]

Gibert, Urbain, „Notes concernant la Croisade contre les albigeois dans les Corbières occidentales“, Cahiers d’études cathares 25/62, 1974, 27-45. [Obrazové přílohy (mapka, fotografie míst). h.]

Godes, J. M., Los cátaros: Problema religioso, pretexto político, přel. M. Dolors Gallart, Círculo de Lectores, Barcelona 1998. [Překlad z katalánštiny, viz níže jeho bibl. údaj. Recenze Heresis 25, 152n. Je celkem příznivá, nicméně na s. 154 jsou už méně příznivé údaje o tom, jak autor „vykradl“ knihu Anne Brenonové Le vrai visage du catharisme – vypůjčil si z ní celé pasáže, ba i stránky; c.]

Graham-Leigh, Elaine, „Justifying Deaths: The Chronicler Pierre des Vaux-de-Cernay and the Massacre of Béziers“, Mediaeval Studies 63, 2001, 283-303. [CEC, v.]

Graham-Leigh, Elaine, The Southern French Nobility and the Albigensian Crusade, 2005.

Kurpiewski, Christopher M., „Writing Beneath the Shadow of Heresy: The Historia Albigensis of Brother Pierre des Vaux-de-Cernay“, Journal of Medieval History 31, 2005, 1-27. [CEC, v.; e-zdroje MU?]

La croisade albigeoise: Actes du colloque du Centre d’études cathares, Carcassonne, October 2002, Carcassonne: Centre d’études cathares 2004.

Langlois, Gauthier, „Le siège du château de Termes...“, Heresis 24, 1995, 87-89 a v některém z dřívějších čísel. [c.]

Lipton, Sara, „‚Tanquam effeminatum‘: Pedro II of Aragon and the Gendering of Heresy in the Albigensian Crusade“, in: Josiah Blackmore – Gregory S. Hutcheson (eds.), Queer Iberia: Sexualities, Cultures, and Crossings from the Middle Ages to the Renaissance, Durham – London: Duke University Press, 107-129. [FF MU (DZ), s., c.]

Kienzle, Beverly Mayne, „Innocent III’s papacy and the crusade years, 1198-1229: Arnaud Amaury, Gui of Vaux-de-Cernay, Foulque of Toulouse“, Heresis 29, 1999, 49-81. [c.]

Marvin, Laurence W., „The Massacre at Béziers July 22, 1209: A Revisionist Look“, in: Michael Frassetto (ed.), Heresy and the Persecuting Society in the Middle Ages: Essays on the Work of R. I. Moore, Leiden: Brill 2006, 195-225. [c., p.]

Meschini, Marco, Innocenzo III e il Negotium pacis et fidei in Linguadoca tra il 1198 e il 1215, Roma: Bardi 2007. [Původně jde o disertaci. Mimořádně zajímavá a vzorná práce věnovaná pojetí hereze u Inocence III. a jejím souvislostem s křížovou výpravou proti albigenským. Právo a hereze ve 12. a na počátku 13. stol.: problémy; běžný význam slova hereze; právní koncept hereze v kanonické tradici; protikacířská legislativa církve do r. 1207. Inocenc III. a hereze: problémy; postup; inocencovské pojetí negotium pacis et fidei; úvahy o vztahu Inocence III. a hereze. Negotium pacis a křížové výpravy proti albigenským: první výprava a negotium pacis; periodizace; boj s Rajmundem VI.; vražda legáta; „odklon“ výpravy proti vikomtu Trencavelovi; Filip II. Francouzský a protikacířská výprava; 4. laterán. Válka a propaganda za první albigenské výpravy: problém+ zrod propagandy v Římě; propaganda legátů; aragonská propaganda; Vilém z Tudely – mezi řemeslem a propagandou; Versus de victoria comitis Montisfortis; Petr z Vaux-de-Cernay mezi realitou, ideálem a propagandou; jihofrancouzská propaganda; Vilém z Puylaurens. Závěry. Podrobný poznámkový aparát (pod čarou), bibliografie, mapy, dodatky, jmenný rejstřík. BNCF, v. (v podobě disertace).]

Meschini, Marco, Innocenzo III e il Negotium pacis et fidei in Linguadoca tra il 1198 e il 1215, Milano: Università cattolica del Sacro Cuore 2002. [415 s., jednostranný tisk, formát A4. Již vydáno jako kniha (viz anotaci). BNCF, v.]

Pailhès, Claudine, „Jeu du pouvoir en comté de Foix pendant et après la croisade contre les Albigeois“, Bulletin de la SALSA??? ???, 1992, 113-158. [Pečlivé. Poznámky pod čarou, mapy. CEC (sign. 6345), v.]

Paladilhe, D., Simon de Montfort, Paris: Perrin 1988. [Lafon, Graal, 82 celkem chválí jako vyvážený portrét této osobnosti.]

Pegg, Mark Gregory, A Most Holy War: The Albigensian Crusade and the Battle for Christendom, Oxford: Oxford University Press 2008. [xxx, 253 s., váz. Monografie věnovaná výpravě proti albigenským s přesahy do otázky konstrukce hereze. Givenova recenze autorovi vyčítá, že si v zájmu živého (až poněkud „siláckého“) podání ledacos domýšlí; chválí konkrétnost, ale upozorňuje na přehánění závěrů, zejména pojetí albigenské výpravy jako uvedení genocidy do západní kultury. h., p.]

Raguin, Marjolaine, Propagande politique et religieuse dans la Chanson de la Croisade albigeoise, texte de l’Anonyme, disertační práce, Montpellier: Université de Montpellier 2011. [p.]

Savall, Jordi (ed.), Lo reialme oblidat: La tragèdia catara / Le royaume oublié: La tragédie cathare / The Forgotton Kingdom: The Albigensian Crusade, [564 p., hardback, 3 CDs. A book accompanying three CDs by Jordi Savall on the Albigensian Crusade (included). The same short introductory texts in French, English, Occitan, Spanish, Catalan, German, and Italian on: origins of Cathars (P. Jiménez Sanchez); Occitania, Cathars in Occitan society (A. Brenon); troubadours and Catharism; crusade (M. Alvira Cabrer); the time of the Inquisition (A. Brenon); Ad exstirpanda; Pyrenees; and memory of Catharism (A. Dalmau). Texts of the songs. h. (bis).]

Shirley, Janet (trans.), The Song of the Cathar Wars: A History of the Albigensian Crusade, Aldershot: Scolar Press 1996. [Odkaz M. G. Pegg, Corruption..., 207.]

Sibly, W. A. – Sibly, M. D. (trans.), The Chronicle of William of Puylaurens: The Albigensian Crusade and its Aftermath, Woodbridge: Boydell Press 2003. [xxxvi, 162 s.]

Sullivan, Karen, „L’‚absence‘ des hérétiques dans la Chanson de la croisade albigeoise“, Heresis 38, 2003, 11-29. [h.]

Vincent, N., „England and the Albigensian Crusade“, [CEC (sign. 5755).]

Wagner, Kay, „La croisade albigeoise vue par le chroniqueur Raoul de Coggeshale: Une interprétation de l’histoire sous l’angle du ‚patriotisme‘ anglais“, Heresis 35, 2001, 83-89. [Obsahuje též citaci pramene v latině a jeho francouzský překlad.]

Zerner, Monique, „Questions sur la naissance de l’affaire albigeoise“, in: Claudie Duhamel-Amado – Guy Lobrichon (eds.), Georges Duby: L’écriture de l’Histoire, (Bibliothèque du Moyen Âge 6), De Boeck-Université 1996, 427-444. [Zabývá se politickými pohnutkami, pro které začal Vilém z Montpellier po nástupu Inocence III. projevovat zájem o boj proti kacířům. Pečlivě podložená studie. CEC (sign. 5831), p.]

Sources

See also elsewhere – Chronicles of Guillaume Pelhisson, Guillaume of Puylaurens, Peter of Vaux-de-Cernay.

Zerner, Monique (ed.), La croisade albigeoise, (Archives 75), Paris: Gallimard 1979. [248 p. A reader of sources concerning the Albigensian crusade.]

Overviews / Přehledy

Brenon, Anne, La croisade contre les albigeois, ???: Pérégrinateur 2007.

Cartier, Jean Pierre, Válka proti albigenským, Praha: Odeon 1979. [296 s. Populárněvědecká literatura – historie – katarství, inkvizice. Z fr. orig. Histoire de la croisade contre les Albigeois (Paris 1968) přel. Eva Musilová. Náklad 9000 výtisků. Bezcenná kniha balancující na hranici populárněvědecké literatury a historického románu. Obrazová příloha. FF MU, s.]

Dutton, Claire Maria, Aspects of the Institutional History of the Albigensian Crusades, 1198-1229 [Ph.D. thesis], London: University of London 1993. [EThOS, p.]

Hamilton, Bernard, The Albigensian Crusade, London: Historical Association Pamphlet 1974.

Oberste, Jörg, Der „Kreuzzug“ gegen die Albigenser: Ketzerei und Machtpolitik im Mittelalter, b.m.: Primus c2003. [222 p. An overview with minimal footnotes (205-210). Translated into Czech (h.). KTF Wien, v.]

Oberste, Jörg, Křížová výprava proti albigenským: Kacířství a mocenská politika ve středověku, trans. Blanka Pscheidtová, (Každodenní život 61), Praha: Argo 2014. [220 p. h.]s

Roquebert, Michel (ed.), La Croisade albigeoise, 2002. [Asi dvě desítky příspěvků k výpravě, různá témata: Katalánsko, aktéři výpravy, důsledky atd.]

Roquebert, Michel, Montségur: Les cendres de la liberté, Toulouse: Privat 1992. [176 s. Odborná literatura – vlastivěda, historie – katarství, Montségur. MZK.]

Sumption, Jonathan, The Albigensian Crusade, London: Faber & Faber 1978. [M. Lambert: živě podané vyprávění, z něhož by však měla být vypuštěna 2. kapitola, která pojednáváo herezi. Klasický a nepříliš přínosný přehled, minimum poznámek. BNF, v.]

Wakefield, Walter L., Heresy, Crusade and Inquisition in Southern France, 1100-1250, London: Allen and Unwin 1974. [Stručná analýza s dobrou bibliografií. Vzestup herezí, kataři a valdenští, Languedoc, církevníci a kacíři, pronásledování, albigenská výprava, nástup inkvizice. Dodatky – anglické překlady z textů. ETF, NK ČR. c., p.]

Political context / Politický kontext

Lerner, Robert E., „The Uses of Heterodoxy: The French Monarchy and Unbelief in theThirteenth Century“, French Historical Studies 4, 1965, 189-202. [Summary here. p.]

Studies on the sources / Studie o pramenech

Berlioz, Jacques, „Exemplum et histoire: Césaire de Heisterbach (v. 1180-v. 1240) et la croisade albigeoise“, Bibliothèque de l’École des Chartes 147/1, 1989, 49-86. [persee.fr, p.]

Lamarrigue, Anne-Marie, „La Croisade albigeoise vue par Bernard Gui“, Journal des savants 2/1, 1993, 201-233. [persee.fr, p.]

Molinier, Auguste, „Catalogue des actes de Simon et d’Amauri de Montfort (suite)“, Bibliothèque de l’école des chartes 34/1, 1873, 445-501. [p.]

Montségur

Niel, Ferdinand, „La dernière nuit de Montségur“,Cahiers du Sud 61/387-388, 1966, 221-226. [h.]

Sociology of Catharism / Sociologie katarství

Miscellaneous / Různé

Abel, Armand, „Aspects sociologiques des religions ‚manichéennes‘“, in: Mélanges René Crozet I, Poitiers 1966, 33-46.

Biller, Peter, „Cathar Peace-making“, in: Simon Ditchfield (ed.), Christianity and Community in the West: Essays for John Bossy, Aldershot: Ashgate 2001. [Odkaz Arnold, Inquisition, 263. c.]

Bozóky, Edina, „La part du mythe dans la diffusion du catharisme“, Heresis 35, 2001, 45-58. [Velmi cenná studie o mechanismech přesvědčování ke konverzi a o důležitosti mýtu v katarství a jeho šíření. c.]

Brenon, Anne, „Le catharisme dans la famille en Languedoc aux XIIIe et XIVe siècles d’après les sources inquisitoriales“, Heresis 28, 1997, 39-62. [Přetištěno též v Les archipels cathares (h.). c.]

Brenon, Anne, „Le catharisme dans la famille en Languedoc aux XIIIe et XIVe siècles d’après les sources inquisitoriales“, in: ead., Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale I: Les archipels cathares, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2003, 205-226. [Nové vydání studie z Heresis. h.]

Jiménez, Pilar, „Y a-t-il eu un catharisme des montagnes?“, in: Serge Brunet – Nicole Lemaître (eds.), Clergés, communautés et familles des montagnes d’Europe, Paris: Publications de la Sorbonne 2005, 223-235. [Studie kladoucí si otázku, zda existovalo specificky „horské“ katarství; na tuto otázku odpovídá negativně s tím, že vidí různá katarství na horách i v nížinách, ne však specificky horské katarství. Založená na klasických východiscích (katarství existuje, má hierarchii), dobře podložená, obsahuje poznámky pod čarou. CEC (separát, sign. 6633), p.]

Kaelber, Lutz, Schools of Asceticism: Ideology and Organization in Medieval Religious Communities, University Park: The Pennsylvania State University Press 1998. [Přes 270 s. Obecný úvod o mnišském asketismu, jeho souvislost se světskými sférami, rozvoj laického asketismu, valdenství, katarství. Bibliografie. University Park je skutečně místo vydání; Pennsylvania je v tiráži dokonce zkráceno, je to název státu. FF MU (DZ), s.; zč. c.]

Kaelber, Lutz, „Sociological Explanations of Cathar Success and Tenacity in Languedoc: A New Perspective Focusing on the ‚Houses of Heretics‘“, Heresis 38, 2003, 31-49. [h.]

Kaelber, Lutz, „Weavers into Heretics?“, Social Science History 21/1, 1997, 111-137. [ScienceDirect, p.]

Lambert, Malcolm D., „Catharisme et bon sens populaire“ , in: kol., La persécution du catharisme, XIIe-XIVe siècles, Carcassonne: Centre d’Études Cathares 1996, 193-214. [h.]

Paiement Debergue, Yvette, „Good Women as Nuns? A Re-Investigation of the Sources“ , Heresis 42-43, 2005, 55-75. [h.]

Résséguier, L., „La noblesse du comté de Foix et le catharisme au début du XIVe siècle, à travers l’exemple des trois lignages: les Châteauverdun, les Issaura, les Luzenac“, in: Les voies de l’hérésie: Le groupe aristocratique en Languedoc (XIe-XIIIe siècles) II, Centre d’Études Cathares, Carcassonne 2001, 189-205. [c.?]

Šemkov, Georgi, „Le contexte socio-économique du catharisme au Mas-Saintes-Puelles dans la première moitié du 13e siècle“, Heresis , č. 2, 35-53. [Velmi užitečná studie. Rozpisy, kdo patřil k aristokracii, kdo nosil titul en či na apod. c.]

Vilandrau, Céline, „Inquisition et ‚sociabilité cathare‘ d’après le registre de l’inquisiteur Geoffroy d’Ablis (1308-1309)“, Heresis 34, 2001, 35-66. [Inkvizice proti herezi, jak církev viděla heretiky, sociologie katarství, setkání katarů, žena v katarství, šlechtici a nešlechtici. c.]

Wakefield, Walter L., „Heretics and Inquisitors: The case of Le Mas-Saintes-Puelles“, The Catholic Historical Review 69/2, 1983, 209-226. [Recenze Heresis 2, 67n. c.]

Wakefield, Walter L., „Heretics and Inquisitors: The Case of Auriac and Cambiac“, Journal of Medieval History 12/3, 1986, 225-237. [ScienceDirect, ale ne pro MU ani pro ÖNB; EBSCO t. č. nemá tento ročník. MSH/BSG?, c.]

Cathars and economy, Cathars and money / Kataři a ekonomika, kataři a peníze

Duvernoy, Jean, „Les Albigeois dans la vie sociale et économique de leur temps“, [Bez dalšího upřesnění cituje Heresis 9, 123.]

Lanoix, I., Les cathares face au développement économique du Moyen Âge et le financement de leur éradication, Maîtrise sous la direction de R. Ege, Université de Strasbourg, 2000.

Roach, Andrew P., „The Cathar Economy“, Reading Medieval Studies 12, 1986, 51-71. [Recenze Heresis 9, 123. BNF nic; BL, c. (male et 1:1).]

Šemkov, Georgi, „Le contexte socio-économique du catharisme au Mas Saintes Puelles dans la première moitié du XIIIe siècle“, Heresis , č. 2, 35 ad. [h.]

Šemkov, Georgi, „Der sozial-ökonomische Hintergrund der Bogomilien in Bulgarien und Byzanz wie auch der Patarener in Bosnien I“, Heresis 3, 1984, 45-51. [h.]

Šemkov, Georgi, „Der sozial-ökonomische Hintergrund der Bogomilien in Bulgarien und Byzanz wie auch der Patarener in Bosnien II“, Heresis 1985, č. 4, 37-62. [Obsahuje mj. podrobné tabulky jednání, na kterých se účastnili bosenští pataríni; h.]

Zbíral, David, „‚Poor of Christ‘ Not So Poor: A Paradox of the Cathar Heresy“, příspěvek na International Medieval Congress 2011 (Leeds).

Cathars and literacy; Cathars as writers / Kataři a vzdělanost; kataři jako tvůrci písemných pramenů

Arnold, John H., „A Man Takes an Ox by the Horn and a Peasant by the Tongue: Literacy, Orality and Inquisition in Medieval Languedoc“, in: M. C. Cross – Rees-Jones – F. Riddy (eds.), Learning and Literacy in the Middle Ages, Turnhout: Brepols 2001.

Biller, Peter, „Northern Cathars and Higher Learning“, in: Peter Biller – Barrie Dobson (eds.), The Medieval Church: Universities, Heresy, and the Religious Life: Essays in Honour of Gordon Leff, (Studies in Church History: Subsidia 11), Woodbridge: The Boydell Press 1999, 25-53. [This article has two parts. The first demonstrates (by an analysis of relations between William of Auxerre’s Summa aurea, Moneta of Cremona and Alan of Lille which has big value in itself) that polemists did not just copy the knowledge on heresy, which allows to postulate that Cathars used some of the maxims ascribed to them by William of Auxerre, of which one is identified by Biller. In the second part, Biller draws upon this to reconstruct some elements of northern Cathars’ learning. l.; c.]

Biller, Peter, „The Cathars of Languedoc and Written Materials“, in: Peter Biller – Anne Hudson (eds.), Heresy and Literacy, 1000-1530, (Cambridge Studies in Medieval Literature 23), Cambridge: Cambridge University Press 1994, 61-82. [c.; h.]

Cazenave, Annie, „Langage catholique et discours cathare: Les écoles de Montpellier“, in: Annie Cazenave – Jean-François Lyotard (eds.), L’art des confins: Mélanges offerts à Maurice de Gandillac, Paris: Presses universitaires de France 1985, 137-152. [Focuses on a group of polemical texts written in Languedoc around 1200. The author studies these texts for themselves, not as a source for Catharism (137). BNF, v.; k. (DZ, cs).]

Droes, F., „Guillaume d’Auxerre et les cathares?“, Annuaire-bulletin de l’École pratique des hautes études, VIe section 84, 1979-1980, 427-428. [Summarized by Biller, „Northern...“, 27: „reports research on the possibility of Guillaume of Auxerre being the Magister G referred to in the ... Liber de duobus principiis“.]

Duvernoy, Jean, „Le livre des hérétiques“, in: Livres et bibliothèques (XIIIe-XIVe s.), (Cahiers de Fanjeaux 31), Toulouse: Privat 1996, 315-331. [c.]

Paolini, Lorenzo, „Italian Catharism and Written Culture“, in: Peter Biller – Anne Hudson (eds.), Heresy and Literacy, 1000-1530, (Cambridge Studies in Medieval Literature 23), Cambridge: Cambridge University Press 1994, 83-103. [c.; h.]

Zanella, Gabriele, „Educazione e cultura degli eretici (secc. XII-XIV)“, <http://digilander.libero.it/eresiemedievali/Cerf.doc>. [Written for the book Cultures italiennes and published there in French translation, see below. doc.]

Zanella, Gabriele, „La culture des hérétiques italiens“, in: I. Heullant-Donat (ed.), Cultures italiennes (XIIe-XVe siècles), Paris: Le Cerf 2000, 345-372?. []

Women in Catharism / Ženy v katarství

Abels, Richard – Harrison, Ellen, „The Participation of Women in Languedocian Catharism“, Mediaeval Studies 41, 1979, 215-251. [Analýzy podle inkvizičních záznamů. Přiklání se spíše k závěru, že ženy v katarství neměly nějakou zvláštní pozici a jejich podíl nepřesahoval celkový podíl žen v obyvatelstvu. c.]

Barber, Malcolm, „Women and Catharism“, Reading Medieval Studies 3, 1977, 45-62. [Mělo by být přetištěno v Malcolm Barber, Crusaders and Heretics, Twelfth to Fourteenth Centuries, Aldershot: Ashgate 1995 (c.).]

Bejick, Urte, Die Katharerinnen: Häresieverdächtige Frauen im mittelalterlichen Süd-Frankreich, Freiburg – Basel – Wien: Herder 1993. [153 s. Herder-Taschenbuch 4211: Herder-Spektrum. Bibliografie s. 149-153. ISBN 3-451-04211-8. Urte Bejick, 1958- , doktorka teologie. Ucházející kniha, založená na Fournierově registru. c.]

Bertuzzi, Roberta, Ecclesiarum forma: Tematiche di ecclesiologia catara e valdese, Roma: Quasar 1998, 215-239. [h.]

Biller, Peter, „Cathars and Material Women“, in: Peter Biller – Alastair J. Minnis (eds.), Medieval Theology and the Natural Body, Woodbridge: York Medieval Press – Boydell & Brewer 1997. [c.]

Biller, Peter, „Women and Texts in Languedocian Catharism“, in: Lesley Smith – Jane H. M. Taylor (eds.), Woman, the Book and the Godly: Selected Proceedings of St. Hilda’s Conference, 1993, Cambridge: Brewer 1995, 171-182. [Odkaz I. Bueno.]

Brenon, Anne, „L’hérésie en Languedoc aux XIIe-XIIIe siècles: Une religion pour les femmes?“, in: ead., Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale I: Les archipels cathares, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2003, 191-203. [h.]

Brenon, Anne, „L’hérésie et les femmes en Languedoc au début du XIIIe siècle: Un espace religieux privé?“, in: Anne Brenon, Le choix hérétique: Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale, Cahors: La Louve 2006, 133-145. [h.]

Brenon, Anne, „La voix des bonnes femmes: Essai sur le rôle pastoral et sacerdotal des chrétiennes dans la contre-Église cathare“, Médiévales 1997 (Les actes du colloque d’historiens du 11 octobre 97), Baziège: A.R.B.R.E 1997, 62-82. [Pozn. aparát. Založeno zejm. na inkv. registrech, zmíněn Ebervin. CEC (sign. B5731), v.]

Brenon, Anne, Les femmes cathares, Paris: Perrin 1992. [410 s. Populárněvědná literatura – katarství. Živé zpracování inkvizičních pramenů se zaměřením na katarské ženy. Místy poněkud básnické a emocionální a z hlediska akademické religionistiky problematické. Součástí knihy jsou i pasáže uvádějící do katarství čtenáře, který o něm nic neví. c.]

Brenon, Anne, „The Voice of the Good Women: An Essay on the Pastoral and Sacerdotal Role of Women in the Cathar Church“, in: Beverly Mayne Kienzle – Pamela J. Walker (eds.), Women Preachers and Prophets through Two Millenia of Christianity, Berkeley – Los Angeles – London: University of California Press 1998, 114-133. [Viz ještě jednu studii v bibl. Heresis 35, 206. FF MU (DZ); h.]

Bueno, Irene, „Preferire l’eresia? Donne catare in Linguadoca nel primo Trecento“, Storia delle donne 2, 2006, 243-266. [A study on the conditions of conversion of women to Catharism in southwestern France, 1300-1325. <http://www.donne-cosi.org/Febbraio2007/noieilfemminismo/uninteressantestudio.htm>, 26. 7. 2007, <http://www3.unifi.it/fupriv/upload/sub/sd/SdD_2_2006_15.pdf>, 26. 7. 2007, html, pdf, c.]

Hancke, Gwendoline, „Femmes et féminité d’après le registre de Jacques Fournier“, in: Emmanuel Le Roy Ladurie (ed.), Autour de Montaillou, un village occitan: Histoire et religiosité d’une communauté villageoise au Moyen Âge, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2001, 157-166. [FF MU (DZ), s.; c.]

Hancke, Gwendoline, „La prédication féminine chez les cathares“, in: Martin Aurell (ed.), Les cathares devant l’Histoire: Mélanges offerts à Jean Duvernoy, Cahors: L’Hydre 2005, 289-309. [h.]

Hancke, Gwendoline, Les belles hérétiques: Être femme, noble et cathare, Castelnaud-la-Chapelle: L’Hydre 2001. [119 s. Recenze Heresis 38, 173 ad.]

Julien, L., „Le catharisme et la femme“, Cahiers d’études cathares 27/69, 1976, 29-37.

Koch, Gottfried, „Die Frau im mittelalterlichen Katharismus und Waldensertum“, Studi medievali 5/2, 1964, 741-774. [Dle exempláře v BSG nejasné, zda je to v 2. seš., protože je to svázáno do jednoho, nicméně nezávislý údaj také uvádí „3. serie, V, 2“. c.]

Koch, Gottfried, Frauenfrage und Ketzertum im Mittelalter, Berlin: Akademie-Verlag 1962. [Zdůrazňuje důležitost žen v katarství. Dle Kalivody, HM, 93, vrchol marxistického bádání o katarství. ÖNB, c. tit., obsah. MZK (sign. 2-498.255).]

Koch, Gottfried, „La donna nel catarismo e nel valdismo medioevali“, in: Ovidio Capitani (ed.), Medioevo ereticale, Bologna: Il mulino 1977, 245-275. [Italský překlad studie vydané původně ve Studi medievali. c.]

Müller, Daniela, „Femmes cathares en Rhénanie“, Médiévales 1997 (Les actes du colloque d’historiens du 11 octobre 97), Baziège: A.R.B.R.E 1997, 112-124. [Středně kvalitní studie založená hlavně na Ebervinovi a Lepzetovi. Závěrem diskuse, zda bylo katarství náboženství žen. CEC (sign. B5726), v.]

Müller, Daniela, „Femmes devant l’Inquisition“, in: Emmanuel Le Roy Ladurie (ed.), Autour de Montaillou, un village occitan: Histoire et religiosité d’une communauté villageoise au Moyen Âge, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2001, 167-184. [FF MU (DZ), s.; c.]

Müller, Daniela, Frauen vor der Inquisition: Lebensform, Glaubenszeugnis und Aburteilung der deutschen und französischen Katharerinnen, Mainz: Philipp von Zabern 1996. [480 s. Přehled pramenů, Evervin ze Steinfeldu, Eckbert, Konrád z Marburgu, severní Francie, Remeš 1176, Esclarmonda, katarské dokonalé, katarské učení (přehledová kapitola), důsledky učení na praktický život žen, Boží soud, Inocenc III., inkvizice, Robert Bulhar. Zajímavá a podrobná kniha. Poznámkový aparát, rejstříky. Důkladná práce vědeckého rázu. Recenze Heresis 26-27, 1996, 190-192. ÖNB, KTF Vídeň. c.; FF MU (DZ), s.]

Mundy, John Hine, Men and Women at Toulouse in the Age of the Cathars, Toronto: Pontifical Institute of Mediaeval Studies 1990. [236 s. Představení dokumentů, společnost, sex, vztahy, manželství, kontexty. Dodatky, bibliografie, rejstřík. Velmi příznivá recenze Duvernoy in Heresis 1990, č. 15, 136-139. c.]

Segl, Peter, „Il movimento religioso femminile nel Sud della Francia, nei secoli XII e XIII, tra eresia e ortodossia“, in: Peter Dinzelbacher – Dieter R. Bauer (eds.), Movimento religioso e mistica femminile nel Medioevo, Cinisello Balsamo: Edizioni Paoline 1993, 131-148. [Jde o italský překlad sborníku uvedeného níže; editorem italské verze je prý Vannini, ale titulní strana uvádí to, co píši zde, tj. původní editory. c.]

Segl, Peter, „Die religiöse Frauenbewegung in Südfrankreich im 12. und 13. Jahrhundert zwischen Häresie und Orthodoxie“, in: Peter Dinzelbacher – Dieter R. Bauer (eds.), Religiöse Frauenbewegung und mystische Frömmigkeit im Mittelalter, Köln – Wien: Böhlau 1988, 99-116? (117 začíná další studie). [Na internetu jen minimálně citovaná práce.]

Werner, Ernst, „Die Stellung der Katharer zur Frau“, Studi medievali 2, 1961, 295-301.

Zbíral, David, „Sibyla den Balle a role žen v jihozápadofrancouzském katarství na počátku 14. století“, in: Martin Nodl (ed.), Zbožnost středověku, (Colloquia mediaevalia Pragensia 6), Praha: Filosofia 2007, 211-229. [h.]

Catharism as practice / Katarství jako praxe

Rituals; consolamentum / Rituály; consolamentum

Bertuzzi, Roberta, „Il Pater noster nei rituali catari“, Studi medievali 47/1, 2006, 29-70. [p.]

Bertuzzi, Roberta, „Il prologo del Vangelo di Giovanni nei rituali e nei testi catari“, Cristianesimo nella storia, 30, 2009, 39-72. [p.]

Brenon, Anne, „Catéchèse et liturgie: L’apport des rituels cathares“, [For the Bouquins collection (R. Laffon). A very close reading of the texts. Brenon says that we cannot be really sure whether the Dublin Ritual is indeed a Cathar rituale, thereby questioning its classification by Venckeleer. I have a draft of this.]

Brenon, Anne, „Les fonctions sacramentelles du consolament“, Heresis 20, 1993, 33-50. [Přetištěno též v Les archipels cathares (h.). c.]

Brenon, Anne, „Les fonctions sacramentelles du consolament“, in: ead., Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale I: Les archipels cathares, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2003, 129-151. [Nové vydání studie z Heresis (c.). h.]

Brenon, Anne, „Pactum quod heretici vocant la co(n)venensa: L’engagement religieux au cœur des pratiques cathares“, in: Anne Brenon, Le choix hérétique: Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale, Cahors: La Louve 2006, 147-155. [h.]

Debergue, Yvette, „Bonas Femnas and the Consolamen“, Journal of Religious History 35/4, 2011, 532-545. [Abstract: My recently completed doctoral dissertation examines gender relations in the communities of the Lauragais in the thirteenth century that adhered to heresy. I focus here on the ways that the socially constructed gender identities of women and men influenced their involvement with the amicx de Dieu, or friends of God, also known as the Good Christians. I hope to show the extent to which women who embraced heretical thoughts and practices were still considered by society as less worthy than men to receive the gesture of respect known as the melhoramen. Despite often being drawn from the nobility, most women who underwent the consolamen and became bonas femnasstill failed to transcend the gender boundaries of their day. Despite long held beliefs that women were empowered beyond the traditional gender boundaries when they adhered to heretical beliefs and practices, and further to studies that have proven that women did not embrace the heretical lifestyle as extensively as was previously thought, I will examine here the reasons for this subjugation of the religious rights of women who embraced heresy. p.]

Dossat, Yves, „L’Évolution des rituels cathares“, Revue de Synthèse 23, 1948, 27-30. [c.]

Duvernoy, Jean, „La liturgie et l’Église cathare [II?]“, Cahiers d’études cathares 18/35, 1967, 17-30. [h.]

Hagman, Ylva, „Le rite d’initiation chrétienne chez les cathares et les bogomiles“, Heresis 20, 1993, 13-31. [Brenonová in Nelli, EC, 223, studii právem doporučuje. Povedená studie, která rozebírá dva stupně katarského a bogomilského obřadu, navrhuje dobře zvážené vysvětlení některých nesrovnalostí v náplni dvou fází aj. c.]

Jiménez Sanchez, Pilar, „Variations dans les rites sacramentaires des cathares: L’exemple de l’initiation chrétienne (XIIe-XIIIe siècles)“, in: „Essere minoranza: Comportamenti culturali e sociali delle minoranze religiose tra medioevo ed età moderna“, Bollettino della Società di studi valdesi 121/194, 2004, 37-58. [Archive.org; h.]

? Maillard, B. de, „Le catharisme“, L’initiation 40, 1966, 97-109. [Je to o katarské iniciaci, nebo přehled katarství? Spíš asi to druhé.]

Riparelli, Enrico, „La centralità della liturgia nel catarismo“, in: Lidia Flöss (ed.), Eretici del Garda: La Chiesa catara di Desenzano del Garda, Macerata: Quodlibet 2006, 41-57. [h.]

Silva, Patrícia Antunes Serieiro, „‚O veneno do erro...‘: A penitência dos cátaros, segundo o inquisidor Rainiero Sacconi“ [online], Revista Mundo Antigo 1/2, 2012, 85-99, <http://www.nehmaat.uff.br/revista/2012-2/artigo04-2012-2.pdf>, [26. 12. 2014]. [p.]

Šanjek, Franjo, „Le catharisme: L’unité des rituels“, Heresis 21, 1993, 29-46. [Věnováno jednotě katarského a bogomilského obřadu duchovního křtu. c.]

Šanjek, Franjo, „Katarsko-dualistička inicijacija u srednjem vijeku“, Historijski zbornik 29-30, 1976-1977, 101-111. [CEC, v.]

Šanjek, Franjo, „L’initiation cathare dans l’Occident médiéval“, Heresis 5, 1985, 19-27. [Studie o consolamentu. Možná jiná verze Katarsko-dualistička inicijacija? h.]

Tripp, David, „Initiation Rites of the Cathari“, Studia liturgica 12/4, 1977, 184-194. [Nepoučená a podivná studie, která reprodukuje Lyonský obřadní spis a halí ho do diletantského výkladu spatřujícího jeho původ v gnosticismu. Odkaz Berkhout – Russell. KTF Wien (Lit-364/12, v přízemí mezi časopisy), c.]

Utz Tremp, Kathrin, „Die letzten Katharer in Montaillou (Anfang 14. Jahrhundert)“, in: ead., Von der Häresie zur Hexerei: „Wirkliche“ und imaginäre Sekten im Spätmittelalter, (Schriften der Monumenta Germaniae Historica 59), Hannover: Hahnsche Buchhandlung 2008, 59-118: 115-118. [On the melioramentum. h.]

Endura

Duvernoy, Jean, „La liturgie et l’Église cathare“, Cahiers d’Études cathares 1967, č. 33 (endury se týká jen s. 13, pozn. 20; jde o vyvrácení možnosti hledat v některých pramenech starší případy, jak činí Riol). [BSG projito toto číslo, ale tato studie tam nenalezena. Spíš č. 34? Protože v č. 35 je pokračování.]

Levitov, Leo, Solution of the Voynich Manuscript: A Liturgical Manual for the Endura Rite of the Cathari Heresy, the Cult of Isis, Aegean Park Press 1987. [ISBN 0-89412-148-0. A strange esoteric book pretending to have broken the code of the Voynich Manuscript which it interprets as a manual for endura.]

Molinier, Charles, „L’endura: Coutume religieuse des derniers sectaires albigeois“, Annales de la Faculté des Lettres de Bordeaux 3, 1881, 282-299. [Odkaz Duvernoy, Fournier I, 235. Překonaná práce, důležitá spíš pro dějiny studia katarství. c.]

Riol, Jean-Laurent, „L’abrègement mystique de la vie“, in: Jean-Laurent Riol, Dernières connaissances sur des questions cathares: Essai de critique historique, Albi: Imprimerie coopérative du Sud-Ouest [1964], 17-37. [Odkaz Thouzellier, Rituel, 161 (uvádí rok 1963, ale vzhledem k dataci doslovu – s. 81 – do r. 1964 je třeba upřednostnit 1964, které uvádí katalog BNF). Historická práce s poznámkami pod čarou, zastaralá, zajímavá převážně z historiografického hlediska. BNF; FF MU (DZ), s.]

Tsiamis, Costas – Tounta, Eleni – Poulakou-Rebelakou, Effie, „The ‚Endura‘ of the Cathars’ Heresy: Medieval Concept of Ritual Euthanasia or Suicide?“, Journal of Religion and Health [p.]

Work with the Bible, biblical exegesis / Práce s Biblí, biblická exegeze

Dulnyeva, Natalyia – Pechenkin, Andrèi, „Les fondements de la lecture cathare du Prologue de l’Évangile de Jean“, in: Anne Brenon (ed.), 1209-2009: Cathares: Une histoire à pacifier?, Portet-sur-Garonne: Loubatières 2010, 171-177. [h.]

Duvernoy, Jean, „L’exégèse cathare de Jean I, 3-4“, Cahiers d’Études cathares 19/40, 1968-1969, 12-15. [c.]

Grosse, Ernst Ulrich, „Sens et portée de l’Évangile de saint Jean pour les cathares“, Heresis 10, 1988, 9-19. [Přel. J. Duvernoy; h.]

Riparelli, Enrico, „Les techniques d’exégèse des cathares“, in: Martin Aurell (ed.), Les cathares devant l’Histoire: Mélanges offerts à Jean Duvernoy, Cahors: L’Hydre 2005, 323-348. [h.]

Silva, Patrícia Antunes Serieiro, „A exegese bíblica dos ‚cátaros‘ lombardos“ [online], Anais eletrônicos do XXII Encontro Estadual de Historia da ANPUH-SP Santos 2014, <http://www.encontro2014.sp.anpuh.org/resources/anais/29/1411581336_ARQUIVO_textocompleto-ANPUHrevisado.pdf>, [26. 12. 2014], 1-14. [p.]

Thouzellier, Christine, „L’emploi de la Bible par les cathares (XIIIe siècle)“, in: Willem Lourdaux – Daniel Verhelst (eds.), The Bible and Medieval Culture, (Medievalia Lovaniensia – Studia 7), Leuven: Leuven University Press 1979, 141-156. [ÖNB (sign. 1125767-C.1,7 Neu Per), c.]

Werner, Ernst, „Johannesevangelium und mittelalterlicher Dualismus / L’Évangile de Jean et le dualisme médiéval“, Heresis 12, 1989, 13-26. [Německy a francouzsky; h.]

Zambon, Francesco, „L’interprétation cathare des paraboles évangéliques: Les deux arbres, la brebis et la drachme perdues“, in: Anne Brenon (ed.), 1209-2009: Cathares: Une histoire à pacifier?, Portet-sur-Garonne: Loubatières 2010, 155-169. [Probably a newer, French version of the contribution in Eretici del Garda? h.]

Zambon, Francesco, „L’interpretazione delle parabole evangeliche nella doctrina catara“, in: Lidia Flöss (ed.), Eretici del Garda: La Chiesa catara di Desenzano del Garda, Macerata: Quodlibet 2006, 59-72. [h.]

Cathar preaching / Katarské kazatelství

Berlioz, Jacques, „La prédication des cathares selon l’inquisiteur Étienne de Bourbon (mort v. 1261)“, Heresis 31, 1999, 9-36.

Brenon, Anne, „Le sermon des hérétiques: Modes et pratiques de la prédication cathare d’après les archives inquisitoriales (XIIIe-XIVe siècles“, in: Anne Brenon, Le choix hérétique: Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale, Cahors: La Louve 2006, 175-185. [First published in Slavica Occitania 16 (c.). h.]

Jiménez Sanchez, Pilar – Brouns, Benoît, „La dissidenza catara in Lingadoca: Un esempio di spiritualità medievale“, in: Giovanni Filoramo (ed.), Storia della direzione spirituale II: L’età medievale, Brescia: Morcelliana 2010, 387-406. [Overview article on the transmission of Catharism, mostly by preaching. FF MU (DZ), s.]

Kienzle, Beverly Mayne, ???, Archives ariégoises: Revue de l’Association des Amis des Archives de l’Ariège 2, 2010, ???-???. [Studie o katarském kázání v inkvizičním registru Jakuba Fourniera. v.]

Everyday life / Každodenní život

Duvernoy, Jean, „La journée de marche des Ariégeois vers 1300“, in: Jean Duvernoy, Cathares, vaudois et béguins, dissidents du pays d’Oc, Toulouse: Privat 1994, 237-240. [First published in 1986. h.]

Duvernoy, Jean, „La nourriture en Languedoc à l’époque cathare“, in: Jean Duvernoy, Cathares, vaudois et béguins, dissidents du pays d’Oc, Toulouse: Privat 1994, 229-236. [h.]

Duvernoy, Jean, „Note relative à la terminologie des hypogées et autres retraites des hérétiques d’après les registres de l’Inquisition toulousaine“, in: Jean Duvernoy, Cathares, vaudois et béguins, dissidents du pays d’Oc, Toulouse: Privat 1994, 225-228. [First published in Chthonia 4, 1964. h.]

Nelli, René, La vie quotidienne des Cathares du Languedoc au XIIIe siècle, Paris: Hachette 1969. [V bibliografii Nelli, Écrivains anticonformistes... je ...cathares languedociens au XIIIe siècle.]

Nelli, René, Życie codzienne katarów w Langwedocji w XIII. w., Państwowy Instytut Wydawniczy, Warszawa 1979. [216 s. Odborná literatura – historie, religionistika – katarství. Dobrá kniha nabízející poučený vhled do sociálního rozměru katarství a každodenního života. Obrazová příloha. MZK.]

Material culture of Catharism / Hmotná kultura katarství, archeologie katarství

See also „Archeology, archeological context“.

Ucla, Pierre, „Contribution à l’étude des stèles discoïdales du Languedoc“, Archéologie du Midi médiéval 1/1, 1983, 69-92. [persee.fr, p.]

Catharism as a religious and intellectual tradition / Katarství jako náboženská a intelektuální tradice

Miscellaneous / Různé

Acerbi, Antonio, „La ‚Visione di Isaia‘ nelle vicende dottrinali del catarismo lombardo e provenzale“, Cristianesimo nella storia: Ricerche storiche, esegetiche, teologiche 1/1, 1980, 75-122. [Odkaz Paolini in Heresy and Literacy, 93; Romagnoli. MSH, c.]

Brenon, Anne, „Les Cathares: Bons Chrétiens et hérétiques“, Heresis 13-14, 1989, 115-170. [Prameny ke katarství atd. Spíš přehledová práce. h.]

Bordonove, Georges, La tragédie cathare. [Asi popularizující a angažované.]

Brenon, Anne, Le vrai visage du catharisme, Loubatières, Toulouse 1988. [Dobré jako první seznámení, jinak nepříliš zajímavé populární shrnutí. UB Wien?, v.]

Hamilton, Bernard, „The Cathars and Christian Perfection“, in:Peter Biller – Barrie Dobson (eds.), The Medieval Church: Universities, Heresy, and the Religious Life: Essays in Honour of Gordon Leff, (Studies in Church History: Subsidia 11), Woodbridge: The Boydell Press 1999, 5-. [Studie věnovaná katarské spiritualitě. c.]

Loos, Milan, „Gnosis und Mittelalterlicher Dualismus“, Listy filologické 90, 1967, 116-127. [Gnostické prvky paulikiánství, bogomilství a katarství. České résumé s. 126-127. c.?]

Manselli, Raoul, „Dolore e morte nell’esperienza religiosa catara“, in: Raoul Manselli, Il secolo XII: Religione popolare ed eresia, Roma: Jouvence 31995, 261-276. [h.]

Manselli, Raoul, „Églises et théologies cathares“, in: Cathares en Languedoc (Cahiers de Fanjeaux 3), 129-176. [c.]

Manselli, Raoul, „Évangélisme et mythe dans la foi cathare“, Heresis 5, 1985, 5-17. [c.]

Nelli, René, Les Cathares en Languedoc, Hachette, Paris, 1995.

Nelli, René (ed.), Spiritualité de l’hérésie: Le Catharisme, Paris 1953. [I např. sociologická zamyšlení nad katarstvím.]

Nelli, René – Niel, Fernand – Duvernoy, Jean – Roché, Déodat, Les Cathares, Editions de Delphes, Paris 1965. [562 s. + obrazová příloha. Poměrně rozsáhlá sbírka překladů primárních textů: dobových dopisů, dekretů, výpovědí obviněných z inkvizičních archivů, katarských a jiných spisů (Int. Ioh., Kniha o dvou principech, Anonymní pojednání, Barlaam a Josafat, několik katarských obřadních textů...), dále pak úryvků z kronik apod. Vydány jsou někdy dobře, ale jindy dosti špatně, většinou bez komentáře, bez rozsáhlejšího průběžného poznámkového aparátu, bez přesných citací, z jaké části té které kroniky či spisu daný výrok pochází... Obsahuje i několik studií, např. o katarské ikonografii, o některých momentech křížové výpravy proti albigenským, platónské filosofii u gnostiků a katarů... Některé závěry jsou příliš odvážné a je třeba je mírnit konfrontací s Brenonovou, Kataři... či jinými novějšími díly. Fotokopie na FF MU; zč. c., h.]

Poupin, Roland, L’Héritage de S. Sylvestre, la crise cathare, et la réforme de Thomas d’Aquin, 1988. [BNUS.]

Poupin, Roland, Les cathares, l’âme et la réincarnation, Portet-sur-Garonne: Loubatières 2000. [Podle jistého katalogu autor – protestantský teolog – tvrdí, že přesvědčení, že kataři věřili v reinkarnaci, je chybné a že toto přesvědčení živilo (moderní) proudy často vzdálené historickému výzkumu. Nebyla tu reinkarnace, jen jisté ideje transmigrace. Odlišuje metempsychózu, reinkarnaci a transmigraci a zasazuje tyto pojmy do jejich historického kontextu. broché / essai 20,28 € / 133,03 F; c.]

Riparelli, Enrico, Il volto del Cristo dualista: Da Marcione ai catari, Bern: Peter Lang 2008.

Riparelli, Enrico, „Jésus-Christ dans les rituels cathares“, in: Écrire l’histoire d’une hérésie, Mazamet: Association de Valorisation du Patrimoine Mazamétain 2008, 71-81. [h.]

Rousseau, Hervé, „L’interprétation du catharisme“, Annales: Économies, sociétés, civilisations 24/1, 1969, 138-139. [Lok.: spolu s Thouzellier, „Les cathares languedociens et le ‚Nichil‘. BNCR, c.; persee.fr, p.]

Stoyanov, Yuri, The Hidden Tradition: The Secret History of Medieval Christian Heresy, London: Arkana 1995. [Katarské názory a legendy. Citují to prakticky jen angličtí badatelé, a dost málo. Zřejmě zčásti mísí historii s esoterismem. Recenze Davida Burra v Church History, byť shovívavá, jen posiluje dojem, že jde o dosti obecnou knihu konstruující vazby mezi zoroastrismem a katarstvím.]

Thouzellier, Christine, Catharisme et valdéisme en Languedoc à la fin du XIIe et au début du XIIIe siècle: Politique pontificale – controverses, Louvain: Nauwelaerts – Paris: Béatrice-Nauwelaerts 21969. [Paris 1965 je staré vyd., a Laffitte-Reprints, Marseille 1982 převzalo toto staré vydání. Édition revue et augmentée Paris – Louvain 1969. Verze z 1965, kterou má ETF, je zastaralá. Obsah: katarství od r. 1150, vznik valdenství, Bernard de Fontcaude, Durand de Huesca, Liber antiheresis, Liber contra Manicheos, Katoličtí chudí, Alan z Lille, Jáchym z Fiore, Inocenc III. Starší vyd. ETF, c.]

Turdeanu, Émile, „Apocryphes bogomiles et apocryphes pseudo-bogomiles I“, Revue de l’histoire des religions 138/1, 1950, 22-52. [Velmi často citované; jde o zásadní studii a důležitý mezník v bádání; odlišuje bogomilský apokryf Int. Ioh. od apokryfů jiných, z nichž si bog. vypůjčili několik izolovaných rysů, ač je např. Ivanov mylně pokládal za bogomilské. Opravuje některé Ivanovovy teze. Nachdr. in: ders., Apocryphes Slaves et Roumains de l'Ancien Testament (SVTP 5), 1-74 und 436-437, Leiden 1981. c.; persee.fr, p.]

Turdeanu, Émile, „Apocryphes bogomiles et apocryphes pseudo-bogomiles II“, Revue de l’histoire des religions 138/2, 1950, 176-218. [c.; persee.fr, p.]

Tzvi Langermann, Y., „Of Cathars and Creationism: Shemarya Ikriti’s Polemic against a Dualist Eternalism“, Jewish Studies Quarterly 13/2, 2006, 159-170. [Zachycuje židovskou polemiku proti dualismu – odraz katolické protikatarské polemiky. CEC (sign. 7116), v.]

Zambon, Francesco, „Dissimulation, secret et allégorie dans le dualisme chrétien du Moyen Âge: Paulicianisme, bogomilisme, catharisme“, Annali di scienze religiose (n. s.) ???/4, 2011, 157-189.

Cathar texts / Katarské texty
Ritual texts / Obřadní spisy

Bozóky, Edina, „Les Gloses sur le Pater noster en provençal“, in: Hans-Erich Keller (ed.), Studia occitanica in memoriam Paul Remy II, Kalamazoo: Western Michigan University 1986, 243-251. [Krátká poznámka Heresis 9, 118. Bozóky míní, že narozdíl od první části (o církvi) není katarský původ komentáře k Pater evidentní; obsahuje několik katarských pojmů, ale přísluší prý spíš k evangelickému myšlení vůbec. c.]

Brenon, Anne, „La Parole cathare: Une catéchèse de l’évangile“, in: Actes du 8e colloque Jean Boisset, Montpellier 1994. [Komentář k Dublinskému spisu; odkaz Brenon in Nelli, EC, 266. Přetištěno též v Les archileps cathares (h.).]

Brenon, Anne, „La Parole cathare: Une catéchèse de l’évangile“, in: ead., Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale I: Les archipels cathares, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2003, 153-171. [h.]

Brenon, Anne, „Le Rituel cathare de Dublin: Une épave de la théologie des garatistes?“, in: ead., Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale I: Les archipels cathares, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2003, 99-109. [h.]

Brenon, Anne, „Syncrétisme hérétique dans les refuges alpins? Un livre cathare parmi les recueils vaudois de la fin du Moyen Âge: Le manuscrit 269 de Dublin“, Heresis 7, 1986, 5-23. [Velmi přínosná studie o pozdním katarství a prolínání s valdenstvím a zejména o Dublinském obřadním spise; h.]

Cegna, Romolo, „Il manoscritto A 6 10 di Dublino“, Bollettino della Società di studi valdesi 93/132, 1972, 31-33. [Odkaz Riparelli. Archive.org; c. (lok. pod Bollettino).]

Esposito, Mario, „On some Waldensian Mss preserved in the Library of Trinity College, Dublin“, The Journal of Theological Studies 18, 1917, 177-184.

Gardère, Michel, Rituels cathares, Paris: La Table Ronde 1996. [Extracts from the Ritual of Lyons at p. 41-69. However, this books seems as a popularizing overview. The author is a journalist. Reference in Zambon, Cena..., 433.]

Gonnet, Jean, „Les ‚Glosa Pater‘ cathares et vaudoises“, in: Cathares en Languedoc, (Cahiers de Fanjeaux 3), Toulouse: Privat 1968, 59-67. [c., h.]

Riparelli, Enrico (ed.), „La ‚Glose du Pater‘ du ms 269 de Dublin. Description, histoire, édition et commentaire“, Heresis 34, 2001, 77-129. [c.]

Riparelli, Enrico, „La Glossa catara del ms. 269 di Dublino: ‚Originalità‘ e ‚normalità‘ dell’eresia“, in: „Essere minoranza: Comportamenti culturali e sociali delle minoranze religiose tra medioevo ed età moderna“, Bollettino della Società di studi valdesi 121/194, 2004, 59-72. [Ročník 121, č. 194. Archive.org; h.]

Riparelli, Enrico, „La Glossa catara del ms. 269 di Dublino e la tradizione del commento al Pater“, Atti dell’Istituto Veneto di Scienze, Lettere ed Arti 160/1, 2001-2002, 35-69. [c.]

Riparelli, Enrico, „Origine e dottrina della Glossa catara al Pater (ms. 269 di Dublino)“, Atti dell’Istituto Veneto di Scienze, Lettere ed Arti 160/2, 2001-2002, 263-314. [CEC; c.]

Roy, Philippe, Le consolament cathare: Commentaires sur un fragment de rituel, le manuscrit 269 de Dublin, Paris: Dervy 1996. [Cituje Riparelli v bibliografii na serveru Rialto (kde cituje i Rochého aj.). Jde o spíše popularizující bibliografii bez odkazů na literaturu a se značně rudimentární bibliografií. Obsahuje na s. 129-169 překlad Dublinského obřadního spisu. c. tit., obsah, 126-169.]

Mythology / Mytologie
Miscellaneous / Různé

Baby, F., „Enfer et paradis dans le catharisme du comté de Foix au XIVe siècle“, in: Les Cahiers de Conques 1, 1995 (Enfer et paradis: L’au-delà dans l’art de la littérature en Europe), 275-299. [Odkaz Jiménez.]

Bozóky, Edina, „La part du mythe dans la diffusion du catharisme“, Heresis 35, 2001, 45-58. [Velmi cenná studie o mechanismech přesvědčování ke konverzi a o důležitosti mýtu v katarství a jeho šíření. c.]

Dobkowski, Mariusz, „Paradygmat mityczny (symboliczny) i paradygmat racjonalny w doktrynalnych pismach katarskich“, Nomos 45-46, 2004, 81-94.

Greco, Alessandra, Mitologia catara: Il favoloso mondo delle origini, Spoleto: Centro italiano di studi sull’Alto Medioevo 2000. [XIV, 246 s. Původně disertační práce. Zajímavá, i když ne výjimečná monografie věnovaná katarské mytologii. K dobrému lze knize připočíst, že se nesnaží pomocí mýtů konstruovat katarský teologický systém, nýbrž zachovává rozdíly a neznámá místa, případně i rozpory. Předmluva Lorenzo Paolini. Dualismus – v jakém významu?; gnostická alternativa – dualistický výklad křesťanství; studium Bible ve středověku; katarská exegeze Bible; bogomilství a katarství jako „kulturní pohyb“; „gnostický“ dualismus bogomilů a katarů; messaliáni a paulikiáni; bogomilové v polemické literatuře; monarchický dualismus bogomilů; Ekbert z Schönau a Alan z Lille; pojetí zla ve vyhraněném dualismu; nihil; učenecká reflexe podporující mýty (kratičká kapitola nevyčerpávající téma); mýtus v inkvizičních dokumentech – žitý dualismus; bogomilský mýtus; dva Boží synové; vzpoura Satana a jeho proměna; první země stvoření; spolupráce Boha a Satana na stvoření světa; stvoření hvězd, atmosférických jevů a vegetace; stvoření člověka; nadvláda Satana; Kristova mise; konec časů; secretum katarů; dva synové; výstup do nebe a bitva; atmosférické jevy a hvězdy (trochu se duplikuje, protože zvlášť vyčleňuje bogomily a katary); trojdílnost andělů; eschatologie; vzkříšení těla. Poznámkový aparát (pod čarou), bibliografie, rejstřík. BNCF; h.]

Greco, Alessandra, „Per una riconsiderazione dei miti catari“, in: Grado G. Merlo (ed.), „Storia ereticale e antiereticale del Medioevo: Atti del XXXV Convengo di studi sulla Riforma e sui movimenti religiosi in Italia“, Bollettino della Società di studi valdesi 179, 1996, 77-94. [Proti převažující tendenci (Brenon aj.) studie zdůrazňuje, že vedle biblických výkladů kataři rozvíjeli i vlastní bohatou mytologii. Archive.org; c.]

Hagman, Ylva, „Les différents points de vue des bogomiles quant aux deux fils qu’ils attribuent à Dieu“, Heresis , č. 31, 101-109. [h.]

Loos, Milan, „Satan als Erstgeborener Gottes: Ein Beitrag zur Analyse des bogomilischen Mythus“, Byzantinobulgarica 3, Sofija 1968, 9-21.

Manselli, Raoul, „Évangelisme et mythe dans la foi cathare“, Heresis 5, 1986, 5-17. [c.]

Nelli, René, „‚Exempla‘ et mythes cathares“, Folklore 23/3, [Carcassonne] 1970, 2-13.

Catharism and the apocrypha / Katarství a apokryfy

See also „Bogomilism and Slavic apocrypha“.

Delcor, Mathias, „L’‚Ascension d’Isaïe‘ à travers la prédication d’un évêque cathare en Catalogne au quatorzième siècle“, Revue de l’histoire des religions 185/2, 1974, 157-178. [O vlivu díla Nanebevzetí Izajášovo na kázání Viléma Belibasty (mylně uveden jako biskup). ÖNB Pap, c.; persee.fr, p.]

Turdeanu, Émile, „La Vision d’Isaïe: Tradition orthodoxe et tradition hérétique“, in: Kyrillos kai Methodios II, Thessalonique 1968, 291-318.

Theology and philosophy / Teologie a filosofie katarství
Miscellaneous / Různé

Jiménez Sanchez, Pilar, Catharisme et scolastique: Le dualisme absolu et la méthode scolastique [mémoire de DEA], Toulouse: Université de Toulouse-Le-Mirail 1991. [Vedli P. Bonnassie a A. Brenon.]

Nelli, René, La philosophie du catharisme: Le dualisme radical au XIIIe siècle, Toulouse: Privat 21988. [203 s., brož. „Filosofie katarství: Radikální dualismus ve 13. století“. Brenonová, Kataři..., v bibliografii výslovně uvádí první vydání Paris: Payot 1975 a vydání 1988 označuje za reedici (Toulouse: Privat spolehlivě ověřeno). Kniha věnovaná filosofickým rovinám katarství, založená především na Liber de duobus principiis, Anonymním pojednání (jako jehož autora Nelli identifikuje – na dosti sporných základech – Bartoloměje z Carcassonnu) a v menší míře na reprodukci učení Jana z Lugia v Sumě o katarech a leonistech Raniera Sacconiho. Hlavním tématem je otázka zla a jeho ontologická povaha. Zabývá se i tématem nihil u katarů. Kniha vykazuje místy poněkud spornou snahu domýšlet katarské myšlenky, dovozovat, co z nich plyne, apod., ale je důležitou součástí debaty o nihil s Christine Thouzellierovou. FF MU (DZ), s.; c.]

Poupin, Roland, „À propos des tuniques d’oubli“, in: Anne Brenon (ed.), 1209-2009: Cathares: Une histoire à pacifier?, Portet-sur-Garonne: Loubatières 2010, 193-204. [h.]

Thouzellier, Christine, „Sur l’égalité des deux dieux dans le catharisme“, Annales du Midi: Revue archéologique, historique et philologique de la France méridionale 82/4, 1970, 343-347. [ÖNB, c.]

Cathar dualism, its interpretation, its sources / Katarský dualismus, jeho výklad, jeho původ

See also „Origin of Catharism“.

Albert-Llorca, Marlène, L’ordre des choses: Les récits d’origine des animaux et des plantes en Europe, Paris: Éditions du CTHS 1991. [Odkaz J.-P. Albert mj. jako na upřesnění tezí spojujících lid. dualismus s dualistickými herezemi.]

Bianchi, Ugo, „Le dualisme en histoire des religions“, Revue de l’histoire des religions 159/1, 1961, 1-46. [p.]

Brenon, Anne, „Le faux problème du dualisme absolu“, Heresis 21, 1993, 61-74. [Přínosná studie, která se pokouší o celkový pohled na problém absolutního dualismu v katarství. Ukazuje, že prameny o Nikétově cestě na Západ hovoří pouze o rozhraničení diecézí a svěcení, kdežto badatelé 20. století se v nich snažili vyčíst svědectví o houfném přijetí „absolutního dualismu“ či „dragovické doktríny“, kterou měl Nikétas údajně na Západě propagovat. Přetištěna též v Les archipels cathares (h.). c.]

Brenon, Anne, „Le faux problème du dualisme absolu“, in: ead., Les archipels cathares, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2003, 71-83. [Nové vydání studie vydané v Heresis 21, 1993, 61-74 (c.), viz anotaci výše. h.]

Brenon, Anne, „Un monothéisme dualiste“, in: ead., Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale I: Les archipels cathares, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2003, 85-98. [Studie argumentující, že katarství je dualistický monoteismus, ne dyoteismus. h.]

Brunn, Uwe, „Hérésie, ordre spatial et imago mundi dans les Otia imperialia de Gervais de Tilbury (années 1210-1215)“, in: Lieux sacrés et espace ecclésial (IXe-XVe siècle), (Cahiers de Fanjeaux 46), Toulouse: Privat 2011, 421-464. [On the onthology and cosmology of the Otia imperialia by Gervais of Tilbury, neo-Platonic and anti-dualist. h.]

Chiu, Hilbert, „Alan of Lille’s Academic Concept of the Manichee“, Journal of Religious History 35/4, 2011, 492-506. [p.]

Chiu, Hilbert, The Intellectual Origins of Medieval Dualism [unpublished doctoral dissertation], Sydney: University of Sydney 2009. [Places the discussions on dualism into a wide context. „His thesis is that during the eleventh and twelfth centuries teachers and students in the schools of northern Europe, and of Paris in particular, developed a systematic defence of Catholic doctrine by means of the systematic rebuttal of propositions designated as heretical. In the course of doing so they elaborated the essentials of a dualist theology which has long been mistaken for the teaching of a real counter-church, or heresy“ (R. I. Moore, http://rimoore.net/TextandContext.html; he cites the work very positively; Moore does not assess Jiménez’ 2008 book which tried to find the intellectual origins of dualism too, but without thinking that there is nothing behind the sources but the phantom of anti-Church).]

Czarnecki, Piotr, „Trzecia droga dualizmu: Doktryna religijna włoskiego kościola katarskiego w Concorezzo“, Studia religiologica 43, 2010, 93-112. [On the development of the Concorezzo doctrine, introducing an evil spirit to explain the ultimate origin of evil within the originally moderately dualistic system of the Concorezzo church. Probably not included in the Kataryzm włoski, at least not in its entirety. ProQuest, p.]

Dobkowski, Mariusz, „Dualizm, dualność i dwójka jako zásada‘“, Nomos 49-50, 2005, 11-20.

Dobkowski, Mariusz, „Religie dualistyczne w działaniu: Manicheizm i kataryzm: Kilka uwag na marginesie książki Jasona Davida BeDuhna The Manichaean Body“, Nomos 49-50, 2005, 91-104.

Eliade, „Ďábel a pánbůh: ...“. [h.]

Ernst, Rachel, „Catharism, Celibacy and Marriage: A New Manifestation of an Old Christian Tradition“ [conference paper]. [Academia.edu, p.]

Hagman, Ylva, „La cosmogonie de l’Ecclesia Sclavoniae et les controverses sur la Charte de Niquinta“, in: Edina Bozóky (ed.), Bogomiles, Patarins et Cathares, (Slavica Occitania 16, 2003), 247-258. [Zabývá se problémem dualismu. c.]

Jiménez Sanchez, Pilar, „Le catharisme: Une origine orientale à deux tendances?“, in: Edina Bozóky (ed.), „Bogomiles, Patarins et Cathares“, Slavica Occitania 16, 2003, 207-227. [Odmítá, že se uskutečnil import opozice umírněného a vyhraněného dualismu z Východu. c.]

Jiménez Sanchez, Pilar, „Y a-t-il eu un dualisme chez les Albigeois? Commentaires sur l’étude d’Uwe Brunn à propos du ‚dualisme hérétique‘ d’après les Otia imperialia de Gervais de Tulbury“, in: Frédéric Gabriel (ed.), „Les nouveaux horizons de l’ecclésiologie: Du discours clérical à la science du social“, Bulletin du Centre d’études médiévales d’Auxerre [online], BUCEMA, hors série 7, 2013, http://cem.revues.org/12893. [A response to Brunn, „Hérésie, ordre...“. html, p.]

Manselli, Raoul, „C’è davvero una risposta dell’Occidente a Zaratustra nel Medio Evo?“, in: Raoul Manselli, Il secolo XII: Religione popolare ed eresia, Roma: Jouvence 31995, 179-194. [Pův. vydání v Atti del Convegno internazionale sul tema: La Persia nel medioevo, Roma: Academia Nazionale dei Lincei 1971, 69-86. h.]

Myszor, Wincenty, „Średniowieczna religijność ludowa: Dualizm w świetle Interrogatio Iohannis“, Studia religiologica 41, 2008, 11-20. [FF MU, p.]

Nelli, René, „Réflexions sur le dualisme, le Principe du Mal et l’éternité du monde dans le catharisme médiéval“, Cahiers du Sud 61/387-388, 1966, 181-195. [h.]

Thouzellier, Christine, „Note additionnelle: Sur l’égalité des deux dieux dans le catharisme“, Annales du Midi: Revue archéologique, historique et philologique de la France méridionale 82/4, 1970, 343-347. [No. 4: according to my older data (probably based on the printed journal) about Thouzellier’s article in the same issue. persee.fr, p.]

Torchia, N. J., Creatio ex nihilo and the Theology of St Augustine: The Anti-Manichean Polemic and Beyond, New York 1999.

Zbíral, David, „Dualismus“ v učeneckých vyprávěních o katarství, rigorózní práce, Brno: Masarykova univerzita 2006. [Newer, published version: see below. h., doc, p.]

Zbíral, David, Největší hereze: Dualismus, učenecká vyprávění o katarství a budování křesťanské Evropy, (Každodenní život 37), Praha: Argo 2007.

Zlatar, Zdenko, „What’s in a Name?: A Critical Examination of Published and Website Sources on the Dualism of the Cathars in Languedoc“, Journal of Religious History 35/4, 2011, 546-576. [p.]

Cathar self-perception / Katarské sebepojetí

See also „Ecclesiology“.

Müller, Daniela, „The Cathar Community in the South of France and Its Religious Self-Definition as God’s Holy People“, in: Marcel Poorthius – Joshua Schwartz (eds.), A Holy People: Jewish and Christian Perspectives on Religious Communal Identity, Leiden – Boston: Brill 2006, 185-197. [c.]

Ecclesiology / Eklesiologie

Bertuzzi, Roberta, Ecclesiarum forma: Tematiche di ecclesiologia catara e valdese, Roma: Quasar 1998. [272 s., brož. Při bližším pohledu (ovšem před přečtením) je kniha trochu zklamáním: místo aby se skutečně zaměřovala na poměrně málo studovanou eklesiologii (disidentskou, či např. římskou definující se v konfrontaci s disidentskou), se zabývá církevním fungováním katarských a valdenských skupin na základě obrazu katarství přijímaného v 90. letech a v té době již spíše zastaralého obrazu valdenství. Prvky úvodu do eklesiologie katarů a valdenských se objevují, ale málo a nejsou tak původní, jak by čtenář doufal. Ordines: laici a kázání. Římský primát a církevní hierarchie katarů a valdenských: doktrína o primátu a vicarius Christi; katarská církevní struktura; valdenská „dezorganizovanost“. Život církve – svátosti, rituály a řehole: kataři, valdenští, pokus o syntézu. Role žen v církevní realitě katarů a valdenských. Pozn. aparát, bg. Laureate thesis (supervisor: Lorenzo Paolini). h.]

Brenon, Anne, „L’Église de l’Esprit saint: Étude sur la notion d’Esprit dans la théologie cathare“, in: ead., Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale I: Les archipels cathares, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2003, 111-127. [h.]

Brenon, Anne, „Hérésies au Moyen Âge: ‚Il y a deux Églises‘“, in: ead., Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale I: Les archipels cathares, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2003, 17-21. [h.]

Brenon, Anne, „Le catharisme: Un ordre épiscopal“, in: ead., Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale I: Les archipels cathares, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2003, 173-190. [Obhajoba existence a ústřední role biskupa v katarských církvích. h.]

Müller, Daniela, Albigenser – die wahre Kirche? Eine Untersuchung zum Kirchenverständniss der „ecclesia Dei“, Würzburg 1986.

Müller, Daniela, „Die Kirche der Katharer“, in: Daniela Müller, Ketzer und Kirche: Beobachtungen aus zwei Jahrtausenden, Berlin: Lit 2014, 161-179. [A German adaptation of „L’Église cathare: Rapport introductif“. h.]

Müller, Daniela, „L’Église cathare: Rapport introductif“, in: Martin Aurell (ed.), Les cathares devant l’Histoire: Mélanges offerts à Jean Duvernoy, Cahors: L’Hydre 2005, 233-240. [Adapted also into German, see above. h.]

Müller, Daniela, „Les Albigeois – l’Église véritable? Recherche sur l’interprétation ecclésiologique de l’Ecclesia Dei“, Heresis 6, 1986, 15-24. [Základní studie, zaměřená na katarskou teologii; h.]

Soteriology / Soteriologie

Riol, Jean-Laurent, Dernières connaissances sur des questions cathares: Essai de critique historique, Albi: Imprimerie coopérative du Sud-Ouest [1964]. [First part on „Le salut spirituel“, p. 7-17.]

Spirits, angels, souls / Duchovné, andělé, duše

Hagman, Ylva, „La Brevis summula contre herrores notatos heretichorum et le point de vue des Églises cathares concernant les différentes sortes d’esprits“, in: Anne Brenon (ed.), 1209-2009: Cathares: Une histoire à pacifier?, Portet-sur-Garonne: Loubatières 2010, 179-191. [contre: sic. h.]

The Evil and the Devil / Zlo a ďábel

Müller, Daniela, „Gott und seine zwei Frauen: Der Teufel bei den Katharern“, in: Daniela Müller, Frauen und Häresie: Europas christliches Erbe, (Christentum und Dissidenz 2), Berlin: Lit 2015, 148-164. [h.]

Müller, Daniela, „Gott und seine zwei Frauen: Der Teufel bei den Katharern“, in: Dieter R. Bauer – Johannes Dillinger – Ursula-Maria Krah – Wolfgang Schild – Sönke Lorenz – Jürgen Michael Schmidt (eds.), Teuflische Beziehungen ­– teuflische Gestalten: Der dämonische Kontrapunkt des Hexenglaubens, Bielefeld: 2010, 69-76. [Available online (in HTML) at <http://www.historicum.net/de/themen/hexenforschung/akih-eskript/heft-3-2011/art/Gott_und_seine/html/ca/b2e534b363d925440faa9aa0448b8fc3/>. html; also published in Religiöse Devianz... (c.) and Frauen und Häresie (h.)]

Müller, Daniela, „Gott und seine zwei Frauen: Katharismus – eine Frauenreligion?“, in: Dieter Fauth – Daniela Müller (eds.), Religiöse Devianz in christlich geprägten Gesellschaften, Würzburg: Religion und Kultur 1999, 29-42. [c.]

Paolini, Lorenzo, „Il ‚principe di questo mondo‘ nella demonologia catara“, in: Il diavolo nel Medioevo: Atti del XLIX Convegno storico internazionale, Todi, 14-17 ottobre 2012, Spoleto: Centro italiano di studi sull’Alto Medioevo 2013, 363-394. [h.]

The world / Svět

Biller, Peter, „Cathars and the Material World“, in: Peter Clarke – Tony Claydon (eds.), God’s bounty? The Churches and the Natural World, (Studies in Church History 46), Woodbridge – Rochester: The Boydell Press 2010, 89-110. [Summary here. BNF, v.]

Natural phenomena / Přírodní jevy

Arrigoni, Emilio, „Catarismo-albigeismo ed eventi naturali, ovvero la categorica separazione tra teologia e natura“, in: „Eventi naturali oggi: La geografia e le altre discipline“, Quaderni di ACME 20, 1993, around 155. [Cited by Zambon in Autour de Montaillou, 333, as an interesting article saying that the de-theologization (I would say disenchantment) of natural phenomena is a necessary outcome of any Cathar thought.]

Zbíral, David, „Définir les ‚cathares‘: Le dualisme dans les registres d’inquisition“, Revue de l’histoire des religions 227/2, 2010, 195-210. [h.]

Zbíral, David, „Ve dva bohy věřiti nebudeš: Konstruování ‚katarského dualismu‘ v inkvizičních registrech“, Religio: Revue pro religionistiku 15/1, 2007, 29-46. [h.]

The Nihil / Nihil

Bertuzzi, Roberta, „L’interpretazione catara del nihil di Giovanni 1,3“, in: Massimiliano Lenzi – Alfonso Maierù (eds.), Discussioni sul nulla tra Medioevo ed età moderna, (Lessico intellettuale europeo 104), Firenze: Olschki 2009, 37-51. [p.]

Gonnet, Giovanni, „À propos du ‚Nichil‘: Une controverse désuète mais courtoise sur la conception cathare du Bien et du Mal“, Heresis 2, 1984, 5-14. [A postscript to the discussion between Thouzellier and Nelli. c.]

Jiménez Sanchez, Pilar, „À propos de la controverse sur la nature doctrinale du nihil cathare“, in: Martin Aurell (ed.), Les cathares devant l’Histoire: Mélanges offerts à Jean Duvernoy, Cahors: L’Hydre 2005, 311-322. [Summarizes the debate between Thouzellier and Nelli (initiated by Duvernoy) on the translation and the interpretation of nihil in the Anonymous treatise. Importantly, Jiménez underlines the process of rationalization of Cathar doctrines (here, she seems indebted to A. Brenon). h.]

Madec, Goulven, „Nihil cathare et nihil augustinien“, Revue des études augustiniennes 23/1-2, 1977, 92-112. Available online at <http://www.patristique.org/sites/patristique.org/IMG/pdf/77_xxiii_1_2_07.pdf>. [According to the author, Nelli misinterprets the thought of St. Augustine. This article offers a comparison of the Cathar nihil on one side and Augustinian on the other in order to get the meaning right. Nelli’s system is more Neoplatonic or Gnostic than Cathar. Summary based mainly on that by Jiménez, „La controverse...“. ]

Roquebert, Michel, „La controverse sur le nihil cathare: Une bibliographie“, Heresis 32, 2000, 69-71. [A useful bibliography, in chronological order, of the controversy. Perhaps c.?]

Rottenwöhrer, Unde malum, 377-385.

Rousseau, Hervé, „Les cathares, le mal et le néant“, Critique 213, 1965, 145-153. [Criticism of Nelli’s interpretation of nihil; otherwise, Rousseau’s view of Catharism is also philosophical.]

Thouzellier, Christine, „Controverse médiévale en Languedoc relative au sens du mot ‚nichil‘“, Annales du Midi: Revue archéologique, historique et philologique de la France méridionale 82/4, 1970, 321-341. [ÖNB, c.; persee.fr, p.]

Thouzellier, Christine, „Les cathares languedociens et le ‚Nichil‘ (Jean, 1, 3)“, Annales: Économies, sociétés, civilisations 24/1, 1969, 128-138. [The author criticizes Duvernoy’s edition of excerpts from the Liber contra Manicheos (not least the inclusion of citations from Moneta into the same text), and corrects Duvernoy’s assertion that Origen had the same interpretation of nihil in John 1:3; in fact, Origen comments omnia, not nihil, in the passage cited by Duvernoy. Thouzellier reminds the ongoing discussions, in the time of the Anonymous treatise, about the being and non-being. To translate nihil by „néant“ means, according to her, to falsify the Cathar thought (132). The use of John 1:3 by Cathars in Languedoc does not prove the ongoing circulation of the Anonymous treatise (133). Thouzellier also criticizes Nelli and Rousseau, and questions the philosophical nature of Cathar doctrine (137). BNCR, c.; persee.fr, p.]

Cathars and apocalypticism / Kataři a apokalyptika

Brenon, Anne, „Avant-propos“, in: René Nelli, „Prophéties et mythes consolateurs dans les communautés cathares persécutées“, Heresis 9, 1987, 5-9: 5-7. [In English and French version. h.]

Nelli, René, „Prophéties et mythes consolateurs dans les communautés cathares persécutées“, Heresis 9, 1987, 5-9. [With a preface by Anne Brenon, p. 5-7. h.]

Powell, Raymond A., „The Problem of Cathar Apocalypticism“, Koinonia: The Princeton Theological Seminary Graduate Forum 16, 2004, 101-117. [The author claims that real apocalypticism was absent from Catharism and explains this using some structural traits of the Cathar doctrine. Finally he discusses Cathar sources tackling apocalypticism and says why this is not a problem for his claim. l., p. (non valde bene et sine p. 109).]

Stoyanov, Yuri, Apocryphal Themes and Apocalyptic Elements in Bogomil Dualist Theology and Their Implications for the Study of Catharism [Ph.D. thesis], London: University of London 2001. [EThOS, p.]

Zbíral, David, apocat-soukr.doc. [Local file.]

John of Lugio (John of Bergamo) and his school / Jan z Lugia (Jan z Bergama) a jeho škola

Bizioli, C., „Ancora di Giovanni Lugio e dei catari bergamaschi“, Bergomum 28/1, 1954, 91-95.

Bizioli, C., „Giovanni Lugio e i catari a Bergamo“, Gazzetta di Bergamo 3, 1952, 17-19. [Ref. Rottenwöhrer IV/1, 166.]

Czarnecki, Piotr, „Włoska teologia katarska“, in: id., Kataryzm włoski: Historia i doktryna, Kraków: Nomos 2013, 253-317. [h.]

Zambon, Francesco, „Les événements du ‚monde supérieur‘ dans la doctrine des Albanais et de Jean de Lugio“, in: Edina Bozóky (ed.), „Bogomiles, Patarins et Cathares“, Slavica Occitania 16, 2003, 273-290. [c.]

Catharism and iconophobia, Cathars and visual representation / Kataři a zobrazování, kataři a vizuální reprezentace

Viz též kap. „Archeologie katarství“.

Cathars and the cult of the Virgin Mary / Kataři a mariánský kult, kataři a Panna Maria

Hamilton, Sarah, „The Virgin Mary in Cathar Thought“, Journal of Ecclesiastical History 56, 2005, 24-49. [CJO, p.]

Conceptualizing and repressing Catharism / Pojímání a represe katarství

Concept of Catharism in Catholic sources / Pojetí katarství v katolických pramenech
Miscellaneous / Různé

Duvernoy, Jean, „L’air de la calomnie“, in: Jacques Berlioz – Jean-Claude Hélas (eds.), Catharisme: L’édifice imaginaire. Actes du 7e colloque du Centre d’Études Cathares / René Nelli, [Carcassonne: Centre d’Études Cathares 1998], 21-38. [Obvinění různých jinak věřících skupin z rituálních vražd dětí, sexuální zvrácenosti a hanobení proměněné hostie. Bez bibliografických odkazů. c.]

Catharism in hagiographical sources / Katarství v hagiografických pramenech

Peytavie, Charles, „La figure de l’hérétique dans l’hagiographie de Saint Dominique: L’exemple du Libellus de Principiis ordinis fratrum praedicatorum de Jourdain de Saxe, O.P.“, Heresis 36-37, 2002, 239-252. [c.]

Anti-Cathar treatises, summae, polemical sources; polemical image of the cathars / Protikatarské sumy, protikacířské prameny, polemické prameny; polemický obraz katarů

For generally anti-heretical writing, see also Anti-heretical writing.

Berlioz, Jacques, „‚Les erreurs de cette doctrine pervertie...‘: Les croyances des Cathares selon le dominicain et inquisiteur Étienne de Bourbon (mort v. 1261)“, Heresis 32, 2000, 53-67. [Velké C ve slově Cathares v obsahu i v textu článku. c.]

Bernstein, Alan E., „William of Auvergne and the Cathars“, in: Franco Morenzoni – Jean-Yves Tilliette (eds.), Autour de Guillaume d’Auvergne († 1249), Turnhout: Brepols ???, 271-292. [CEC (sign. 7117).]

Cameron, Averil, „How to Read Heresiology“, Journal of Medieval and Early Modern Studies 33/3, 2003, 471-492. [Studie věnovaná pozdně antickým hereziologiím v Byzanci i na Západě. Zdůrazňuje jejich význam a zabývá se otázkou, jak k těmto textům přistupovat. Dost zkoumá odkaz Epifaniova Panarion. Odkaz Kusabu. ÖNB, EBSCO, c., p.]

Chiu, Hilbert, „Alan of Lille’s Academic Concept of the Manichee“, Journal of Religious History 35/4, 2011, 492-506. [p.]

Fabre, R., Histoire d’un outil de persuasion: Les recueils d’autorités contre les cathares, magisterská diplomová práce, Toulouse: Université de Toulouse 2004. [Odkaz Jiménez, Catharismes.]

Gonnet, Giovanni, „Encore sur la ‚Summa‘ de Jacques de Capellis (milieu XIIIe siècle)“, Heresis 21, 1994, kolem s. 149. [c.?]

Gonnet, Giovanni, „Note sur la ‚Summa contra hereticos‘ de Jacques de Capellis (milieu XIIIe siècle)“, Heresis 20, 1993, 3-5. [c.?]

Häring, Nikolaus M., „Die Rolle der Hl. Schrift in der Auseinandersetzung des Alanus de Insulis mit dem Neu-Manichäismus“, in: Albert Zimmermann (ed.), Die Mächte des Guten und Bösen: Vorstellungen im XII. und XIII. Jahrhundert über ihr Wirken in der Heilsgeschichte, Berlin: Walter de Gruyter 1977, 315-343. [KTF Wien, c.]

Koch, Josef, „Philosophische und Theologische Irrtumslisten von 1270-1329: Ein Beitrag zur Entwicklung der theologischen Zensuren“, in: id., Kleine Schriften II, Roma: Edizioni di storia e letteratura 1973, 423-450. [FF MU (DZ), s.]

Manselli, Raoul, „Ermenegaudo, il ‚Contra Waldenses‘ ed il nuovo capitolo sui valdesi“, Bullettino dell’Istituto storico italiano per il Medio Evo e Archivio Muratoriano 67, 1955, 253-264. [K tomuto tématu viz též Zerner in Inventer. Součást „Per la storia dell’eresia nel secolo XII: Studi minori“, 189-264. Sic, Bullettino. Přetištěno též v Il secolo XII (h.). c.]

Manselli, Raoul, „Goffredo di Clairvaux di fronte a Valdismo e Catarismo“, Bullettino dell’Istituto storico italiano per il Medio Evo e Archivio Muratoriano 67, 1955, 245-252. [Věnuje se Geoffroi z Clairvaux (Geoffroi z Auxerre). Součást „Per la storia dell’eresia nel secolo XII: Studi minori“, 189-264. Sic, Bullettino. c.]

Manselli, Raoul, „Goffredo di Clairvaux di fronte a valdismo e catarismo“,in: Raoul Manselli, Studi sulle eresie del secolo XII, Roma: Istituto storico italiano per il Medio Evo 1975, 135-140. [Ověřit, zda není přetištěno i v Il secolo XII (h.), protože jinak tam vše je! CEC, v.]

Manselli, Raoul, „Ugo arcivescovo di Rouen e gli eretici di Nantes“, Bullettino dell’Istituto storico italiano per il Medio Evo e Archivio Muratoriano 67, 1955, 235-244. [Součást „Per la storia dell’eresia nel secolo XII: Studi minori“, 189-264. Sic, Bullettino. c.]

Molinier, Charles, „Un traité inédit du XIIIe siècle contre les hérétiques cathares (Bibliothèque de la ville de Toulouse, ms. no 301, 1re série)“, Annales de la Faculté des Lettres de Bordeaux 5, 1883, 226-255. [CEC (sign. B6374), p.]

Preger, Wilhelm, „Der Traktat David von Augsburg über die Waldesier“, Abhandlungen der philosophisch-philologischen Classe der Königlich bayerischen Akademie der Wissenschaften 14/2, 1876, 183-235. [Sem odkazuje Bruschi jako na edici Pseudo-Davida z Augsburgu. Biller odkazuje jinak: Abhandlungen der bayerischen Akademie der Wissenschaften 14, 1879, 204-235. GS nenal., digizeitschriften nic.]

Reltgen, Anne, Les traités antihérétiques italiens du XIIIe siècle, magisterská diplomová práce, Paris: Université Paris X-Nanterre 1988. [Vedl A. Vauchez. Nepublikovaný rkp. Cit. Hagman in Slavica Occitania 251. CEC, p.]

Roché, Déodat, „Le Contra haereticos d’Alain de Lille“, Cahiers d’Études cathares 17, 1966, 13-25. [c.]

Schmitz-Valckenberg, Georg, Grundlehren katharischer Sekten des 13. Jahrhundersts: Eine theologische Untersuchung mit besonderer Berücksichtigung von Adversus Catharos et Valdenses des Moneta von Cremona, München – Paderborn – Wien: Ferdinand Schöningh 1971. [Theological work with systematic accounts (David, Moses, Elias etc.), based on Moneta of Cremona’s treatise. ETF Vídeň, v.]

Talmage, Frank, „Hebrew Polemical Treatise: Anti-Cathar and Anti-Orthodox“, Harvard Theological Review 60, 1967, 323-348. [Presents an interesting Jewish polemical text. Claims that three arguments, directed namely against the aural conception of Jesus, the gestation of Jesus, and the promise of redemption given to Adam, are anti-Cathar (the first two are definitely anti-docetic). ATLA, p.]

Teske, Roland J., „William of Auvergne and the Manichees“, Traditio: Studies in Ancient and Medieval History, Thought, and Religion 48, 1993, 63-75. [Studie věnovaná paříž. biskupovi jm. Vilém z Auvergne (biskupem 1228-1249) a jeho polemice proti „manichejcům“. Celkem podrobný poznámkový aparát. CEC (sign. B5983, velmi nekvalitní kopie), v.]

Thouzellier, Christine, „Le ‚Liber antiheresis‘ de Durand de Huesca et le ‚Contra hereticos‘ d’Ermengaud de Béziers“, Revue d’histoire ecclésiastique 55, 1960, 130-141. [c. (bis?).]

Timko, P. S., The Ecclesiology of Moneta of Cremona: Adversus Catharos et Valdenses, STD thesis, Catholic University of America, 1989. [Odkaz Lambert, Cathars, 198.]

Vasoli, Cesare, „Il ‚Contra haereticos‘ di Alano di Lilla“, Bullettino dell’Istituto storico italiano per il Medio Evo e Archivio Muratoriano 75, 1963, 123-172. [Sic, Bullettino. c.]

Vicaire, Marie-Humbert, „Les cathares albigeois vus par les polémistes“ in: Cathares en Languedoc, (Cahiers de Fanjeaux 3), Tolouse: Privat 1968, 105-128. [c., h.]

Wakefield, Walter L., „Notes on Some Antiheretical Writings of the Thirteenth Century“, Franciscan Studies 27, 1967, 285-321. [Summa quadripartita, Durand de Osca a Ermengaud z Béziers, Manifestatio heresis catharorum a vyznání Mirosony a Jakuba, De heresi, Salvo Burci, Petr Mučedník, Moneta z Cremony, sumy autorit, Tractatus fidei od Benedikta z Alignanu, inkvizitorská pojednání, ukazuje např. prokazatelnou souvislou recyklaci DHC a Manifestatio v dalších spisech. Studie se zabývá paralelami a návaznostmi těchto pramenů. BNF, CEC, p.]

Wessley, S., „The Composition of Georgius’ Disputatio inter catholicum et paterinum hereticum“, Archivum Fratrum Praedicatorum 48, 1978, 55-61.

Anti-Cathar preaching; Cistercians, Franciscans and Dominicans against the Cathars / Protikatarské kazatelství; cisterciácký a dominikánský boj proti katarům

For Dominic and the heretics, search also for „Domenico e gli eretici“.

Baker, Derek, „Heresy and Learning in Early Cistercianism“, in: id. (ed.), Schism, Heresy and Religious Protest, Cambridge: Cambridge University Press 1972, 93-107. [h.]

Brenon, Anne, „Les cisterciens contre l’hérésie, XIIe-XIIIe siècles. Des vignes domestiques aux vignes du Seigneur: Des croisés dans l’âme“, in: ead., Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale I: Les archipels cathares, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2003, 231-263. [h.]

Brenon, Anne, „Les dominicains et l’Inquisition“, in: ead., Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale I: Les archipels cathares, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2003, 265-269. [h.]

Canetti, Luigi, „Domenico e gli eretici“, in: Grado G. Merlo (ed.), „Storia ereticale e antiereticale del Medioevo: Atti del XXXV Convengo di studi sulla Riforma e sui movimenti religiosi in Italia“, Bollettino della Società di studi valdesi 179, 1996, 122-158. [Studie kriticky prověřující reálnou akci Dominika proti heretikům a jeho přívlastek persequutor hereticorum. Archive.org; c.]

Gaffuri, Laura, „La controversia antiereticale in alcuni sermoni domenicani del Duecento“, in: Grado G. Merlo (ed.), „Storia ereticale e antiereticale del Medioevo: Atti del XXXV Convengo di studi sulla Riforma e sui movimenti religiosi in Italia“, Bollettino della Società di studi valdesi 179, 1996, 159-169. [Archive.org; c.]

Gaffuri, Laura, „Paroles pour le clergé, paroles pour le peuple: Définition de la foi et réfutation de l’hérésie dans deux sermonnaires mariaux du XIIIe siècle“, in: R. M. Dessì – Michel Lauwers (eds.), La parole du prédicateur Ve-XVe siècle, Nice 1997. [Odkaz Jiménez, Catharismes 2008.]

Guillemain, Bernard, „Les hérétiques reconciliés dans le sud de la France“, in: Minorités et marginaux en France méridionale et dans la Péninsule ibérique (VIIe-XVIIIe siècle): Actes du Colloque de Pau, 27-29 mai 1984, Paris: Centre national de la recherche scientifique 1986, 339-350. [Celkově průměrná studie, která nicméně užitečným způsobem uvádí četné rekonciliace. Stručný poznámkový aparát. CEC (sign. 6037), v.]

Iogna-Prat, Dominique, Ordonner et exclure: Cluny et la société chrétienne face à l’hérésie, au judaïsme et à l’islam, 1000-1150, Paris: Aubier 22000. [508 s. Základy postojů k heretikům tak, jak se utvářely v Cluny, ale i přesahy do širšího tématu vylučování jinakosti v evropské společnosti. 1. ed. 1998; ed. 2000 se označuje za „opravenou“. Recenze Heresis 38, 136ad.. FF MU (DZ); h.]

Jiménez Sanchez, Pilar, „Identités en conflit: Disputes entre catholiques et bons hommes à la veille de la Croisade contre les Albigeois (1206-1207)“, in: Perverse Identities: Identities in Conflict, in press. [Based on the congress in Lleida.]

Kienzle, Beverly Mayne, „Cistercian Preaching Against the Cathars: Hélinand’s Unedited Sermon for Rogation, B.N. MS. Lat, 14591“, Cîteaux 9, 1988, 297-306. [c.]

Kienzle, Beverly Mayne, Cistercians, Heresy and Crusade in Occitania, 1145-1229: Preaching in the Lord’s Vineyard, York: York Medieval Press 2001. [Bibliogr. údaj: vydal York Medieval Press (bez uvedení místa; uvádím York) ve spolupráci s The Boydell Press (Woodbridge – Rochester) a Centre for Medieval Studies (University of York, bez uv. místa, ale očividně York). Nepříliš profesionální recenze: Heresis 38, 127-131; c., p.]

Kienzle, Beverly Mayne, „Defending the Lord’s Vineyard: Hildegard of Bingen’s Preaching against the Cathars“, in: Carolyn Muessig (ed.), Medieval Monastic Preaching, Leiden – Boston – Köln: Brill 1998, 163-181. [Studie široce vychází ze staršího textu Operatrix... (viz s. 163, pozn. 1). ÖNB. c.]

Kienzle, Beverly Mayne, „Hélinand de Froidmont et la prédication cistercienne dans le midi (1145-1229)“, in: kol., La prédication en Pays d’Oc (XIIe-début XVe siècle), (Cahiers de Fanjeaux 32), Toulouse: Privat 1997, 37-67. [Možná obsaženo i v její monografii. FF MU (DZ), s.]

Kienzle, Beverly Mayne, „Henry of Clairvaux and the 1178 and 1181 Missions“, Heresis 28, 1997, 63-87. [Patrně shrnuto v knize Cistercians, kde se B. M. Kienzle Jindřichem z Clairvaux opět zabývá.]

Kienzle, Beverly Mayne, „Innocent III’s papacy and the crusade years, 1198-1229: Arnaud Amaury, Gui of Vaux-de-Cernay, Foulque of Toulouse“, Heresis 29, 1999, 49-81. [V podstatě převzato do monografie Cistercians... c.]

Kienzle, Beverly Mayne, „Mary Speaks Against Heresy: An Unedited Sermon of Hélinand for the Purification, Paris, B.N. ms lat. 14591“, Sacris erudiri 32/2, 1991, 291-308. [Odkaz mimo jiné Jiménez (chybný). Možná je látka studie obsažena v monografii Kienzleové.]

Kienzle, Beverly Mayne, „Operatrix in vinea Domini: Hildegard of Bingen’s preaching and polemics against the Cathars“, Heresis 26-27, 1996, 43-56. [h.]

Kienzle, Beverly Mayne, „Tending the Lord’s vineyard: Cistercians, rhetoric and heresy, 1143-1229 I: Bernard of Clairvaux, the 1143 sermons and the 1145 preaching mission“, Heresis 25, 1995, 29-61. [V podstatě převzato v celých blocích do monografie Cistercians a Kienzle zde i uvádí, že jde o součást vznikající knihy. h.]

Lee, S., The Struggle between Cistercian and Cathar, 1145-1220 A.D., and Its Possible Influence on Holy Grail Literature, Ph.D. dissertation, New York: New York University 1975. [162 s. Odkaz Berkhout – Russell.]

Legendre, Olivier, „L’hérésie vue de Clairvaux: Témoignage inédit d’un recueil cistercien d’exempla sur les mouvements hérétiques de la fin du XIIe siècle“, Heresis 33, 2000, 69-78. [h.]

Muessig, Carolyn, „Les sermons de Jacques de Vitry sur les cathares“, in: kol., La prédication en Pays d’Oc (XIIe-début XVe siècle), (Cahiers de Fanjeaux 32), Toulouse: Privat 1997, ???-???. [FF MU (DZ), s.]

Paolini, Lorenzo, „Domenico e gli eretici“, in: Lorenzo Paolini, Le piccole volpi: Chiesa ed eretici nel medioevo, ed. Riccardo Parmeggiani, Bologna: Bononia University Press 2013, 53-76. [First published in Domenico di Calaruega e la nascita dell’Ordine dei frati Predicatori, Spoleto 2005, 297-326. FF MU (DZ), s.]

Shannon, Albert Clement, The Popes and Heresy in the Thirteenth Century, Villanova: Augustinian Pres 1949. [148 s. Stále celkem zajímavá práce, zastaralé jsou části o inkvizici, části o papežích se zdají stále podnětné. Papežské snahy o potlačení hereze – biskupská bdělost; albigenská výprava; ustavení papežské inkvizice; inkviziční procedura; tresty; odvolání k papeži a revize procesu. Odkaz mj. Given 2008: 32, podle kterého je nutno Kellyho konfrontovat se Shannonovým přehledem papežských dekretů o pravomocích inkvizitorů. FF MU (DZ), s.]

Tourault, Philippe, Saint Dominique face aux cathares, Paris : Perrin, c1999. [270 p., maps; 23 cm. Includes bibliographical references (269-270).]

Zimmermann, H., Die päpstliche Legation in der ersten Hälfte des 13. Jahrhunderdts vom Regierungsantritt Innocenz’ III. bis zum Tode Gregors IX (1198-1241), Paderborn 1913. [Odkaz Kienzle, Cistercians, 135 jako na studii o papežských legátech 1198-1241.]

Anti-Cathar public disputations / Protikatarské disputace

See also bgstrv / Universities / Disputation in the cultural life.

Thouzellier, Christine, Catharisme et valdéisme en Languedoc à la fin du XIIe et au début du XIIIe siècle: Politique pontificale – controverses, Louvain: Nauwelaerts – Paris: Béatrice-Nauwelaerts 21969. [c.]

Thouzellier, Christine, „Controverses vaudoises-cathares à la fin du XIIe siècle“, Archives d’histoire doctrinale et littéraire du Moyen Âge 27, 1960, 137-227. [ENC, c.]

Vicaire, Marie-Humbert, „Les vaudois et Pauvres catholiques contre les cathares (1190-1223)“, in: kol., Vaudois languedociens et Pauvres Catholiques, (Cahiers de Fanjeaux2), Toulouse: Privat 1967, 244-272. [h.]

Anti-Cathar synods / Protikacířské synody (zejm. v jižní Francii) a jejich dokumenty

Avril, Joseph, „Les manuscrits des conciles provinciaux et des statuts synodaux des diocèses du Midi de la France“, in: kol., Livres et bibliothèques (XIIIe-XIVe s.), (Cahiers de Fanjeaux 31), Toulouse: Privat 1996, 263-284. [c.]

Gaudemet, Jean, „Aspects de la législation conciliaire française au XIIIe siècle“, Revue de droit canonique 9, 1959, 319-340. [Přehledová studie, nezaměřuje se na protikacířské synody, ale užitečná pro pochopení kontextu. Pozn. aparát (zejm. odkazy na prameny). CEC (sign. B5945, nepříliš kvalitní kopie), v.]

Financing the action against the Cathar / Financování boje proti katarství

Lanoix, I., Les cathares face au développement économique du Moyen Âge et le financement de leur éradication, Maîtrise sous la direction de R. Ege, Université de Strasbourg, 2000.

Catharism in German areas, Catharism in Rhineland (?) / Katarství v německých oblastech, katarství v Porýní (?)

Acker, Lieven van (ed.), Hildegardis Bingensis Epistolarium I, Turnhout: Brepols 1991, 34-44. [Text navazující na Hildegardino kázání v Kolíně, zřejmě roku 1163. Podle Daniely Müllerové není vyloučeno, že se kázání zaměřuje spíš proti nauce Jana Scota Eriugeny, šířící se v ženských klášterech. c. tit., 34-44.]

Acker, Lieven van (ed.), Hildegardis Bingensis Epistolarium II, Turnhout: Brepols 1993, 332-337, 378-382. [c. tit., 332-337, 378-383.]

Brenon, Anne, „La lettre d’Evervin de Steinfeld à Bernard de Clairvaux de 1143: un document essentiel et méconnu“, Heresis 25, 1995, 7-28. [Studie s francouzským překladem; h.]

Brunn, Uwe, L’hérésie dans l’archevêché de Cologne (1100-1233) [Ph.D. thesis], Université de Nice (dir. Monique Zerner). [Presentation: Heresis 38, 183-190. Published as Des contestataires...]

Brunn, Uwe, Des contestataires aux „cathares“: Discours de réforme et propagande antihérétique dans les pays du Rhin et de la Meuse avant l’Inquisition, (Collection des Études Augustiniennes: Moyen Âge et Temps Modernes 41), Paris: Institut d’études augustiniennes 2006. [622 p. Zásadní práce. Bibliografie, rejstřík. c., h.]

Brunn, Uwe, „Uwe Brunn, L’hérésie dans l’archevêché de Cologne (1100-1233)...“, Heresis 38, 2003, 183-190. [h.]

Clark, Anne L., „Repression or Collaboration? The Case of Elisabeth and Ekbert of Schönau“, in: Scott L. Waugh – Peter D. Diehl (eds.), Christendom and its Discontents: Exclusion, Persecution, and Rebellion, 1000-1500, Cambridge: Cambridge University Press 1996, 151-167. [h.]

Despy, Georges, „Les cathares dans le diocèse de Liège au XIIe siècle: À propos de l’epistola Leodiensis au pape L (?)“, in: Guy Cambier (ed.), Christianisme d’hier et d’aujourd’hui: Hommages à Jean Préaux, Bruxelles: Editions de l’Université de Bruxelles 1979, 65-75. [Odkaz Brunn, Des contestataires, 112 jako na dílo, které v těchto disidentech vidí katary. BNF, NKČR, c.]

Harrison, Robert Joyce, Eckbert of Schönau’s Sermones contra Kataros I-II [rukopis disertační práce], Columbus: Ohio State University 1990. [Dvousvazkové, se souvislým číslováním. Odkaz Heresis 38, 42. Snaží se doložit, že vliv Augustinova podání o manichejcích na Ekberta je spíše symbolický a nepříliš významný. Dílo obsahuje kritickou edici (výslovně na ni odkazuje Harrison v článku „Eckbert of Schönau...“, 49, pozn. 1 a ověřeno přímo v knize). K objednání na ProQuest Dissertations. c.]

Harrison, Robert Joyce, „Eckbert of Schönau and Catharism: A Reevaluation“, Comitatus: A Journal of Medieval and Renaissance Studies 22, 1991, 41-54. [Studie se snaží prokázat, že Ekbert podává autentické informace a jeho závislost na Augustinovi je jen částečná. c.]

Frédéricq, Paul (ed.), Corpus documentorum inquisitionis haereticae pravitatis Neerlandicae I, Gent: J. Vuylsteke – ’s Gravenhage: Martinus Nijhoff 1889, 35. [Remeš 1157. c.]

Jiménez Sanchez, Pilar, „Aux commencements du catharisme: La communauté d’‚apôtres hérétiques‘ dénoncée par Evervin de Steinfeld en Rhénanie“, Heresis 35, 2001, 17-44. [c.]

Jiménez Sanchez, Pilar, „De la participation des ‚cathares‘ rhénans (1163) à la notion d’‚hérésie générale‘“, Heresis 36-37, 2002, 201-218. [c.]

Luitse, N., „Les Cathares aux Pays-Bas“, Cahiers d’Études cathares 20/43, 1969, 17-22. [Bezcenná studie. c.]

Kienzle, Beverly Mayne, „L’exégèse d’Hildegarde et sa prédication contre l’hérésie“, in: Écrire l’histoire d’une hérésie, Mazamet: Association de Valorisation du Patrimoine Mazamétain 2008, 26-47. [h.]

Kienzle, Beverly Mayne, „Operatrix in vinea Domini: Hildegard of Bingen’s preaching and polemics against the Cathars“, Heresis 26-27, 1996, 43-56. [h.]

Manselli, Raoul, „Amicizia spirituale ed azione pastorale nella Germania del sec. XII: Ildegarde di Bingen, Elisabetta ed Ecberto di Schönau contro l’eresia catara“, Studi in onore di Alberto Pincherle: Studi e materiali di storia delle religioni 38, 1967, 302-313. [Roma: Scuola di studi storico-religiosi dell’Università di Roma. Odkaz Her. 26-27, 45. BNF, ÖNB. Přetištěno v Il secolo XII, 251-260. c.]

Manselli, Raoul, „Ecberto di Schönau e l’eresia catara in Germania alla metà del secolo XII“, in: Arte e storia: Studi in onore di Lionello Vincenti, Torino: Giappichelli 1965. [Odkaz Manselli, „Amicizia...“, 302, bez stránkového údaje. Přetištěno v Il secolo XII, 227-246 (h.). c.]

Manselli, Raoul, „Eckberto di Schönau e l’eresia catara in Germania alla metà del secolo XII“, in: Raoul Manselli, Il secolo XII: Religione popolare ed eresia, Roma: Jouvence 31995, 227-246. [Odkaz Brunn. h.]

Manselli, Raoul, „Evervino di Steinfeld e san Bernardo di Clairvaux“, in: Raoul Manselli, Il secolo XII: Religione popolare ed eresia, Roma: Jouvence 31995, 149-164. [Odkaz Brunn. h.]

Müller, Daniela, „Conrad de Marbourg et les cathares en Allemagne“, in: kol., Europe et Occitanie: Les pays cathares, (Heresis 5), Vyllegly: Centre d’Études Cathares 1995, 53-80. [h.]

Profunser, Margarethe, Hildegard von Bingen und Bernhard von Clairvaux im Kampf gegen den Katharismus, diplomová práce, Innsbruck: Leopold-Franzens-Universität Innsbruck 1995. [146 s. c.]

Rodenberg, Carolus (ed.), Monumenta Germaniae Historica: Epistolae saeculi XIII e regestis pontificum romanorum selectae, Berolini: Apud Weidmannos 1883, 432-435. [Bula Vox in Rama v několika verzích. ENC, c.]

Russell, Jeffrey Burton, „Heresy in the diocese of Liège before 1160“, Disssertation Abstracts International 22, 1962, 3623.

Russell, Jeffrey Burton, „Les cathares de 1048-1054 à Liège“, Bulletin de la Société d’art et d’histoire du diocèse de Liège 42, 1961, 1-8.

Sinderhauf, Monica, Die Abtei Deutz und ihre Erneuerung: Klostergeschichte im Spiegel des verschollenen Codex Thioderici, Vierow 1996. [Studie o Codex Thioderici, který je nejvýznamnějším pramenem k upálení kacířů v Kolíně roku 1163.]

Suttor, Marc, „L’identification de l’hérétique et l’attitude de l’Église dans le nord du Royaume et l’Empire“, Heresis 36-37, 2002, 219-237. [c.]

Suttor, Marc, „La répression du catharisme dans les provinces de Cologne et de Reims aux XIIe et XIIIe siècles“, in: Pierre Caziers – Jean-Marie Delmaire (eds.), Violence et religion, Villeneuve d’Ascq: Université de Lille 3 1998, 171-190. [Recenze Heresis 33, 117-118. FF MU (DZ), s.]

Timko, Philip, „Hildegard of Bingen against the Cathars“, The American Benedictine Review 52/2, 2001, 191-205. [Zdůrazňuje dobrou informovanost Hildegardy o katarech a jejich dualismu (?) a její důraz na vyhánění, ne však zabíjení kacířů. Odkaz Brunn, Des contestataires, 242. BNF, v.]

Waitz, G. (ed.), Monumenta Germaniae Historica, SS XVIII, Hanover 1880, 114. [Zmínka o upálení heretiků v Chronica regia Coloniensis.]

Waitz, G. (ed.), Monumenta Germaniae Historica, SS XXIV, 1879, 37-38. [Annales Aquenses.]

Catharism in France, Flandres and Burgundy / Katarství ve Francii, Flandrech a Burgundsku

Miscellaneous / Různé

Barber, Malcolm, „Northern Catharism“, in: Michael Frassetto (ed.), Heresy and the Persecuting Society in the Middle Ages: Essays on the Work of R. I. Moore, Leiden: Brill 2006, 115-137. [c., p.]

Berlioz, Jacques, „Un processo per eresia nella Francia del XIII secolo: Il rogo del Mont-Aimé“, Storia e dossier 3/22, 1988, 30-33. [Odkaz na internetu jako na popularizaci.]

Biller, Peter, „Northern Cathars and Higher Learning“, in: Peter Biller – Barrie Dobson (eds.), The Medieval Church: Universities, Heresy, and the Religious Life: Essays in Honour of Gordon Leff, (Studies in Church History: Subsidia 11), Woodbridge: The Boydell Press 1999, 25-53. [Moneta z Cremony, Vilém z Auxerre atd. Studie je poněkud mimo; bezproblémově pracuje s pojmem katarství a přejímá Hamiltonovy dohady o překladech řeckých a slovanských knih bogomilů. Odkaz TextsRepr, xi. c.]

Despy, Georges, „Hérétiques ou anticléricaux? Les ‚cathares‘ dans nos régions avant 1300“, in: Jacques Marx (ed.), Aspects de l’anticléricalisme du Moyen Âge à nos jours: Hommage à Robert Joly, Bruxelles: Université de Bruxelles 1988, 23-33. [Odkaz Brunn. Věnuje se případu kněze Jonáše, obviněného z heresis cattorum v listině Mikuláše I., biskupa Cambrai a klade si otázku, zda lze „katary“ v severních dokumentech 1150-1250 opravdu spojovat s jihofrancouzskými katary. BSG, c.]

Despy, Georges, „Les débuts de l’Inquisition dans les anciens Pays-Bas au XIIIe siècle“, in: Guy Cambrier (ed.), Problèmes d’histoire du christianisme: Hommages à Jean Hadot, Bruxelles: Université de Bruxelles 1980, 71-104. [Dle Texts and the Repression, 11 analyzuje prameny a melodramatickou historiografii o Robertovi Bulharovi a rýsuje daleko střízlivější portrét. c. (včetně tit., obsahu).]

Dossat, Yves, „L’hérésie en Champagne aux XIIe et XIIIe siècles“, Mémoires de la société d’agriculture, commerce, sciences et arts du département de la Marne 84, 1969, 57-73. [Odkaz Lower. MSG/BSG?, c.]

Frederichs, Jules, Robert le Bougre: Premier inquisiteur général en France (première moitié du XIIIe siècle), Gand: Clemm 1892. [ENC (sign. 8Ia312(6)?), c.]

Grisart, Maurice, „Les Cathares dans le nord de la France“, Cahiers d’études cathares 22/50, 1971, 12-31. [Probably a version of the article cited below (c.).]

Grisart, Maurice, „Les Cathares dans le nord de la France“, Revue du Nord 49, 1967, 509-519. [Odkaz Lower. MSG/BSG?, c.]

Haskins, Charles H., „Robert le Bougre and the Beginnings of the Inquisition in Northern France [I]“, The American Historical Review 7/3, 1902, 437-457. [I-II published also as an offprint (BNF, v.). An updated version (according to Biller, „Northern...“, 34) of this text published in Studies in Medieval... (c.). p.]

Haskins, Charles H., „Robert le Bougre and the Beginnings of the Inquisition in Northern France [II]“, The American Historical Review 7/4, 1902, 631-652. [An updated version (according to Biller, „Northern...“, 34) of this text published in Studies in Medieval... (c.). p.]

Chénon, Émile, L’hérésie à la Charité-sur-Loire et les débuts de l’Inquisition monastique dans la France du Nord au XIIIe siècle, Paris 1917. [54 p. c.]

Chénon, Émile, „L’hérésie à la Charité-sur-Loire et les débuts de l’Inquisition monastique dans la France du Nord au XIIIe siècle“, Nouvelle revue historique de droit français et étranger 41, 1917, 299-345. [Also exists in an offprint version (c.).]

Kolmer, Lothar, „Ad terrorem multorum: Die Anfänge der Inquisition in Frankreich“, in: Peter Segl (ed.), Die Anfänge der Inquisition im Mittelalter, mit einem Ausblick auf das 20. Jahrhundert und einem Beitrag über religiöse Intoleranz im nichtchristlichen Bereich, Köln: Böhlau 1993, 77-102. [c.]

Lower, Michael, „The Burning at Mont-Aimé: Thibaut of Champagne’s Preparations for the Barons’ Crusade of 1239“, Journal of Medieval History 29, 2003, 95-108. [p., c.]

[Manier, C.], „Cathares en Champagne: Montwimer“, Cahiers d’études cathares 27/70, 1976, 45-56.

Manselli, Raoul, „Ugo arcivescovo di Rouen e gli eretici di Nantes“, Bullettino dell’Istituto storico italiano per il Medio Evo e Archivio Muratoriano 67, 1955, 235-244. [Součást „Per la storia dell’eresia nel secolo XII: Studi minori“, 189-264. Sic, Bullettino. Přetištěno v Il secolo XII, 287-294 (h.). c.]

Noiroux, J.-M., „Les deux premiers documents concernant l’hérésie aux Pays-Bas“, Revue d’histoire ecclésiastique 49, 1954, 842-855. [Ref. Jiménez, Catharismes; Kras.]

Suttor, Marc, „La lettre de l’Ecclesia Leodiensis au pape L: Attitude de Rome et de l’archidiocèse de Cologne face au catharisme au milieu du XIIème siècle“, in: Claude Carozzi – Philippe George (eds.), Rome et les églises nationales VIIe-XIIIe siècle, Aix-en-Provence: Publications de l’Université de Provence 1991, 75-113. [Bez patitulu rozsah 77-113. c.]

Suttor, Marc, „Le Triumphus Sancti Lamberti de Castro Bullonio et le catharisme à Liège au milieu du XIIe siècle“, Le Moyen Âge: Revue d’histoire et de philologie 91/2, 1985, 228-264. [Odkaz Brunn. ENC, c.]

Tanon, L., Histoire des tribunaux de l’Inquisition en France, Paris 1893. [567 s. Odkaz Lower. Podrobná práce klasického střihu. Prameny, organizace, pravomoc, procedura, tresty. Směřuje spíše od francouzského případu k obecnému uchopení inkvizice, ale jde o práci dost konkrétní a stále užitečnou. MSH, v.]

Vidal, Jean-Marie (ed.), Bullaire de l’inquisition française au XIVe siècle et jusqu’à la fin du Grand Schisme, Paris: Letouzey et Ané 1913. [559 s. Územní organizace francouzské inkvizice ve 14. stol.: Provence, Toulouse, Carcassonne, Mallorka, Roussillon a Cerdagne, Korsika, Lyonsko aj., Tours a Poitiers, Paříž. Personál; terče inkvizice; inkviziční procedura; inkvizice a kurie. Edice bul od Benedikta XI. po Jana XXIII (1303-1415), tj. i bul Benedikta XII. (Jakuba Fourniera), ale též „protipapeže“ Benedikta XIII. Robertu Bulharovi se věnuje jen malá část úvodu. Errata s. 559! Jmenný a věcný rejstřík. ENC, v.; FF MU (DZ), s. (přetisk).]

Wilmart, Dom A., „Une lettre sur les cathares du Nivernais (v. 1221)“, Revue bénédictine 47, 1935, 72-74.

Catharism in Burgundy: La Charité-sur-Loire / Katarství v Burgundsku: La Charité-sur-Loire

Bonenfant, Paul, „Un clerc cathare en Lotharingie au milieu du XIIe siècle“, Le Moyen Âge: Revue d’histoire et de philologie 69, 1963, 271-280. [BNCR ne toto číslo. BNCF, p.]

The inquisition of Robert le Bougre / Robert Bulhar a jeho inkviziční vyšetřování

Haskins, Charles Homer, „Robert le Bougre and the Beginnings of the Inquisition in Northern France“, in: Charles Homer Haskins, Studies in Mediaeval Culture, Oxford: Clarendon Press 1929, 193-244. [Přetisk New York: Frederick Ungar 1958. Odkaz Given IMS 232. Jde o nové vydání níže uvedených studií (pdf), a dle Biller, „Northern...“, 34 jde o verzi revidovanou; identita zkontrolována, ostatně i 193, pozn. 1 uvádí, že jde o revidovanou verzi článků zveřejněných v American Historical Review. BNF, v., přetisk má ÖNB, c.]

Tugwell, S., „The Downfall of Robert le Bougre, OP“, in: Wolfram Hoyer (ed.), Praedicatores, Inquisitores: The Dominicans and the Medieval Inquisition, Roma: Istituto Storico Domenicano 2004. [c.]

Catharism in England (?) / Katarství v Anglii (?)

Biller, Peter, „William of Newburgh and the Cathar Mission to England“, in: Diana Wood (ed.), Life and Thought in the Northern Church c. 1100-c.1700: Essays in Honour of Claire Cross, Woodbridge: The Ecclesiastical History Society – The Boydell Press 1999, 11-30. [Odkaz Pegg, Corruption, 200. c.]

Larsen, Andrew E., „Y a-t-il eu des cathares en Angleterre?“, Heresis 42-43, 2005, 11-32. [h.]

Catharism in Languedoc / Katarství v Languedoku

See also Inquisitional records from Languedoc.

Miscellaneous / Různé

Abbé, Jean-Loup, „La société urbaine languedocienne et le catharisme au XIIIe siècle: le cas de Limoux (Aude)“, in: Patrick Boucheron – Jacques Chiffoleau (eds.), Religion et société urbaine au Moyen Âge: Études offertes à Jean-Louis Biget par ses anciens élèves, Paris: Publications de la Sorbonne 2000, 119-140. [c.; FF MU (DZ), s.]

Albe, Edmond, „L’hérésie albigeoise et l’inquisition dans le Quercy (suite)“, Revue d’histoire de l’Église de France 1/4, 1910, 412-428. [p.]

Arnold, John H., „Heresy in Medieval France: Dualism in Aquitaine and the Agenais, 1000-1249 by Claire Taylor“, Catholic Historical Review 92/3, 2006, 300-302. [Poměrně pochvalná a trochu vágní recenze. EBSCOhost, p.]

Arnold, John H., „The Preaching of the Cathars“, in: Carolyn Muessig (ed.), Medieval Monastic Preaching, Leiden – Boston – Köln: Brill 1998, 183-205. [ENC aj., c.]

Bachelier, E., „Les cathares en Velay“, Bulletin historique, scientifique, littéraire, artistique et agricole illustré, publié par la Société académique du Puy et de la Haute-Loire 44, 1966, 207-210.

Barber, Malcolm, The Cathars: Dualist Heretics in Languedoc in the Middle Ages, Harlow: Longman 2000. [FF MU (DZ), s.]

Biget, Jean-Louis, „‚Les Albigeois‘: Remarques sur une dénomination“, in: Monique Zerner (ed.), Inventer l’hérésie? Discours polémiques et pouvoirs avant l’Inquisition, Nice: Centre d’Études Médiévales 1998, 219-255. [FF MU (DZ); h.]

Bordes, Richard, Cathares et vaudois en Périgord, Quercy et Agenais, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2005. [224 s. Důležitá kniha s podrobnými poznámkami pod čarou a bibliografií. 18 €. h.]

Bordes, Richard, En Périgord, l’hérésie cathare, Église Neuve d’Issac: Federop – Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 1996. [174 s. Heribertův dopis, Jindřich z Lausanne a sv. Bernard, křížová výprava proti albigenským a Périgord, périgordský klérus a Ludvík VIII. Kniha se zakládá na poměrně omezené bibliografii, ale jde o užitečný přehled. Poznámky pod čarou. BNF, v.]

Bousquet, Jacques, „Le Rouergue et les ‚Albigeois‘: hérésie et vérité?“, Revue du Rouergue 2003, č. 73, 27-48. [Kataři v Rouergue. Recenze Heresis 42-43, 203n. c.]

Brenon, Anne, „Le catharisme des montagnes: à la recherche d’un catharisme populaire“, Heresis 11, 1988, 53-74. [h.]

Brenon, Anne, „Les années 1230-1245, premiers jalons d’une déprise du catharisme en pays d’oc? Exemble de deux seigneuries de la Montagne Noire“, in: Anne Brenon (ed.), 1209-2009: Cathares: Une histoire à pacifier?, Portet-sur-Garonne: Loubatières 2010, 267-286. [h.]

Bruschi, Caterina, The Wandering Heretics of Languedoc, Cambridge: Cambridge University Press 2009. [x, 222 s. Důležitá a původní monografie, založená mj. i na znalostech do té doby nevydaných rukopisných pramenů (nevychází z francouzské sekundární literatury). Teoreticky se situuje do protikladu k současnému převažujícímu dekonstrukčnímu trendu, dává slovo vypovídajícím (heretikům či nikoli), ne institucím, nezdůrazňuje tolik sociální řád a odvozenost a menšinovost všeho ostatního (viz úvod). p., h.]

Cabau, Patrice (ed.), „L’acte original de la rétractation de l’hérétique Pierre Maurand en 1178“ [online], Mémoires de la Société archéologique du Midi de la France 66, 2006, http://www.societes-savantes-toulouse.asso.fr/samf/memoires/t_66/bull20061.htm, [5. 7. 2011]. [htm.]

Cathares en Languedoc, Toulouse: Privat 1968 (přetisky 1989, 2000). [334 s., mapy; 18 cm. Odborná literatura – religionistika, historie – katarství. Edice Cahiers de Fanjeaux (sv. 3). Poznámkový aparát, bibliografie, rejstřík. Uvedené údaje vč. velkého H v Histoire, čísla století (někdy uváděného chybně) i sg. v uvedení století ověřeno přímo v knize. Vše pozorně ověřeno. Reprinty: 1989, 2000. Datum vydání: 1968 ověřeno na internetu, 1989 přímo v knize, ač někde se uvádí 1988. Na bibliographienational na stránkách BNF se uvádí 2000, jinde 2001; na spolehlivější stránce je 2000. Probably unchanged printing (even if marked as a new edition): 2000 (h.), my exemplar with book composition errors in the table of contents. Je v ČR, c.; h.]

Cazenave, Annie, „La culture des pauvres“, in: Martin Aurell (ed.), Les cathares devant l’Histoire: Mélanges offerts à Jean Duvernoy, Cahors: L’Hydre 2005, 407-424. [h.]

Cazenave, Annie, „Les cathares en Catalogne et Sabarthès d’après les registres d’inquisition: La hiérarchie cathare en Sabarthès après Montségur“, Bulletin philologique et historique (jusqu’à 1610) du Comité des travaux historiques et scientifiques 1, 1969, 387-436. [Obsahuje výpověď z Arch. dép. de la Haute-Garonne, ms. 124. c.]

Davis, Georgene Webber, The Inquisition at Albi, 1299-1300: Text of Register and Analysis, New York: Columbia University Press 1948 (přetisk 1974). [323 s. Podrobný úvod a edice Bibl. Nat., lat. 11847, což je registr Bernarda z Castanetu. 11-91 rozbor, 92-99 informace o rukopisu, 103-266 edice, 269-307 dodatky (užitečný přehled místních jmen aj.). Existuje přetisk vydání z r. 1948, pořízený r. 1974. Není v ČR, c.; p.]

Deggau, Hans-Georg, Befreite Seelen: Die Katharer in Südfrankreich, Köln: DuMont 1995. [258 s. KTF Vídeň.]

Delaruelle, Étienne, „Le catharisme en Languedoc vers 1200: Une enquête“, Annales du Midi: Revue archéologique, historique et philologique de la France méridionale 72/2, 1960, 149-167. [A fresh view of Catharism around 1200 claiming that Catharism was not only dogma and cult, but also a popular movement. ÖNB, c.; persee.fr, p.]

Dmitrevski, Michel, „Note sur le catharisme et l’inquisition dans le Midi de la France II“, Annales du Midi: Revue archéologique, historique et philologique de la France méridionale 37, 1925, 190-213. [persee.fr, p.]

Dossat, Yves, „Catharisme et Gascogne“, Bulletin de la Société archéologique, historique, littéraire et scientifique du Gers 73, 1972, 149-168. [Pozn.: Gaskoňsko se často do Languedoku ani Okcitánie nezahrnuje.]

Dossat, Yves, „De singuliers pèlerins sur le chemin de Saint-Jacques en 1272“, Annales du Midi: Revue archéologique, historique et philologique de la France méridionale 82, 1970, 209-220. [Odkaz Sigal, Marcheurs, 43 s tím, že se tu pojednává o piacenzkých hereticích převlečených za poutníky. c.]

Dossat, Yves, „Types exceptionnels de pèlerins: L’hérétique, le voyageur déguisé, le professionel“, in: Le pèlerinage, (Cahiers de Fanjeaux 15), Toulouse: Privat 1980, 207-225. [c., h.]

Dossat, Yves, „Un évêque cathare originaire de l’Agenais, Vigouroux de la Bacone“, in: Bulletin philologique et historique du Comité des travaux historiques et scientifiques 1965, Bibliothèque Nationale, Paris 1966, 623-639. [Takto vypsáno přímo z titulní strany časopisu. UB Wien, c.]

Duvernoy, Jean, „Albigeois et vaudois en Quercy, d’après le Registre des pénitences de Pierre Sellan“, in: Jean Duvernoy, Cathares, vaudois et béguins, dissidents du pays d’Oc, Toulouse: Privat 1994, 85-97. [First ed. in Moissac et sa région..., 1964. h.]

Duvernoy, Jean, „Albigeois et vaudois en Quercy, d’après le Registre des pénitences de Pierre Sellan“, in: Moissac et sa région, Paris: Centre National de la Recherche Scientifique 1964, 110-121. [Also reprinted in Cathares, vaudois et béguins... CEC, p.]

Duvernoy, Jean, „Albigeois et vaudois en Rouergue“, in: Jean Duvernoy, Cathares, vaudois et béguins, dissidents du pays d’Oc, Toulouse: Privat 1994, 99-110. [First ed. in Études sur le Rouergue, 1974. h.]

Duvernoy, Jean, „Baziège dans le registre de l’Inquisition de Toulouse de 1245“, Médiévales 1995 (Les actes du colloque d’historiens du 21 octobre 1995), Baziège: A.R.B.R.E 1997, 47-62. [Krátké shrnutí, za nímž následuje francouzský překlad výňatků z rkp. 609. CEC (sign. B5706), v.]

Duvernoy, Jean, „Guilhabert de Castres“, Cahiers d’études cathares 34, 1967, 32-42. [CEC, v.]

Duvernoy, Jean, Inquisition à Pamiers: Cathares, juifs, lépreux... devant leurs juges, Toulouse: Privat, ?. [Francouzské překlady vybraných úryvků z výpovědí před inkvizicí se stručnými anotacemi. Výpovědi převádí do ich-formy.]

Duvernoy, Jean, Inquisition en terre cathare: Paroles d’hérétiques devant leurs juges, Toulouse: Privat 1998. [175 s. ISBN 2-7089-5409-1. Popularizující, odborně nepříliš zajímavá kniha. v.]

Duvernoy, Jean, „Le Donnezan à l’époque cathare“, Heresis 10, 1988, 51-56. [h.]

Duvernoy, Jean, „Pierre Autier“, Cahiers d’études cathares 21, 1970, 9-49. [Odkaz Ablis P-G, 3.]

Europe et Occitanie: Les pays cathares, (Heresis 5), Vyllegly: Centre d’Études Cathares 1995. [Sborník z 5. konference CEC. Katarské církve, Konrád z Marburgu a kataři, slabý vliv hereze na Béziersku; Bourin, Monique, „Tensions sociales et diffusion du catharisme en Languedoc oriental au XIIIe siècle“; gaskoňská společnost ve 13. stol.; kataři v Bas-Quercy; Fanjeaux; katarský dům; hereze a utopie; kataři v Agout (Biget). h.]

Feuchter, Jörg, Ketzer, Konsuln und Büßer: Die städtischen Eliten von Montauban vor dem Inquisitor Petrus Cellani (1236/1241), Tübingen: Mohr Siebeck 2007. [607 s. Důkladná historická monografie o městských elitách Montaubanu podle kajícnického registru Petra Sellana. Úvod; prameny; kontext – nové město (1144-1236); dvě hereze v jednom městě – katarství a valdenství a jejich klientela; inkvizitoři Quercy; tresty; po inkvizici (1241-1317); dodatky (včetně částečné edice Sellana). c.]

Freeman, Elizabeth, „Wonders, Prodigies and Marvels: Unusual Bodies and the Fear of Heresy in Ralph of Coggeshall’s Chronicon Anglicanum“, Journal of Medieval History 26/2, 2000, 127-143. [ScienceDirect, p.]

Garella, Daniele, „Montségur: El último refugio de los perfectos“, La aventura de la historia 4/41, 2002, 84-91. [Popularizující studie založená na nepříliš kvalitní literatuře. Bez poznámek pod čarou.]

Griffe, E., Le Languedoc cathare et l’inquisition, 1980.

Griffe, E., Les débuts de l’aventure cathare en Languedoc (1140-1190), Letouzey et Ané, Paris 1996 (1. vyd. Letouzey et Ané, Paris 1969). [Přehled raného katarství. 2. vyd. je patrně přetisk. Ověřeno, že Letouzey et Ané jsou i vydavateli 1. vyd. KTF Vídeň (vyd. 1996); c.]

Guigal, Michel, „Les implications du catharisme en Vivarais“, Bulletin des Amis du fonds Vivarois 11/4, 1983, 14-19. [Strojopisná sazba. Bez pozn. aparátu. CEC (sign. B214), v.]

Hanssler, Michael, Katharismus in Südfrankreich: Struktur der Sekte und inquisitorische Verfolgung in der zweiten Hälfte des 13. Jahrhunderts, Aachen: Shaker 1997. [249 s. Odborná literatura – religionistika – katarství. Přehled pramenů, krátká résumé. Jihofrancouzské katarství ve světle Collection Doat, pronásledování katarství. Velmi zajímavá kniha. FF MU (DZ), s.]

Jiménez Sanchez, Pilar, „Les actes de Lombers (1165): Une procédure d’arbitrage?“, in: Hélène Débax (ed.), Les sociétés méridionales à l’âge féodal (Espagne, Italie et sud de la France, Xe-XIIIe siècles): Hommage à Pierre Bonnassie, Toulouse: CNRS – Université fr Toulouse-Le Mirail 1999, 311-317. [Příspěvek zdůrazňující právní aspekt textu o disputaci v Lombers. c.]

Kolmer, Lothar, Ad capiendas vulpes: Die Ketzerbekämpfung in Südfrankreich in der ersten Hälfte des 13. Jahrhunderts und die Ausbildung des Inquisitionsverfahrens, (Pariser historische Studien 19), Bonn: Ludwig Röhrscheid 1982. [257 p. Originally a dissertation (Philosophische Fakultät III, Regensburg University, 1980). Fight against heresy in the 12th c.; on the way to the inquisition; beginnings of the inquisition; inquisition in southern France (until mid-13th c.). Footnotes, bibliography, brief index. c.; FF MU (DZ), s.]

Lataillade, J. B., „Catharisme en Comminges, Couserans et Armagnac“, Revue de Comminges 86, 1973, 212-216.

Lafont, Robert; avec la collaboration de Paul Labal, Jean Duvernoy, Michel Roquebert, Philippe Martel... [etc.], Les Cathares en Occitanie Paris : Fayard, 1982. 483 p. : ill., couv. ill. en coul. ; 22 cm. Catharisme -- Historiographie Nové vydání Fayard 1996.

Manselli, Raoul, „Un’abiura del XII secolo e l’eresia catara“, Bullettino dell’Istituto storico italiano per il Medio Evo e Archivio Muratoriano 67, 1955, 212-234. [Obsahuje edici abjurace sepsané v karolínské minuskule typické pro 12. stol. v klášteře Moissac, jenž byl centrem clunyjské reformy v Languedoku: Paris, Bibliothèque nationale de France, ms. lat. 2240, fol. 55v-56r. Součást „Per la storia dell’eresia nel secolo XII: Studi minori“, 189-264. Sic, Bullettino. Přetištěno též v Il secolo XII, 209-226 (h.). c.]

Mayr, Bettina, Die Katharer in Okzitanien, diplomová práce, 1998. Salzburg, Univ. [100 s. Asi přehledová práce, těžko bude zajímavá.]

Nelli, René, Les Cathares en Languedoc, Hachette, Paris 1995.

Nelli, Suzanne, „L’évêque cathare Guilhabert de Castres“, Heresis 1985, č. 4, 11-24. [Přínosná, podrobná studie. h.]

Nelli, Suzanne, „L’hérésiarque Guillaume de Nevers, alias Theodoric/Thierry, un polémiste cathare“, Heresis 10, 1988, 45-50. [h.]

Palès-Gobilliard, Annette, „Le catharisme dans le comté de Foix des origines au début du XIVe siècle“, Revue de l’histoire des religions 189/2, 1976, 181-200. [MSH, c. (2:1); persee.fr, p.]

Palès-Gobilliard, Annette, Le Comté de Foix et le catharisme de ses origines à 1325, thèse dactylographiée de Troisième cycle, Hautes Études et Sorbonne, Paris 1973. [Odkaz: Thouz., Rit., 172, pozn. 68. Zřejmě nevyšlo knižně, ověřit. Duv. Hist. uvádí Gobillard.]

Passerat, Georges, „Cathares en Bas-Quercy: Entre l’Église de l’Agenais et celle de l’Albigeois“, in: kol., Europe et Occitanie: Les pays cathares, (Heresis 5), Vyllegly: Centre d’Études Cathares 1995, 149-165. [h.]

Peytavie, Charles, Les cathares en Languedoc, Montpellier: Midi libre [2004]. [96 s., malý formát. Popularizující knížečka s fotografiemi (převážně krajiny). BNF, v.]

Pontal, Odette, „L’albigéisme en Vivarais“, C. E. Viola (ed.), Mediaevalia Christiana, XI-XIII siècles: Hommage à Raymonde Foreville, Paris: Éditions universitaires 1989, 270-275. [Velmi stručný příspěvek s několika poznámkami pod čarou. CEC (sign. B5670), v.]

Puig, Carole, „Inquisition et hérésie en Roussillon au XIIIe siècle“, Études Roussillonnaises 16, 1998, 43-50. [Studie spíše úvodního charakteru, která dosti ztrácí čas představením základních údajů o fungování inkvizičních tribunálů. Specifičtější se ovšem stává tím, že inkviziční proceduru sleduje na několika (cca 14?) roussillonských případech ze 13. stol. Stručný poznámkový aparát. CEC, v.]

Roche, Julien, „Caunes-Minervois et l’hérésie cathare“, Archéologie du Midi médiéval 6/1, 2010, 105-113. [Originally I had this data: L’abbaye et le village de Caunes-Minervois (Aude), archéologie et histoire: Actes du colloque de Caunes-Minervois, 22-23 novembre 2003, b.m.?: Centre d’archéologie médiévale du Languedoc b.r. h. (separát); persee.fr, ]

Roche, Julien, Une Église cathare: L’évêché du Carcassès (Carcassonne – Béziers – Narbonne), Cahors: L’Hydre 2005. [560 s. Původně thèse d’École des Chartes, 2001. Příkladná, podrobná práce. FF MU (DZ); h.]

Roquebert, Michel, „La population du Lauragais devant l’Inquisition: Les sœurs Lamothe et le bouvier d’Odars“, Médiévales 1995 (Les actes du colloque d’historiens du 21 octobre 1995), Baziège: A.R.B.R.E 1997, 14-17. [Popularizující shrnutí bez poznámek pod čarou. CEC (sign. B5706), v.]

Roquebert, Michel, „Montségur, refuge ou quartier général?“ , in: kol., La persécution du catharisme, XIIe-XIVe siècles, Carcassonne: Centre d’Études Cathares 1996, 159-192. [h.]

Roquebert, Michel, „Pèlerinage et hérésie“, in: Toulouse sur les chemins de Saint-Jacques, Le Seuil – Skira, Paris – Milano 1999, 147-153. [Umělecká publikace. Bez poznámek pod čarou, spíše bezcenné. BSG, v.]

Roquebert, Michel, „Petites digressions sur le ‚Marteau des hérétiques‘“, Heresis 25, 1995, 85-107. [Studie věnovaná Bernardovi z Caux a Janovi ze Saint-Pierre. h.]

Shatzmiller, Joseph, „L’hérésie des Albigeois vue par les juifs au XIIIe siècle“, Heresis 35, 2001, 59-81. [Seznámení s několika nijak podstatnými, ale velmi zajímavými úryvky z židovských pramenů, týkajícími se katarů; c.]

Taylor, Claire, „Authority and the Cathar Heresy in the Northern Languedoc“, in: Michael Frassetto (ed.), Heresy and the Persecuting Society in the Middle Ages: Essays on the Work of R. I. Moore, Leiden: Brill 2006, 139-194. [FF MU, s., c., p.]

Taylor, Claire, Dualist Heresy in Aquitaine and the Agenais, c.1000-c.1249 [Ph.D. thesis], Nottingham: University of Nottingham 1999. Available at <http://eprints.nottingham.ac.uk/11848/>. [Published in 2005 as a book. p.]

Taylor, Claire, Heresy in Medieval France: Dualism in Aquitaine and the Agenais, 1000-1249, Woodbridge – Rochester: The Boydell Press 2005. [311 p., hardback, softback. Previously a Ph.D. thesis, see above. A well documented book based on a conservative view of Catharism endebted to Hamilton. The current French deconstructionist school is unfortunately not dealt with in much detail. Two parts: 1000-1150 and 1150-1249. Ref. e.g. Heresis 42-43, 20. Several minor errors in the bibliography (Barthélémy, Dossat etc.). c.; h. (softback).]

Taylor, Claire, Heresy, Crusade and Inquisition in Medieval Quercy: Catharism and Political Dissent, York: York Medieval Press 2011. [xvi, 277 s., váz. Prameny; středověké Quercy; albigenská výprava a po ní; heretické Quercy – informace z okolí r. 1245; hereze – sociální a kulturní život; co znamenala hereze; nové utváření Quercy; závěr. Pozn. aparát, bg, rejstřík. Mapy. h.]

Taylor, Claire, „‚Heresy‘ in Quercy in the 1240s: Authorities and Audiences“, in: in: Andrew P. Roach – James R. Simpson (eds.), Heresy and the Making of European Culture: Medieval and Modern Perspectives, Farnham – Burlington: Ashgate 2013, 239-255. [A case against the deconstructionist current in scholarship. FF MU (DZ), s.]

Uhlrich, Flavien, „Du catharisme au catholicisme: les parfaits repentis en Languedoc, fin XIIe- XIIIe siècles“, Heresis 42-43, 2005, 41-53. [h.]

Vauchez, André, „Les origines de l’hérésie cathare en Languedoc, d’après un sermon de l’archevêque de Pise Federico Visconti“, in: Società, Instituzioni, Spiritualità: Studi in onore di Cinzio Violante, Spoleto: Centro Italiano di Studi sull’Alto Medioevo 1994, 1023-1036. [Odkaz Bonnassie in Les voies de l’hérésie.]

Vilandrau, C., „Inquisition et sociabilité cathare d’après de registre de l’inquisiteur Geoffroy d’Ablis“, Heresis 34, 2001, 35-66. [c.]

Wakefield, Walter L., „Friar Ferrier, Inquisition at Caunes, and Escapes from Prison at Carcassonne“, The Catholic Historical Review 58, 1972, 220-237. [Odkaz Heresis 7, 40 – v rámci stručnější studie o Ferrierovi. BSG (mf.), c.]

Wakefield, Walter L., „Friar Ferrier, inquisitor“, Heresis 7, 1986, 33-41. [Stručná, ale velmi důkladná studie o jeho postupu, konkrétních místech, kde vyšetřoval, atd. h.]

Wakefield, Walter L., „Heretics as Physicians in the Thirteenth Century“, Speculum 57/2, 1982, 328-331. [JSTOR, p.]

Overviews / Přehledy

Dossat, Yves, „Les Cathares d’après les documents de l’inquisition“, in: Cathares en Languedoc, (Cahiers de Fanjeaux 3), Tolouse: Privat 1968, 71-104. [c., h.]

Jiménez Sanchez, Pilar, Les catharismes: Modèles dissidents du christianisme médiéval (XIIe-XIIIe siècles), Rennes: Presses universitaires de Rennes 2008. [Annotation here. FF MU (DZ); h.]

Müller, Daniela, „Häresie und Orthodoxie im mittelalterlichen Languedoc und die Entstehung des Ketzerprozesses“, in: Daniela Müller, Ketzer und Kirche: Beobachtungen aus zwei Jahrtausenden, Berlin: Lit 2014, 119-160. [h.]

Social and political contexts / Sociální a politické kontexty
Miscellaneous / Různé

Beauroy, Jacques, „Centralisation et histoire sociale: Remarques sur l’inquisitio vicecomitum de 1170“, Cahiers de civilisation médiévale 37, 1994, 3-24. [persee.fr.]

Bourrin-Derruau, Monique, Villages médiévaux en Bas-Languedoc: Genèse d’une sociabilité, Xe-XIVe siècle I: Du château au village, Xe-XIVe siècle, Paris: L’Harmattan 1987. [BSG, c. tit., obsah, 222-273, 314-317, 320-325.]

Bourrin-Derruau, Monique, Villages médiévaux en Bas-Languedoc: Genèse d’une sociabilité, Xe-XIVe siècle II: La démocratie au village, XIIIe-XIVe siècle, Paris: L’Harmattan 1987. [Odkaz Arnold, Inquisition, 264; spíše o širokém kontextu, s katary nemá přímou spojitost. BSG, c. tit., obsah.]

Brunel-Lobrichon, Geneviève, „Existe-t-il un christianisme méridional? L’exemple de Douceline: Le béguinage provençal“, Heresis 11, 1988, 41-51. [h.]

Cursente, Benoît, „Le castrum dans les pays d’oc aux XIIe et XIIIe siècles“, Heresis 11, 1988, 19-25. [h.]

Duvernoy, Jean, „Droit coutumier d’origine romaine et féodalité occcitane“, Heresis 11, 1988, 27-28. [Sic, occcitane (chybně). h.]

Duvernoy, Jean, „Boulbonne et le Lauragais au XIIIe siècle“, in: Jean Duvernoy, Cathares, vaudois et béguins, dissidents du pays d’Oc, Toulouse: Privat 1994, 111-121. [h.]

Duvernoy, Jean, „Hérésie et tolérance dans le Midi au XIIIe siècle“, in: Jean Duvernoy, Cathares, vaudois et béguins, dissidents du pays d’Oc, Toulouse: Privat 1994, 63-68. [h.]

Duvernoy, Jean, „Les albigeois dans la vie sociale et économique de leur temps“, in: Jean Duvernoy, Cathares, vaudois et béguins, dissidents du pays d’Oc, Toulouse: Privat 1994, 205-214. [First published in 1963. h.]

Gimenez, Marie-Paule (ed.), Les voies de l’hérésie. Le groupe aristocratique en Languedoc, XIe-XIIIe siècles I: Structures et comportements, Centre d’Études cathares, [Carcassonne] 2001. [178 s. Bibl. údaj není ve všech bodech jasný. Okolí Trencavelů, milites ve 12. stol. podle hagiografických pramenů, Rajmund V. z Toulouse, šlechta z comté de Foix v 11.-13. stol.; HAB Wolfenbüttel má všechny tři svazky spojené do jednoho. c.]

Gimenez, Marie-Paule (ed.), Les voies de l’hérésie. Le groupe aristocratique en Languedoc, XIe-XIIIe siècles II: Avant et après la croisade, seigneurs et seigneuries, Centre d’Études cathares, [Carcassonne] 2001. [260 s. Bibl. údaj není ve všech bodech jasný. Trubadúr Gui de Cavaillon, Cabaret podle psaných pramenů, Montagne Noire: hereze a aragonští páni, katarská rodina Lauragais, nárazníková baronství před Alfonsem de Poitiers, rodina z Mas-Saintes-Puelles na inkvizičním výslechu, katarství a šlechta na příkladu rodů Châteauverdun, Issaura, Luzenac, Olivier z Termes od albigenské výpravy k výpravám do Svaté země. c.]

Gimenez, Marie-Paule (ed.), Les voies de l’hérésie. Le groupe aristocratique en Languedoc, XIe-XIIIe siècles III: L’imaginaire chevaleresque, Centre d’Études cathares, [Carcassonne] 2001. [100 s. Zambon: paratge, trubadúři, Chanson; Román o Tristanovi; rytířstvo u Chrétiena a Wolframa; válečnický arzenál symbolů v Languedocu; ke katarům jen velmi okrajově. Bibl. údaj není ve všech bodech jasný. c.]

Hasenohr, Geneviève, „Le christianisme méridional au miroir de sa littérature (XIIIe-XIVe siècles)“, Heresis 11, 1988, 29-40. [h.]

Higounet, Charles-Marie, „Le milieu social et économique languedocien vers 1200“, in: kol., Vaudois languedociens et Pauvres Catholiques, (Cahiers de Fanjeaux2), Toulouse: Privat 1967, 15-22. [h.]

Heusch, Carlos (ed.), Biterris: Béziers et son rayonnement culturel au Moyen Âge, Perpignan: Ville de Béziers – Presses universitaires de Perpignan 2003. [Sborník o životě v Béziers 1230-1330. Matfre Ermengaud (Ricketts), trubadúr Johan Esteve, Abraham a Jedaja z Béziers, vztahy bézierských židů a církevních a občanských autorit, katarství v Béziers a na Béziersku (Roche; důležitý článek, zkoumá rozdělení podle čtvrtí, rodinné situace atd.). c. tit., 61-104, h.]

Langlois, Gauthier, „La formation de la seigneurie de Termes“, Heresis 17, 1991, 51-72. [Součástí jsou genealogické tabulky a mapy. h.]

Llobet, Gabriel de, Foix médiéval: Recherches d’histoire urbaine, Foix: b. d.

Mundy, John Hine, Men and Women at Toulouse in the Age of the Cathars, Toronto: Pontifical Institute of Mediaeval Studies 1990. [236 s. Představení dokumentů, společnost, sex, vztahy, manželství, kontexty. Dodatky, bibliografie, rejstřík. Velmi příznivá recenze Duvernoy in Heresis 1990, č. 15, 136-139. c.]

Mundy, John Hine, Studies in the Ecclesiastical and Social History of Toulouse in the Age of the Cathars, Aldershot: Ashgate 2005. [244 p., hardback. A new printing (with new pagination) of previously published articles, some of them expanded (e.g. that on the abjuration of Peter Maurand). Foreword. Introduction. Articles: The town's parishes from 1150–1250; Charity and social work 1100–1250; The Toulousain: village, town and city. Notes: The abjuration of Peter Maurandus; Heretics and usurers: episcopal judges and the 'official; Troubadours and entertainers; Fontanas: a family, a monastery and a pope; 13th-century religious foundations; The college of Saint-Raymond; Hospitals and leproseries around 1400; Sources of documents and publications. Index. NKČR, v.; FF MU (DZ), s.]

Pailhès, Claudine, „Les origines obscures d’une seigneurie pyrénéenne“, in: Emmanuel Le Roy Ladurie (ed.), Autour de Montaillou, un village occitan: Histoire et religiosité d’une communauté villageoise au Moyen Âge, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2001, 25-45. [FF MU (DZ), s.; c.]

Reyerson, Kathryn – Drendel, John (eds.), Urban and Rural Communities in Medieval France: Provence and Languedoc, 1000-1500, Leiden: Brill 1998. [333 s. Recenze Heresis 33. FF MU (DZ), s.]

Roche, Julien, „Le catharisme à Béziers et dans le Biterrois au début du XIIIe siècle: Aux frontières de l’hérésie?“, in: Carlos Heusch (ed.), Biterris: Béziers et son rayonnement culturel au Moyen Âge, Perpignan: Ville de Béziers – Presses universitaires de Perpignan 2003, 61-104. [h.]

Soulassol, Jean-Claude, „Les Alion, le pape et le comte de Foix (1244-1311): Apport de nouveaux documents“, in: Martin Aurell (ed.), Les cathares devant l’Histoire: Mélanges offerts à Jean Duvernoy, Cahors: L’Hydre 2005, 381-388. [h.]

Toulze, Pierre, „Les structures féodales avant et après la croisade dans deux villages du Bas-Razès: Alaigne et Routier“, Heresis 1990, č. 15, 23-44. [h.]

Wolff, Philippe (ed.), Histoire de Toulouse, Toulouse 21974.

Wolff, Philippe (ed.), Histoire du Languedoc, Toulouse 1967.

Specificities of the Catholic Church in Languedoc / Specifika katolické církve v Languedoku

Foreville, R., „Innocent III. et les élections épiscopales dans l’espace Plantagenet de 1198 à 1205“, [CEC (sign. B5860).]

Fournié, Michèle – Ryckebusch, Fabrice – Dubreil-Arcin, Agnès, „Jean XXII et le remodelage de la carte ecclésiastique du Midi de la France: Une réforme discrète“, Revue d’histoire ecclésiastique 98/1-2, 2003, 29-59. [Pečlivá studie s podrobným poznámkovým aparátem. CEC, v.]

Lauranson-Rosaz, Ch., „Le non-conformisme de l’Église méridionale du Haut Moyen Âge“, in: Papauté, monachisme et théories politiques II: Les Églises locales, 537-550. [CEC.]

Families and nobles in Languedoc and their support of religious dissent / Rodiny a šlechtici v Languedoku a jejich podpora náboženského disentu

Trencavels, Heresis 8, 1995, 11-43.

Barber, Malcolm, „Catharism and the Occitan Nobility: The Lordships of Cabaret, Minerve and Termes“, in: The Ideals and Practice of Medieval Knighthood, 1990, 1-19. [CEC (sign. B7371), p. 1-18.; přetištěno v Crusaders and Heretics (c.).]

Becamel, M., „Le catharisme dans le diocèse d’Albi“, in: Cathares en Languedoc, (Cahiers de Fanjeaux 3), Tolouse: Privat 1968, 237-258. [c., h.]

Biget, Jean-Louis, „Notes sur le système féodal en Languedoc et son ouverture à l’hérésie“, Heresis 11, 1988, 7-16. [h.]

Brenon, Anne, „Labécède en Lauragais: Castrum cathare et ville martyre“, in: Anne Brenon, Le choix hérétique: Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale, Cahors: La Louve 2006, 209-217. [h.]

Brenon, Anne, „Paratge et hérésie: Filles et comtesses de Foix, un engagement en catharisme“, in: Anne Brenon, Le choix hérétique: Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale, Cahors: La Louve 2006, 193-207. [h.]

Cazenave, Annie, „Genus hereticorum“, in: Anne Brenon (ed.), 1209-2009: Cathares: Une histoire à pacifier?, Portet-sur-Garonne: Loubatières 2010, 287-304. [h.]

Débax, Hélène, La féodalité languedocienne (XIe- XIIe siècles): Serments, hommages et fiefs dans le Languedoc des Trencavel, Toulouse 2003.

Delpech, André, „La famille Issaurat de Larnat“, Heresis 16, 1991, 1-20. [h.]

Delpoux, Ch., Les comtes de Toulouse et le catharisme, Carcassonne 1980.

Dossat, Yves (ed.), Saisimentum comitatus Tholosani, Paris 1966. [Edice Saisimentum comitatus Tholosani, záznamu o přísahách věrnosti králi, k níž se zavázali šlechtici toulouského hrabství. Důležitý zdroj o šlechtických rodinách.]

Duvernoy, Jean, „Bertrand Marty“, Cahiers d’Études cathares 19/39, 1968, 19-35. [c.]

Duvernoy, Jean, „Jourdain de Saissac“, in: Anne Brenon (ed.), 1209-2009: Cathares: Une histoire à pacifier?, Portet-sur-Garonne: Loubatières 2010, 261-265. [h.]

Duvernoy, Jean, „La noblesse cathare en Languedoc“, in: Jean Duvernoy, Cathares, vaudois et béguins, dissidents du pays d’Oc, Toulouse: Privat 1994, 69-84. [h.]

Duvernoy, Jean, „La noblesse du comté de Foix au début du XIVe siècle“, in: Jean Duvernoy, Cathares, vaudois et béguins, dissidents du pays d’Oc, Toulouse: Privat 1994, 123-137. [h.]

Fontaine, A., „Les sires de Niort ‚fauteurs d’hérésie‘ au XIIIème siècle“, Bulletin de la Société d’Études Scientifiques de l’Aude 77, 1977, 149-163. [CEC (sign. B7327), p.]

Frayssenge, Jacques, „Une errance de faidits sur le plateau du Larzac au XIIIe siècle“, in: Martin Aurell (ed.), Les cathares devant l’Histoire: Mélanges offerts à Jean Duvernoy, Cahors: L’Hydre 2005, 361-379. [h.]

Hancke, Gwendoline, L’hérésie en héritage: Familles de la noblesse occitane dans l’Histoire, du XIIe au début du XIVe siècle: Un destin commun, Cahors: La Louve 2006. [448 s. Kapitoly věnované jednotlivým rodinám. Poznámky pod čarou, rejstřík. FF MU (DZ), s.]

Hancke, Gwendoline, „La famille d’Arvigna, seigneurs de Dun à l’époque du catharisme“, Archives ariégoises: Revue de l’Association des Amis des Archives de l’Ariège 3, 2011, 29-45. [Shromažduje informace o rodu Arvigna a katarství v Dun z inkvizičních registrů. v.]

Hancke, Gwendoline, „Le faidit, l’épouse et la concubine: Le destin ordinaire de la famille de Mazerolles entre hérésie, croisade et inquisition“, in: Anne Brenon (ed.), 1209-2009: Cathares: Une histoire à pacifier?, Portet-sur-Garonne: Loubatières 2010, 241-260. [h.]

Hancke, Gwendoline, „Les registres d’inquisition et l’historiographie des familles languedociennes“, in: Écrire l’histoire d’une hérésie, Mazamet: Association de Valorisation du Patrimoine Mazamétain 2008, 174-190. [h.]

Langlois, Gautier, Olivier de Termes: Le cathare et le croisé (vers 1200-1274), Toulouse: Privat 2001.

Mundy, John Hine, „Noblesse et hérésie: Une famille cathare: Les Maurand“, Annales: Économies, sociétés, civilisations 29/5, 1974, 1211-1223. [Mundy states that this was later expanded and made more precise in his Repression (1985). Wien, c.; persee.fr, p.]

Nelli, Suzanne, „Bertrand de Saissac, un puissant seigneur, chef de file de l’aristocratie carcassonnaise, entre légende et histoire“ , Heresis 42-43, 2005, 77-99. [h.]

Nelli, Suzanne, „Les Châteauverdun, une famille noble cathare du comté de Foix“, Heresis 7, 1986, 43-57. [h.]

Nelli, Suzanne, „Na Cavaers, co-seigneur de Fanjeaux, la dame qui jouait le double jeu...“, Heresis 6, 1986, 25-34. [h.]

Oberste, Jörg, „... nihil deficeret in presenti seculo et in morte salvarentur: Le catharisme et les élites urbaines dans les villes languedociennes (XIIIe-XIVe siècle)“, in: Michał Tymowski (ed.), Anthropologie de la ville médiévale, Warszawa: Institut d’histoire de l’Académie polonaise des sciences – Centre de l’Académie polonaise des sciences à Paris 1999, 163-178. [Vypadá to na velmi pečlivou a užitečnou studii. Odkaz Jiménez, Catharismes. CEC (sign. B5876, nekvalitní kopie, občas uříznutá pozn. pod čarou), v.]

Oberste, Jörg, Zwischen Heiligkeit und Häresie. Religiosität und sozialer Aufstieg in der Stadt des hohen Mittelalters I: Städtische Eliten in der Kirche des hohen Mittelalters, Köln – Weimar – Wien: Böhlau 2003. [Odkaz Brunn, Des contestataires, 22 s komentářem, že Oberste vykládá příklon k herezi jako individuální volbu, nikoli jako výsledek církevní heretizace určitých aktivit. FF MU (DZ), s.]

Oberste, Jörg, Zwischen Heiligkeit und Häresie. Religiosität und sozialer Aufstieg in der Stadt des hohen Mittelalters II: Städtische Eliten in Toulouse, Köln – Weimar – Wien: Böhlau 2003. [Odkaz Brunn aj. FF MU (DZ), s.]

Pailhès, Claudine, „Les comtes de Foix et l’hérésie“, in: Anne Brenon (ed.), 1209-2009: Cathares: Une histoire à pacifier?, Portet-sur-Garonne: Loubatières 2010, 223-240. [h.]

Pons, Jean, „Les vicomtes du Razès, 1067-1173“, Heresis 44-45, 2006, 39-117. [Obsahuje edic latinských textů. h.]

Résséguier, L., „La noblesse du comté de Foix et le catharisme au début du XIVe siècle, à travers l’exemple des trois lignages: les Châteauverdun, les Issaura, les Luzenac“, in: Les voies de l’hérésie: Le groupe aristocratique en Languedoc (XIe-XIIIe siècles) II, Centre d’Études Cathares, Carcassonne 2001, 189-205. [c.]

Soulassol, Jean-Claude, „La famille de Son d’Alion du milieu du XIIe au début du XIVe siècle“, Heresis 46-47, 2007, 15-66. [h.]

Sullivan, Karen, „The Stoning of Lady Guirauda: The Singularity of Noble Heretics“, in: Karen Sullivan, Truth and the Heretic: Crises of Knowledge in Medieval French Literature, Chicago – London: The University of Chicago Press 2005, 115-150. [On Raymond VI, Raymond Roger of Foix and is sister Esclarmonda, and on Guirauda of Lavaur. FF MU (DZ), s.]

Uhlrich, Flavien, „Une famille du Sabarthès: Les Lordat du XIIe au XIVe siècle“, Heresis 44-45, 2006, 119-134. [h.]

Uhlrich, Flavien, Une famille du Sabarthès: Les Lordat du XIIe au XIVe siècle, diplomová práce, Lyon: Université Jean Moulin 2004.

Wakefield, Walter L., „The Family of Niort in the Albigensian Crusade and Before the Inquisition I“, Names 18, 1973, 23-35.

Archeology, archeological context / Archeologie, archeologický kontext

Barrère, Michel, „Un palimpseste de près de deux siècles: La représentation archéologique de Montségur“, in: Écrire l’histoire d’une hérésie, Mazamet: Association de Valorisation du Patrimoine Mazamétain 2008, 118-132. [h.]

Bordenave, Jean – Vialelle, Michel, Aux racines du mouvement cathare: La mentalité religieuse des paysans de l’Albigeois médiévale, Toulouse: Privat 1973. [Není o počátcích katarství, nýbrž o archeologii katarství. Nepostupuje zřejmě vyvozováním nálezů z katarství, ale výkladem nálezů jako výrazu lidové kultury, která ovlivnila i vznik katarství. Katarům se věnuje až 5. kapitola, která není zajímavá věcně, leda pro dějiny historiografie (přijímá běžné stereotypy o katarech). BSG, v., c. tit, obsah.]

Brenon, Anne, „L’archéologie imaginaire de Montségur“, in: ead., Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale I: Les archipels cathares, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2003, 357-367. [h.]

Czeski, André, „Montségur: un castrum de montagne. État de recherches“, Heresis 12, 1989, 127-130. [h.]

Czeski, André – Sabatier, Michel, „Montségur (Ariège), compte rendu des activités de repérages et de relevés engagées sur les structures du castrum de 1993 à 1997“, Heresis 33, 2000, 49-67. [h.]

Gardel, Marie-Élise (ed.), Cabaret: Histoire et archéologie d’un castrum, CVPM 1999. [CEC 30 €.]

Gardel, Marie-Élise, „Le castrum de Cabaret (Lastours): premières interprétations et perspectives de recherche“, Heresis 12, 1989, 105-126. [h.]

Gardel, Marie-Élise, „Le contexte socioculturel du catharisme d’après les sources archéologiques: L’exemple de Cabaret (Lastours, Aude)“, in: Écrire l’histoire d’une hérésie, Mazamet: Association de Valorisation du Patrimoine Mazamétain 2008, 94-117. [h.]

Gardel, Marie-Élise, „Les fouilles archéologiques du ‚château cathare‘ de Cabaret à Lastours (Aude)“, Heresis 1, 1983, 33-47. [Hradiště Cabaret. h.]

Gardel, Marie-Élise, „Nouvelles données historiques et archéologiques sur le site de Cabaret, commune de Lastours (Aude)“, Heresis 9, 1987, 93-96. [h.]

Gardel, Marie-Élise, „Projet de recherches archéologiques dans le village de Cabaret (Aude)“, Heresis 6, 1986, 65-68. [h.]

Gardel, Marie-Élise, Vie et mort d’un castrum: Cabaret, archéologie d’un village médiéval en Languedoc (XIe-XIIIe siècles), Cahors: L’Hydre 2004. [123 s. Kontext, první známky osídlení, vizigótská doba, život v castru, život ve vesnici, smrt hradiště. FF MU (DZ), s.]

Garnier, Patrick, „Montségur: résultats préliminaires de la champagne 1984 (château)“, Heresis 3, 1984, 54-58. [h.]

Gau, Michèle – Gau, Jean-Bernard, „Contribution à l’étude du château de Quéribus“, Heresis 12, 1989, 89-104. [h.]

Labrot, Jacques, „Étude des éléments numismatiques de Montségur. Les méreaux de la période médiévale: Essai d’interprétation et perspectives de recherche“, Heresis 9, 1987, 65-91. [h.]

Nelli, René, Le musée du catharisme, 1991 (1. vyd. Toulouse: Privat 1966). [ÖNB, zč. c.]

Lombers 1165

Ulrich, Jörg, „Das Glaubensbekenntnis der Katharer von Lombers (1165)“, in: Gudrun Litz – Heidrun Munzert – Roland Liebenberg (eds.), Frömmigkeit, Theologie, Frömmigkeitstheologie: Contributions to European Church History: Festschrift Für Berndt Hamm Zum 60. Geburtstag, Leiden: Brill 2005, 17-29. [c.]

The papal missions in 1178-1181 and related sources / Papežské mise v letech 1178-1181 a související prameny
Manuscripts

Toulouse, Archives départementales de la Haute-Garonne, ms. 101 H 688 (1 fol.), http://www.societes-savantes-toulouse.asso.fr/samf/memoires/t_66/images/maurand.jpg, [28. 7. 2010]. [Abjuration of Peter Maurand. o.]

Editions

Bouquet, Martin et al. (eds.), Recueil des historiens des Gaules et de la France XII, Paris: Victor Palmé 1877, 448-449. [Kronika Geoffroi z Vigeois se tu zmiňuje o misi Jindřicha z Marcy 1181. Autorství: par des religieux bénédictins de la Congrégation de Saint-Maur ; nouv. éd. publ. sous la dir. de M. Léopold Delisle; Gallica uvádí jediného autora jako „directeur de publication“ – Léopold Delisle. Další svazky taky uvádějí LD jako vydavatele nové verze. Tam ale je uveden Brial, tj. je třeba uvést uvést Briala. Bouquet: to uvádí – mimochodem i právě pro XII, nicméně i pro všechny ostatní – Ch. Thouzellier, Catharisme et valdéisme..., 39, pozn. 97. Gallica, p. tit., 448-449.]

Cabau, Patrice (ed.), „L’acte original de la rétractation de l’hérétique Pierre Maurand en 1178“ [online], Mémoires de la Société archéologique du Midi de la France 66, 2006, <http://www.societes-savantes-toulouse.asso.fr/samf/memoires/t_66/bull20061.htm>, [26. 2. 2015]. [htm.]

Duvernoy, Jean (ed. et trans.), Chronica magistri Guillelmi de Podio Laurentii, Paris: Centre National de la Recherche Scientifique 1976. [Annotation here. c.; FF MU (DZ), s.]

Studies

Angleton, C. d’Atremont, Two Cistercian Preaching Missions to the Languedoc in the Twelfth Century, 1145 and 1178 [unpublished Ph.D. thesis], Washington: Catholic University of America 1984.

Chideock, Cassandra Elizabeth, Henry of Marcy, Heresy and the Crusade, 1177-1189 [unpublished Ph.D. thesis], Cambridge: University of Cambridge 2001. [Thesis submitted at the Faculty of History. Unavailable through EThOS (BL) as of 2014 but available from Cambridge University Library. Not only on heresy but also on Henry’s role in the crusades. Based mainly on 32 letters of Henry to the pope and to Peter of St. Crisogono. p.]

Congar, Yves Marie Joseph, „Henri de Marcy, abbé de Clairvaux, cardinal-évêque d’Albano et légat pontifical“, Analecta Monastica V, (Studia Anselmiana 43), 1958, 1-90. [Odkaz Her. 11, 79 a Kienzle. ENC, c.]

Kienzle, Cistercians.

Maisonneuve, Henri, Études sur les origines de l’Inquisition, Paris: Librairie philosophique J. Vrin 21960, 129-133. [Summary of the book here. c.]

Moore, Robert I., „Les albigeois d’après les chroniques angevines“, in: La croisade albigeoise: Actes du colloque du Centre d’études cathares, Carcassonne, October 2002, Carcassonne: Centre d’études cathares 2004, 81-90. [Important article on the Albigenses in chronicles of the Anjou dynasty. Remarks that strangely, Roger of Hoveden does not include the letter of Raymond V., which could mean that it did not exist when Roger of Hoveden was writing, and it is therefore likely to be a later Cistercian forgery. According to Jiménez (personal communication), also Biget adopted Moore’s view that this letter is a forgery (in 1998, Biget still thought that the letter is authentic; however, the doubts about its authenticity must have arisen earlier because they are mentioned in Brenon, Cathares: Vie et mort...).]

Mundy, John Hine, „Noblesse et hérésie: Une famille cathare: Les Maurand“, Annales 29, 1974, 1211-1223. [Mundy states that this was later expanded and made more precise in his Repression (1985). Wien, c.]

Mundy, John Hine, „The Abjuration of Peter Maurandus“, in: id., Studies in the Ecclesiastical and Social History of Toulouse in the Age of the Cathars, Aldershot: Ashgate 2006, 161-167. [Points to the abjuration of Peter Moran (Maurand), as he did already in Annales 29, 1974 (now it has been published by Cabau, see above). FF MU (DZ), s.]

Studies based on inquisitional records

Sparks, Chris, Heresy, Inquisition and Life-Cycle in Medieval Languedoc, (Heresy and Inquisition in the Middle Ages 3), York: York Medieval Press 2014. [xii, 170 p., hardback. The book „examines the beliefs and lived religion of men and women attached to the dualist Christian sect known as Catharism in the Languedoc region ... between the late twelfth and early thirteenth centuries“. Introduction; childhood; youth; marriage; death. Footnotes, bg, minimalistic but useful index. FF MU (suggested by DZ), s.]

Authier brothers and the revival of Catharism in Sabartès: 1299-1330 / Bratři Autierové a revival katarství v Sabartès: 1299-1330
Miscellaneous / Různé

For emigrants, see also „Catharism in Catalonia“.

Benad, Matthias, Domus und Religion in Montaillou: Katholische Kirche und Katharismus im Überlebenskampf der Familie des Pfarrers Petrus Clerici am Anfang des 14. Jahrhunderts, Tübingen: Mohr 1990. [398 s. Bibliogr. údaj: někdo uvádí im Anfang, někdo am Anfang. Většina am, ale in je víc než jeden. Stránky nakladatele uvádějí am. Recenze Heresis 16, 1991, 130-132. Autor svou knihu chápe a zdůvodňuje zejm. jako kritiku Montaillou, která podle jeho názoru nepřihlíží dostatečně k pramenné kritice, o což se autor snaží. Zaměřuje se zejm. na vztahy mezi každodenním životem, náboženstvím a zbožnou praxí, největší pozornost věnuje Petru Clerguovi. Autorovo stručnější shrnutí v Autour de Montaillou. FF MU (DZ), s.; c.]

Bourin, Monique, „Les dissidents religieux dans la société villageoise languedocienne à la fin du XIIIe et au début du XIVe siècle“, in: Philippe Chareyre (ed.), L’hérétique au village: Les minorités religieuses dans l’Europe médiévale et moderne: Actes des XXXIes Journées Internationales d’Histoire de l’Abbaye de Flaran, 9 et 10 octobre 2009, Toulouse: Presses Universitaires du Mirail 2011, 201-216. [From ca 1250 to Montaillou. h.]

Brenon, Anne, Inquisition à Montaillou: Guillelme et Pèire Maury, deux croyants cathares devant l’histoire, 1300-1325, Cahors: L’Hydre 2004. [144 s. Úvod o inkvizici; syntéza o Montaillou; Vilemína Mauryová; Petr Maury; inkviziční proces Petra Mauryho; v závěru zdůrazňuje věrohodnost inkvizičních dokumentů a podává knihu jako studii, která to na konkrétním příkladu demonstruje. BNF, v.]

Brenon, Anne, „Mort et effacement du catharisme: Les archives perdues de l’Inquisition de Carcassonne, XIVe-XVe siècles“, in: ead., Dissidence chrétienne dans l’Europe médiévale I: Les archipels cathares, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2003, 271-289. [h.]

Brenon, Anne, „Pèire Autier (c. 1245-1310), le bon homme cathare de la dernière chance?“, Archives ariégoises: Revue de l’Association des Amis des Archives de l’Ariège 1, 2009, 63-92. [Podmínky k novému šíření hereze v hrabství Foix; znovuvybudování katarské církve, kázání; triumf inkvizice. Obsahuje dodatky: francouzský překlad listiny Petra Autiera a rozsudku nad ním (podle Limborcha) a podrobnou chronologickou tabulku. Stručný poznámkový aparát. v.]

Brenon, Anne, Pèire Autier (1245-1310): Le dernier des cathares, Paris: Perrin 2006. [484 s., brož. Kompletní biografická rekonstrukce. Stručný poznámkový aparát, jmenný a místní rejstřík. FF MU (DZ), s.]

Brenon, Anne, „Place et signification des événements de Montaillou dans le contexte répressif du début du XIVe siècle“, in: Claudine Pailhès, 1209-1309: Un siècle intense au pied des Pyrénées: Actes du colloque tenu à Foix les 23, 24 et 25 octobre 2009 dans le cadre du 800e anniversaire de la Croisade contre les Albigeois, ???: Conseil général de l’Ariège – Archives départementales 2010. [p.]

Crapella, Véronique, Des cathares à Arques ou la vie quotidienne d’émigrés du Sabarthès de 1300 à 1305, Nîmes: C. Lacour 1999. [199 p., softback. Unprofessional typesetting. An edition of a Master thesis (dir. Jean-Loup Abbé). Three parts: 1) political and social situation in Arques; 2) everyday life of immigrant families coming from Sabartès; 3) relations with the Good men, religious practice, end of the community. A local study suffering from some typical inconveniences of an MA thesis, but useful in its local focus. Footnotes, bg. A. Brenon, v.]

Davidson, Lola Sharon, „Montaillou: Cosmology and Social Structure“, Journal of Religious History 35/4, 2011, 516-531. [p.]

Delcor, Mathias, „La société cathare en Cerdagnes: Nobles et Bergers du XIIe au XIVe siècles“, Bulletin de littérature ecclésiastique 80, 1979, 257-304. [Obsahuje ponámky pod čarou. Přehledová studie. Je označena „à suivre“ – zjistit, zda pokračování někdy vyšlo. Tarragonské konstituce; Arnold z Castellbonu a jeho dcera Ermessenda; jsou „homilie z Organyà“ dílem kacířů?; centra hereze v pohoří Cadi a v Cerdagne ve 13. stol.; heretická rodina Bretos de Berga (s popisem consolamenta); případ vikáře Cerdagne – Vilém z Niortu; Bernad de Alio; Bernard III. z Llo a inkvizice. CEC (sign. B6009), v.]

Effacement du catharisme ? (XIIIe-XIVe s.), (Cahiers de Fanjeaux 20), Toulouse: Privat 1985. [384 s. Sborník věnovaný sklonku katarství. Katarství počátkem 14. stol., Akvitánské vévodství, Provence a údolí Rhôny, konec k. v Itálii, poslední stopy na Balkáně, katarské ozvuky ve vald. rukopisech 15. stol., faktory vymýcení katarství, inkvizice, král, toulouská univerzita, kázání mendikantů, konec městského katarství, rejstříky. Fachbibliothek für Geschichte Vídeň; c., h.]

Flöss, Lidia, Il caso Belibasta: Fine dell’ultimo perfetto cataro, Milano: Luni 1997. [Odborná literatura, překlady pramenů – katarství. Lidia Flöss, 1963- . Úvod 11-78. Pak následuje latinský text výpovědi Arnolda Sicra (podle Duvernoyovy edice) a jeho italský překlad na protilehlých stranách. UB Vídeň (Hauptbibl.), c. tit., 1-81, 84-85, 240-251, h.]

Fournié, Michèle – Ryckebusch, Fabrice – Dubreil-Arcin, Agnès, „Jean XXII et le remodelage de la carte ecclésiastique du Midi de la France: Une réforme discrète“, Revue d’histoire ecclésiastique 98/1-2, 2003, 29-59. [Pečlivá studie s podrobným poznámkovým aparátem. CEC, v.]

La persécution du catharisme, XIIe-XIVe siècles, Carcassonne: Centre d’Études Cathares 1996. [Actes de la 6e Session d’Histoire Médiévale du CEC / R. Nelli. MZK (DZ), h.]

Langlois, Gauthier, „Note sur quelques documents inédits concernant le parfait Guilhem Bélibaste et sa famille“, Heresis 25, 1995, 130-134. [h.]

Laurendeau, Danielle, „Des ‚voix‘ villageoises dans les registres d’Inquisition“, in: L’Église au village: Lieux, formes et enjeux des pratiques religieuses, (Cahiers de Fanjeaux 40), Toulouse: Privat 2005, 283-306. [Ref. Bruschi: a contribution following Given in the study of use of the Inquisition’s ressources to personal/familial aims. Consists in an analysis of the hereticatio of Guillaume Guilabert, the strategies of defence of the Guilabert family, and the struggle between Clergue and Azéma clans. h.]

Le Roy Ladurie, Emmanuel (ed.), Autour de Montaillou, un village occitan: Histoire et religiosité d’une communauté villageoise au Moyen Âge, Castelnaud la Chapelle: L’Hydre 2001. [374 s. FF MU (DZ), s.; c.]

Le Roy Ladurie, Emmanuel, Montaillou, village occitan de 1294 à 1324, Paris: Gallimard 21982 (1. vyd. 1975). [642 s. 1. vyd. Paris: Gallimard 1975 ověřeno na vícero stránkách; opravené vydání z r. 1982 se stále přetiskuje. KTF Vídeň, MZK; FF MU (DZ), s.]

Le Roy Ladurie, Emmanuel. Montaillou: Cathars and Catholics in a French village, 1294-1324, London: Scolar Press 1978. [383 p. : maps ; 25 cm. Zkrácený anglický překlad Montaillou, village occitan. Rejstříky; bibliografie s. [357]-358.]

Le Roy Ladurie, Emmanuel, Montaillou, okcitánská vesnice v letech 1294-1324, přel. Irena Neškudlová, Praha: Argo 2005. [Rekonstrukce života Montaillou podle inkvizičního registru Jakuba Fourniera. Kniha byla příznivě přijata médii, ale historikové jsou kritičtější, např. Mathias Benad, Domus und Religion in Montaillou. Dle Brenonové, Kataři..., 173 má význam hlavně etnologický a sociologický, ne čistě historický. Dle Gureviče, Nebe..., 221 „patrně nejhlubší analýza náboženského života středověké venkovské lokality“. Recenze David Zbíral, Religio 2/2006. h.]

Manselli, Raoul, „Per la storia della fede albigese nel secolo XIV: Quattro documenti dell’inquisizione di Carcassona“, in: Studi sul medioevo cristiano offerti a Raffaello Morghen I, Roma: Istituto storico italiano per il Medio Evo 1974, 499-518. [Studie založená pochopitelně vzhledem k době vzniku na tehdejších běžných perspektivách (katarství definované dualismem, přijetí absolutního dualismu pod vlivem Niquinty apod.). Zabývá se Autierovou reformou na základě Doat 24, 94r-102v. Pokládá jejich formu katarství za tradiční (tj. umírněný dualismus) a ukazující rozklad katarské nauky (s. 502). CEC (sign. B6031); FF MU (DZ), s.]

Robert, Olivier de, Le dernier souffle du catharisme, Nîmes: Lacour 1998. [Life of Peter Autier and the last cathars in Sabarthès.]

Robert, Olivier de, Pierre Autier et l’Église cathare du Sabarthès au début du XIVe siècle, magisterská diplomová práce, Toulouse: Université Toulouse-Le Mirail 1995. [Published as Le dernier souffle.]

Roquebert, Michel, L’Epopée cathare V: La nuit des Amis de Dieu (1245-1321), Toulouse: Privat.

Roquebert, Michel, Les cathares, de la chute de Montségur aux derniers buchers (1244-1329), Paris: Perrin 1998.

Stoodt, Hans Christoph, Katharismus im Untergrund: Die Reorganisation durch Petrus Auterii 1300-1310, Tübingen 1996. [373 p. A very unfavorable review by Jean Duvernoy in Heresis 30, 169-171. ETF.]

Utz Tremp, Kathrin, „Die letzten Katharer in Montaillou (Anfang 14. Jahrhundert)“, in: ead., Von der Häresie zur Hexerei: „Wirkliche“ und imaginäre Sekten im Spätmittelalter, (Schriften der Monumenta Germaniae Historica 59), Hannover: Hahnsche Buchhandlung 2008, 59-118. [Prosopografické bádání. Beatrice z Lagleize, Grazida Lizierová, Alazaicis Ademarová, Vilemína Clerguová, Rajmunda den Arsen, Bruna Pourcelová, Vilém Guilabert – heretizace. Inkvizice. Melioramentum. h.]

Vidal, Jean-Marie, „Les derniers ministres de l’albigéisme en Languedoc et leurs doctrines“, Revue de questions historiqus 35, 1906, 57-107.

Vidal, Jean-Marie, „Doctrine et morale des derniers ministres albigeois I“, Revue de questions historiqus 41, 1909, 357-409.

Vidal, Jean-Marie, „Doctrine et morale des derniers ministres albigeois II“, Revue de questions historiqus 42, 1909, 5-48.

Weis, René, Les derniers cathares (1290-1329), Paris: Fayard 2002. [546 p. French translation of The Yellow Cross.]

Weis, René, The Yellow Cross: The Story of the Last Cathars, 1290-1329, London: Penguin Books 2001. [453 s. Jiná vydání: London – New York: Viking 2000 (1. vyd.); New York: Alfred A. Knopf 2001, 399 s. Popularizující zpracování inkvizičního registru Jakuba Fourniera. Obrazové přílohy (zejm. mapy). Bez poznámek pod čarou. Bibliografie, rejstřík. Velmi nepříznivá recenze Heresis 41, 131 ad. Vyčítá autorovi, že ač dobře zná pramen, neorientuje se v kontextu a dopouští se neustálých chyb; autor není historik, domýšlí tam, kde texty mlčí, atd. Něm. Die Welt ist des Teufels. Die Geschichte der letzten Katharer, 1290-1329, Aus dem Engl. von Anni Pott, Bergisch-Gladbach, Lübbe 2001, 560 s., ISBN 3-7857-2073-4. Šp. překlad: La cruz amarilla: La historia de los últimos cátaros, trad. Francisco Páez de la Cadena, Debate, Madrid 2001. FF MU (DZ), s.]

Books containing mainly translations

Bonoldi Gattermayer, Elena, Il processo agli ultimi catari: Inquisitori, confessioni, storie, (Di fronte e attraverso 984), Milano: Jaca book 2001. [xviii, 317 p., softback. ISBN 9788816409842. A popularizing book containing Italian translation of several depositions (Beatrice of Planissoles, Fabrissa Riba, Sibille Peyre etc.), with an introduction (3-24, almost no bg references) on the depositions in Fournier’s register. A minimal bibliography, name index. FF MU (DZ), s.]

Evaluation and criticism of Le Roy Ladurie’s Montaillou / Vyhodnocení a kritika Montaillou Le Roye Ladurieho

Boyle, Leonard E., „Montaillou Revisited: Mentalité and Methodology“, in: James A. Raftis, Pathways to Medieval Peasants II, Toronto: Pontifical Institute of Mediaeval Studies 1981, 119-140. [Metodologické poznámky k Le Roy Ladurieho Montaillou. c.]

Utz Tremp, Kathrin – Maier, E. – Modestin, G. – Pfeiffer, R. – Wezranowska-Jacot, V., „Montaillou n’est pas une île: Les derniers cathares, Pierre Clergue et Pierre Maury, devant leur juge“, Étude des Lettres: Revue de la Faculté des Lettres: Études des religions 1992, 143-167.

Catharism in Italy / Katarství v Itálii

Miscellaneous / Různé

Biscaro, Gerolamo, „Eretici e inquisitori nella Marca Trevisana (1280-1308)“, Archivio Veneto 10, 1932, 148-180. [BNCR, c.]

Biscaro, Gerolamo, „Inquisitori ed eretici a Firenze (1319-1334)“, Studi medievali 2, 1929, 347-375. [Inkvizice ve Florencii v letech 1319-1334. ÖNB, c. (bis?).]

Bruschi, Caterina, „Dissenso e presenza ereticale in Piacenza e nelle città padane tra gli anni ’50 e ’70 del Duecento“, in: R. Greci (ed.), Studi sul medioevo Emiliano: Parma e Piacenza in età comunale, Bologna 2009.

Bruschi, Caterina, „Liber qui Suprastella dicitur: Primi rilievi testuali sulla struttura e sulla tecnica polemica“, in: Grado G. Merlo (ed.), „Storia ereticale e antiereticale del Medioevo: Atti del XXXV Convengo di studi sulla Riforma e sui movimenti religiosi in Italia“, Bollettino della Società di studi valdesi 179, 1996, 95-108. [Archive.org; c.]

Capitani, Ovidio, „Patari in Umbria: Lo ‚status questionis‘ nella recente storiografia“, Bollettino dell’Istituto storico-artistico orvietano 39, 1983, 37-54. [Odkaz Lansing, Power and Purity, 193; obsahuje analýzu Legendy o Pietru Parenzovi a jejího vztahu k bule Vergentis in senium. c.]

Castelletti, U., Eresia e ghibellinismo nella seconda metà di XIII secolo, laureátská práce, Milano: Università degli Studi di Milano 2000. [Vedl Merlo.]

Corsi, Dinora, „‚Interrogata dixit‘: Le eretiche nei processi italiani dell’inquisizione (secolo XIII)“, in: „Essere minoranza: Comportamenti culturali e sociali delle minoranze religiose tra medioevo ed età moderna“, Bollettino della Società di studi valdesi 121/194, 2004, 73-98. [Zabývá se inkvizicemi ve Florencii a Orvietu, tradičně spojovanými s katary. Archive.org; h.]

Crema, G., I catari nel territorio veronese e il loro rifugio di Sirmione (secolo XII), disertační práce, Milano: Università Cattolica del Sacro Cuore 1973. [Odkaz Berkhout – Russell.]

D’Alatri, Mariano, „‚Eresie‘ perseguite dall’Inquisizione in Italia nel corso del Duecento“, in: Willem Lourdaux – Daniel Verhelst (eds.), The Concept of Heresy in the Middle Ages (11th-13th C.): Proceedings of the International Conference Louvain May 13-16, 1973, Leuven: Leuven University Press – The Hague: Martinus Nijhoff 1976, 211-224. [ENC, c.; Google Books, p.]

D’Alatri, Mariano, „Inquisitori veneti nel Duecento“, Collectanea franciscana 30, 1960, 398-452. [Přehled, portréty. Obsahuje i edice pramenů. c.]

Diehl, Peter D., „Overcoming Reluctance to Prosecute Heresy in Thirteenth-Century Italy“, in: Scott L. Waugh – Peter D. Diehl (eds.), Christendom and its Discontents: Exclusion, Persecution, and Rebellion, 1000-1500, Cambridge: Cambridge University Press 1996, 47-66. [h.]

Divizia, Paolo, Bono Giamboni, Della miseria dell’uomo: Studio sulla tradizione del testo e edizione, disertační práce, Parma: Università degli Studi di Parma 2005. [Edice italského teologického textu z 13. století, někdy spojovaného s katarstvím; obsahuje kap. „Bono Giamboni era paterino?“ (s. XIV-XXII). Autor pracuje na Ústavu románských jazyků a literatur FF MU. p.]

Dondaine, Antoine, „La hiérarchie cathare en Italie I: Le De heresi catharorum“, Archivum Fratrum Praedicatorum 19, 1949, 280-312. [Odborná literatura – religionistika – katarství. Někdy je uváděn mírně nepřesný název; zde je správný, vypsaný přímo z vydání této Dondainovy práce. Kritické vydání latinského textu De heresi catharorum (umělý název; text s. 306-312), jeho obsáhlá analýza a zhodnocení, pokus o dataci, historický kontext, vývoj it. katarských církví. ETF, c., p.]

Dondaine, Antoine, „La hiérarchie cathare en Italie II: Le Tractatus de hereticis d’Anselme d’Alexandrie O. P.“, Archivum Fratrum Praedicatorum 20, 1950, 234-324. [Anselm podává výklad původu dualistické hereze, spojuje ji s Máním, který podle něj přímo založil komunitu „dragovických“ a „bulharů“ a též filadelfskou obci. To nic nemění na mimořádné ceně tohoto díla, které podrobně rozebírá víru a hierarchii jednotlivých katarských církví a obsahuje mnoho údajů o konkrétních osobách a místech. Pozn.: Brenonová, Kataři..., 175 aj. uvádějí chybně 236-324. Je v ČR, c., p.]

Dupré Theseider, Eugenio, „Gli eretici nel mondo comunale italiano“, in: Eugenio Dupré Theseider, Mondo cittadino e movimenti ereticali nel Medioevo, Bologna: Pàtron 1978, 233-259. [FF MU (DZ), s.]

Dupré Theseider, Eugenio, „L’eresia a Bologna nei tempi di Dante“, in: Studi storici in onore di Gioacchino Volpe I, Firenze: G. C. Sansoni [1958], 381-444. [Bibl. údaje DZ podle knihy s tím, že 1958 je podle: „Stampato in Italia. STEB BOLOGNA 1958.“ Žádný jiný údaj o datu vydání v knize není. Stručné poznámky pod čarou. Další studie v této knize: Cavour, federace 1948, absolutismus, administrativa v Milánu v 16. stol., carboneria napoletana 1814, 1766, monokratická koncepce u italských politických spisovatelů v 16. stol. (315-360), komuna a biskup v Terstu, 12.-14. stol., zrod mýtu o velikosti Benátek, Mazzini, bitva u Lepanta. Přetištěno též v Mondo cittadino (FF MU). c. tit., 361-444.]

Dupré Theseider, Eugenio, Mondo cittadino e movimenti ereticali nel Medioevo, Bologna: Pàtron 1978. [453 s. Přínosný výbor z autorova díla. Na s. 277-279 rozebírá mně dosud neznámé osudy bagnolských katarů po upalování ve Veroně r. 1278. Problémy středověkého města; biskupové a města v předkomunální Itálii; Loreta a problém „města-poutního místa“; městské prostředí ve spisech Kateřiny Sienské.; problémy středověké hereziologie; heretici v italském Como; hereze v Bologni za časů Danta; Dolcino; katarství v Languedoku a Itálii. BNCF; FF MU (DZ), s.]

Flöss, Lidia (ed.), Eretici del Garda: La Chiesa catara di Desenzano del Garda, Macerata: Quodlibet 2006. [76 s. Obsahuje: Lidia Flöss, „Premessa“; Lorenzo Paolini, „La Chiesa di Desenzano: un secolo di storia nel panorama del catarismo padano“; Enrico Riparelli, „La centralità della liturgia nel catarismo“; Francesco Zambon, „L’interpretazione delle parabole evangeliche nella dottrina catara“. h.]

Flöss, Lidia, I catari: Gli eretici del male, Milano: Xenia edizioni 1999. [125 s. Též dílo Il caso Belibasta. Je I catari o italském katarství, nebo spíš taková krátká přehledová práce? BNF nemá.]

Fumi, Luigi, „L’Inquisizione romana e lo Stato di Milano: Saggio di ricerche nell’Archivio di Stato [I]“, Archivio storico lombardo 37, 1910, 5-124. [Edition of an old study using documents of the Milanese inquisition destroyed in 1788 (cf. Benedetti, „Inquisitori a Milano dalla...“, 169). Probably available somewhere at http://emeroteca.braidense.it/. BNCR, c. (jednostr.).]

Fumi, Luigi, „L’Inquisizione romana e lo Stato di Milano: Saggio di ricerche nell’Archivio di Stato [II]“, Archivio storico lombardo 37, 1910, 285-414. [Probably available somewhere at http://emeroteca.braidense.it/. BNCR, c. (jednostr.).]

Gonnet, Giovanni, „Sur la présence cathare dans le Sud de l’Italie vers la fin du XIIe siècle“, Heresis , č. 15, 45 ad. [h.]

Grazia Cesana, Maria, „‚Patarini‘ ed eretici comaschi fra XII e XIII secolo“, in: Grado G. Merlo (ed.), „Storia ereticale e antiereticale del Medioevo: Atti del XXXV Convengo di studi sulla Riforma e sui movimenti religiosi in Italia“, Bollettino della Società di studi valdesi 179, 1996, 195-205. [Archive.org; c.]

Chave-Mahir, Florence – Legendre, Olivier, „Les possédés de Lodi: Parcours de deux témoignages exceptionnels sur l’exorcisme au XIIe siècle“, Revue Mabillon 79/18, 2007, 133-161. [Odkaz HdC. KTF Wien (Z 583 / 18), c.]

Ilarino da Milano, Eresie medioevali: Scritti minori, Rimini: Maggioli 1983. [560 s., brož. Zásadní výbor z díla Ilarina da Milano – studie týkající se středověké hereze, převážně italského katarství. Sazba nová, úhledná, číslování spojité. Středověké hereze – úvod; lidové hereze v 11. stol. v západní Evropě; „La ‚Manifestatio heresis catarorum quam fecit Bonacursus‘ secondo il cod. Ottob. lat. 136 della Biblioteca Vaticana“; „Il ‚Liber supra Stella‘ del piacentino Salvo Burci contro i catari e altre correnti ereticali“; „Fr. Gregorio O.P., Vescovo di Fano, e la ‚Disputatio inter catholicum et paterinum hereticum‘“; „La ‚Summa contra hereticos‘ di Giacomo Capelli, O.F.M., e un suo ‚Quaresimale‘ inedito (secolo XIII)“; „Per una storia dell’Inquisizione medievale“; „L’istituzione dell’inquisizione monastico-papale a Venezia nel sec. XIII“; „Gli antecedenti inediti di un noto episodio dell’inquisizione francescana a Treviso (1262-1268). Poznámkové aparáty; jmenný rejstřík; bibliografie Ilarina da Milano. BNCF; c.]

Ilarino da Milano, „Il dualismo cataro in Umbria al tempo di San Francesco“, in: Filosofia e cultura in Umbria tra Medioevo e Rinascimento: Atti del IV convegno di studi umbri, Gubbio, 22-26 maggio 1966, Perugia: Centro di studi umbri 1967, 175-216. [Odkaz Lansing, Power, 191. BNCF, p.]

Ilarino da Milano, „La ‚Manifestatio heresis catarorum quam fecit Bonacursus‘ secondo il cod. Ottob. lat. 136 della Biblioteca Vaticana“, Aevum 12, 1938, 281-333. [Dondaine, Durand, 264. c.]

Ilarino da Milano, La ‚Summa contra hereticos‘ di Giacomo Capelli, O.F.M., e un suo ‚Quaresimale‘ inedito (secolo XIII)“, Collectanea franciscana 10, 1940, 66-82.

Lansing, Carol, Power and Purity: Cathar Heresy in Medieval Italy, New York – Oxford: Oxford University Press 1998. [x, 267 p., hardback, softback. Kataři a politika, orvietská společnost, kataři, víry italských katarů, inkvizice, represe, tolerance, guelfové. Dodatky: Andreas a Pietro. Velmi zajímavá, pečlivá a neklasická práce o Orvietu, dost dbající o metodologii. Výrazné sociologické zaměření. Bibliography (245-260), detailed footnotes. ISBN 0-19-506391-0. ETF Wien; c., FF MU (DZ), s. (hardback), p.]

Lomastro Tognato, Francesca, L’eresia a Vicenza nel Duecento: Dati, problemi e fonti, (Fonti e studi di storia veneta 12), Vicenza: Istituto per le ricerche di storia sociale e di storia religiosa 1988. [Zabývá se i katarstvím. Odkaz Lambert, C., 184; Lambert tuto práci cituje celkem často. Není v ČR, c.]

Manselli, Raoul, „Alle origini della ‚Manifestatio haeresis Catharorum quam fecit Bonacursus“, Bullettino dell’Istituto storico italiano per il Medio Evo e Archivio Muratoriano 67, 1955, 189-211. [Součást „Per la storia dell’eresia nel secolo XII: Studi minori“, 189-264. Sic, Bullettino. c.]

Manselli, Raoul, L’eresia del male, Napoli: Antonio Morano 1963. [355 s. Někde se odkazuje i na 2. vyd., ale jako to, kt. bylo takto uvedeno v BNCF, bylo dodáno vydání z r. 1963. Fenomenologická studie o dualismu, která ale doceňuje i křesťanskou, evangelickou povahu dualistických skupin. Manicheismus; kryptodualistické priscilliánství; paulikiáni a bogomilové; katarská hereze jako historiografický problém; rigorismus a evangelismus mezi církví a herezí; katarství ve 12. stol.; katarské církve a jejich nauky; hereze a církev; katarství v politickém a kulturním životě středověku; agónie a skon katarství. Dle Lansing, PP, jde o klasickou studii. Exemplář v BNCF porušen podtrháním (tužka, pastelky). Poznámkový aparát (pod čarou), rejstřík. Slušně podložený přehled, v kontextu současného bádání ovšem nemá příliš velkou hodnotu. BNCF; c.]

Marangon, Paolo, Il pensiero ereticale nella Marca Trevigiana e a Venezia dal 1200 al 1350, Abano Terme: Francisci 1984. [Odkaz Benedetti in Scritture a také Jiménez, Les catharismes..., 415. Zřejmě důležitá studie, obsahuje např. text (překlad) výpovědi Alberta di Guinizzone (1270). c.]

Martineau, Fay, „Deux principes antagonistes et un Sauveur: Les cathares italiens du XIIIe siècle et le Liber de duobus principiis“, Heresis 29, 1999, 7-29. [Standardní přehled, několik zajímavých metodologických poznámek. Čerpá jen z překladů Liber, a to navíc vedle WEH z nekvalitního překladu Nelliho namísto mnohem přesnějšího překladu Ch. Thouzellier. c.]

Merlo, Grado Giovanni, Eretici e inquisitori nella società piemontese del Trecento, Torino: Claudiana 1977. [318 s. Obsahuje edici poměrně rozsáhlých rukopisů Roma, Archivio Generale dell’Ordine Domenicano, ms. II.64 a Roma, Biblioteca Casanatense, ms. 3217. Náboženská zkušenost hereze, geografie náboženského nesouhlasu (jednotlivá údolí atd.), hereze v městském a venkovském prostředí, represe. Lansing, CC, 214 na knihu odkazuje jako na důležitou studii o herezi v Piemontu ve 14. stol. Na dílo odkazuje též Paolini. Dost se na něj také odkazuje v diskusi o způsobu vznikání a věrohodnosti inkvizičních záznamů (Del Col?, Kras). Poznámky pod čarou, bibliografie. c.]

Merlo, Grado Giovanni, Eretici ed eresie medievali, Bologna: Il mulino 1989. [145 s. Přehledová práce. Drobná knížečka, bez poznámek pod čarou, s komentovanou bibliografií. Pozitivní odkaz Lansing, PP. Recenze Duvernoy in Heresis 1990, č. 15, 133 není tak pozitivní, ač má knihu za užitečný přehled. Recenze Brenon, Heresis 21 je pozitivnější. BSG aj., c.]

Montanari, Paolo, „L’arcivescovo Galdino della Sala e gli eretici“, Diocesi di Milano – Terra Ambrosiana 35/2, 1994, 57-61.

Montanari, Paolo (ed.), „La ‚Manifestatio heresis Catharorum‘ attribuita a Bonaccorso“, in: Grado G. Merlo (ed.), „Storia ereticale e antiereticale del Medioevo: Atti del XXXV Convengo di studi sulla Riforma e sui movimenti religiosi in Italia“, Bollettino della Società di studi valdesi 179, 1996, 49-76. [Odkaz Brunn, Des contestataires, 339. Obsahuje edici rkp. Sevilla. Archive.org; c. bis.]

Paolini, Lorenzo, „Bonigrino da Verona e sua moglie Rosafiore“, in: Ovidio Capitani (ed.), Medioevo ereticale, Bologna: Il mulino 1977, 213-227. [Převážně deskriptivní zpracování kauzy. c.]

Paolini, Lorenzo, „Domus e zona degli eretici: L’esempio di Bologna nel XIII secolo“, Rivista di storia della chiesa in Italia 35/2, 1981, 371-387. [Č. 2: ověřeno přímo v časopise. c.]

Paolini, Lorenzo, „Geografia ereticale: Il radicamento cataro nella pianura padana a metà del XIII secolo“, in: T. Lazzari – L. Mascanzoni – R. Rinaldi (eds.), La norma e la memoria: Studi per Augusto Vasina, (Nuovi studi storici 67), Roma 2004, 369-398. [Ref. http://www.storia.unifi.it/_RM/rivista/dwnl/Varanini_05.]

Paolini, Lorenzo, L’eresia a Bologna fra XIII e XIV secolo I: L’eresia catara alla fine del duecento, Roma: Istituto storico italiano per il Medio Evo 1975. [Lansing, PP, 188 uvádí bg údaj jinak, ale takto titulní strana. Je v ČR, c. (bis).]

Paolini, Lorenzo, „Rimini e i Catari (secc. XII-XIII), tra connivenza e lotta“, in: Lorenzo Paolini, Le piccole volpi: Chiesa ed eretici nel medioevo, ed. Riccardo Parmeggiani, Bologna: Bononia University Press 2013, 117-138. [On the name „patarenes“, on the „zone“ of heretics, on the Church of Bagnolo, and on Franciscan inquisition. First published as „L’eresia catara a Rimini (secoli XII-XIII), in: A. Vasina (ed.), Storia della Chiesa riminese II: Dalla lotta per le investiture ai primi anni del Cinquecento, Rimini 2011, 293-315. FF MU (DZ), s.]

Papi, Anna Benvenuti, „Un vescovo, una città: Ardingo nella Firenze del primo Duecento“, in: Anna Benvenuti Papi, Pastori di popolo: Storie e leggende di vescovi e di cittè nell’Italia medievale, Firenze 1988, 21-124. [Lansing, PP, 189 na to odkazuje jako na rozbor florentského případu; nelze určit, kolik prostoru věnuje přímo katarství. FF MU (DZ), s.]

Reltgen, Anne, Les traités antihérétiques italiens du XIIIe siècle, magisterská diplomová práce, Paris: Université Paris X-Nanterre 1988. [Vedl A. Vauchez. Nepublikovaný rkp. Cit. Hagman in Slavica Occitania 251. CEC, p.]

Reltgen, Anne, „Dissidences et contradictions en Italie“, Heresis 13-14, 1989, 89-113. [Obecněji zaměřené. h.]

Ristori, G. R., „I Patarini in Firenze nella prima metà del secolo XIII“, Rivista storico-critica delle scienze teologiche 1, 1905, min. s. 15-17. [Odkaz C. Hoécker, Disputatio, 96. BNF nemá.]

Rivoire, Pietro, „L’Inquisition et les herétiques du nord de l’Italie d’après les archives du Vatican“ , Bollettino della Società di studi valdesi56, 1930, 51-56.

Romagnoli, Paola, „Il trattato antiereticale dello Pseudo Giacomo de Capellis“, in: Grado G. Merlo (ed.), „Storia ereticale e antiereticale del Medioevo: Atti del XXXV Convengo di studi sulla Riforma e sui movimenti religiosi in Italia“, Bollettino della Società di studi valdesi 179, 1996, 109-121. [Archive.org; c. bis.]

Rottenwöhrer, Gerhard, „Foi et théologie des cathares bagnolistes“, Heresis 7, 1986, 27-31. [h.]

Taylor, Faye, „Catharism and Heresy in Milan“, in: Andrew P. Roach – James R. Simpson (eds.), Heresy and the Making of European Culture: Medieval and Modern perspectives, Farnham – Burlington: Ashgate 2013, 383-401. [A good overview based on solid knowledge of literature and sources. Includes a brief mention of approaches (linking Catharism to theories of urbanism or social mobility, quantitative approaches...; comments also recent discussions on the construction of heresy, see 384), reviews the historiography of heresy in Milan... FF MU (DZ), s.]

Sabbadini, Vittorio, Gli eretici sul lago: Storia dei catari bagnolesi, San Nicolò Po di Bagnolo San Vito: Nomade Psichico 2003. [161 s., menší, čtvercový formát. Dostupné též na http://www.nomadepsichico.it/bookaccess.php?libro=gliereticisullago.pdf. Nepříliš originální, spíše popisná a celkem nepřínosná studie věnovaná bagnolským katarům, jako ukazatel k pramenům a rychlý přehled ovšem může být užitečná. Začíná spiritualitou a demograficko-společenskou situací na počátku 2. tisíciletí a obecným úvodem do katarství (východní původ, dualismus umírněný a vyhraněný, katarské obřady, consolamentum; spojuje je též s kacíři Monteforte) a do počátku italského katarství (zde pracuje s Niquintou), včetně koncilu v Mosiu a rozdělení italských katarů do šesti církví. Pak se dostává k bagnolské církvi a její víře. K charakterizování této víry užívá katalog bludů ABC, včetně odmítání tonzury (s. 67-72). Poté rozebírá případ Pungilupo, aniž by přinesl něco nového (72-76), a sled bagnolských biskupů (76-79). Pak Sirmione a upálení ve Veroně. Jediná originální část je ta, která rozebírá okolnosti, zejm. episkopát biskupa Guidotta a zavedení inkvizice. Nekriticky přebírá překonané či zpochybněné teze (Saint-Félix jako přechod k víře dragovické církve, 54) atd. Má církevní imprimatur (s. 161). Stručný poznámkový aparát (143-149), bibliografie. BNCF, v.; p.]

Savini, S., Il catarismo italiano ed i suoi vescovi nei secoli XIII e XIV, Firenze 1958. [Monografie. WEH 690 se nepřiklání k jeho závěrům snažícím se dál upřesnit chronologii schizmat it. katarství. Odkazuje sem Duvernoy, Hist., 168, pozn. 10. Thouzellier, Un traité, 18 knihu označuje za „bezcennou“, „zcela nezajímavou“. BNF nic.]

Severino, Gabriella, „Note sull’eresia a Siena fra i secolo XIII e XIV“, in: Studi sul medioevo cristiano offerti a Raffaello Morghen II, Roma: Istituto storico italiano per il Medio Evo 1974, 889-905. [FF MU (DZ), s.]

Snyder, Susan Taylor, „Cathars, Confraternities, and Civic Religion: The Blurry Border between Heresy and Orthodoxy“, in: Michael Frassetto (ed.), Heresy and the Persecuting Society in the Middle Ages: Essays on the Work of R. I. Moore, Leiden: Brill 2006, 241-251. [Studie zdůrazňující určitou nedistinktivitu „katarů“ v Bologni kolem r. 1300: nebyli marginální a účastnili se většinových rituálů. FF MU, s.; c., p.]

Šemkov, Georgi, „Die Katharer von Florenz und Umgebung in der ersten Hälfte des 13. Jahrhuderts“, Heresis 7, 1986, 59-75. [Důkladná studie. Podrobně do tabulek zpracovává soc. složení katarství atd.; h.]

Tilatti, Andrea, „Eretici in Friuli nel Duecento?“, in: Grado G. Merlo (ed.), „Storia ereticale e antiereticale del Medioevo: Atti del XXXV Convengo di studi sulla Riforma e sui movimenti religiosi in Italia“, Bollettino della Società di studi valdesi 179, 1996, 170-194. [Archive.org; c.]

Toubert, Pierre, „Hérésies et réforme ecclésiastique en Italie aux XIe et au XIIe siècles: À propos de deux études récentes“, in: id., Études sur l’Italie médiévale (IXe-XIVe s.), London: Variorum 1976, oddíl VIII, 58-71. [V jádru nepříliš originální článek, který reprodukuje a pozitivně hodnotí 2 knihy: C. Violante, La Pataria milanese a A. Frugoni, Arnaldo da Brescia. Odkaz Brunn, Des contestataires, 33. BSG, BNF, l., c.]

Turreni, Agostino, La condizione giuridica degli eretici patarini in Orvieto, laureate thesis [kandidátská práce?], Università degli Studi di Perugia, Facoltà di Giurisprudenza, 1965-1966. [Ref. Lansing, Power..., 232.]

Varanini, Gian Maria, „I catari a Cerea (1204-1222)“, in: Bruno Chiappa – Arturo Sandrini (eds.), Cerea: Storia di una comunità attraverso i secoli, Cerea: Casa Rurale ed Artigiana di Cerea 1991, 93-102. [Spolu s několika dalšími příspěvky ze sborníku c.]

Varanini, Gian Maria, „Minima hereticalia: Schede d’archivio veronesi (sec. XII-XIII)“, Reti Medievali Rivista 6/2, 2005, http://www.dssg.unifi.it/_RM/rivista/dwnl/Varanini_05.pdf. [pdf (6. 11. 2006).]

Violante, Cinzio, „Eresie nelle città e nel contado in Italia dall’XI al XIII secolo“, in: id., Studi sulla cristianità medioevale: Società, istituzioni, spiritualità, Milano: Vita e Pensiero 1972, 349-379. [c. jen 349-371; FF MU (DZ), s.]

Violante, Cinzio, „Hérésies urbaines et hérésies rurales en Italie du 11e au 13e siècle“, in: Jacques Le Goff (ed.), Hérésies et sociétés dans l’Europe pré-industrielle, 11e-18e siècles, Paris – La Haye: Mouton 1968. [Výše jiný, asi chybný odkaz na tuto Violanteho studii. Zřejmě verze toho, co existuje i italsky (výše). c.]

Zambon, Francesco, „L’eresia catara nella Marca Trevigiana“, in: Il Medioevo nella Marca: Trovatori, giullari, letterati a Treviso nei secoli XIII e XIV, 1990, kolem s. 186. [Přeloženo též do francouzštiny (h.).]

Zambon, Francesco, „L’hérésie cathare dans la Marche de Trévise“, Heresis 19, 1991, 21-41. [h.]

Zanella, Gabriele, Hereticalia: Temi e discussioni, (Collectanea 7), Spoleto: Centro italiano di studi sull’Alto Medioevo 1995. [Velikost písmen Centro... podle knihy. Zahrnuje mj. přetisk Itinerari ereticali (ale bez dodatku, který obsahuje edici dokumentů o Armannu Punzilupovi; zde v Hereticalia jen corrigenda), „L’eresia catara fra XIII e XIV secolo: in margine al disagio di una storiografia“, Armanno Pungilupo, Malessere ereticale, život sv. Maurelia, Boni homines..., Menocchio; c.]

Zanella, Gabriele, Itinerari ereticali: Patari e catari tra Rimini e Verona, Roma: Istituto storico italiano per il Medio Evo 1986. [130 s. Obsahuje edici akt procesu s Armannem Pungilupem. Velikost písmen podle obsahu. c., pdf., h.]

Zanella, Gabriele, „L’eresia catara fra XIII e XIV secolo: In margine al disagio di una storiografia“, Bolletino dell’istituto storico italiano per il medio evo e Archivio Muratoriano 88, 1979, 239-258. [Zčásti podává kritické zhodnocení dosavadní literatury. Zaměřuje se i na metodologické problémy. Zejm. 240-246 diskuse o vymezení hereze. Odkaz Lansing, PP, 188. Přetištěno v Hereticalia (c.).]

Overviews / Přehledy

Czarnecki, Piotr, Kataryzm włoski: Historia i doktryna, Kraków: Nomos 2013. [„Italian Catharism: History and Doctrine“ (originally a Ph.D. dissertation). An overview of the Italian Catharism. Christian dualism in medieval Europe (paulicianism, bogomilism); the beginnings of the Italian Catharism in the 12th century; doctrines of the Italian Catharism; Italian Cathar theology (incl. John of Lugio); ritual and hierarchy of the Italian Cathar churches; end of the Italian catharism; conclusion. English summary (479-481). Detailed references in the footnotes; extensive bibliography (445-470); name index. h.]

Jiménez Sanchez, Pilar, Les catharismes: Modèles dissidents du christianisme médiéval (XIIe-XIIIe siècles), Rennes: Presses universitaires de Rennes 2008. [Annotation here. FF MU (DZ); h.]

Motta, Emilio, „Per la storia dell’eresia in Lombardia“, Archivio storico lombardo 33/9, 1906, 168-171.

Paolini, Lorenzo, „La Chiesa di Desenzano: Un secolo di storia nel panorama del catarismo padano“, in: Lidia Flöss (ed.), Eretici del Garda: La Chiesa catara di Desenzano del Garda, Macerata: Quodlibet 2006, 17-39. [h.]

Social and political contexts: political situation in Italian cities, communal Italy / Sociální a politický kontext: politická situace v italských městech, Itálie komun

Benati, Amedeo – Samaritani, Antonio, La chiesa di Ferrara nella storia della città e del suo territorio: Secoli IV-XIV, Ferrara: Corbo 1989. [548 s. Velmi důkladné dílo rozdělené do dvou částí – 4.-8. stol. a 8.-14. stol. Původ ferrarské diecéze, gregoriánská reforma, biskup, cura animarum, laická a lidová religiozita, náboženství prizmatem politiky a institucí. Neobsahuje poznámky pod čarou, ale za každou kapitolou se nachází velmi hutná bibliografická poznámka. Obrazové přílohy, velmi podrobné rejstříky, BNF, c. tit., 310, 409-411.]

Carpentier, Elisabeth, Orvieto à la fin du XIIIe siècle: Ville et campagne dans le cadastre de 1292, Paris 1986.

Castagnetti, Andrea, Società e politica a Ferrara dall’età postcarolingia alla signoria estense (secoli X-XIII), Bologna: Pàtron 1985. [326 s. 13. stol. od 195 dál (boje a občanské války, kontinuita velkých rodin mezi komunálním a feudálním obdobím, vasalská pouta, konzervativní aspekty v ekonomické, sociální a politické oblasti. Poznámky pod čarou, rejstříky, edice dokumentů v dodatku, BNF, v.]

Ferrara nel medioevo: Topografia storica e archeologica urbana. [BNCR nic (je v katalogu – zahrnuta jiná knihovna).]

Guerzoni, Guido, Le corti estensi e la devoluzione di Ferrara del 1598, Modena: Archivio Storico 2000. [316 s. + bar. obr. příloha. Důkladné dílo věnované pozdější době; pro středověk v podstatě irelevantní.]

Henderson, Mary, Medieval Orvieto: The Religious Life of the Laity, c. 1150-1350, Ph.D. dissertation, University of Edinburgh 1990.

Lanzoni, Ermanno, Ferrara: Una città nella storia, Ferrara: Belriguardo 1984. [504 s. Přehledová práce od prehistorie po 17. stol. Esteni: 155-179, tj. velmi stručně; z hlediska kontextu katarství a Pungilupova případu nezajímavé. Poznámky pod čarou, obrazová příloha. BNF, v.]

Menant, François, Italia dei communi (1100-1350), přel. E. Igor. [Vypadá na pěknou a užitečnou knihu, velmi přehlednou. Originál je francouzsky. v.]

Menant, François, L’Italie des communes (1100-1350), Paris: Belin 2005. [Přehledová práce s rysy učebnice (sloh, grafická úprava, formát). Itálie před komunami; geneze a první rozvoj komun; pokusy o obnovení císařství – Fridrich I.; vítězství komun a nové vztahy s císařem; vládnoucí třída; instituce; finance; komuna a lokální autonomie; Fridrich II. a italská města; městské elity ve 13. stol.; popolo; podestà; popolo u moci; magnáti; guelfové, ghibellini a lokální frakce; ustavení panských režimů; společnost a instituce; rostoucí stará města; síť měst; počet obyvatel a populační trendy; faktory růstu a vyčerpání; atd. FF MU (DZ), s.]

Noyes, Ella, The Story of Ferrara, Nendeln: Kraus Reprint 1970. [412 s. Datum původního vydání neuvedeno, ale soudě podle sazby a kreseb namísto fotografií musí jít o velmi staré dílo. Malé písmo, malý formát. Neobsahuje poznámky pod čarou. BNF, v.]

Papagno, Giuseppe – Quondam, Amedeo, La corte e lo spazio: Ferrara estense II, Roma: Bulzoni 1982. [Souvislé číslování svazků. Tento 359-840. Divadlo, rukopis Spectacula od Pellegrino Prisciani (Giuliana Ferrari), hodnoty, eremitismus. BNF, v.]

Pasquali, Gianfranco, Contadini e signori della bassa: Insediamenti e „deserta“ del Ravennate e del Ferrarese nel Medioevo, Bologna: Cooperativa Librari Universitaria Editrice Bologna 1995. [240 s. Bg. údaj přesně podle knihy, včetně velikosti písmen nakladatelského údaje. Geografická charakteristika oblasti, mnišská ekonomika v 10.-11. stol., agrární struktury a produkce na Ferrarsku ve 12.-14. stol., Ravenna a agrární ekonomika na Ravensku v 10.-13. stol. BNF, v.]

Paolini, Lorenzo, „I ‚buoni cristiani‘ dualisti nella pianura padana a metà del XIII secolo“, in: Gianni Festa (ed.), Martire per la fede: San Pietro da Verona domenicano e inquisitore, (Domenicani 29), Bologna: Edizioni Studio Domenicano 2007, 17-50. [An introduction resulting in source-based criticism and rectification of the „invention of heresy“ scholarship. h.]

Prosperi, Adriano (ed.), Storia di Ferrara VI: Il Rinascimento. Situationi e personnaggi, Ferrara: Corbo 2000. [543 s., velký formát (cca A4), váz., křídový papír, dvousloupcová sazba. Zajímavé kvůli Pellegrinu Priscianimu. BNF, l.]

Ricci, Giovanni, Il principe e la morte: Corpo, cuore, effigie nel Rinascimento, Bologna: Il mulino 1998. [204 s. Ferrara. Smrt Ercole II. roku 1559 a její kontexty. Autopsie, mumie, rituální násilí, obraz těla, státní pohřeb – pohřeb státu atd. Poznámky za jednotlivými kapitolami. BNF, v.]

Samaritani, Antonio – Santini, Alfredo – Ghinato, Angela, Pellegrinaggi, crociate, giubilei ferraresi, Ferrara: Corbo 2000. [230 s. 18 €. Úvod o poutích (Santini), hlavní stať (Samaritani) a dodatek o 17.-19. stol. Přesně se drží tématu oznámeného v titulu. Poznámky pod čarou, bibliografie, podrobný rejstřík, obrazové přílohy, mapy. BNF, v.]

Siegel, Arthur, „Italian Society and the Origins of Eleventh-Century Western Heresy“, in: Michael Frassetto (ed.), Heresy and the Persecuting Society in the Middle Ages: Essays on the Work of R. I. Moore, Leiden: Brill 2006, 31-41. [FF MU, s.; c., p.]

Vasina, Augusto (ed.), Storia di Ferrara V: Il basso Medioevo, XII-XIV, Ferrara: Corbo 1987. [582 s. Křídový papír, velký formát, velké vnější a poměrně malé vnitřní okraje. Podrobná práce. Neobsahuje poznámky pod čarou, ale za jednotlivými kapitolami následují hutné bibliografické poznámky. Hodně obrazových příloh. Pro velmi široký kontext zajímavé, jinak ne (z hlediska hereze). BNF, v.]

Vergottini, Giovanni de, „Comune e vescovo a Trieste nei secoli XII-XIV“, in: Studi storici in onore di Gioacchino Volpe I, Firenze: G. C. Sansoni [1958], 361-380. [Článek týkající se vztahu komuny a biskupa v Terstu. c.]

Wakefield, Walter L., The Treatise against Heretics of James Capelli: A Study of Medieval Writing and Preaching against Catharan Heresy, Phil. Diss., Columbia University 1951. [Nevydaná disertace. Odkaz Romagnoli.]

Waley, Daniel, Medieval Orvieto, Cambridge 1952.

The case of Armanno Pungilupo / Případ Armanno Pungilupo

Viz též kap. „Pellegrino Prisciano“ (o rukopise, kde se Pungilupův svazek zachoval).

Bascapè, Marco G., „In armariis officii inquisitoris Ferrariensis: Ricerche su un frammento inedito del processo Pungilupo“, in: Le scritture e le opere degli inquisitori, (Quaderni di storia religiosa 9), Verona: Cierre 2002, 31-110. [Odkaz http://www.storia.unifi.it/_RM/rivista/dwnl/Varanini_05.pdf. c, h.]

Benati, Amedeo, „Armanno Pungilupo nella storia religiosa ferrarese del 1200“, Atti e memorie della Deputazione provinciale ferrarese di storia patria 4, 1966, 85-123. [Ref. Merlo; Benati, Frater. Error in the pagination (p. 86-87 bis). c.]

Benati, Amedeo, „Frater Armannus Pungilupus: Alla ricerca di una identità“, Analecta Pomposiana 7, 1982, 7-57. [Článek uvádějící Armanna do souvislosti s řádovým životem své doby. Obsahuje edice několika dokumentů souvisejících s Pungilupovou rodinou i samotným Armannem. Odkaz La chiesa di Ferrara, 412. c.]

Benedetti, Marina, „Armanno Pungilupo“, in: Adriano Prosperi (ed.), Dizionario storico dell’Inquisizione I, Pisa: Scuola Normale Superiore di Pisa 2010, 98-99. [FF MU (DZ), s.]

Benedetti, Marina, Inquisitori lombardi del Duecento, (Temi e testi 66), Roma: Edizioni di storia e letteratura 2008, 296-299. [h.]

Muratori, Lodovico A. (ed.), Rerum italicarum scriptores XXIV/2, Milano 1738, col. 707. [A passage from Bartolomeo of Ferrara, Del Polistore ab anno 1287 usque ad 1347 saying that Azzo d’Este had to send troops to stop riots after the burning of Armanno’s remains. Cited by Peterson, „Holy...“, 19.]

Peterson, Janine Larmon, Contested Sanctity: Disputed Saints, Inquisitors, and Communal Identity in Norther[n] Italy, 1250-1400, Ph.D. dissertation, Bloomington: Indiana University 2006. [Snaží se zobecňovat, takže s názvů kapitol nejsou patrné případy, ale je jasné, že zahrnuje případy: Vilemína z Milána, Armanno Pungilupo. Definice sporného svatého; typologie sporných svatých; konstrukce svatého a kacíře; politika svatosti; politika hereze; metody zpochybnění autority. Do s. 54 na Google Books.]

Peterson, Janine Larmon, „Episcopal Authority and Disputed Sanctity in Late Medieval Italy“, in: John S. Ott – Trpimir Vedriš (eds.), Saintly Bishops and Bishops’ Saints, (Bibliotheca Hagiotheca: Colloquia 2), Zagreb: Hagiotheca 2012, 201-216. [On episcopal support for questionable saints: Segarelli and his support by Obizzo, the bishop of Parma; Meco del Sacco and his support by Rainaldo IV, the bishop of Ascoli; and Armanno Pungilupo and his support by Alberto Pandoni, the bishop of Ferrara. p.]

Peterson, Janine Larmon, „Holy Heretics in Later Medieval Italy“, Past and Present 204/1, 2009, 3-31. [Summary here. Academia.edu; OJ (CiUP), p., k. (DZ, en).]

Peterson, Janine Larmon, „The Politics of Sanctity in Thirteenth-Century Ferrara“, Traditio 63, 2008, 307-326. [On Armanno Pungilupo (some comparisons with other cults). p.]

Zbíral, David, „Relikvie, nebo hnijící maso? Spor o výklad mrtvol Petra Parenza a Armanna Pungilupa“, in: Iva Doležalová – Eleonóra Hamar – Luboš Bělka (eds.), Náboženství a tělo, (Central European Religious Studies 3), Brno: Masarykova univerzita – Praha: Malvern 2006, 89-94. [h.]

Zbíral, David, „Osobní religiozita, náboženství a členství: Případ Armanna ‚Pungilupa‘ z Ferrary“, Religio: Revue pro religionistiku 19/2, 2011, 147-178. [p., h.]

Relations of Italian Cathars to the Cathars of Languedoc, communication / Vztahy italských katarů s katary v Languedoku, komunikace

Dupré Theseider, Eugène, „Le catharisme languedocien et l’Italie“, in: Cathares en Languedoc, (Cahiers de Fanjeaux 3), Tolouse: Privat 1968, 299-316. [c.; h.]

Roach, Andrew P., The Relationship of the Italian and Southern French Cathars, 1170-1320 [unpublished Ph.D. dissertation], Oxford 1990. [Odkaz Bruschi, která uvádí, že většinu materiálu zahrnul do The Devil’s World, některé náhledy ovšem změnil.]

Late Italian Catharism / Pozdní italské katarství

Barbero, Alberto, „I catari di Chieri“, in: Domenico Devoti (ed.), Testi e problemi di storia del cristianesimo, Torino: G. Giappichelli 1967, 87-111. [Někde divný bg údaj, takto vypsáno přímo z knihy. Obsahuje text Roma, Biblioteca Casanatense, D.III.18 (14. stol., papír, nadepsáno Processus contra Valdenses, Pauperes quos dixere de Lugduno aliosque hereticos Fraticellosque per Fratrem Antonium de Septo de Savilliano, ordinis Predicatorum, inquisitorem heretice pravitatis in Lombardia Superiori et Marchia Ianuensi, potissimum Pinarolii facti anno MCCCLXXXVII et MCCCLXXXVIII..., nec non per fratrem Thomam de Casasco, ordinis Predicatorum, inquisitorem similiter in Lombardia Superiori et Marchia Ianuensi, habiti precipue Lancei in diocesi quoque Taurinensi ab anno MCCCLXXIII ad annum MCCCLXXXVIII. Barberovy závěry: šlo o skupinu s komplexním rituálem a hierarchií (111). BNCF, p.]

Boffito, Giuseppe, „Gli eretici di Cuneo“, Bollettino storico-bibliografico subalpino 1/6, 1896, 324-333. [ÖNB, c.]

Gonnet, Giovanni, „Casi di sincretismo ereticale in Piemonte nei secoli XIV e XV“, Bollettino della Società di studi valdesi 78, 1960, 3-36. [Č. 108. Odkaz Loos, DH, 291. Je v ČR, c.]

Utz Tremp, Kathrin, „Die Waldenser (oder Katharer?) im Piemont (14. Jahrhundert)“, in: ead., Von der Häresie zur Hexerei: „Wirkliche“ und imaginäre Sekten im Spätmittelalter, (Schriften der Monumenta Germaniae Historica 59), Hannover: Hahnsche Buchhandlung 2008, 167-274. [h.]

Zanella, Gabriele, „Malessere ereticale in Valle Padana (1260-1308)“, Rivista di storia e letteratura religiosa 14/3, 1978, 341-390. [Pochybuje o katarských hierarchiích a vůbec katarských institučních formách (viz Heresis 40, 129). Nově vydáno v Hereticalia (c.).]

Zanella, Gabriele, „Malessere ereticale in Valle Padana (1260-1308)“, in: Gabriele Zanella, Hereticalia: Temi e discussioni, (Collectanea 7), Spoleto: Centro italiano di studi sull’Alto Medioevo 1995, 15-66. [c.]

Catharism in Catalonia and the Crown of Aragon / Katarství v Katalánsku a Aragonské Koruně

Adroer i Tasis, Anna M. – Catala i Roca, Pere, Catars i catarisme a Catalunya, Barcelona: Rafael Dalmau 2001. [Odkaz mj. Jiménez.]

Alomar y Esteve, G., Cátaros y occitanos en el Reino de Mallorca, Palma de Mallorca 1978.

Baraut, Cebrià, „Els inicis de la Inquisició a Catalunya i les seves actuacions al bisbat d’Urgell (segles XII-XIII)“, Urgellia 13, 1996-1997, 407-438. [ISSN 0211-7096. Poměrně zajímavě vypadající studie s poznámkami pod čarou, věnovaná královské legislativě a počátkům inkvizice v biskupství Urgell. Papežská inkvizice, Rajmund z Peñafortu, inkvizitoři. V rozsáhlém dodatku edice textů. BNF, CEC (sign. B5574, poněkud malé písmo kopie; i jiná sign., ale to je zase nekvalitní kopie), v.; c.]

Baraut, Cebrià, „La presència i la repressió del catarisme al bisbat d’Urgell (segles XII-XIII)“, Urgellia 12, 1994-1995, 487-524. [Dobře vypadající studie. Založena na tradičním vidění (jasně vymezené hnutí katarů). CEC (nepříliš kvalitní kopie), v.; c.]

Cazenave, Annie, „Les cathares en Catalogne et Sabarthès d’après les registres d’inquisition: La hiérarchie cathare en Sabarthès après Montségur“, Bulletin philologique et historique (jusqu’à 1610) du Comité des travaux historiques et scientifiques 1, 1969, 387-436. [c.]

Els Cathars Valencians, Paraula d’Oc: fulls de recerca cientifica i intuitivo creativa, č. 4, Centre international de recerca i documentacio cientifica d’Oc, Valencia 2001, 51 s. [Heresis 2001, 218, bez bližších informací.]

Fernández Conde, F. J., „Albigenses en León y Castilla a comienzos del siglo XIII“, in: El Reino de León en la Edad Media: XXXII Congreso de la Asociación Luso-Española para el progreso de las ciencias, León: Colegio Universitario de León 1978. [Odkaz Jiménez.]

Fernández Conde, F. J., „El biógrafo contemporáneo de Santo Martino: Lucas de Tuy“, in: Santo Martino de Leon: Ponencias del I Congreso international sobre Santo Martino en el VIII centenario de su obra literaria, 1185-1985, Leon: Isidoriana 1987. [Důkladně vypadající studie s pozn. aparátem. CEC (sign. B5891, nepříliš kvalitní kopie), v.]

Fernández Conde, F. J., „Un noyau actif d’Albigeois en Léon au début du XIIIe siècle? Approche critique d’une œuvre de Luc de Tuy écrite entre 1230 et 1240“, Heresis 17, 1991, 35-50. [h.]

Gascón i Chopo, Carles, Càtars al Pirineu Català, Lleida: Pagès 2003. [Větší formát. Populárněvědecká práce, text dle Cazenave spíše standardní. Krásné fotografie (Ricard Lobo i Sastre).]

Gascón i Chopo, Carles, „Crisis social, espiritualidad y herejía en la diócesis de Urgel (siglos XII-XIII): Los orígenes y la difusión de la herejía cátara en la antigua diócesis de Urgel“, Espacio, tiempo y forma III: Historia medieval 16, 2003, 73-106. [Odkaz Jiménez, Catharismes (tam cit. trabajo de investigacion, UNED, 2003, takto DZ dle zdroje: ser. 3 (v rámci Espacio) = Historia medieval, t. 16, 2003). CEC, v.]

Gascón i Chopo, Carles, „El catarisme a les valls d’Andorra“, in: „Els correus a Andorra, una història inacabada“, Papers de recerca històrica 6, 2009, 128-135. [Nová interpretace A. de Castellbò. http://publicacions.iec.cat/PopulaFitxa.do?moduleName=monografies_en_linia&subModuleName=&idCatalogacio=12308#, p.]

Gascón i Chopo, Carles, „La documentation du catharisme en Catalogne et ses problemes“, in: Écrire l’histoire d’une hérésie, Mazamet: Association de Valorisation du Patrimoine Mazamétain 2008, 191-198. [h.]

Gascón [i] Chopo, Carles, „Sur la présence cathare en Val d’Aran“, in: Anne Brenon (ed.), 1209-2009: Cathares: Une histoire à pacifier?, Portet-sur-Garonne: Loubatières 2010, 81-90. [h.]

Jiménez Sanchez, Pilar, „Les ‚bons hommes‘ dans les comtés pyrénéens du royaume d’Aragon“, in: Philippe Chareyre (ed.), L’hérétique au village: Les minorités religieuses dans l’Europe médiévale et moderne: Actes des XXXIes Journées Internationales d’Histoire de l’Abbaye de Flaran, 9 et 10 octobre 2009, Toulouse: Presses Universitaires du Mirail 2011, 217-232. [h.]

Martínez Casado, Angel, „Cátaros en León: Testimonio de Lucas de Tuy“, Archivos Leoneses 37, 1983, 263-311. [Wien, c.]

Mitre Fernandes, Emilio, „Herejía y cultura anti-herética en la España medieval“, in: Iglesia y religiosidat en España: Historia y archivos I, Guadalajara: Asociación de amigos de Archivo histórico provincial de Guadalajara 2002. [CEC (sign. B6007).]

Mitre Fernandes, Emilio, „Hérésie et culture dirigeante dans la Castille de la fin du XIIIe siècle: Le modèle d’Alphonse X“, Heresis 9, 1987, 33-47. [Dobré pro kontext, politiku a legislativu. h.]

Palau Marti, Montserrat, „Le catharisme et ses conséquences sur le statut politique de l’Andorre“, Bulletin philologique et historique (jusqu’à 1610) du Comité des travaux historiques et scientifiques 1, 1969, 437-449. [Lokace: u Cazenave, Les cath. en Catalogne, c.]

Roth, Norman, „Jews and Albigensians in the Middle Ages: Lucas of Tuy on heretics in Leon“, Sefarad 41/1, 1981, 71-93. [Č. 1 ověřeno přímo v časopise. Dle Heresis 5, 50 popírá vliv žid. myšlení na katarství. c.]

Smith, Damian J., Crusade, Heresy, and Inquisition in the Lands of the Crown of Aragon (c. 1167-1276), Leiden – Boston: Brill 2010. [xii, 249 s. Monografie charakterizovaná podle všeho poněkud konzervativním pohledem na katary, ale přece jen zachovává určitou opatrnost ohledně termínu „kataři“ a zdá se, že dobrý má přehled o literatuře (s výjimkou mých příspěvků o Niquintově listině, které přitom věnuje asi 5 stran). Úvod; porážka Aragonské Koruny; války na severu a jihu (1213-1276); kacíři; valdenští; inkvizice. NKČR (ebrary); p. obr. 73-112.; p.; h.]

Ventura Subirats, Jorge, „Catharisme et valdisme en pays catalan“, Cahiers d’études cathares 25/63, 1974, 30-39.

Ventura Subirats, Jorge, „El catarismo en Cataluña“, Boletín de la Real Academia de Buenas Letras de Barcelona 28, 1959-1960, 75-168. [Zakládající studie o katarství v Katalánsku. FF MU nic (ani lístkový katalog), MZK nic, není v ČR. CEC, p.]

Ventura Subirats, Jorge, „Le catharisme en Catalogne“, Cahiers d’Études cathares 14, 1963, 3-25. [Katarství ve Španělsku. Zřejmě o dost kratší shrnutí studie citované výše. c.]

Ventura Subirats, Jorge, „Derniers contacts entre catharisme et Catalogne“, Cahiers d’Études cathares 17, 1966, 3-12. [c.]

Ventura Subirats, Jorge, Els heretges catalans, Barcelona 1976. [Práce od Ventury cituje Duv., Hist.]

Ventura Subirats, Jorge, „Hérétiques du Roussillon et de Cerdagne au temps de Jaime Ier“, Cahiers d’études cathares 16/25, 1965, 3-10. [Pokračování série článků (v číslech 19, 21, 23 a 24). h.]

Catharism in Corsica / Katarství na Korsice

Mollat, Guillaume, „Les Cathares en Corse“, Comptes-rendus des séances de l’Académie des Inscriptions et Belles-Lettres 100/2, 1956, 147-150. [persee.fr, p.]

Afterlife of Catharism / Nachleben katarství

Cathar-Waldensian syncretism in the Alpine valleys; inquisition in Piemonte / Katarsko-valdenský synkretismus ve 14.-15. stol. v alpských údolích; inkvizice v Piemontu

Brenon, Anne, „Syncrétisme hérétique dans les refuges alpins? Un livre cathare parmi les recueils vaudois de la fin du Moyen Âge: le ms 269 de Dublin“, Heresis 7, 1986, 5-23. [Velmi přínosná studie o pozdním katarství a prolínání s valdenstvím a zejména o Dublinském obřadním spise; h.]

Brenon, Anne, „Survivances cathares dans les manuscrits vaudois du XVe siècle“, in: Effacement du catharisme? (XIIIe-XIVe s.), (Cahiers de Fanjeaux 20), Toulouse: Privat 1985, 135-156. [c., h.]

Gonnet, Giovanni, „Casi di sincretismo ereticale in Piemonte nei secoli XIV e XV“, Bollettino della Società di studi valdesi 78, 1960, 3-36. [Č. 108. Odkaz Loos, DH, 291. Je v ČR, c.]

Merlo, Grado Giovanni, Eretici e inquisitori nella società piemontese del Trecento, Torino: Claudiana 1977. [318 s. Obsahuje edici poměrně rozsáhlých rukopisů Roma, Archivio Generale dell’Ordine Domenicano, ms. II.64 a Roma, Biblioteca Casanatense, ms. 3217. Náboženská zkušenost hereze, geografie náboženského nesouhlasu (jednotlivá údolí atd.), hereze v městském a venkovském prostředí, represe. Lansing, CC, 214 na knihu odkazuje jako na důležitou studii o herezi v Piemontu ve 14. stol. Na dílo odkazuje též Paolini. Poznámky pod čarou, bibliografie. c.]

Merlo, Grado Giovanni, „Sopravvivenze ereticali e nuovi fermenti eterodossi del Trecento: Disponibilità di ambienti sociali e repressione ecclesiastica nella diocesi di Torino“, Bollettino storico-bibliografico subalpino 74/1, 1976, 145-238. [Zajímavá studie. Poměrně dost odkazů. ÖNB, c.]

Paravy, Pierrette, „Remarques sur les passages de saint Vincent Ferrier dans les vallées vaudoises“, in: kol., Croyances religieuses et sociétés alpines: Actes du Colloque de Freissinières, 15, 16 et 17 octobre 1981, b.n. c1984, 143-155. [Bibl. údaje DZ přesně dle knihy. Nakladatel skutečně neuveden, na tit. str. není ani údaj, který je v úvodu s. 7, že jde o „livraison du bulletin de la Société d’Etudes des Hautes-Alpes“. Srov. Heresis 39, 22. Kniha dále obsahuje např. studie na témata: ďábel v briançonských mystériích, víra v ďábla a čarodějnictví, praxe závětí, vztahy alpských valdenských s reformátory aj. c.]

Memories of Catharism in 14th-16th century / Vzpomínky na katarství ve 14.-16. století

Brenon, Anne, „Le souvenir perdu du catharisme“ , in: kol., La persécution du catharisme, XIIe-XIVe siècles, Carcassonne: Centre d’Études Cathares 1996, 241-259. [MZK (DZ); h.]

Lawless, Catherine, „Myth, Ritual and Orthodoxy: Cosimo de’ Medici and St Peter Martyr“, Cultural and Social History 2/3, 2005, 273-300. [p.]

Cathars and the Reformation, Cathars and Protestants / Kataři a reformace, kataři a protestanti

Viz též obecně „Heresy and the reformation / Hereze a reformace“.

Duvernoy, Jean, „Cathares et vaudois sont-ils des précurseurs de la Réforme?“, in: Jean Duvernoy, Cathares, vaudois et béguins, dissidents du pays d’Oc, Toulouse: Privat 1994, 53-60. [h]

Duvernoy, Jean, „Cathares et vaudois sont-ils des précurseurs de la Réforme?“, Études théologiques et religieuses 3, 1987, 377-384. [Reprinted also in Cathares, vaudois et béguins...]

Jas, Michel, Braises cathares: Filiation secrète a l’heure de la Réforme, Loubatières, 1992. [Recenze Heresis 19, 88-90. Brenonová knihu docela chválí.]

Jas, Michel, Cathares et protestants: Familles rebelles et histoire du Midi, b.m.: Nouvelles presses du Languedoc 2011. [Děsivé projekce v době náboženských válek; reformace kacířů; touha či přízrak; minoritní a skryté. Přetrvávání kacířů a diskontinuita období; jižní a východní hranice, Katalánsko a Cévennes; tři stejná odmítání. Vzpurná země; antroponymie a pravděpodobnost; katarské rukopisy u huguenotů. v.]

Jas, Michel, „Cathares et protestants: Le colloque de Montréal“, Heresis 26-27, 1996, 23-42. [h.]

Jas, Michel, „Mémoire protestante et manuscrits occidans perdus“, in: Écrire l’histoire d’une hérésie, Mazamet: Association de Valorisation du Patrimoine Mazamétain 2008, 82-93. [h.]

Roché, Déodat, „Les cathares précurseurs des temps modernes“, Cahiers d’Études cathares 13, 1962, 3-15. [c.]

Modern anti-Cathar polemic / Moderní protikatarská polemika

Guitton, Jean, L’impur, Paris: Desclée de Brouwer 1991. [157 p. ; 22 cm. Moderní protikatarská polemika ospravedlňující vyhlazení katarství církví. Recenze Heresis, č. 18.]

Cathars and Occitanism, Cathars and Occitan identity / Kataři a okcitánská identita, okcitánské vlastenectví

See also Romantic Cathar revival.

Ferret, Jérôme, „Le néo-occitanisme dans les représentations territoriales des élites méridionales“, Pôle Sud 7/1, 1997, 101-117. [p.]

Martel, Philippe, „Ceux qui pieusement sont morts pour la patrie, ou le souvenir de la croisade albigeoise chez les Félibres au siècle dernier“, Heresis 5, 1985, 63-68. [h.]

McCaffrey, Emily, „Memory and Collective Identity in Occitanie: The Cathars in History and Popular Culture“, History and Memory 13, 2001/1, 114-138. [p.]

Political and ideological use of Catharism and the Albigensian crusade / Politické a ideologické užívání katarství a křížové výpravy proti albigenským

See also „Otto Rahn“.

Lafon, Jean-Marc, „free lien Cendres et émeraudes: Le catharisme romanesque au XXe siècle“, Annales du Midi: Revue archéologique, historique et philologique de la France méridionale 115/242, 2003, 261-282. [persee.fr, p.]

Lafon, Jean-Marc, „Une mémoire disputée? Les avatars du catharisme albigeois sous Vichy“, Heresis 33, 2000, 79-98. [h.]

Martel, Philippe, „Qui n’a pas son Albigeois? Le souvenir de la Croisade et ses utilisations politiques“, in: Berlioz, Jacques – Hélas, Jean-Claude (eds.), Catharisme: L’édifice imaginaire. Actes du 7e colloque du Centre d’Études Cathares / René Nelli, [Carcassonne: Centre d’